Aktuální stav

Zbývající úkoly

Jako do Madridu

přidáno: 27. 9. 2010 12:23, autor: Petr Kinšt   [ aktualizováno 24. 12. 2010 4:40 ]

I když jsem původně nechtěl, nakonec mi to nedalo a spočítal jsem, kolik kilometrů jsem ujel při poznávání všech sídel na Chomutovsku. Výsledek mě překvapil. Dohromady to bylo 2333,63 km, což je vzdálenost z Chomutova do Madridu (spíš ještě dál).:-)

Nebovazy

přidáno: 21. 9. 2010 11:29, autor: Petr Kinšt   [ aktualizováno 28. 9. 2011 8:46 ]

Po třech měsících hotovo. Dneska jsem byl po roce v zaniklé obci Nebovazy, posledním nenavštíveném místě na seznamu. Dnes je to samota s jedním obydleným domem a nádherným okolím v horní části údolí potoka Hutná.


Dům v Nebovazech

Údolí Hutné

Šerchov a Hrádečná

přidáno: 18. 9. 2010 1:37, autor: Petr Kinšt   [ aktualizováno 18. 9. 2010 1:47 ]

Obě sousední vesnice vzdálené vzdušnou čarou asi 700 m jsou osadami nedalekého Blatna. V Hrádečné žilo v roce 2001 při posledním sčítání 26 lidí ve dvanácti domech. Šerchov je přibližně poloviční s 15 obyvateli v šesti domech.

V minulosti se obyvatelé obou vesnic zabývali především zemědělstvím. Kromě jiného se pěstovaly brambory, zelí, ovocné stromy a v Šerchově úspěšně chovali dobytek.

Z pohledu geografie krajiny je zajímavý pěkně dochovaný půdorys vesnic, který se promítá do okolní krajiny. Pěkně je to vidět na leteckých snímcích z Google Map.

Šerchov je půdorysně okrouhlice, i když pravidelnost uspořádání je zejména v jihovýchodní části narušena shlukem rekreačních objektů. Přesto je původní půdorys pěkně čitelný, protože se zachovali téměř všechny meze, které oddělovaly radiálně uspořádané pozemky jednotlivých usedlostí.


Šerchov – půdorys vesnice

Půdorys Hrádečné je typická ulicovka – domy stojí po obou stranách cesty a za každým domem hned začíná zemědělský pozemek oddělený od sousedních mezí (na snímku rovnoběžné řady stromů).


Hrádečná – půdorys vesnice

Poslední místo – Nebovazy

přidáno: 12. 9. 2010 7:22, autor: Petr Kinšt

Po dnešním výletu, kdy jsem byl mimo jiné v Černýši a v Údolíčku, mi zbývá návštěva posledního místa. Nebovazy mají svou stránku na webu Zanikleobce.cz, ale několik posledních let v nich v jednom domě zase někdo bydlí. Jde tedy o samotu a ne o vesnici, ale z historického hlediska na můj seznam určitě patří.

Poslední čtyři vesnice

přidáno: 5. 9. 2010 9:24, autor: Petr Kinšt   [ aktualizováno 5. 9. 2010 9:32 ]

Dnešek je v rámci projektu významným dnem, protože jsem se byl podívat v poslední dosud nenavštívené osadě. Byl to Ondřejov, který je osadou Perštejna. Bývala to malá vesnice, ale dnes se jedná nejspíš o čistě rekreační osadu (podle posledních dvou sčítání obyvatel v Ondřejově nikdo trvale nežil), do které nevede silnice, ale jenom lesní cesta.


Bývalá ondřejovská hospoda

Po dnešku tedy mohu říct, že na Chomutovsku není vesnice, kde bych nikdy nebyl. Zbývají poslední čtyři: Údolíčko, Černýš, Suchdol a Nebovazy.

Změny počtu obyvatel v Hoře Svatého Šebestiána

přidáno: 5. 9. 2010 7:45, autor: Petr Kinšt   [ aktualizováno 5. 9. 2010 8:03 ]

Abych vyzkoušel propojení Google Sites s Google Docs, vyrobil jsem graf vývoje počtu obyvatel ve dvou sousedních vesnicích na hřebenu Krušných hor, v Hoře Svatého Šebestiána a Nové Vsi.

Počet obyvatel se v obou obcích vyvíjel od prvního sčítání v roce 1869 podobně. Druhá polovina 19. století byla v obou vesnicích ve znamení mírných změn; v Hoře Svatého Šebestiána obyvatel mírně ubylo. V roce 1950 však následuje velmi prudký pokles na čtvrtinu až sedminu původního počtu z doby před druhou světovou válkou.

Za pokles může poválečný odsun původních obyvatel německé národnosti. Pokles by byl ještě prudší, pokud by sčítání lidu proběhlo o 2–3 roky dříve. Během této doby totiž vylidněné vesnice dosídlili lidé z vnitrozemí. V poměrně drsném prostředí horských obcí však příliš dlouho nevydrželi a počet obyvatel se tak až do konce 20. století snižoval. Teprve v posledním desetiletí do obou vesnic přicházejí noví obyvatelé. Většinou jde o lidi, kterým vyhovuje klid vesnice k bydlení, ale pracovat dojíždějí do Chomutova, nebo kteří začali své chalupy využívat k celoročnímu bydlení.

Podobný pokles by se objevil na grafu téměř všech obcí na Chomutovsku. Často by také křivky končili téměř na nule, protože v řadě vesnic klesl počet obyvatel z několika stovek na řádově desítky i jednotky lidí.

Je zajímavé si uvědomit, že spolu s počtem lidí se měnil i počet domů.

Vývoj počtu domů v Hoře Svatého Šebestiána a v Nové Vsi
  1869 1900 1950 2001
Hora Svatého Šebestiána 197 227 181 32
Nová Ves 137 148 107 31

Poznámka: Pokus s vložením grafu se úplně nepovedl. Graf je sice možné vložit, ale nepovedlo se mi nastavit jeho velikost tak, aby nepřečníval z toku stránky, a proto jsem použil jednodušší možnost a vložil ho jako obrázek.

Vesnice v doupovském podhůří

přidáno: 9. 8. 2010 8:21, autor: Petr Kinšt   [ aktualizováno 5. 9. 2010 8:07 ]

Včerejší více než sto kilometrů dlouhý výlet vedl ze Stráže nad Ohří podél Ohře do Kadaně a dál podle hranic vojenského výcvikového prostoru Hradiště až do téměř zaniklé vesnice Konice. Tam odtud jsem jel zpátky přes Mašťov a Nechranice. Celkem jsem ze seznamu nenavštívených obcí mohl odškrtnout 20 vesnic a jedno malé město.

Trasa vedla z větší části podél Doupovských hor a zároveň tedy po okrajích okresu. Oblast na východní straně hor je jakousi periferií. Sídla, která se zde nachází, jsou většinou malé vesnice, ze kterých je do měst (Chomutova, Kadaně, ale i do Podbořan) daleko a dopravní spojení veřejnou dopravou je vyloženě slabé (pravidelný provoz na zdejší železnici byl ukončen v roce 2006). Navíc se zde projevuje vliv vojenského prostoru, a tak to v některých místech vypadá trochu jako na konci světa.

Okounov Kotvina Úhošťany

Nejvíc je to vidět ve vesnicích okolo Radonic a Mašťova, jejichž podoba závisí na tom, jak je místo oblíbené mezi chalupáři. Pro srovnání: Dobřenec měl podle SLDB 2001 pouhých dvanáct obyvatel, ale vesnice vypadá díky chalupářům velmi pěkně a udržovaně. Naopak Kadaňský Rohozec měl sice 72 obyvatel, ale pro nedostatek chalupářů a množství zanedbaných domů působí vesnice velmi neutěšeně.

Počet obyvatel v obcích na Radonicku a Mašťovsku
Obec Počet obyvatel
(SLDB 2001)
Mašťov 672
Dobřenec 12
Konice 4
Radonice 834
Háj 5
Kadaňský Rohozec 72
Kojetín 26
Miřetice u Vintířova 33
Radechov 22
Sedlec u Radonic 1
Vintířov 120
Vlkaň 0
Vojnín 1
Žďov 30

Nejhůř vypadají Konice, ve kterých dle sčítání žili pouze 4 lidé. Dnes ve vsi stojí poslední čtyři domy, z toho dva neobývané a ostatní působí spíš jako chalupy. Zvláštní pocit navíc vytváří cedule se zákazem vstupu, které lemují širokou a téměř nepoužívanou silnici.

Kojetín Kaplička u silnice z Vojnína do Kadaňského Rohozce Trosky kravína ve Žďově

Naopak velmi pěkně vypadají Radonice a Mašťov, které jsou centry tohoto mikroregionu. Opravené domy, památky a udržované náměstí působí příjemně ospalým dojmem venkovských městeček. Krajina v jejich okolí je součástí Přírodního parku Doupovská pahorkatina, kde má člověk možnost vyzkoušet alespoň náznak atmosféry nepřístupných Doupovských hor.

Do oblasti se můžete dostat také tak, že se svezete některým vlakem Doupovské dráhy, která na tratích z Podbořan do Kadaně a do Kadaňského Rohozce zajišťuje během prázdninových měsíců alespoň víkendový provoz.

Sobětice

přidáno: 4. 8. 2010 11:51, autor: Petr Kinšt

Cílem dnešního výletu byly především Sobětice, ale byl jsem se letos poprvé podívat také do Volyně a po dlouhé době jsem projel i Třebíškou.


Hrázděný dům

Podle administrativního členění ORP Chomutov nejsou Sobětice v současnosti samostatnou obcí ani osadou, přestože mají vlastní katastrální území. Z Výsluní je to do osady asi 350 m po šotolinové cestě (ani silnice tam nevede:-). Podle posledního sčítání z roku 2001 žilo v Soběticích 5 lidí, ale jinak se jedná (podobně jako v Třebíšce a Volyni) především o rekreační osadu složenou z několika chalup a chat.


Pomník v Soběticích z roku 1861

Zajímavé je, že mezi Výsluním a Soběticemi do poloviny 19. století fungoval důl Václav, ve kterém se těžil krevel (ruda železa), ale v krajině po něm alespoň na můj laický pohled nezbyly žádné stopy.

Na katastrálním území Sobětic se nachází také poslední čtyři domy Kýšovic, kde však trvale nikdo nežije.

Osady u Rokle

přidáno: 19. 7. 2010 12:00, autor: Petr Kinšt   [ aktualizováno 19. 7. 2010 12:24 ]

Po dnešním stokilometrovém výletu se mapa opět o něco více zazelenala. Zvolil jsem podobnou trasu jako minulý týden a zaměřil se na zbytek vesnic okolo vodní nádrže Nechranice. Na seznamu si tak můžu odfajkovat Hořenice, Hradec a Novou Vísku u Rokle. U všech tří se jednalo o vůbec první návštěvu.

Celkový pohled na osadu
Farma v Meziříčí
Jeden ze starších domů v Ciboušově

Do Klášterce jsem jel znovu přes Pokutice, ale tentokrát jsem si udělal také zajížďku k samotě Meziříčí a potom jsem samotný Klášterec objel přes Ciboušov a Útočiště do Klášterecké Jeseně, odkud jsem pokračoval oblíbeným stoupáním do osady Kamenné pod Měděncem.

Celkový pohled na Kláštereckou Jeseň a pastviny v jejím nejbližím okolí
Chalupy v osadě Kamenné

Je to vesnice?

přidáno: 17. 7. 2010 12:45, autor: Petr Kinšt

Když jsem dával dohromady seznam vesnic, netušil jsem, jaký bude problém rozhodnout, co všechno do něj patří. Vycházel jsem z přehledu v knize Obce chomutovského okresu, ale od jejího vydání tamní seznam mírně zastaral, protože u některých obcí vznikly, resp. byly znovu osídleny, některé místní části. Ovšem kde všude? A nezanikly nějaké?

Takové údaje bohužel nejsou k dispozici (nebo jsem je nenašel) a nezbývá než počkat na výsledky SLDB, které proběhne příští rok. Zatím lze vystačit s Číselníkem obcí, částí obcí a základních sídelních jednotek Českého statistického úřadu. Ten ale uvádí i části obcí, ve kterých nikdo nežije. Například u obce Křimov je uvedena část Menhartice, které však byly zbořeny během stavby Křimovské přehrady. Databáze adres Ministerstva vnitra však v Menharticích uvádí dvě adresy. Ve skutečnosti se jedná o tzv. vechtry u zrušené železniční trati Křimov – Reitzenhain vzdálené od sebe víc než kilometr a oba dnes slouží jako chalupy. To ovšem nelze považovat za sídlo, do seznamu tedy nepatří.

Naopak v Nebovazech jsou už několik let jeden nebo dva znovu obydleny, přestože staré údaje uvádí vesnici jako vysídlenou. Nebovazy jsou tedy samota, ale protože historicky se jedná o vesnici, a dokonce jsou obydleny, do seznamu patří.

Takže jak? Prozatím jsem se rozhodl do seznamu zařadit ty osady, ve kterých někdo žije nebo tvoří určitý historický urbanistický celek jako Zásada u Rašovic.

Poznámka: Dalším (nepříliš bohatým) zdrojem informací může být Územně identifikační registr ČR.

1-10 of 14