Embedded Files
Cesta vlakem červenec 2024:
Praha - Brno - Bratislava - Budapešť - Bukurešť - Ungheni (hraniční přechod) - Kišiněv: celkem 47 hodin
Kišiněv - Cricova winery - klášter Orheiul Vechi - Kišiněv (tohle bylo autobusem)
Kišiněv - Tiraspol a zpět
Kišiněv - Putinesti
Putinesti - Cobilnea
Cobilnea - Ungheni - Bukurešť (pár hodin po městě)
Bukurešť - Budapešť - Bratislava - Břeclav
V Praze naše jen dva vagóny připojili na konec EC 279 Metropolitan a v 11:44 jsme vyjeli. Do Budapešti je u tohoto vlaku pravidelný příjezd v 18:28.
Po cestě se nabíralo zpoždění. V Bratislavě nás ochotný pan průvodčí z EC 279 informoval jak to vypadá s odjezdem dál.
V Maďarsku se taky čekalo, nebyl problém vylézt na docela delší dobu z vlaku.
Místo v 18:28 jsme do Budapešti přijeli v 22:45, takže žádná procházka po centru města. Náš další vlak měl taky zpoždění, dali jsme si aspoň kolem nádraží Keleti něco k jídlu a taky našli místo, kde se točilo pivo. Odjezd do Bukurešti byl se zpožděním jen 90 minut.
Na hranici Maďarsko - Rumunsko jsme přijeli v 4 hodiny a po přejezdu do Rumunska se posunul čas o jednu hodinu dopředu. A pak hodně hodin na cestě do Bukurešti, zase narůstalo zpoždění.
Dobrá funkce webového prohlížeče Microsoft Edge: najeďte kurzorem na obrázek a 2x stiskněte Ctrl a fotka se zobrazí větší = pro obrázky dva vedle sebe.
v 13:11 stanice Selimbar
o 3 hodiny později stanice Vladeni Ardeal
jeli jsme už víc hodin takže začaly problémy
Příjezd do Bukurešti měl být v 15:06, takže byla plánovaná procházka po Bukurešti. Ovšem skutečný příjezd byl v 20 hod., tj. skoro hodinu po plánovaném odjezdu našeho dalšího vlaku do Kišiněva. Naštěstí bylo zase zpoždění a to příjemných 160 minut. Takže žádná procházka po Bukurešti (metro je na nádraží, takže by šlo rychle popojet kousek do centra), ale jen výměna EUR na RON, krmení se pizzou, vstup na WC (za EUR vás paní nepustila) atd.
Podle plánu jsme na hraniční přechod Ungheni měli přijet v 3 hodiny ráno, ale bylo to v 6:30.
hraniční řeka Prut (Moldavsko vlevo, Rumunsko vpravo)
strážní věž na moldavské straně
A už jsme v Moldavsku. Orazítkování pasů trvalo jen chvíli.
Naše dva vagóny s normálním rozchodem tady počkaly a my se museli přeložit do širokorozchodných pěti vagónů našeho privátního vlaku pro Moldavsko.
Vpravo je místo pro výměnu podvozků vagónů. Vlak co přitáhl naše dva vagóny tam najel, rozpojili vagóny, zvedli je na heverech (pro každý vagón 3 páry heverů), vytlačili normální podvozky a natlačili ty širší.
K našemu vlaku (vpředu pět vagónů) připojili vagóny běžného vlaku do Kišiněva, ať se šetří.
Naše ubytování pro pobyt v Moldavsku
Záclonky moc pěkné, 6 jich zmizelo a nechtěli je potom vrátit.
Když je ve vlaku 146 turistů tak se záclonky samozřejmě ztratí.
V restauračním vagónu bylo díky naší výpravě narváno
Došlo i pivo
Kdo si dal svačinu tak neprohloupil
Typická krajina na cestě do Kišiněva.
Nádraží v Kišiněvě si vystačí s 3 kolejemi pro příjezdy a odjezdy osobních vlaků. A to první kolej jsme celou dobu blokovali naším vlakem.
Budova nádraží je povedená. Tady vchod z nástupiště:
Schodiště jako v muzeu
Na nádraží možno koupit velmi levné datové karty
směnárna funguje nonstop (pokud tam někdo je)
Před nádražím památník na komunistické represe v dobách Sovětského svazu.
Od nádraží do centra jezdí několik trolejbusů. Ale pěšky to je pro prohlídku města lepší.
Od nádraží do centra to je asi 2,5 km a jde se po hlavní ulici, takže určitě lepší jít pěšky.
Metro není. Základem jsou trolejbusy, které centrem jezdí každou minutu.
Hromada turistů před poštou je z našeho vlaku
zvonice před Katedrálou Narození Páně
Iubesc Chișinăul
Monumentul lui Ștefan cel Mare și Sfânt / Stephen the Great Monument
Кафедральный собор Божественного Провидения
Katedrála Prozřetelnosti Boží
Dobrá funkce webového prohlížeče Microsoft Edge: najeďte kurzorem na obrázek a 2x stiskněte Ctrl a fotka se zobrazí větší = pěkně funguje pro obrázky dva vedle sebe.
Parliament of the Republic of Moldova
Nezbytná prohlídka centrální tržnice
Cricova winery 🍷🍷🍷
Od nádraží v Kišiněvě to je 20 km na sever. Je to druhý největší podzemní systém chodeb v Moldavsku: 120 km.
Na turisty tady jsou samozřejmě připraveni. Za 30 EUR nás povozili, vysvětlili a dali k otestování víno.
Stálá teplota 12 stupňů.
Klášter Orheiul Vechi / Old Orhei
je asi 30 km na sever od vinařství Cricova. Pro běžného návštěvníka tady je kostel sv. Marie (vlevo) a klášter Pestera (vpravo)
Kdyby se mniši víc snažili a vykopali větší prostory ve skalách tak to tady mohli mít jako v Adžantě
Saint Mary's Church / Церковь «Святой Марии»
Pestera Monastery / Mănăstirea Rupestă Peștera
Celodenní výlet do separatistického Podněstří
Náš vlak pro cestu ráno Kišiněv - Tiraspol (70 km) a večer zpět
Podle informace od Alberta tohle byla po pěti letech první cesta vlaku mezi Kišiněvem a Tiraspolem. Výpravčí čekali v pozoru. Aspoň se po pěti letech ležení na gauči protáhli.
Podněstří / Podněsterská moldavská republika - neuznáno žádným státem OSN
asi 4.000 km2, což je 10 % Moldavska
Pasová kontrola proběhla přímo na nádraží. Na takový nával tady nejsou zvyklí.
Razítko do pasu nedávají, jen листок
Asi z nostalgie tady mají stále jízdní řád, ale nejezdí žádné vlaky.
Mezi Tiranospolem a Kišiněvem jezdí běžně maršrutky
Park před nádražím, kam už pět let vlak nepřijel. Ale maršrutky tady pořád začínají i končí. Cesta do centra není dlouhá, nejlepší jít pěšky.
Svâto-Vvedensko-Pahomiev Ženskij Monastyr / Свято-Введенско-Пахомиев женский монастырь je hned u nádraží
Nadvratnaâ Zvonnica / Надвратная звонница je naproti
Běžný provoz na jedné z hlavních ulic Lenin Street
vzorek aut obyvatel
I tady možno vyměnit CZK
Hrdinové socialistické práce jsou vyfoceni na významném místě v centrální části města
Tiraspolʹskij Gorodskoj Sovet / Тираспольский городской совет s úžasnou sochou Lenina
Na křižovatce ulic Улица 25 Октября a Улица Шевченко je na mapy.cz nezaznamenaný výtvor typu "I love Tiraspol"
A hned přes ulici typický obytný dům v centru města:
A nedaleko za rybníčkem v parku je Church of the Nativity / Собор Рождества Христова
Alexandr Vasiljevič Suvorov (1730-1800) byl velmi úspěšný ruský vojenský stratég. Rádi ho tady používají (včetně koňaku). Sochu najdete na Площадь Суворова.
A hned naproti Suvorova je Памятник героям Великой Отечественной войны (танк Т-34), co míří na Часовня Святого Георгия Победоносца.
Na tank navazuje na památník včetně hrobů padlých v roce 1992.
Lenin před Nejvyšším sovětem Podněsterské moldavské republiky. Přikládám i titulní stránku z kalendáře pro rok 2018 (někdo z výpravy ho kdesi zabavil a vzal do ČR). НАША РОДИНА = naše vlast je Svaz sovětských socialistických republik.
Kvas prodávali na víc místech a byl moc dobrý
Я /Já love Tiraspol
Hlavní dopravu zajišťují trolejbusy.
Průvodčí prodávala lístek za 3,50 místního ruble což bylo 5 Kč při výměně přes EUR.
Standardní dům v centru
U trolejbusové zastávky v Бендеры (rusky) / Bender (moldavsky) / Тягиня (ukrajinsky), kde je pevnost
zpět v Tiraspolu
KVINT = Koňak, Víno i Nápoje Tiraspolu (hlavně ten koňak). Je to fakt tahle zkratka (můžete najít na internetu).
Info z webu: KVINT je známá moldavská destilerie, která vyrábí brandy tradičním koňakovým způsobem. Tato destilerie byla založena v roce 1897 v Tiraspolu a je známá svou vysokou kvalitou a dlouhou tradicí. KVINT vyrábí různé druhy brandy, které zrají v dubových sudech po mnoho let, což jim dodává jedinečnou chuť a aroma.
Suvorov má i tady důležité místo
Po prohlídce výrobních prostor následovala ochutnávka různě starých koňaků
Tohle jsme museli vypít:
A pak nás nahnali do podnikové prodejny. Nekupte to, když je sleva 20%.
A po návštěvě koňakárny už jen cesta zpět na nádraží a odjezd zpátky do Kišiněva
Cesta zpět na západ do Kišiněva, kudy 5 let vlak nejel
A pár fotek ze zabaveného podněsterského kalendáře z roku 2018. Pro každý měsíc je na něm výjimečná komunistická osobnost. Dávám vzorek a pro ty mladší uvádím u vzorku raději i jména:
Lenin
Stachanov (plnil plán na 1500 %)
Generalissimus Josif Vissarionovič Stalin
i pár podněsterských rublů zbylo
Z Kišiněva do Putinesti 204 km po kolejích = 7 hodin
Putinesti - vesnice s 200 obyvateli, příjezd 150 turistů
Kamarád mi po zaslání téhle fotky napsal: "lidi se hrnou na Matějskou pouť".
pár typických domků ve vesnici
u každého domu je funkční studna
Areál pro naši zábavu byl na konci vesnice u rybníka. Někteří domorodci, co jsme potkali, na nás přátelsky mávali.
místo naší zábavy ve vesnici Putinesti
V místní prodejně měli tržbu jako jindy za půl roku
flašky mizely, ale hned je ze skladu doplňovali
samozřejmě bylo i točené pivo
objednaná večeře
hudba byla celý večer, tanec taky
Vlak čekal už asi od 23 hod. na náš odjezd
Noční přesun Putinesti → Cobilnea: 70 km
Vlak jsme měli na nádraží v Cobilnea zaparkovaný pěkně na první koleji
Běžný stav lůžkového vagónu
Informace samozřejmě byly jako vždy přesné
WC východního typu bylo hned vedle vlaku
náš privátní vlak
spaní venku, protože uvnitř bylo dost teplo a riziko štěnic
Prohlídka vesnice
I v takhle malé vesnici mají školku a školu. V červenci byly děti jen ve školce. Celou budovu nám domorodci rádi ukázali.
z venku nic moc ...
... ale vnitřek mají pěkný
Pár fotek z procházky vesnicí:
Přednosta stanice pan Vasil nás provedl vesnicí a předtím i potom taky železniční stanicí
Odtud to všechno řídí:
Připravili pro nás občerstvení (platilo se podle váhy) a hudbu. Bylo to fakt povedené👍
Fronta na maso a k tomu hudba a zpěv místního DJ
🐥🐥🐥🐥🐥🐥🐥🐥🐥🐥🐥🐥🐥🐥🐥🐥🐥🐥🐥🐥🐥🐥🐥🐥
zábava na peróně
Odjezd do Ungheni byl v 13 hod.
Cesta na železniční hraniční přechod do Ungheni trvala pět a půl hodiny.
Naše dva vagóny pro jízdu po kolejích s normálním rozchodem už čekaly na připojení k vlaku Kišiněv - Bukurešť.
a na konec Bukurešť
vlak byl pěkně zabydlený
v každém kupé sud
Nádraží Gara de Nord je tak trochu jako Masarykovo nádraží v Praze. Není průjezdné, vlaky tady končí.
Metro tu mají také, dokonce 4 linky. Ze Severního nádraží můžete jet zelenou nebo žlutou linkou metra.
První kroky vedly do paláce, který si nechal postavil šmejd Nicolae Ceaușescu. 25.12.1989 ho zastřelili.
Dle sdělení průvodkyně jsme prošli 3 % paláce.
Je tu pár obrazů, které si výše uvedený diktátor nechal se svojí ženou namalovat. Tady např. on a jeho manželka alegoricky stoupají někam, aby přinesli celému světu světový mír. Zastřelili je oba.
A pak na pár hodin do ulic centra Bukurešti:
Metro v Bukurešti vychvalují a s tím lze souhlasit. Tramvaje mi ale připomínaly tramvaje v Kalkatě, tj. rok výroby nejpozději v 1947.
A potom už jen cesta domů...
A protože zase byly problémy na cestě, tak jsme nedojeli až do Prahy, ale skončili v Břeclavi. Ale to nebyl žádný problém, hlavně že se cesta povedla.
Za mě velký dík celému týmu, který zajistil takhle pěkný výlet.
Google Sites
Report abuse