Ambulantní porod nám nestačí

Dne 6. září 2018 se sešly ambasadorky změn v porodnictví (právnička Ligy lidských práv a iniciátorky petice Zuzana Candigliota, Markéta Pavlíková, biostatistička, Marie Vnoučková, porodní asistentka, Kateřina Hájková Klíčová, ředitelka Unie porodních asistentek, a Eliška Vlasta Kupšovská, provozovatelka webu ambulantniporod.cz a mapy porodních asistentek) s ministrem zdravotnictví panem Adamem Vojtěchem, aby mu vysvětlily co jsou porodní domy a v čem tkví jeho výhody v péči o matku a dítě. Pan ministr se paní Kupšovské zeptal, proč ženám tedy nestačí ambulantní porod a chtějí porodní dům.

Předkládáme vám fakta, v čem je rozdíl mezi ambulantním porodem v porodnici a porodem v porodním domě.

A proč nám tedy nestačí ambulantním porod a chceme mít volbu rodit v českém porodním domě.

porod v porodním domě

ambulantní porod v porodnici

Těhotná žena si může svobodně zvolit možnost rodit v porodním domě. Možnosti volby: porod v porodnici, porodním domě, porodním centru nebo doma. Všude jí může legálně asistovat porodní asistentka.

Česká žena si nemůže zvolit kromě porodnice žádné jiné místo k porodu, u kterého by jí mohla legálně asistovat porodní asistentka.

Porodní asistentky nebo rodiče zakládají / provozují porodní dům soukromě. Péči zde si rodiny dílem platí; dílem přispívá veřejné pojištění.

Porodnice jsou městské, krajské nebo přímo řízené MZ. Péče v porodnici se proplácí z veřejného pojištění, s výjimkou nadstandardní péče.

Porodní asistentky pracují v partnerství se ženami a jejich rodinami. V porodním domě pracují samostatně, v hranicích svých kompetencí.

V porodnicích - zvláště na území Čech (u Moravy je tomu jinak) - přetrvává model: porodní asistentky asistují lékaři, nikoli rodící ženě. Tato okolnost má vliv nejen na hierarchii na pracovišti, ale i na samotný průběh porodu (kdy např. PA shání těsně před vypuzením plodu lékaře, protože u toho nesmí být sama).

Těhotná žena navštěvuje porodní dům již před porodem a pozná celý kolektiv 3-4 porodních asistentek. U porodu ji pak doprovází 2 známé porodní asistentky (ale také třeba rodina, počet doprovázejících osob není omezen), které ji při porodu neustále sledují a hodnotí průběh a odchylky porodu. Pečují o matku a dítě pak i po porodu. Z porodního domu odjíždí celá rodina do 24 hodin.

Těhotná žena někdy navštěvuje porodnici již před porodem, a přesto se neseznámí s celým kolektivem porodních asistentek, sanitářek, lékařů a uklízeček. U porodu nemá každá žena šanci na známé porodní asistentky. Většinou ji připoutají na CTG a mají na starosti ještě jiné rodičky. Po porodu se mohou ženě věnovat zas jiné porodní asistentky / lékaři, které ženu také vidí poprvé. Rodina si odchod před uplynutím 72 hodin musí mnohde prosadit.

Nedělku po porodu, stejně jako jejího novorozence, navštěvují doma porodní asistentky z porodního domu. Vykonají tak přibližně 1 návštěvu denně první 3 dny. Pokud je to nezbytné, navštíví je ještě několikrát.

Porodnice (až na výjimky) neprovozují prostřednictvím svých porodních asistentek návštěvy u rodin doma. Žena si takovou péči musí sehnat sama, pokud je v regionu vůbec dostupná. Ze zákona má žena právo na 3 návštěvy PA hrazené z veřejného zdravotního pojištění!

Porodní dům má daná pravidla pro poskytování péče během porodu, pro případný přesun do porodnice a pro dobu po porodu.

Existují zahraniční guidelines, které lze aplikovat bez problémů i v našich podmínkách a které kromě standardů péče obsahují i základní směrnice pro situace, kdy se rodička rozhodne personálem nabízené postupy nevyužít.

Počítá se s tím, že rodička je aktivním účastníkem porodu, ne jen pasivním objektem péče, který formálně schvaluje rozhodnutí personálu.

Pravidla pro ambulantní porod (předčasný propuštění fyziologického novorozence) jsou popsaná ve Věstníku MZ 08-2013. Přesto je porodnice mnohdy nedodržují, činí na rodiče nátlak, lžou a manipulují fakty. Všude v ČR tak k AP přistupují rozdílně, z čehož vzniká porodní turistika, která může ohrožovat všechny zúčastněné.

V porodnicích navíc naprosto zásadně chybějí rodičkám přístupné podrobné standardy péče o nízkorizikovou rodičku a novorozence, čímž je rodička nucena dostávat se k důležitým informacím jiný způsobem. Ani informace v kurzech pořádaných nemocnicí často nejsou relevantní, protože se rozcházejí s realitou, která na odděleních panuje.

Naprosto pak schází postupy počítající s tím, že rodička má vlastní vůli. Ženiny představy o porodu se mohou rozcházet s představami personálu.

Čas a klid. To je jedna ze zásadních výhod porodního domu oproti klasické porodnici. Porodu se zde nechává jeho vlastní tempo.

V porodním domě je poskytována kontinuální péče, která je bezpečná pro dítě (v porovnání s obvyklou nemocniční péčí nedochází k více traumatickým a fatálním událostem) a významně zdravotně lepší pro matky (méně císařských řezů a poranění, rychlejší rekonvalescence, lepší nástup a podpora kojení). (Zdroj)

Porod se časově musí vejít do představ personálu o jeho průběhu, ačkoli panuje všeobecné povědomí o tom, že žádný porod není stejný. Nemůžeme očekávat, že porod bude u všech žen probíhat stejně rychle! Porod je urychlován, zpomalován, i když neexistuje objektivní ohrožení matky a/nebo dítěte.

Porodní asistentka pečuje o matku a dítě po porodu.

V porodnici se péče o matku a dítě rozdělí a každý má jiného primárního poskytovatele péče. Matka gynekologa a dítě pediatra. V některých porodnicích mají dokonce "rozparcelovanou" i samotnou matku: od pasu nahoru (výživa dítěte) pediatr, od pasu dolu (pohlavní orgány) gynekolog (porodnice České Budějovice).

Zahraniční statistiky dokazují, že porodní domy vykazují menší míru zásahů do porodu - pokud je filosofie zařízení taková, že především medikaci aktivně nenabízejí, je menší šance, že si ji rodička sama aktivně vyžádá a bude následně nucena čelit případným vedlejším účinkům. Srovnatelně rizikové rodičky z porodních domů odcházejí v prokazatelně lepším fyzickém stavu než z porodnic, aniž by se to jakkoli negativně odráželo na kondici dítěte. Dobrý stav matky a dítěte zde nejsou ve vzájemné opozici.

V porodnicích dochází k tzv. kaskádě intervencí, kdy i nepatrné a dobře míněné zásahy do porodu mohou vyvolat potřebu dalších, které ve své kombinaci mohou naprosto zbytečně ohrozit dítě i matku. V případě, že se tímto z klidného průběhu porodu stane drama s potřebou záchrany dítěte nebo matky za každou cenu, bývá především žena poškozená natolik, že už dále ani nemá smysl uvažovat o předčasném odchodu z nemocnice (tj. ambulantním porodu), neboť to není fyzicky možné, ani rozumné a bezpečné.

Porodní dům VON ANFANG AN ve Vídni, založený a provozovaný porodními asistentkami od roku 2010. Rodí v něm nízkorizikové těhotné ženy od 37+0 do 41+5. Porodní dům si zde volí ta rodina, která si z nejrůznějších důvodů nemůže zvolit domácí porod.

Statistiky z období 2010-2017:

  • 660 porodů
  • 6 % z nich bylo ukončeno SC
  • 65 % žen nemělo žádná poporodní poranění
  • 18 % žen mělo poranění hráze prvního stupně (trhlina postihuje kůži hráze a sliznici poševního vchodu)
  • téměř 0 % nástřihů hráze
  • 1,3 % žen bylo pro přesunuto po porodu do nedaleké nemocnice (zadržená placenta)
  • 8,7 % žen bylo přesunuto před porodem dítěte do nedaleké nemocnice (nepostupující porod)
  • 5 novorozenců bylo přeloženo do nemocnice

Co mají porodnice a porodní domy společného?

Porodní domy jsou rozmanité. Některá fungují i jako komunitní & mateřská centra. Nabízejí široké spektrum služeb. Rodina se do porodního domu může stále vracet, i když právě neočekává dítě. V zahraničí můžete najít porodní domy například v samostatném domě, v přebudovaných administrativních prostorech, nebo v panelovém domě.

Porodnice jsou rozmanité v tom, že nikdy nevíte, na koho narazíte, a jak to u nich zrovna v té době, co rodíte, chodí.

Podpora nových rodin jako nedělitelného celku je u porodnic v ČR velmi nevyrovnaná - někde je možné, aby byly rodiny spolu už na porodním sále, někde je třeba spoléhat na nadstandard, na spoustě míst ale stále berou otce jako návštěvu a kontakt se staršími sourozenci novorozence omezují nebo rovnou zakazují.

PORODNÍ DOMY VE SVĚTĚ

  • Rakousko (8,5 mil): 13 porodních domů, 1,8 % (1.600 z 90.000 dětí ročně)
  • Německo (82 mil): 112 porodních domů, 1,0 % (7.000 z 740.000 ročně)
  • Kanada, Quebec (8 mil): 13 porodních domů, 2,4 % (2.000 z 85.000 ročně)
  • Francie (67 mil): 9 porodních domů v pilotním projektu, uspokojí cca 2.000 žen ročně, poptávka 3x vyšší
  • Anglie (53 mil): 60 porodních domů, 2 % (12.000 z 630.000 ročně)

Zdroj: biostatistička Markéta Pavlíková

Nákladové studie ukázaly, že péče v porodních domech, i po započtení nákladů na transfer a případné následné péče o matku nebo dítě, je pro zdravotní systém levnější než péče poskytovaná v nemocnicích a nepřináší přitom horší zdravotní výsledky. (studie) (studie)

Chcete poznat český porodní dům a rodit v něm? Napište nám