Tento mikrokurz se zabývá Hawthornským efektem a byl vytvořen v rámci předmětu ISKM63 Psychologie v online vzdělávání. Obecně se váže k tématu motivace. Mikrokurz je určen pro všechny a jeho projití zabere zhruba 20 minut.
Dělníci v továrně Western Electric Company
George Elton Mayo, psycholog a sociolog, prováděl ve 20. a 30. letech 20. století výzkum v továrnách Western Electric Company. Výsledek výzkumu tzv. Hawthornský efekt je pojmenován právě po hawthornských závodech, kde tato studie probíhala.(1)
❌ Stále dochází k milným interpretacím toho, že efekt je pojmenován po spisovateli Nathanielu Hawthornovi.
Western Electric Company byla americká společnost zabývající se výrobou součástek do telefonních přístrojů. U společnosti došlo ke stagnaci, a tak chtěli pochopitelně tento problém odstranit a navýšit produktivitu pracovníků.
Na sérii studií se podíleli také F. J. Roethlisberger, W. Dickson a další.(1)
1924–1927 / Experimenty s osvětlením
1927–1932 / Experimenty ve zkušebně montáže relé
1928–1930 / Experimenty s rozhovory s pracovníky
1931–1932 / Experimenty v bankovní elektroinstalační místnosti
Na skupině pracovníků se snažili zjistit, jestli existuje vztah mezi produktivitou práce a změnou prostředí. Na základě položení této výzkumné otázky bylo proměnnou v experimentu osvětlení a jeho změna. Nejdříve došlo ke zvýšení světla. V souvislosti s tím zaznamenali vyšší produktivitu u pracovníků. Ovšem jakmile světlo snížili k horšímu, výše produktivity se nezměnila.(2)
Výsledek → K zvýšení pracovního výkonu došlo díky uvědomění, že jsou pracovníci pozorováni ze strany nadřízených. Došlo zde k motivačnímu účinku.(2)
Druhý experiment byl proveden na základě experimentu prvního. Docházelo ke zkoumání změn pracovní struktury (Délka směn, doba přestávek, poskytování nebo neposkytování jídla apod.) ve skupině šesti žen.(2)
Dva týdny tajné měření, poté přesunutí žen do speciální experimentální místnosti společně s vedoucím.
Výsledek → Posílení výsledku z bodu 1. U všech proměnných došlo ke zvýšení produktivity i přestože byly navráceny do původního stavu.
Freedman (1981) popisuje výsledky experimentu č. 2 takto: "Regardless of the conditions, whether there were more or fewer rest periods, longer or shorter workdays…the women worked harder and more efficiently."(2)
⭐ 1958 – Zavedení termínu "Hawthorne effect"
Lidé jsou schopní zvýšit svůj výkon a celkově zlepšit chování, pokud jsou pozorováni nebo se jim pozornosti dostává. Když si nás někdo všímá, automaticky se začneme více snažit.
Pozornost vede přímou úměrou k výkonosti. Existuje vztah mezi produktivitou a pozorováním.
Jsou zda ale i další faktory, které nemusí zvýšit efektivitu i když při práci dochází ke zmíněnému pozorování. Např. Při domněnce, že by zvýšení produktivity ovlivnilo negativně výdělky pracovníka nebo došlo k poškození vztahů na pracovišti v souvislosti s odměnami apod.
• Pokuste se na papír sepsat v několika bodech podněty, které vás osobně motivují. Ať už se jedná o motivaci k práci, škole či v osobním životě.
• Po napsání těchto bodů se nad nimi zamyslete a položte si otázku. Co za těmito motivy může být? Proč tomu tak zrovna je? Možná někteří z vás dospějí k názoru, že se u jejich motivace uplatňuje právě onen Hawthornský efekt.
• BONUS: "Lidé si kupují věci, které si nemohou dovolit. Dělají věci, které dělat nechtějí a to vše jen proto, aby udělali dojem na lidi, které ani nemají rádi." Tento bonus slouží pouze k zamyšlení a není přímo spjat se studií Hawthornského efektu.
Literatura:
KAPR, Jaroslav. Efekt hawthornský. Sociologická encyklopedie [online]. Sociologický Ústav AV ČR, 2017, 2017 [cit. 2022-05-16]. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Efekt_hawthornsk%C3%BD
PERERA, Ayesh. What is the Hawthorne Effect?. Simply Psychology [online]. 2021 [cit. 2022-05-16]. Dostupné z: https://www.simplypsychology.org/hawthorne-effect.html
Videa:
AT&T Tech Channel. AT&T Archives: The Year They Discovered People. In: YouTube [online]. 28. 11. 2011 [cit. 2022-05-16]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=D3pDWt7GntI&ab_channel=AT%26TTechChannel
TWO TEACHERS. Elton Mayo Human Relations School of Thought. In: YouTube [online]. 28. 11. 2011 [cit. 2022-05-16]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=TIx5xovXDyc
Celkově hodnotím předmět Psychologie v online vzdělávání jako velmi povedený a obohacující. Struktura a prostředí kurzu mi vyhovovalo.
V interaktivní osnově jsou všechny lekce přístupné naráz a není potřeba čekat, než se každý týden otevře nová. Touto transparentností se odejmul "strach z neznáma" a každý z účastníků si může stanovit vlastní vzdělávací tempo na základě aktuálních potřeb.. V souvislosti s tím, vidím jako velké plus možnost odevzdat průběžných 13 úkolů blokově a ne každý týden. Je zde volnost, ale zároveň motivační prvek v podobě čtyř deadlinů.
Dalším gamifikačním prvkem je zde tabulka s přehledem splněných věcí. Dle slov Mgr. Krůčkové mělo jít o tabulku určenou zejména pro ni. Myslím si, že pro mě osobně byla tabulka největší motivací, jak kurz zdárně dokončit. Obsahuje vše. Pokud účastník čeká na zpětnou vazbu, nemusí si ji dohledávat v poznámkovém bloku či diskusním fóru, ale rovnou přejde do tabulky, kde vidí, na jakém dalším úkolu je třeba pracovat apod. Celkově mi tabulka svým provedením připomíná závodní dráhu.
Co se týče samotného ukončení kurzu, test je v pořádku. Vytvoření mikrokurzu a uplatnění zde získaných poznatků je určitě na místě, ale zabere to poměrně dost času. Aby tento mikrokurz mohl kvalitně předat informace, byla by potřeba na něj mít více času nebo snížit obsahovou část tak, aby bylo možné se mikrokurzu věnovat méně než 20 minut. Řešením by mohlo být zadání kurzu místo posledního úkolu v posledním bloku. Rozumím, že se ukončení každým rokem liší v závislosti na preferencích účastníků. Tento rok chtěla většina samostatný úkol. Mírné kolokvium vidím jako skvělou možnost zakončení. Pokud by kolokvium bylo koncipováno formou ústní zkoušky, nebylo by to ono. Celkový rámec je tedy vyrovnaný a nejedná se pouze o kurz, kde je nesmírně důležité učit se z lekce na lekci a na konci složit pouze test. Líbí se mi, že je zde možnost diskuse. Přesto, že na začátku kurzu nám bylo řečeno, abychom v diskusních fórech reagovali na příspěvky ostatních spolužáků, realizace byla již odlišná. Číst a odpovídat na příspěvky ostatních bylo z mého pohledu časově nemožné a nad rámec. To samé co se týká osobních setkání. Pokud by data osobního setkání byla uvedena hned na začátku kurzu a ne týden dopředu, věřím, že by byla hojná účast.
Do kurzu bych nepřidávala nic navíc. Již nyní působí uceleným dojmem a je toho dost. Pokud by do kurzu mělo být přidáno něco nového, co musí účastníci plnit, nahradila bych to něčím stávajícím nebo navýšila počet kreditů za splnění předmětu.