Naše cesta: z Keflavíku na sever, dál na jihovýchod a zpět po jihu + červeně označená místa noclehů

Začínáme v Keflavíku - u Vikingů. Je tady muzeum  VIKING WORLD

První den začínáme Zlatým okruhem: Pingvellir - Geysir - Gullfoss

Pingvellir: národní park 23 km na východ od Reykjavíku. V roce 930 tu vikingové založili první demokratický parlament na světě. Park leží v údolí vytvořeném vzdalujícími se tektonickými deskami mezi Severní Amerikou a Evropou (viz mapka na začátku). A touhle prasklinou proudí davy turistů.

Geysir: dal jméno všem ostatním gejzírům na celém světě. Ale turisti do něj házeli kamení, takže se ucpal a dnes už žádná činnost. Ale pro turisty stačí vedlejší gejzír Strokkur. Ten funguje OK.

Gullfoss = Zlatý vodopád: nejznámější na Islandu s dvojitou kaskádou vody.

A pak jsme pokračovali po silnici F35 dál na sever. Tady už davy turistů nebyly.

Ze silnice F35 jsme odbočili na F335 a dojeli až nakonec k jezeru Hagavatn do kterého teče ledovec Langjökull. Vzadu mezi kopci je místo pro náš nocleh: kemp bez obsluhy, jen WC tam stojí.

A tady je pohled z kempu zpět k jezeru Hagavatn. Z jezera vytéká řeka Farid. Večer jsme ještě lezli po okolních kopcích. Světlo bylo celou noc = po celou  dobu našeho pobytu jsme nepotřebovali svícení.

Ráno byl návrat na hlavní cestu F35 a průjezd mezi ledovci Langjökull a Hofsjökull. 

Z F35 jsme odbočili na F347. Při cestě je vodopád Gýgjarfoss:

Cílem bylo pohoří Kerlingarfjöll - místo Hveradalir. Odtud jsme šli krátký 5km trek do kempu Kerlingarfjöll:

A potom bylo koupání v geotermální oblasti Hveravellir. 

A potom už jen cesta do kempu na noc. Duhu jsme museli fotit.

Standardní spaní v kempu. Tady to bylo ve vesnici Varmahlid.

Farma + dům ve vesnici Varmahlid.

Skanzen Glaumbaer - ukázka tradiční islandské drnové architektury. Na zdejším hřbitově je pohřben Snorri Porfinsson, první američan narozený evropským rodičům (roku 1003). Web skanzenu

Např. první domek vlevo byla kovárna, druhý + třetí byly sklady, potom hostinské pokoje

Přístav Siglufjördur: 1360 obyvatel, dřív tady pracovalo 10.000 lidí na lovu a zpracování sleďů. Ti ale zmizeli. Vlevo dole je Muzeum období sleďů (pěkné). V přístavu se stará skladiště proměnila v restaurace.

Akureyri: 17.000 obyvatel, 2. největší město Islandu. Je tu i univerzita. Polární kruh je asi 100 km na sever. Trochu jsme se prošli, dali kafe, podívali na architekturu a jeli dál. 

Nocleh byl v kempu nedaleko vodopádu Godafoss = Vodopád bohů. Jmenuje se tak proto, že v roce 1000 nějaký tehdejší šéf rozhodl, že na Islandu bude křesťanství a naházel pohanské sochy bohů do vodopádu. 

Jezero Mývatn = Komáří jezero: podle informačních materiálů to je klenot severovýchodu, krajina vypadá jako z jiného světa a je plná bahenních sopek, sopečných výparů a vulkanických kráterů. Všude je hodně komárů, kteří dali jezeru jméno.

Na dohled od Mývatn je Dimmuborgir (Temné hrady) = ohromné lávové pole, jedno z nejzajímavějších lávových polí na Islandu.

Kousek od Dimmuborgiru je kráter Hverfjall, z dálky vypadá jako kopec:

Grjótagjá: jezírko v jeskyni, nejznámější ze zatopených puklin. Voda má 45 stupňů, takže na koupání to není.

Jezero s teplou vodou (vtéká vařící). Za ním geotermální elektrárna.

A další termální elektrárna v oblasti Krafla. Leží na zlomu dvou zemských desek. Je tu trhlina v zemské kůře, takže erupce tu nejsou výjimečné. 

Kráter Víti široký 320 metrů vznikl v roce 1724.

Přes lávové pole vede stezka pro turisty.

Tentokrát stanujeme v přírodě. Počasí bylo OK, takže bez problémů.

Húsavík: 2240 obyvatel. První místo na Islandu osídlené roku 850 nějakým vikingem. 

Hlavní místo pro pozorování velryb v moři a potom možno i v muzeu.

vorvaň 

Po silnici 862 s krátkou odbočkou na 886 dojedete k vodopádu Dettifoss. Je pokládán za nejmohutnější vodopád v Evropě s průtokem vody 200-500 m za sekundu. 

Kráter Hrossaborg u silnice F88

Cesta pouští Odádáhraun (Poušť zločinců) - největší evropská poušť

Oběd pod horou Herdubreid "Královna islanských hor". Tvarově podobných hor je na Islandu víc. Vznikly tak, že láva vyvřela pod povrchem ledovce a láva nemohla nahoru a roztékala se do stran.

U hory Herdubreid v oáze Herdubreidarlindir je úkryt, kde přebýval islandský bandita Fjalla-Eyvindur, který tady přečkal krutou zimu 1774-75. Byl to nenapravitelný zloděj, utekl do islandského vnitrozemí i s manželkou. Nikdo jiný by to asi nepřežil, ale on tady žil 20 let. Živil se kořínky a syrovým koňským masem. 

řeka Jökulsá á Fjöllum u silnice F88

ASKJA: kaldera 50 km čtverečných vznikla výbuchem v roce 1875 a kusy suti přistály až v Evropě. Sem jezdí hodně turistů. Američtí astronauti tady cvičili přistání na Měsíci.

Kráter Viti - kdo sleze dolů tak se může vykoupat (voda prý 22-30 stupňů)

Po prohlídce kaldery bylo ubytování v kempu Drekagil

Kaňon Hafrahvammgljúfur = procházka 3 km

a potom nocleh v Laugavellir (opuštěná farma)

Úžasné koupání v akorát teplé vodě = byli jsme tam sami, žádní jiní turisté

městečko Höfn na jižním pobřeží 1640 obyvatel - po pár dnech cesty pustinou obchody a wifi

Opět kempujeme ve volné přírodě u hlavní silnice 1

Ledovcová laguna Jökullsárlón na jižním pobřeží. Možná projížďka obojživelným autem.

Ledovcové splazy ledovce Vatnajökull (největší evropský ledovec) pozorované od laguny

a další vodopád: SVARTIFOSS

krátká procházka Fjadrárgljúfur (kaňon řeky)

nocleh v kempu Hólaskjól 

Po cestě potkáváme několikrát i dobrodruhy na kolech

v 15 hod. přijíždíme do kempu Landmannalaugar (Duhová hora). Z kempu je nezbytný výstup na horu Bláhnúkur. Je odtud jedinečný výhled na celou oblast Duhových hor. Z kempu na kraji lávového pole vede strmá stezka s převýšením asi 350 metrů do výšky 943 m.

Ráno jdeme trek Laugavagur (21 km). Podle průvodce se jedná o jeden z 10 nejkrásnějších treků světa. Začátek je v kempu Landmannlaugar a konec v kempu Alftavatn.

Tohle jsou Duhové hory:

Na nejvyšším bodu treku vyšplháte na sněhové pole. Tam kde není sníh jsou hromady obsidiánu, takže je co sbírat.

Když jedete vnitrozemím Islandu tak černé pouště tohoto typu jsou na každém kroku. Tady jedeme na noc do dalšího kempu na naší expedici.

Kemp Strútur á Maelifellssandi: zase úžasný klid, s námi jen jeden další stan.

A jsme na jihu Islandu u moře. Ti, co si chtěli něco dokázat, se šli koupat. Voda měla asi 8 stupňů.

Vík - 300 obyvatel. Podle průvodce: je to nejjižnější islandské město, nejvíc tu na Islandu prší a má jednu z nejkrásnějších pláží na světě (viz výše). 

Brána Islandu je 10 km západně od Víku. Protože to je u silnice č. 1 (hlavni a jediná silnice kolem celého Islandu) tak je tady nacpáno turisty.

Vodopád Skógafoss. Zrovna byla velká mlha a začalo i pršet.

Několik kilometrů na jih od Keflavíku je teplá voda použitá pro termální koupaliště. 

Reykjavík 

Konec července v hlavním městě:

Taky v Reykjavíku mají pláž u moře