(Misantropovi pípne mobil, vytáhne brýle a mžourá na display)

Tak vida, vy jste mi napsali. Cítím tu zvláštní směsici dojetí a akutní únavy materiálu. Abyste rozuměli, tohle je automatická odpověď. Sedím totiž zrovna v první řadě na pohřbu zdravého rozumu, mám plný ruce popcornu a nemůžu zrovna vyťukávat písmenka na malém svítícím obdélníčku. Ale váš vzkaz se bezpečně dostal do mých virtuálních spárů.

(Misantrop si povzdechne a otře si sklíčka brýlí cípem košile)

Teď se podíváme na vaše možnosti. Máme tu tři základní scénáře, proč vlastně do téhle schránky padají zprávy. Scénář A, píšete mi, že jsem naprosto skvělý, že mi to pálí a že jsem zase jednou trefil hřebíček na hlavičku. V tom případě vám děkuji. Já to samozřejmě vím, je to hrozné břemeno být takhle úžasný a mít vždycky pravdu, ale jsem rád, že si toho konečně všimnul i někdo další. Zkuste si tu hřejivou myšlenku udržet v hlavě co nejdéle, než vás zase přejede realita všedního dne.

(Misantrop ukáže prstem do prázdna, jako by tam někdo stál)

Pak je tu scénář B. Posíláte mi zaručený tip na článek, odkaz na nějakou novou perlu z hlubin sociálních sítí, prostě čerstvý materiál. Paráda. Lidská blbost je jediný skutečně obnovitelný zdroj energie ve vesmíru a já na ni jedu. Váš příspěvek jsem právě slavnostně vhodil do své bezedné pece absurdity. Jestli to bude dostatečně pitomé a ilustrativní pro naši společnou cestu do propasti, možná z toho udělám hvězdu večera.

(Misantrop se uchechtne a schová telefon do kapsy)

A nakonec tu máme scénář C. Scénář pro ty z vás, kterým právě praskla cévka, a museli mi napsat, že jsem zaplacenej idiot, cynická zrůda, nebo že vůbec nerozumím tomu, jak je svět vlastně sluníčkový a úžasný, případně jak všechno řídí tajné spiknutí leváků s modrýma očima. Pro vás mám speciální zprávu. Vezměte si pořadové číslo, stoupněte si tamhle do fronty a dýchejte zhluboka. Vaše nadávky si tisknu, rámuju a věším nad krb místo loveckých trofejí. Jsou pro mě jako ranní káva. Čím víc jich je, tím víc vím, že tu svoji práci dělám dobře.

(Misantrop se lokty opře o pomyslný pult a nakloní se blíž)

A teď to nejdůležitější. Ať už spadáte do jakékoliv kolonky, chci vám slíbit jednu jedinou věc. Já si tu vaši zprávu opravdu přečtu. Přísahám. Až dohoří opona a já budu mít chvilku mezi dvěma apokalypsami, sednu si a prokoušu se tím. Ale proboha vás prosím, nečekejte, že vám na to odpovím. Vypadám snad jako asistenční linka pro ztroskotance s nepřetržitým provozem? Moje ordinační hodiny jsou přímo tady na pódiu, komunikace probíhá výhradně jednosměrně a osobní odpovědi vydávám, jen když je konec světa, nebo naprší a uschne. Takže se hezky usaďte, nevyrušujte a užijte si zbytek show. Další číslo začíná hned, jak si dopiju.