Embedded Files
Přilétáme na letiště v Niš. Letiště na větší množství cestujících zatím čeká, v den příletu zvládlo za celý den 4 lety (přílet a odlet stejného letadla). Máme rezervované auto.
Vyměnili jsme eura za dináry a jedeme směr Stará Planina do hotelu Babin Zub. Celkem to je 95 km. Po 35 km zastavujeme v městečku Svrljig / Сврљиг.
Ve Svrljigu dáváme první srbské jídlo. Samozřejmě to je pljeskavica. Objednáváme standardní velikost 300 gramů se základními přílohami.
Díky výborné off-line navigaci z mapy.cz nebloudíme a o půl deváté jsme na místě = hotel Babin Zub.
A takhle to vypadá ve dne. Nad hotelem se tyčí Babin Zub.
Už od hotelu jsou pěkná panoramata, ale my jdeme na horu Midžur, která je na hranici s Bulharskem.
Midžur je asi 8 km od hotelu.
Počasí se vydařilo. Babin Zub je vidět po celou dobu naší cesty až na Midžur.
Celkový rozdíl mezi hotelem a vrcholem hory je jen 550 výškových metrů. Kromě začátku cesta stoupá docela zvolna, takže to není nic náročného.
Pod vrcholem potkáváme výpravu z Bulharska. Samozřejmě se konalo nezbytné oboustranné focení.
Ve výšce kolem 1900 m začaly mraky, ale naštěstí žádná voda nepadala.
Midžur 2166 m. Nejvyšší hora pohoří Stará planina. Vrchol je přímo na hranici s Bulharskem. V současné době je to prakticky nejvyšší vrchol Srbska, protože původně nejvyšší vrchol Srbska je v Kosovu.
Hlavní panorama od Midžuru na Babin Zub a údolí (vpravo), kudy vede jediná cesta na Starou planinu.
A stejnou cestou zpět:
Asi 1 km před hotelem je restaurace Plaza Suncana Dolina pro letní (a hlavně zimní) turisty. V zimě se tady lyžuje, je tu několik vleků. Zastavujeme na občerstvení a připojení na wifinu.
Někdo si dělá kouzelné fotky...
... a někdo relaxuje na slunci.
Ze Staré planiny jedeme do města Pirot, které úplně na začátku bylo římskou osadou na vojenské cestě Via militaris. V roce 1371 to zabrali Turci a až roku 1877 se město stalo součástí srbského státu. Dnes asi 40 000 obyvatel.
Momčilova pevnost. Nyní se opravuje za podpory peněz z EU. Má to být hotové v září 2018.
Procházka v kouzelném parku s králíkem v nadživotní velikosti.
Běžná ulice v Pirotu:
V podvečer bylo na centrálním náměstí pěkně nacpáno.
V Srbsku mají vždy v každém obchodě nějaké české pivo. Tady u náměstí točí Staropramen.
Na náměstí Republiky (Trg republike) je pomník osvoboditelům. Náměstí je zajímavé taky proto, že jsou tady místní trhy, kde můžete procházet mezi desítkami stánků a koukat na kupecké aktivity domorodců.
Pár kilometrů východně od Pirotu je Zabojské jezero - jedna z významných vodních ploch Srbska.
Jedeme do vesnice Pakleštica / Паклештица, která leží na jižním konci jezera. Silnice tam končí, dál možno jen pěšky do hor. Při celodenním výletu by šlo dojít i na Babin Zub.
Počasí se povedlo, výhledy na okolní hory byly dokonalé.
Místní kostel.
Domečky ve vesnici jsou udržované.
Někde je ale sociální vybavení staršího typu.
Pakleštica je typická srbská vesnice v této oblasti. Doporučujeme navštívit.
Po silnici 221 jedeme na jih až do Dimitrovgradu.
Při cestě zastavujeme u kláštera Sv. Ilija = Манастир Свети Илија
Pokračujeme do vesnice Rsovci / Рсовци. Zastavujeme na návsi.
Výchozí bod k jeskynnímu chrámu sv. Petra a Pavla je hned u místního památníku (zaparkujte hned u něj).
Cesta je značená. Projdete vesnicí k mostu přes řeku.
Ale pozor, nutné si vzít klíč v jednom z domků !
Na břehu řeky je i k dispozici občerstvení. Za mostem odbočte vlevo.
V hoře Kalik byl asi ve 14. století postaven pravoslavný chrám: Pecinska crkva Sv. Petra i Pavla / Пећинска црква Светих Петра и Павла
Je tady speciální freska Ježíše Krista. Je zobrazen jako mladík s pleší.
Pokračujeme po silnici 221 do vesnice Slavinja / Славиња. Je tady přírodní rezervace.
Při cestě nelze minout výrazný nedokončený rodinný dům.
Tohle vymlela řeka Rosomačka: Slavinjsko Grlo
Byli jsme tady:
Silnice 221 končí na jihu u bulharských hranic ve městě Dimitrovgrad. V ulicích bylo dost pusto. Dali jsme klasicky pljeskavicu, kafe a podívali se na prodej suvenýrů a pokračovali dál.
Když jedete po silnici 259 z Dimitrovgradu do Pirotu a odbočíte na silnici 223 dojedete do Манастир Св. Јована Богослова
Srbský ortodoxní klášter v soutěsce řeky Jerma u vesnice Poganovo. Uvnitř jsou úžasné fresky od mistrů ze severního Řecka.
Kdo má kraťasy tak se musí přiobléknout než ho pustí dovnitř.
Krásný klášter v úžasné soutěsce.
"Víra člověka není nic jiného než otevření dveří duše a dovolení Bohu vstoupit"
Vladyka Nikolaj Velimirović
Zachování vlastní identity, kulturního a duchovního dědictví se nejlépe projevuje skrze četné kulturní památky, a zvláště skrze kláštery a kostely. Pirot je díky velkému počtu klášterů a kostelů na tak malém území známý také pod jménem "Malý Jeruzalém". Podle dochovaných záznamů po osvobození od Turků v tom období existovalo 13 klášterů a 72 kostelů. Dnes se v pirotském kraji nachází přes 45 kostelů a klášterů.
KLÁŠTER SVATÉHO JANA BOHOSLOVA, XIV. STOLETÍ
Nachází se na pravém břehu řeky Jerme a ve stejnojmenném kaňonu, asi 25 km od Pirotu.
Zakladateli kláštera jsou Konstantin, vazal despoty Stefana Lazareviće, a jeho žena Jelena.
Neexistují historické prameny, které by přímo hovořily o době stavby kostela, avšak lze usuzovat, že stavební práce musely být provedeny v desetiletí po roce 1413. Před i po této době byl pirotský kraj delší dobu pod nadvládou Turků, takže postavení takovéto stavby nebylo myslitelné.
Na západní stěně chrámové lodi nad vstupními dveřmi se nachází dokonale zachovaný nápis. V moderním srbském jazyce text zní: "Z vůle Otce, za přispění Syna a za dokonání Ducha svatého, byl vymalován tento Bohem postavený chrám svatého a všemi chváleného, milovaného, vyvoleného, apoštola Jana Teologa, roku 1499, měsíce října 24. (podle juliánského kalendáře)."
Stejně jako u ostatních památek stejného stylu je i v Paganovu cítit silný vliv západního, především italského, umění pozdního středověku.
Nepochybně nejcennějším uměleckým předmětem z tohoto chrámu je slavná oboustranná ikona despotky Jeleny-Jefimije.
Je pod státní ochranou od roku 1949.
Niš je 3. největší srbské město (200 000 lidí). První doloženou osadu tady založili Keltové ve 3. století př.n.l. Turci to tady okupovali 1386-1878.
Do pevnosti musí každý:
Městem Niš protéká řeka Nišava.
Kolem roku 271 se ve městě narodil budoucí císař Konstantin Veliký, který vydáním milánského ediktu jako první římský císař povolil křesťanství.
Věž lebek: v roce 1809 bylo srbské povstání turky potlačeno. Turečtí agresoři postavili věž s hlavami skoro tisíce srbských povstalců. Nyní je schováno uvnitř stavby uprostřed zahrady.
V centru města je náměstí krále Milana s jeho sochou (vítěz v boji proti turkům).
Nemocnice a paneláky blízko centra.
Běžná hlavní ulice.
A letíme domů. Zatímco v den příletu obsloužilo letiště 4 lety v den odletu to byly jen 3. Všechno bylo OK.
Google Sites
Report abuse