2010

Závod věkových skupin - další 4 medaile!

Jana Štefaniková

Celostátní Závod věkových skupin uspořádal v sobotu 5. června oddíl trampolín Sokola Dvůr Králové. Děti a mládež ve věku 9-18 let soutěžili mezi sebou v rámci věkových skupin v soutěžích jednotlivců i synchronních dvojic. Po kvalifikaci postupovalo jen 6 nejlepších do finále.

Z reprezentantů SK GT Litoměřice potvrdila hned v úvodu své ambice Lucie Bulanderová mezi dívkami 9-10 let, když se umístila na

2. místě za Anetou Šulcovou z Odolene Vody a před Emmou Benýškovu z Olomouce. O chvíli později Kristýna Ulbrichtová zopakovala toto umístění i mezi dívkami 11-12 let, když ji porazila jen liberecká Karolína Dolejšová.

zkušený Aleš Kočvara si přiváží taktéž stříbrnou medaili,a to v rámci soutěže žáků 13-14 let. Jen o 0,8 bodu ho přeskákal Lukáš Mayer z Prahy-Kampa. Bronzový byl Petr Paluška z Litvínova. Zlaté medaile se litoměřický oddíl pod vedením manželské dvojice Michalkových dočkal v soutěži synchronních dvojic dívek do12 let, kde pár Bulanderová/Ulbrichtová drtivě porazil ostatní 4 soutěžící dvojice. V sobotním závodě se nejlepším startujícím oddílem stala Praha – Kampa, ktará si odváží 7 zlatých a 3 stříbrné.

Kompletní zpravodajství ze Švédska

V A B A K L V and NANY

Frivoltencup 11.5.2010

Přípravy probíhaly do poslední chvíle. Ještě v 17.08 přihazujeme deštník, a to bylo moc dobře. Do pořadníku neočekávaných zážitků jsme připsali Nany. Dogsitting selhal a složení účastníků se rozšířilo na 7 lidí a psa, spacáky, plyšáky, jídlo, batohy, 14 párů bot, bundy, 21 triček, židle, hračky, drezy, cvičky,…….

O první zážitek se nám postarala německá dálniční policie. Hledali nějaké děti a my jsme byli ideální terč. Až na to, že v autě bylo jedno dítě navíc a nepřipoutaný pes. Kolena se mi klepaly až do Berlína, ale trenér to zamluvil plynulou němčinou, o které jsem neměla 10 let manželství ani páru.

Pak začaly svítit žluté kontrolky. Servis a žárovky. Ale my zkušení cestovatelé víme, že až červená je PROBLÉM. A tak v průtrži mračen jedeme k moři. Po 9 hodinách jsme dorazili a sladce usnuli.

Frivoltencup 12.5.2010

Ranní čůraní byl boj. Počasí se nezměnilo a venčení Nany, znamelo odepsat jednoho z účastníků a oděv na 5 dní pobytu.

Na loď děti nastoupily suverénně a okamžitě našly dětský koutek, který okupovali celou cestu. Ještě že se tam dalo ležet na zemi! Strašně to houpalo a na zvracení nám bylo až do Švédska. Holky utratily eura, Adam udělal úkol, Aleš si vybil telefon a my jsme se snažili usnout. Na pevné zemi jsme před obědem a počasí nás ujistilo, že není kam spěchat. Háčkovali jsme, zpívali, čučeli na bednu, jedli a dělali bordel. V Herlljunze jsme byli na večeři. Dojedli jsme řízky, vysprchovali se v hale a každý si našel to své hnízdečko. Kromě úplně mokrých Adamových bot a tepláků, špinavých kalhot Aleše vylitého Vendy´s pití , Lucinky mléka , Kristýny radosti ze života , fungujícího čerpadla a vody, která stále odněkud vytékala,…se nic zvláštního nedělo. Chrápali jsme až do 8.30. TO TICHO!!!!

Frivoltencup 13.5.2010

Ranní hawaii jsme protahovali, jak to šlo. Konečně otevřeli halu a mohli jsme vypustit Krakeny. Hala byla poloprázdná, takže trénink byl v klidu. Těstoviny od Štěpánky zasyčely a kastrol jsem drbala půl hodiny. Přestalo pršet, takže karavan zažil smetáček a lopatku. Odpoledne jsme dali ještě jeden trénink, udělali fotky a volný čas jsme strávili s Nany. Bazén jsme pojali jako večerní hygienu a zábavu zároveň. Děti jsme uspali po 22 hodině.

Frivoltencup 14.5.2010

Ráno se kuřata probudila do bojovné nálady. Naladily, jak uměly a šly na to. Odskákaly v klidu a soustředěně, tak jak to měly natrénováno. Odměnou jim bylo po kvalifikaci 5. místo pro Lucku, Kristýna 4. a Vendy 9. Do finále postupuje 8 děvčat, takže Vendy si zítra závod prožije jako divák s Adamem. Bodů jí ale chybělo hodně, takže netruchlíme. Holky zaskákaly pěkně a splnily si limity od trenéra. Na finále dostaly další, aby jim to nebylo líto!

Aleš šel v poslední skupině nabuzený závodní atmosférou, až jsme ho museli krotit. Stejně k výkonu chybělo maličko. Do finále chybělo jedno postupové místo a 0.2 bodu. Aleš skočil hezkou závodní sestavu a věříme, že ho to podpoří v dalším tréninku.

Jsme zvědaví, co bude zítra…..

Odpoledne jsme hráli s talířem, šli na procházku, dali si nanuka za odměnu a zakončili to v bazénu a v sauně.

Je 21.07 a ještě nejsou v kurníku, to bude večer…..

Poznámka autora: Jako rozhodčí jsem si to užila, až na to že mě 10 minut vyvolávali a já si pila kafíčko po obědě. Všichni věděli, kdo je Blanka Mičalkova. No, ta angličtina bude muset být lepší!

Frivoltencup 15.5.2010

Ahojte všichni!

Chtěli jsme finále, máme medaili! Strašně se radujeme a plakali jsme všichni. Děkujeme všem, co nám drželi palce a v našem hopsání nám pomáhali.

Děkujeme

PS : Pro ty co nevědí.......litoměřičtí pokořili Frivolten cup!!!

Kristýna Ulbrichtová se v mezinárodní konkurenci umístila na úžasném třetím místě!

Lucka Bulanderová na 5.místě

Vendy Slabochová na 9.místě

Aleš Kočvara na 9. místě

Zdravíme litoměřické přátele trampolín

Je to definitivní, do zítřejšího finále postoupila Lucka z 5. místa , Kristýna ze 4., z 9. místa Vendy uteklo finále o 4.5 bodu a Aleš to měl o prsa korejská, pouhé 0.2 chyběly k postupu, tedy také 9.místo.

Jsme moc spokojeni, naše děti zaskákaly opravdu hezké sestavy a závod si užívají.

Zítra držte palce, finále začíná v 15.30

Jsme rádi, že jste s námi, je to moc fajn vědět, že jsme tým!!!

A je to tu!

Rozhodování mi začíná v 10 hodin a my jsme spali až do 9.15. Plaším, lítala bych, kdyby bylo kde.

Na 1 m se dělám krásnou a o děti se musí postarat trenér.

V půl druhé se mě přišly zeptat, co bude k obědu. Poslala bych je…., ale nemůžu, mám plnou hlavu čísel. A dál zapojuji kůru mozkovou.

Ve 4 hodiny to pro nás vypuklo. Týna měla za úkol udržet 4. Místo, protože koeficient obtížnosti konkurentky před ní, měly vyšší. Lucka měla skočit pěknou finálovku.

A pak se to stalo. Víťa na mě mává, děti skáčou a já zírám na tabuli. Je to doma!!!! Úžasné 3. místo pro Kristýnu. Po ukončení kola jsem vběhla do davu a řvali jsme jak želvy. S odstupem času jsem vděčná dětem zato, že Kristýny radost sdíleli společně. Snažíme se, aby z nich vyrostli správný lidi a ten pohled na ně, mě ujistil, že ty nervy zato stojí. Ne ta medaile, ale ty děti!

Na vyhodnocení výsledků jsme děti učili, jak jít se vztyčenou hlavou a nehrbit se někde v rohu. Dostali další školu života.

A já s nimi.

Po večeři jsme rozhodli, že vyrazíme dřív a zkusíme ranní linku. Počasí je hrozné a nebylo by, co tropit.

Frivoltencup 16.5.2010

Najíždíme na loď v 7.30 a doufám, že tentokrát bez vln! Cestování se nedařilo. Noční linka nejela, ,,štau“ u Berlína jsme chytili jako

v loni. Rozebrali jsme závody, pobavili se, běhali vedle karavanu v zácpě, kdo jako dýl vydrží…No a po 18 hodině je jasné, že dřív jak o půlnoci doma nebudeme.

Byla to pravda. Znaveni větrem, cestou, hladem, žízní, se pokorně vracíme do svých domečků, ke svým maminkám a hlavně do svých postýlek.

S jednodenním odstupem bych to zhodnotila jako super zážitek. Věřím, že náš úspěch podpoří naše kuřata a budou chtít jet příští rok taky.

Dík patří rodičům za nekonečné zabalování a rozbalování, dětem děkuji za tréninkovou píli, trenérovi za obdivuhodnou trpělivost a vůli, Adámkovi za to, že celou štaci vydržel s jedním letadlem a knihou (úkoly ho moc nebraly)

A Vám, co jste s námi byli online a drželi nám palce.

Blanka, Víťa, Kiki, Lůca, Vendy, Ála, Adam a Nany