Higgs: Politická ekonomie strachu


Strach byl příčinou vzniku prvních vlád v historii. Nejdříve byly vlády tvořeny válečníky, kteří ovládli poražené a pak jim vládli podle svých pravidel. Ta jim umožňovala rabovat bohatství této skupiny.

         Později se vlády začaly měnit tak, že se již nedržely u moci díky tomu, že z nich měli ostatní strach, ale proto, že se označily za ochránce před ostatními nebezpečími.

         S vývojem průmyslu a urbanizací a změnami života začali mít lidé strach také z ekonomických rizik. Souvisí to i se změnami životního stylu, kdy lidé už nemohli spoléhat v horších časech na pomoc úzkého kruhu rodiny. První s tím přišla na konci 19. století vláda v Německu, která využila strachu ze sociálních nejistot k tomu, aby se udržela u moci a jako první použila namísto hrozeb jakýsi „úplatek“ ve smyslu sociální pomoci. Dnes již na celém světě vlády hlásají, že úkolem státu je tato pomoc.

         Vlády se označují za ochránce, ale zároveň díky tomu berou část bohatství a svobod lidem, o kterých tvrdí, že je chrání. A využívají je ke svým skrytým účelům.

         Vždy platilo, že čím větší strach lidé mají, tím pro vládu lépe. Existence všech vlád je na strachu totiž závislá. Když lidé uvěří tomu, že jsou schopni se s danými nebezpečími vypořádat sami, nebudou ochotni vzdát se části svého majetku či svobod ve prospěch vlády.

         Nebezpečí je v tom, že lidé, kteří vládu demokraticky volí, jsou dost náchylní být vládou manipulováni. Protože věří, že když si vládu, ať už je jakákoliv, zvolili, tak cokoliv tato vláda udělá, je vyjádřením jejich vůle. Jenže vláda má své vlastní důvody něco udělat nebo ne. Demokracie je tedy takový trik, jakým vláda lidi přesvědčuje, že je nikdo neřídí nebo nenutí něco dělat proti jejich vůli.

         Nejvíce to je vidět v případě hrozby terorismu, kterou americká vláda zneužívá k tomu, aby získala tolik moci, jakou by jinak nikdy nemohla disponovat.

         Nebezpečí terorismu pro Ameriku je přehnaně zveličováno. A co je horší, vláda samotná je za vznik tohoto rizika zodpovědná. Třeba invaze do Iráku toto riziko ještě zvýšila namísto toho, aby je snížila. Ale dá se říci, že americká vláda je v podstatě úspěšná. Ve smyslu toho, že se jí podařilo to, co chtěla – získala větší moc.

         „Záklopkový efekt“ (the Ratchet Effect) je termín pro stav, který je možný vidět po celém světě. Každá krize vyvolá akce, které nakonec vedou k tomu, že vláda rychle zvýší velikost a rozsah svých pravomocí. V okamžiku, kdy krize pomine, pravomoci a moc vlády se mohou snížit. Nikdy se však už nesníží na původní úroveň.