Embedded Files
Leh a okolí 8 dní
Kargil a okolí 3 dny
Šrínagar a okolí 5 dní
Amritsar 2 dny
Dillí 3 dny
Kurz indické rupie v létě 2018: 3 INR = 1 CZK
LADAK
Vzadu (s pozadím hor) další významná stavba Shanti stúpa.
V Ladaku je převaha buddhistů. Nemají problém s focením turisty :)
panorama Lehu od kláštera Namgyal Tsemo
Královský palác byl postaven v 17. století. Má 9 pater. V 19. století se královská rodina přesunula do paláce ve Stoku.
Kdo nebyl v královském paláci nebyl v Lehu (vstupné 200 INR)
Výlet jezero Pangong - údolí Nubra
Trasa: Leh - Karu - Changla Pass - Tangtse - jezero Pangong - Tangtse - podle řeky Shyok do Diskitu - Hunder - a zpět do Lehu přes Diskit a Kardung-La.
silnice vede přes horské sedlo Changla Pass ve výšce 5.391 m.
Většinou je asfaltová silnice, ale někdy ji zlikviduje síla přírody. Tady se před pár lety přivalil několik metrů vysoký proud kamení a silnice zmizela. Teď tam je vydlabaný průjezd a montovaný most.
Pravý tibetský svišť bydlí tady. Má rád sušenky, tak až pojedete kolem tak mu nějaké vezměte.
Jezero Pangong. Jedno z poutních míst turistů (sem musíte mít permit za 100 INR/den). Nadmořská výška 4.300 m.
do údolí Nubra jedeme podle řeky Shyok. Silnice je nová asfaltová, ale jen někde.
Tady jsme museli čekat, až čerstvě zničenou cestu opraví tak, abychom mohli projet.
u vesnice Hundar...
je tu místo s dvouhrbými velbloudy - samozřejmě kšeft s turisty
camel safari je za 200 INR
a jsou tady krásné duny
klášter v Diskitu
klasické jídlo : thali (i když tady to moc jako thali nevypadá)
známé indické nápisy podle cest s varováním pro řidiče
Silniční horské sedlo Khardungla na cestě mezi Deskitem a Lehem. Výška 18.380 stop není pravda, správně je jen 17.552 stop, tj. 5.350 metrů nad mořem. Takže to není nejvyšší silniční sedlo na světě. Ale běžně se sem nedostanete, takže i 5.350 m je pěkná výška. Po vystoupení z auta se docela pěkně motáte.
Kdyby to s váma švihlo tak vám dají kyslík.
Další 3 dny jsem si půjčil motorku Royal Enfield 350 a cestoval mezi kláštery podle řeky Indus:
klasické nové modlitební mlýnky
a tyhle jsou asi starší
mezi Lehem a okolními místy můžete cestovat lacině autobusem...
... ale svoboda vlastní dopravy je nejlepší
Místním autobusem z Lehu do Kargilu = 220 km / 7 hodin
Kargil : na půl cesty mezi Lehem a Šrínagarem
tady už nejsou buddhisti
typický domorodec
Kargilská válka v proce 1999 indické vojáky poučila. Podle sdělení domorodců tady v té době nebyla vojenská posádka, takže Pakistán mohl zaútočit. Nyní to je hodně jinak. Je tu spousta indických vojáků včetně velké základny, takže prý další útok nehrozí.
Do Parkachiku: s Daliborem a a Broňou půjčujeme motorky (zase Royal Enfield 350) a jedeme z Kargilu po NH301 (National Highway) směr jih.
Jedeme podle řeky Suru.
Klasické mytí nádobí = doporučuji očkování proti břišnímu tyfu a žloutence A.
Výhled na horu Nun 7.135 m (bílá uprostřed vzadu)
Vesnice Parkachik a domorodci:
Přespali jsme u místního pana učitele a ráno jedeme ještě chvíli dál na jih.
Tohle je podle mapy National Highway 301. Většinu cesty jedeme na jedničku. Když se dá přeřadit na dvojku tak to je svátek.
A jsme u cíle: výhled na horu Kun 7.077 m.
Tady se otáčíme a jedeme zpět.
Krásná cesta po NH301
Navštívená místa v Ladaku a u Kargilu:
červená : autem Leh - jezero Pangong - Nubra - Leh
zelená : motorka Royal Enfield mezi Hemis a Alchi
modrá : motorka Royal Enfield z Kargilu k vesnici Parkachik a zpět
chuťovky na ulici (doporučuji očkování proti břišnímu tyfu a žloutence A):
Kuřecí maso se prodává v živé váze. Po zvážení kuřete je kuře hozeno dozadu k druhému prodavači, který usekne hlavu a ptáka zabalí.
Pokud by se vám náhodou udělalo špatně apod. lékárny jsou na každém kroku.
hauseboat 1. noc = na řece
Hauseboat na řece má velkou výhodu: WC = v podlaze je díra a vše padá přímo do řeky.
Mughalské zahrady: na východ od jezera Dal jsou zahrady Nishat, Shalimar a Harwan (a taky Tulip, Botanical a Chaesmashahi). Jsou si dost podobné a domorodci je hodně navštěvují:
jezero Dal: tady je většina hausbótů. Do hausbótů se musí na loďkách. Ale jsou tu taky ostrůvky, kde jsou domy.
Pohyb na jezeře je to hlavní pro turisty ve Šrínagaru.
druhý hauseboat pro můj nocleh - na jezeře:
Nebyla sezona, za 1 noc jsem dal pouze 1.000 INR.
Ložnice.
A druhý den ráno se vydávám se svým vlastním průvodcem a kobylou na cestu z Naranagu do gypsy cottage
Můj průvodce Šoket vzal s kobylou i jejího syna, aby se učil chodit v horách.
Po cestě potkávám pravou kašmírskou kozu. Z vlny takové kozy si můžete koupit ty nejlepší šály.
"... foto OK ..."
Ten den jsme nedošli až k jezeru, ale do oblasti gypsy cottages
Domorodci, co tu přes léto bydlí:
Bydlení v gypsy cottage:
Takových chatrčí je v téhle oblasti asi 10-15. Bydlí tady přes léto lidi z vesnice Naranag a pasou tu krávy a kozy, popř. koně.
Dveře jsou jen aby dovnitř nevlezly krávy a kozy. Kouř z ohniště odchází otvory pod střechou.
Tahle chatrč patří mému průvodci a jeho manželce.
Na ohništi se topí tak, že do ohně posunujete dlouhé klacky.
A když přijedou hosté tak se může použít i benzínový vařič.
Bez papiňáku se tu neobejdou.
Vzadu je stáj pro krávu. Moje ložnice je vlevo, kuchyň vpravo. Tam taky spali pan průvodce s manželkou. Mě jako hostovi nechali celou ložnici.
Tohle celé byla moje ložnice !
Další den ráno jdeme k jezerům Nundkol a Gangabal
Pan průvodce mi hraje místní lidové písničky (za ním hora Harmukh 5.142 m). Já mu zahrál Ovčáci, čtveráci a Pec nám spadla.
Po návratu od jezer byl nocleh zase v gypsy cottage a další den ráno cesta dolů do vesnice Naranag a návrat do Šrtínagaru.
ze Šrínagaru přes Jammu do Amritsaru jedu místním autobusem. 320 km ze Šrínagaru do Jammu trvalo 10 hodin.
V Jammu jsem měl 2 hodiny čas, tak jsem prošel ulice a v 8 večer jsem jel autobusem do Amritsaru.
Ve městě je bezpečno, policie všude hlídá.
Jedna z historických bran do města.
Ze života v ulicích:
Všude úžasné možnosti k občerstvení.
A po dobrém jídle si můžete dát dvacet v podstatě kdekoliv.
Do Amritsaru se jezdí do Zlatého chrámu:
Zlatý chrám - no comment
Dovnitř je nutné vystát pořádnou frontu.
Ochranka je na případné útočníky dobře vyzbrojena:
Britský masakr v Amritsaru 1919 = info na Wikipedia
V památníku (zahradě) uprostřed města je vidět místa po střelbě imperialistických Britů do bezbranných domorodců
Hlavní plátno s obětmi po britském vraždění
Zavírání hranice mezi Indií a Pákistánem - show každý den.
Jediný pozemní přechod u vesnice Attari.
Tribuny na indické straně jsou jednoznačně mohutnější a víc obsazené než u sousedů v Pákistánu.
Na pákistánské straně ještě chvíli před zahájením každodenní show prováděli stavební práce. Zážitek z programu docela kazila pákistánská míchačka betonu na hraniční čáře v místě ceremonie, ale hlavně že jsem to viděl.
A potom se pochodovalo, dupalo a zvedali nohy nad úroveň hlavy. Nakonec současně sundali vlajky. Moc pěkné to bylo.
Internet je plný videa z téhle každodenní akce.
Poslední 3 dny v Dillí
konečně pořádné thálí
... a pořádné slané lassí
metro v Dillí je lepší než např. v Berlíně
ze života v ulicích:
Některá zajímavá místa:
Lotosový chrám / Bahai House of Worship
socha Tirthankar Bhagwan Mahavir v džinistickém chrámu nedaleko komplexu Qutb Minar
železný sloup co nerezaví (areál Qutb Minar)
a letím domů ...
Google Sites
Report abuse