Aktuální stav

Zbývající úkoly

Jako do Madridu

přidáno: 27. 9. 2010 12:23, autor: Petr Kinšt   [ aktualizováno 24. 12. 2010 4:40 ]

I když jsem původně nechtěl, nakonec mi to nedalo a spočítal jsem, kolik kilometrů jsem ujel při poznávání všech sídel na Chomutovsku. Výsledek mě překvapil. Dohromady to bylo 2333,63 km, což je vzdálenost z Chomutova do Madridu (spíš ještě dál).:-)

Nebovazy

přidáno: 21. 9. 2010 11:29, autor: Petr Kinšt   [ aktualizováno 28. 9. 2011 8:46 ]

Po třech měsících hotovo. Dneska jsem byl po roce v zaniklé obci Nebovazy, posledním nenavštíveném místě na seznamu. Dnes je to samota s jedním obydleným domem a nádherným okolím v horní části údolí potoka Hutná.


Dům v Nebovazech

Údolí Hutné

Šerchov a Hrádečná

přidáno: 18. 9. 2010 1:37, autor: Petr Kinšt   [ aktualizováno 18. 9. 2010 1:47 ]

Obě sousední vesnice vzdálené vzdušnou čarou asi 700 m jsou osadami nedalekého Blatna. V Hrádečné žilo v roce 2001 při posledním sčítání 26 lidí ve dvanácti domech. Šerchov je přibližně poloviční s 15 obyvateli v šesti domech.

V minulosti se obyvatelé obou vesnic zabývali především zemědělstvím. Kromě jiného se pěstovaly brambory, zelí, ovocné stromy a v Šerchově úspěšně chovali dobytek.

Z pohledu geografie krajiny je zajímavý pěkně dochovaný půdorys vesnic, který se promítá do okolní krajiny. Pěkně je to vidět na leteckých snímcích z Google Map.

Šerchov je půdorysně okrouhlice, i když pravidelnost uspořádání je zejména v jihovýchodní části narušena shlukem rekreačních objektů. Přesto je původní půdorys pěkně čitelný, protože se zachovali téměř všechny meze, které oddělovaly radiálně uspořádané pozemky jednotlivých usedlostí.


Šerchov – půdorys vesnice

Půdorys Hrádečné je typická ulicovka – domy stojí po obou stranách cesty a za každým domem hned začíná zemědělský pozemek oddělený od sousedních mezí (na snímku rovnoběžné řady stromů).


Hrádečná – půdorys vesnice

Poslední místo – Nebovazy

přidáno: 12. 9. 2010 7:22, autor: Petr Kinšt

Po dnešním výletu, kdy jsem byl mimo jiné v Černýši a v Údolíčku, mi zbývá návštěva posledního místa. Nebovazy mají svou stránku na webu Zanikleobce.cz, ale několik posledních let v nich v jednom domě zase někdo bydlí. Jde tedy o samotu a ne o vesnici, ale z historického hlediska na můj seznam určitě patří.

Zmizelá města v Krušných horách – Hora Svatého Šebestiána

přidáno: 11. 9. 2010 14:04, autor: Petr Kinšt   [ aktualizováno 12. 9. 2010 7:31 ]

Charakterem zástavby je minule zmíněnému Výsluní velmi podobná Hora Svatého Šebestiána vzdálená vzdušnou čarou necelých pět kilometrů. Měla o něco více obyvatel i domů, ale postihl ji horší osud. V roce 1952 bylo zbořeno kolem stovky neobydlených domů a o patnáct led později zbourali také kostel, který stál na místě dnešního parku u náměstí.


Letecký snímek Hory Svatého Šebestiána

Kolem Hory Svatého Šebestiána vedla také železniční trať Křimov – Reitzenhain, která přecházele zdejší údolí po dvou velkých ocelových mostech. Železnice ukončila provoz v roce 1948, ale velký most přes Bezručovo údolí byl odstřelen až v roce 1986. Krajní pilíře mostu jsou dodnes dominantou údolí pod vesnicí. Budovu nádraží, i když šlo jen o obvodové zdi, si ještě pamatuji z návštěvy v první polovině devadesátých let. Dnes z ní zůstaly jen zarostlé základy zdiva.

V okolí obce se těžila rašelina. Na leteckých snímcích jsou místa bývalé těžby dobře patrná. Z rašeliny se vyráběl olej, dehet, asfalt, koks, parafín ad. Muzeum rašeliny bylo zrušeno v letech 1952–1953 a exponáty skončily v Okresním muzeu v Chomutově nebo v Národním muzeu. Exponáty muzea košíkářství byly bezohledně spáleny.

Dnes zůstává Hora Svatého Šebestiána pouhou vesnicí, ve které žije jen zlomek původního počtu obyvatel. Za posledních dvacet let se však výrazně změnila k lepšímu. Řada domů byla opravena, náměstí s parkem působí příjemně, nachází se zde drobné památky z okolních obcí a na kraji vesnice nedávno vzniklo nové hřiště.

Zmizelá města v Krušných horách – Výsluní

přidáno: 11. 9. 2010 13:49, autor: Petr Kinšt   [ aktualizováno 11. 9. 2010 13:58 ]

Málokterého návštěvníka Výsluní dnes napadne, že ta vesnice se dvěma stovkami obyvatel je skutečným městem. Při pozornějším pohledu však může čtverhranné náměstí (žádná náves), dominantní kostel svatého Václava, veliká budova školy a secesní budova radnice leccos napovědět. Konečně, k potvrzení domněnky se stačí podívat právě na radnici, kde každý uvidí ceduli hlásající, že se jedná o městský úřad.

Druhým důkazem, že Výsluní bylo skutečným městem, je letecký snímek, na kterém je zřetelně vidět přísně geometrický půdorys města typický pro sídla zakládaná na zelené louce. Uprostřed se nachází náměstí s nejvýznamnějšími domy, které jsou obklopené pravoúhlou sítí ulic. Zvláštní je umístění kostela mimo náměstí, ale díky tomu se kostel neztrácí v zástavbě a je dominantou širokého okolí.


Letecký pohled na Výsluní a jeho okolí

Výsluní mělo v devatenáctém století přes 200 domů, téměř 1900 obyvatel, bylo v něm šest hospod, šestnáct obchodů, žilo zde asi padesát tkalců a také se zde vyráběly hřebeny.

Na snímku je také vidět bývalá obec Sobětice (dnes rekreační osada) jejíž půdorys je typickou okrouhlicí, u které byly pozemky jednotlivých usedlostí odděleny mezemi, které se v krajině, na rozdíl od oněch usedlostí, zachovaly. Někde mezi oběma obcemi se nacházel důl Václav, ve kterém se těžila železná ruda.

Poslední čtyři vesnice

přidáno: 5. 9. 2010 9:24, autor: Petr Kinšt   [ aktualizováno 5. 9. 2010 9:32 ]

Dnešek je v rámci projektu významným dnem, protože jsem se byl podívat v poslední dosud nenavštívené osadě. Byl to Ondřejov, který je osadou Perštejna. Bývala to malá vesnice, ale dnes se jedná nejspíš o čistě rekreační osadu (podle posledních dvou sčítání obyvatel v Ondřejově nikdo trvale nežil), do které nevede silnice, ale jenom lesní cesta.


Bývalá ondřejovská hospoda

Po dnešku tedy mohu říct, že na Chomutovsku není vesnice, kde bych nikdy nebyl. Zbývají poslední čtyři: Údolíčko, Černýš, Suchdol a Nebovazy.

Změny počtu obyvatel v Hoře Svatého Šebestiána

přidáno: 5. 9. 2010 7:45, autor: Petr Kinšt   [ aktualizováno 5. 9. 2010 8:03 ]

Abych vyzkoušel propojení Google Sites s Google Docs, vyrobil jsem graf vývoje počtu obyvatel ve dvou sousedních vesnicích na hřebenu Krušných hor, v Hoře Svatého Šebestiána a Nové Vsi.

Počet obyvatel se v obou obcích vyvíjel od prvního sčítání v roce 1869 podobně. Druhá polovina 19. století byla v obou vesnicích ve znamení mírných změn; v Hoře Svatého Šebestiána obyvatel mírně ubylo. V roce 1950 však následuje velmi prudký pokles na čtvrtinu až sedminu původního počtu z doby před druhou světovou válkou.

Za pokles může poválečný odsun původních obyvatel německé národnosti. Pokles by byl ještě prudší, pokud by sčítání lidu proběhlo o 2–3 roky dříve. Během této doby totiž vylidněné vesnice dosídlili lidé z vnitrozemí. V poměrně drsném prostředí horských obcí však příliš dlouho nevydrželi a počet obyvatel se tak až do konce 20. století snižoval. Teprve v posledním desetiletí do obou vesnic přicházejí noví obyvatelé. Většinou jde o lidi, kterým vyhovuje klid vesnice k bydlení, ale pracovat dojíždějí do Chomutova, nebo kteří začali své chalupy využívat k celoročnímu bydlení.

Podobný pokles by se objevil na grafu téměř všech obcí na Chomutovsku. Často by také křivky končili téměř na nule, protože v řadě vesnic klesl počet obyvatel z několika stovek na řádově desítky i jednotky lidí.

Je zajímavé si uvědomit, že spolu s počtem lidí se měnil i počet domů.

Vývoj počtu domů v Hoře Svatého Šebestiána a v Nové Vsi
  1869 1900 1950 2001
Hora Svatého Šebestiána 197 227 181 32
Nová Ves 137 148 107 31

Poznámka: Pokus s vložením grafu se úplně nepovedl. Graf je sice možné vložit, ale nepovedlo se mi nastavit jeho velikost tak, aby nepřečníval z toku stránky, a proto jsem použil jednodušší možnost a vložil ho jako obrázek.

Vesnice v doupovském podhůří

přidáno: 9. 8. 2010 8:21, autor: Petr Kinšt   [ aktualizováno 5. 9. 2010 8:07 ]

Včerejší více než sto kilometrů dlouhý výlet vedl ze Stráže nad Ohří podél Ohře do Kadaně a dál podle hranic vojenského výcvikového prostoru Hradiště až do téměř zaniklé vesnice Konice. Tam odtud jsem jel zpátky přes Mašťov a Nechranice. Celkem jsem ze seznamu nenavštívených obcí mohl odškrtnout 20 vesnic a jedno malé město.

Trasa vedla z větší části podél Doupovských hor a zároveň tedy po okrajích okresu. Oblast na východní straně hor je jakousi periferií. Sídla, která se zde nachází, jsou většinou malé vesnice, ze kterých je do měst (Chomutova, Kadaně, ale i do Podbořan) daleko a dopravní spojení veřejnou dopravou je vyloženě slabé (pravidelný provoz na zdejší železnici byl ukončen v roce 2006). Navíc se zde projevuje vliv vojenského prostoru, a tak to v některých místech vypadá trochu jako na konci světa.

Okounov Kotvina Úhošťany

Nejvíc je to vidět ve vesnicích okolo Radonic a Mašťova, jejichž podoba závisí na tom, jak je místo oblíbené mezi chalupáři. Pro srovnání: Dobřenec měl podle SLDB 2001 pouhých dvanáct obyvatel, ale vesnice vypadá díky chalupářům velmi pěkně a udržovaně. Naopak Kadaňský Rohozec měl sice 72 obyvatel, ale pro nedostatek chalupářů a množství zanedbaných domů působí vesnice velmi neutěšeně.

Počet obyvatel v obcích na Radonicku a Mašťovsku
Obec Počet obyvatel
(SLDB 2001)
Mašťov 672
Dobřenec 12
Konice 4
Radonice 834
Háj 5
Kadaňský Rohozec 72
Kojetín 26
Miřetice u Vintířova 33
Radechov 22
Sedlec u Radonic 1
Vintířov 120
Vlkaň 0
Vojnín 1
Žďov 30

Nejhůř vypadají Konice, ve kterých dle sčítání žili pouze 4 lidé. Dnes ve vsi stojí poslední čtyři domy, z toho dva neobývané a ostatní působí spíš jako chalupy. Zvláštní pocit navíc vytváří cedule se zákazem vstupu, které lemují širokou a téměř nepoužívanou silnici.

Kojetín Kaplička u silnice z Vojnína do Kadaňského Rohozce Trosky kravína ve Žďově

Naopak velmi pěkně vypadají Radonice a Mašťov, které jsou centry tohoto mikroregionu. Opravené domy, památky a udržované náměstí působí příjemně ospalým dojmem venkovských městeček. Krajina v jejich okolí je součástí Přírodního parku Doupovská pahorkatina, kde má člověk možnost vyzkoušet alespoň náznak atmosféry nepřístupných Doupovských hor.

Do oblasti se můžete dostat také tak, že se svezete některým vlakem Doupovské dráhy, která na tratích z Podbořan do Kadaně a do Kadaňského Rohozce zajišťuje během prázdninových měsíců alespoň víkendový provoz.

Sobětice

přidáno: 4. 8. 2010 11:51, autor: Petr Kinšt

Cílem dnešního výletu byly především Sobětice, ale byl jsem se letos poprvé podívat také do Volyně a po dlouhé době jsem projel i Třebíškou.


Hrázděný dům

Podle administrativního členění ORP Chomutov nejsou Sobětice v současnosti samostatnou obcí ani osadou, přestože mají vlastní katastrální území. Z Výsluní je to do osady asi 350 m po šotolinové cestě (ani silnice tam nevede:-). Podle posledního sčítání z roku 2001 žilo v Soběticích 5 lidí, ale jinak se jedná (podobně jako v Třebíšce a Volyni) především o rekreační osadu složenou z několika chalup a chat.


Pomník v Soběticích z roku 1861

Zajímavé je, že mezi Výsluním a Soběticemi do poloviny 19. století fungoval důl Václav, ve kterém se těžil krevel (ruda železa), ale v krajině po něm alespoň na můj laický pohled nezbyly žádné stopy.

Na katastrálním území Sobětic se nachází také poslední čtyři domy Kýšovic, kde však trvale nikdo nežije.

1-10 of 16