Za náš tým máme s československými vlčáky zkušenosti s geocachingem, koloběžkou, sportovní kynologii , dogtrekkingem , s agility a mushingem.

seskočit než z kola. Možná si řeknete, že oproti kolu, musí být koloběžka pomalá. Přitom rychlostně se kolu zcela vyrovná. Průměrné rychlosti na trati dlouhé zhruba 6km dosahují často až k 30km/h! A pokud máte doma dva pejsky, a váháte, se kterým se vydat na trénink nebo závod, pak je pro vás scooter to správné řešení. Je to totiž také jediná individuální kategorie, ve které můžete oficiálně jet jak s jedním, tak se dvěma psy. Při jízdě na koloběžce jsou zapojeny jiné svaly, než při jízdě na kole. Může tak být i vhodným způsobem, jak si zlepšit kondičku a posílit další svaly. Na kole může člověk psovi pomoci intenzivnějším šlapáním. Oproti tomu na koloběžce záleží o něco více na tažných schopnostech psa.

agility - může dělat úplně každý s jakýmkoliv psem. Samozřejmě některá plemena se na agility hodí víc jako např. pudl, sheltie, border kolie a kolie dlouhosrstá, belgičtí ovčáci atd. Závodí i různí kříženci.Cílem je, aby psovod se svým psem překonal trať s překážkami ve správném směru a pořadí, bez chyb a v co nejlepším čase. Je to pro psy jedna z nejpřirozenějších aktivit – pes ve smečce (společně se svým pánem) spolupracuje při překonávání překážek v honbě za kořistí. Kořistí se stává pamlsek či hračka a pochvala na konci každého parkuru. Je to sport, který prospívá fyzické kondici psa i psovoda a velmi dobře upevňuje vztahy mezi psem a pánem. Kromě toho je každý trénink i závod výbornou příležitostí pro socializaci psa – jinými slovy pes se v tomto prostředí naučí stýkat s ostatními psy i lidmi, zvykne si na ně, ztratí strach a tím se eliminuje jeho agresivita z tohoto strachu plynoucí.

Sportovní kynologie - je zaměřena především na volné chvíle strávené s Vaším psem. Sportovní kynologie se dělí na poslušnost , obrany a pachové práce, .

dogtrekking -  neboli orientační pochod se psem je v Česku jedním z nejmladších odvětví pejskařských aktivit. Jeho historie se u nás začala psát v roce 2000.
dogtrekking je extrémní kynologickým vytrvalostním sportem, při němž jsou překonávány mimořádné vzdálenosti v časovém limitu. Psovod je se psem při dogtrekkingu spojen buď postrojem a vodítkem připjatým k bedernímu pásu, nebo vede psa pouze na vodítku (či střídáním obou variant). V žádném případě není možno jít se psem "na volno" (ani krátkodobě).

Mushing - je sport, při kterém dva nebo více psů v postrojích tahají svého psovoda – mašéra na speciálních saních nebo na řiditelném vozíku. Jedná se o jedno z odvětví tzv. kynologického sportu, jež má svůj původ odvozený z běžné praxe psích spřežení, která jsou zcela běžně využívána k přepravě osob nebo i k dopravě materiálů v arktických nebo i v antarktických klimatických podmínkách. Postavení psů záleží na jejich výcviku, stáří a zkušenosti. Vepředu běží takzvaný vedoucí pes (nejinteligentnější ze smečky), za ním nebo vedle něho starší a slabší psi a úplně vzadu mladí, silní a nezkušení psi.

vlčáci na dovolené

canicross - je sportem pro lidi, kteří milují své psy a běhání ve volné přírodě. Nejedná se totiž vlastně o nic jiného, než o běh přirozeným terénem se psem, kterého má psovod připnutého na speciální šňůře ke svému bedernímu pásu. Soutěže a závody v canicrossu se obvykle dělí na kategorie mužů, žen a často také kategorii mládeže a veteránů. Konají se ale i tzv. hromadné starty a oblíbeným se stal i štafetový běh.

canicross muži remeber

dogdancing - je psí sport, který spočívá v tom, že pes pod vedením psovoda provede sérii cviků v rytmu hudby. Tento sport pochází ze Spojeného království, kde vznikl z klasické poslušnosti, do které byly postupně přidávány různé cviky dnešního freestyle.
 
freesbee- neboli házení létajícího talíře psovi, je výbornou doplňkovou aktivitou například pro vyznavače agility. Tento sport si postupně získává více a více zájemců, takže v některých okolních státech se již začínají pořádat i profesionálně vedené soutěže a závody. U nás má tato aktivita zatím ráz spíše soukromého výcviku provozovaného v malých nadšeneckých skupinách, které jej dále šíří a předvádějí v rámci psích výstav nebo dalších podobných akcích.

skijoring - Skijöring je zimní sport, kdy se člověk na lyžích nechá táhnout psem.
Slovo pochází z norského skikjøring, v překladu „řízení lyží". Pro psí skijöring se nejčastěji používá jeden až tři psi, kteří jsou stejně jako lyžař upoutáni ve speciálním postroji. K sobě jsou přivázáni lanem. Není to tak, že by se člověk pouze vezl a pes ho táhl. Lyžař psovi nebo psům pomáhá pomocí hůlek a lyží a psi slouží jen jako přídavný „motor".Skijöring může být provozován s jakýmkoliv psem. Malí psi jsou ale v tomto sportu méně běžní, protože lyžařovi nepřidávají téměř žádnou rychlost. Jediným kritériem u skijöringu je nadšení a radost psa z pohybu - nepoužívají se totiž žádné motivační prostředky.

bikejöring  -Při sportu zvaném Bikejöring vystupuje jak už sám název napovídá jízdní kolo. Pes má na sobě připevněn postroj, na kterém táhne psovoda na kole. V této disciplíně jde především o 100 % poslušnost psa a souhru mezi psovodem na kole a psem.
Bikejöring se vlastně vyvinul jako jedna z možností provozovat i v letním období klasické zimní psí sporty jako je např. skijöring.Stejně jako i u jiných sportů začínáme s výcvikem až po dosáhnutí plné fyzické dospělosti. I když je zdravotní způsobilost psa pro tento sport velmi důležitá, nesmíme opomenout na zdatnost jezdce a psovoda v jedné osobě, např. v nerovném terénu.

coursing-  je kynologický sport. Jedná se o jednu z mnoha aktivit, která je založena na touze psa lovit.
Běhá se v přirozeném, mírně svažitém terénu (není to však podmínkou), s přírodními nebo umělými překážkami. Cílem psa
při coursingu je ulovit kořist, která je tažená navijákem. Tato návnada v podobě střapce z igelitových pásků nebo králičí kůže, je tažena lankem mezi kladkami po dráze, která simuluje skutečný běh zajíce.

Mantrailing - je metoda výcviku, kdy pes sleduje, stejně jako u ostatních stopovacích metod, pachovou stopu pouze jediné osoby, kde základem je zaměření se na individuální pach konkrétního člověka. Pohyb psa po stopě se může lišit od skutečné trasy, kudy hledaná osoba prošla. Pes musí sledovat stopu v každém prostoru, krajině, ve městě, v budovách, za různých povětrnostních podmínek a najít konkrétní hledanou osobu i z větší skupiny lidí. Nehraje při tom žádnou roli, zda hledaná osoba šla pěšky, jela na kole, na koni, kolečkových bruslích, nebo byla nesena jinou osobou.
U Mantrailingu se pouze hodnotí, zda tým - pes/psovod hledanou osobu najde a přesně ji označí. Je lhostejné jak. Na stopě nehledá většinou žádné předměty.