NaPALMně 1

3.-4. června 2011, Brno

4. místo, tým JÁDRO


NaPALMně se zúčastnili Pája, Richard, Dejw, Zuzka a já, tedy, dovolím si napsat, JÁDRO ve své nestabilnější sestavě. Dejw sice dorazil v mírně excitovaném stavu, rozčarován náplní buchtiček z místního supermarketu, ale při pozorování eskamotérů na sedmimílových botách jsme se brzy vyladili na stejnou frekvenci.

Hra začala u Boby “rozptylovačkou” po okolí, vyžadující splnění pěti úkolů. Já se Zuzkou absolvoval test vytrvalosti v kreslení NaPALMy, ačkoliv po splnění úkolu jsme oba věřili, že cílem byla preciznost provedení, nikoliv neoblomnost při předkládání řešení orgovi, jak se ukázalo později. Poté jsme s pomocí moderní techniky (díky, Gůgle) snadno na mapě lokalizovali Dobré dříví, akorát ten běh na plavečák pro druhou část řešení bych nazval spíš testem vytrvalosti než prací s mapou. Mezitím ostatní z týmu správně zodpověděli kvíz a poskládali puzzle. Na svou premiérovou proměnu Rubikova hada na psa jsem si netroufl, tudíž tuto část musela zastat Pája. Řešení v podobě skryté morseovky bylo mezitím odhaleno, takže na druhé stanoviště jsme přicházeli na pěkném třetím místě.

Do zebry se nám moc nechtělo, doufali jsme, že k řešení vede nějaká zkratka, navíc nám nebylo jasné, co potom s jejím výsledkem. Protože jsme ale v textu žádnou lepší stopu neobjevili, dělala se zebra. Po jejím vyřešení nastalo rozpačité hledání skryté šifry. Naštěstí právě uplynula hodina, takže se psalo o nápovědu. Ta nás navedla na trochu krkolomné posuny v abecedě a šlo se na trojku.

Zadání v podobě rozpisu úklidu na záchodech nás potrápilo. Dokonce ani nápověda hned nezafungovala a šifru jsme začínali verbálně napadat. Když jsme odhalili její princip, byla omilostněna, jen to provedení nás trochu zklamalo. Zato DPMB k nám byl milostiv a na Zimní 1 jsme se vezli autobusem.

Výstava psů na čtverce nás povzbudila, neboť 26 písmen jsme odhalili po chvíli a princip též. Ani na most jsme nemuseli po svých a užili si další večerní spoj č. 64.

Pěkná pátá šifra v podobě provázků se zakódovanými souřadnicemi nám také sedla, jen to stanoviště na lesní cestě upřesněné stojanem na kola se nám moc nezdálo. Ale proč ne.

Nebýt mé chyby v SMS, byli bychom na šestce druzí za Pralinkami, takto nás předběhli i Alberti. (Sorry, týme.) Šestá šifra v sobě skrývala nedořečená přirovnání a číslovky určující písmena z chybějících slov. Opět to šlo bez záseku, i když Alberti se zvedali dřív. Vychází CISTERNA HRAD OBŘANY

Cisternové stanoviště se před námi odhodlaně ukrývá a vyžaduje pročesat hrad skrz na skrz. Konečně luštíme zadání v podobě Rubikových hadů, kteří se díky Dejwovi začínají vhodně zamotávat, až vystupuje minimalistický kód PAMSKN.

Z osmé šifry si pamatuji jen cestu k ní v podobě vleklého stoupání a Zuzčiny úspěšné navigace. Dle času příchodu na následující stanoviště to byla nejspíš brnkačka. Pro mě spíš klimbačka.

Cesta na devítku málem odhalila naši slabost pro bahenní zábaly, koneckonců i zadání leželo kdesi v houštinách, ale Dejw si to zjevně užil – myslím, že i samotné řešení v podobě překrývajících se písmen a z toho plynoucích operací nad nimi po převedení do Brailla. Další zastávkou je kostel v Bílovicích.

Na desítku dorážíme už jako druzí. Šifra v podobě berušek s notami neodolává příliš dlouho, a to ještě odmítáme asistenci místních násosek. Řešení STUDJKASPAR nás vede do kopců nad Bílovice, snad nejdelší přesun.

Po chvíli hledání (jak jinak) máme zadání jakéhosi bludiště. Hledáme cestu z výchozího do koncového bodu a pak způsob čtení cesty. Tuším, že opět Dejw nachází smysl šifry a jde se na dvanáctku.

Přicházíme 10 minut po Pralinkách, aniž bychom tušili, že lepší už to nebude. Textovka nás irituje pojmem “boční strany krychle”, ale nevíme co s tím. Nápověda. Já si vybírám druhý oddechový čas, takže ani nevím, kdo tohle dokázal lousknout. Každopádně, respect!

I na třináctce se držíme druhého místa, ale šifra s vlajkami se opět vzpírá. Po konfliktu s dámou více než středního věku a jejím pudlíkem přehodnocujeme naši pozici na lesní cestě, ale teprve nápověda znamená posun vpřed, tj. na čtrnáctou šifru.

Zadání Naše zahrádka je pro nás peklem. Ačkoliv polský kříž z obrázku vystupuje zřetelně, číst se nám nedaří. Nápověda nám prozrazuje jen to, co už dávno víme. Stříháme, přejmenováváme, přeskládáváme, nic... Jiní odcházejí, my neochvějně zůstáváme. Šifra povolí asi hodinu před koncem. Další stanoviště je už v cíli – u lanového centra na Lesné.

Poslední, zvířecí šifru dostáváme v 11:38. Kružnice kolem očí zvířat sice rýsujeme, ale místo počítání protnutí se snažíme o poloměry opisující jejich hlavy.

Odpískáno, končíme jako čtvrtí: první jsou Pralinky, druzí Alberti, kterým do cíle pomohla až DEADKA, a třetí Název týmu:, s 20minutovým náskokem a stejným zvířecím zákysem jako my.

Naštěstí guláš se dělí mezi týmy rovným dílem, takže o to nejdůležitější nepřicházíme.


Z útržkovitých vzpomínek vyfabuloval Čánek

Comments