Název:  Špicberky – prostě divočina

 O co jde: Docela dobrodružné putování liduprázdnou severskou divočinou za „bílých nocí“ doprovázené častým broděním řek

Přesun: pěší

Země: Špicberky

Kdy: 16. – 26. 8. 2013

Počet nocí: 8

Délka: cca 145 km   

Převýšení: cca 1530 m

Trasa: Longyaerbyen - údolí Bolterdalen-  údolí Tverrdal - chata Sorhytta (77.9958908N, 15.8579311E) - údolí Reindal - chata „UNIS“ (77.9387450N, 15.4822442E) - Grøndalshytta (77.9800883N, 14.9505933E) - Chata Pingo (77.9969903N, 14.6932303E) – Grøndalen - Barentsburg - Zachanassendalen – Bogebekken – Hollendarelva - chata Nordhaflet - Colesbukta – chata Rusanova - Grumantbyen – Grumantdalen – Bjorndalen - Longyaerbyen

Jen výjimečně se šlo po cestách (okolo Longyaerbyenu a Barentsburgu), větší část trasy se šla terénem – kameny, suťoviska, rašeliniště, štěrk, místy travnatý povrch.

Trasa je orientační – viz https://mapy.com/s/kanetotuma a mapka.

Popis jednotlivých dnů:

1. Longyaerbyen – údolí Bolterdalen – větší část po široké cestě, část terénem

2. údolí Bolterdalen – údolí Tverdalselva – úbočím hřebene terénem (suťoviska), 3x brod

3. údolí Tverrdal – chata Sørhytta (zavřená, 77.9958908N, 15.8579311E) - údolí Reindal – chata „UNIS“ (zavřená)

4. chata „UNIS“ - Grøndalshytta (77.9800883N, 14.9505933E) - mírné stoupání do sedla a dolů k chatě sutí a štěrkem, ve svazích travnatý terén

5. Chata Pingo (77.9969903N, 14.6932303E) – dnes částečně štěrkem v údolí a rašelinou na úpatí, částečně kameny a sutí

6.  - Barentsburg (oběd v ruské kantýně!) – Zachanassendalen - Bogebekken - za řekou Hollendarelva u pobřeží – dnes částečně po cestě částečně travnatým terénem a rašelinou

7. za řekou Hollendarelva – chata Nordhaflet (otevřená) - Colesbukta – chata Rusanova (nocleh) – nejdřív kamenitou pláží, dál rašelinou, čekání na odliv do 21.00, pak na brodění 6 ramen delty Coleselva (vodou i bahnem po stehna), z Colesbukty po tělese staré železnice

8. Chata Rusanova – po tělese železnice a nad tunel - Grumantbyen – Grumantdalen – Bjorndalen – po tělese železnice, kamenitým údolím a sutí nahoru i dolů, 

9. Bjorndalen – Longyaerbyen – kamenitým údolím a sutí, poslední úsek po cestě

Noclehy: po příletu a před odletem přespání ve stanu v kempu u letiště; na treku nutno hledat rovná suchá místa, občas se dalo přespat nebo chvíli pobýt v otevřených chatách (norské byly většinou zavřené, ruské byly spíš otevřené, ale ve špatném stavu), 1. Ve stanu (78.1555839N, 16.0013489E), 2. Ve stanu (78.0284603N, 16.0171417E), 3. U chaty UNIS (77.9387450N, 15.4822442E), 4. V chatě Grondalshytta (77.9800883N, 14.9505933E), 5. Před ústím údolí Grøndalen, 6. Ve stanu u pobřeží (78.0971278N, 14.4623778E), 7. V chatě Rusanova (78.1313981N, 14.9878869E), 8. Ve stanu (78.1597511N, 15.1900672E ..asi)

Stravování: Výhradně z vlastních zásob (ideální co nejlehčí – ovesná kaše, kneckebrot, instatní jídla, musli tyčinky, apod.), vařič plynový nebo benzínový.

Voda: Z potoků a pramenů, bez filtru.

Doprava: Letecky Praha – Oslo – Longyaerbyen a zpět dtto.

KPČ: Longyaerbyen – HLAVNÍ MĚSTO, Barentsburg – ruské hornické město, Colesbukta, Grumantbyen – opuštěné hornické osady

Poznámky: Bylo nás 10. Letenky nám zajistila CK Periscope. Většinou se nejde po stezkách, ale terénem, který je při úpatích hřebenů dobře schůdný (kamení, rašelina). Často je nutné brodit řeky (hodí se neoprénové botičky). Nutností bylo mít s sebou člověka se zbrojním pasem a půjčit si pušku. V noci (v srpnu je světlo) jsme drželi hlídky kvůli ledním medvědům. Cestou jsou malé chaty (ruské a norské), norské byly zamčené, ruské otevřené a daly se využít k usušení nebo přespání (nejsou v mapy.com – viz souřadnice). Nutno zjistit aktuální informace.

Autor a podrobnější informace: Mirek Mejzr

Odkazy: https://toposvalbard.npolar.no/ - otisky obrazovky a zafoliované