Červenec 2022
Kutaisi - Tkibuli - Nikortsminda - Ambrolauri a okolí - Oni - Kutaisi
Z Kutaisi do Ambrolauri přímo asi nejede nic. Snad s přestupy. Nemáme čas hledat co kdy pojede a bereme přímo na letišti taxi.
Projíždíme kolem UNESCO památky klášteru Gelati. Tentokrát k němu nejedeme, jen foto od silnice.
Tkibuli je město na cestě, takže jsme zastavili a dali krátkou prohlídku.
Město je 36 km na severovýchod od Kutaisi v nadmořské výšce 600 m. 8000 obyvatel, těžba uhlí a pěstování čaje. A hornické muzeum.
Procházka centrem moc času nezabere. Vlevo radnice, vpravo městské divadlo.
Tržnice byla zajímavá
kostel sv. Jiří v centru
Dřív vlaků jezdilo hodně, bylo tady 9 dolů na uhlí. Teď je tady jen jeden. Není vidět, že by tu jezdily osobní nebo nákladní vlaky.
Focení s exotickým, ale pro místní normálním autem:
Výhled na město od severu z Nakerala pass, což je 600 výškových metrů nad městem.
Silnice je na cestě do Ambrolauri kvalitní
Ambrolauri je hlavní město oblasti Racha-Lechkhumi a Kvemo Svaneti.
Kruháč v centru, který je díky lahvi vína hodně často na fotkách. Jsme v jedné z vinařských oblastí Gruzie.
Řeka Rioni pramení samozřejmě na Kavkaze a přes Oni, Ambrolauri a Kutaisi teče do Černého moře. Je 3. nejdelší řeka v Gruzii s délkou 327 km.
Přes Ambrolauri protéká mezi kruháčem na hlavní silnici a kruháčem s lahví vína.
Radnice
budova policie a hotel proti radnici
asi místní divadlo
Hospoda Salkhino
Restaurace Gharistskali
Lobiani: pečivo plněné šunkou a fazolemi
Recept na tradiční lobiani
Těsto:
200 g mouky
5 g droždí
5 g soli
20 ml oleje
100 ml vody
Náplň:
100 g fazolí
100 g šunky Rachan
10 g vepřového sádla nebo 20 ml oleje/másla
Sůl a pepř podle chuti
Pokud nemáte uzenou šunku, můžete během varu fazolí přidat vepřové sádlo, nejlépe sádlo z bůčku.
Hlavní kostel v Ambrolauri: Virgin Mary Iveriis Khati Church / ღვთისმშობლის ივერიის ხატის ეკლესია
Když jsme přišli ke kostelu hned se s námi začali místní bavit. To, že jsme z Česka, přijali velmi pozitivně. Dal jsem jednomu z domorodců dva pohledy Prahy (pohledem neurazíš) a hned je odnesl do kostela panu hlavnímu knězi.
Za pohledy Prahy jsem dostal sklenici medu.
Zpověď místních probíhala venku s druhým knězem.
Med jsme si vzali na bydlení ke snídani
koupili jsme víno na večer
Pozdě odpoledne byl výlet do sousední vesnice Gori. Tenhle dům určitě pamatuje ruského cara, ale dnes už tady asi nikdo nebydlí.
To tenhle dům je něco úplně jiného.
Zrovna vyšla paní domácí a šla s domácími zvířátky pro vodu. Hned se začala bavit a když zjistila, že jsme z Česka tak nás pozvala na čaj.
Nakonec k čaji bylo i velmi dobré občerstvení
Druhý den byl trek podle řeky Ritseula. Taxíkem jsme popojeli 6 km na východ na začátek turistické trasy Sadmeli-Ritseuli Trail.
Pěkná krajina v krásném červencovém dni
Cílem byly IASHVILI TOWERS. Obranné věže byly postaveny v 18. století rodinou Iashvili. V roce 1991 je dost poškodilo zemětřesení.
Výhled od věží:
A pak cesta zpět
U silnice jsme dali občerstvení a pokračovali přes vesnice zpět směr Ambrolauri
Někteří domorodci v oblasti Rača volí indickou verzi odpočinku
Hotel Karse a vinice kolem:
Po vínu jsme museli 2 km po silnici do Ambrolauri. I tady byl standardní pohyb krav.
Letiště má kapacitu 50 cestujících k odbavení
Běžná gruzínská vlajková výzdoba
Z letiště na kruháč na hlavní silnici (kde je taky Taverna) to je jen 1 km. Dali jsme večeři.
Další den byla cesta na východ do Oni.
Nejdřív zastávka u ბარაკონის ღვთისმშობლის ეკლესია, což Google přeložil jako Barakonský kostel Panny Matky Boží. Kostel byl postaven roku 1753.
Další zastávka ve vesnici Mravaldzari u kostela sv. Jiří z 10. století. Kostel je v nadmořské výšce 1.850 m, takže jsme od předchozího kostela vyjeli 1.250 výškových metrů.
Od kostela jsou úžasná panoramata směrem na sever na Kavkaz. Nám bránily ve výhledu mraky.
Oni je 30 km na východ od Ambrolauri. Nadmořská výška 830 m a 2.500 obyvatel.
Náměstí před radnicí:
Centrum umění
Běžný dům při procházce ulicemi
Synagoga byla postavena v 80. letech 19. století. Žila tady třetí největší komunita gruzínských Židů (po Tbilisi a Kutaisi). Téměř všichni odešli do Izraele.
K obědu jsme dali zase lobiani ...
... a taky adžarské chačapuri (ačaruli chačapuri)
V Gruzii pijte gruzínské pivo, české v Česku.
Zpět do Kutaisi
Vždycky je příjemné zajít na centrální náměstí ke Kolchidské fontáně / კოლხური შადრევანი, na které jsou zvětšené modely starověkých zlatých sošek nalezených kolem Kutaisi.
Na náměstí je také místní divadlo. Vlevo vzadu na kopci katedrála Bagrati.
Katedrála Bagrati byla v roce 1994 spolu s klášterem Gelati zapsána na seznam UNESCO, ale protože zničené části doplnili moderně (vlevo na fotce kouká hranatá kovová dostavěná část) tak katedrálu ze seznamu v roce 2017 vyškrtli.
Katedrála je pojmenovaná po gruzínském králi Bagratovi III. (960 - 1014), který je považován za prvního krále Gruzínského království.
Výhled od katedrály na Kutaisi
Procházka starou částí Kutaisi
A večer večeře
Kočka nic nedostala a dost ji to mrzelo.
Ráno před odletem ještě jako vždy návštěva hlavní tržnice.
Nejdřív jsme zašli k paní Dodo pro sýry:
2017
2019
květen 2022
červenec 2022
A potom to ostatní
A letíme domů
S Wizzairem zpátky do Katowic.