CO TO JE?
Světelné znečištění je označení všech negativních jevů, které s sebou umělé osvětlení přináší.* Pod světelně znečištěnou oblohou žije více než
80 % populace. Odhadovaná spotřeba elektrické energie použita na světelné osvětlení v ČR (okolo 1,4 mil. míst) činí 0,9 %. Každým rokem však množství osvětlení narůstá o 3-6 % ročně.
* zdroj: https://www.mzp.cz/
PROČ TO VLASTNĚ VADÍ?
Světelné znečištění způsobuje spoustu problémů od našeho každodenního života až po dopad na naši faunu a flóru. I osvětlení silnic, které má sloužit k bezpečnosti, nemusí být vždy správně udělané. Pokud se nějaké světlo nachází v zorném poli řidiče (reklamní plochy, osvětlení mostů apod.), může nastat oslnění, neboli příliš jasu v oku, které znemožňuje vidění. Starší lidé se přizpůsobují na změny světla daleko pomaleji než mladší lidé, a proto jsou na zmiňované oslnění náchylnější.
Při dopadu světla na naši sítnici naše tělo zaznamenává světlo jako signál dne a spouští biochemické procesy zajišťující denní aktivity. Ty podporují vyčerpání. Zářící lampa namířená do oken nebo světelně znečištěná obloha může způsobit narušení cirkadiánního rytmu. Mimo jiné má na starosti změnu teploty, tlaku, srdeční frekvence atd. Neurohormon melatonin je jeden z hormonů, jenž je vyplavován během noci. Především má na starosti očistnou funkci a slouží jako protirakovinné činidlo rakoviny prsu a prostaty. Nespavost, nepravidelný spánek nebo spaní při světle zvyšuje pravděpodobnost závislosti na nikotinu o 10 %. Bylo také zaznamenáno nesoustředění u dětí ve školním věku (podle výzkumů je okolo 40 % dětí spánkově deprivováno).
Současně je zjištěno, že 20 % světové energie na osvětlení je vyráběno na nevyužité světlo.
Pokud se přesuneme na živočichy, tak nemálo z nich používá světlo pro hledání potravy, pro určení správné doby pro rozmnožení a odpočinek nebo jako orientační pomůcku. Noční motýli a jiné druhy hmyzu jsou k světlu přitahováni. Většinou okolo něj létají dokud nezemřou vyčerpáním nebo je nesní predátor. Hmyz se díky tomu dostává do více osvětlených míst a někteří predátoři náchylní na světlo (světloplaší netopýři) nejsou tak úspěšní v lovu. Na druhou stranu světlušky, které používají svoje světlo k rozmnožování, se většinou nemohou najít. To má za následek vymírání tohoto druhu. Při nadměrném osvětlení budov dochází k srážce ptactva s objektem a některé druhy ptactva a netopýrů nemají kde postavit své hnízdo. Když se zaměříme na vodní prostředí zjistíme, že osvětlení způsobené od mostů či lamp může způsobit světelný pruh, přes který některé druhy ryb nepřeplavou na druhou stranu.
Migrace z moří do sladké vody probíhá také pouze v noci. Světlo způsobuje i migraci hrotnatek. Po odstěhování těchto malých živočichů se začnou v rybnících tvořit řasy, jenž zhoršují kvalitu vody pro zbylé živočichy. Ani rostliny se následkům nevyhnou. Světlo narušuje fáze fotosyntézy, klíčení semen, růst stonku, opad listů, rozvoj květu atd. Také chybí noční opylovači, kteří díky světlu vylétávají opylovat květy stromů.
CO SE PROTI TOMU DÁ DĚLAT
Mezi nejdůležitější prevenci patří ošetření lamp, aby nevyzařovaly světlo do zbytečných prostorů. Měli bychom omezit počet a vzdálenost lamp na místech, kde v noci nechodí moc lidí. Každá lampa by měla směřovat pouze dolů a nesvítit mimo cestu nebo architektonický prvek. Světlo by mělo obsahovat teplejší barvy a zároveň mít co nejméně té modré.
Mimo to se začínají vystavovat parky a rezervace tmavé oblohy. Oblast tmavé oblohy znamená zákaz vystavování světla v přírodě, aby nerušilo faunu a flóru.
OBLASTI TMAVÉ OBLOHY
Jsou chráněné oblasti, kde se nesmí instalovat žádné umělé osvětlení, které by rušilo faunu a flóru. Nevýhodou těchto oblastí však je, že nejsou nijak právnicky podložené, tudíž její pravidla nelze vynucovat.
Oblast nezakazuje, aby v ní byli obytné domy či penziony, ale dbá se, aby se udržovalo osvětlení na nezbytném minimu, tedy aby například na penzionu nesvítily bilboardy i přes noc. Problém samozřejmě je takový, že se nic z toho nedá vynucovat, jelikož oblasti nejsou podložené žádnými právními dokumenty.
Oficiální pravidla v této oblasti ze stejného důvodu nejsou, ale je pár zásad, které je dobré dodržovat, když takovou oblast jedete navštívit. V těchto oblastech pochopitelně není žádné veřejné osvětlení, takže je dobré vzít si baterku, kterou vám zaručeně nikdo vzít nemůže. Ne vždy je však baterka nutná, vaše oči si rychle přivyknou tmě. Autem se do oblasti jezdit smí, světla auta nevadí, ale ne na všech místech je vjezd motorovým vozidlům povolen, takže při návštěvě si dávejte pozor, aby jste nevjeli na špatné místo.
První mezinárodní oblastí tmavé oblohy je Česko-Polská oblast Jizerka, která je vyznačena na mapě (zdroj: Mapy.cz).
V PRÁVNÍ ROVINĚ
V ČR není nikde právně vázána míra světelného znečištění, ale pár zákonů s tím nějakým způsobem souvisí.
Zákon o integrované prevenci a omezování znečištění reguluje vymezená průmyslová zařízení. V stavebním zákoně se pojednává o tom, že stavbou nesmíme ohrozit životní prostředí a nepřiměřeně obtěžovat její uživatele a okolí světelným zářením. S tímto trochu souvisí odstavec v občanském zákoníku v právních úpravách sousedských vztahů. Vyhláška o provozu na pozemních komunikacích má pouze doporučenou normu osvětlení. Hodně obecně se o tomto problému zmiňuje zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o hospodaření energií a zákon o ochraně spotřebitele, kde musí být informace pro kupce o bezpečnosti.
Nejvíce se u nás v ČR světelným znečištěním zabývá asi norma ČSN 36 0459, neboli světelné znečištění ve veřejném prostředí i soukromé sféře, snížení znečištění a uvažování o používání světla v noci.