Pole 2010

Toto je archiv občasníčku mého pole (spíše políčka) z roku 2010:
(nejnovější záznamy ZDE)

22. 12. 2010
Co takhle rozčlenit pole na části pomocí svejlů s cestičkama a příp. podél cestiček doplňkové leguminózní (pomocí symbiotických bakterií vzdušný dusík zachytávající a tím i do půdy dodávající) rostliny či nízké keře a další mulčovací rostliny. Prostě zajistiti postupné vsakování vody - a ne že to spláchne po povrchu a nic, a také zůrodňování a zlepšování struktury půdy. Např. vojtěška, čilimník purpurový, lupina, kostival, křen, topinambury apod.
Začít asi budovat odshora - protože voda teče dolů :-), pak postupně dolů přidávat, pokud se to osvědčí. Asi takový tvar velikého klikatého hada od shora a po vrstevnicích mírně vyspádováno až dolů.
Foto z 15. 12. 2010.

12. 12. 2010 neděle
Na spodek pole vyzkoušet "tři sestry" - kukuřici + fazole (dusík do půdy) + dýně (zkusit ty Hokkaido - mají lepší skladovatelnost).

2. 12. 2010
Jestli na hranici pole (s polem zemědělců) nenatáhnout nějaký pruh tkaniny či něčeho hustého (rohoře ap.), aby to chytlo, až budou stříkat herbicidama (možná by stačila výška 1m).
Také jestli neudělat terasy - zabránit splavování půdy, udělat cestičky pro lepší přístup.

7. 11. 2010 neděle
Prší, jemně a hustě - hezky to zaleje vysazené stromky a keře - vše je v souladu.

6. 11. 2010 sobota
- je teplo a větrno
- 6 semenáčků lip, co mi zbyly ze sázení hlukové bariéry, jsem dnes dopoledne nasadila do horního cípu pole (možná budoucí pařezina a hluková bariéra směrem k silnici)
- také jsem podél hranice pole nasadila ještě asi 3 ptačí zoby a pak také nějaké dřišťály (Thunbergovy)
Odpoledne pak přišlo mrholení a drobný déšť a silný vítr se zcela utišil do bezvětří.

24. 10. 2010
Pole - příští rok:
- kukuřice - vzít z krtin hlínu a udělat kuličky - v každé uprostřed kukuřičné zrnko (třeba i nechané nabobtnat) - jako Fukuokovy "seedballs", a ty pak zkusit nasít do toho zapleveleného spodku, tam, co jsme dnes nasadili ten jedlá kaštan - to abych zase nekrmila holuby kukuřicí + lepší vzcházení v plevelu
- dále zkusit někde nasít slunečnici - tu naši drobnou sklizenou a také tu velkosemennou žíhanou (koupené krmení pro ptáky)
- také někam nasít len, mák, ?bér, ?čirok
Foto z 10. 10. 2010.

25. 9. 2010 sobota
- dnes dopoledne jsem posekala skoro celý zbytek pole. Začala jsem kosou, ale na uschlých bobech se neustále tupila a byla to pěkná dřina, tak jsem na to vzala křovinořez. Posekané boby s plevelem a zbytky kukuřice (srnky domordovaly, co mohly) a slunečnic (těch už sklizených) jsem nechala ležet, jak padly. Stát jsem nechala to, co jsem nechala minule v horní části pole, ve střední až spodní části pak dokvétající slunečnice (něco pro hmyz a poté asi i pro ptáčky) a flek, kde ještě zbyly nějaké čiroky (tedy co nepolámaly srnky) - některé kvetou, jiné už zrají, tak snad se podaří sklidit nějaké na osivo. Tyto na poli jsou tenčí a nižší, než ty na zahradě - ty mají dobré dva metry a bohatě naodnožovaly - škoda jen, že není léto, ale už podzim. Kéž by alespoň nějaké dozrály.
- zvažuji zakoupení ještě nějakého zrní, nechat ho nabobtnat a naklíčit a udělat dosívky. Jsou místa, kde je hodně obilných rostlinek, jsou místa holá a jsou místa, kde je hustý koberec plevele (u okrajů) a absolutně netuším, zda tam nějaké obilí poroste.
- ze zasetého jetele vzcházejí malé jetelové rostlinky a vypadá to slibně - když neporoste obilí, tak alespoň jetelu se bude dařit :-)

12. 9. 2010 neděle
- tak na poli zemědělci minulý víkend sklidili a o tomto víkendu zorali - resp. rozdiskovali povrch a dnes ráno zaseli - mají tam mořenou pšenici; jo - před orbou v týdnu prý to něčím práškovali (předpokládám, že je to asi hnojivo, ale nevím to jistě)
Asi by to chtělo oddělit moje políčko od jejich nějakými keři (asi 1 - 1,5m vysokými maximálně), které snesou: plné slunce, jílovitou, ne příliš úrodnou půdu, občas sucho, občas deště, okus zvěří a také ty jejich postřiky, herbicidy ap. (taková nárazníková zóna) - ptačí zob, ?dřišťál, ?skalník (nepoléhavý), ?růže svraskalá, ?meruzalka, ?netvařec (Amorpha), příp popínavky - třeba loubinec pětilistý (Parthenocissus)

11. 9. 2010 sobota večer
Jsem stará, primitivní, přírodní duše - sběr či pěstování a sklízení plodin a surovin a jejich zpracování jednoduchým, řemeslným, manuálním způsobem.
- včera jsem sklízela zralé makovice a vysýpala z nich mák, pak jsem ho zlehka vyfoukala (foto 10. 9.).
- dnes jsem rozdrolila usušené tobolky lnu, které jsem nedávno natrhala a opět jsem jej vyfoukala.
Vzpomněla jsem si na dětství, když jsem zkoušela pěstovat proso a pak jsem ho vydrolené z lat vyfoukávala - časový oblouk byl překlenut, jsem pořád tatáž, asi už jsem se tak narodila.
- dnes jsem z úborů vydrolovala semínka slunečnic, na usušení.
- část máku se asi už na záhonkách vysel sám větrem, navíc jsem tam vysypala ty zbylé makovice (určitě v nich trochu něco zůstalo), ale z toho získaného možná něco půjde na osivo.
- získaný drtek lnu půjde na osivo.
- ze získané slunečnice asi vyberu pěkná semínka na setí a zbytek v zimě dostanou sýkorky.
Také s čirokem to vypadá slibně, bylo by fajn, kdyby nějaký uzrál. Každopádně je ho třeba buď předpěstovat a nebo sít hodně brzo, protože podobně jako kukuřice hodně dlouho a pomalu vzchází.

10. 9. 2010 navečír
- tak jsem kosou posekala zase kousek cestičky okolo pole a nakonec jsem se pustila i do pole - tam, co není kukuřice či slunečnice - začala jsem kusem okraje ve střední části pole, sekám hlavně ty boby a vysoké plevele - vše tak cca 10cm nad zemí - vezme se tak i zčásti jetel a asi i obilí - ale jen vršky - obojí, předpokládám, se zregeneruje - pokosenou biomasu hodlám nechat ležet (posekanou trávu z cestičky hrnu na okraj pole jako mulč).

10. 9. 2010
- před 14ti dny srnky zlikvidovaly slibně vyhlížející možnou úrodu kukuřice - nejprve si vyhlédly ty největší rostliny s největšími palicemi, pak postupně v dalších dnech devastovaly stále menší a menší - rostliny pováhaly, polámaly a rozválely na zemi, palice z části nakousaly a takovouto spoušť po sobě nechávaly (viz fotodokumentace z minulého víkendu - 21. 8. 2010 a 4. 9. 2010)
- na druhou stranu jsem díky tomuto dopuštění zjistila, že i na poli přeci jen vyrostly mezi kukuřicemi i nějaké čiroky, sice nejsou tak vysoké jako ty na zeleninové zahrádce, ale také již mely laty se zrajícími semínky, bohužel ani tyto čiroky neunikly řádění srnek v kukuřici - jsou zpřelámané, pošlapané, ačkoliv z nich nic srnky neužraly.
- také postupně sklízím a na půdě nechávám dozrávat a usušit slunečnicové úbory, resp. ty, které s největší pravděpodobností také srnky nepolámaly a nevyvrátily (ale nežerou je)
- len, který na poli vyklíčil, postupně vytváří tobolky se semínky. Bude to asi len vyšlechtěný spíše na semeno, neboť se hodně větví - nějaké tobolky jsem sklidila, usušila a čeká mne jejich rozemnutí a vyselektování semínek. Trochu mne zaráží postupné dozrávání, zatímco na té samé rostlině jsou ještě poupata a květy.
- oves postupně dozrává, ale je hodně vlhko a deštivo, asi ho nebudu sklízet.
- jetel - místo s plazivým jetelem z původního výsevu se v tomto vlhkém počasí bujně rozrůstá, nejsem si moc jistá tím, že pak mezi tím bude schopné naseté obilí vyklíčit - uvidíme!
- po štipkách v létě nasetý červený jetel vytvořil trsy a také se mu daří velmi dobře.
- před asi 14ti dny jsem koupila ještě kilo jetele plazivého (bílého) a pokusila jsem se ho rovnoměrně vysít na celé pole - aby se ještě před zimou vytvořilo i na holých místech jetelové pokrytí. Vzcházel dobře.
- hlavu mi trochu dělá docela bujné zaplevelení od okrajů - louka se prostě rozlézá a vysemeňuje do pole.
- obilí - místy (tedy kde je holo a kde jsem ho asi opravdu nasela) vypadá slibně; ale jsou místa, kde není nic, a také v tom zaplevelení u krajů netuším, zda tam vůbec nějaké obilí je.
- boby - minulý víkend se v sobotu stavoval pan ing. starší - tak jsem mu řekla, že jim to sklidit nedovolím; v sobotu odpoledne pak kombajnem sklidili tu jejich část; boby jsou již zcela zčernalé, velké množství zrn není v dobré kvalitě (černé fleky - asi nějaká houbovitá plíseň, červavé ap.), navíc už začaly samy vypadávat a dokonce i klíčí a vznikají tak nové rostlinky bobů - nevím, zda přežijí zimu - rostlinky a nebo spící semena; u sebe jsem je zatím nechala stát, ale zvažuji jejich posekání na krátko, spolu i s plevelem a tím plošné namulčování.

7. 8. 2010
- z počátku se žito jevilo životaschopnější, ale pšenice jej brzo dohnala.
- někde není asi nic: je otázkou, zda je příčinou odnos osiva nějakou zvířenou či moje neschopnost rovnoměrně sít (tedy že jsem tam nic nenasela)
- jinde spousta rostlinek obilí i 15cm vysokých.
na holých místech, kde byly  i boby "spáleny" herbicidy sice obilí vyklíčilo, ale rostlinky jsou bledé - je evidentní, že v půdě jsou ještě zbytky herbicidů. (před několika dny - 29. 7. - jsem se pokusila pořídit fotodokumentaci - výběr foto1foto2)
- slunečnice z jarního výsevu ptačí krmné směsi - různě vysoké a většina z nich již kvete, jsou statné (mohutné, ale ne příliš vysoké) a vypadají zdravě
- z téhož výsevu vyrostla mezi boby i řada lnů - v tuto chvíli jsou již odkvetlé a dozrávají v tobolkách semínka.
- oves z úplně jarního výsevu (ten krmný) - úzké rostlinky, ale s obilkami - některé ještě zelené, ale postupně dozrávající
- další, mohutnější a pěkně odnožované rostliny ovsa jsou patrně zbytky osiva (asi z loňska či dřívějška) - s obilkami a dozrávající, žloutnoucí.
- kukuřice - některé rostliny dosáhly docela slušné výšky (cca 120 - 150cm) a nasadily samčí květenství na vrcholu - myslela jsem, že pokvetou takto naprázdno, ale za posledních několik dní v paždích listů začaly tvořit samičí květenství (palice) s typickými "vlasy", a to i ty nižší rostliny. Všechny kukuřice jsou celkově robustní, vypadá to nadějně, snad i něco sklidím.
- boby - opadávají jim lístky, žloutnou, asi dozrávají, část bobů zhnědla a zčernala, lusky na holých rostlinách postupně černají. Zrna uvnitř lusků často s nějakými vadami, obzvláště u těch dříve zčernalých rostlin, část lusků ještě zelená.
- možná je to tím počasím - je dosti vlhké, s přeháňkami či dešti, denní teploty kolem 20°C a více, noci jsou již chladné (11°C i méně)
- a také jsem na kraj části s kukuřicí rozhodila semínka čiroku (před nějakým časem - je už to dost dlouho) - pak se objevily rostlinky, co vypadaly jako malé neduživé kukuřice. Ale mezitím ty ostatní kukuřice vyrostly (obzvláště po deštích) a tyto moc nerostou. Ty čiroky jsem (trochu) také vysela na zahrádce. Tam se také nic moc nedělo, až teď tam mám asi 2 statné rostliny a zdá se, že béry, které už ze samovýsevu dozrávají, to nejsou. Takže to asi nakonec budou ty čiroky. Ale ty na poli jsou mezi boby a plevelem nižší a bledší, možná ani jedny nestihnou udělat semena a dozrát. Obzvláště teď, když je chladněji. Nejvíce jim svědčily ty vedra a sucha. Přeci jen je to plodina z Afriky.
Pozn.: 
čirok obecný resp. metlatý - černozrnný (Sorghum bicolor - osivo: 3 semínka kdysi získána z koštěte, letos rozhozené osivo  bylo z nich vypěstováno a několik let skladováno ve váze - laty jsou krásná suchá dekorace)
bér - nějaký druh rodu Setaria - osivo: kdysi vyseto ve směsi okrasných trav na sušení, tento se na zahrádce udržuje samovýsevem (občas mu trochu pomůžu :-)

25. 7. 2010 (neděle)
Víkend byl chladný, zatažený. Ještě ve čtvrtek bylo dusno a teploty nad 30°C, pak se začaly tvořit kupovité oblačnosti a v pozdějším odpoledni od JZ přišla velká bouřka. V noci na Pá začalo opět po bouřce pršet a pršelo již ze zatažené oblohy drobně v Pá dopoledne. Teploty kolem 20°C. 
So 24. 7. - chladno, větrno, zataženo, spíše přeháňky, teplota 13 - 15°C ! 
Dnes v Ne 25. 7. - podobné počasí jako v So, možná o drtek teplejší a již bez srážek, občas na chviličku vykouklo slunko.
- obilí docela začalo vzcházet, některá zrníčka ne, jinde už rostlinky 5cm vysoké.

18. 7. 2010
Poznámky k pěstování obilí na našem poli:
- na jaře zemědělci uvláčeli tu hlubokou orbu z podzima a než jsem se dostala k oddělení, tak tam zaseli bob (původně jsem si myslela, že je to soja - osivo tak vypadalo).
- navzdory náletům holubů, bažantů a sojek jim to začalo vzcházet.
- pak tam projeli nějakým postřikem, patrně selektivní herbicid, protože kromě bobů vše začalo žloutnout a vadnout včetně trávy na okraji pole.
- spálilo jim to i nějaké boby, takže následně vznikly holé fleky bez jakéhokoliv porostu.
- oddělili jsme naši část řadou kůlů.
- zakoupeno kilo jetele plazivého (220,-Kč) a rozeseto po oddělené části pole - objevily se maličké klíční rostlinky, které však záhy začaly žloutnout (patrně rezidua herbicidů v půdě) a následné deště je zničily úplně.
- bob roste.
- navzdory herbicidu se okraj pole osidluje především přesličkou, následně plazivými travinami a jiným dalším plevelným podrostem (v okraji v přesličce, kde je přeci jen trochu vlhčeji, jsem nakonec objevila drtky vysetého jetelu - mladé rostlinky)
- na pole jsem vysela kukuřici (asi 1kg) - rozhozem - do spodní části blízko našeho hnoje - v podstatě vše vyzobali divocí holubi (tolik jsem jich pohromadě snad ještě neviděla, jsou krásní :-)
- také jsem na pole zkusila vysít směs krmení pro venkovní ptactvo (slunečnice, asi hořčice, len, oves + jsem přidala ještě pár hrstí krmného ovsa - celkem směsi asi 1kg), a to hlavně v horní polovině - většinu asi opět vyzobali divocí holubi, ale k současnosti (18. 7. 2010) zjišťuji, že kromě ovsa, který tam asi je z předchozích let, tam nějaký oves (drobnější rostlinky už s obilkami) je, také len, několik rostlin slunečnice cca 70cm vysokých.
Všechny tyto snahy směřovaly k vytvoření podrostu (místo plevele) a tím ochránění půdy a následně jejího zlepšování - celé pole, obzvláště v horní části, je jílovité (nahoře čistý oranžový jíl), pod boby (kromě okrajů pole) je holo, příp. jsou i úplně holá místa, kde byly herbicidy vypáleny i boby - při suchu půda rychle vysychá a praská, při dešti má tendenci se splavovat
- navzdory kůlům v červnu po poli (mezi kůly) projel nějaký stroj - protože šlo o jeden oblouk, tak to typuji na hnojivo (nic nevadlo, ani plevel, boby rostly spokojeně dál a následně krásně kvetly - omamná vůně, hodně včel a čmeláků, ale i mšice, ale nehynuly, takže postřik to asi nebyl).
- protože nic nehynulo, tak jsem dle metody Fukuoka - Bonfils se rozhodla, že pole nebudu osazovat stromy a keři, ale zkusím si pěstovat bezorebně vlastní obilí na pečení (existují ruční i elektrické domácí mlýnky na mouku), po studiu a zralé úvaze jsem zvolila toto: oves - nahý (tedy bezpluchý, který není třeba loupat) na ovesné vločky (kaše), pšenici - ozimou a žito - ozimé - na chléb a jiné celozrnné pečení. Dle pana Bonfilse se má sít na letní slunovrat, tedy 21. 6. Nastaly problémy sehnat v tuto dobu ozimé osivo v tak malém množství - problém vyřešen nákupem Bio obilí v prodejně zdravé výživy :-)
- zapomněla jsem zmínit - po neúspěchu s volným rozhozem kukuřice jsem drtek zbylé kukuřice nechala nabobtnat ve vodě a ručně ji po jednotlivých zrnkách vysela - kolíkem dírku - dát zrnko - zahrnout - a to do spodní části pole mezi již asi 50cm vysoké boby, v čase deštivého počasí (samé bláto) - vypadalo to šíleně, ale několik z nich vešlo a některým z nich se daří dobře - jsou asi 70-90cm vysoké a statné (v tuto dobu navzdory následnému suchu)
- 21. 6. jsem vysela: 0,5kg bezpluchého ovsa ve spodní části (asi nejde o ozim), 1kg ozimého žita do prostřední části a 1kg ozimé pšenice do vrchní části. Bohužel již v tuto dobu (2. pol. června) bylo horko a sucho a to trvalo až do předvčerejška (16. 7. 2010), zapršelo jen krátce zkraje července (pár hodin), kdy žito mělo snahu klíčit, ale následně bylo opět sucho a vedro. Osivo postupně z povrchu pole zmizelo (i když boby jsou místy i přes 1m vysoké) - něco asi ptáci a něco asi hlodavci.
- ke konci června jsem zkoušela po štipkách mezi boby dosívat i jetel (zakoupeno 0,25 nebo 0,5kg jetele lučního) - sem tam jsem ho objevila, ale po té výhni, co byla v druhé půlce června a v 1. půlce července neměl moc šanci.
Takže z toho dosavadního setí toho moc není.
- na konci června se také ukázal starý pan ing. z firmy, která obhospodařuje to pole (tedy seli tam ty boby) - od traktoristy dostali informaci, že jsou v poli nějaké kůly (po zjištěné stopě od traktoru jsme dali na kůly cedule STOP, SOUKROMÝ POZEMEK, a mezi kůly natahali provázky s mašlemi z pytlů od rašeliny); - a že by se pan ing. chtěl domluvit, že v srpnu by rádi ty boby sklidili atd., já mu na to, že tam mám naseté obilí a že ho chci pěstovat bez chemie v bio kvalitě pro sebe atd., - zajímavý rozhovor (prý jsem naivní, když to chci dělat bez chemie, a jestli prý mám nějaké zemědělské školy a tak - ale nemyslel to zle, jen jsem mu řekla, že chci vyzkoušet určité postupy); dohoda: máme na sebe kontakt a že si v srpnu před sklizní zavoláme - jestli jim to nechám sklidit a oni mi za to něco dají, a nebo jim to nenechám sklidit a nic (moc dobře si uvědomoval, že nemáme žádnou smlouvu, kterou bych jinak musela vypovídat).
- následovala již zmiňovaná sucha, s tím krátkým deštěm, který ale valný efekt neměl.
- přesto jsem koupila další osivo: 2 kg ozimého žita a 2kg ozimé pšenice.
- v předchozích dnech byla v několika dnech jasná obloha vystřídána zatažením, ale jen s pár kapkami (to bylo minulý týden), jinak teploty stále nad 30°C, a to leckdy i ve stínu. Předpověď však hlásila na víkend možnost bouřek a přeháněk.
- v pátek ráno jsem se rozhodla získat drobný náskok a osivo namočit - v tom teple a vlhku začalo neuvěřitelně rychle nakličovat, ale v Pá se mraky nakonec rozešly a v noci bylo jasno.
- až v So ráno se zatáhlo a to vydrželo s občasným prosvitnutím celý den, ale nepršelo - odpoledne jsem část žita, které nakličovalo rychleji než pšenice, vysela do spodní a střední části pole - do okraje s podrostem přesličky a jiného, - na večer přišla kýžená bouřka - začala jsem sít žito do spodní části, když se blížila a bylo jasné, že bude pršet, ale nebezpečí blesků mě vyhnalo celou zmoklou z pole. Vydatně pršelo celou noc na Ne, takže ráno, když na chvíli přestalo, jsem vyrazila vysít žito (spodní a střední část) a pšenici - vrchní část pole. Dnes (Ne 18. 7. 2010) drobně pršelo s přestávkami až do poledne, odpoledne zataženo až polojasno (teploty dopoledne 16°C, odpoledne 18°C). Venku je vydatně zalito a tak doufám, že tentokrát to vyjde.
Pan Bonfils navrhuje setí na slunovrat 21. 6., to je ale vyzkoušeno ve Francii. V Čechách - u nás - bývá konec června buď sucho a slunečné počasí a nebo po 8. 6. (Medard) prší. Následně konce června a začátek července bývá zpravidla slunečno (sušení sena) a po polovině července bývá přechodné ochlazení s přeháňkami, dešti, příp. bouřkami - to mi říká moje chabá paměť, možná studium meteorologických záznamů by řeklo něco jiného, každopádně tím chci říct, že to celé je potřeba odladit na naše místní podmínky; jsem teprve na začátku.

březen 2010
Podařilo se mi sehnat knížku pana Masanobu Fukuoka: Revolúcia jednej slamky a také časopis Klíčová dírka č. 3/2006, kde je také o bezorebném pěstování obilí. Ještě zkusím sehnat Moodie, Mark: Virtuóz pšeničného pola (pozn. v současnosti už mám). Mohla bych to zkusit na svém poli - pěstovat si vlastní obilí na mouku a péci z něj. A hlavně bez chemie.
Líbí se mi Fukuokovy myšlenky - hluboce duchovní a přitom i velmi praktické - připomíná mi to H.D. Thoreaua - př. Walden.
Fukuoka s. 77 - nezasahování - ne-konání (hluboce v duchu Tao), zvýšení růstu o 0% (naprosto v rozporu se současnou ekonomikou - moc se mi líbí), "hnutí" které nedává ničemu vzniknout (hurá, žádné "pomníky"). Lao-c´ by jen zatleskal :-)

28. 2. 2010
Až zemědělci uvláčí to zorané pole, tak pomocí kůlů oddělit ten náš kousek. Na části, která je před domem, asi nechat trávu. A nahoře k silnici - udělat tam takový remízek z rychle rostoucích dřevin - pařezové hospodářství na dřevo. Vhodné dřeviny: vrby, jasany, lísky, lípy, břízy, javory, habry, olše, jilmy, ...
Na hranici podél kůlů vysázet ty ptačí zoby a dřišťály.

Comments