Ákis a Galateia

ÁKIS A GALATEIA

 

SYNEM LESNÍHO BOHA Fauna[1] a říční nymfy Semaithidy byl Ákis. Byl to pohledný mladík, jemuž se zalíbila jedna z mořských nymf (Néreoven) jménem Galateia. Také ona se do něj zamilovala. Ráda naslouchala tklivým tónům Ákidovy flétny a za odměnu jej vozila mořskými vlnami ve voze zapřáhnutém do spřežení mořských koní.



Vedle Ákida však Galateiu obdivoval také divoký jednooký obr Polyfémos, jeden z Kyklópů. Beznadějně se do krásné Galateie svým jedním okem zahleděl a tajně ji sledoval. Když ji jednou spatřil v Ákidově společnosti, jak si na mořském břehu povídali, Polyfémos se neovládl a v zuřivé žárlivosti po nich hodil obrovský balvan vyrvaný ze sicilské sopky Etny.

Galateia vyvázla bez zranění, Ákida však balvan zasáhl naplno a rozmačkal ho. Vytékající krev se změnila v čirou vodu v říčce, jíž se dodnes na Sicílii říká Fiume di Aci (Ákidova řeka).

Obru Polyfémovi se jeho krutý zločin později vrátil v podobě nelítostné pomsty, když jej Odysseus, vracející se z trójské války, potrestal oslepením za ubití a sežrání několika svých druhů.

 

 

POZNÁMKA:

[1] Faun (Faunus) – jeden z mála původních římských bohů; bůh plodivé síly v přírodě a ochránce stád před vlky; ztotožňovaný z řeckým Pánem či Satyrem; od doby císařské byl jeho kult nahrazen kultem Silvana (1. p. Silvanus). O faunech (v množném čísle) - bájných potomcích původního Fauna - se zmiňoval už Ennius (239-169), největší římský epik. – Poznámka Misantropova.