Sociologie 2 (chasop, sohup)

Caritas Olomouc, léto 2018


Kódy předmětu
SOC2 (_C113 prezenční, _C213 kombinované)
SOC2_H113

Jak mne najdete
na Caritas, konzultační hodiny úterky 11:40 až 12:30,
hlaste se prosím aspoň den předem přes vlastimil.vohanka@caritas-vos.cz.

Cíle předmětu
Předmět pokračuje v úvodu do sociologie prostřednictvím vybraných témat. Student porozumí základním sociologickým pojmům a na základní úrovni se seznámí s některými otázkami aplikované sociologie. Budou mu tak poskytnuty základní informace o sociologii, jejích přístupech a předmětu zájmu.


Osnova přednášek


prezenční studium
Sociální deviace, manželství a rodina, náboženství, sociální stratifikace, politika a ekonomika.
(prezentace z letního i zimního semestru, v písemné práci nutno použít aspoň jednu vybranou informaci z aspoň jednoho z témat v letním nebo zimním semestru)

3. 5.
tlumočená přednáška prof. Aleidis Devillé na téma Superdiverzita, sociální práce a terorismus; účast povinná
            k terorismu doporučuji: slide 19 své prezentace o náboženství a tento angl. článek
             k superdiverzitě: heslo na angl. Wikipedii a slidy 19 až 23 své prezentace o imigraci

kombinované studium

Chudoba, sociální deviace, manželství a rodina.
(prezentace z letního i zimního semestru, v písemné práci nutno použít aspoň jednu vybranou informaci z aspoň jednoho z témat v letním nebo zimním semestru)

Požadavky


prezenční studium


1. Nejvýše dvě neomluvené absence na cvičení.

2. Jedna asi 20min. (neplagiátorská) prezentace přehledně zodpovídající, ze studentovy vlastní perspektivy, 
následující čtyři otázky. 
Slidy při prezentaci nejsou povinné. Příklad (bez odpovědi na druhou otázku) zde, (bez odpovědi na čtvrtou otázku) zde a (s odpověďmi na všechny čtyři otázky) zde. Další zde.

a. Jaký mnou vybraný problém asi tak patří do první desítky aktuálně nejnaléhavějších a zároveň nejzanedbanějších problémů v zemi mého pravděpodobného profesního působení?

Odpověď nutno podpořit či zohlednit shrnutím aspoň pěti původních (tj. nikoli sekundárních či ještě nepůvodnějších) vědeckých (tj. sociologických, ekonomických, psychologických apod.) zdrojů, u všech s uvedením názvu, autora či autorů a data publikace, u článků z odborných časopisů i názvu časopisu. (Př. původního zdroje je původní vědecký článek, původní data či zpráva úřadu; př. sekundárního či ještě nepůvodnějšího zdroje je učebnice, novinový článek, videopřednáška, blog). Nadto lze dokládat i jinými než původními či odbornými zdroji. Možné sekundární zdroje v angl. jsou uvedeny níže. Další, angl. i české zdroje jsou uvedeny na stránce předmětu Sociologie 1.

(Naléhavost problému: kolik lidí v dané zemi a jak moc kvůli danému problému strádá nyní nebo výhledově. Zanedbanost problému: kolik lidí a jak moc se jej v dané zemi snaží řešit. Nemusí být specifický pro danou zemi. Musí být aspoň zčásti řešitelný sociální, humanitární nebo rozvojovou prací. Zemí pusobení se míní země, na niž je působení zaměřeno; nikoli nutně země, v níž působící osoba žije.)

Srov. vodítka zde (EN) a globální vyhodnocení 
1 (EN)2 (CZ). Rady k třídění informací obecně zde (EN).

Naváděcí otázky k naléhavosti problému: Co v dané zemi považuji za desítku problémů (aspoň zčásti řešitelných sociální, humanitární či rozvojovou prací), kterými tam lidé strádají dlouhodobě a intenzivně? Je mou vybraný problém jedním z problémů chudoby (extrémní, relativní) či zdravotních (fyzických, psychických)? Pokud ne, proč jej tedy považovat za jeden z deseti nejnaléhavějších pro danou zemi? Pokud ano, jak velké % asi tak ten problém tvoří v rámci všech lidí dlouhodobě a intenzivně v dané zemi strádajících chudobou, nemocemi nebo něčím srovnatelným? Nebo aspoň: Kolik lidí v dané zemi asi tak tím problémem dlouhodobě a intenzivně strádá, ve srovnání s jedním nebo vícero jinými tamními jasně dlouhodobými a intenzivními problémy? Jaké původní zdroje k čemukoli z tohoto existují a co říkají? Jakými dalšími zdroji by se daly doplnit?

Naváděcí otázky
k zanedbanosti problému: J
ak velké % peněz, plných pracovních úvazků nebo dalších zdrojů (např. dobrovolníků) v dané zemi zaměřených na chudobu nebo nemoci asi tak ročně jde na mnou vybraný problém? Nebo aspoň:  Kolik peněz, plných pracovních úvazků nebo dalších zdrojů asi tak ročně v dané zemi jde na mnou vybraný problém, ve srovnání s jedním nebo vícero jinými tamními jasně dlouhodobými a intenzivními problémy? Jaké původní studie k čemukoli z tohoto existují a co říkají? Jakými dalšími zdroji by se daly doplnit?

b. V čem se zdroji souhlasím, v čem ne, a proč.

Vodítka: povinná literatura -- kniha Jak lhát se statistikou a článek "Dá se říct, že většina sociálních programů nefunguje?".

Naváděcí otázky
: Jde o randomizované a kontrolované studie? (V jakém počtu?) 
Nebo jde o meta-analýzy randomizovaných či jiných studií? (Jak byly počítány?) Nebo jde o longitudinální statistická pozorování? Nebo o nelongitudinální statistická pozorování? Nebo o případové studie? Nebo o shodu odborníků? (Z jakých institucí? Jak velkou?) Publikováno v předních časopisech v oboru? Jak staré, na kom a kde prováděné? S jak velkými a jak vytvořenými vzorky? Jak přesně testování probíhalo? Existují protichůdné studie, randomizované a kontrolované či jiné? Existují jiné důvody proti? 

c. Jaký projekt se 
daný problém na daném území snaží řešit? Pokud žádný, jaký by to podle mě byl?

Vodítka: 1 (EN, humanitární), 2 (CZ), 3 (CZ).

d. Jak by měl podle mě konkrétně vypadat, aby byl co nejefektivnější?

Tzn. aby co nejvíce pomohl co nejvíce lidem a přitom způsobil co nejméně strádání jiným lidem, případně dalším bytostem. Vodítka: 
1 (CZ), 2 (CZ), 3 (EN).

Za nezodpovězení libovolné z otázek ad se pro dotyčného zvyšuje dolní hranice rozsahu písemné práce
o 2 normostrany. (Kromě výjimek stanovených pro únorové prezentující.) Nezodpovězení otázky a znamená nesplnění celého požadavku č. 2; stejně tak nezodpovězení více než dvou ze čtyř otázek. 


Rozpisy prezentací: skup. A1A2B1B2C1C2 (napiště své jméno a co nejdříve i téma). Studenti prezentující už v únoru ve své prezentaci mohou vypustit otázku b. Studenti prezentující dokonce už 8. února navíc mohou svou odpověď na otázku a podpořit pouhými dvěma původními odbornými zdroji.

3. Písemná práce na 2 až 10 normostran (
s formálními náležitostmi uvedenými zde), přehledně zodpovídající jak čtyři otázky ad tak případné otázky vznesené během prezentace (v práci označit pozadí příslušného textu žlutě), a zároveň přehledně využívající samostatně vybrané informace jak z přednášek v zimním nebo letním semestru (v práci označit modře), tak z povinné literatury v letním semestru (v práci označit zeleně). Odevzdaná do 22. června 2018 včetně
A to emailem na adresu vlastimil.vohanka@caritas-vos.cz, s touto zkratkou v předmětu zprávySociologie 2 prez 2018. Příklady prací (často však delších) mj. od studentů kombinovaného studia zde.

1 normostrana = 1800 znaků včetně mezer.

Známkování: Dle písemné práce. Pouze splnit požadavky 1 až 3 = známka 3. Nadto ve své práci při zodpovídání otázek ad citovat
 vlastní konzultaci (osobní, telefonickou nebo internetovou) s aspoň jedním odborníkem (učitelem, vědcem nebo člověkem z praxe) = známka 2. (V práci označit oranžově.) Ještě nadto v práci shrnout vlastní anketu k otázce a provedenou na nějaké sociální síti (facebook apod.) nebo pomocí Formulářů Google či Dotazníků Survio = známka 1. (V práci označit červeně.) V anketě nutno použít nejdříve otevřenou otázku. Poté dát na výběr z možností.)


kombinované studium

Písemná práce na 5 až 10 normostran (s formálními náležitostmi uvedenými zde), přehledně zodpovídající čtyři níže uvedené otázky a až d, a zároveň přehledně využívající samostatně vybrané informace jak z přednášek v zimním nebo letním semestru (v práci označit pozadí příslušného textu modře), tak z povinné literatury v letním semestru (v práci označit zeleně)Odevzdaná do 30. června 2018 včetně. A to emailem na adresu vlastimil.vohanka@caritas-vos.cz, s touto zkratkou v předmětu zprávy: Sociologie 2 kombi 2018. 

1 normostrana = 1800 znaků včetně mezer.

a. Jaký mnou vybraný problém
 asi tak patří do první desítky aktuálně nejnaléhavějších a zároveň nejzanedbanějších problémů v zemi mého (pravděpodobného) profesního působení

Odpověď nutno podpořit či zohlednit shrnutím aspoň pěti původních (tj. nikoli sekundárních či ještě nepůvodnějších) vědeckých (tj. sociologických, ekonomických, psychologických apod.) zdrojůu všech s uvedením názvu, autora či autorů a data publikace, u článků z odborných časopisů i názvu časopisu. (Př. původního zdroje je původní vědecký článek, původní data či zpráva úřadu; př. sekundárního či ještě nepůvodnějšího zdroje je učebnice, novinový článek, videopřednáška, blog). Nadto lze dokládat i jinými než původními či odbornými zdroji. Možné sekundární zdroje v angl. jsou uvedeny níže. Další, angl. i české zdroje jsou uvedeny na stránce předmětu Sociologie 1.

(Naléhavost problému: kolik lidí v dané zemi a jak moc kvůli danému problému strádá nyní nebo výhledově. Zanedbanost problému: kolik lidí a jak moc se jej v dané zemi snaží řešit. Nemusí být specifický pro danou zemi. Musí být aspoň zčásti řešitelný sociální, humanitární nebo rozvojovou prací. Zemí pusobení se míní země, na niž je působení zaměřeno; nikoli nutně země, v níž působící osoba žije.

Srov. vodítka zde (EN) a globální vyhodnocení 1 (EN)2 (CZ). Rady k třídění informací obecně zde (EN).

Naváděcí otázky
k naléhavosti problému: Co v dané zemi považuji za desítku problémů (aspoň zčásti řešitelných sociální, humanitární či rozvojovou prací), kterými tam lidé strádají dlouhodobě a intenzivně? Je mou vybraný problém jedním z problémů chudoby (extrémní, relativní) či zdravotních (fyzických, psychických)? Pokud ne, proč jej tedy považovat za jeden z deseti nejnaléhavějších pro danou zemi? Pokud ano, jak velké % asi tak ten problém tvoří v rámci všech lidí dlouhodobě a intenzivně v dané zemi strádajících chudobou, nemocemi nebo něčím srovnatelným? Nebo aspoň: Kolik lidí 
v dané zemi asi tak tím problémem dlouhodobě a intenzivně strádá, ve srovnání s jedním nebo vícero jinými tamními jasně dlouhodobými a intenzivními problémy? Jaké původní zdroje k čemukoli z tohoto existují a co říkají? Jakými dalšími zdroji by se daly doplnit?

Naváděcí otázky
k zanedbanosti problému: J
ak velké % peněz, plných pracovních úvazků nebo dalších zdrojů (např. dobrovolníků)  v dané zemi zaměřených na chudobu nebo nemoci asi tak ročně jde na mnou vybraný problém? Nebo aspoň:  Kolik peněz, plných pracovních úvazků nebo dalších zdrojů asi tak ročně v dané zemi jde na mnou vybraný problém, ve srovnání s jedním nebo vícero jinými tamními jasně dlouhodobými a intenzivními problémy? Jaké původní studie k čemukoli z tohoto existují a co říkají? Jakými dalšími zdroji by se daly doplnit?

b. V čem s původními zdroji souhlasím, v čem ne, a proč.

Vodítka: povinná literatura -- kniha Jak lhát se statistikou a článek "Dá se říct, že většina sociálních programů nefunguje?".

Naváděcí otázky
Jde o randomizované a kontrolované studie? (V jakém počtu?) Nebo jde o meta-analýzy randomizovaných či jiných studií? (Jak byly počítány?) Nebo jde o longitudinální statistická pozorování? Nebo o nelongitudinální statistická pozorování? Nebo o případové studie? Nebo o shodu odborníků? (Z jakých institucí? Jak velkou?) Publikováno v předních časopisech v oboru? Jak staré, na kom a kde prováděné? S jak velkými a jak vytvořenými vzorky? Jak přesně testování probíhalo? Existují protichůdné studie, randomizované a kontrolované či jiné? Existují jiné důvody proti?

c. Jaký projekt se 
daný problém na daném území snaží řešit? Pokud žádný, jaký by to podle mě byl?

Vodítka: 1 (EN, humanitární), 2 (CZ), 3 (CZ), 4 (CZ, srov. EN zde).

d. Jak by měl podle mě konkrétně vypadat, aby byl co nejefektivnější?

Tzn. aby co nejvíce pomohl co nejvíce lidem a přitom způsobil co nejméně strádání jiným lidem, případně dalším bytostem. 
Vodítka: 1 (CZ), 2 (CZ), 3 (EN).

Známkování: Dle písemné práce. Pouze splnit všechny výše uvedené požadavky na písemnou práci = známka 3. Nadto ve své práci při zodpovídání otázek a až d citovat vlastní konzultaci (osobní, telefonickou nebo internetovou) s aspoň jedním odborníkem (učitelem, vědcem nebo člověkem z praxe) = známka 2. (V práci označit oranžově.) Ještě nadto v práci shrnout vlastní anketu k otázce a provedenou na nějaké sociální síti (facebook apod.), pomocí Formulářů Google či 
Dotazníků Survio, pomocí emailu, případně osobně např. ve svém pracovním či jiném kolektivu = známka 1. (V práci označit červeněV anketě nutno použít nejdříve otevřenou otázku. Poté dát na výběr z možností.) Příklady prací (často však delších) zde.


Povinná literatura
- Darrell Huff, Jak lhát se statistikou. Praha: Brána, 2013. Sken
- Ben Todd a kol., "Dá se říct, že většina sociálních programů nefunguje?", 2017. WEB
- Holden Karnofsky,
"The Lack of Controversy Over Well-Targeted Aid", 2016. WEB


Doporučená literatura
- Michael Huemer, "In Praise of Passivity", Studia Humana 1 (2012): 12-28.
- Michael Huemer, The Problem of Political Authority. New York: Palgrave Macmillan, 2013.
- Andrew E. Clark a kol., The Origins of Happiness. Princeton a Oxford: Princeton University Press, 2018.
- Miloslav Disman, Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2002.
- Petr Mareš, 
Sociologie nerovnosti a chudoby. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999.
- Kathryn Edin a Maria Kefalas, Why Poor Women Put Motherhood Before Marriage. Berkeley a Los Angeles: University of California Press, 2005.
- Kathryn Edin a Timothy Nelson, Fatherhood in the Inner City. Berkeley a Los Angeles: University of California Press, 2013.
- Dana Hamplová, Štěstí ze sociologické perspektivy. Praha: Fortuna Libri, 2015.
- Ivo Možný, Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002.
- Petr Sak a Karolína Kolesárová, Sociologie stáří a seniorů. Praha: Grada, 2012.
- Daniel Kahneman, Myšlení, pomalé a rychlé. Brno: Jan Melvil Publishing, 2012.
- Neil Postman. Ubavit se k smrti. Praha: Mladá fronta, 1999.


Možné (a většinou sekundární či ještě nepůvodnější, a většinou anglické) zdroje 
(další na stránce Sociologie 1)

Pokud je odkaz zastaralý (zejm. u kurzu Deception Detox, v současnosti nazvaného Science Literacy), obsah lze většinou dohledat (v řečeném případě na Coursera.com, případně na YouTube.com), a to podle názvu viditelného v internetové adrese zastaralého odkazu.

K otázce a

- výše uvedená 
vodítka a globální vyhodnocení 12
- výše uvedené rady k třídění informací
- článek How to Compare Different Global Problems in Terms of Impact (jak měřit naléhavost a zanedbanost problému)
- stránka Cause Selection (jak měřit naléhavost a zanedbanost problému)
- stránka ReliefWeb (statistická vodítka k naléhavosti a zanedbanosti konkrétních a aktuálních humanitárních projektů, srov. zde a zde)
- stránka Inform Index for Risk Management (podobná té předchozí)
- stránka ACAPS (statistická vodítka, včetně mobilní app, k naléhavosti a zanedbanosti konkrétních a aktuálních humanitárních projektů)

- kniha Na penězích záleží: České neziskové organizace ve 21. století 
(statistická vodítka k zanedbanosti problému)
- zpráva Data a fakta o neziskovém sektoru v ČR (statistická vodítka k zanedbanosti problému)
- studie Rozbor financování nestátních neziskových organizací v ČR (statistická vodítka k zanedbanosti problému)
- zpráva Státní politika vůči nestátním neziskovým organizacím v ČR (statistická vodítka k zanedbanosti problému)
- studie Ekonomická hodnota dobrovolnictví: Adra ČR za rok 2013 (statistická vodítka k zanedbanosti problému)
- kniha Metodika dobrovolnictví v sociálních službách v HK ČR (
statistická vodítka k zanedbanosti problému)
- studie Dobrovolnictví v sociálních službách 
(statistická vodítka k zanedbanosti problému)
- (nejen) vědecké databáze Google ScholarGoogle Books a Library Genesis
- přednáška How to Improve Philanthropy and Aid (k prosociálním prioritám)
- kniha Career Guide from 80,000 Hours (zejm. kap. 3 + ap. 9 / prosociální priority)
- kurz Deception Detox (zejm. 7a+7b/prosociální podnikání, 8a+8b/prosociální správa financí, 10/prosociální priority)
- zvažované prosociální priority dle Charity Science
- zvažované prosociální priority dle Open Philanthropy Project
- zvažované prosociální priority dle Copenhagen Consensus Center (zejm. zde)
- mé nahodilé odkazy k prosociálním prioritám v ČR
- možné křesťanské prosociální priority 1, 2, 3, 4
-
 literatura uvedená v sylabu kurzu The Psychology of Effective Altruism
-
 kurz Students for High Impact Charity (zejm. Level 1 a 2/chudoba)
- kurz How to Change the World (zejm. 1/chudoba a efektivita, 2/zdraví a efektivita, 3/vzdělání a násilí vůči ženám)
- kurz The Age of Sustainable Development
- kurz Social Work Practice with Individuals, Families and Small Groups
- kurz Violence (zejm. 1a+1b/globální statistiky násilí, 2/násilí a kultura, 3a+3b/násilí domácí a mezi mládeží,                          4/sebevražednost, 5/příčiny násilí, 6/ekonomické následky násilí, 7/násilí v médiích, 8/prevence násilí)
- kurz The Science of Happiness (zejm. týden 2/sociální vazby, 3/empatie)
kniha The Oxford Handbook of Happiness
- kurz Psychology of Popularity (1a+1b+1c/následky popularity, 2a+2b/popularita v dětství a adolescenci, 
  3a+3b/příčiny popularity)
- kurz Rethinking Ageing: Are We Prepared to Live Longer?
- kurz Healthy Ageing
- kurz Death 101: Shaping the Future of Global Death

- konkrétní a 
aktuální humanitární projekty dle ReliefWeb a dle ACAPS
- konkrétní humanitární a rozvojové projekty dle IATI
- rozvojové projekty dle AidGrade

- stránka Registr poskytovatelů sociálních služeb v ČR
- stránka Katalog neziskovek v ČR
- stránka Platformy české a slovenské sociální práce

- heslo 
Obyvatelstvo Česka
- stránka Český statistický úřad
- stránka Český sociálněvědní datový archiv
- stránka Eurostat
- stránka ZACAT
- stránka Gapminder (návod)
- stránka Worldometers
- stránka Statista
- stránka Our World in Data
- stránka The World Factbook
- stránka Index Mundi

K otázce b
- již 
uvedená povinná literatura: kniha Jak lhát se statistikou a článek "Dá se říct, že většina sociálních programů nefunguje?"
- stránka Effect Size
- výše uvedené rady k třídění informací
- heslo Hierarchy of Evidence
- text How to Disagree Well
článek How to Measure Anything
- kurz Deception Detox (zejm. 1a+1b/věda, 2/měření, 4a+4b/experimenty a náhodné vzorky, 5/měření štěstí)
- kurz Evaluating Social Programs (zejm. týden 1/evaluace a měření, 2 a 3/náhodný vzorek a analýza dat)
literatura uvedená v sylabu kurzu The Psychology of Effective Altruism
kniha Doing Good Better (zejm. kap. 7/charitní věda)
stránka Charity Science (zejm. 1/charitní věda, 2/kritéria charitní vědy
kniha Myšlení, rychlé a pomalé
- stránka Statistics for Psychology
- stránka Statistician to the Stars!
- stránka Retraction Watch
- kniha What Science Knows (kap. 11 a 13)
- kniha Uncertainty (kap. 9 a 10)
- sylabus kurzu Everything is Fucked


K otázce c
- již uvedená v
odítka 1, 2, 3, 4
- hodnocené projekty v humanitární a rozvojové práci dle J-PAL a dle IPA
- hodnocené projekty v humanitární, rozvojové a sociální práci dle J-PAL
hodnocené sociální projekty dle Campbell Collaboration

K otázce d
již uvedená vodítka 12, 3
uvedená povinná literatura: článek 
"The Lack of Controversy Over Well-Targeted Aid"
- článek Measuring the Economic Value of Volunteer Activity (podobně zde)
- článek How to Measure Anything
- způsob nalézání nejefektivnějších prosociálních projektů dle GiveWell
hodnocení efektivity humanitární organizace Against Malaria Foundation dle GiveWell
literatura uvedená v sylabu kurzu The Psychology of Effective Altruism
- zvažované projekty v humanitární a rozvojové práci dle Charity Science
- hodnocené projekty v humanitární a rozvojové práci dle J-PAL a dle IPA
- hodnocené projekty v humanitární, rozvojové a sociální práci dle J-PAL
- hodnocené projekty v rozvojové práci dle AidGrade
- kurz Students for High Impact Charity (zejm. Level 6/fundraising)
stránka Charity Science (zejm. 1/charitní věda, 2/kritéria charitní vědy) 
- kurz Effective Altruism (zejm. 1/Innovations for Poverty Action, 2/GiveWell)
- kurz How to Change the World (zejm. 1/chudoba a efektivita, 2/zdraví a efektivita)
- kurz Evaluating Social Programs (zejm. týden 4/cost-effective analýza a využití výzkumu v terénu)
- kurz Psychology at Work (zejm. 1/týmová efektivita, 2/vůdcovská efektivita; srov. zde a zde)
Comments