Ateizmus.‎ > ‎Kategória ateizmu.‎ > ‎Humanizmus.‎ > ‎

Problém so slovom humanizmus.




Zoznam podstránok





Aj veriaci môže byť súčasne humanistom

Eva Hájková

Z teorie nového humanismu Čtvrtek, 21.Června 2012, 18:47:21

Ateisté, nonteisté, agnostici, bezvěrci.....myslím, že už jsme tady na Referendu o tom diskutovali. Člověk pomalu ani neví, co vlastně je. Nicméně si myslím, že nejspíš to první. Necítím se totiž jako bezvěrec, to slovo se mi nelíbí. Nemohu ani říct, že je mi lhostejné, zda Bůh je nebo není (jak píše pan Hošek o nonteistech), protože si myslím, že by bylo dobré, kdyby byl - docela bych si to přála. Dokonce bych si možná i přála, aby existoval právě křesťanský Bůh a ne třeba nějaký jiný. Ale vím, že není. Zato jsem nedávno četla na internetu článek, který vysvětluje, proč lidé mají náboženské cítění: http://www.novinky.cz/veda-skoly/265506-vedci-nasli-boha-v-ruznych-castech-lidskeho-mozku.html . Jenže nevím, do jaké míry v tom mají ti vědci pravdu. Jinak ještě zpět k diskutovanému článku: Autor tam zmiňuje S. Žižka. Nevím, proč zrovna v souvislosti s humanismem, do jaké míry lze Žižka považovat za humanistu, když on sám k humanismu občas mívá výhrady. To ostatně řeší i v knížce "Humanismus nestačí".

Humanistou se může stát člověk jakéhokoli náboženského vyznání (případně bez vyznání), který však neklade svou náboženskou víru nad člověka a lidský život. Život je zásadně na prvním místě. Humanismus chce člověka osvobodit od fyzického i duševního utrpení a umožnit každému jedinci svobodný a všestranný rozvoj. Humanismus vyzvedává ne-pasivitu lidského vědomí. Pro člověka jsou charakteristické takové vlastnosti jako otevřenost vůči světu, nezávislost, jednání směřující ke změně okolí. Humanismus definuje člověka jako dějinnou bytost, která svým sociálním chováním je sto měnit svět a svou vlastní přirozenost. Konstantní vlastností člověka je jeho historičnost, tedy to, že není definován přírodními kritérii. Pokud existuje lidská přirozenost, pak je to právě lidská schopnost měnit se a lidská historičnost. Proto naprosto nemůžeme mluvit o "přirozeném právu", "přirozené morálce", "přirozené společenské formě", "přirozené instituci" (jako například stát, rodina apod.) a už vůbec ne o "přirozených tržních zákonech". Naopak: všechno v této oblasti je sociálně-historické a vzniklo z lidského úmyslu. Člověk má schopnost měnit svět i tehdy, když jsou okolnosti zdánlivě tísnivé a nezvratné.

Zdroj: Diskusia na stránkach brány Referendum pod článkom E.Chmelára "Poznanie oslobodzujehttps://docs.google.com/document/d/1cNqPGwUu3c5BmPX1ZgPaZ70EAkztZYIqD8KoqoVzt-o/edit použitého ako prednáška na Dni humanistov 2012
Humanizmus či mimozemšťanizmus?


Sekulárni humanisti odmietajú používať slovo ateisti a rozhodli sa pre slovo "humanisti". Podľa ich vysvetlenia sa ich filozofia odvíja od názoru, že stredobodom sekhumanistov je človek (=homo) a od neho sa odvíja všetko naokolo. Týmto tvoria opozitum k slovu teizmus odvodeného od slova teo (=boh).

Teisti uznávajú spoločný princíp, a ním je existencia boha a od tejto konštrukcie sa odvíja morálka, filozofia a zmysluplnosť.
Humanisti odvádzajú svoju morálku od spoločenskej dohody ľudí a boha úplne vyčiarkli.
Z pohľadu evolúcie je však  človek len nejakou miliardtinou možných kombinácií génov. Výrazom humanizmus sa teda títo ateisti nepochopiteľne vyčleňujú  s ríše zvierat. Posúvajú človeka na výnimočný piedestál. Nič vám to nepripomína?

Pritom vzťah k bohu a jeho popieranie je kľúčovou charakteristikou sekhumanistov. Lebo nie boh,alečlovek je stredobodom záujmu sekulárnych humanistov.

Čo sa stane, ak bude vo Vesmíre objavený inteligentný život? Tieto bytosti nebudú ľudia, teda homo. A redefinícia humanizmu ako ateizmu už vopred odmieta uznať nenáboženskú filozofiu mimozemšťanov ako humanizmus - lebo stredobodom záujmu mimozemšťanov asi budú oni samy a nie humanisti. Pokiaľ budú mimozemšťania veriaci, budú aj oni teisti. Lebo boh pozemšťanov i prípadných mimozemšťanov bude teo! Preto teizmus je logickým pomenovaním na rozdiel od humanizmu.



Comments