Podrobnější informace

Motolice jaterní (Fasciola hepatica)

patří mezi významné parazitické červy (helminty) ze skupiny Trematoda (motolice), kteří infikují široké spektrum volně žijících (jelenovití) a především domácích přežvýkavců (ovce, kozy a skot). Původně se jednalo o evropský druh parazita, který je nyní rozšířen po celém světě.

Výskyt a riziko nákazy motolicemi na území ČR

V polovině minulého století byl výskyt motolice jaterní na našem území poměrně vysoký. Infikováno bylo až 80 % zvířat chovaných v horských oblastech, což vedlo ke značným ekonomickým ztrátám. Kvůli tomu bylo od počátku 70. let zahájeno cílené a plošné tlumení tohoto parazita u ovcí a skotu, díky čemu jeho výskyt klesl pod 1 %. Avšak v současné době dochází na některých lokalitách k opětovnému nárůstu výskytu této motolice.

Pravděpodobnou příčinou je zejména změna klimatických podmínek (teplota a srážky), které se stávají vhodnějšími pro vývoj motolice. Důležitá je zároveň také přítomnost mezihostitelského plže (nejčastěji z čeledi plovatkovitých – jako je bahnatka malá). Tito plži se vyskytují v blízkosti vody – v pomalu tekoucích či stojatých vodách, v periodicky zavodňovaných oblastech, v zatopených příkopech kolem cest a podobně.

Rizikem pro dobytek jsou tedy pastviny, na kterých se nacházejí trvalé vodní plochy a takové, na které mají přístup volně žijící přežvýkavci, kteří mohou kontaminovat prostředí svým trusem, pokud jsou sami nakaženi motolicí jaterní.

Klinické příznaky fasciolózy

Klinické projevy závisí především na množství pozřených parazitů, na době trvání infekce, na druhu infikovaného zvířete i na jeho celkovém zdravotním stavu a věku. Ve většině případů se na úrovni stáda setkáváme se subklinickými infekcemi – to znamená, že žádné výrazné příznaky nejsou chovatelem pozorovány. Fasciolóza se postupně plíživě šíří a pak náhle propuká ve vhodných klimatických podmínkách.

Akutní (ihned po infekci; období pozdního léta)

V důsledku migrace nedospělých motolic dochází k vnitřnímu krvácení a poškození jater. Masivní infekce se vyznačují nečekanými hromadnými úhyny zvířat (může uhynout až 10 % jedinců v chovu v průběhu několika málo dnů). Přežívající zvířata mohou být letargická a málo se pást. Kvůli bolestem břicha se mohou omezeně pohybovat (příliš neběhají). Krvácení způsobuje chudokrevnost (anémii), která se vyznačuje bledostí dásní a očních víček.

Subakutní (v průběhu několika týdnů po infekci; období podzimu)

Poškození tkáně motolicemi vede k zánětům žlučníku i jater s jejich následnou fibrózou a kalcifikací. Obecně je fibróza jater mnohem závažnější u skotu než u ovcí a koz. Vyznačuje se viditelnými změnami na povrchu jater (přítomnost bílých teček) i rozsáhlými bílými oblastmi, které obklopují ztluštělé jaterní žlučovody. Takovéto poškození jater vede ke zhoršení výživného stavu zvířat – dochází k rychlým úbytkům hmotnosti v důsledku neustálých průjmů. Na některých zvířatech lze pozorovat netečnost, vyčerpání a až neschopnost stát na nohou. U ovcí se nákaza projevuje například i zhoršováním kvality vlny. Po 8 až 10 týdnech může docházet k dalším úhynům v důsledku těžké anémie a selhání jater.

Chronická (asi 3 měsíce po infekci; období zimy)

Chronická fasciolóza je nejčastější formou infekce u ovcí, koz i skotu. Dlouhotrvající nákaza motolicemi se projevuje nadměrnými ztrátami hmotnosti kvůli stále trvajícím průjmům (neustálé dráždění žlučovodů dospělými motolicemi). Dospělé motolice se v žlučovodech živí krví, proto je u zvířat stále zaznamenávána silná anémie. Dochází též k chronickým zánětům žlučovodů a jejich zvětšení. Klinické příznaky chronické fasciolózy se vyvíjejí pomalu. Zvířata se stávají stále více anemickými a snižuje se jejich chuť k jídlu. Infekce má velký vliv také na plodnost. Samice často umírají v pokročilém stádiu březosti kvůli celkovému vyčerpání. Také může docházet k špatnému vývoji plodu a jeho následnému potratu. Pokud k porodu dojde, bývají častou komplikací další přidružené infekce, jimž se nedokáže vyčerpané tělo samice bránit a mláďata se rodí slabá. Samice obecně produkují malé množství mléka. Především pro ovce a kozy jsou charakteristické otoky těla v důsledku dysfunkce jater. Vyznačují se rozšířením břicha a u některých zvířat je viditelný otok v mezisaničí (tzv. Bottle jaw).

Léčba fasciolózy

Běžně využívaným léčivem, které je vysoce účinné proti motolicím obecně, je praziquantel. Nicméně fasciolidní motolice (Fasciola hepatica i Fasciola gigantica) jsou jediné dva druhy z celé skupiny motolic přirozeně odolné proti této látce!

Léčba fasciolózy pak závisí na povaze onemocnění. Některá dostupná léčiva nejsou účinná vůči nedospělým motolicím a nejsou proto vhodná pro léčbu akutní formy infekce. Jako látka s nejlepšími účinky se využívá triklabendazol, který působí nejen proti dospělým motolicím ve žlučovodech, ale právě i proti nedospělým stádiím. V posledních desetiletích byl triklabendazol hojně, a častokrát nevhodně, využíván jako prevence proti fasciolóze, což bohužel vedlo ke vzniku a rozšíření rezistence na tuto látku. Znamená to tedy, že triklabendazol může nyní působit proti těmto parazitům ve velmi omezené míře, anebo také vůbec.

Prvním preventivním krokem v boji proti motolici jaterní je osvěta chovatelů a mapování výskytu tohoto parazita. Znalost geografického rozšíření motolic na našem území je nezbytná pro úspěšný boj s těmito parazity i pro zamezení šíření infekce do nových lokalit. Základem je správná diagnostika, která se provádí při pitvě na základě nálezu patologických změn na játrech a dospělých motolic ve žlučovodech. Důležitá jsou také preventivní vyšetřování zvířat, která jsou založená především na hledání vajíček motolic v trusu.

Kontaktní adresa:

Masarykova univerzita, Ústav botaniky a zoologie, Parazitologie, Kamenice 753/5, 625 00 Brno

Jakékoliv dotazy nebo připomínky směřujte na:

skorpikovalucie@seznam.cz