Asi nejlepší cesta z Kolkaty do Dárdžilingu je jet nočním vlakem do Siliguri, kde na jižním okraji města je nádraží New Jalpaiguri Junction. Z nádraží Sealdah z Kolkatě vlak vyjel v 22 hodin. Vlaky v Indii jsou dlouhé, ne jako 5 vagónů u nás. Ani tenhle nebyl výjimkou. Jel jsem asi někde uprostřed vlaku. Fotky vlaku jsou z rána druhého dne, kdy vlak někde zastavil.
Typická krajina Západního Bengálska při cestě vlakem z Kolkaty na sever.
Na New Jalpaiguri Junction čekají stále sdílená auta pro cesty po celém okolí. Stačilo oznámit "Dárdžiling" a už mě odvedli k autu.
Po cestě se samozřejmě zastavuje na občerstvení.
Jedli jsme momo. Úplně stejné jako vareniky na Ukrajině.
A za dobrého počasí jsme dojeli do Dárdžilingu.
Vystoupili jsme tam, kde končí a zároveň začínají sdílená auta. To je vedle občas jezdících autobusů hlavní způsob dopravy.
Běžný život v ulicích:
Standardní lékárna na ulici.
Zašel jsem do cukrárny podle Lonely Planet.
Dárdžiling je v kopcích.
Ubytování dávám v hotelu Tranquillity.
Do školy se chodí v uniformách.
Kluky jsem nikde k focení neviděl...
... takže jen holky.
Vstup do ZOO a Himalájského horolezeckého institutu je společný.
U vchodu jsem dal úžasnou svačinu.
Šerpa Tenzing Norgay ...
... byl s Edmundem Hillarym první na Mount Everestu 29.5.1953. Má tady hrob.
V Dárdžilingu končí úzkorozchodná železnice, která sem vede ze Siliguri.
Koupil jsem si turistickou jízdenku na cestu do Ghoom a zpět. Ten den byl připojený jen jeden vagón. Asi si turisti nekoupili víc lístků.
Cestou tam lokomotiva couvala.
Po cestě bylo nutné doplnit vodu z pramene u trati.
Koleje vedou městem vedle silnice.
A hned u kolejí jsou obchody. Ale to nevadí, vlak nejezdí tak často, aby s tím byl problém.
Povinná zastávka na Batasia Loop. Jak to překládá Google: "Batasia Loop je spirálová železnice vytvořená za účelem snížení sklonu stoupání himálajské železnice Darjeeling v okrese Darjeeling v Západním Bengálsku v Indii. V tomto bodě se trať točí kolem sebe přes tunel a přes vrchol kopce. Byla uvedena do provozu v roce 1919".
Taky je tu památník padlým vojákům, kteří byli Gurkhové.
Z Ghoomu jela lokomotiva normálně dopředu.
mají tady i malý obchod
Kdysi dávno tady byl i 14. Dalajláma
Krásné místo na Tenzing Norgay Road
Om mani päme hum v tibetštině na obrázku. V sanskrtu po česku Óm mani padmé húm.
Je to základní mantra, jestli se chcete věnovat buddhismu tak se bez ní neobejdete.
Byl jsem pozvaný na oběd. Byl moc dobrý.
Byl tady taky Erik Singer a tuhle fotku dal do své knihy Tvář Indie. Uvádí, že fotky fotil v roce 1948. Kniha vyšla v roce 1956 v nakladatelství Naše vojsko.
Vzadu je 3. nejvyšší hora Kančendženga, která je na hranici indického státu Sikkim a Nepálu.
Dali Monastery je u hlavní silnice na půl cesty z Ghoomu do Dádržilingu.
Asi největší klášter v okolí.
Dostal jsem vlastního průvodce, mladého mnicha.
Kolem Dárdžilingu je několik továren na zpracování natrhaného čaje. Zášel jsem do jedné factory podle Lonely Planet. Je to přímo ve městě.
Sešlo se nás tam pět a dostali průvodce. Věnoval se nám 30 minut.
A potom hodinový výklad v muzeu, které je součástí továrny.
Mnich z Bhutia Busti monastery mě zavedl do Tibetského utečeneckého centra.
Je tady dost velká výroba koberců.
Koupil jsem pár věcí: velké šály a sošky Buddhy.
Do Dárdžilingu jsem přijel v pondělí odpoledne a odjížděl v sobotu po obědě. Byly to dost klidné dny bez zbytečného spěchu.
Výhled na sever do Sikkimu ze střechy hotelu, kde jsem bydlel.