Home‎ > ‎Deník‎ > ‎

2010-12-04 Hitparáda zadků.

  Dnešní ráno bylo zářivě průzračné, jasnou oblohu jsem dlouho neviděl, tak je pochopitelné, že mě doma nic neudrželo. Nemluvě o tom, že Béďan využil valné hromady Kufru k srazu bývalých spolužáků ve Zlíně. Takže vzhůru na jednu z posledních nemocenských vycházek! A v pondělí už do práce. Deny se mnou sice došel na konec ulice, ale začaly se ozývat hromové rány, na obchvatu obce se rýsoval myslivecký babosed, tak mně bylo jasné, že dnes moc klidu a pozorování s ním neužiju. Na silnic mezi mnou a babosedem vyhopkal zajíc, chtěl jsem si ho narychlo vyfotit, ale houkla rána a vzápětí na větve keřů kolem začaly dopadat broky. Otočil jsem se na podpatku a Denyho odvedl raději domů. Věřím sice, že většina myslivců rozezná upalujícího zajíce od sotva jdoucího psa, ale jistota je jistota. Na mladém akátovém houští pod elektrovodem jsem si myslel, že fotím čížka, ale na fotce je něco jiného. Střízlíkovy betonové roury využila červenka a zalétla do ní, tam přečká nejhorší. Dál podle potoka jsem neviděl ani peříčko, což jsem předpokládal. Za školou jsem pomalu přistupoval odzadu k hrdličce zahradní spící na malém stromku. Nereagovala ani na poplašný křik, nad ní poskakující koňadry. 3 metry už jsou hodně málo. Vypadá to, že se nějak namočila a zamrzla. Ne každý pták se dočká jara. Pak jsem potkával jen koňadry, až u sběrného dvora jsem registroval ledňáčka. Ale taky mě rád neměl, pořád se točil zády a držel se přísně ve stínu, takže nic moc. Na Šejbě pouze modřinky cupovaly doutníky palachu. Stejnou cestou zpět jsem pozdravil ledňáčka, který se posunul dál proti proudu, ale obešel jsem ho polem, ať zbytečně nepoletuje. Spokojeně jsem si to rázoval domů a nic zajímavého nečekal, užil jsem si už dost. Jenže když jsem šel kolem zamrzlého Vodárenského rybníka (na trdlišti je 35 březňaček), zaregistroval jsem na protějším břehu u jednoho z pramenů pohyb. Zvedl jsem dalekohled a nevěřil vlastním očím -10°C a kosi se koupou! Ale počkat, to nejsou kosi, to jsou špačci! No napočítal jsem jich 10, ale jisté to není, chvíli nepostáli. Také vyrušili další červenku, která využívala nezamrzlé země kolem pramene k hledání potravy. Chvíli jsem litoval, že to divadlo mám přes celý rybník, ale nakonec jsem si řekl, že je to dobře. Být blíž, tak bych je vyplašil a o to divadlo přišel. Naprosto spokojený s krásným dnem jsem si to šinul ulicí k domovu a po očku sledoval vrabce sedící na živém plotě a zobající do jakýchsi bobulí. Jenže mi začalo být divné, že se neschovávají uvnitř keřů, jako normální vrabci. Přiložil jsem k očím dalekohled a ejhle! Byly to dvě pěvušky modré, které sice odlétají na zimu, ale ty severnější přilétají zase k nám. Tak jsem ještě s posledním zbytkem baterky, takřka naslepo pořídil dokumentační foto a byl jsem spokojen maximálně. Na krmítko mně dnes přilétl dlask, letos poprvé registrovaný, a poprvé přilétli na slunečnici stehlíci. Také se začaly objevovat pěnkavy. Ty se specializují na sběr drobků po ostatních. Pro vysoký prašan se ale propadají, a tak to vypadá jako by v něm s roztaženými křídly plavaly. Také čistí od zbytků ořechů krmící poleno pro strakapoudy.  
 

Prezentace PicasaWeb

 
Comments