Jak na zpětnou vazbu v SOMu

🎯 Hlavní myšlenky textu

Zpětnou vazbu chápu jako nástroj, díky kterému se můžeme učit navzájem. Učit se něco o sobě a taky se učit dělat věci jinak. Vyžaduje to určitý trénink. Pokud je zpětná vazba vhodně formulovaná, umožňuje druhému růst a tento růst může přispívat k růstu celého týmu. K využívání zpětné vazby potřebujeme otevřené prostředí, kde si lidé důvěřují. Je to sice předpoklad pro dávání zpětné vazby, ale platí to i obráceně. Tam, kde se dává konstruktivní zpětná vazba, to přispívá k důvěrnému a otevřenému prostředí.

📑 Rozdíl mezi zpětnou vazbou a rozvojovou zpětnou vazbou

Zpětná vazba obecně může být jakákoliv reakce, komentář, poznámka, gesto nebo mimika. Může být psaná i mluvená. Dává informaci o chování druhé osoby a může být v duchu pozitivním i negativním. Takovou zpětnou vazbu používáme každý den a všichni ji ovládáme.

Proto se podíváme na pojem rozvojová zpětná vazba, která kromě toho, že popisuje nějaký stav, tak taky dává návrhy a nápady, jak by šla věc změnit, udělat jinak. Vypůjčím si popis ze Slabikáře neformálního vzdělávání pro práci s mládeží, který chápe rozvojovou zpětnou vazbu jako metaforu dárku, protože má jít o pozitivní záměr. I naše dávání rozvojové zpětné vazby by mělo být v duchu čistých a pozitivních úmyslů. Rozvojové zpětné vazbě se budeme věnovat v následujícím textu.

🎁 Co přináší rozvojová zpětná vazba (RZV)

Nejčastěji se používá mezi jednotlivci. Skrze zpětnou vazbu můžu (já) jako jednotlivec dostat podněty na to, co dělám, a můžu podle nich věci měnit a zlepšovat. Také se můžu učit, jak ostatní zpětnou vazbu dávají, čeho si všímají, a tím zlepšovat i své dávání zpětné vazby druhým. Tým ji může používat jako nástroj ke zjišťování, jak se jednotliví členové v týmu mají, s čím jsou ok, co v týmu funguje a kde by byla potřeba udělat změna. Používání tohoto nástroje přispívá k otevřené komunikaci v týmu.

V ideálním případě, když je RZV pronesena s dobrým úmyslem, dovede nás k něčemu, o čem jsme zatím nepřemýšleli nebo jsme si toho ještě vůbec nevšimli. Může nám tak něco dojít a můžeme to změnit.  RZV může přinést nový pohled na věc. Prostor pro růst a všímání si věcí, kterých jsme si na sobě nemuseli všimnout. Dává možnost dělat věci jinak.

V některých týmech se zpětná vazba děje přirozeně, někde je potřeba se nejdříve naučit zpětnou vazbu dávat a přijímat. RZV se nemusí používat jen ke kritickým podnětům, ale lze také vyjádřit, když nás něco zaujme a chcem to druhému sdělit a podpořit ho, že to, co dělá, funguje. 

Ale pozor! Zpětná vazba není všemocný nástroj a nevyřeší za nás všechny problémy s komunikací v týmu. Pokud ve vztazích neusilujeme o otevřenou a upřímnou komunikaci a nevytváříme tak podnětné a důvěrné prostředí, tak to nezachrání ani používání rozvojové zpětné vazby.

🌱 Předpoklady pro rozvojovou zpětnou vazbu

Předpoklad pro dávání a přijímání zpětné vazby je prostředí, kde je důvěra a otevřená komunikace. V prostředí, které je zaměřeno na úspěch a chyby vnímá fatálně, se rozvojové zpětné vazbě dařit nebude. Prakticky to znamená, že je potřeba prostředí, které je otevřené ke změnám a všichni členové mají upřímný zájem a snahu pomáhat si. Na straně toho, kdo dává RZV, má jít o pomoc s nejlepším úmyslem tomu, komu ji dává. Na straně toho, kdo přijímá, má jít o otevřenost k tomu, co slyší, otevřenost k nápadům a podnětům. Ten, kdo zpětnou vazbu přijímá, má volnost a svobodu v tom, jak s řečeným naloží. Může a nemusí se podle toho chovat. To je třeba respektovat. Před tím než někomu dáme RZP je dobré promyslet kde a kdy to řekneme. Ne všude je vhodné dávat RZP. Důležitá je také vhodná formulace na kterou se hned podíváme.

📝 Formulace

Formulaci může každý z nás používat různou, hodí se dodržovat pár tipů. Důležité je popsat situaci, co nejvíce konkrétně a popisně. Já používám nejčastěji tento „scénář: Všimla jsem si, že (tvoje chování) se mnou dělá tohle (moje chování/reakce) a pak jsem z toho (emoce, pocity). Pomohlo by mi, kdyby (návrh/nápad, co by mi fakt pomohlo). Je to jen jedna z možností a pro konkrétnost dodávám i znění modelové situace. 

Modelová situace: Vedu poradu jako předsedkyně SOMu, máme poměrně málo času a hodně věcí k probrání. Karel přišel už po několikáté pozdě. 

Formulace rozvojové zpětné vazby by mohla znít: „Karle, všimla jsem si, že jsi dneska přišel pozdě na poradu. Víš, mně to hrozně vadí, že chodíš pozdě. Vadí mi to, protože vím, že máme málo času a já pak musím některé věci znovu opakovat nebo na tebe čekat. To nám bere další čas a nestihneme pak probrat a vyřešit důležité věci. Moc by mi pomohlo, kdybys chodil včas nebo si pak dočetl zápis. Myslíš, že by to šlo?“

✅ Co dělat při formulaci:

• formulovat konkrétní popis chování v konkrétní situaci

• snažit o objektivní popis

• popisovat za sebe (jak to cítím já/co to se mnou dělá)

• popisovat co mi přišlo užitečné, co ne a proč

• konkrétní nápad, co by mi pomohlo 

• navrhovat a nevyžadovat

• snažit se pomoct
  
  

❌ Co nedělat při formulaci:

• nehodnotit osobu („Ty seš fakt trouba.”)

• nehodnotit aktivity („Děláš to úplně blbě.”)

• nepopisovat všeobecně („Nelíbilo se mi to.”)

• nekritizovat

🎭 Aktéři

Podíváme se ještě více, co znamená dávání a přijímání zpětné vazby pro aktéry, tedy pro ty, kdo dávají a kdo přijímají rozvojovou zpětnou vazbu. 

Ten kdo dává zpětnou vazbu: na co myslet a co dělat

• Najít vhodné místo a čas.

• Sdělení říkat v zájmu pomoci druhému.

• Umět pozorovat věci a přiřazovat k nim své pocity a co to se mnou dělá. 

• Mluvit za sebe (já si něco myslím, já něco pozoruji).

• Sdělit konkrétní popis konkrétní situace.

• Dát konkrétní nápady, co by se dalo dělat jinak.

• Oceňovat i to, co vás zaujalo, co vám přišlo že funguje.

• Nechat prostor tomu druhému vstřebat řečené a nechat mu svobodu v tom, co s nápady a tipy udělá (nemusí s nimi taky udělat nic).

Ten kdo přijímá rozvojovou zpětnou vazbu 

• Pokusit se být otevřený k tomu, co mi druhý s dobrým úmyslem říká.

• Neobhajovat se.

• Doptávat se, co mi není jasné.

• Reagovat na návrhy, promýšlet je dál.

• Promyslet, jestli je pro mě návrh užitečný (může se stát, že jsem měl*a jen málo času a vím, že jsem to udělal*a jinak než jsem chtěl*a).

🙉 Situace, kdy se rozvojová zpětná vazba nehodí

Existují situace, kdy se použití RZP hodit nebude, přidávám jen pár situací.

• V situaci, kdy jsem na někoho už hodně naštvaný*á.

• V situaci, kdy se jedná o věc, kterou člověk nemůže ovlivnit (nadání, cit pro estetično...).

💡 Praktické tipy 

Jak se naučit dávat zpětnou vazbu

• Koukat se kolem sebe a všímat si, kdo dává zpětnou vazbu a učit se od nich.

• Všímat si u sebe, kdy dostávám zpětnou vazbu, která mě fakt posunuje (jak mi to člověk říká, co dělá).

• Zkoušet a zkoušet a jde to vcelku kdekoliv v SOMu, v práci, v rodině, v partnerských a kamarádských vztazích.

• Všímat si u sebe, jak ostatní reagují na moji zpětnou vazbu

• Sám*a se ptát a říkat si o zpětnou vazbu.

• Můžete si na seniorátky/školku pozvat někoho na workshop.

• Přečíst si nějaké další knížky.

Jak zavést nástroj zpětné vazby do týmu

• Na začátek je důležité se shodnout, že to všichni chcete používat a věnovat se tomu.

• Předchází tomu budování prostředí důvěry. Prostředí, které umožňuje růst a otevřenou komunikaci (nekouká se jen na chyby, lidé se od sebe vzájemně učí).

• Může být praktické domluvit si konkrétní místo a čas, kde si budete zpětnou vazbu dávat (třeba na konci porady, nebo třeba večer po skončení programu na seniorátkách/školce).

• Zapojte do zpětná vazby taky účastníky a učte se společně.

• Můžete si někoho pozvat na workshop.

• Netlačte se do toho, zkoušejte.

🤯 K zamyšlení

S dáváním zpětné vazby to ale nemusí být vůbec snadné. Pro hloubání nad tématem připojuji jednu situace z praxe a k ní diskuzi, jestli jde o téma pro rozvojovou zpětnou vazbu.

Kontext ve kterém se situace odehrává: Skupina se účastní večerní hry venku, kterou organizuje jeden vedoucí. Ostatní vedoucí mají role ve hře a do organizování nezasahují. Na konci hry jedna účastnice řekne na adresu organizátora hry: „Při hře jsi mě fakt štval a tvoje poznámky mi nepomáhaly, protože jsem z nich byla víc a víc demotivovaná a nechtělo se mi ve hře pokračovat.”

Otázky k diskuzi:

• Je to téma pro rozvojovou zpětnou vazbu? Proč ano, proč ne?

• Jde o formulaci rozvojové zpětné vazby? Proč ano, proč ne?

• Jde o hodnocení osoby? 

• Odnese si z této věty organizátor něco užitečného? 

• Co by bylo vhodné doplnit a co možná přeformulovat?

Návrh řešení:

• Myslím si, že téma může být využito pro rozvojovou zpětnou vazbu, ale záleží na míře naštvání a schopnosti neagresivní formulace.

• Částečně jde o rozvojovou zpětnou vazbu, ale chybí tam ještě nápad, jak to udělat jinak a více se zaměřit na chování a ne na osobu.

• Vhodné by bylo taky formulovat, že mě štvalo chování tedy dávání poznámek, které mi nepomáhaly a spíš mě demotivovaly. Jinak půjde jen o kritiku osoby.

• Závěr by chtěl doplnit o formulaci, co by organizátor mohl dělat příště jinak, abych se necítila tak demotivovaná. Mohl by třeba poznámky vynechat nebo objasnit, že jeho komentář má nějaký herní význam. 

😎 Shrnutí

Rozvojová zpětná vazba je dobrý nástroj pro růst a společné učení se. Pomáhá nám dívat se na věci jinak a dělat je jinak. Sama o sobě, ale nedokáže řešit problémy s komunikací v týmu. Potřebuje prostředí, kde je důvěra a otevřená komunikace. Tam, kde takové prostředí existuje, dokáže dál přispívat k důvěře a otevřené komunikaci. Její používání vyžaduje trochu úsilí na straně toho, kdo ji formuluje a i na straně toho, kdo ji dostává. Neexistuje jeden univerzální způsob, jak ji formulovat. Funguje, když popisujeme konkrétní chování konkrétního člověka. Učíme se ji tím, že si to prostě zkoušíme, ať už dávat nebo přijímat.

📚 Kde se dozvědět víc

• Slabikář neformálního vzdělávání v práci s mládeží https://www.slabikarnfv.eu/slabikar_digital_cs.pdf

• Eva Reitmayerová: Cílená zpětná vazba

⚙️ Zdroje článku

• PEŠEK, Tomáš; ŠKRABSKÝ, Tibor; NOVOSÁDOVÁ, Monika a DOČKALOVÁ, Jolana. Slabikář neformálního vzdělávání v práci s mládeží. Online. Asociace neformálního vzdělávání (ANEV), 2019. ISBN 978-80-907579-1-2. Dostupné z: https://www.slabikarnfv.eu/slabikar_digital_cs.pdf. [cit. 2024-09-23].
  
  

🙋🏽‍♀️ Profil kuchařky: Zuzana Potočková

Půlku svého dosavadního života strávila v SOMu a COMu. V SOMu si vyzkoušela i roli předsedkyně a naučila se tam hodně věcí o týmu a taky o sobě. Většinu svého působení v církevních strukturách se snažila vybudovat síť podpory, aby somáci nebyli na svou práci sami. Hodně se věnovala také předsedům a předsedkyním. 

V COMu byla za projekty jako je vzdělávání pracovníků s mládeží, mentoring, předsednické sdílení, Pecka a nově působí také v týmu Ucho.

Když byla v SOMu tak rozhodně netušila, že něco jako zpětná vazba existuje a přišla na ni, až když byla v COMu, a může říct, že se stále učí dávat a přijímat zpětnou vazbu. Výzvou pro ni bývá přijímání zpětné vazby. Vždy se musí trochu zastavit a v duchu si říct: „Poslouchej ten člověk to s tebou myslí dobře a chce ti dát jiný pohled”. Hlavně ve škole je tohle fakt obtížné. Sama ráda zpětnou vazbu využívá, když vede nějakou aktivitu nebo workshop. Tam se pak vždy sama ptá účastníků nebo spoluvedoucích, co by k tomu měli. To je pro ni super přínosný čas a má to fakt ráda.