Leukippos a Démokritos

Na Démokrita a Leukippa jsme narazili, již v části věnované prostoru a času. Pokud se dnes díváme na jejich filosofický počin, který spočíval v zavedení atomů, jako „nedělitelných jednotek bytí,“ tak je možné zřejmě říci, že jejich motivací pro zavedení atomistické teorie nebylo zřejmě ani tak pozorování světa, během kterého by mimořádnou pronikavostí zřeli do struktury hmoty, ale přesvědčení etické. Leukippos a Démokritos totiž předpokládali determinismus, na který bylo potřebné určitým způsobem naroubovat kosmologickou představu a vypořádat se s problematikou pohybu.

Je důležité, že podle atomistů nic neděje nahodile. Pohyb všech atomů je řízen principem, který Řekové nazývali ananké (nutnost či osud). Tato nutnost je přísně deterministická - každý stav je plně určen stavem předchozím.1 Atomistická teorie by se mohla tedy zdáti poměrně jednoduchou: Máme zde atomy, které se pohybují čistě kauzálně, neboť nemohou jinak. Neexistuje svobodná vůle – jediné co jest, tak je prostor (ve kterém se atomy pohybují) a samotné atomy.

Na tomto místě bychom si ale mohli položit otázku, proč atomy nevidíme. „Leukippos a Démokritos pak pokládají za příčinu nedělitelnosti prvních těles nejen jejich neporušitelnost, nýbrž i to, že jsou malá a nemají částí.“2 Démokritos uvažuje o dvou různých poznáních, která nazývá temným a pravým. Temné poznání (zcela v duchu doby) je poznání smyslové, neboť je nedokonalé. „Kdykoliv temné poznání nemůže již hledět na něco menšího, ani je slyšet, ani čichat, ani chutnat, ani hmatem vnímat, nýbrž k jemnějšímu…,“3 přistupuje zde poznání pravé, které pronikne toto sevření viditelného světa směrem k atomům.

Zatímco Platón skryl svět ideí někam mimo hmotný svět, Démokritos jej uložil do světa hmotného (avšak do smysly nepoznatelných atomů). Již Patočka upozorňuje na to, že oba filosofové řešili velmi podobný ontologický a gnozeologický problém, jen zcela jiným způsobem.4

V současné době se vede diskuse o tom, zdali byly opravdu Leukippos a Démokritos prvními atomisty, nebo zdali je tento jejich model podstatně starší. Některé interpretace Pythágora nabízejí určité možnosti takového výkladu, ale nejsou vůbec jistě.5

2Simplikios, komentář k Aristotelově Fyzice http://vitpokorny.wordpress.com/tag/atomismus/

4Patočka, Evropa a doba poevropská, s. 45

Comments