Ovidius: Žalozpěvy

(výpisky)

 

 

Básně si žádají klid a místo, jež rušeno není.

 

Posudků nedbej a dále se ubírej, knížko,

nestyď se, jestli tě čtenář neshledá po chuti své!

 

Na titul pohleď! Já nechci tě učiti lásce!

 

Holub se poděsí přec již nejmenším šelestem křídel,

jestliže tvými drápy, jestřábe, poraněn byl;

vlkovi z hltavých zubů když ovečka vyrvána byla,

nikdy už odvahy nemá z ovčince daleko jít.

Stejně i koráb můj, byv jedenkrát otřesen bouří,

děsí se plouti v místa, zkázou kde postižen byl.

 

 

Další citáty z díla

 

Je možné odejmout trest, vina však potrvá dál. (Listy z Pontu)

 

Jaká hanebnost, krmit živé tělo jinými živými těly, cpát svá chamtivá těla jinými těly, živit jedno stvoření smrtí jiného stvoření! Střezte se, ó smrtelníci, pošpinit své tělo tak mrzkou potravou! Vaše je obilí, jablka, jejichž tíha ohýbá větve; vaše jsou hrozny, které se nalévají na zelené révě, chutné byliny a zelenina, měkká a chutná, když se povaří; vaše je mléko a med z úlu. Země je štědrá svými dary a její plody jsou dobré; dává na vaše stoly jídlo bez prolévání krve a jatek. (Proměny)

 

Ó vole, jak velké jsou tvé zásluhy! Bytosti bez viny, která nikomu nekřivdíš, prostá a pracovitá. Nevděčný člověk, nehodný plodů země zabíjí svého věrného dělníka a sekyrou seká do udřeného krku, který tak často pro nás oral tvrdou zemi a daroval nám tolik úrod! (Proměny)

 

QUAE BELLO EST HABILIS, VENERI QUOQUE CONVENIT AETAS (Lásky 1,9,3)

Věk, jenž se pro válku hodí, i s Venuší dobře se shodne

Tj. mládí je věk nejvhodnější pro boj i pro lásku, neb obé je svou podstatou spřízněno, láska je akt násilí. (Latinský lexikon)

 

ODERO, SI POTERO, SI NON, INVITUS AMABO (Lásky 3,11,35)

Zanevřu, jestli to svedu, a ne-li, rád budu mít nechtě

Láska přináší trápení, zotročuje, zmocňuje se nás i proti naší (slabé) vůli a není snadné se jí zbavit. Tento motiv je v díle Ovidiově (ale i u jiných lyriků, např. u Catulla) velmi častý. (Latinský lexikon)

 

UT VALEAS, MULTA DOLENDA FERES (Léky proti lásce 226)

Abys byl zdráv, musíš mnoho bolesti snést

„Zdráv“ – tj. osvobozen od lásky, kterou Ovidius velmi správně chápe jako chorobu; „bolest“ – samota, která „tíží“. (Latinský lexikon)



Brzy nás všechny – leč k čemu bych mluvila o trestu napřed?

Nesmírné, hrozné věci chystá se zrodit můj hněv.

Půjdu za hněvem svým! Můj čin mě bude snad mrzet –

Že jsem však pomohla tobě, nevěrný, mrzí mě též!

To ať rozhodne bůh, jenž bouřlivě zmítá mi srdcem;

tolik je jisto: v mém nitru strašlivý dozrává čin...

  (Médea)