Misantrop: Sentence o lidském smradu

 

Čichám, čichám člověčinu - a není to právě nejlibější vůně.


Poznat lidi z jejich lidské stránky znamená poznat jejich nedokonalost a základní špatnost; znamená to čichat člověčinu a ucítit z ní lidský smrad.


Kdybych nenávist k lidem neměl, nic bych nebyl.

 

Neopomenul bych jedinou příležitost zabít nějaké lidi - jen kdyby tolik nesmrděli.

 

Prohlašuji, že moje anarchie nemá nic společného s "anarchií" Československého Anarchistického Sdružení. To je jen jakási náboženská sekta.

 

Rodiče - prodloužená ruka státu.

 

Zatímco noviny jsou schopné sprostým občanům utvořit mínění a ovládat je jako loutky, Já se na tisk dívám jako na výsledek hry prvňáčka s dětskou tiskárničkou.

 

"Nechte děti přijít ke mně. Neboť jejich jest království nebeské." - Váš dr. Mengele.

 

Není na světě taková lidská radost, která by mě hluboce nezarmucovala. Neexistuje žádný lidský žal, jenž by mě nedovedl obšťastnit. Díky těm bídným lidským červům jsem tak většinou veselý.

 

Sv. Josef: "No tak, řekni táta!"

Ježíšek: "Paroháč!"

 

Nic proti lidem - ale ta mrzácká verbež mě prostě provokuje.

 

Zříkám se své účasti na volbách, dokud budou mít hlasovací právo důchodci, ženské, dělníci, fašouni, pankáči, ochlastové, feťáci a věřící chamraď všeho druhu. Není ovšem vyloučeno, ba je přímo pravděpodobné, že by takhle potom nezbyl nikdo, kdo by mohl využít toho všeobecného lůzokratického výdobytku dobytku.

 

Filozofující baba je stejná rarita jako kráva pěstující poezii.

 

Vyšel jsem z odporně páchnoucí díry. Když se na ni sáhne, je potřeba si umýt ruce. Tam jsem byl utvářen z hnusně slizké hmoty, stříkající při tzv. "prasečinkách", které je zakázáno zobrazovat nebo veřejně předvádět. I samo těleso, z něhož prýští onen životodárný sliz, není radno ukazovat, a morálka i zákony přikazují stydět se za ně. Byl jsem počat způsobem, jakým se páchají kriminální činy: potají a potmě.

 

Kdo neumí sám svítit, na toho je věčná škoda plýtvat světlem.

 

Jednou mě ta lidská spřež dožene k nějakému strašnému činu - třeba k lidožroutství. Vlastně by to nebylo nic tak neobvyklého: nebyl by to kanibalismus, protože nejsem člověk, ale Misantrop - odlišné species od druhu Homo Sapiens Technicus Stupidus Retardia. Jenže na antropofágii mám moc vyběravý jemný jazýček. Každý přírodní tvor totiž potvrdí, že to "dlouhé prase", jak výstižně říkají člověku kanibalové z ostrova Fidži, zkrátka smrdí. Nemohl bych už jíst žádné maso, když už jsem to naťuknul. Podobně mají civilizovaní lidé odpor k představě pavouků, švábů, larev, much a jiné havěti na jejich talíři. Jíst vejce by bylo pro mne totéž, co pro lidi smažené potraty. Pít mléko by bylo pro mne stejně podivné, jako kdyby člověk sál z prsů matky ještě v dospělém věku.

 

Bůh nepochybně existuje. I Sněhurka a sedm trpaslíků existují kdesi za sedmero horami. Pochybuji pouze o existenci šílenství. A jestli opravdu šílenství existuje, tak tam, kde chybí smysl pro realitu.

 

"Hostinský, co to tady máte za smrad? Nesplachuje vám záchod?"

"Ne, to vedle v salónku probíhá spiritistická seance. Vypouštějí duchy." 

 

Když jdu schválně cestou, kde normálně nepotkám človíčka, a narazím na párek oddělených siamských dvojčat, mám tisíc chutí ty třasořitky řídký zadávit!

 

Hledal jsem slovo, jímž bych mohl označit cit, jenž ve mně zbývá, pro taková nádherná zvířata, jakými jsou srny a zajíci a pro misantropy a z lidí jen pro sebevrahy (tak si myslím, že sebevrah je vlastně misantropem). Těžko bych to slovo hledal v jakémkoli světovém jazyce. Neboť lidé znají jen "lásku", která znamená buď sebeobětování anebo podmaňování, a pak znají jako protipól "nenávist". Ale Já vymyslel slovo, jež vyjadřuje nelidský cit nové lepší, čistší dimenze: návist. Láska plodí vůli ochočovat, vůli využít nějak objekt lásky pro sebe, nebo plodí vůli poddat se. Návist je sterilní. Plodnost likviduje každý čistý cit a čistotu samu, tak jako milostné scény kazí dobrý film, a jako sexualita kazí Velký Život. 

 

Stal by se ze mne hromadný vrah, kdybych byl někdy nucen žít ještě mezi lidmi.

 

Nevěřím lidem ani pozdravení! Nevěřím televizním zprávám ani znělku. Nevěřím novinám ani číslování stránek.

 

Bible a Dostojevskij kontra moje knihy - čím tlustší knihy, tím víc stojí za hovno. Není umění popsat tisíce stránek líčením nejtitěrnějších podrobností, s pomocí obsáhlých, nadbytečných a opakujících se frází. Genialita spočívá v něčem jiném: v mistrném umění zkratky, v takovém způsobu vyjadřování, které minimálními prostředky dosahuje maximálního účinku. V hudbě je to např. punk rock. 

 

Blaze tomu, kdo umí nebo se naučil žít bez Boha, bez společnosti, bez cíle, bez prát se (čti práce), bez morálky, bez drog - zkrátka bez jakýchkoliv berliček.

 

Proroku Mohamede, tys měl z opia vlčí mlhu! Ó Buddho, ó ty Probuzený, spi dál! Ježíši Kriste, komu chceš cpát tvůj kříž? Stvořili jste jenom obraz sebe, a ne obraz světa. Otrocká lůza vás hypnoticky následuje jako krysy krysaře, a to znamená, že jste ordinérní jako ona. 

 

Civilizace je rodu ženského nejen podle jména. Je to výsledek věčného fňukání ukňouraných frflen.

 

Lidský smrad = nejhorší smrad, co znám. Je ještě odpornější než zápach kadidla. 

 

Kostely = bezkonkurenční svatyně odpornosti.

 

Ve vodce byla zjištěna zdraví škodlivá látka - alkohol. 

 

Podstatou člověka je otroctví. Člověk je blbý jako středověký nevolník. Podstatou Misantropa je svoboda.

 

Jakmile bych klesl mezi lidi, dostal bych ihned ponorkovou nemoc. Naladěn na vlny lidstva, trpím mořskou nemocí. 

 

Dobrý člověk = mrtvý člověk. Ale i po smrti zůstává nejodpornějším smraďochem. Žádná jiná zdechlina nesmrdí víc než lidská.

 

Marně si lámu hlavu nad tím, který typ člověka je otravnější: jestli věřící nebo záchodový buzerant. 

 

Pocti mě titulem "Homo Sapiens" a hned máš o jednoho nepřítele navíc. Nejvýš bych prošel mlčením označení "Homo Morosus".

 

Vešel do místnosti a jako slušně vychovaný vůl táhle zabučel: "Pozdrav pánbůůů..." 

 

Zakladatelé náboženství = předchůdci i patroni "skořápkářů".

 

Všechen tisk a noviny by se daly převést pod souhrnný název "Kocourkovské rozhledy".

 

Bylo to k nesnesení, a tak jsem se rozešel s R. P. Žárlil jsem na jejího šedesátiletého gynekologa.

 

Manželé pobožných bab jsou do jednoho paroháči. Bůh je ten nezbeda kurevník, který se vkrádá nábožným manželkám vždy na první místo v jejich srdcích. 

 

Ještě asi hodně dlouho se budu vzpamatovávat z otřesu, vyvolaného nikterak letmým setkáváním s lidmi. - Ó hrůzo plíživá! Ti sentimentální necitové, ti vrazi drazí, ti mučitelé učitelé! Je pořád co vracet, než se oddám pokojné radosti, nezkalované rozhořčováním se nad slotou, nad nedýchatelností vody nebo nad tím, že nelze plavat vzduchem, jako se plave vodou, neboť by to bylo totéž, jako rozčilovat se nad zkurveností lidí. Zde je další část dluhu:

 

Patří jistě ke schizofrennímu rozpadu osobnosti lidského druhu všechny ty každodenní drobné kompromisy se sebou a s jinými, to potácení se od problému k problému a neschopnost tyhlety problémy vyřešit. Civilizace dospěla do nejvyššího stadia propuknutí téhleté choroby, kterou mohla tak dobře zaznamenat jenom popisem sebe samé. Začínáme se tady na Zemi dusit, pociťujeme otravu, lidé jsou na houpačce svých názorů - civilizace, nebo návrat na stromy? Svoboda, nebo stát? Je možné buď mít sebe rád, nebo být ke své osobě lhostejný. Kdo je k sobě lhostejný, brzo onemocní. Kdo váhá mezi sebeláskou a lhostejností k sobě samému, ten se brzy z té nejistoty zblázní. Je jenom "buď" a "nebo". Kompromis = problém = morbidní situace. Lidstvo je banda šílenců-schizofreniků! Nebo taková paranoia, česky stihomam: Jak krásně sluší tahle psychóza celému člověčenstvu, které je od svých počátků stíháno mámivou představou, že za každým stromem v lese se skrývá zlý duch! Totéž "bůh" a "láska": to si mohly vymyslet jen ženské, nebo někdo, komu chybí kus čuráka. 

 

Jednou budou slova "člověk", "lidský", "humanismus" apod. tak obscénní, že budou v textech cudně vytečkovávána, tak jako se to dneska dělá se slovy "kunda" nebo "čurák".

 

Při styku s lidmi mám na paměti varování "čiň čertu dobře, peklem se ti odmění".

 

Kdo s lidmi zachází, ten taky lidmi schází.

Jane Husi, tys měl vědět, že kdo s vírou zachází, ten taky vírou schází. 

 

Misantrop, se svou potřebou samoty, je v humanistickém světě v podobném postavení, jaké zaujímají někteří úchyláci, jako jsou například pedofilové. To jsou pronásledovaní chudáci, kteří se nemůžou navenek projevovat. Všechno se proti nim spiklo: zákon i morálka. Pedofil je vyháněn z dětské společnosti, bez níž se trápí. Má smůlu: jeho láska není tolerovaná. Misantrop naopak prchá před pachem člověčiny, ale lidé si ho zase pletou s člověkem, takže jeho nedotknutelná a netykavá odloučenost bývá co chvíli zákeřně porušovaná. I ta jeho potřeba anarchie: taky není chápaná. Lidé zkrátka nenechají nikoho na pokoji. - No dobrá, dobrá: děti nemají rády, aby jim devianti strkali čuráky do dírek; a Já zas nemám rád, když mě lidé humanizují a smrdí moc blízko! Žil jsem dost dlouho s lidmi, a tak si dovedu představit, jak se asi cítí děcko obtěžované pedofilem. Stát svoje děti chrání před tímhle nežádoucím sexem - v pořádku. A Já bráním sebe, lidumilové a lidumilci! Zmar vám, vy jedni misionáři lidskosti sympaťáčtí! Pedofil = pedagog, filantrop = buzerant. Všichni jste, hnusáci, otravní jako služba vlasti a průhlední jako nedělní kázání!

 

Bez zbraně mezi lidi nelez. Bez zbraně nelez mezi ně! 

 

Měl smrt na jazyku. Byl jednou nohou v lidské společnosti.

 

Toho dne měl hroznou smůlu. Přeběhl mu člověk přes cestu. 

 

Venku byla slota, že bys člověka nevyhnal.

 

Člověk míní, Misantrop mění.

 

Sám sobě škodí, kdo lidem hoví.

 

Zasazovat se o lidská práva, to je jako házet sviním perly.

 

Člověk je nejlepší dávidlo.

 

Horší jazyk lidí nežli chrochtot sviní.

 

Člověk smrdí víc než hovno masožrouta.

 

Tři minuty se mnou, to je jako kdyby sis podepsal kontrakt s hrobníkem. Když ve tvém mozečku vzklíčila myšlenka na to, že strávíš chvilku se mnou, hned už existuješ víc v minulosti než v přítomnosti. Jestliže by se pak mělo v budoucnu o tobě mluvit, podmět by musel být změněn, po setkání tebe se mnou, z "člověka - tvora společenského" na "osamělce", "bezvědomého omráčence" nebo na "mrtvolu".

 

Zrada! Hřál jsem si člověka na prsou!

 

Jestli chceš poznat pokoření, vezmi člověka za ruku. Jestli chceš poznat zklamání, věř lidem. Jestli chceš poznat ataraxii, vyhni se smradu člověčiny a drž se dál od humanismů.

 

Samota bezpečna, a proto vesela.

 

Samotě chybí mnoho, společnosti všechno.

 

Potřebuješ se hodit marod? Staň se člověkem! K lidem se nemoci jen hrnou.

 

Chybami se člověk stává člověkem. Čím víc naděláš chyb, tím víc budeš společensky žádanější.

 

Kde jsou lidi, tam to smrdí. Kde je člověk, tam je ouvej.

 

Kam člověk nemůže, tam pošle Boha.

 

I ten nejchutnější pokrm se zkazí, jestliže bylo nutné kvůli němu pracovat.

 

Kdo se lidským blátem obírá, ten se v něm utopí.

 

Když přijmeš od lidí dobrodiní, budeš jim je pak po zbytek svého života splácet.

 

Čím zpackanější mají lidé život, tím víc hlasitě vykřikují, že je život nádherný.

 

Buzerovat je lidské.

 

Člověk člověku nesmrdí. Člověk člověku nejpěknější.

 

Člověka poznáš podle smradu.

 

Veselo je Misantropu samotnému. Nikdo ho neotravuje.

Smutno je člověku samotnému. Nemá koho otravovat.

 

Pitomý jak fotbalista.

 

Oddávat se samotě - tomu říkám spojit příjemné s užitečným.

 

Jako si spálený dává pozor na oheň, tak si Já dávám pozor na lidi.

 

Styky s lidmi kazí dobrou náladu.

 

Misionáři - lovci duší.

 

Čím větší dav, tím větší starosti. Kolik přátel, tolik starostí. Žádný přítel, žádná starost.

 

Člověk zůstane hajzlem, i kdyby se teologie postavila na hlavu.

 

Všude dobře, v lese nejlíp.

 

Vyhánět čerta člověkem.

 

Z bláta do státu.

 

Zahálka - počátek volnosti.

 

Vyprávět člověku o svobodě, to je jako vyprávět slepému o barvách.

 

Vyrážet lidi člověkem.

 

Kolik je filozofických směrů a náboženských sekt a politických systémů, tolik je druhů bláznovství, šílenství a neuróz. Každá filozofická a politická soustava, každé náboženské učení je samo o sobě už názvem pro duševní poruchu. Všechny ty pak lze směle zařadit mezi civilizační choroby, spolu s alkoholismem, rakovinou atd.

 

Je lepší vyvolávat utrpení než trpět.

 

Možnost škodit dává člověku důvěra.

 

Člověk nese Misantropovi trpkou porobu.

 

Nenávistí se nízké hroutí a pozvedá vysoké. Láskou se vysoké hroutí a pozvedá nízké. Nenávist je matka pravdy, láska je matkou všech lží.

 

Musíš nenávidět, chceš-li žít pro sebe.

 

Nad štěstím druhého se člověk rmoutí jako nad svým neštěstím.

 

Pro toho, kdo nenávidí, není nic obtížné, kromě lásky.

 

Měj v nenávisti dobré rodiče a nesnes špatné.

 

Promarněný den: Ani minutu nebýt sám.

 

Až poznáš zlozvyky lidí, neměj na ně ohledy.

 

Ztráta přítele je největší dar. Ztráta sebe sama je největší škoda.

 

Lidi a hajzl najdeš po čichu.

 

Logicky vzato, Kristus by musel správně skončit alespoň v pekle, když na sebe prý vzal hříchy lidstva.

 

Smrt člověka je jeho první dobrý skutek. 

 

Jak blažen Misantrop, jenž všech lidí vzdálen je.

 

Dobrodiní, prokázané člověku, pokládám za zločin. Člověku prokázat dobro je stejně nebezpečné jako způsobit zlo sám sobě. Sám sobě škodí, kdo člověku hoví.

 

Velkou samotu dobře snášet se nauč. 

 

Jen člověk a domácí zvíře vidí v dobrodiní dar.

 

Dobrým filozofem je ten, kdo se učí dobře žít bez lidí.

 

Včela budiž vaším odstrašujícím příkladem. U.R.B.

 

Dítětem lidumilné mysli je neštěstí.

 

Lidumil se snadno mění v hajzla.

 

Kdo lidem přivykl, ten nejhorší má zvyk.

 

Škodí sobě, kdo šetří lidi.

 

Nepřichází nazmar dobré, jež se děje mně samému. Dobré, jež se děje lidem, je ztráta času.

 

Strachem z lidí moje svoboda mizí.

 

Nejdražší věc je ta, na kterou sis musel vydělat.

 

Samota a nenávist chutná nejvíc, když strávíš nějakou dobu s lidmi.

 

Jestli se nebojíš člověka, střez se lidí.

 

Je nutno dbát na to, aby se hluboká misantropie nezměnila ve filantropii.

 

Každá příležitost je dobrá k tomu, abys nenáviděl lidi.

 

Láska ať ustoupí nenávisti, a uznání od lidí ať ustoupí mé svobodě!

 

Na světě nenajdeš člověka, který by řekl: "Jsem hajzl."

 

Kromě toho soudím, že lidstvo musí být zničeno.

 

Lidi lvům!

 

Jak rána pálí vzpomínka na lidi.

 

Vzpomínka na lidi je kořením samoty.

 

Člověk obchází kolem a hledá, koho by zhltl.


Čím dál jsou lidé od sebe, tím větší je jejich svoboda a tím déle trvá mír. 

 

Tak dlouho se chodí k lidstvu s pomocnou rukou, až ti ji utrhne.

 

Podej člověku prst a bude chtít celou ruku.

 

Misantrop nekulhá z bolesti nohy kdejakého člověka.

 

Nikdo neocení tvoji humanitu, dokud neodkryješ nějakou svoji slabost.

 

Bez vlastních myšlenek, jsi bez vlastní vůle. Mezi lidmi je však vše společné.

 

Misantropovi sluší, když si stýská na lidstvo, ne když se mu stýská po lidstvu.

 

Mysl znalá lidí opovrhuje humanitou.

 

Filantropie se nejvíc vymstí filantropovi.

 

Jestli chceš být s lidmi, vydávej stejný smrad. Kdo chce s lidmi žít, musí s nimi smrdět.

 

Marně o svobodu žádá, kdo si ji nedovede vzít. Marně o svobodu žádá, kdo ji nechce.

 

Otravování je lidská přirozenost. Co se zvykne, neodvykne. Otravování (humanizace) je železná košile.

 

Pohrdne politickými svobodami, kdo ve volnosti samoty poznal anarchii. (Tak se vyjadřuje Misantrop o síle přímých zdrojů svobody) 

 

Jak se jednou dostaneš do lidské společnosti, musíš s lidmi buď bojovat, nebo je prosit.

 

Na hrubý pytel hrubá záplata. Je hloupost velkoryse jednat s člověkem.

 

Neohýbej stromek, když je mladý. Pak už ho nikdo nenarovná.

 

Čím početnější je lidstvo, tím víc méněcenných bytostí produkuje.

 

Zahálka tříbí mysl. Práce plodí zlo.

 

V nejzkaženějším státě je nejvíc filantropů.

 

Nenávist k lidem roste, jak přibývá samotných lidí.

 

Množte se a naplňte Zemi, ať se mé oko potěší vašimi stálými rozbroji. (Z odkazu Boha Adamovi a Evě)

 

Z jednoho jejich zločinu poznáš všechny lidi.

 

Jsou slzy pastvou pro Misantropa, však neoblomí jej. Jsou slzy pastvou pro lidi, proto s úspěchem vytvářejí podmínky pro jejich věčné jaro. Slzy dojímají člověka a s jídlem roste chuť.

 

Člověk mysl má nízkou, stále se brodí jen v bahně.

 

Jestli se nechceš pořád rozčilovat s lidmi, rozčil se jedenkrát.

 

Taky dělám občas chyby, jen člověk však v chybách setrvává, omlouvá je a pyšní se jimi, neboť ve společnosti mu zaručují přízeň ostatních lidí.

 

Je nemožné mít to v hlavě v pořádku a zároveň milovat lidi.

 

S člověkem nelze diskutovat.

 

Když žiješ svobodně, musíš si dávat na lidi dvojnásob pozor. Nesnesou, aby žil někdo jinak a líp než oni. Kde je všeobecná nesvoboda, tam je hříchem být volný.

 

Zkrať své styky s lidmi, aby sis zlepšil život.

 

Z nemoci i ze smrti se lidé radují. Ale největší potěšení jim dělá, když se tváří, že z nemoci a ze smrti nemají radost.

 

O lidech vždy jen to nejhorší!

 

Chci, tedy musím.

 

Moje vlastní osoba mi musí být dražší než cokoli jiného.

 

Kolik máš chyb, tolikrát jsi člověkem. Čím větší parchant, tím obdivovanější představitel pravého lidství.

 

Je nesnadné neprozradit výrazem ksichtu, že jsi hajzl.

 

Těžké je nemít k lidem nenávist. Je těžké milovat lidi, když tě otravují.

 

Píle je nejlepší pomocník jen pro průměrného ducha. Génius všechno zvládá levou zadní.

 

Ne milovat rodiče, nýbrž milovat děti je prvním zákonem přírody.

 

Nechtěl bych být, coby bližní, předmětem lásky člověka, který mě má milovat jako sebe samého. Tak špatné zacházení si opravdu nezasloužím.

 

Dejte pocítit svým dětem vaši zášť a nedomlouvejte jim metlou. Neboť kdo šetří metly, má syna v nenávisti. Ach, jak jsem si v dětství přál, aby mě moji krotitelé tímto způsobem nenáviděli!

 

Družnost plodí starosti.

 

Žít znamená pro člověka trpět.

 

Misantrop má vždy bohatství v sobě. Nehledá štěstí mimo sebe. Sám sobě je nejlepším pánem. Smutný je jeho čas, když přátel má mnoho. Štěstí, když zůstane úplně sám. Nic nepřijímá, a tak nemusí nic dávat. Nesedí na dvou židlích, ale vždy jen na té své. Není na ničí straně, ale vždy jen na té své. Misantropie je začátek moudrosti. Společenský život nutí člověka mnoho potupného dělat i snášet. V samotě je Misantrop vznešený a volný.

 

Dokud dýchám, nenávidím!

 

Lidé jsou hlupáci. Když je jedno přátelství zklame, vždy do jiných se řítí.

 

Když se dva perou, Misantrop se směje.

 

Kdo hledá štěstí a přátelství najednou, nenajde ani jedno z toho.

 

Z člověka se smrt těší.

 

Z přítomnosti člověka můžeš poznat, co se bude dít.

 

Nejsem obětní beránek. Nenechám se zaříznout, abych sňal hříchy z někoho jiného.

 

Ejhle, znovu člověk!

 

Působí extravertní mysl, že špína na rukou lpí.

 

Nic neujde mojí kritice, vidím všechno.

 

Tvrdím, že mrtev je ten, komu odumřelo vědomí svého já.

 

Já jsem Misantrop a stojím nad všemi pravidly!

 

Nejsem hlas volajícího na poušti. Pro koho si namáhat hlasivky?

 

Ach, velkým neštěstím je ve společnosti lidí zestárnout.

 

Má lidskou kůži.

 

Láska neprospívá víc než kolik škodí.

 

Ženské mi připadají jako kluci s kundou.

 

Raději chci krást než se prostituovat prací.

 

Papír a člověk snese všechno.

 

Mýlí se ti, kteří si myslí, že si nevystačím sám.

 

Samota je zajisté lékem pro duši. Ale proč vyhledávat společnost, abych se pak musel léčit?

 

Jen vinou lidí existuje Bůh.

 

Ze tmy přichází světlo a z čiré nenávisti plyne čirá volnost.

 

Ať opustí společnost, kdo chce být volný: Svoboda a stát nemůžou být ve spolku.

 

Bůh je obrazem člověka.

 

Vládnout misantropům je nemožné.

 

Spíše projde velbloud uchem jehly, nežli člověk dosáhne svobody.

 

Dělej co chceš ty, a ne co chtějí lidi.

 

Zapomeň na předsudky, vštípené ti výchovou, a máš vyhráno, svět ti leží u nohou.

 

Není důvod proč neklamat lidi. Lež a jen lež se lidem líbí a navíc tě lež chrání před nimi.

 

Pro svobodu je třeba podstoupit i ztrátu lidské sympatie.

 

Nechť vyhyne lidstvo! Staň se vůle má!

 

Nevěř! Není komu.

 

Kdo ztratí svobodu, víc ztratit nemůže.

 

Tvoje volnost budí u lidí nutkání zbavit tě jí.

 

Dělej co chceš a budeš zdravý jako řípa. Volnost tvá tě uzdraví a uchrání před nemocí. Svoboda půl zdraví.

 

Kde člověk nemůže, aspoň zasmradí. 

 

Když ptáčka morousa lapají, o humanismu mu zpívají.

 

Na dálku ani člověk nesmrdí, může se zdát i krásným. (na velmi velkou dálku)

 

Lépe odejít od lidí pozdě, než nikdy.

 

Podle přítomnosti člověka lze usoudit, že se blíží velké nebezpečí. Kde je člověk, tam je i nebezpečí. Není člověka bez smradu.

 

Nedej se ohýbat, aby tě nezlomili!

 

Není vhodné dávat průchod slzám, pláčem se zbavuješ vzteku!

 

Útrapy nezmenšuj, ale likviduj! Malé útrapy se těžko likvidují, zatímco ty největší nutkají k radikálnímu činu.

 

Navenek sentimentální, uvnitř krutý. (popis člověka)

 

Misantropům sluší zvířecký vzhled.

 

Při styku s lidmi přivádí laskavost do neštěstí. Laskavě jedná spíš ten, kdo je schopen žít mrzce.

 

A bude hůř. Přijde čas, kdy i na tenhle humánní svět budete vzpomínat rádi.

 

Buď tvrdý a nevybíravý ve způsobech, když dáváš kopačky lidstvu, snáze ti uvolní cestu.

 

Když lidé lichotí, číhají jen na kořist. Lidi jsou pakáž, v dobru chystají zlo.

 

Lidé se odvážného bojí, drtí zbabělce.

 

Lidi je možné zmoci tím, že je nesneseš, ne tím, že se je naučíš snášet.

 

Svornost lidí je nemožná, ale to není hrozné. Tragédie je to, že nedovedou být sami.

 

Lidský ksicht nebudí důvěru.

 

Lidé jsou zrozeni k pouhému živoření, Misantrop k Velkému Životu.

 

Je marné prosit neúprosné lidi, všechno si musíš vydobýt po zlém, protože po dobrém s nimi nic nepořídíš.

 

Je možné se lidem vyhnout, ale ne se jim vyhýbat.

 

Člověk je totéž co smradlavý, Misantrop je totéž co nepřítomný.

 

Lidská útočnost - lidský běs.

 

Nenávist i vztek jsou stejně jako opovržení vynalézavé, nacházejí si pohotově zbraně.


Chudák dítě, které bude muset snášet svět. A ještě větší chudák svět, který bude muset snášet toto dítě.


Misantrop je jak magnet s opačným pólem: všechno od sebe odpuzuje. 

 

Jen ze sebe nedělej svatouška! Zapomínáš, kdo jsem?

 

Méně se sdružuj, pak budeš mít i menší žal.

 

Ve strastech můžou lidé osvědčit svou hnusnou povahu. Lidé se tajně radují ze strastí.

 

Radost je trojí: být volný, žít v osamění, všeho mít hojnost.

Žalost je trojí: práce a nevolnictví, společenský život, k tomu manželství a mít nedostatek.

 

Lidská nadřazenost, to je jen klamné zdání. 

 

Lov na bobříka mlčení naučí misantropa, jak jednat správně s lidmi, samota naučí poznávat pravdu, nenávist naučí milovat svobodu, vztek tomu všemu dodává lesku.

 

Lidem nic nesvěřuj, obzvlášť ne, když běží o tvoje věci.

 

Díky tobě, samoto, ty jediná domov skýtáš, navracíš do duše klid, na ránu přiložíš lék.

 

Práce, z níž mají lidé užitek, je příliš těžká.

 

Umět žít o samotě, to je jako žít dvakrát.

 

Kdekoliv je člověk, tam je pro něj i příležitost pro zlý čin.

 

Celý lidský život není nic jiného než cesta kanálem.

 

Lidé úplně přirozeně dychtí po ubližování, a to i v tom případě, kdy konají dobro.

 

Penis Erectus (prehistorické označení raného stadia vývoje člověka)

 

Člověk misantropovi humanistou. Člověk člověku člověkem. (ponechme vlka vlkům)

 

Lidé jsou zrozeni ke vzájemným hádkám.

 

Člověk je zrozen k práci, misantrop k volnosti, pták k létání.

 

Homo Samopaliens (prehistorické označení nejvyššího a posledního stadia ve vývoji člověka)

 

Co je opravdu svobodné, to není dovoleno.

 

Promarněnou hodinu, kdy jsi mohl být sám, už nikdy nenajdeš. Děsím se ještě i teď, když si vzpomenu, jak jsem dřív trávil (jedem tlačenice) svoje hodiny v rozličných kolektivech.

 

Jsem nepřítel lidského rodu, nepřítel státu, veřejný nepřítel!

 

Soutěž v lidství je tím nejkrvavějším masakrem.

 

Lidský rod žije jen pro mnoho malých lidiček.

 

Zachovat takovou míru mé knížky dobře už znají: nešetřit lidi mají, šlehat do jejich vad.

 

Co chceš dělat, to je dobré; co musíš dělat, to je špatné.

 

Když budeš trpělivý, může se ti lehko stát, že strávíš život tím, že budeš prosit lidi o svolení být svobodný.

 

Ženské se holedbají, že jako nositelky života jsou mírumilovné. Jenže ony muže k válčení vybízejí a navádějí. Muži se jim nejvíc líbí v uniformě, u ženských má taky původ rčení o správných chlapech, kteří byli na vojně, ti udatní válečníci jim imponují, kvůli nim se zabíjejí kožešinová zvířata atd. Lidé, ti sentimentální kruťáci, mají o válce klamné představy. Samice se skrz silného a životaschopného samce stará o silné a životaschopné potomstvo. Válka má společného jmenovatele v přírodním výběru. Válčení má taky smysl jako regulace přelidnění, byť nedostačující. Je zvykem naříkat, že je mnoho válek a zabíjení. Ale ne: je málo válek! Chtělo by to jich víc! Příroda je krutá a zlá. Přesto si ji lidé idealizují, protože kdyby to nedělali, museli by buď uznat to dobrodiní, jež poskytují války a jiné násilí, nebo by museli jako zlo hodnotit přírodu a s ní i veškerý život, jako to dělám Já v "Krvi a spermatu". Nenávidím válku. Válka je stará jako život! Kdyby najednou ustala všechna rivalita a nastal mír mezi vším živým, bylo by po životě, protože život jednoho se živí smrtí druhého. A tohle je taky jediný typ věty, kde smějí slova "život" a "smrt" (nebo "život = smrt") logicky patřit k sobě. ...Teď už jen velkolepě dožít!

 

Lidumilnost snadno zabrání mysli poznat pravdu.

 

Nešťastní jsou ti, kteří se domnívají, že jim není nic dovoleno. Šťastný je ten, kdo nikomu neprospívá.

 

Lidstvo je zbytečné břemeno Země.

 

Posledním stupněm závisti je učení o rovnosti všech lidí.

 

I když kráčejí nadmuti pýchou nad svým lidstvím, svoji ubohost stejně nezmění.

 

Člověk nenávidí dlouhý a volný život, jako nenávidí dlouhou chvíli a volný čas. Chtěl by se toho zbavit, ale nemůže, a tak si svůj čas zkracuje prací. Každá chvíle totiž, která vzdaluje člověka od smrti, mu připadá dlouhá.

 

Spíše nepůvabně než nepřípadně. (o způsobu vyjadřování) 

 

Pravda je všude bita, nikde nevítězí, protože nemá skoro žádné přívržence.

 

Lékař léčí, příroda uzdravuje a volnost nemocem předchází.

 

Lépe spát než sloužit lidem.

 

Hurá, moji volnost už žádná humanita neotráví!

 

Nevěřím lidem, ani kdyby omylem někdy promluvili pravdu.

 

Mysl jen chabne, když sama služkou lidí je a humanismus vládne.

 

Kde láska má sídlo, zřídka svoboda přebývá.

 

Divoká šelma je mírnější než člověk.

 

Láska oslepuje.

 

Na světě není člověk, který by se mi zalíbil.

 

Nevěř tomu, co tě může zklamat!

 

Lidé si vždycky najdou důvody pro svoje člověčiny.

 

Kde nic není, ani člověk nebere.

 

Samota je učitelka moudrosti.

 

Neuveď se v pokušení začít si něco s lidmi!

 

Záštitou anarchie nejsou ani přátelé, ani prachy, ale samota.

 

Nic není sladší než samota.

 

Nic není lidského, co by mělo (jen) příjemné stránky.

 

Nic neběží zoufale rychleji než léta strávená ve společnosti.

 

Samotu mi lidé nemůžou znechutit tím, že o ní špatně mluví.

 

Jedna anarchie nesnese dva uživatele.

 

Hodně voňavky - velký smrad.

 

Každá práce je příliš obtížná, kromě trhání ovoce přímo do úst. Žít z ruky do huby, to je dokonalý životní styl.

 

Nemysli si, že neexistují místa, kde by nebyli lidé!

 

Co uděláš pro lidi, to přijde nazmar.

 

O lidstvo se misantrop nestará.

 

Mezi milosrdnou lží a sprostým lhaním není žádný rozdíl.

 

Sebesnižování je sprosté. Nikdy se nesnižuj!

 

Vyraz dveře a bude otevřeno!

 

Čím víc se kdo ponižuje, tím víc bot po něm dupe.

 

Kdo naslouchá lidu, často se tragicky mýlí.

 

Co je příjemnější než počínat si dobře pro svoje blaho? Mravnost? Nač je mravnost bez svobody!

 

Čemukoli se učíš, učíš se pro sebe. Čemukoli tě učí, to je gumování mozku.

 

Ať je to cokoli, nedůvěřuji lidem, byť nesou dary. Já znám ty jejich danajské dary!

 

Cokoli lidé skrývají, to snadno odhalím.

 

Kdo člověku pomáhá, ten časem lituje.

 

Kdo žije podle lidí, žije uboze.

 

Kdo pomáhá lidem, ten bude potřebovat pomoc.

 

Stát - útočiště hajzlů.

 

Jděte k lenochodovi, dříči a kutilové, dívejte se, jak žije, ať trochu zmoudříte!

 

Dej přednost svému osobnímu blahu před prospěchem státu!

 

Kdo neovládá telepatii, s tím nemá význam se bavit.

 

Misantrop je sám sobě nejlepším přítelem.

 

Bez svobody nestojí život za nic. Tělo bez duše, to je misantrop bez svobody.

 

S lidmi, tak jako se ženskými, jsou jen problémy. Lidé druhé lidi, z různých, ne právě vznešených důvodů, potřebují, takže tohle od nich neuslyšíš. Maximálně připustí: "Ano, problémy tu jsou, ale taky výhody!" - Jaké je to lidstvo problematická chátra! Jediný problém v jakékoli záležitosti - a všechny výhody jdou rázem do hoven!

 

Hlasovat při volbách, to je jako přijít k někomu a říct: "Dělej si se mnou, co chceš!" 

 

Pravda je tam, kde je obratnější jazyk.

 

Plivni na všechno, co ti chtějí vnutit proti tvojí vůli!

 

Když se budeš často objevovat mezi lidmi, budou tě zanedlouho právem považovat za svoji potřebu k dennímu použití.

 

Nemaluj člověka na zeď!

 

Jsou dva typy živých bytostí: buďto geniální, nebo genitální.

 

Zbav se svých statků dřív, než se ti zprotiví!

 

Musím být vděčný každé válce, každému výbuchu násilí a vražd, každé katastrofě, všemu, při čem zhebne hodně lidí, ale co je zároveň ode mne daleko a neohrožuje mě. Protože jinak by bylo na Zemi nepředstavitelně ještě víc lidí než teď! Představa lidského světa bez válek mi nahání větší hrůzu než války samé. Válka je potřeba, pacifisti!

 

Přírodu můžeš pochopit, jen když v ní budeš žít, a ne když do ní podnikneš víkendový výlet. 

 

Mrdny jsou jak medaile - mrdáci o ně napřed bojují a pak jim visejí na krku.

 

Svíčky byly původně vymyšleny pro pobožné zbabělce, kteří se bojí tmy, a výsledek je ten, že bylo podle zákona schválnosti stvořeno světlo, které je strašidelnější než ta nejtemnější temnota, vyplněná neznámými a podezřelými zvuky. S lidmi se misantrop opravdu pobaví, je-li od nich dost daleko!

 

Lidé jsou jediná překážka ve štěstí. 

 

Ve státech, v těch všech mafiánských systémech, co jich po světě existuje, nepřekvapuje, že se tolik horuje pro famílii.

 

Bylo to hodnověrné. Nebyla to totiž pravda. 

 

Pro mne neexistuje dilema, jestli mám litovat víc lidi, nebo zvířata. Nejvíc lituji sám sebe. Až potom zvířata a úplně naposledy lidi, jestli vůbec. Neboť lidská pakáž žije přítomnou chvílí jen málokdy a svoje utrpení se buď snaží přemáhat, místo toho, aby je vykořenila, nebo je pokládá za dar nebes a k smrti má vlažný poměr, protože věří v posmrtný život, kdežto zvířata trpí a umírají pouze v přítomnosti, poněvadž jenom přítomností žijí a utrpení a smrt jsou pro ně skutečné, to znamená "zlé". Proto když už mám někoho litovat, budou to především zvířata - lidé jsou v rukou božích, netřeba být k nim citlivý.

 

Lid roztáhne nohy, vystrčí prdel, a když se náležitě neudělá, vříská pak na celé kolo: "Znásilnění!" 

 

Chlast prý usnadňuje seznamování. - To jo, člověk se musí napřed ožrat, aby tolik nevnímal svého společníka, který je mu věrným zrcadlem, a mohl si na něm vybít svoje společenské choutky!

 

Znám svoji cenu. Když sám sebe vidím vysoko nad okolní živou přírodou, není to žádná humanistická domýšlivost, ale realita. 

 

Co se líbí lidem, nelíbí se mně. Co se líbí mně, nelíbí se lidem. I kdyby se stalo, že se něco zalíbí mně i lidem, ihned by mi toto vědomí, že sdílím s verbeží stejnou zálibu, tu věc zošklivilo. Jenže aby se něco líbilo mně a lidstvu zároveň, k tomu může dojít jedině tehdy, když se Já a lidstvo díváme na tutéž věc jinýma očima a představujeme si pod ní odlišné věci.

 

Nikdo z masožroutů neřekne "nemám rád zvířata." 

 

Nikdo nemá důvod, proč si stěžovat, jestliže mu někdo ublíží. Vždyť my všichni, všechny živé bytosti, taky ubližujeme jiným bytostem, přičemž je úplně jedno, zda to jsou lidé, zvířata nebo rostliny. Nikdo z nás nemá ke stížnostem "právo", jak tomu říkají moralisti a humanisti neboli šovinisti. A opravdu: Člověk musí být nutně buď moralista, nebo humanista neboli šovinista, aby tuhle moji myšlenku neuznal. Nikdo není dobrý, takže nikdo není ani zlý.

 

Jeho pasácká svatost Jan Pavel II. žehná madam představené Vagíně, ctihodným sestrám Ejakulátě, Kopulátě a dalším řádovým kurvám. 

 

Dej si před tu svoji smradlavou držku nějakou roušku, když už se neumíš ovládnout a mluvíš na mne!

 

Kdo má tvrdou palici, ten i zeď hlavou prorazí. Taková stěna ještě nebyla postavena, aby ji tvrdohlavý misantrop neprorazil. 

 

Každý rodič vystavuje samotným aktem plození své dítě utrpení a smrti. To je jednoduchý fakt, pro který je důvod za to rodiče nenávidět. Ani časté chvíle štěstí, vykoupené sebemenším utrpením, nenapraví celkovou reputaci života.

 

Podívej, kam vede láska: fuchtle má ráda děti, a proto je plozením uvrhne do špíny boje o život; člověk miluje druhého, a proto si ho chce k sobě navždy upoutat, přičemž každá podlost je posvěcena; člověk má rád zvířata, a proto je zavírá do klecí. Láska je zvrhlost a člověčina par excellence. 

 

Vrcholem kultury je protikulturnost. Z nekulturního barbara povstává kultivovaný jedinec; z kultivovaného jedince vzniká ušlechtilý barbar. Kultura přináší svobodu. Kde je samá svoboda, tam pro nedostatek času zaniká veškerá kultura. Nejkulturnější a nejvolnější tvor nevytváří už žádnou kulturu.

 

Ser na výdobytky civilizace! Mají tě jen zadržet před prchnutím od ní; mají zlikvidovat tvoji velkou únavu z civilizace; mají tě jen udržet ve stavu otroka civilizace. 

 

Neběduj nad tragickými událostmi! Nějak se musí udržovat rovnováha v přírodě. A co nejde po dobrém, musí jít po zlém.

 

Válka jako druh antikoncepce! 

 

Tzv. "žízeň po životě" je ve skutečnosti žízeň po krvi, zabíjení a ničení, žízeň po utrpení.

 

Rádi uvádíme citáty zemřelých osobností, protože se už nemůžou rozčilovat, že to myslely úplně jinak.

 

Lidi jsou smradlavá verbež a žádné jejich svatouškovské pokrytectví ani žádná oblbologistická humanistická propaganda mě neošálí! Člověčiny, jichž si jsou lidé vědomi, ale proti nimž marně hledají lék, jsou zvyklí zamaskovávat. Humánnost či lidskost je u nich však předmětem nezřízené pýchy. Proto mě nezblbnou: hodnotím totiž obojí stejně - jako smrdutý lidský výkal, jenž bude stále otravovat, dokud lidstvo nevyhyne. 

 

Misantrop nemá žádnou morálku. Proto nemůže být nikdy demoralizovaný.

 

Radši chci být primitiv, než komplikovaný.

 

Člověk pečuje o přírodu nejlépe, když se nechá sterilizovat. Každý jiný způsob jeho péče o přírodu víc pokazí než polepší.

 

Kazatel = kazitel.

 

Člověk - to nezní hrdě.

Člověk - to zní hnusně!

Misantrop - to zní hrdě.

 

Nikdy se nesmíš pokravatit!

 

Šaty dělají člověka, kdežto misantrop se cítí dobře jen ve vlastní kůži.

 

Cherchez l'homme. (za vším) hledej člověka.

 

Pokrytci všech zemí se teď spojují v bohulibém projektu na záchranu koní. Tato finanční akce by se však správně měla jmenovat "Fond na záchranu koňských handlířů". Kdyby totiž milovníkům koní doopravdy záleželo na těch ušlechtilých čtyřnožcích, které lidstvo zaměňuje za podobného tvora z pohádky "Oslíčku, otřes se!", usilovali by o to, aby se někdo z nich dostal k dostatečnému množství prudkého jedu a nasypal ho do vodovodní sítě nějakého velkoměsta. Měšťáci by se otrávili a jejich zahnívající mrtvoly by byly dobrým hnojivem pro šťavnatou pastvinu pro koně poté, co by byla zástavba zničena hodinou kobercového bombardování a poté, co by buldozéry konečně srovnaly tu betonovou odpornost se zemí. Koně by se tak mohli znovu volně prohánět po rozlehlé pláni, neobtěžováni nijakým parazitujícím přívěskem v podobě zparchantělého opičáka, jenž si ve své zkurvené touze podmanit si svět zvykl vysedávat na ztepilých hřbetech koní a jenž vyhání z ráje i ostatní zvířata, jako kdysi ztratil ráj on sám vinou náboženství - toho jedině pravého prvotního hříchu člověka.

 

Stupeň vyspělosti té které bytosti se pozná podle toho, jak moc se rozmnožuje a čím míň zabíjí, tím je ta bytost na vyšším stupni vývoje. Lidé jsou stále jako děti: chlapci si dosud hrají na vojáky, holky si hrají s panenkami. Jako děti se člověk bojí být sám doma, věří ještě na pohádky a na strašidla. Lidé jsou pořád krutí jako děti, jež se ještě nenaučily skrývat svou krutost za masku mravnosti. Ale byť zamaskovaná morálkou, krutost je tu ještě. Dospělí se pobaveně usmívají, jestliže děti říkají, že kohoutek ubližuje slepičce, když ji obskakuje. "Maminka s tatínkem se perou," komentují děti soulož. Jejich pohled je v tu chvíli neobyčejně jasnozřivý. Krutost se vztahuje nejen na zabíjení svobody (názor to ani ne vždycky obecně rozšířený), ale krutost přisuzuji také lásce. Jestliže je neslušné ukazovat pohlavní orgány, pak by mělo být neslušné ukazovat i zbraně. Krutost je vědomí samce, že v podstatě samici ubližuje. Když vidí samec krásné tělo samice, krutost lásky ho pudí, aby to tělo zničil, pokořil, zmrzačil a zošklivil těhotenským mozolem. Mrdáka rajcuje, když ženská vábnička heká rozkoší. Jen děti ještě jasně poznávají, že mezi steny rozkoše a steny bolesti není žádný rozdíl. Tuto schopnost jasnozřivosti mají zachovanou díky dosud neprobuzené sexualitě. Tudíž jsou asexuálové v tomto směru také jasnozřiví. Samice s důvěrou podstupují tento pro ně slastný druh bolesti, neboť dychtivě očekávají, že budou mít děti. I v tomto vědomí je vážná krutost - nemilosrdná krutost představy, co hrozného se mláďatům může stát v nastávajícím životě (nehledě na vědomí moci rodičů nad mláďaty). Rodiče se chlubí se svým rodičovstvím stejně jako lovci se svými trofejemi - chlubí se svou krutostí. Dosavadní pozemský život je něco, co vzniká a zaniká skrze krutost, často i co trvá skrze krutost. Podstata tohoto života je sadomasochistická. Dřív byly životní role pohlaví přesně odlišeny: muži, coby sadisti, a ženy, jako masochistky. Tak se dlouho doplňovali ke vzájemné spokojenosti, aby byl zachován rod. Civilizace však přinesla úpadek i do mezipohlavních vztahů. Muži jsou zženštilejší, a tak je na jejich místech nahrazují mužatky-feministky. Tak si vysvětluji emancipaci. Krutost však nemizí. Lidští samci si pouze vyměňují úlohy se samicemi v tom nepovedeném morytátu, který my fantastové sabotujeme. 

   

Anarchie na celé Zemi se zrodí (znovu) teprve až zemře poslední člověk. Svěží vánek volnosti ovane nás ostatní pozemské bytosti teprve až vyprchá poslední molekula lidského smradu. Neboť s lidmi se dere na svět i otroctví. Mimo člověka si žádný jiný tvor nepodmaňuje jiného. Otroctví je úchylka od kosmického chaosu. Lidi jsou úchyláci!

 

Řekni, nejsi už unaven civilizací? Nejsi už otrávený lidským smradem? Radím ti, odejdi od lidí! Učiň se nezvěstným! Neber s sebou nikoho, zůstávej sám, protože tak budeš svobodný a neviditelnější! Najdi si ostrov, kde je celý rok teplo, potrava a lesy, kde se můžeš schovat před lidmi a jejich humanitou a otroctvím! Najdi si ostrov, kde nejsou jedovatí hadi a velké šelmy a kde tedy nemůžeš utrpět životní prohru, ale kde budeš mít zajištěno vítězství nad životem! Dovrš svou anarchii!

 

Vyhýbat se na dohled ostatním zvířatům - to je u misantropa věcí osobní cti a projevem správných zásad dobrého chování. 

 

Nejkrásnější pohled na svět není ze sedla koně, jak řekl svého času onen neodolatelně hnusný a dobyvačný Mongol Čingischán. Nejkrásnější pohled na svět se naskýtá tehdy, když je v něm všechno volné! A proč konečně nedodat, že vůbec nejkrásnější pohled by skýtal svět bez lidí. Zle by lidstvo dopadlo, kdyby o jeho dalším osudu měla rozhodnout ostatní zvířata, mající s lidmi už nějakou tu zkušenost, formou přímého hlasování! Ale příroda není poslušný lid. Příroda je anarchistický živel, který nelze beztrestně ochočit a polidštit. Povahy lidského druhu a ostatní přírody jsou takového rázu, že buď lidé, nebo ostatní příroda bude muset zmizet. Ale příroda, jako anarchistický živel, nebude hloupě hlasovat - ta jednoho krásného dne spáchá jednoduše na lidstvo atentát! Jen tak dál, lidstvo, plňte ten pohár, ničte a zotročujte! - Každý lidský zločin vyvolá jen odpovídající odezvu, a možná, že i ve vlastních řadách. Nuž vzhůru, vy všichni lidští zmetci, zrádci, záškodníci a mrzouti! 

 

"Dobrý člověk" je protimluv. Určitá bytost nemůže být dobrá a zároveň člověkem.

 

Návist ke zvířatům mi ukládá povinnost nenávidět lidi.

 

Všechno dobré i zlé je přirozené. Přirozené je příjemné a činí šťastným. Není žádná zlotřilá úchylka. Každý úchylák, každý blázen se chová vždycky podle své vlastní přirozenosti, tedy normálně. Bránit někomu v jeho přirozenosti nebo mu kazit náladu výčitkami a kázáním je kruté. Zabíjet je kruté, brát svobodu je kruté. Kruté je ale taky bránit vrahům vraždit a lidem zotročovat.

 

Nenávist je známka slabosti. Až nebudu muset čichat lidský smrad, bude to znamením, že jsem silný, neboť tak budu žít přirozeně. Pak nebudu mít důvod k žádnému citovému vztahu k lidem, takže ani k nenávisti ne.

 

Kdyby lidé vynaložili tolik úsilí na to, aby se naučili žít sami, kolik ho věnují na to, aby se naučili žít pohromadě, ušetřili by hodně času i trápení.

 

Krutost je druh lásky. Láska je druh krutosti. 

 

"Man", anglický výraz pro "člověka", zjevně neznamená nic jiného než zkratku ze slov "Monsterous Animal". "Woman", anglický výraz pro "ženu", pak určitě znamená "Worse Monsterous Animal".

 

Jsou lidé, kteří svým lidským rozměrem překračují hranice únosnosti. Horliví hlasatelé lidskosti jsou nejlítější zločinci. Pášou nejzavileji ty nejstrašnější zločiny proti zvířeckosti. Svatý Tonda Antoine de Saint-Exupéry ze Svatého Bujarí je zatížen vinou úmyslu vyhladit ostatní zvířata a udělat z naší společné planety "Zem lidí". Tento klackovitý "Malý princ" je vinen zločinem podněcování k umění zotročovat lišky pod pokryteckou záminkou tzv. "přátelství". Nepodařený spasitel lidstva Ježíš Nazaretský, král židácký, se odsuzuje k trestu smrti ukřižováním za zvrhlý čin kanibalismu, jehož se dopustil při "poslední večeři". Za oběť jeho zvráceným choutkám tenkrát padl nicnetušící beránek, jenž byl záměrně vykrmován, aby byl posléze sprostě zaříznut. O Kristově nezřízené lidskosti hovoří dále skutečnost, že onen začal při této kanibalské žranici a pitce nehorázně vtipkovat, řka: "Toto jest mé tělo a toto jest má krev". Tento "učitel lidstva", mučitel zvířat a vychovatel k lidství je taktéž nechvalně známý tím, že chytal ryby, aby jimi nacpal nenasytné chřtány svých "pěti tisíc" kumpánů. Oba zločinci se trestají nepodmíněnými rozsudky smrti, proti čemuž není odvolání. Budiž to výstrahou pro ostatní, kteří by si chtěli počínat stejně lidsky. 

 

Lidé a zvířata mají odlišný postup při řešení potíží s přežitím. Zvířata se přiměřeně přizpůsobují a jestliže mají dost času, dokážou vyvinout takové obecné způsoby přizpůsobení, že se z toho bídáckým lidem tají dech. Mimikry a různé nadpřirozené schopnosti jsou u nich běžné, kdežto vyskytne-li se něco podobného u člověka, dělá se kolem toho hned přehnaný humbuk. Lidé znají jen jeden způsob přežití: ničení přirozeného prostředí. Věta "Jsi jako chameleon" je mi chválou.

 

Potíž podzemních kultur spočívá v tom, že aby mohly stát ve vedlejším proudu, musejí stát v systému. Třiceti- a víceletá mánička nebo pankáč je pro mne zpodobením holého neštěstí. Pro mne je dobrá taková kultura, jež mě neustále popouzí, abych systém opustil. Kultura starověkých andských civilizací, po nichž zbyly už jen zapomenuté trosky, zarostlé pralesem, musela být na mimořádně vysoké úrovni. Zřejmě vnukla svým dědicům, aby se systému nabažili a roztroušeni prchli do okolních lesů. Kultura, jež mě zdržuje od podobného neodvratného rozhodnutí, je špatná kultura. I nudná kultura splňuje účel, nepodceňovat! Dobrá kultura je i ta, která mluví o lese jako o příbytku samoty, nebezpečí a chaosu, kde stromy rostou halabala v bujné nepřehlédnutelné nekontrolovatelné změti a kde běhají "neužitečně" zvířata bez sebekázně, kázně, bez jakéhokoliv smyslu pro pořádek a s naprostým nedostatkem lidských citů. To bude neodolatelné pro všechny milovníky divokosti a volnosti a pro všechny nepřátele poroby. 

 

Pozor na tzv. "vřelé lidské city"! Mohl by ses opařit.

 

Budou potřeba nové vyhlazovací tábory pro lidskou verbež. Jen nevím, kdo si s ní bude chtít špinit ruce.

 

V blázinci lze potkat Napoleony, zneuznané vynálezce, koně, nakřáplé hrnce... Jen ani jednoho Krista tam neuvidíte - těch běhá po svobodě až hrůza.

 

Na dýcháncích se často kvůli dýmu z cigaret nedá dýchat. 

 

Ledi jsou fascinováni nadpřirozenem, ale jediné, čeho dosahují, je nepřirozeno.

 

Všem těm "hluboce věřícím" chybí jakákoli hloubka.

 

Chceš-li být nadlidský, buď nejprve nelidský!

 

Kdo dlí ve výšinách dobra, nemůže již být dobrý.

 

Nejsem-li volný, je mně nevolno.

 

Nikdy o nikom neříkej, že je hloupý. Každý je totiž právě tak moudrý, jak potřebuje. Nikdy nikoho neuslyšíš, že by říkal: "Kéž bych byl inteligentnější." Častěji spíše uslyšíš, že hloupí jsou ti ostatní.

 

Typický produkt sériové výroby, určený pro rychlou masovou spotřebu: dav nepobouří, a znalce nenadchne. 

 

Dítě je pro rodiče tím, čím je pro milovníka květin krásný květ. Ale květina po utržení uvadá.

 

Protéza za život = tzv. "normálně žít".

 

Kde je štěstí na tomhle světě bez svobody, ve světě, plném násilí a hlouposti, kde jsme oběťmi zlovůle, nerozumnosti a dokonce i svého vlastního pohlaví?

 

Je přinejmenším pošetilé přičítat zvláštní význam stykům s příbuznými, s nimiž nás ve většině případů nespojuje nic, kromě společného rodu, jejž jsme si ovšem nevybrali dobrovolně a svobodně, s lidmi, kteří s námi nemají společné názory ani cíle, když si prostě nerozumíme. Dávám přednost příbuzenství ducha před příbuzenstvím krve. 

 

Některé druhy zvířat jsou rozumnější než člověk v poměru odpovědnosti ke svému potomstvu. V zajetí nevyvedou mláďata.

 

Pokud jde o hodnocení jednotlivých stupňů civilizace, je mi mnohem sympatičtější "civilizace" afrických černošských kmenů nebo amazonských indiánů, kteří sice mají jenom slaměnou chýši a jinak nic než holý zadek, zato však je pro ně každý den svátkem a tančí, nežli pompézní civilizace egyptská s jejími pyramidami, při jejichž stavbě zahynulo mnoho otroků a které přinesly, kromě slávy faraónům, také nesmírné utrpení prostému lidu. Obdivování těchto památek mi proto připadá zvrhlé. 

 

Náboženství - jak lišácky utajit pravdu.

 

31. prosinec - světový den opilců.

 

Zákon - kolektivní trest za to, co jsem nikdy neudělal.

 

Poslanec = posranec.

 

Definice Boha: Bůh existuje jen v představách lidí. Je to výtvor lidské fantazie a lidské schopnosti pro abstrakci. "Bohem" se obsazuje duševní prázdnota a neschopnost pochopení mechanismu jevů, jež nás obklopují.

 

Jakoby šestým smyslem jsem přitahován ke všemu, co je kladného v reálném světě. Moje paměť se zdráhá podržet každou lež, dogma nebo cizí myšlenku. 

 

Správně by měla být dechovka trestně stíhána za propagaci fašismu.

 

Nevěsta se vdává - nevěstka se dává. Maličký rozdílek, že?

 

Vegetariánství - aneb řekni mi, co jíš a já ti řeknu, jaký jsi.

 

Máš-li koho rád, daruj mu svobodu.

 

T. G. Masakryk.

 

Náboženství oblbuje a dělá z lidí slabochy.

 

Manželství je buržoazní přežitek.

 

Placená práce = prostituce = hanba.

 

Hledej, co nemáš s lidmi společného, ne co tě s nimi spojuje!

 

Veď člověka do Mekky a vrátí se zase člověk.

 

Člověk je pro misantropa nejodpornější.

 

Pohled', jak jsi nyní vznešený, když jsi byl uznán za misantropického!

 

Láska k lidem ničí tvou vlastní duši.

 

Filosofie by měla začínat nenávistí k lidstvu.

 

Měj odvahu nenávidět!

 

Příroda stvořila misantropa, aby zničil lidstvo.

 

Člověk je tak odporně lidský, až je to vidět.

 

Nenávist jsou křídla, díky nimž misantrop stoupá a povyšuje se nad lidstvo.

 

 

Misantrop nenávidí lidi, v tom je celé tajemství jeho moudrosti.

 

Přestat nenávidět lidi, znamená přejít na jejich stranu. 

 

Člověk jednou vymře na mou nenávist. Bude tlouct na mé dveře, ale Já mu je neotevřu.

 

Lidstvo vyrostlo z cizího neštěstí. Misantrop vyroste z lidského neštěstí. 

 

Kdo v sobě nalézá misantropa, dokáže pohrdat lidstvem.

 

Nejlepším synem člověka jest misantrop.

 

V nenávisti k lidstvu tkví spása světa.

 

Misantrop je počátkem konce lidstva.

 

Nezrodil jsem se proto, abych lidi miloval, ale nenáviděl.

 

Nelíbí se mi z lidských řečí nic a též si nepřeji, by se mi někdy něco líbilo; a lidem protivno, co činím Já.

 

Být misantropem však je věc příjemná, jak z mnohých příčin, tak i proto, že smí nenávidět lidi, jak chce sám.

 

Ne, misantrop nemá člověku roven být, leč jej převyšovat! 

 

I mrtvý člověk je nemilý. I mrtvý člověk je smradlavý.

 

Jaká, ó Misantrope, lidská stvůra by zadržet mohla tvoji zášť?

 

Vzduch kolem člověka bývá shledán smradlavým, pokud se k němu přiblížíš; jeho duše je pak shledána nečistou, jestliže své nitro odkryje.

 

Vše je rázem čisto, co styku s lidmi zbaveno jest. 

 

Ó člověče, kéž bych tě nikdy nespatřil! Nářek přehrozný teď musí zaznívat z mých úst... – Musím však říci, co pravda je: dýchám zas lehce, jsa tebe prost, a oko mé nelidské zkonejší se, když tě nevidí. Ó člověče, kéž bych tě nikdy nepoznal!

 

Žeň člověka od prahu domova svého, když tebou nalezen byl nečistým a příslušníkem krve nečisté! 

 

Sladko je žít bez lidí, mimo dosah člověka!

 

Ó Země veliká, nač zrodila jsi člověka?! Proč jsi jej nezničila, by nebyl kdy se zjevil s kletbou svého rodu mizerného?! Jaký plod jsi to vypěstila – v nitru s červem zla! Ó lůno Země, nač jsi zrodilo, co nejhnusnější je na světě – rod lidský?! Nuž rychle pryč už s ním!

 

Je zcela jasná věštba má, že lidský rod má zahynouti! 

 

Člověk – ach, nebuď Zemi souzeno, by chovala jej nadál ve svém náručí! Vždyť nemá s nikým soucit, kromě sám se sebou, a je odporný všem zvířatům!

 

Líp zavděčit se zvířatům nežli člověku.


Podívej, člověče, jaký jsi nenáviděný tvor!

Čichni si, člověče, jaký jsi smradlavý tvor!

Okus, člověče, jaký jsi nechutný tvor!

Slyš, člověče, jaký jsi neslýchaný tvor!

Rukama můžeš hmatat, člověče, jaký jsi nedůtklivý tvor!

Všemi smysly můžeš vnímat a cítit, člověče, jaký jsi nesmyslný a bezcitný tvor!

Směj se a plač, člověče, jaký jsi směšný a plačtivý tvor!

Jen rozumem bys pochopil, člověče, jaký jsi nerozumný tvor!


Kdo dí, že člověk je hloupý a smradlavý, nechybí nic.

 

Společenského života se vzdávám, samota je touha má!

 

Bez lidí měl by býti svět!

 

Člověk mu nevoní, hleďme – moudrý to nos!

 

Dusím se lidským smradem! Království za trochu čerstvého vzduchu!


Nic a nikdo nemůže jich zachránit!

Chci vyvrátiti celý lidský rod.

Patřím k druhu jinému:

znám krutě nenávidět nepřátele své.


Ohavný je člověk, jenž sobě samému se protiví;

ohavnější je týž, když sobě samému se líbí;

nejohavnější však je člověk, jenž mi smrdí!


Učinil jsem lidstvo tím, na co se plivá.


Jaký to, člověče, u tvého hrobu smrad,

ty mrzký dobytku! – To musili tu snad

i tvou lidskou duši s tebou pochovat.


Ó, fuj, jaký to jazyk má člověčí hlava,

že na mase si pochutnává!


Budiž pochválena hodina života mého,

během níž bych nepotkal člověka jediného.


Každý idiot má rád lidi, a každý filantrop má rád idioty.


Povyšuji se nad lidi, aby mně nikdo nesahal ani po kotníky, jinak bych musel strávit život v samých poklonách. Povyšuji se nad lidi, abych nemusel dýchat jejich smrad, jinak bych musel strávit život se zacpaným nosem.


Ať žije bezmyšlenkovitost! Ta má budoucnost, ta má nejvíc dětí.


Není města, aby nemělo náměstí či ulici nesoucí jméno Masarykovo; a tak jako má každá obec svého idiota, má i svého Masaryka.


Máš-li za přítele člověka, nepotřebuješ už žádného nepřítele.


Nejvíc lidi naštve ten, kdo stvoří něco příliš dokonalého. Neboť vytvořit něco dokonalého je vlastně ta největší parodie na lidstvo. Načež se ono mstí. „Byl shledán vinným a odsouzen za záměrné stvoření dokonalosti.“


Nebýt člověkem znamená zbavit se lidí;

zbavit se lidí znamená zbavit se lidského smradu.


„Mějte se rádi, pomáhejte jeden druhému, nečiňte si zlého, ale navzájem se milujte...“ - to mi zní spíš jako nějaká úchylná teorie gruppensexu než jako praktický návod k životu mezi tou verbeží lidskou.


Všude se to hemží lidmi tady,

jichž jak nasráno je v světě všady;

radši chci být sám a padnout hlady,

nežli být s lidmi a padnout – smrady.


Největší chybou lidí není ani tak to, že mají mnoho malých chyb, jako to, že mají jednu velkou.


Nenáviděl všechny lidi – muže, ženy, děti, celé to smradlavé lidstvo –, a proto je chtěl vytěsnit alespoň z vědomí. To se mu samozřejmě nemohlo povést, a tak chtěl raději vyhladit celý lidský rod. Jenže to se mu už vůbec nemohlo nikdy zdařit. Chtěl se tedy zabít, aby jim konečně unikl; ale oni ho dostihli a zabránili mu v tom úmyslu. Říkali, že ho „zachránili před sebevraždou“. To je však stejné, jako kdyby ho vsadili do želez a pak mu tvrdili, že ho zachránili před svobodou.


Proč lidé jsou po lidech jak diví?

Vždyť tolik nepřímí jsou a křiví!

Ptá se ten, kdo nejvíc se jim diví.


Co se lidem na lidech tak líbí?

Vždyť dokonce hloupí jsou a blbí!

Ptá se ten, kdo nemá jejich chyby.


Co ti lidé na lidech furt vidí?

Vždyť dokonce i páchnou a smrdí!

Ptá se ten, kdo lidi nenávidí.


Všechno tu páchne člověčinou – dejte mi pokoj!