Před časem mě oslovil web Věda a výzkum.cz s dotazy na to, jak jako člen univerzitního senátu vnímám aktuální dění v kontextu volby, kde vidím hlavní výzvy pro vítěze atd. Vyšel z toho následně článek, odkaz v prvním komentáři.
Zde zveřejňuji všechny otázky a odpovědi. Názory jsou pouze moje soukromé.
Uvažovali jste při volbě o větší otevřenosti, např. o změně pravidel, že kandidáty smí nominovat jen akademické senáty či skupina pracovníků UK tak, aby to volbu více otevřelo i kandidátům mimo Univerzitu Karlovu, např. lidem s manažerskou zkušeností z jiných českých či zahraničních univerzit?
Podle mě v samotných pravidlech zásadní překážka není, kromě možnosti být nominován senátem fakulty nebo na základě podpisů 100 členů akademické obce stačí jediný podpis člena „velkého senátu“. Tu poslední podmínku tedy může splnit i externí osoba.
Nicméně diskuse o těchto pravidlech se v souvislosti s letošní volbou nevedla, ani jsem takovou diskuzi během dvou let co jsem v senátu, nezaznamenal. Z mého pohledu je trochu sporná ta nominace od senátů fakult.
Dovedete si představit, že by rektorem UK mohl být někdo „zvenčí“? V čem by to mohlo být prospěšné či proč by to naopak nebylo dobré?
Já si to představit dovedu, a za mě by to bylo velmi vítané, ale obávám se, že v tomto názoru jsem v rámci orgánů Univerzity Karlovy v menšině. Bylo by to podle mě vhodné právě díky zmenšení vlivu osobních vztahů, různých obchodů, zájmů děkanů fakult, či naopak křivd a animozit. Všechny tyto skutečnosti u interních kandidátů do volby vstupují. Já bych si určitě jako rektora dokázal představit někoho, kdo už nějakou větší VŠ v ČR jako rektor vedl, či se na jejím řízení podílel, ale zase si nemyslím, že by bylo hodně takových vhodných osobností.
Obávám se ale, že UK na to není připravena, a je otázka, zda ve stávajícím systému volby někdy bude.
Myslíte si, že by se systém volby měl v budoucnu nějakým způsobem změnit?
Myslím si, že by se v první řadě měl změnit systém volby akademických senátů, které nedostatečně reprezentují akademickou obec. Celá univerzita by měla být jedním volebním obvodem, resp. dvěma, pro akademiky a pro studenty. Dosavadní parita fakult vede k tomu, že v senátech působí lidé, které tam zvolily jednotky členů akademické obce, a nikoho nereprezentují; případně byli jedinými kandidáty na té dané fakultě (tzv. „jednotná kandidátka“). Nízká legitimita senátu je tedy problém, plus samozřejmě z toho stávajícího systému vyvěrá pocit, že členové senátu univerzity mají na prvním místě hájit zájem fakulty, která je tam zvolila, což je rovněž špatně, a nepřispívá to k dobrému rozhodování. Tyto problémy samozřejmě mají vliv na volbu rektora.
Jaké hlavní úkoly a problémy vidíš před dalším rektorem? Na co by se měl/a zaměřit?
Z mého pohledu to jsou zejména tyto výzvy: zajištění férového odměňování na univerzitě s respektem k zákoníku práce; vyřešení problémů na Katolické teologické fakultě UK i problematických vztahů s církvemi obecně; hospodárné a efektivní nakládání s budovami Univerzity Karlovy – není normální, aby jedna fakulta měla poloprázdné budovy a druhá si musela draze platit komerční nájmy. Ze studentsky relevantních témat pak považuji za klíčovou výstavbu a opravu kolejí, zavedení elektronických diplomů, přípravu výstavby centrální knihovny, dostupnost univerzitní infrastruktury pro všechny studenty, funkčnost studijního informačního systému, přezkoumatelnost zkoušek.
Od rektora očekávám ochotu chránit zájem univerzity i proti zájmům fakult a jejich děkanů, i když to nebude vždy příjemné.
Kdo z kandidátů je podle Vás favorit a zamíchal nějak karty vstup Ladislava Krištoufka do volby?
Nechci hodnotit, kdo je favorit; faktem je, že nejvíc nominací fakultních senátů získal prof. Jiří Zima, kterého podporuje i nemalá část děkanů fakult. Dva kandidáti nicméně oznámili kandidaturu až v druhé polovině srpna, což může značně zamíchat s preferencemi členů senátu. Věřím, že vstup Ladislava Krištoufka přispěje k tomu, že před volbou rektora proběhne zajímavější debata o vizi, jakou chceme univerzitu.
Podle čeho se především rozhodují akademičtí senátoři při volbě? Hrají roli hlavně peníze a napojení na fakulty, nebo třeba i vize a chtějí senátoři, aby kandidáti představili nějakou vizi, jak Univerzitu Karlovu posunout např. do první stovky nejlepších světových univerzit?
Na toto je pro mě obtížné odpovědět, protože žádnou volbu rektora jsem zatím v senátu nezažil. Chci věřit, že bude rozhodovat koncepce a vize pro celou univerzitu a snaha řešit strukturální problémy univerzity nad partikulárními zájmy jednotlivých fakult a jejich děkanů, kteří se formálně na volbě rektora ani nepodílí, a v univerzitním systému dělby moci nemají ve vztahu k volbě rektora žádnou roli, ačkoli skutečnost může být někdy odlišná.