ALBÁNIE 2024
Embedded Files
Přílet Tiranë + převzetí auta - Elbasan - Lini - Pogradec - Korçë - Voskopojë - Leskovik - kaňon Lengaricë - Përmet - Gjirokastër - Ksamil - Butrint - Ksamil - Tepelenë - Berat - Tiranë (vrácení auta na letišti a návštěva centra města)
Elbasan je čtvrté největší albánské město (80 tis. obyvatel) na silnici směr Ochridské jezero. Vyplatí se zastavit. Mají tady kus velmi staré pevnosti a vedla tudy jedna z nejdůležitějších cest Římské říše. Pro lidi z Česka je zajímavá informace, že tady v letech 1916-1917 sloužil jako voják ve zdravotnickém sboru Stanislav Kostka Neumann (spisovatel, básník, literární kritik a novinář) což nikoho nezajímá, ale může se to hodit např. jestli ještě budete maturovat.
My se zastavili na procházku pár ulicemi a na Rruga 25 Nëntori dali svačinu.
Nejpohlednější část vesnice Lini leží v zálivu pod skalním ostrohem na břehu Ochridského jezera. Archeologové tady vykopali 8500 let staré vykopávky. Když máte dost času tak tady stojí za to přespat, ubytování je tu hodně.
Ze skalního ostrohu jsou ty nejlepší panoramata.
Ochridské jezero a okolní krajina jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Vpravo někde v oparu město Ochrid, které je v Severní Makedonii.
Bunkr z dob komunistické diktatury na konci skalního ostrohu.
Výhled na jih. Vzdálený východní břeh jezera je pohoří Galičica v Severní Makedonii.
Jezero vzniklo před 3 až 4 miliony let. Ze severu na jih je dlouhé 30 km a je v nadmořské výšce 700 m. Bydlí tady pstruh ochridský.
Zbytky křesťanské baziliky ze 6. století. Základy jsou zrestaurované.
no comment
Pogradec je největší albánské město na břehu Ochridského jezera. Jediné k turistickému použití je tady pěkná dlouhá pláž a hodně restaurací na ulici vedoucí podle pláže.
Ochridské jezero UNESCO + jeden co se koupe.
Na pláži je několik velmi pěkných míst k relaxaci. Tady sedíme v baru Konti.
K obědu v 15:30 jsme dali samozřejmě ryby.
Korča / Korçë je centrum jihovýchodní Albánie v nadmořské výšce 850 m. Jsme na jihu, takže v zimě je tady průměrná teplota od -3 do +4 °C a v létě 26 °C.
Katedrála Vzkříšení Krista / Katedralja Ringjallja je v centru města. Byla postavena v roce 1995 s podporou Řecka. Stará katedrála svatého Jiří byla zničena komunisty, protože tohle a další podobné akce jim jdou velmi dobře.
U katedrály začíná hlavní pěší ulice Shëtitorja Shën Gjergji.
Centrum města má taky novou výstavbu.
V Korçë se vyrábí celostátně proslulé pivo Korça.
Na náměstí Pazari i Korçës ve Starém bazaru je během roku několik festivalů. My zrovna přijeli na Korça Serenights.
Starý bazar je několik nově zrekonstruovaných uliček s restauracemi, kavárnami a obchody se suvenýry.
V uličkách Starého bazaru bylo plno.
Katedrála a socha The National Warrior/Luftëtari Kombëtar v noci
Voskopojë je dnes vesnice s 1000 obyvateli v nadmořské výšce 1200 m. Z Korçë je to sem 20 km směr východ. Podle průvodce tady v dobách největší slávy kolem roku 1750 žilo 60 000 obyvatel a bylo to kulturně náboženské centrum a mělo obchodní vztahy s Vídní, Benátkami a Budapeští. Dnes je tady k vidění 5 kostelů a klášter.
Kostel svatého Mikuláše / Kisha e Shën Kollit byl v době naší návštěvy jediný otevřený s plným vnitřním vybavením. Kostel byl postavený v letech 1721-1722 a fresky jsou z let 1724-1726.
Kostel svatého Michaela / Kisha e Shën Mëhillit (rekonstrukce, zavřeno)
Kostel svatého Charalamba je volně přístupný. Charalambos byl kněz v době, kdy křesťanství bylo zakázáno. Takže není divu, že v roce 202 zemřel mučednickou smrtí.
Kostel svatého Eliáše / Kisha e Shën Dëlliut je na rozdíl od kostela svatého Mikuláše prázdný.
Kostel svaté Panny Marie / Kisha e Shën Marisë je největší kostel ve Voskopojë. Byl postaven v roce 1699 a byl dříve katedrálou.
Nákup v místním obchodě
Mají tady i několik bunkrů z těch 200 000 co jsou po Albánii.
V centru vesnice je několik míst na kávu.
Na cestě Korçë → Leskovik → kaňon Lengaricë → Përmet → Gjirokastër
panoramata po cestě, tady pár km před Ersekë
Leskovik je městečko s 1500 obyvateli. Vzdušnou čarou 7 km na východ je hranice s Řeckem. V průvodcích tohle místo nenajdete. Je tady pár míst na ubytování. My zastavili na oběd.
Standardní albánská výzdoba: místní vlajka, albánská vlajka, EU vlajka.
Přes město jde několik turistických tras se značením jako v Česku.
U hraničního přechodu přitéká z Řecka do Albánie známá řeka Vjosa. Zastavili jsme 1 km od řecké hranice u první lávky přes řeku.
25 km od hraničního přechodu do Řecka na silnici SH80 za obcí Petran (7 km před městem Përmet) je odbočka doprava a po 6 km přijedete ke dvěma albánským perlám na řece Lengaricë:
Osmanský most je v místě, kde řeka vytéká ze soutěsky.
Kaňon Lengaricë je tady proto, aby jste šli řekou proti jejímu proudu.
Kaňon je až 100 metrů hluboký a jeho stěny jsou v některých místech od sebe vzdáleny jen 3 metry. Na jaře se musí na kanoi, ale v létě a na podzim se jde pěšky.
U mostu a dál proti proudu řeky jsou malá jezírka s teplou vodou.
Përmet je v průvodcích označován jako výchozí místo pro úžasnou krajinu kolem. V centru to vypadá jako v běžném českém okresním městě s 10 tis. obyvateli. Město bylo za druhé světové války základnou pro odboj vedený budoucím komunistickým diktátorem Enverem Hodžou. Dali jsme kafe, koukli na sochu partyzána a pokračovali dál.
Gjirokastër zapsali na seznam UNESCO pro jeho historické centrum jako dobře dochované osmanské město. V historickém centru jsou věžové domy se střechami pokrytými stříbřitou břidlicí. Spolu s městem Berat (taky UNESCO) to jsou nejzachovalejší města s historickým centrem v Albánii.
Našli jsme si na booking.com pěkné ubytování Vladimir Estate Hotel s dokonalým výhledem jak na hrad tak na celé město.
Výhled z hotelu na pevnost a slavné věžové domy, které zase tak moc věžové nejsou.
Plastové šedé trubky na hradbách moc s UNESCO neladí. Ale možná že pevnost v UNESCO není, protože tam je zapsané "historické centrum".
Tady jsou ty úžasné věžové domy se střechami pokrytými břidlicí:
V nejcentrovatějším centru:
Ksamil je nejjižnější albánské letovisko. Je to jedno z nejvíc navštěvovaných lokalit na pobřeží Albánie. Jsou tu desítky hotelů a restaurací. Nejnavštěvovanější část pobřeží pláž Bora Bora s krásným bílým pískem je proti Třem ostrovům / Tre Ishujt (vlastně jsou ale čtyři).
Vzadu je řecké Korfu a ostrůvek vpravo vepředu vzadu (kde jsou barevné tečky slunečníků) je cíl našeho šlapadlového výletu. Je to ostrov Ishujt Binjak / Dvojitý ostrov, což jsou dva ostrovy spojené písečným pásem.
Butrint (zapsáno v UNESCO) je 4 km na jih.
Na webech se píše, že se jedná o rychle se rozvíjející místo na Albánské riviéře označované za za "evropské Maledivy".
Na konci září byla voda příjemně teplá a lidí tady už nebylo mnoho. V hlavní sezóně je tu přecpáno turisty.
Na konci září je turistů stále dost.
Pro večeři si můžete vybrat jednu z mnoho restaurací. Dali jsme samozřejmě chobotnici a krevety.
V centru je v hlavních ulicích pozdě do noci otevřeno hodně barů a restaurací.
Byly trochu vlny, kajak nám nepůjčili, šlapali jsme tímhle autem.
Jelo to jak Ferrari.
Zaparkovali jsme na nejlepším místě a měli ho pro sebe. Voda 27 stupňů.
Kolem jezdí trajekt Sarandë ↔ Korfu
Butrint založili Řekové. V 7. století před n.l. to tady bylo velmi významné místo s vlivem na Balkán. Na hranici s Řeckem to je 5 km na jih a řecký ostrov Korfu je 6 km na západ. Takže to tady tak nějak připadlo nakonec k Albánii. V UNESCO je od 1992.
Většina staveb je z 2. a 3. století před n.l. Dnešní divadlo má zaplavené jeviště, takže přes to dali prkna. Zaplavené jsou i další památky.
Velká bazilika je mladší (z 5. nebo 6. století n.l.)
The Baptistery. Baptisterium je část kostela nebo samostatná budova sloužící ke křtu. Historicky byla baptisteria často navržena jako samostatné stavby v blízkosti kostela nebo katedrály s centrálně plánovaným uspořádáním obklopujícím křtitelnici. Tato stavba je z 6. století n.l. Na zemi je zachovalá mozaika, ale tu zakryli, aby nebyla zničená počasím.
Na cestě Ksamil → Berat je vhodné se zastavit v Tepelenë.
Nedaleko se narodil Ali Paša Janinský / Tepelenský (nar. asi 1741) a udělal si z téhle oblasti svoje panství.
Z dříve velkolepého hradu zbylo opevnění. Uvnitř jsou úzké uličky s často pohlednými domky. Moc pěkná procházka to je.
místní kostel
Po celé Albánii jsou pomníky a jiné vzpomínky jak na boj proti okupantům za 2. světové války tak i na studenou válku proti okolnímu světu potom.
Výhled od pevnosti v Tepelenë na řeku Vjosa, která je nejdůležitější řekou v téhle oblasti.
Na řece Vjosa mělo být na jejím toku v Albánii vybudováno 8 vodních elektráren + další na přítocích. Nakonec to po velkých protestech zrušili a vyhlásili Vjosa Wild River National Park s centrem v Tepelenë.
Berat UNESCO
Jedno z nejstarších měst v Albánii. V 6. století př. n. l. tady byli Řekové, vystřídali je Římani, pak přišli Slovani Bulhaři a město se jmenovalo Belograd a z toho pochází současný název Berat. Potom to zabrali Bizantinci a nakonec Turci. Stát Albánie vznikl 1912.
Vpravo vepředu čtvrť Mangalem (a nad ní na kopci hrad), vlevo vzadu (za řekou, ve stínu) čtvrť Gorica. Všude jsou osmanské domy s tisíci okny zmiňované ve všech průvodcích, Wikipediích atd.
Jedna z historických staveb na začátku cesty nahoru na hrad
hotel Colombo a hora Tomorr
Katedrála svatého Dimitrije / Katedralja Ortodokse Shën Dhimitri
Olověná mešita / Xhamia e Plumbit je hned vedle
Jedna z uliček ve čtvrti Gorica, která leží na levém břehu řeky Osum. Stejné uličky najdete na druhém břehu v Mangalemu. Chce tomu dát několik hodin procházení. Restaurací je tady mnoho, takže máte kde relaxovat.
Výhled z restaurace Antigoni ve čtvrti Gorica na čtvrť Mangalem. Osmanské domy s tisíci okny.
Hrad / pevnost Berat. Nahoru můžete vyjet autem. Uvnitř hradu je hodně obydlených domů, v uličkách běžně stojí auta. U nás by z toho památkáři dostali infarkt.
Některé domy jsou volné, takže možnost dobré investice pro nákup nemovitosti. Z letiště v Tiraně to je jenom 120 km, takže není problém sem často jezdit na prodloužený víkend.
Naše snídaně na terase penzionu Vila Spahiu s úžasným výhledem na město.
Výhled z terasy penzionu na osmanské domy, které dělají Berat městem, jaké v Albánii jinde není.
Tirana byla nakonec
Na letišti jsme vrátili auto a zajeli místní autobusovou dopravou do centra. Autobus Centrum ↔ Letiště jezdí vždy v celou hodinu. Pokud není dopravní zácpa tak autobus jede 40 minut.
Autobus začíná/končí pár metrů za hlavním Skanderbegovým náměstím / Sheshi Skënderbej. Vlevo je opera a před ní několik sympatických kaváren a restaurací. Dříve tady byl orientální tiranský bazar. Teď to je vyleštěná plocha.
Skanderbeg: národní hrdina co bojoval v 15. století v čele křesťanských armád proti Osmanské říši. Sochu má vpravo u rusáckého kola.
Tržnice je v každém městě.
Skanderbegovo náměstí
náš oběd
u vstupu do muzea
Vstup do Bunk'Art 2 je u Ministerstva vnitra - na fotce vpravo dole. Muzeum v prostorech podzemního krytu ukazuje dobu mezi lety 1912 - 1991. Protiatomový kryt byl postaven v letech 1981-1986. Velká část se týká doby od ovládnutí Albánie komunistickým diktátorem Enverem Hodžou.
Fotky některých z obětí jsou u vstupu do podzemí
Tak tohle je centrum:
Odjezd na letiště je každou celou hodinu, když je plno tak odjednou i dřív.
A jedeme na letiště:
Google Sites
Report abuse