KOUZLO POVĚRY - Kurt Hasel


Kurt Hasel

KOUZLO POVĚRY

... a jak se od něho osvobodit

LUXPRESS, Praha


https://docs.google.com/file/d/0BzLgQVb3GeO_Rnp2V196RU8yMk0/edit?usp=sharing


http://sdrv.ms/1dDbyx5

Obsah

Úvod 4

Věřící, nebo pověrčivý? 5

Přednosti křesťanské víry 5

Odhalení ďáblova původu a jeho záměrů 7

Satanova nabídka 9

Věštění a vykládání karet 9

Výklad jevů, výběr dnů a čtení z ruky 9

Astrologie, horoskopy, zvěrokruh 11

Kyvadlo a virgule 13

Grafologie a jasnovidectví 15

Spiritismus 15

Magie, kouzelnictví a okultní knihy 16

Amulety, talismany, vzývání ďábla 17

Hypnóza a jóga 18
Proč je okultismus, spiritismus a satanismus tak přitažlivý? 19

Rozhodující změna 20

Kouzlo pověry a její důsledky 22

Může ďábel uzdravit? 22

Deset kritérií pro božské uzdravení 23

Jak Bůh vyslýchá modlitbu o uzdravení? 25

Zázračná uzdravení i dnes 25

Nemoc jako Boží dopuštění 26

Je nebezpečné chtít zdraví za každou cenu! 27

Následky pověry a okultních praktik 28

Změny charakteru 28

Duševní potíže 29

Perverzita 30

Náklonnost k závislosti 31

Organická poškození 32

Zvláštní tajemné jevy 32

Posedlost 32

Potíže s vírou 33

Mohou nést děti následky za své předky? 35


Osvobození Ježíšem 37

Jakou roli hraje vyznání hříchů 37

Okultní praktiky a Boží měřítko 37

Je modlitba o uzdravení urážkou Boha? 37

Amulety a talismany 38

Jsou věštění, vykládání karet a magická kouzla jen neškodnou zábavou? 38

Jak se dívat na užívání kyvadla a virgule? 38

Boží hodnocení spiritismu 38

Jak Bůh posuzuje "komunikaci" s mrtvými? 39

Znaky upřímné lítosti 39

Proč je tak důležité vyznání hříchů? 39

Jaký rozdíl je mezi hříchem a vinou? 40

Jak získáme jistotu odpuštění? 41

Prosba o jistotu odpuštění 41

Proč nám satan nepřeje odpuštění hříchů? 42

Nejlepší rozhodnutí je odevzdat svůj život Ježíši 43

Vypovězení smlouvy 44

Proč musíme zničit všechny okultní předměty? 44
Jakým způsobem můžeme pěstovat spojení s Bohem? 44

Odpověď na důležité otázky 45


Cesta osvobození 48

I. Proč je důležité vyznat své hříchy jmenovitě? 48

II. Jak jmenovitě vyznat své hříchy 49

III. Dobrá zpráva 49

IV. Návrhy modliteb pro různé situace 49

1. Modlitba - vyznání víry 49

2. Modlitba - odevzdání 50

3. Modlitba - zřeknutí se důsledků okultismu ze strany předků 50

4. Modlitba - zřeknutí se vztahu k okultismu 50

V. Ježíš Kristus je velký vítěz 50

Příloha č. 1: Satan - jeho původ, záměr a osud 51

Příloha č. 2: Co je to hřích? 59


Seznam pramenů 62

Použitá literatura 62


Úvod

S pověrou, okultismem a spiritismem se setkáváme na každém kroku. S těmito praktikami se můžeme dostat do styku velmi rychle. Co však o nich víme? Jedná se o neškodný prostředek pro zkrácení dlouhé chvíle, vzrušující dobrodružství, anebo zde jde o smrtelně vážnou záležitost?

Bible před těmito směry varuje: Pozor, životu nebezpečné! Bůh jasně označuje jakoukoliv činnost v oblasti pověry, okultismu a spiritismu za "ohavnost". (5 Moj 18,9-14)

Proč jsou "hříchy ohavnosti" tak odsouzeníhodné?

Kdo praktikuje "hříchy ohavnosti", hledá pomoc u satana místo u Boha.

"Hříchy ohavnosti" jsou přímou urážkou a odmítnutím Boha.

Za satanovu pomoc, která přichází cestou pověry, okultismu a spiritismu, musí každý už během svého života platit vysokou cenu a dostává se pod určitý tlak. Satan usiluje každého zničit.

Negativní následky "hříchů ohavnosti" se mohou projevovat až do čtvrté generace.

Jestliže již někdo vědomě nebo nevědomě "hříchy ohavnosti" praktikoval nebo se provinil někdo z jeho předků, např. prarodiče, přesto nemusí propadat zoufalství nebo malomyslnosti. Bůh otevřel cestu k pravému osvobození od všech okultních zátěží.

Boží "dobrá zpráva" zní:

1. Ježíš vás miluje!

2. Ježíš vám chce skutečně pomoci, protože vás miluje.

3. Ježíš vám může opravdu pomoci, protože je všemocný.

4. Ježíšova osvobozující pomoc je zdarma. Láska nic nežádá, láska daruje.

5. Ježíš Kristus, Boží Syn, vám odpouští všechny hříchy - tudíž i "hříchy ohavnosti". Podmínka pro božské odpuštění zní: Musíte Ježíši své hříchy vyznat a potom přijmout jeho odpuštění.

6. Ježíš Kristus vás osvobozuje od každé viny a zátěže, která pochází z okultní činnosti.

7. Ježíš Kristus je vítězem nad satanem a jeho mocí také ve vašem životě.

Psaní těchto stránek doprovázely moje modlitby. Prosím Boha, abyste také vy, jako už tisíce lidí před vámi, prožili obšťastňující osvobození Ježíšem Kristem.

Pokud se ještě dnes vydáte na tuto cestu osvobození, můžete být díky vítězné moci Ježíše Krista ještě dnes svobodní.


JEŽÍŠ JE VÍTĚZ!



Věřící, nebo pověrčivý?

Esoterika

V každém knihkupectví najdeme pod pojmem "esoterika" množství knih, které nelze přehlédnout. Poptávka po publikacích tohoto druhu stále roste. Znovu a znovu se setkáváme s pojmy jako: "astrologie", "léčení duchem", "hypnóza", "magie", "meditace", "duševní cvičení", "mystika", "spirituální léčba", "spiritismus", "jóga".

Okultní vlna sílí

Nemůžeme popřít skutečnost, že pověry, okultismus a spiritismus ve svých nejrůznějších formách hrají v naší době vědy- stále větší roli. Kdo chce vědět, jak se správně rozhodnout, zaplatí v Ně.mecku za krátkodobý horoskop 40-50 DM. Velké podniky si dokonce vydržují astrology. Jejich rad využívají herci i politikové. Roste zájem o magické kroužky, černé mše a spiritismus.

Okultní praktiky znají mnozí mladí lidé. Učitelé na školách, kteří jsou si vědomi své odpovědnosti, si stěžují, že žáci se ve volném čase stále více zabývají pohybováním skleniček, zvedáním stolku, kyvadlem a jinými okultními praktikami. Dělají to "jen tak pro ukrácení času", aniž vědí, do jaké závislosti a do jaké oblasti vlivu se přitom dostávají. Vedle "okultních praktik" mladí lidé stále častěji mluví o svém kontaktu s "černou mší" a "satanským kultem".

Pověry a okultismus se svými doprovodnými jevy rozhodně nepatří minulosti. Právě v naší době techniky a vysokého stupně vzdělanosti jsou pověry zakořeněny v srdcích lidí pevněji než kdy předtím.

Ještě nikdy se poselství o Ježíši Kristu a jeho vykoupení nešířilo tak intenzívně jako dnes. Bible se prodávají v miliónových nákladech. Z tiskáren denně vychází záplava křesťanské literatury. Není tedy zvláštní, když s údivem zjišťujeme, že s tímto vývojem drží krok a slaví stále nová vítězství také pověry a okultismus?

Abychom lépe porozuměli oblasti, které jsme se dotkli, vysvětleme si nyní dvě slova: okultismus a spiritismus.


Okultismus

Slovo "okultní' znamená "skrytý, tajný, tajemný". Když řekneme "okultismus", myslíme tím "tajemnou vědu". Je to "učení o nadpři.rozených věcech". V okultismu se praktikuje "kontakt s okra.jovými oblastmi lidského poznání".


Spiritismus

Slovo "spiritus" znamená "duch - duše". "Spiritismus" je "víra v domnělá zjevení duší zemřelých lidí".


Nebezpečné útoky

Pověry, okultismus a spiritismus jsou pro mnoho lidí velmi přitažlivé. Je až zarážející, kolik lidí se v naší vysoce technicky rozvinuté době zabývá okultními praktikami a přitom se domnívají, že si tím osvojují vědění nedostupné střízlivými, vědeckými metodami.

Ve skutečnosti se za pověrou, okultismem a spiritismem skrývá Boží protivník. Nad těmito oblastmi rozprostřel hustou mlhu, která stírá všechny hranice. V uvedených oblastech se člověk setkává s cílenými a nebezpečnými útoky.

Přednosti křesťanské víry

Jakou roli zde hraje víra? Věřit znamená důvěřovat. Jednu dobrou definici, která nám může pomoci, nacházíme v bibli:


Věřit znamená důvěřovat

"Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a pevně počítat s tím, co nevidíme." (Žid 11,1)


Na otázku, zda je víra nebo důvěra životně důležitá, anebo zda má v našem životě jen vedlejší význam, nám bible také dává odpověď:

"Bez víry není možné zalíbit se Bohu. Kdo k němu přichází, musí věřit, ze Bůh jest a ze se odměňuje těm, kdo ho hledají." (Žid 11,6)


"Anténa víry“

Spojení s Bohem můžeme navázat vírou. Začneme mu důvěřovat. Víra je do určité míry "anténou" našeho křesťanského života. Umožňuje nám přijímat "božské signály".


Cíl víry

Cílem křesťanské víry je Bůh. V Bohu se setkáváme s podstatou pravé lásky. Bůh nám chce pomoci, protože nás skutečně miluje. Už nyní nás chce osvobodit od hříchu a jeho hrozných následků a jednoho dne chce z našeho života odstranit i hranice smrti. Pak už nebudeme smrti podřízeni, ale budeme moci žít bezstarostným a šťastným „věčným životem v Boží přítomnosti“.

"To je slovo víry, které zvěstujeme. Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení, neboť Písmo praví: Kdo v něho věří, nebude zahanben." (Řím 10,8-11)


Víra životu nebezpečná

Pověra, okultismus a spiritismus mají zcela jiný cíl. Pověra neboli pa-víra je protikladem pravé víry. Tyto druhy činnosti patří pod nadvládu ďábla. Na první pohled se zdá, že zde Boží protivník nabízí člověku svou pomoc. Za jeho lákavými nabídkami se však skrývá podvod s ničivými účinky. Ďábel má ve skutečnosti jen jeden záměr: Jakmile jsme aspoň jednou využili jeho pomoc, chce nás duševně, duchovně i tělesně zničit nebo nám chce alespoň způsobit trvalé škody.

Co od nás Bůh žádá

Co od nás Bůh žádá? Je naším Stvořitelem, a to znamená, že má také právo něco od nás požadovat. Bůh ovšem nevznáší žádné sobecké požadavky. Žádá jen to, co je pro nás nejlepší.

"Víme, že hříšníky Bůh neslyší; slyší však toho, kdo ctí a činí jeho vůli." (Jan 9,31)

Poslušnost – pramen radosti

Bůh požaduje poslušnost. Vždyť i rodiče očekávají od svých dětí poslušnost. Ne proto, aby je trápili a ztěžovali jim život, ale naopak: chtějí svým dětem pomáhat. Rodiče vědí, kam neposlušnost vede; děti to ještě neznají. Máme radost, když se děti řídí podle našich pokynů a poslouchají nás. Rodiče od svých dětí požadují poslušnost, protože je milují. Pokud se mezi rodiči a dětmi vytvoří vztah důvěry, děti rády přijímají jejich pokyny, protože vědí, že to s nimi rodiče myslí dobře. Pak jim není zatěžko poslouchat.

Bůh nám dává tu nejlepší nabídku. Můžeme si ji dovolit odmítnout?

"Ježíš odpověděl: 'Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.'" (Jan 14,23)

tKaždý, kdo plní Boží vůli, prožívá živé společenství s Bohem. Když jeho život vede Bůh, nemůže si už na něj dělat nárok satan, protože takový člověk je vlastnictvím všemocného Boha.

Touha po pokoji

Ježíš nám také říká, čím nás chce ještě obdarovat:

"Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí!" (Jan 14,27)

Všichni toužíme po pravém vnitřním pokoji. Trvalý a obšťastňující pokoj nám může dát jenom Ježíš. Tento vnitřní pokoj je dů.sledkem toho, že žijeme v souladu s Boží vůlí. Nikdo nám nemůže tak pomoci, jako Bůh, Na jeho slova a sliby se můžeme plně spolehnout.


Jen Bůh může pomoci

Proto smíme říkat s důvěrou: Pán při mně stojí, nebudu se bát. Co mi může udělat člověk?“ (Žid 13,6) Bůh je všemocný. Hudson Taylor, velký misionář v Číně, jednou řekl: „Proč mám o něco prosit bezmocné lidi, když existuje všemocný Bůh?“ Tento misionář, který s Bohem dokázal vykonat tak velké věci, získal úžasné zkušenosti s velkolepou pomocí, kterou může poskytnout jen všemocný Bůh. A tak když svěříte svůj život Bohu, může se Boží moc projevit i ve vašich každodenních zkušenostech. Bůh vám pomůže s vašimi osobními problémy.


Ježíš je vítěz

Ježíš Kristus je vítěz! Tato skutečnost je základem křesťanské víry.

"Kdo však se dopouští hříchu, je z ďábla, protože ďábel od počátku hřeší. Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil činy ďáblovy." (l Jan 3,8)

Ďábel je poražen. Ježíš Kristus chce být vítězem i ve vašem životě. On je toho schopen! On to chce učinit! Proto se smíme radovat: Ježíš Kristus je vítěz!

Odhalení ďáblova původu a jeho záměrů

Otázka, zda jsme věřící, nebo pověrčiví, je velmi vážná. Možná, že tuto knihu čtete jen ze zvědavosti. Možná, že se zabýváte různými otázkami, na které hledáte odpověď. Ve skutečnosti má toto téma obrovský dosah.

Ďáblu se to nelíbí

Nejprve se seznámíme s ďáblovými metodami práce. On skutečně existuje, i když se sám jako ďábel nepředstavuje. Svou podstatu skrývá za různými maskami. My chceme s Boží pomocí ďábla odhalit. Tento záměr se mu ovšem nelíbí. Vždyť kdo by měl radost, když by mu někdo strhne masku? Především nesmíme zapomenout, že Ježíš je vítěz!

Modlitba o ochranu a vítězství

Zvážíme-li vážnost a dosah tohoto problému, pak si nejprve musíme uvědomit, jak nezbytná je modlitba. Je nutné prosit Boha o jeho blízkost a ochranu a také o získání jistoty, že vítězem je Ježíš! Bůh naši modlitbu rád vyslyší. Vždyť jde o naše dobro.



Prosím vás, abyste se nahlas modlili tuto prosbu:

"Všemocný Bože, nebeský Otče, ve jménu Ježíše přicházím teď k Tobě. Děkuji ti za skutečnost, že Ježíš Kristus zvítězil v boji s ďáblem. Velký Bože, Ty mi můžeš zjevit pravou ďáblovu podstatu a jeho svůdné praktiky. Přijímám vzácnou Ježíšovu krev a prosím Tě o Tvou ochranu. Dej mi s pomocí Tvého svatého Ducha správné pochopení a ukaž mi, čím jsem Tě ve svém životě ranil. Pomoz mi, abych pochopil vážnost a dosah tohoto tématu. Pomoz mi, abych byl vnitřně připraven nechat se osvobodit. Odvolávám se na Tvé zaslíbení: 'Poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.' Dej mi jistotu, ze Ježíš je vítěz i v mém životě. Vždyť Tvůj slib zní: „Začkoli budete prosit ve jménu mém, učiním to, aby byl Otec oslaven v Synu.' Věřím, že tento svůj slib splníš. Vyslyš nyní mou modlitbu. Děkuji Ti, že ses stal vítězem v mém životě. Děkuji Ti, že smím být radostným a vděčným člověkem. Amen."

Ďábel není výmysl

Ďábel je Boží protivník. Jeho existence není výmysl. On skutečně existuje, i když jsme ho ještě nikdy neviděli. Jeden mladý muž mi řekl: "Nevěřím na žádného ďábla, ďábel neexistuje." Na mou otázku, proč nevěří v existenci ďábla, odpověděl: "Ještě jsem ho nikdy neviděl." Poté jsem chtěl vědět, zda věří v Boha. "Ano, v Boha věřím", řekl. "A viděl jste již Boha? Nebo svůj rozum?"otázal jsem se dále. "Ne!" odpověděl. "Neviděl jsem ani Boha, ani svůj rozum." Pak jsem mu řekl: "Jestliže jste přesvědčen, že existuje Bůh a že máte rozum, aniž byste alespoň jedno z toho viděl, proč potom pochybujete o existenci ďábla jenom proto, že jste ho ještě nikdy neviděl? Vždyť bible zcela otevřeně hovoří o tom, že ďábel existuje."

Ježíš Kristus říká:

"Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne." (Jan 14,6)

Ježíš varuje před ďáblem

Ježíš nás důrazně varuje před svým protivníkem:

"Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co po vás žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži." (Jan 8,44)

Jsou jen dvě možnosti: Buď byl Ježíš Kristus zosobněnou "pravdou", anebo byl lhářem. I kdyby byl lhářem, museli bychom žasnout, kolik dobrého ve svém životě vykonal. Jestliže však ztělesňuje "pravdu", pak musíme jeho výpovědi věřit. Svého protivníka nám Ježíš zcela jednoznačně představil a popsal. Ďábel je prohlášen za nepřítele Boha, jeho království a všech lidí.


Ďábel svádí všechny lidi

Bible nás informuje o původu a existenci ďábla:

A strhla se bitva na nebi: Michael a jeho andělé se utkali s drakem. Drak i jeho andělé bojovali, ale nezvítězili a nebylo již pro ně místa v nebi. A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který sváděl celý svět, byl svržen na zem a s ním i jeho andělé.“ (Zj 12,7-9)



O existenci ďábla jako skutečné bytosti nelze podle Boží výpovědi pochybovat. Bible přináší zprávu o ďáblu, který "svádí celý svět". Jak to dokáže? Jak je možné, že den po dni "svádí" vzdělané a inteligentní lidi, kteří o tom ve skutečnosti ani nevědí? Ďábel si pomáhá rafinovanými metodami a mistrovským maskováním.

Ďábel přináší smrt

Martin Luther jednou řekl: "Ďábel je velká Boží opice." Jeho výrok má jisté oprávnění, protože to, co nám dává ve své lásce Bůh, nabízí i ďábel, ovšem docela jiným způsobem. Ďábel svádí k hříchu, a následkem je smrt. Bůh nám dává spravedlnost a věčný život. Oba, Bůh i ďábel, požadují poslušnost. Jestliže ovšem posloucháme Boha, získáváme svobodu, zatímco poslušnost ďábla přináší smrt. Je na nás, koho si zvolíme a koho budeme poslouchat:

"Víte přece, kdy l se někomu zavazujete k poslušné službě, ze se stáváte služebníky toho. koho posloucháte - bud otročíte hříchu, a to vede k smrti, nebo posloucháte Boha, a to vede k spra.vedlnosti. " (Řím 6,16)

Nebezpečné spojení pravdy a lži

K ďábelskému maskování patří ještě další vychytralá metoda. On používá i pravdu, ovšem jen v takovém rozsahu, aby jeho lži vypadaly věrohodně. Snůšku lží vám naservíruje v nepochybně pravém, nefalšovaném pytli. Není pak divu, že při setkání s ďáblovými nabídkami má většina lidí potíže s rozlišením pravdy od lži. Proto je tak těžké odhalit jeho intriky.

Ďábel je mistrem přetvářky. Bible nás varuje:

"A není divu, vždyť sám satan se převléká za anděla světla." (2 Kor 11,14)

Výraz "anděl světla" nás upozorňuje, že ďábel se vydává za "dobrodince lidstva". V této podobě předkládá skvělé a svůdné nabídky. Slovo Boží nám však jasně říká, že se "převléká za anděla světla". To je skutečně mistrovská maska, za kterou ho jen stěží odhalíme. Ještě si ovšem ukažme, jaké další masky ďábel používá a jakou tak zvanou "pomoc" nám nabízí.

Plánovaný atentát

Nebudete tomu věřit, ale byl na vás naplánován atentát. Bible nám říká: "Oblecte plnou Boží zbroj, abyste mohli odolat ďáblovým nástrahám." (Ef 6,11)

Jak probíhá přepadení nebo atentát? Útočníci nepostupují veřejně. Přicházejí nenápadně - "zezadu". Bleskově se objeví a stejně rychle provedou svůj útok. A přesně tak pracuje ďábel.

Válečná zóna

Všichni se nacházíme ve válečné zóně. Náš záludný protivník je neviditelný, a proto se nám často stává, že zápas vyhraje dříve, než stačíme pochopit, o co vlastně jde. Tak se snadno stáváme obětí ďáblova útoku. Bible naši situaci vidí takto:

"Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla. Proto vezměte na sebe plnou Boží zbroj, abyste se mohli v den zlý postavit na odpor, všechno překonat a obstát." (Ef 5,12-13)

Musíme platit

Jestliže přijmeme nabídku Boží pomoci a dovolíme, aby Bůh v našem životě zasáhl, nestojí nás to vůbec nic. Ovšem za pomoc ďábla, ať už ji využíváme vědomě nebo nevědomě, musíme draze platit. Když nám pomáhá Bůh, pak to činí z lásky, protože láska si nic platit nenechává. Láska dává zdarma. Ďábel nás však nemiluje. Kdykoli někdo využije jeho pomoc, kterou nabízí jako zdánlivý zachránce, pak to vždy něco stojí. Ďábel sleduje jen jeden cíl: chce nás zničit. Cena, kterou požaduje, je vysoká. V kapitole „Kouzlo pověry“ najdete základní ceník jeho služeb.

V tomto bodě nás zajímá, jak je možné, že ďábel svede i lidi inteligentní a vzdělané. Co je to za lákadla, která nám ve skutečnosti způsobí tak těžké škody? Boží slovo je vypočítává bez obalu:

"Až vstoupíš do země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, neuč se jednat podle ohavností oněch pronárodů. M se u tebe nevyskytne nikdo, kdo by provedl svého syna nebo svou dceru ohněm, věštec obírající se věštbami, mrakopravec ani hadač ani čaroděj ani zaklínač ani ten, kdo se doptává duchů zemřelých, ani jasnovidec, ani ten, kdo se dotazuje mrtvých. Každý, kdo činí tyto věci, se Hospodinu hnusí. Právě pro tyto ohavnosti Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vyhání ony pronárody. Budeš se dokonale držet svého Boha. Tyto pronárody, které si podrobíš, poslouchají mrakopravce a věštce, ale tobě to Hospodin, tvůj Bůh, nedovolil." (5 M oj 18,9-14)

Hříchy ohavnosti

Bůh označuje pověry, okultismus a spiritismus se všemi doprovodnými praktikami jako "ohavnost". V žádném případě je nelze považovat za nějakou neškodnou "zábavu" nebo "maličkost". Pověry a hříchy kouzelnictví jsou těžké přestupky. Jsou to "základní zločiny", které nám způsobují obrovské škody, a Bůh je bude trestat.

To, co je v Božích očích hříchem, a v tomto případě dokonce "ohavností", nám nemůže být lhostejné. Vždyť každý hřích stál Ježíše Krista, Božího Syna, život. On prolil svou drahocennou krev, aby zaplatil i za tyto "hříchy ohavnosti" tu největší cenu na světě. Proto existuje možnost v Ježíši získat odpuštění i za tato provinění.

Biblický popis "hříchů ohavnosti" obsahuje do jisté míry "vzorkovou kolekci" ďáblovy nabídky. Co vlastně tato "vzorková kolekce" obsahuje?

Satanova nabídka

Když obchodní cestující objíždí své zákazníky, předkládá jim vzorkovou kolekci svých výrobků. Nosí s sebou kufr a tašky, aby mohl nabídnout co nejširší výběr zboží ve všech cenových kategoriích. Ďábel pracuje na stejném principu. Disponuje bohatou a pestrou nabídkou svého umění. Jestliže někomu nevyhovuje jeden druh a způsob provedení, bude určité nadšen jinými prostředky a metodami. Komu se některé nápady zdají příliš primitivní, pak ho jistě zaujmou návrhy jiné. Většinou si myslíme: "Já rozhodně nejsem pověrčivý, ale zdá se, že nějaké souvislosti tady přece jen jsou." Proto se budeme podrobněji zabývat ďáblovou nabídkou, o které se mluví v 5. Mojžíšově 18. kapitole.

Věštění a vykládání karet

Věštění

Je tu celá rozsáhlá oblast věštectví. Po věštcích je dnes ohromná poptávka. A není jich právě málo. Ve Spojených státech můžete na ulicích často číst tabule s nápisem: „Věštecká služba. Prosím vstupte! Otevřeno v každou denní i noční hodinu.“ Je to svůdné. Kdo by nechtěl vědět, jak dopadne např. jeho plánovaná cesta, jak bude přijat atd.? Pokušení je velké a sotva přitom někdo myslí na “urážku majestátu“ vůči Bohu, ďábelskou masku nebo záludnou léčku.

Vykládání karet

Do oblasti věštění patří ovšem i vykládání karet. Je to jedna z mnoha masek, za kterou se ďábel schovává. Je šokující, kolik lidí si vykládá karty. Chtějí vědět, co přinese budoucnost nebo jak se mají rozhodnout. Na jedné výstavě v Mnichově jsem pozoroval u jednoho stánku muže a jeho sekretářku. Dáma četla pozorně noviny. Muž seděl u stolku a vykládal si karty. Chtěl vědět, co ho čeká v obchodním životě?

Kdo si vykládá karty nebo si je nechává vyložit, zaplétá se do nebezpečné sítě. Za určitý čas nebude schopen samostatně se rozhodovat, aniž by se předem zeptal karet. Proč se však lidé obracejí ke kartám? Jakže to řekl Hudson Taylor? "Proč se mám ptát bezmocných lidí, když existuje všemocný Bůh?" Proč se tedy nezeptáme přímo Boha, když se musíme pro něco rozhodnout a potřebujeme se poradit? Vždyť nikdo nám lépe neporadí, než On!

Bůh ovšem nedovolí, aby se mu někdo jen tak "díval do karet". Vykládání karet je urážka Božího majestátu.

Proč je vykládání karet hříchem? Ten, kdo si karty vykládá nebo si je nechává vyložit, nehledá pomoc u Boha, ale vlastně u ďábla. Neobrací se o radu k Bohu, ale k jeho protivníku. Tím Boha uráží. Kromě toho bude muset za ďáblovu pomoc zaplatit určitou cenu. Jenom jedno nás zde může potěšit: existuje totiž možnost, že Bůh je ochoten lidem tuto urážku odpustit a postará se o to, abychom už ďáblu nemuseli nic platit.

Výklad jevů, výběr dnů a čtení z ruky

K oblasti věštectví patří také výklad některých jevů. Jak se to projevuje a co se tím myslí? Snad postačí několik příkladů: Převrácená solnička znamená hádku. Když upadnou nůžky nebo nůž a zapíchnou se špičkou do země, znamená to neštěstí. Když svědí nos, pravá ruka nebo na hlavě, dozvíte se nějaké překvapení. V novém kostele vyslovit třikrát své přání, aby se splnilo. Udělat tři kříže nad dveřmi nebo nad oknem…


Nešťastné znamení

Číslo 13 je nešťastné číslo. Omylem si obléci něco obráceně přináší neštěstí.


Volba dnů

V určitých dnech – např. v úplňku – se nemá nic sázet, cestovat nebo mít svatbu. Mezi vánocemi a Novým rokem nesušit na zemi žádné prádlo…


Nebezpečná závislost

V tomto výčtu bychom samozřejmě mohli pokračovat. Výklad určitých jevů a znamení je velmi rozšířený. Vědomě nebo nevědomě lidé připisují různým jevům nebo událostem určitý význam. Tím se velmi rychle dostávají do nebezpečné závislosti. Hledáním „skrytého významu“ jevů či událostí dávají najevo, že jim přisuzují větší význam než skutečnost, že nad nimi bdí živý Bůh.


Bůh ve skutečnosti nemá pevně v rukou jen dějiny tohoto světa, ale je také Pánem našich životů. Každý z nás smí svůj život svěřit tomuto všemocnému a laskavému Bohu. Bůh zná všechny naše potřeby. Všichni toužíme mít jistotu, že se o nás Bůh věrně stará.


Důvěřovat Bohu je nejlepší rozhodnutí. Vše, co nás věřící v životě potká, musí nejprve projít Božím schválením. Dopustí jen to, co slouží našemu dobru. Chce nám pomoci a poskytnout svou ochranu. Apoštol Pavel vyznává:


Víme, že všechno napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha…“ (Řím 8,28)


Je tedy rozumné, když místo toho věnujeme pozornost sporným výkladům některých jevů? Dovolíme, aby náš život byl závislý na pověrách a okultních praktikách? O tom, jaké rozhodnutí je lepší, přece nemusíme vůbec pochybovat: není nad to, vědomě se svěřit do Boží ochrany, nenést na sobě vinu za hřích věštění a nemuset za něj ve svém životě platit negativními důsledky.

Čtení z ruky

K věštění patří rovněž čtení z ruky. Mnozí to považují za neškodné. Na některých tržištích si můžete nechat vyčíst z ruky budoucnost za pár korun. Tak proč by to člověk jednou nemohl zkusit? Je to přece jen legrace! Ovšem také v tomto případě bude ďábel za zvědavost a prokázané služby požadovat nějakou cenu.

Nemožné zapomenout

Žádný způsob předpovídání budoucnosti - ať je to věštění, vykládání karet, čtení z ruky či další podobné praktiky – nemůže nikomu přinést pravé uspokojení. Je to zvláštní, ale člověk na takové proroctví nikdy nezapomene. \ když to považoval jenom za "hloupost", i když jednal jen ze zvědavosti anebo si chtěl jen ukrátit dlouhou chvíli, stále musí myslet na jeho význam.

Opice s rudým obličejem

Vypráví se příběh o jednom indickém fakírovi, který přišel do vesnice, aby lidem ukázal, jak se vyrábí zlato. Netrvalo dlouho a už měl kolem sebe množství zvědavých lidí, kteří pozorně přihlíželi, jak do velkého sudu nalil vodu, pak přidal trochu barviva a za neustálého mumlání a zaříkávání tu směs míchal. V jednom nestřeženém okamžiku, kdy pozornost diváků odvedl jinam, nepozorovaně vhodil do vody kousky zlata. Potom ještě chvilku míchal a nakonec nechal vodu scedit. Na dně kotle leželo slíbené zlato. Vesničané s úžasem sledovali celé fakírovo představení. Jeden obchodník mu nakonec nabídl za recept 500 rupií. "Jistě, prodám ti můj recept. Ovšem na jedno tě musím upozornit. Úspěch je podmíněn tím," vysvětloval fakír, "že během míchání nebudeš myslet na opici s rudým obličejem. Když si na ni vzpomeneš, nikdy zlato nedostaneš." Obchodník slíbil, že dá pozor a že učiní vše, aby na opici s rudým obličejem zapomenul. Je ovšem jasné, že i když se o to sebevíce snažil, opici s rudým obličejem z paměti vytlačit nemohl. Podmínku tedy nesplnil pochopitelně také zlato nikdy nezískal.

Kdykoli budete chtít zapomenout na předpovědi budoucnosti, prožijete něco podobného. Proč se tedy zatěžovat odhalováním budoucnosti, které nabízejí věštci nebo slibují jiné okultní praktiky? Věřte, že s tím nebudete nikdy ani spokojení, ani šťas.tní. Za své informace o budoucnosti budete muset zaplatit vy.sokou cenu.

Astrologie, horoskopy, zvěrokruh

Astrologie

Astronomie je véda, jejíž úkolem je studovat hvězdy a vesmír. Astrologie se zabývá výkladem vlivu hvězd, a proto patří do okultní oblasti. Velkou roli zde hraje horoskop a zvěrokruh. Astrologie se snaží vyčíst budoucnost z postavení hvězd. Její výklady však nestojí na božské pravdě.

Horoskopy

Téměř žádny časopis nebo týdeník si dnes nemůže dovolit, aby se zřekl horoskopů a s tím spojené poradenské služby, ve které se lidem říká, jak se mají v budoucnu zachovat. Některé časopisy, které netisknou horoskopy, mají problémy s odbytem a jejich náklady klesají.

Výprodej starých ležáků

Jisté známé noviny oznámily, že astrolog, který s nimi spolupracoval, jednou nestačil připravit včas svůj horoskop, Připravované číslo však již muselo byt odevzdáno do tisku, a tak šéfredaktor, který se ocitl v časové nouzí, rozhodl, že se otiskne horoskop, který vyšel už před šesti roky. Očekával, že po vyjití čísla budou v redakci zavaleni stížnostmi, ale nedostali ani jeden dopis, ve kterém by si někdo stěžoval. Proto si v redakci řekli, že je zbytečné platit astrologa a rozhodli se, že budou jednoduše otiskovat staré horoskopy. A skutečně to tak dělali. Čtenáři samozřejmě nic nepoznali. Teprve po půl roce se přihlásil jeden čtenář, který si stěžoval, že stejný horoskop už jednou četl. Napsal: „Tady něco není v pořádku!“ A měl samozřejmě pravdu, protože horoskop skutečně nebyl v pořádku. Ostatní čtenáři, kterých bylo na statisíce, si však ničeho nevšimli a horoskopům slepě věřili dál.

Zvěrokruh

Jedna dáma mí vyprávěla: „Mojí zálibou je číst horoskopy a studovat zvěrokruh.“ A s omluvou ještě dodala: „Vždyť to je přece zcela neškodná zábava.“ Jestli je to také vaše záliba, pak nezapomeňte, že za to budete muset zaplatit vysokou cenu. Ježíš vás však může od všech těžkostí osvobodit, právě tak jako po krátké době daroval očekávané osvobození i oné dámě.

Pohanský původ

Teorie o astrologickém kruhu byla sestavena asi před Čtyřmi až pěti tisíci lety chaldejskými a babylónskými kněžími. I když během let prošel různými proměnami, přece se na těchto prastarých naukách zakládá dnešní astrologie. Astrologický kruh nemá v žádném případě křesťanský původ nebo pozadí.

Omyl s velkými následky

Tehdy lidé pozorovali nebe bez dnešních moderních technických přístrojů. Existoval názor, že nebe je podobné klenbě, na které jsou hvězdy vedle sebe seřazeny jako na koberci. Dnes víme, že tomu tak není. Hvězdy nejsou na obloze rozloženy jen vedle sebe, ale také za sebou, neboť prostor vesmíru má i svou hloubku. Hloubka nebe" se dnes mezi astronomy odhaduje na několik miliard světelných let. Hvězdy jsou od sebe vzdáleny na tisíc světelných let. Obrazce souhvězdí, jež pozorujeme na obloze, jsou pouze zdánlivé, protože hvězdy se nenacházejí vedle sebe ve stejné rovině. Ve skutečnosti jsou posazeny v kosmickém prostoru v různých vzdálenostech.

Zvěrokruh je spojnice bodů na obloze, do nichž se slunce promítá na své zdánlivé roční "pouti". Tento zvěrokruh je rozdělen na dvanáct oddílů. Rozdělení je zcela nahodilé a neexistuje žádný skutečný důvod pro to, aby těch dílů bylo právě dvanáct.

Znaky zvěrokruhu vlastně neexistují

Chaldejové spojili kruhové výseče sluneční dráhy s náboženskými symboly svých babylónských božstev. Vybrali si určité souhvězdí, které jim nějak připomínalo např. obraz lva, a tuto část nebe nazvali jako "souhvězdí lva". Pro škorpióna vybrali zase jiné souhvězdí, které bylo podobné škorpiónu. Dvanáct zvířat zvěrokruhu netvoří tedy skutečné postavy, ale jsou to jen vy.myšlené symboly, které by měly mít podle chaldejských představ v kosmu určité místo. Ve skutečnosti však tyto figury zvěrokruhu vůbec neexistují.

Zarážející význam

Podívejme se nyní podrobněji na paradoxy ve významu zvěrokruhu. Když se např. někdo narodil ve znamení skopce, měl by být opatrný. Jestliže se někdo narodil v jiném znamení, měl by být ovšem ještě opatrnější, atd. Člověk ale velmi brzy zjistí, že charakteristika člověka narozeného ve znamení skopce se hodí také na toho, kdo se narodil v úplně jiném znamení.

Skopec

Astrologie jednou tvrdí, že lidé narození ve znamení skopce jsou často vážní a přesní, jindy jim zase připisuje nervozitu a váhavost. A tak si prý mnoho těžkostí způsobují ukvapenými, většinou neuváženými rozhodnutími, a proto prý musí počítat se ztrátami a nehodami.

Popis se hodí na všechny

Kladete si teď otázku, kdo z lidí to tak přesně může znát? Ale na tom není nic podivného. Popisy jsou formulovány tak všeobecně, že se v podstatě hodí na každého. Zkuste se jen nad tím zamy.slet! Nejste snad také "nervózní a váhaví"? Nehodí se onen popis i na vás? Nestává se i vám, že při určitém rozhodnutí váháte a nemůžete dojít ke správnému závěru? A řekněte, kdo dnes ne.ní nervózní! Nejednal již snad každý z nás "ukvapeně" a "ne.uváženě"?

Při důkladné úvaze rozhodně zjistíte, že charakteristika člověka ve znamení skopce je formulována tak, aby obsahovala všeobecný popis, který se nakonec hodí snad na každého. Jenže ten, kdo se v tomto znamení narodil a čte popis svého charakteru, vidí v tom"důkaz", že na astrologii musí "něco být". A přesto ten popis vůbec nic nedokazuje.


Lev

O tom, kdo se narodil ve znamení lva, se říká: "Je většinou dobrosrdečný a ve svém životě si stále plánuje více, než může zvládnout." Lidem, kteří se narodili v tomto znamení, se tedy namlouvá, že to je přesný popis jejich povahy. Ovšem co když nepatříte k této skupině? Znamená to snad, že už nejste "dobrosrdeční"? Určitě se také snažíte dělat dobré věci. A neplá.nujete také často více, než se vám nakonec podaří zvládnout? Charakteristika "lva" se rovněž hodí téměř na každého.

Blíženci

"Blíženci jsou vstřícní a milí, jejich slova nesouhlasí vždy s jejich skutky." Není však i tento popis tak všeobecný, že se hodí rovněž na mnoho jiných?

Nedozvíte se nic nového

Astrologie vám neřekne nic nového, co byste i bez ní nevěděli. Na celé věci je však smutné, že tato praktika patří k ďáblově nabídce a že zde člověk přichází do styku s něčím, co Bůh výslovně zakázal.

Kdo má pravdu

Je zvláštní, že astrologové pracují různými metodami. Jeden astrolog používá jako východisko pro sestavení horoskopu okamžik narození. Je požadováno, aby člověk uvedl nejenom datum a hodinu narození, ale také minutu a nejlépe i sekundy. Ta skupina planet, která se v tom okamžiku nachází v nejvýchodnější části horizontu, má mít na život rozhodující vliv. Jiný astrolog se řídí podle souhvězdí, které se v okamžiku narození nachází kolmo nad zemí. A nakonec jsou astrologové, kteří považují za rozhodující moment početí. Tak vidíme, jak se celá záležitost jenom zamlžuje, protože kdo může udat přesný čas početí? Který z těchto astrologů má tedy ten správný horoskop?

Boží úsudek

Podívejme se nyní, co o astrologii říká bible. Jasné stanovisko k ní zaujímá prorok Izaiáš:

"Zmalátnělas přes svá rozhodnutí. Jen ať se postaví a zachrání tě ti, kdo pozorují nebesa, kdo zírají na hvězdy, kdo při novoluní uvádějí ve známost, co by tě mohlo potkat. Hle jsou jako sláma, spálí je oheň. Ti nevysvobodí z moci plamene ani vlastní život. "(Iz 47,13.14)

Podle biblické výpovědi patří astrologie k "hříchům ohavnosti". Tyto praktiky Bůh odsuzuje k trestu smrti.

Osudný horoskop

Astrologie není pouze přečinem proti Bohu. Ti, kdo se jí zabývají, dostávají se do silné závislosti. Seznámil jsem se s jedním obchodníkem, který mi vyprávěl: "Astrologie mě moc zajímá. Je to výborná věc. Vůbec nevím, co bych si bez ní počal!" Dále mi vyprávěl, jak si na začátku roku nechal sestavit horoskop, ze kterého se dozvěděl, že druhý srpnový týden pro něj bude nešťastný. A nakonec mi tento vysoce inteligentní muž řekl: "Víte, je to dobře, že to vím. V tom týdnu neudělám z domu ani krok. Nebudu jezdit ani autem, protože bych nechtěl, abych měl nějakou nehodu."


Datum smrti

Tento muž se stal otrokem horoskopu a ocitá se v silné závislosti vás nepotěší - v podstatě díky kousku papíru. Nakonec se mi svěřil: "Nechal jsem si vystavit také podrobný dlouhodobý horoskop. Znám dokonce den své smrti, jen má žena tomu nechce věřit."

Já osobně jsem rád, že den své smrti neznám. Děkuji Bohu, že je mi to utajeno. Kdybych to datum znal, musel bych na něj každý den myslet. Bez takové informace se rád obejdu. Každý den, který mi Bůh daruje, chci vědomě prožít pod jeho vedením. Svůj život jsem svěřil do Božích rukou. A prosím Boha, aby mi pomáhal žít ve vědomí, že každý den může být mým dnem posledním. Na svou smrt chci být stále připraven. A přesto nechci znát přesné datum své smrti. Ještě jsem nepotkal člověka, který by byl skutečné rád a šťastný, kdyby to věděl. Naopak, ve svém životě jsem viděl lidi, kteří věděli, že pro ně ten den přichází. A čím více cítili jeho blízkost, tím byli nervóznější a neklidnější. Můj život je v Božích rukou, a tato skutečnost mi dává vnitřní pokoj.

Věštci lžou

Znal jsem jednu ženu, která se horlivě zabývala astrologií a s ní spojeným věštectvím. Nechtěla věřit, že by na tom bylo něco špatného. Považovala to jen za příjemné ukrácení dlouhé chvíle. Bůh jí však otevřel oči a ona poznala pravou podstatu astrologie.

"Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Nedejte se podvádět svými proroky, kteří jsou uprostřed vás, ani svými věštci. Neposlouchejte své sny, které míváte. Prorokují vám klam v mém jménu, já jsem je neposlal je výrok Hospodinův. " (Jer 29,8.9)

Když si ona žena přečetla tento text, vyznala: "Nevěděla jsem, že Bůh označuje věštce za lháře. Nevěděla jsem, že v Božích očích je to hřích. A jestliže je to hřích, pak s tím už nechci mít nic společného!"

Kyvadlo a virgule

Kyvadlo

Další věc, kterou okultismus nabízí, je kyvadlo. Používá se velmi často. Například pěstitelé drůbeže používají kyvadlo nad vejci, aby zjistili, zda se z nich vylíhnou slepičky nebo kohoutci. Matky,
které by rády věděly, zda darují život chlapečkovi nebo děvčátku, se ptají kyvadla. Mnoho lidí používá kyvadlo, aby jim pomohlo najít cestu k lepším příjmům. Po válce žily mnohé ženy v nejistotě, jaký osud potkal jejich muže. Kyvadlo držely nad fotografií svého muže a podle toho, kam se vychýlilo, usuzovaly, zda se brzy vrátí, nebo je již mrtev, nebo zda je tu ještě jiná možnost. Málokdo z nich však ví, že zacházení s kyvadlem není neškodné. Velmi často se stává, že ti, kteří kyvadlo používají, propadají pesimismu, trápí je sebevražedné myšlenky nebo jiným způsobem musí draze zaplatit za své jednání.

Diagnóza kyvadlem

Jsou nejenom léčitelé, ale i lékaři, kteří své pacienty diagnostikují kyvadlem. K tomu se zde chci svěřit čtenářům se svou osobní zásadou: Protože se v žádném případě nechci octnout pod nějakým nebezpečným vlivem, ověřuji si vždy - třeba i přímými otázkami - zda lékař, kterému se svěřuji, nepoužívá při své práci metody, které patří do okultní oblasti. Jestliže ano, pak takového lékaře odmítnu. Důvěřuji pouze těm lékařům a léčitelům, kteří používají jen neškodné metody a ověřené terapie. Jsem rád, že i přes tato přísná opatření jsem vždy našel schopné lékaře nebo léčitele, jejichž diagnóza i léčení přinesly také očekávaný výsledek.

Kyvadlo ve škole

Na mnoha školách používají o přestávkách žáci kyvadlo, aby získali odpovědi na různé otázky. Manipulaci s kyvadlem považují za neškodné ukrácení volných chvil. Maximálně jsou ochotni připustit, že se jedná o tajemnou činnost, při které prožijí malé dobrodružství, aniž by tušili, do jakého nebezpečí se tím dostávají.

Virgule

V této souvislosti je rovněž nutné zmínit se o virguli. Existuje sice dobré vědecké vysvětlení, na jakém základě virgule pracuje. Říká se, že virgule reaguje na tzv. geomagnetické záření. Třebaže toto vysvětlení zní rozumně, přece zůstává skutečností, že jak v případě kyvadla, tak v případě virgule jsou ve hře ještě jiné "síly".

Jsou dva důvody, které nás vedou k tomu, abychom byli v případě virgule maximálně opatrní. Je zvláštní, že schopnost pro práci s virguli je možno předávat. Jeden muž mi vyprávěl, jak byl svědkem toho, když proutkař hledal virguli pramen. Na určitém místě se virgule zřetelně vychýlila. Přihlížel s velikým zájmem. Potom se ho proutkař zeptal, zda by si to nechtěl zkusit. Ze zvědavosti řekl. že ano. Vzal virguli do obou rukou, ale ta vůbec nereagovala. Protože před chvíli viděl, že proutkaři se virgule na určitých místech silně vychýlila, byl nezdarem zklamán.

Proutkař pak muže vyzval, aby to zkusil znovu. Opakoval tedy pokus na stejném místě jako před chvíli proutkař. Ani tentokrát virgule nereagovala. Také třetí pokus byl neúspěšný. Muž byl zklamán a chtěl s pokusy přestat. Tu mu však proutkař řekl: „Počkejte, to zvládneme!“ Uchopil ho za obě ruce a potom ho znovu vyzval: „A teď to zkuste ještě jednou. Muž pevně uchopil virguli oběma rukama a vyšel znovu ke stejnému místu. Vtom se virgule vychýlila, a to tak silně, že ji nemohl udržet ani s největším nasazením sil. Od té chvíle měl na virguli „cit“ a byl schopen s její pomocí hledat vodu.

Skutečnost, že schopnost pracovat s virguli je přenosná, by nás měla vést k zamyšlení. Kdyby virgule skutečně reagovala jen na domnělé geomagnetické záření, pak by se musela chovat stejně u všech lidí. Jestliže je však možné schopnost pro práci s virguli přenášet z osoby na osobu, pak zde bezpochyby působí ještě jiné síly. Jsou to nadpřirozené síly, kterých bychom neměli využívat.

Boží protivník svou sílu nedává zdarma. Je zjištěno, že proutkaře často potkává nevysvětlitelné neštěstí v rodině, mnozí z nich trpí depresemi, sebevražednými myšlenkami apod.

Zátěž a osvobození

Jedna žena, která získala schopnost zacházet s virguli podobným způsobem jako výše vzpomenutý muž, mi jednou přiznala: „Ztratila jsem dřívější radost z modlitby a všech božských věcí. Od oné chvíle pociťuji vnitřní neklid, který je stále větší.“ Ukázal jsem jí cestu k osvobození ode vší okultní zátěže. Je to cesta, po které se necháváme vést Ježíšem Kristem. Ochotně přijala Boží pomocnou nabídku a ještě v tentýž den prožila osvobození a uvol.nění.

Každý proutkař ve skutečnosti přijímá pomoc Božího protivníka a za to musí nějak zaplatit. Sebevražedné myšlenky, pesimismus, nechuť k modlitbě a podobné stavy nejsou Boží dary. Pocházejí od satana, o němž Ježíš řekl, zeje "vrah od počátku". "Dobrá zpráva" spočívá v tom, že nás Bůh od všech těchto problémů může osvobodit. Virgule se nejčastěji používá při hledání vody. Jenže s pomocí virgule někteří také určují diagnózy nemocí i léky. Proto si musíme zcela jasně říci, že virgule patří k satanově nabídce, za kterou mistrně skrývá svou zrůdnou podstatu.

Modlitba, kterou Bůh vyslyší

Satan svůj plán vymyslel velmi chytře. Svou rozsáhlou nabídku zahalil téměř neproniknutelnou mlhou, která brání, aby do jeho temných záležitostí proniklo světlo. V tomto případě může jen Duch svatý každému otevřít oči, aby poznal svůj stav, nebezpečí, kterému je vystaven, a ďábelský původ všech těchto věcí.

S důvěrou smíš prosit:

"Velký Bože, dej mi prostřednictvím svého svatého Ducha pravé poznání o mém hříchu a vine, a daruj mi pak odpuštění hříchů a osvobození skrze Ježíše Krista. "

Tuto prosbu živy Bůh určitě vyslyší, protože tě miluje a chce ti skutečně pomoci.

Křesťané neriskují

Možná, že řeknete: "Ne, vaše mínění o kyvadlu a virguli nesdílím. Nanejvýš jsem ochoten připustit, že tyto praktiky jsou někde na hranici rizika."

Křesťané by však neměli riskovat. Kdo nám může říct, kde ona, hranice přesně leží? Buďme opatrní. Lidé, kteří milují riziko, žijí nebezpečně.

Konkurs na řidiče

Vypráví se o jedné zámožné dámě, která hledala osobního řidiče. Dala si do novin inzerát, na který se přihlásili tři muži s dlouholetou praxí. Dáma pozvala do kanceláře prvního uchazeče. Byl to mladý a pohledný muž. Položila mu otázku: "V jaké vzdálenosti byste byl schopen projet kolem propasti?" Mladý muž pyšně a sebevědomě řekl: "Vážená paní, jsem dobrý řidič. Najezdil jsem už více než sto tisíc kilometrů bez jediné nehody. Kolem propasti jsem schopen projet ve vzdálenosti jednoho metru." Po této odpovědi dáma muže požádala, aby počkal ve vedlejší místnosti. Do kanceláře vešel druhý muž. I on byl vynikajícím řidičem a mohl se také pochlubit svými dlouholetými řidičskými zkušenostmi. Na otázku, v jaké vzdálenosti by byl schopen projet kolem propasti, vyhrkl bez rozmýšlení: "Vážená paní, mně můžete důvěřovat. Zvládl jsem už všelijaké situace. Mohu Vás ujistit, že s Vámi bezpečně projedu kolem propasti ve vzdálenosti padesáti centimetrů." Také jeho požádala, aby počkal ve vedlejší místnosti.

Za dveřmi kanceláře seděl ještě jeden muž. Vypadal trochu nesměle. Jeho snědý obličej a šedé vlasy napovídaly, že za volantem musel strávit již mnoho let. Když dostal stejnou otázku jako jeho předchůdci, rozhodné a s vážným výrazem ve tváři řekl: "Vážená paní, mám jednu zásadu: především chci za všech okolností jezdit bezpečně! Kolem propasti bych jel v co největší vzdálenosti." - Tento řidič byl přijat.

Riziko je nebezpečné

Možná, že i vy považujete některé satanovy nabídky za neškodné. Snad i vy pokládáte práci s virguli nebo s něčím podobným za činnost, která je nanejvýš na hranici rizika. Říkáte si, že se přece nic nemůže stát! Jenže pohybovat se na hranici rizika je vždy nebezpečné. Například v noci a v mlze jen velmi těžko poznáme, kde se přesně nachází hranice nebezpečí. Když se někdo najednou ocitne na nebezpečné půdě, bývá často pozdě. Moudří lidé neriskují - a už vůbec ne v tak nebezpečné a záludné oblasti, jakou je okultismus. Raději zůstaňme na bezpečném území, kde máme jistotu, že nás Ježíš ochraňuje. Kdo ze zvědavosti riskuje, je v ne.bezpečí!


Grafologie a jasnovidectví

Grafologie

Grafologie se pokouší podat charakteristiku člověka na základě jeho rukopisu. Jsou ovšem někteří grafologové, kteří mají jasnovidecké schopnosti. Mnozí o nich vědí, jiní si je neuvědomují.

Jasnovidectví

Jasnovidectví patří do okultní oblasti. Pokud někdo jako jasnovidec vykládá charakteristiku člověka z jeho rukopisu, je nutno takovou metodu odmítnout, protože se za ní skrývá nebezpečí.

Spiritismus

Mistrovský podvod

Spiritismus je velmi úspěšný. Rozumí se jím domnělá komunikace s mrtvými. Ve spiritismu se zjevují mrtví a duchové a komunikuje se s nimi. Bible, Boží slovo, výslovné zakazuje „doptávání se duchů mrtvých“. A jestliže k tornu ještě přidáme biblický výrok, že mrtví „nevědí nic“, pak se bezpochyby jedná o satanův mistrovský podvod.

Hýbání stolku a skleniček

V mnoha kruzích se provozuje jako společenská hra tzv. „hýbání stolku“ nebo „hýbání skleniček“. Kdo před vážným životním rozhodnutím hledá odpověď pomocí hýbání stolku nebo skleniček, nechává si vlastně radit satanem, i když tato metoda vypadá nevinné a zajímavě. Nenechme se však oklamat. Bůh takovým způsobem informace nepodává. Touto cestou nám nenabízí svou pomoc nikdo jiný než satan. A za jeho službu musí každý zaplatit. A zde důrazně varuji i před tím, aby se někdo zúčastnil takových „her“ třeba jen jako divák. I v takovém případě se každý vždy ocitá na „nepřátelském území“ a i takové nevinné „dráždění nepřítele“ muže přijít velmi draze.

Smutní rodiče

Jsou výše zmíněné praktiky skutečně hříšné? Hovoříme-li jako rodiče se svými dětmi, určitě jim říkáme: „Když budete mít nějaký problém, když něco budete chtít vědět, když vám něco bude chybět, pak přijďte za námi. Přijďte za tatínkem nebo maminkou a nebojte se nám svěřit. Vždy vám chceme jen pomoci. Jsme tu pro vás.“

Jednoho dne se však dozvíme, že naše děti šly k sousedovi, aby se mu svěřily se svými problémy, a čekají od něho radu. Jak se jako otcové a matky budeme v takové situaci cítit? Bude nám to lhostejné?

Budeme si i nadále myslet, že máme ty nejlepší děti na světě a že klidně mohou důvěřovat více sousedovi než nám? Ne, naopak! Zarmoutí nás to a budeme se ptát, proč nám děti přestaly důvěřovat a začaly hledat pomoc a oporu u cizích lidí. Nedostatek jejich důvěry nám bude dělat starosti a hluboce se nás to dotkne. Jenže právě tak zarmucujeme Boha, když hledáme pomoc u satana a využíváme jeho služeb. Tím dáváme najevo, že jsme přestali Bohu důvěřovat, a místo abychom hledali řešení svých otázek u něj, obracíme se na satana.

Neztrácejme čas

Chci vás povzbudit, abyste Bohu vyznali všechny urážky, kterými jste se proti němu provinili. Vyznejte je jako hřích a proste o od.puštění. Ježíš vám chce odpustit. Čeká jen, že k němu přijdete. K němu se můžeme obrátit kdykoliv. A pokud to neuděláme hned, ztrácíme čas.

Ježíš je připraven pomoci hned. Ukažte, že nesouhlasíte s ďáblem, a obraťte se s důvěrou na Ježíše Krista. Ježíšova pomoc a odpu.štění platí i pro vás. Přijměte je. Chcete-li vědět, jak to prakticky udělat, pak si přečtěte čtvrtou kapitolu této knihy: "Cesta osvobození'.


Magie, kouzelnictví a okultní knihy

Magie a kouzelnictví

Mluvme teď o oblasti magie a kouzelnictví. Nemyslím nyní na kouzla, která spočívají ve zručnosti „kouzelníka“. Jde o něco zcela jiného. Jde o mnohem více.

Černá a bílá magie

Existuje „černá“ a „bílá“ magie. Jeden muž mi zcela vážně řekl: „Černá magie pochází od ďábla, a tak s ní nechci mít nic společného. Ale v bílé magii se lidé modlí Otčenáš, a to je od Boha.“ Tento muž se nechal obelstít. Ve skutečnosti totiž od ďábla pocházejí magie obě: jak „černá“, tak „bílá“. Ti, co se zabývají „černou magií“, se modlí přímo k satanu, zatímco v „bílé magii“ se také vzývá satan, ale prostřednictvím zdánlivě zbožných a kře.sťanských formulí. Ďábel vždy používá určitou dávku pravdy, aby jeho lež vypadala věrohodně. Kdo je opatrný vůči jedné jeho metodě a odmítne ji jako očividně ďábelskou, často přijme jeho druhou metodu, aniž by to tušil.

Ochranná kouzla

Jsou rolníci, kteří příliš nevěří očkování proti slintavce nebo jiným chorobám dobytka. Důvěřují však "bílé magii", a proto používají různá ochranná nebo obranná kouzla, na jejichž dobré účinky jsou ochotni přísahat.

Zázračný léčitel

Ďábel jako zázračný léčitel? Je to možné? - Mnoho lidí už bylo v "ďáblově ordinaci", aniž by to tušili. Magická zaříkávání mívají různou podobu a mohou se také různě nazývat: "modlitba o uzdra.vení", "ustálené rčení" apod. Pokaždé se však vzývá ďábel a počítá se s jeho pomocí.


Magická zaříkávání

Když někdo tělesně trpí, může se dostat k magickému zaříkávání velmi lehce. Mnozí odmítnou operaci, když se dozvědí, že bolesti mohou odstranit okultní kouzelné formule. Tak např. velmi často se lidé snaží tímto způsobem zbavit migrény. Jsou rodiče, kteří nechávají své dětí "léčit modlitbou" , která vůbec modlitbou není, protože jde o zaříkávání. Jiný recept říká, že se při nemoci mají na okenní římsu položit tři jablka a má se čekat, až uschnou. Tak, jak uschnou ta jablka, tak prý "uschne" i nemoc. Je zarážející, jak mnohostranné je magické zaříkávání.

Bůh si nenechá poroučet

Ďábel se proměňuje za "anděla světla". Vydává se za zachránce lidstva. Svou pomoc nabízí v nejrůznějších formách. U ďábla lze získat "uzdravení" na povel. Bůh si však nenechá poroučet smrtelnými lidmi. Nedomnívejme se, že můžeme Bohu rozkázat: "Milý Bože, teď mne musíš uzdravit!" Dával snad Pán Ježíš svému Otci rozkazy? Před ukřižováním se Ježíš modlil:

"Otče, chceš-li, odejmi ode mne tento kalich, ale ne má, nýbrž tvá vůle se staň. " (Luk 22,42).

Bohu nemůžeme poroučet. Vždyť ani Kristus si to nedovolil. Ďábel však na naše rozkazy čeká. Formálně nabízí zázračné uzdravení, ale potom žádá svou cenu. Jeho pomoc není zdarma.

Špatná orientace

Svými schopnostmi se chlubí také magnetizéři. Pomáhají druhým, protože používají prý "zvláštní síly". Kdo z nás však přesně ví, odkud jejich síly pocházejí? Je-li jejich spojení s těmito silami "zdola", pak se jedná o pomoc, která pochází od satana. Zdali získal takový magnetizér svou sílu "shora", nikdo neví.

Měsíční kouzlo

Existují také "kouzla měsíce". Mnozí rolníci si dávají velký pozor, aby některé práce na poli nebo na zahradě dělali jen v době určitého postavení měsíce, protože jinak je prý ohrožena dobrá úroda. Někteří dokonce o půlnoci a při úplňku provádějí zaříkávání. l to patří k hříchům kouzelnictví.



Zaříkávání bradavic

Je neuvěřitelné, jaké recepty ještě dnes používají mnozí lidé k odstranění bradavic. Tak např. se prý má na šňůře udělat tolik uzlů, kolik má člověk bradavic. Šňůra se pak musí zahrabat na zahradě, kde je vlhko. Když šňůra ztrouchniví, zmizí i bradavice. Akce bude ještě účinnější, když ji provedeme v určitém postavení měsíce nebo v určitý den týdne. Při zahrabávání šňůry se doporučuje třikrát odříkat Otčenáš. Mnozí s úžasem říkají: „Je to zajímavé, ale tato hloupost pomáhá!“ – Dnes víme, že je docela snadné zbavit se bradavic, aniž bychom volili cestu, za kterou stojí satan. Je pravda, že on rád pomůže, protože potom má příležitost požadovat svou odměnu. Touto zdánlivou „hloupostí“ prokážeme satanovi určitou poslušnost, za kterou pak musíme platit.

Zastavení krvácení


Satan se vydává za dobrodince lidstva také tím, že nabízí svou pomoc při zastavování krvácení a léčení popálenin. Tajemným zaříkáváním, např. vyvoláváním tří nejvyšších jmen a odříkáním Otčenáše, se zastavují i silná krvácení. Podobné praktiky se užívají i při popáleninách. Po Otčenáši se tiše vysloví tajemné kouzlo, popálenina se nafoukne - bolest ustoupí a rána se brzy zahojí, aniž by zanechala nějakou velkou jizvu. Protože se v mnoha případech skutečné dostaví úspěch, málokdo tuší, že zde ve skutečnosti nepomáhá Bůh, ale satan. Lidé, kteří přijali takovou pomoc, musí za ni satanovi zaplatit patřičnou cenu a většinou si nesou nějaké zatížení.

Ježíš osvobozuje

Jen Ježíš Kristus může zrušit cenu, kterou satan za svoji "pomoc" požaduje. Ježíš je vítěz a může jím být i ve vašem životě. Pověra a okultismus - to je ve svých důsledcích velmi smutná kapitola. Radostná je však skutečnost, že s pomocí Ježíše Krista mnoho lidí prožilo zázračné osvobození od svých okultních problémů. Na základě svých osobních zkušeností i zkušeností mnoha jiných lidí mohu dosvědčit, že Ježíšova vítězná síla osvobozuje i dnes. Proto se v této knize nezabývám pouze pověrou jako zátěží, ale kladu důraz na osvobození od této zátěže. Přeji si, aby všichni, kteří mají nějaké spojení s okultismem, byli s pomocí Ježíše Krista osvobozeni. Ježíš Kristus chce pomoci všem, kteří mu to dovolí.

Okultní knihy

Existují skutečně ďábelské knihy kouzel. Neznámější z nich je "Šestá a sedmá kniha Mojžíšova." Lidé si většinou myslí, že se jedná o pokračování biblických Mojžíšových knih. Jenže je tomu právě naopak. Jsou to okultní knihy kouzel a kouzelnických zaříkávání, které Boha urážejí. Zamaskovaný ďábel zde nabízí svou "pomoc" pod zbožným názvem.

Přestože okultní knihy ve svých podtitulcích nabízejí pomoc, nakonec se ukáže, že jsou pramenem kletby, velké nervozity, těžkých duševních stavů a mnoha jiných problémů.

Nejlepší doporučení pro to, co máme s takovými knihami udělat, nacházíme v Bibli:

"Přicházeli mnozí z těch, kteří uvěřili, a přede všemi vyznávali, že také oni dříve používali zaklínání. Nemálo pak těch. kteří se zabývali magií, přinesli své knihy a přede všemi je spálili. Jejich cena se odhadovala na padesát tisíc stříbrných " (Skut 19,18.19)

Podle současného kursu křesťané tehdy spálili kouzelnické knihy v hodnotě asi 150 000 Kč. To už byl velký majetek! Oni však s těmito věcmi už nechtěli mít nic společného.

Pokud jde o tento druh literatury, jejich příklad je i dnes hodný následování. Měli bychom vyčistit skříně a knihovny a všechny kouzelnické i okultní tiskoviny odstranit. Nejlépe je rovnou zničit, protože jinak se mohou dostat do nepovolaných rukou. Udělejme to jako první křesťané, kteří jednali podle svého přesvědčení a rázně skončili se všemi zvyky, jež jim škodily.



Amulety, talismany, vzývání ďábla

Amulety

Mnozí věří na ochrannou moc amuletů. Mrtvé předměty, které prošly zvláštním zasvěcením, mají prý chránit své majitele před neštěstím a nezdarem.

Jako železná opona

Ve skutečností nás může ochránit jen živý a všemocný Bůh. Jeho ochrana není vázána na žádné předměty. Z pastoračních rozhovorů vím, že amulet působí jako železná opona, která odděluje člověka od Boha. Ti, kdo nosí amulety, se většinou o Boha nezajímají. Pro ně je těžké a často nemožné, aby se pro Boha vědomě rozhodli. Jestliže i vy lpíte na nějakém amuletu, pak proste Boha, aby vám dal sílu rozloučit se s ním, abyste se mohli s důvěrou spolehnout na ochranu a péči všemocného a laskavého Boha.

Talismany

Talismany a různé předměty pro štěstí jsou velmi moderní. Lidé očekávají, že vytoužené štěstí jim přinese čtyřlístek, podkova, prasátko a jiné věcičky. Mnozí řidiči dbají na to, aby u sebe měli stále svůj talisman - nějaké plyšové zvířátko, dětskou botičku, miniaturního kominíka nebo něco podobného. Tyto mrtvé věci však nikoho nemohou ochránit a dát mu trvalý vnitřní klid. Pouze sám Bůh je dárcem všech dobrých darů. Důvěřujte Bohu a on vás určitě nezklame.

V této souvislosti nelze opomenout ani "nebeské dopisy", "listy proti požáru", "svěcená dřívka" atd.

Nebeské dopisy

V době nějakého ohrožení nebo války lidé používají tzv. „nebeské dopisy“. Obyčejné je nosí na těle a slibují si od nich tělesnou ochranu. Některé takové nebeské dopisy si nahlas předčítají a sli.bují si od nich pomoc v těžkých situacích. Je šokující, když si uvědomíme, že za těmito sliby nestojí Bůh. Člověk se zde vědomě nebo nevědomě podřizuje ochraně ďábla.

Listy proti požáru

Někteří rolníci a majitelé nemovitostí kteří místo pojištění proti požáru více důvěřují „listu proti požáru“. Stejný účel mají spolehlivě splnit i tzv. „svěcená dřívka“. Tento kouzelný prostředek většinou uchovávají pod střešními trámy. Kdo si od těchto kouzelných předmětů slibuje pomoc a ochranu, ve skutečnosti přijímá satanovu nabídku.

Klepání na dřevo

Ze stejného hnízda pochází i oblíbená průpovídka ''abych to nezakřikl", když se někdo obává, aby zmínkou o nějaké nehodě nebo nemoci nepřivolal podobné neštěstí. Kdo vysloví nějaké přání a vzápětí je "zaklepe na dřevo" s patřičnou průpovídkou, musí si uvědomit, že jeho zvyk není zcela neškodný.

Hypnóza a jóga

Hypnóza

Nikdy bychom se neměli nechat hypnotizovat, i kdyby to bylo jen z legrace. Je to velmi nebezpečné a Bůh nesouhlasí s tím, aby nějaká jiná osoba disponovala s naší vůlí. Bůh dal každému člověku možnost svobodného rozhodování, čímž ze svého hlediska podstoupil velké riziko. Vždyť každý se může svobodně rozhodnout pro Boha, anebo proti němu. O pomoc můžeme požádat Boha, nebo satana. Bůh by nás ve své všemohoucnosti mohl v našem rozhodování ovlivnit podle své vůle. On to však nedělá. On nás laskavě prosí. Zve nás - ale nenutí. Ďábel to dělá jinak. Všemi prostředky se snaží získat nad námi kontrolu. Proto je hypnóza tak nebezpečná.

Jeden schopný lékař mi vyprávěl, že při své práci používá také hypnózu. Říkal, že hypnóza mu může velmi pomoci např. při těžkých porodech. Hypnotizovat se naučil během svých uni.versitních studií ve Freiburgu. Nakonec však dodal: "Dříve jsem hypnózu velmi doporučoval, ale dnes jsem s ní velmi opatrný."

Tento lékař - dnes věřící - mi řekl: "Nechal bych se hypnotizovat jedině za dvou podmínek." Když jsem se zvědavé na ty podmínky zeptal, jeho odpověď zněla: "Především by musel být křesťanem ten, kdo by mě hypnotizoval, a pak kladu velký důraz na to, aby byl znovuzrozeným křesťanem." Toto dvojité pojištění vysvětlil takto: "Hypnóza je na hranici nebezpečí. Nerad bych se tak snadno dostal pod vliv jiné moci."

Nakonec ještě dodal: "Hypnóza způsobuje určitou závislost. Nikdo nedokáže zapomenout, že ho hypnotizér určitou dobu ovládal. Každý se octne ve vztahu závislosti." Onen lékař mi také otevřené přiznal, že každé hypnotické léčení potom vyžaduje další léčbu, aby se pacient od vyvolaného vztahu závislosti zase osvobodil. K tomu řekl: "Posthypnotické léčení může za určitých okolností trvat až dva roky. Přitom si nikdy nemůžeme být jisti, zda se z to.hoto vztahu závislosti pacient skutečně vymaní." Jestliže podle výpovědi lékaře je hypnóza přinejmenším hraniční oblastí, pak je to nebezpečná oblast. Kdo z nás přesně ví, kde ta hranice probíhá? Křesťan by zde nikdy neměl riskovat. V tomto směru není opatrnosti nikdy dost.


Jóga

Dnes se stále více a více lidí zabývá jógou. Jóga je často považována za prostředek k pravému oddechu a k získání vnitřní rovnováhy ve shonu dnešního života.

Patří jóga také k satanovým nabídkám?

Mám doma několik stránek z jedné učebnice jógy, kterou jsem před časem dostal, abych si ji přečetl. Kromě těchto pár stránek jsem všechny ostatní spálil. V této učebnici se zcela otevřeně říká: "Všechna cvičení hata-jógy probouzejí důležitá duševní centra a umožňují nám, abychom získali schopnosti, které jsou průměrným lidem zcela neznámé, a tito lidé ani nevěří, že by je kdy mohli získat. Otevírá se zde cesta k vytvoření telepatických napojení, k jasnovidectví, ke zjevení minulosti a budoucnosti a k dalším okultním schopnostem."

Klíč k okultní oblasti

Cvičení jógy nejsou tak neškodná, jak se zdá. Kdo provozuje jógu, má v ruce klíč k okultní oblasti. Toho, kdo se skrývá za těmito schopnostmi, jsme už poznali.

Proč je okultismus, spiritismus a satanismus tak přitažlivý?

Je třeba si odpovědět na zcela oprávněnou otázku, proč je oblast pověry a okultismu tak přitažlivá. Proč tolik lidí navštěvuje vykladače karet? Proč se zabývají významem snů? Proč hledají pomoc u astrologů? Proč se ptají kyvadla a proutku?

Touha po štěstí

Každý člověk touží po štěstí a po spolehlivé životní radě. Já osobně po šťastném životě a po jistotě toužím a jsem přesvědčen, že to chce mít i každý z vás. Jistotu však chci mít od toho, kdo mi ji skutečně může dát - a to je Ježíš Kristus. Štěstí z rukou někoho jiného ve skutečnosti znamená neštěstí.


Zábava a touha po vědění

Mnoho lidí hledá štěstí v okultní oblasti z pouhé zvědavosti nebo pro zábavu, někteří snad z upřímné touhy po vědění. Málokdo si však uvědomuje, že je přitom vystaven hrozivému nebezpečí a vážným důsledkům.

Strach z neštěstí

Dalším důvodem, proč se okultní oblast těší tak velké oblibě, je strach před neštěstím a nemocí. Mnozí hledají vytouženou pomoc ve zdánlivé úspěšných prostředcích. Jejich životní moto zní: Zdra.ví za každou cenu.

Zvědavost

Nejeden se odvažuje na satanovo nebezpečné území jenom ze zvědavosti, protože chce vědět, co ho čeká a nemine. Informace o budoucnosti nabízejí vykladači karet, věštci nebo astrologové. Jimi poskytované informace však nikomu nepřinášejí štěstí.


Zvládnout svůj osud

Velkou roli zde hraje skutečnost, že si lidé přejí zvládnout svůj osud vlastními silami. Boží protivník o tomto přání ví, a tak jim předkládá rafinované nabídky, kterými chce uspokojit jejich zvědavost. Ovšem každou zdánlivou pomoc jim potom vysoce zúčtuje.

Neexistuje území nikoho

Lidé se často domnívají, že oblast, ve které se pohybujeme, nepatří ani Bohu, ani satanu. Na základě tohoto názoru je potom zcela logické, že lidé přijímají jakékoliv informace, které jsou k dispozici. Toto zprostředkované poznání nám má pomoci, abychom se správně rozhodovali a získávali nutnou pomoc pro řešení každodenních situací.

Buď je to moc satanova, anebo Boží

Bible nás naléhavě upozorňuje, že člověk v žádném případě nežije na "území nikoho". Buď se pohybujeme v oblasti satanovy moci, anebo se rozhodneme pro život pod mocí Boží. Bible se k tomu vyjadřuje slovy:

"...abys otevře! jejich oči a oni se obrátili od tmy ke světlu, od moci satanovy k Bohu, a vírou ve mne dosáhli odpuštění hříchů a podílu mezi posvěcenými. " (Skut 26,18)

Kdyby skutečně existovalo nějaké neutrální území, mohli bychom klidně doporučit jasnovidectví, kyvadla, virgule, transcendentální meditaci, jógu, drogy a všechny další okultní praktiky. Vždyť bychom si tím rozšířili vědomosti a získali bychom pomoc pro zvládnutí těžkých životních situací. Bůh nás však zcela jedno.značně upozorňuje, že žádná neutrální duchovní oblast neexistuje. Opakuji to ještě jednou, protože je to velmi důležitá pravda. Bible nikde neříká, že by mezi říší "temných sil" a "Božím královstvím" existovalo nějaké "neutrální území".

"On nás vysvobodil z moci tmy a přenesl do království svého milovaného Syna. V něm máme vykoupení a odpuštění hříchů." (Kol 1, 3.14)

Boží protivník požaduje svou cenu

Kdo se vědomě nebo nevědomě pohybuje v oblasti „pravomoci temných sil“ a hledá u nich podporu, bude také brzy vyzván, aby přišel k „pokladně“ a za poskytnutou pomoc bez pardonu zaplatil vysokou cenu. Následky jsou vždy negativní, protože Boží protivník je ve vyrovnávání svých účtů radikální a nemilosrdný.

"Ďábelské ceny" mohou člověka poznamenat v různých oblastech. Projevují se ve změně charakteru, v duševních problémech, zvrhlostí, těžkostmi v oblasti víry, ve vnitřní nesvobodě, posedlostí atd. O dalších důsledcích těchto velkých hříchů pojednává následující kapitola "Kouzlo pověry a zátěž". Kdykoliv člověk přijme od Božího protivníka pomoc, uráží Boha a dopouští se tím nepravosti.


Jedná se o hřích

"Dvojí zlo spáchal můj lid: Opustil mne, zdroj živých vod, a vytesal si cisterny, cisterny rozpukané, jež vodu neudrží." (Jer 2,13)

"Každá nepravost je hřích... " (l Jan 5,17)

Rozhodující změna

Máme dvě možnosti: buď žijeme v oblasti dočasné satanovy pravomoci, anebo žijeme v oblasti Boží nadvlády. Každý se může osobně rozhodnout, zda chce něco získat, nebo ztratit. Není nutné dlouho přemýšlet, abychom zjistili, že rozhodnutí pro Boha je absolutním ziskem. Máme svobodnou vůli a můžeme se rozhodnout i pro radikální změnu strany, na které chceme stát.


Ježíš je vítěz

Je nepopiratelnou skutečností, že satan je hrozný tyran a mocný vládce. Musíme však vzít v úvahu ještě další skutečnost, a to je skutečně dobrá zpráva: Ježíš Kristus je mocnější než satan. Ježíš nad svým protivníkem už zvítězil. Rozhodla o tom Ježíšova smrt na kříži a jeho vzkříšení. Ježíš Kristus žije! Na kříži se projevilo, jak velice nás Bůh miluje. Zástupná Ježíšova smrt je viditelnou pečetí Boží lásky ke každému z nás osobné.

Jen Ježíš Kristus je schopen nás osvobodit z násilné moci satana a zrušit i náš dluh a negativní důsledky našeho dřívějšího omylu. Přitom vůbec nezáleží na tom, jak vysokou cenu od nás satan žádá. Ať jsme poznamenáni trudnomyslností nebo strachem, prostřednictvím Ježíše Krista můžeme být zase od všech těchto problémů osvobozeni. A tato pomoc je zcela zdarma, protože to je dar Boží lásky. Každý člověk má možnost žít bez duševních i jiných zátěží, každý má možnost začít nový radostný život. Mnozí se na cestu tohoto osvobození už vydali,

Chtěl bych vás povzbudit, abyste přijali nabízenou Boží pomoc a nechali se osvobodit Ježíšem Kristem. Zamyslete se, zda si skutečně můžete dovolit odmítnout tak velkorysou nabídku. Postavte se ještě dnes na stranu Vítěze. Můžete k němu přijít bez jakýchkoliv předběžných zásluh. Prosím Boha, aby vám daroval vnitřní ochotu a sílu k tomuto důležitému kroku. Bůh vás chce povzbudit:

Boží pomoc

"Nebojte se a neděste se tohoto velikého množství. Boj není váš, ale Boží" (2 Par 20,15.17).

"Dítky, ať vás nikdo neklame: Spravedlivý je ten, kdo činí spravedlnost - tak jako on je spravedlivý. Kdo však se dopouští hříchu, je z ďábla, protože ďábel od počátku hřeší. Proto se zjevil Syn Bozi, aby zmařil činy ďáblovy." (l Jan 3,7.8).


"Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není. Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti. " (l Jan 1,8.9)

Dalekosáhlé rozhodnutí

Vaše rozhodnutí je dalekosáhlé. Jste věřící, nebo pověrčivý? Jdete cestou za satanem, nebo jste se rozhodli pro Ježíše, který vás může zbavit vaší viny a zátěže? Obě rozhodnutí mají své dalekosáhlé důsledky. Ukážeme si to na jednom moderním "podobenství":


Vlak pověry

Představte si, že všichni čekáme na vlakovém nástupišti. Na jeho jedné straně stojí "vlak pověry", který nabízí vzrušující jízdu. Vlak je luxusně vybaven, má pestré barvy, neónové osvětlení atd. Z jeho pootevřených oken zní rocková hudba. Každý vůz má několik oddělení, ve kterých se nabízí zábava. Lidé plni očekávání nastupují a vydávají se na cestu.

"Nebeský dopis", který se prodává při vstupu,zajistit bezpečnou jízdu. Koho to přestane bavit v oddělení "horoskopy", může si nechat zaříkávat bradavice v salónu krásy a přitom sledovat magnetizéra, jak léčí migrénu. Také je možné navštívit oddělení, kde se vykládají karty a kde se věští. Kdo je zvědavý a chce vědět, jak to s ním dopadne, může si nechat vyložit budoucnost.

Ve vlaku je i knihovna, která nabízí vzrušující četbu. Jsou v ní k dispozici knihy jako "Šestá a sedmá kniha Mojžíšova", snáře a tajemné knihy kouzel. Určitě se nikdo nebude nudit tam, kde se budou lidé bavit "hýbáním stolečku" a "hýbáním skleniček". O kousek dál si vyměňují zkušenosti proutkaři. A nezná-li ještě někdo kyvadlo, může se zde naučit s ním zacházet. Pro zájemce je připraven kurs "Jak zabránit požáru" a "Zázračné uzdravování". Není vyloučeno, že by absolventi těchto kursů mohli být na čas oslavováni jako dobrodinci lidstva. Jako cestovní suvenýry se ve vlaku rozdávají různé amulety. Cestující, které by jízda přece unavila, mají možnost uvolnit se při cvičení jógy. Kdo má smysl pro nadpřirozeno, může se nechat přenést do jiného světa pomocí hypnózy. Zažije pak "dvojí cestu". A v jiném voze se za zavřenými dveřmi konají "černé mše" a spiritistické seance. Dokonce se zde cestujícím nabízí možnost spojení s mrtvými. Máte-li chuť, můžete vstoupit přímo do "satanovy církve".

Cesta v tomto vlaku vede k celkovému vyčerpání až na pokraj nervového zhroucení. Posledním překvapením je setkání s „otcem lži“ - ďáblem - v cílové stanici „Údolí nářku“. Všichni jsou šokováni, protože nikdo si nepředstavoval, že „vlakvedoucí“ je tak zlý a záludný. Satan se raduje z

napáchaných škod. Vzniká panika, protože jízdu uzavírá smrt. Ve skutečnosti to byla jízda do záhuby.

Souprava víry

Na druhé straně nástupiště stojí „souprava víry“. Není tak nápadná, cítíte se v ní však bezpečně a příjemně. Při nastupování pomáhají vznešení andělé a starají se o to, aby vše probíhalo klidně a spolehlivě. Během jízdy vládne všude vyrovnanost a spokojenost.

Stálým ukazatelem cesty je bible. Boží slovo. Celá cesta je tam přesně popsána. Každý se může dobře orientovat na jednotlivých životních stanicích. Pro různé situace, které během jízdy nastanou, je k dispozici útěcha a povzbuzení. Podávají se také informace o dějinném pozadí a jedinečné prorocké výpovědi poskytují úplně nový pohled na současné světové události. Denní studium bible se pro cestující stává vnitřní potřebou. Přijímají ji jako Boží "milostný dopis", který je pro ně nevyčerpatelným pramenem síly.

Pečovatelem o cestující je Duch svatý, který je vždy a všude k dispozici. Jeho stálá přítomnost je pro každého zárukou důvěry, spokojenosti, jistoty víry a síly pro překonání životních překážek. Jeho zvláštním darem je síla k poslušnosti. Lidé touží dělat to, co působí Bohu i lidem radost.

Když se někdo cestou ušpiní hříchem, Ježíšova krev ho zcela očistí. Nikdo nemá radost z hádek a sporů. Všichni jsou vděční a spokojení. Když se projíždí nesnadnými úseky, jsou obdarováni útěchou a božskou sílou, a tak neztrácejí nikdy radost.

U cíle čeká Boží Syn, Ježíš Kristus. Mezi všemi cestujícími za.vládne obrovská radost, když se s ním konečně mohou setkat. Boží láska, která doprovázela vlak celou cestu, je zosobněna v Je.žíši Kristu. Teď začíná to nejkrásnější. Věřící smí žít navždy v Boží přítomnosti. Není tam bolest, starost, nic špatného, žádná nemoc ani zlo - a dokonce ani smrt. Představa dokonalého života se stala skutečností. Cesta se vyplatila, cíl stál za to.

Boží přísliby

"Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.“ (l Kor 2,9).

"Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti. " (Jan 10,10).

Musíme se rozhodnout

Všichni jsme již „nastoupili“ do jednoho vlaku. Sedíte v tom správném? Zvolili jste si víru, a tím Boha, anebo jste se rozhodli pro pověru, a tím pro Božího nepřítele? Pokud jste nastoupili do špatného vlaku, nechcete ještě dnes přestoupit? Bůh ať vám k tomu dá sílu.

Kouzlo pověry a její důsledky


V parném létě pracoval klempíř na hliníkové střeše a měl na sobě jen kalhoty. Protože sluneční paprsky se od hliníku silně odrážely, zanedlouho pocítil jejich účinek. Bylo však už pozdě, na kůži naskakovaly puchýře a dostavily se téměř nesnesitelné bolesti. A tu si vzpomněl, že jeho strýc umí spáleniny léčit.

Vyhledal ho tedy a byl nemálo udiven neobvyklým léčebným postupem. Strýc se nejprve se pomodlil otčenáš, pak foukal na spálené tělo a přitom potichu mumlal nesrozumitelné kouzelné zaříkávadlo. Bylo pozoruhodné, že téměř okamžitě se zmírnily bolesti a za krátkou dobu se spáleniny úplně zahojily. Klempíř mohl na vše zapomenout.

Čarodějnický mistr

Roky pomalu ubíhaly, až se strýc jednoho dne musel zodpovídat před soudem za nedovolené "léčení" a "čarodějnictví". Proces vzbudil v okresním městě velký rozruch. Lidé se dozvěděli o za.rážejících léčebných metodách. Vypadalo to, jakoby se soud odehrával v "temném středověku". Obžalovaný "čarodějnický mistr" se však vůbec necítil být vinen, protože jeho jediným přáním prý bylo pomáhat lidem v jejich nouzi. Řekl, že v žádném případě nechtěl nikomu konkurovat.

Prastaré tajemné recepty

Klempíř, který si nechal vyléčit spálenou pokožku, ovšem už jako dítě okusil zvláštní strýčkovu pomoc. Měl křivici, kterou strýček vyléčil "sympatií" nebo "modlitbou o uzdravení". Hoch se tenkrát uzdravil bez jakéhokoliv lékařského ošetření a léků. A tak není divu, že kdykoliv se objevil nějaký problém, musel vždy pomoci strýček svými "prastarými tajemnými recepty".

Nemohl se modlit

Jednou se klempíři dostala do rukou bible. Velmi si přál, aby ji lépe poznal, a tak začal pravidelně navštěvovat biblické hodiny, kde se bible studovala. Ale věci se vyvíjely nějak podivně. Ve věcech víry se nemohl dostat ani o píď kupředu. Chtěl se modlit, ale nešlo to. Klempíř byl bezradný. "Vždy, když pokleknu k mo.dlitbě," postěžoval si, "vyslovím jednu nebo dvě věty - a pak si už na nic nemohu vzpomenout. Nevím, za co bych se měl modlit.



Začnu znovu od začátku, ale paměť mi opět vypoví službu. Po několika neúspěšných pokusech na mne padne taková únava, že bych okamžitě usnul... Nemohu se prostě modlit."

Ztráta paměti

Tento klempíř měl problémy též se čtením Bible. Četl ji rád, ale i zde se projevovala ztráta paměti. Stěžoval si: „Bible je moje nejoblíbenější kniha. Jen těžko ji odkládám. Je ale zvláštní, že vždy, když Bibli po čtení zavřu, nemohu si vzpomenout na nic, co jsem četl. I kdybyste mě zabil, nevím nic. Ve chvíli, kdy Bibli zavřu, přestane moje paměť fungovat.“ Další jeho vyznání odhalilo jiný problém. Přiznal se: „Jsem úplně posedlý žárlivostí a velmi tím trpím.“

Zázračný léčitel

Na svého strýčka - „zázračného léčitele“ - však nenechal dopustit. Nemohl pochopit, proč takový „dobrodinec lidstva“ musel být postaven před soud. „Vždyť tak úžasně pomohl mně i jiným“, myslel si.

Mají ony zvláštní stavy klempíře nějakou souvislost se službami „zázračného léčitele“, který pracoval nejenom s bílou a černou magií, ale i s jinými okultními praktikami? Jedná se zde o dů.sledky pověry?

Může ďábel uzdravit?

Nejprve si musíme položit velice důležitou otázku: Je zdraví výlučně Boží dar, anebo může nemocné uzdravovat také Boží protivník a nepřítel?

Je nepochybné, že také dnes může Bůh uzdravovat a léčit. Přesto však nesmíme zapomenout, že každý pravý Boží dar dokáže ďábel napodobit.



Ježíš nás varuje: „Neboť vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a bu.dou předvádět veliká znamení a zázraky, aby svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné.Úle, řekl jsem vám to předem.“(Mat 24,24-25)

Zajímavé upozornění čteme také od apoštola Pavla: „A není divu, vždyť sám satan se převléká za anděla světla. Není tedy nic překvapujícího na tom, že se jeho služebníci převlékají za služebníky spravedlnosti. Jejich konec bude jako jejich skutky!“ (2 Kor 11,14-15)

Jestliže „zázraky“ může konat i Boží protivník, pak samotná znamení, zázraky a uzdravení nemohou být důkazem Božího vlivu.





Deset kritérií pro božské uzdravení

Jakým způsobem můžeme poznat pravé uzdravení? Určitým vodítkem nám mohou být následující otázky:

Znamení pravého uzdravení:

Uzdravení Bohem

1. Vyprošuje ten, kdo chce pomoci, uzdravení od Boha, anebo se modlí k jiné moci?

Podle Boží vůle

2. Modlí se podle příkladu Ježíše: „Nechci prosazovat svou vůli, ale udělej, co chceš Ty?“ Anebo Bohu přikazuje, aby nemocného uzdravil?

Ježíš je lékař

3. Je v popředí zájmu Ježíš jako "božský lékař"? Neslouží Bůh jen jako "reklamní lákadlo" k zajištění úspěchu? Jde především o slávu léčitele, anebo o slávu Boží?

V souladu s Biblí

4. Jsou léčitelovy názory nebo poselství v souladu s Biblí? Jestliže nikoliv, vztahuje se na něj odsouzení, vyslovené apoštolem Pavlem:

"Jiné evangelium ovšem není. Jsou jen někteří lidé, kteří vás zneklidňují a chtějí evangelium Kristovo obrátit v pravý opak. Ale i kdybychom my nebo sám anděl z nebe přišel hlásat jiné evangelium než to, které jsme vám zvěstovali, budiž proklet!" (Gal l, 7-9)

Soulad vyznání se životem

5. Souhlasí léčitelův styl života a jeho vyznání s biblickými výpověďmi? Jestliže ne, platí Ježíšova slova:

"Střežte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. Po jejich ovoci je poznáte. Což sklízejí z trní hrozny nebo z bodláčí fíky? Tak každý dobrý strom dává dobré ovoce, ale špatný strom dává špatné ovoce. Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce. Každý strom, který nedává dobré ovoce, bude vy fát a hozen do ohně. A tak je poznáte po jejich ovoci.

Ne každý, kdo mi říká 'Pane,Pane', vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi řeknou v onen den: 'Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů ?' A tehdy jim prohlásím: 'Nikdy jsem vás neznal; jdete ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti."' (Mat 7,15-23)


Znevážení přírodních zákonů

6. Zajímá se uzdravovatel o to, zda nemoc nesouvisí s poru.šováním přírodních zákonů? Vede nemocné k tomu, aby dodržovali přírodní zákony?



Dnes je např. známo, že tabákový kouř vyvolává rakovinu. Samozřejmě, že Boha můžeme prosit o uzdravení i v případě, když někdo onemocněl na rakovinu plic v důsledku dlouholetého kouření. Božím záměrem však není uzdravit někoho, kdo bude dál holdovat své kuřácké vášni a pokračovat v nezdravém a nebezpečném způsobu života.


Léčebná síla slunce a vody


7. Nezapomíná na léčebnou sílu slunečních paprsků a vody? Vnitřní a vnější používání dobré vody je pro tělo pramenem zdraví.

Vzduch, pohyb a klid

8. Poukazuje na důležitost čerstvého, čistého vzduchu, dostatečného pohybu, klidu a spánku?


Vyvážená plnohodnotná strava

9. Upozorňuje na potřebu zdravé a vyvážené plnohodnotné stravy, ve které nechybí ovoce, zelenina, celozrnný chléb a ořechy, jak ji pro člověka určil Stvořitel?


Tělo chrámem Ducha

10. Připomíná léčitel, že naše tělo je chrámem Božího Ducha?

"Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a je ji máte od Boha? Nepatříte sami sobě! Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým teleni oslavujte Boha.

'Všechno je mi dovoleno' - ano, ale ne všechno prospívá. 'Všechno je mi dovoleno' - ale ničím se nedám zotročit. Jídlo je pro žaludek a žaludek pro jídlo." (l Kor ,19-20.12-13)

Nedbání přírodních zákonů má následky

Bůh si přeje, abychom byli zdraví a šťastní. Bůh není původcem nemoci, utrpení, bolestí a smrti. Naopak - On vydal přírodní zákony. Jestliže jich však nedbáme, dostáváme se přirozené do problémů, těžkostí a nemocí. Naše tělo rychle reaguje na zákon příčiny a následku.

"Neklamte se. Bohu se nikdo nebude posmívat. Co člověk zaseje, to také sklidí." (Gal 6,7)

Bůh dopouští, abychom pocítili následky

Jako příklad připomeňme, že na každém kroku se setkáváme s neblahými důsledky alkoholu. Tak třeba v dopravě si alkohol denně vybírá nové oběti. Nemocnice, výchovné ústavy a vězení nám stále připomínají, co dokáže alkohol. A přesto Bůh nikomu nebude brát sklenici s alkoholem z ruky. Vědecké výzkumy jasně ukazují, že kouření vyvolává rakovinu. A přece Bůh neudělal nic pro to, aby lidem cigareta navždy zhasla. Další velké riziko pro zdraví spočívá v nadváze, ale Bůh nám nezabrání v přejídání. Jednou se však důsledky našeho nezdravého způsobu života projeví a pak budeme hledat lékařskou pomoc.



Bůh nikoho nenutí

Bůh nám dal svobodnou vůli. Nikdy nikoho nenutí. On nás spíše upozorňuje, dává nám potřebné informace, protože to s námi myslí dobře. Tíha rozhodnutí spočívá na nás a na svobodné vůli, kterou nám dal. Rozhodnout se musíme sami. Ale sami také musíme nést důsledky svého rozhodnutí. A ty mohou být pozitivní nebo negativní.

Boží pomoc proti návykům

Některá špatná rozhodnutí můžeme později korigovat. Můžeme změnit své chování i životní návyky. Často však nemáme dost síly k tomu, abychom se zlozvyky úplně přestali. V takové situaci nám Bůh nabízí svou pomoc. Zde je Ježíšova podmínka i osobní slib:

"Ježíš řekl Židům: 'Zástanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky. Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.'

Odpověděli mu: 'Jsme potomci Abrahamovi a nikdy jsme nikomu neotročili. Jak můžeš říkat: stanete se svobodnými?' Ježíš jim odpověděl: 'Amen, amen, pravím vám, ze každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu. Otrok nezůstává v domě navždy; navždy zůstává syn. Když vás Syn osvobodí, budete navždy svobodni.'" (Jan 8,31-36)

Boží podmínka: poslušnost

Bůh nám chce a může pomoci. Podmínka zní: "Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky." Bůh požaduje poslušnost. Následující slib platí každému, kdo je ochoten poslouchat Boha: "Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými." Všemocný Bůh, který nás miluje, nás chce také osvobodit.

Boží pomoc při obnově našeho zdraví obsahuje více než jen tělesné uzdravení. Stejně tak důležité je uvedení do zdravého způsobu života. Ježíš nejenom uzdravoval, ale zároveň lidi učil, jak mají žít.

Jak zní Boží nabídka? Jakým způsobem nám Bůh může pomoci v nesnázích? V Bibli čteme:

Boží uzdravující nabídka

"Vede se někomu z vás zle? Ať se modlí! Je někdo dobré mysli? Ať zpívá Pánu! Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti aťse nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně. Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustil-li se hříchů, bude mu odpuštěno. Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého. " (Jak 5,13-16)

Zde Bůh nemocným slibuje pomoc a zdraví. Tento text obsahuje vzácné Boží přísliby, které stále ještě platí. Všemocný Bůh, Stvořitel nebe a země, má moc uzdravit vždy, když je to jeho vůle.

Jedna z podobných povzbudivých nabídek zní:

"Pojďte, vraťme se k Hospodinu; on nás rozsápal, a také zhojí, zranil nás, a také obváže." (Oz 6, J)

Rozsáhlá příprava

Prosbě o zdraví musí předcházet vnitřní příprava. Nemocný má nahlas vyznat všechny své hříchy a pokud je to možné, má napravit všechno bezpráví, které spáchal, a se všemi, komu ublížil, se má smířit. Jestliže nejsme připraveni smířit se s našimi blízkými a s Bohem a nechceme se ani vzdát svých vědomých hříchů a špatných návyků, jak pak můžeme od Boha očekávat uzdravení? Je potřebné, abychom upřímně toužili po smíření s Bohem i lidmi.

Jak sám nemocný, tak i ti, kdo se podílejí na přímluvných modlitbách, musí s Boží pomocí odstranit všechny překážky, jež brání vyslyšení modlitby.

Hřích odděluje

Hle, Hospodinova ruka není krátká na spasení, jeho ucho není zalehlé, aby neslyšel. Jsou to právě vaše nepravosti, co vás odděluje od vašeho Boha, vaše hříchy zahalily jeho tvář před vámi, proto neslyší. „ (Iz 59,1.2)

Bohu se neporoučí

Bůh může kdykoliv vyslyšet naši prosbu a uzdravit nás, ale my nevíme, co Bůh pokládá pro náš život za nejlepší. Nevíme, zda nás skutečně chce uzdravit. V tomto smyslu nesmíme Bohu poroučet. Pokud jde o zdraví, je vždy nutné Bohu říci: "Nechci prosazovat svoji vůli. Chci jen, aby se stalo to, co chceš ty!"

Jak Bůh vyslýchá modlitbu o uzdravení?

Je několik možností, jak Bůh může vyslyšet naše modlitby o uzdravení. Rozhodně však musíme vědět, že Bůh má pro nás v každé situaci připraveno to nejlepší řešení.

Okamžité uzdravení

Bůh Stvořitel má moc, aby porazil každou nemoc, pokud to odpovídá jeho vůli. Může nám darovat vytoužené a vy prošené zdraví. Ve své všemocnosti je schopen uzdravit zázračným způsobem, a to okamžitě. Známe mnoho příkladů, kdy se tak skutečné stalo.

Zázračná uzdravení i dnes

Rád vzpomínám na vyprávění jednoho kazatele o podivuhodném uzdravení, kdy Bůh vyslyšel modlitbu a oslavil se.

Rakovina žaludku

Ve věku 59 let mu lékaři po důkladném interním vyšetření sdělili, že má rakovinu žaludku v konečném stádiu. Dali mu už jen několik měsíců života. Kazatel udělal před Bohem důkladnou „inventuru života“. Všechno, co mu Boží duch připomněl, dal do pořádku. A potom se s vírou vážně obrátil na Boha se slovy:

Dík za Boží pomoc

"Velký a všemocný Bože, dal jsem svůj život do pořádku. Teď přicházím k Tobě s vážnou záležitostí. Nejprve Ti chci z celého srdce poděkovat za Tvoje vedení a pomoc v mém životě. Celý život jsem Ti směl sloužit, když jsem lidem kázal poselství o Ježíši Kristu. Je ke Tvé cti, že mnoho lidí se rozhodlo pro Ježíše. Mám z toho velkou radost a děkuji Ti za všechna ta vítězství a každo.denní podporu, kterou jsi mně i mé rodině prokazoval.

Mocný Bože, Ty víš, že se nacházím ve velké tělesné i duševní nouzi. Lékaři mi dávají už jen krátký čas života. Rakovina mého Žaludku je v závěrečném stádiu. Nevím, proč jsi to dopustil. Děkuji Ti za to, že se k Tobě mohu s důvěrou obrátit i v této situaci. Dal jsem ve svém životě vše do pořádku, a pokud to bylo možné, smířil jsem se všemi, proti kterým jsem se nějak provinil. Děkuji Ti, ž,e mohu žít v míru s Tebou i s lidmi.“

Připraven zemřít

Pokud jsi rozhodl, abych se odebral k odpočinku, jsem připraven zemřít. Vím, že budu ležet v hrobe bez jakéhokoliv vědomí, a ve dni, kdy přijdeš podruhé na tuto zem, Pane Ježíši, probudíš mě do věčného života. Pane Ježíši Kriste, Ty jsi Pánem nad životem a smrtí, a já mohu s důvěrou vložit do Tvých rukou také svůj život. Ty na mě nezapomeneš. Za tuto jistotu Ti děkuji.

Připraven dále sloužit

Pane Ježíši, jsem stále přesvědčen, že ještě i dnes můžeš uzdravit nemocné. A tak pokud mě chceš uzdravit, slibuji Ti, že Ti budu až do konce svého života sloužit tak, jak jsem to činil doposud.

Pane Ježíši, Ty jsi všemocný! Prosím Tě nyní: Uzdrav mě! Věřím, Že mi můžeš darovat zdraví, protože jsi všemocný.

Ať se stane Boží vůle

Pane Ježíši, Ty jsi řekl: 'Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.' Jsem přesvědčen, že tomu tak skutečně je. Pane Ježíši, nechávám na Tobě, jakým způsobem vyslyšíš mou modlitbu. Nechci Ti přikazovat, co máš dělat. Udělej to, co uznáš za vhodné. Připrav mě, abych mohl přijmout Tvou odpověď. Amen."


Uzdravení je zázrak

Ten kazatel mi vyprávěl, že po modlitbě pocítil, jako by se ho dotkla něčí ruka, a že je najednou zdráv. Několikerá důkladná vyšetření byla negativní - žádny nález. Profesor v nemocnici řekl: „Ať se o to snažím sebevíc, nemohu najít žádné známky rakoviny. Jste zdráv! Medicínsky to nedovedu vysvětlit. Stal se s vámi zázrak. Vy tomu říkáte vyslyšení modlitby. Buďte rád a vděčný.“



Bylo mu 80 let, když v mém bydlišti vedl večerní setkání. Směl jsem zažít, jak jeho kázání o Ježíši Kristu zasáhla mnoho lidí. Mnozí z nich se vědomě rozhodli pro Boha a přijali Ježíše Krista jako osobního Spasitele. Tento věřící muž je viditelným důkazem, že Bůh může i dnes okamžitě uzdravit, když to je jeho vůle. Děkuji Bohu za toto - i mnoho jiných vyslyšení modliteb.

Vyslyšení modlitby: postupné zlepšení

Bůh může vyslyšet prosbu o uzdravení i takovým způsobem, že stav nemoci se postupně zlepšuje. Proces uzdravení přitom může trvat týdny i měsíce. Za určitých okolností Bůh jen zastaví postup choroby. Neznáme Boží pohnutky a rovněž mu nemůžeme nic předepisovat.

Vyslyšení modlitby: Bůh řekne NE

Bůh má právo říct na naši prosbu o uzdravení „NE“. Bůh prosbu slyší, ale nevyhoví. Pochopit toto „NE“ jako Boží odpověď je pro nás asi to nejtěžší. Přesto však vířné, že všemocný Bůh nedělá chyby.

I nevyslyšení naší prosby smíme přijmout jako důkaz Boží lásky. Jen Bůh nejlépe zná důvody pro své "NE". Náš lidský rozum je příliš omezen, než abychom mohli cele pochopit Boží myšlení.

"Mé úmysly nejsou úmysly vaše a vaše cesty nejsou cesty moje, je výrok Hospodinův. Jako jsou nebesa vyšší než země, tak převyšují cesty mé cesty vaše a úmysly mé úmysly vaše." (Iz 5,8.9).

I když Bůh naši prosbu nevyslyšel, nemodlili jsme se zbytečně. Všichni se přirozeně stavíme proti nemoci a utrpení. Velmi rychle protestujeme proti každému nezdaru, který nás potká.

Proč?

Klademe si otázky: Proč se to stalo právě mně? Proč jsem nebyl uchráněn? Nezasloužili si takové utrpení jiní více než já? Proč Bůh v mém životě něco takového dopustil? Tyto otázky svědčí o tom,
že se s každým nezdarem neradi smiřujeme. Vůči všem nepříjemným situacím vnitřně protestujeme. Zapomínáme však, žetím svůj problém nevyřešíme.

Nemoc jako Boží dopuštění

Z dlouholeté pastorační praxe mohu říci, že Boží "NE" na naše prosby může mít i přes náš prvotní odpor pozitivní význam. Když Bůh nevyslyší naši prosbu o uzdravení, je jasné, že nemoc na nás nedolehla bez jeho vědomí, ačkoliv neznáme jeho důvody. Když si to uvědomíme a tuto skutečnost přijmeme, nemusíme se nadále tak vnitřně vzpouzet proti nemoci a proti Bohu.

I když Bůh naši modlitbu okamžitě nevyslyší podle našeho přání a nedostaví se ani pozvolné zlepšení, smíme vědět, že ona nemoc nepřišla bez jeho vědomí a že nám bude nadále pomáhat. Denně nám dá tolik síly, kolik jí budeme v dané situaci potřebovat.

Tak např. na nářek Izraelitů dal Bůh povzbuzující odpověď:

"Proč říkáš, Jákobe, proč, Izraeli, mluvíš takto: 'Má cesta je Hospodinu skryta, můj Bůh přehlíží mé právo'? Cožpak nevíš? Cožpak jsi neslyšel? Hospodin Bůh věčný, stvořitel končin země, není zemdlený, není znavený, jeho rozumnost vystihnout nelze. On dává zemdlenému sílu a dostatek odvahy bezmocnému. Mladíci jsou zemdlení a unavení, jinoši se potácejí, klopýtají. Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jako orlové." (Iz 40,27-31)

Nepotká nás nic těžšího, než jsme schopni unést

Smíme mít také jistotu, že Bůh zná naše duševní a tělesné schopnosti. Ve své lásce k nám nedopustí nic, co by přesáhlo naše možnosti.

Tento Boží slib zní:

"Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát." (l Kor 10,13)

Boha nelze nutit

Je velmi nebezpečné chtít si zdraví na Bohu vynutit. Myslím na jednu matku, která měla těžce nemocného syna. Muž jí zemřel a ona zůstala se synem sama. A ten nyní onemocněl. Když se lékaři už vzdali jakékoli naděje na uzdravení, byla na pokraji zoufalství. Hádala se s Bohem: "Bože, vzal jsi mi muže. Mám už jen syna. Musíš ho uzdravit. Nemůžeš mi vzít mého to jediné, co mám. Když ho necháš zemřít, pak už nemohu věřit, že jsi Bohem lásky. Musíš mi syna zachovat!" Byly to skutečně povážlivé modlitby.

A stal se zázrak. Přestože předpověď lékařů byla negativní, syn se uzdravil. Matka byla velmi šťastná, protože Bůh její modlitby vyslyšel.

Abych však ten příběh zkrátil: syn později zapadl do špatné společnosti a stal se zločincem a vrahem. Byl odsouzen k doži.votnímu vězení.

Nyní si matka začala dělat výčitky. Se slzami v očích vyznala: "Je to moje vina, že se dostal na okraj společnosti. Spáchala jsem hrozny čin. Když byl ještě nezkaženy, chtěl ho Bůh vzít k sobě.



Já jsem však Boha přinutila, aby ho zachoval při životě. Bůh to s ním tehdy myslel dobře. Teď se musím s ním trápit."

Je nebezpečné chtít zdraví za každou cenu!

Když nám Bůh ve své vševědoucnosti nesplní naše přání a ne.uzdraví nás, snadno podléháme pokušení přijmout nabídku Boží.ho protivníka. S přáním uzdravit se za každou cenu hledá.me neuváženě, vědomě nebo nevědomě, pomoc a útěchu u satana.

V čem Bůh nespolupracuje

Pokud jde o zdraví, smíme Bohu předkládat své prosby. Bůh je vyslyší způsobem, který je pro nás nejlepší. Jestliže však jako smrtelní lidé chceme všemocnému Bohu poroučet, je to opovážlivost.

Ďábel číhá

Boží protivník naproti tomu pěkně čeká, až dostane rozkazy. Kdo např. "hojí popáleniny" nebo praktikuje jiné okultní zvyky, dává vlastně satanovi rozkazy. Zde není vůbec rozhodující, že léčitel nejdříve odříká Otčenáš nebo vzývá Trojici. Tajemství úspěchu spočívá v kouzelné formuli, která je zpravidla nesrozumitelná a je vyslovena šeptem. Tím se předává satanu příkaz, aby pomohl. Satan skutečně pomůže a vytoužené uzdravení se dostaví.

Údajně pravé uzdravení

O jaké uzdravení se však v takovém případě jedná? Slyšel jsem o případu jednoho muže s rakovinou žaludku. Veškeré lékařské pokusy zklamaly, a tak muž přednesl svou prosbu Bohu. Ten však jeho modlitbu nevyslyšel. Dotyčný si však přál být uzdraven "za každou cenu". Nakonec se obrátil o pomoc k jednomu člověku, který "magicky zaříkával". Úspěch byl úžasný. Pacient přestal cítit jakékoliv bolesti. Dařilo se mu dobře a cítil se výborné. Toto zlepšení nakonec přesvědčilo i jeho příbuzné. "Muselo to být pravé u zdravení, "říkal i.

Zanedlouho však tento muž náhle zemřel. Pitva ukázala, že příčinou smrti byla rakovina žaludku. To všechny šokovalo. Ono domnělé uzdravení na základě magického zaříkávání zjevně jen odstranilo bolesti, zatímco nemoc samotná zůstala nevyléčena.

Následky pověry a okultních praktik

Zatížení, vyplývající z přijetí satanské pomoci, má dalekosáhlé důsledky. Nejde tu o nic bezvýznamného. Ďábel chce zabránit, aby lidé poznali jeho pravou podstatu. Zde nám může pomoci pouze Bůh.

Návrh modlitby

Dříve, než se budeme zabývat okultními důsledky, chtěl bych, abyste se se mnou modlili k Bohu o jeho pomoc a blízkost. Je to návrh modlitby, a já vás prosím, abyste seji modlili nahlas:


Modlete se nahlas!

"Všemocný Bože, ve jménu Ježíše Krista přicházím k Tobě s prosbou i s díky. Ukaž mi, kde jsem se ve svém životě zabýval okultními praktikami. Dej mi poznat, jaký byl jejich vliv a účinek na můj život. Ukaž mi jakou cenu ode mně ďábel žádá. V Bibli jsi slíbil: 'Když přijde Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy.'

Věřím tomu zaslíbeni. Děkuji Ti, že jsem poznal, v čem jsem se provinil a jaké to má v mém živote důsledky.

Stavím se nyní pod Tvou ochranu a odvolávám se na Tvého Syna Ježíše Krista. Ty jsi zaslíbil: 'Kdo se přizná k Ježíši a bude vzývat jeho jméno, bude zachráněn.' Věřím, že Ježíš Kristus mě skutečně může vysvobodit z moci satana. Děkuji Ti za viditelné vítězství, které jsi mi nyní dal. Amen."

Nejprve si musíme uvědomit, že JEŽÍŠ JE VÍTĚZ! Bůh řekl:

JEŽÍŠ JE VÍTĚZ!

"Kdo však se dopouští hříchu, je z ďábla, protože ďábel od počátku hřeší. Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil činy ďáblovy." (l Jan 3,8)

Nejprve se musíme zabývat neradostným tématem problémů a dů.sledků okultismu. Přitom se však seznámíme se satanovým charakterem a jeho pravými záměry.

Cílem této knihy není upozornit jen na negativní důsledky okultních praktik. Kniha chce ukázat, že Bůh nám nabízí osvobození! Tuto "dobrou zprávu" by měli slyšet všichni. Tisíce čtenářů - i já sám osobně - jsme se už pro toto osvobození rozhodli. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že JEŽÍŠ JE VÍTĚZ! A vím, že každý člověk může prožít jeho osvobozující vítězství.

Ďábel je neúprosný

Každý, kdo vědomě nebo nevědomě alespoň jednou někdy využil satanovu pomoc, zaplatí za to určitou cenu. Je přitom vedlejší, zda to bylo jen tak ze zvědavosti, anebo zda využíval satanovu pomoc každý den. Jeho nezajímají naše pohnutky. Zdánlivě nám pomáhá, ale potom vyžaduje neúprosnou cenu.

Každý z nás může požádat banku o kredit. Vyplníme několik formulářů, získáme patřičné informace a nakonec obdržíme požadovaný obnos. S penězi můžeme naložit podle svého uvážení: koupit auto, zařídit byt, vyjet si na dovolenou anebo si obstarat jiné osobní věci, které právě potřebujeme. Jen na nás záleží, jak peníze použijeme. Ovšem nakonec stejně musíme bance splatit celou půjčku včetně dohodnuté výše úroků. Stejný princip platí i pro "ďáblův kredit".

Satan vždy žádá za svou pomoc nějakou cenu, ale ne všichni ji musí zaplatit stejným způsobem. Cena může být různá:

změna charakteru, duševní deprese, sklony k perverzi, různé návyky, organické onemocnění, posedlost, problémy s vírou atd.

Každý platí jinou cenu

Požadovaná cena se může případ od případu lišit. Je celá řada problémů, které se u každého projeví jiným způsobem. Často se vyskytují kombinace negativních projevů. Každá situace je jiná. A přesto i toto smutné téma obsahuje východisko: Ježíš Kristus může každého osvobodit od jakýchkoliv okultních problémů.

Změny charakteru

Tvrdohlavost

Důsledkem pověry nebo okultní činnosti může být mimo jiné i stav, který bychom mohli nazvat "tvrdohlavostí". Takovému člověku nemůže nikdo poradit. Odmítá každý rozumný argument. Jako by si zvolil za svoje heslo: "Hlavou proti zdi!" Tito lidé velmi trpí. Někdy jen svému nejdůvěrnějšímu příteli přiznají: "Moje tvrdohlavost mě zničí!"

Jedna věřící žena, která se v mládí zabývala "hýbáním stolku" a vykládáním karet, trpěla extrémní tvrdohlavostí. Neexistovalo téměř nic, co by ji obměkčilo. Sama o sobě řekla: "Mám srdce z kamene a velmi tím trpím!"

Pesimismus

Znal jsem muže, který se začal intenzivně zabývat zvěrokruhem a podrobné studoval horoskopy. Očividně se stal necitlivým a pesi.mistickým. Jen s velkými potížemi navazoval kontakt s druhými lidmi.

Hádavost

Jistá žena vykládala karty a zabývala se věštěním. Se svými příbuznými a známými žila v neustálých hádkách. Hádky se doslova staly obsahem jejího života.

Nesmířlivost

Jiným projevem okultního zatížení může být nesmířlivost. I když jsou tito lidé ve svém stavu nešťastní, nemohou se s nikým smířit. Nemají sílu požádat o odpuštění ani odpustit. Znal jsem ženu, která mi řekla: "Já se ani nechci smířit!"

Mrhání penězi

Chamtivost nebo nekontrolované mrhání penězi může být rovněž projevem okultního zatížení, které ztěžuje určitým lidem život a které i oni sami pociťují jako velkou zátěž.

Hněv

Někdo se nad každou maličkostí hned rozčiluje. Je možné, že to je právě jeho dluh, který musí splácet. Jsou lidé, kteří se dostávají z jednoho návalu hněvu do druhého. I když si někdo myslí, že to je součást jeho povahy, určité to není normální chování.

Znal jsem ženu, kterou v dětství nechali rodiče "zaříkat". Dnes je dobrou křesťankou. Dříve se však nad každou maličkostí nesmírně rozčilovala. Svou povahou velmi trpěla. Teprve když přijala do svého srdce Pána Ježíše, prožila úplné vysvobození i z této zátěže.

Prchlivost

Ke změně charakteru patří také prchlivost. Rozhodně to není vlastnost, kterou by nás na cestu životem vybavil Bůh. Prchliví lidé nám možná řeknou: "Tuto vlastnost jsem zdědil. Někdy jsem prostě prchlivý." Možná je to jakási omluva a ospravedlnění. Mluvím však o prchlivosti, které se chce dotyčný všemožně zbavit. Prchlivost totiž může být cenou, kterou musíme za cosi zaplatit. Přesto však není nutné, abychom se s touto zátěží trápili celý život. Bůh nám nabízí osvobození.

Jeden mladý a schopný muž byl nejen vášnivým kuřákem, ale byl také nápadně prchlivý. Sám se svých výbuchů prchlivosti a hněvu bál. Jeho matka na něm praktikovala celou řadu okultních zvyků. A to byl pravý zdroj jeho problémů. Také on mohl po čase vyznat: "Kdybych poznal Kristovu osvobozující sílu dříve, netrápil bych se tak dlouho. Děkuji Bohu, že mě osvobodil."

Negativní změna charakteru

Změna charakteru, která pochází z okultních praktik, je vždy negativní. Boží protivník nám nabízí zdánlivě lákavou pomoc, ve skutečnosti nám však poslouží jen ke zlému. V každém případě platíme za satanovu pomoc vysokou cenu. Taková pomoc se nevyplatí. Bůh naší důvěru k němu naopak odměňuje tím, že nám nabízí skutečnou pomoc a božské osvobození od všeho, co by nám vnitřně uškodilo.

Duševní potíže

Deprese

V duševní oblasti hrají dnes deprese velkou roli. Existují nejrůznější deprese. Je to např. deprese z vyčerpanosti, deprese mnoha žen z jednotvárné práce v domácnosti, deprese žáků a stu.dentů, deprese jako nemoc z povolání. Jsou deprese, které vyvolává tzv. krize středního věku, přechod do důchodu atd.

Potřeba lékařské péče

Velmi časté jsou psychické poruchy a tzv. endogenní psychózy (endogenní - přicházející zevnitř), související se změnami na mozku. Deprese organického původu musí v každém případě léčit lékař. Odpovídající terapie se může zavést až poté, když lékař zjistí diagnózu.

Trudomyslnost

Jsou však také deprese okultního původu. Z těch může vysvobodit pouze Bůh.

Sebevražedné myšlenky

Sebevražedné myšlenky trápí mnoho lidí. Jistá žena se pomocí magických kouzel zbavila bradavic. Později, když utrpěla těžkou popáleninu, nechala si ji léčit opět pomocí okultismu. Od té doby se jí však zmocňovaly sebevražedné myšlenky a stálý pocit strachu. Kdykoli spatřila nůž, cítila nutkání použít ho jako sebevražedný nástroj. Vždy ji napadlo: "Vezmi ten nůž a skonči se životem!" Ani když se nechala pokřtít, nic se na jejich pocitech nezměnilo. Teprve když se vědomě odevzdala Ježíši a osvobodila se od konkrétního hříchu, cítila se dobře. Začal pro ni doslova nový život.

Strach

Podobnou zátěží mohou být nevysvětlitelné úzkostné stavy. Takoví lidé se většinou bojí tmy, samoty, často je zalévá pot a mívají pocit přítomnosti kohosi neviditelného. V noci je pronásledují děsivé sny.

Utkvělé představy, stihomam

K duševním onemocněním patří také utkvělé představy. Může se to projevovat pocitem stálého pronásledování nebo i jiným komplexem. Někteří postižení např. trpí "komplexem mytí". Myjí si sedmdesátkrát denně ruce, aniž by je měli špinavé.

Jistá žena, která pravidelně navštěvovala věštkyni a nechala si vykládat karty, trpěla "komplexem vší". Byla přesvědčena, že má ve vlasech vši a několikrát denně si musela mýt vlasy, aby měla pocit čistoty. Přitom po vších nebylo samozřejmě ani stopy. Nicméně všechny pokusy přesvědčit ji, že žádné vši nemá, byly marné.

Přecitlivělost

Bůh nás pro život vybavuje zdravou mírou citlivosti. Jsou ovšem lidé, kteří trpí přecitlivělostí. Když např. někdo nezvolí správné slovo, cítí se hned napadeni. Začnou proti své přecitlivělosti bojovat a někdy jim to trvá několik dní, než znovu docílí určité duševní rovnováhy. Při nejbližší příležitosti se však nějakou úplnou maličkosti cítí opět silně uraženi. A tak se nemohou z této chorobné přecitlivělosti dostat - ledaže by je osvobodil sám Bůh.

Netrpělivost a neovladatelnost

Další duševní škody se mohou projevovat v netrpělivosti a neovladatelnosti. Jedna matka si stěžovala: "Chtěla bych být tou nejlepší matkou, ale někdy mé to přepadne - ztratím trpělivost, přestanu se ovládat a začnu děti mlátit hlava nehlava. Vždycky, když takhle vypěním, sama nevím, co se se mnou děje. Potom je mi všeho strašně líto!" - Nezvládnutelná netrpělivost a neovladatelnost jsou ďábelské ceny za to, že nám někdy poskytl pomoc. Ovšem i v takových případech může Bůh pomoci.

Účet je vysoký

Mnozí mi řekli: „Kdybychom věděli, o jakou vysokou cenu se jedná, nikdy bychom takovou pomoc nehledali. Teď trpíme více než předtím.“ Taková je skutečnost. Můžeme hledat pomoc u Božího protivníka, ale účet, který nám pak vystaví, je velmi vysoký. Musíme ho splácet tak dlouho, dokud satanem vystavený účet Ježíš nezruší.

Perverzita

Sexualita je Boží dar

Sexualita je dar, který jsme dostali od Boha. Bible o tom říká:

"A Bůh jim požehnal a řekl jim: 'Ploďte a množte se a naplňte zemi...'" (lMoj 1,28)

Zvrhlost způsobuje problémy

Sexuální pud je Boží dar. Jestliže se však zvrhne, pak se z daru daného člověku pro radost a požehnání stává obrovské zlo. Tzv. "sexuální osvobození" ukazuje stále ve větší míře své stinné stránky. Neomezená touha po rozkoši člověka stále více zotročuje. Vyvolává neukojitelný hlad po rozmarném životě, po neustálém sebeuspokojování - a to dokonce i v manželství, projevuje se zvrhlostí atd. To vše způsobuje mnoho problémů, o kterých často nemají tušení ani nejbližší příbuzní.

Setkal jsem se s mladou ženou, matkou dvou dětí, která nedokázala zvládnout svůj pohlavní půd. Byla vdaná, ale přitom měla stále milence. Byl jsem šokován, když mi řekla: "Můj manžel mi nestačí! Potřebuji ještě další muže. Jsem prostě tak stavěna." Přemýšlel jsem o tom, co by mohlo být příčinou jejího abnormálního chování. Mezi jiným jsem se jí zeptal: "Co si myslíte o vykládání z karet?" Okamžitě odpověděla: "Ano, chcete se něco dovědět? Mohu Vám je hned vyložit!" Z rozhovoru dále vyplynulo, že se zabývala ještě jinými okultními praktikami, a kromě toho byla silně pověrčivá. Hned mi bylo jasné, proč ta žena nemohla zvládnout svůj sexuální pud. Prosté se u ní zvrhl. Za pomoc, kterou přijala od satana, platila vysokou cenu v sexuální oblasti.

Jistý úředník se mi jednou svěřil, že nemůže zvládnout svou sexualitu. Nemohl se zbavit touhy po pornografických časopisech. Z rozhovoru pak vyplynulo, že se intenzívně zabýval astrologií a sestavováním horoskopů. Dal jsem mu svou brožuru "Kouzlo pověry" a poprosil jsem ho, aby mi řekl své mínění o jejím obsahu.

Když jsem ho po týdnu znovu potkal, radostně mi řekl: "Poznal jsem, že podle bible je astrologie hříchem. Rozhodl jsem se pro osvobození, jak o tom mluví vaše knížka. Všechny své hříchy jsem nahlas vyznal Ježíši, úplně jsem mu odevzdal svůj život a sa.tanovi jsem dal výpověď. Příklady modliteb, které jsou v té knížce, mi velmi pomohly.

Také jsem prosil Ježíše, aby mi pomohl ovládat můj sexuální pud, a musím vyznat, že mne vyslyšel. Už s tím nemám problémy. Vyznal jsem mu také, že můj myšlenkový svět je totálně nakažen zhoubnou pornografií. Prosil jsem ho, aby mě osvobodil od jedovaté fantazie. Všechny pornografické časopisy a veškerou astrologickou literaturu, také všechny podklady pro horoskopy jsem spálil, aby se nedostaly do rukou někoho jiného a nebyly příčinou nových problémů. Jsem velmi vděčný a šťastný, že jsem v Ježíši Kristu konečně našel pomoc a osvobození.

Škodlivé mlčení

Perverzita se projevuje především v oblasti sexu. Dnes se o něm mluví velmi mnoho. Kdo však má problémy se svým vlastním sexuální pudem, ten se o tom jen málokdy odváží mluvit s někým jiným, protože se za sebe stydí. Proč s tím nepřijdeme k Bohu?

Bůh daruje zdravé chování

Pokud máte v této oblasti nějaké problémy, pak věřte, že jich můžete být zbaveni. Bůh v žádném případě nezruší váš pud; vždyť je to přece jeho dar. Může vám však pomoci, aby nepřirozený nebo zvrhlý pohlavní pud byl uzdraven. Nemusíte žít dále ve vnitřním napětí. Když vám Bůh pomůže, můžete konečně žít tak, jak jste si přáli.

Perverzita pudů se může projevovat také v násilí nebo přímo v ra.dosti ze smrti. Stále znovu slyšíme zprávy o nových šílencích a násilnících.

Vnitřní hlas

Někteří vrazi přiznali, že svůj čin vykonali na příkaz jakéhosi vnitřního hlasu, který je nabádal k zabití. Jsou i takoví, co zdůvodňují své chování okolností, že propadli "vůni krve". Sem rovněž patří tzv. rituální vraždy. V pozadí těchto politování hodných lidí jsou určitě okultní vztahy, které se v extrémních případech takto projevují.

Kleptománie

Jinou zvrhlostí je kleptománie - chorobný a neovladatelný pud něco ukrást. Setkal jsem se s mladým mužem, který byl stále hnán jakousi vnitřní silou, aby něco ukradl. Sotva uběhl den, aby někde něco neodcizil. Své chování si nedovedl vysvětlit. Také u něho se ukázalo, že se zabýval okultními věcmi.

Náklonnost k závislosti

Za jiné následky okultních praktik lze považovat náchylnost, která je někdy až chorobná (mánie).

Alkoholismus

Znal jsem lidi, kteří ve svém domě přechovávali jako vzácnost "Šestou a sedmou knihu Mojžíšovou", která je ve skutečnosti satanskou knihou kouzel. V tomto domě panoval neustále neklid a hádky, protože otec a jeho tři synové propadli alkoholu. Manželce a matce tento stav přinášel nepopsatelné utrpení. Otec se doslova upil k smrti.


Závislost na nikotinu

Jiný muž si jednou nechal zastavit krvácení magickým zaříkáváním. Nato se stal otrokem nikotinu. Všechny odnaučovací pokusy byly neúspěšné. Nakonec se rozhodl pro osvobození Ježíšem Kristem. Tak se zbavil kuřácké vášně doslova přes noc.

Alkohol – droga č. 1

Mluvíme-li o sklonu k chorobné závislosti, musíme se zmínit o alkoholu jako o droze č. 1. Předpokládá se, že ve Spolkové republice Německo je asi 1,5-2 milióny lidí závislých na alkoholu. Když uvážíme rodinné příslušníky, kteří jsou rovněž vtaženi do společného utrpení, pak musíme připočíst dalších 6 – 8 miliónů lidí, kterých se problém alkoholu týká.

Nebezpečné drogy

Je tragické, že konzumace drog stále stoupá. Nejznámějšími přírodními drogami jsou hašiš, marihuana, heroin, kokain; k chemickým drogám patří LSD, meskalin aj.

Nevyplatí se to

To, co platí o alkoholu, platí dvojnásob o drogách. "Sklenice" nebo droga je většinou silnější než člověk. Závislost na nich se dostaví rychleji, než člověk počítal a než je ochoten si přiznat. Má příbuzná použila jednou LSD, protože to chtěla pouze zkusit. Pod vlivem této drogy pak měla hrozný "sen" a dodnes trpí na důsledky tohoto nerozumného kroku, přestože už uplynulo několik let.

Bůh pomáhá

Díky Bohu za to, že může zrušit závislost na drogách i na čemkoli jiném. Již mnoho narkomanů - a k nim patří na prvním místě alkoholici, s Boží pomocí zažilo velkolepé osvobození.

Máte-li jakékoliv problémy tohoto druhu, spojte se s někým, kdo by vám mohl odborně pomoci, nejlépe s nejbližší poradnou pro lidi s drogovou závislostí. Pokud znáte nějakého dobrého duchovního, svěřte se mu. Může vám ukázat, jakým způsobem vás od závislosti osvobodí Ježíš Kristus.

Závislosti plné problémů

Mezi zvrhlé pudy patří také neovladatelná chuť k jídlu, hráčská vášeň apod. Pokud je příčinou váš někdejší kontakt s okultismem, může vám Ježíš pomoci.

Organická poškození

Tělesné potíže

K důsledkům okultismu mohou patřit i organické změny. Chronická onemocnění kůže, hlavy, nervů a srdce mohou mít svou pravou příčinu v okultních praktikách. Jestliže je to tak, může v takových případech Ježíš Kristus pomoci daleko lépe než ta nejlepší lékařská péče.

Migréna

Jistá mladá žena trpěla řadu let migrénou. Všechny lékařské pokusy o uzdravení byly marné. Během jednoho pastoračního rozhovoru se mi svěřila, že před časem, před několika roky, si nechala vyložit karty. A přiznala se, že migrénou trpí právě od té doby. Když zjistila, co je příčinou jejích potíží, okamžitě si přála, aby jí Ježíš osvobodil. Boží pomoc okusila doslova ze dne na den.

Zvláštní tajemné jevy

Tam, kde se konaly spiritistické seance nebo se navazoval kontakt s duchy, objevují se často různé strašidelné úkazy, jako např. hlasité klepání, lomoz a jiné prapodivné zvuky. Předměty v pokoji se začnou pohybovat, jakoby je přemisťoval někdo neviditelny, odsouvá se nábytek, otevírají se dveře atd.

Je pochopitelné, že obyvatelům to nahání strach a hrůzu, protože většinou ani netuší, že jejich předchůdci v onom domě praktikovali spiritismus nebo okultismus. I zde opakuji: Ježíš je schopen dát trvalý klid i v těchto případech a strašidelné jevy zmizí.

Jedna mladá dívka mi vyprávěla, jak se přidala k určité skupině mladých lidí, kteří spolu denně studovali "Šestou a sedmou knihu Mojžíšovu" a její rady uplatňovali v životě. Dostala se tak do oblasti magie a spiritismu. Když ve skupině docházelo stále častěji k záhadným nehodám, raději knihu odložili. Líčila mi, jak později ve svém pokoji slýchávala nevysvětlitelné klepání, škrabání a cizí kroky. Některé předměty létaly vzduchem, z ničeho nic se otevíraly dveře skříní a často cítili příliv chladného vzduchu, ačkoli byly dveře i okna zavřené.

Strašidelné jevy zmizely teprve tehdy, když dívka svěřila svůj život Ježíši a vzdala se všech okultních zvyků. Když ji od toho nepříjemného pouta Ježíš Kristus osvobodil, stala se radostnou křesťankou. Dodnes ráda vypráví druhým, jak velmi jí Ježíš pomohl.

Posedlost

Posedlost je stav, kdy je člověk vystaven silnému vlivu satana a kdy démon člověka plně ovládá.

Bible podává zprávy o tom, jak Ježíš kdysi vyháněl zlé duchy a osvobozoval všechny, kdo byli posedlí ďáblem. Tento jev ani dnes nevymizel a stále je možné setkat se s lidmi, kteří jsou ovládáni démonickými silami. Můžeme si však oddechnout! Ježíš Kristus je i v naší době stále ještě vítězem nad démony, a tedy také nad posedlostí. Když Ježíš svému protivníku přikáže, musí satan ustoupit a zotročený člověk je osvobozen, posedlost ustoupí.

Když se někdo nechá naplnit Božím Duchem, začíná pro něj nový, svobodný život.

Potíže s vírou

Nevěra

Nevěra je jedna z nejsmutnějších kapitol. Když si satan vybere tuto cenu, projeví zde plně sílu své osobnosti a záludnost svého charakteru. Jestliže člověk ztratí víru v Ježíše Krista, je prakticky odříznut od jediné pomoci, která ho může osvobodit. Nevěra se stává často největším problémem, do kterého satan člověka zavleče. Mnozí lidé však tento stav nepokládají za nějakou chorobu. Naopak -jsou na sebe ještě pyšní.

Pochybnost

Sem patří i pochybnosti. Kdo jimi trpí, má přirozeně velké potíže s vírou. V takovém případě zpochybňuje jakékoliv zásady, zvláště ty, které mají nějaký vztah ke křesťanské víře. Takto postiženy člověk má vůči každé biblické výpovědi výhrady a "dětskou víru" považuje za něco zpátečnického.

Jsou dva druhy pochybovačů. První se ve zpochybňování přímo vyžívají a jejich heslem je: "Pochybovat vždy a všude!" Patříte-li k této skupině, Bůh vám vaši radost z pochybování nebude brát. Ve svém pesimismu se můžete radovat, jak dlouho chcete.

Pokud však patříte k lidem, kteří se pochybnostmi trápí, pak vězte, že Ježíš Kristus vás může osvobodit. Jednou se dočkáte,že budete moci opět upřímně věřit, aniž byste ke své víře museli přidávat otazníky.

Fanatismus

Možná máte sklon k posměvačství, anebo jste přesvědčeni o své spravedlivosti. Pak vám musím připomenout, že duchovní pýcha, fanatismus a vnitřní rozervanost patří k cenám, které způsobují obrovské potíže víry.

Zvláštní změna nálady

Možná jste už zažili podobnou situaci: Při běžném rozhovoru jste zavedli řeč na náboženské téma a vyprávěli jste třeba o Boží lásce, o tom, co jste s Bohem prožili a jak vám pomohl. Najednou jste však měli pocit, že váš partner je jakoby nepřítomný. Cítili jste, jak zjevně myslí na jiné věci a vůbec není soustředěný na to, co mu vyprávíte. Jakoby mezi vás spadla "železná opona". Možná, že jste se divili, co je příčinou takové náhlé změny nálady.

Vzpomínám si najeden osobní zážitek: Při své návštěvě v Chicagu jsem se u příbuzných seznámil s jedním milým manželským párem. Byli to jugoslávští Němci, kteří se před mnoha lety vystěhovali do Kanady. Prodali velkou farmu a žili už v důchodu. Mluvili o svém životě a já jsem je rád poslouchal. Byli to velmi milí a hodní lidé a já jsem si jich vážil.


Rozhovor se protáhl do pozdních hodin. Byl čas jít spát, a tak jsem se otázal, jestli bych dříve, než si půjdeme lehnout, mohl ještě přečíst jeden text z bible a pomodlit se. V té chvíli jsem měl najednou pocit, že mezi nás spadla "železná opona". Oba jakoby oněměli. Ten muž se nepřítomně díval do jednoho kouta a jeho žena do druhého. Nastalo mlčení. Poznal jsem, že ti manželé se najednou necítí dobře. Pomodlil jsem se a šli jsme spát. Já jsem však neměl klid. Zajímalo mě, co bylo příčinou jejich zvláštního chování.

Druhý den ráno jsem se u snídaně zeptal, zda jsou v Kanadě také rozšířeny pověry. Řekli, že ne. Chtěl jsem vědět, zda se tam také setkali s používáním virgule. Starý farmář přisvědčil: 'Tou jsme si pomohli vždy, když jsme hledali vodu pro naše pole. V prérii nemůžete bez vody nic pěstovat. Virgule nám hledání vody velmi ulehčila."

A pak se přidala i jeho žena: "Představte si, měla jsem hodně bradavic. A tu mi někdo poradil, jak se jich mohu zbavit. Byl to zvláštní recept, ale pomohl. Podívejte, už žádné nemám." Ukázala mi ruce, a skutečně na nich nebyla ani jedna bradavice.

"Ten recept pomohl třeba i při bolestech zubů. K zubaři bychom museli jet asi 100 km. Během žní jsme však na to neměli čas. Ale soused znal jednu magickou formuli. A ten člověk nám skutečně velmi pomohl." - Hned mi bylo jasné, jakým způsobem a jak často tito lidé využívali satanovu pomoc, aniž si to uvědomovali. Pochopil jsem, proč nebyli oslovitelní ve věcech víry. Spláceli vysokou cenu za své okultní praktiky. To jsem zažil před mnoha lety. Od té doby jsem se za oba manžele často modlil, aby také oni našli cestu k osvobození a Ježíš jim mohl otevřít srdce pro božské věci.

"Duch spánku“

K problémům víry patří také „duch spánku“, který se člověka zmocní ve chvíli, kdy má naslouchat Božímu slovu. Jeden muž, který ve svém mládí navštěvoval věštce a zabýval se magií, se stal přesvědčeným křesťanem. Přesto bylo zvláštní, že vždycky při kázání nebo biblickém rozhovoru se najednou cítil unavený a usnul. I když byl dostatečně vyspalý, při kázání nebo čtení z Bible ho pokaždé přepadla únava.

Odpor vůči Bohu

Potíže s vírou se často projevují vnitřním odporem vůči Bohu, Bibli a křesťanské víře. Dotyční lidé zpravidla neznají ani příčiny ani souvislosti.

Jeden mladý zdravotník se delší dobu zabýval biblickým učením. Od našeho seznámení jsme spolu několikrát hovořili o tom, co všechno Bůh nabízí člověku. Když se však měl rozhodnout, zda přijme Ježíše Krista jako svého osobního Spasitele a zda mu odevzdá svůj život, měl jeden problém. Řekl mi: "Jsem přesvědčen, že bible obsahuje Boží pravdu. Věřím, že Ježíš Kristus, Boží Syn, zemřel, byl pohřben a vstal z mrtvých. Vím, že Ježíš žije! Vím, že mi Ježíš nabízí to nejlepší. Ježíš mě miluje, jsem o tom přesvědčen. Měl bych mu odevzdat svůj život. Stačilo by, kdybych řekl: 'Zde jsem, chci Ti patřit. Vstup do mého života!' - Ale nemohu. Rozumově s Boží nabídkou plně souhlasím, ale něco mi brání, abych ten krok udělal. Cítím silný vnitřní odpor. Nemohu se jednoduše rozhodnout, ačkoliv vím, že by to bylo mé nejlepší životní rozhodnutí. Jsem velmi nešťastný, něco mě vsak uvnitř drží."

Moje domněnka, že se zde může jednat o okultní zátěž, se potvrdila v další části rozhovoru. Vyprávěl mi, že jeho otec nechal na svém hospodářství vrtat studnu. Aby měl jistotu, že bude vrtat na správném místě, pozval si proutkaře, který měl najít nejsilnější pramen. Při této příležitosti se i on sám naučil zacházet s virgulí. A později se ještě obrátil na věštce a nechal si od něj radit.

Když jsem mu naznačil, že právě to může být příčinou jeho vnitřní rozpolcenosti, byl udiven. Požádal jsem ho, aby si přečetl mou knížku "Kouzlo pověry". Když jsme se opět setkali, komentoval její obsah slovy: "Četl jsem tu vaši knížku, ale nesdílím váš názor, že využívání okultních možností má takové následky. Vidím ty věci jinak. Používání virgule a spolupráci s věštcem nepokládám za nic závadného. Já si o tom nemyslím prostě vůbec nic."

Vážné důsledky

Satanovu pomoc můžete využívat, aniž o tom víte a aniž byste s tím vědomě souhlasili. Satan to však pokládá za projev souhlasu, že si vás na oplátku může k sobě připoutat. Boží protivník také ví, že Ježíš Kristus může z jeho závislosti vysvobodit každého, kdo o to projeví zájem. Tomu se ovšem snaží zabránit a tak dělá co může, aby nám Boží věci zprotivil nebo alespoň potlačil náš zájem. Neschopnost věřit má často tuto příčinu, i když si to postižený nepřipouští.

Nutnost modlitby

Onen zdravotník mi sdělil, že o další rozhovory o víře už nemá zájem, protože k těm věcem cítí odpor. Kdykoli na něj myslím, modlím se za něho. Pokud člověk žije, může Bůh vstoupit do jeho života a vytlačit satanovu moc, takže se přece jen může ještě rozhodnout pro Ježíše. Jsem rád, že se za takové lidi mohu modlit. Věřím, že Pán Bůh je může zasáhnout.

Lidé, kteří cestou spiritismu navázali kontakt se zemřelými, se také ocitají v oblasti satanovy moci. Proto je tak často jejich rozhodování pro Krista spojeno s nemalými potížemi.



Boží varování před spiritismem

Boží varování je jasné a měli bychom ho brát vážně:

"Neobracejte se k duchům zemřelých a nevyhledávejte vědmy a neznečišťujte se jimi. Já jsem Hospodin, váš Bůh" (3 Moj 19,31)

"Kdyby se někdo uchyloval k duchům zemřelých a k vědmám, aby s nimi smilnil, proti takovému se obrátím a vyobcuji jej ze společenství jeho lidu" (3 Moj 20,6)

"Muž či žena, v nichž by byl duch zemřelých nebo i duch věštecký, musejí zemřít" (3 Moj 20,27)


Bůh zakazuje doptávání se mrtvých

"Ať se u tebe nevyskytne nikdo, kdo by provedl svého syna nebo svou dceru ohněm, věštec obírající se věštbami, mrakopravec ani hadač ani čaroděj ani zaklínač ani ten, kdo se doptává duchů zemřelých, ani jasnovidec ani ten, kdo se dotazuje mrtvých. Každý, kdo činí tyto věci, se Hospodinu hnusí" (5 Moj 18,10-12)

"Řeknou vám: 'Dotazujte se duchů zemřelých a jasnovidců, kteří sípají a mumlají.' Což se lid nemá dotazovat svého Boha ? Na živé se má ptát mrtvých ? K zákonu a svědectví! Což oni neříkají takové slovo, ze mu z něho nevzejde jitřní záře?" (Iz 8,19.20)


Mohou nést děti následky za své předky?

Neznámé skutečnosti

Vážnost tohoto tématu poznáváme také v tom, že satan za své služby vyžaduje cenu dokonce i od dětí, vnuků a pravnuků okultistů a spiritistů.

Důsledky pro děti,vnuky a pravnuky

"Nuže, nechť se prosím vyvýší tvá moc, Panovníku, jak jsi prohlásil Řekl jsi: 'Hospodin je shovívavý a

nesmírně milosrdný, odpouští vinu a přestupek, ale viníka nenechá bez trestu, vinu otců stíhá na synech do

třetího i čtvrtého pokolení.'" (4 Moj 14,17.18)

Bůh nás upozorňuje, že když naši rodiče nebo prarodiče jednou využili satanovu pomoc, může Boží protivník vyžadovat odplatu ještě i od nás.

Druhé přikázání

Tento princip je zakotven už v Desateru. Druhé přikázání podle bible zní:

Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh Žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají“ (2 Moj 20,4-6)

Zděděná zátěž

Následky pověry, okultních praktik a spiritismu jsou opravdu hrozné. Satan může vyžadovat svou cenu i ode mne, ačkoliv já sám jsem satana nikdy o pomoc nežádal. Jemu ovšem stačí fakt, že pomohl mým předkům.

Velká odpovědnost

Nejsme tedy zodpovědní jen za sebe, ale i za své potomky. Nikdo by neměl lehkomyslně podceňovat důsledky pověry, okultismu a spiritismu. Tyto "ohavné hříchy" s sebou nesou těžké a daleko.sáhlé důsledky. Bůh nás ve své lásce důrazně varuje, protože nás chce uchránit velikých problémů.

Zatížení podlamuje ducha

Jeden věřící muž, který sám nikdy neměl nic společného s okultismem, trpěl trvalými úzkostnými stavy a neodbytnými sebevražednými myšlenkami. Kromě toho se ho vždycky zmocnil strach, když chtěl mluvit o Ježíši Kristu. Ačkoliv aktivně prožíval svou křesťanskou víru a vědomě následoval Ježíše, musel denně bojovat s těmito potížemi a často byl téměř zoufalý. Pro své duševní stavy nenašel nikde uspokojivé vysvětlení.

Jednoho dne se ovšem dověděl něco, co mu naznačilo, proč žil ve stálém strachu a proč ho trápily sebevražedné myšlenky.

Příčina byla v minulosti

Jeho babička byla spiritistkou, věštila a vykládala karty. Jeho druhá babička úspěšně používala okultní praktiky i na svých dětech, které onemocněly křivicí. Dědeček byl proutkařem a léčil popáleniny. To jsou jednoznačná fakta. Předkové přijímali pomoc od satana, který teď po právu žádal svou cenu ještě od tohoto věřícího muže. Ten však věděl, jak se této zátěže může zbavit. Nahlas Ježíši vyznal celý rozsáhlý hřích své rodiny, plně se mu odevzdal a zrušil tak "smlouvu", kterou se satanem uzavřeli jeho předkové. Osobně se satana zřekl - a prožil úplné osvobození. Ježíš ho zbavil všech potíží, které ho trápily díky jeho předkům. Začal pro něj doslova nový život.

Možná, že ďábel žádá i od vás nějakou cenu, protože vaši předkové využili satanovu pomoc. Počet vašich předků až po praprarodiče je celkem 14. Kdo dnes dokáže zjistit, čím se kdo z nich provinil? Pomoc však není tak těžká, jak se zdá. Rozhodující je skutečnost, že můžete prožít plné osvobození Ježíšem Kristem.

Osvobození je důležité

Podrobně jsme se zabývali kouzly, pověrami a důsledky, které z nich vyplývají. Přirozeně je ještě mnoho různých jiných projevů okultní zátěže, o kterých jsme se nezmínili. V rámci této knihy není možné, abychom se zabývali všemi podrobnostmi. Daleko důležitější je vědět o tom, jakým způsobem můžeme být vysvobozeni. O tom pojednávají následující kapitoly.


Můžete být svobodni

Na začátku těchto kapitol jsme se modlili. Tím jsme dali Duchu svatému příležitost, aby nám pomohl porozumět našemu životu. Pokud se ocitnete v nějaké těžké situaci, můžete vždy přijít k Je.žíši Kristu a nechat se jím osvobodit.

Ježíš vás miluje!

Ježíš vám může pomoci!

Ježíš vám chce pomoci!

Ježíš vám může pomoci ještě dnes!

Boží příslib

"Máme v něho pevnou důvěru, že nás slyší, kdykoliv o něco požádáme ve shodě s jeho vůlí. A víme-li, že nás slyší, kdykoliv o něco žádáme, pak také víme, že to, co máme, jsme dostali od něho" (l Jan 5,14.15)





















Osvobození Ježíšem

Pro každého z nás je v Bibli dobrá zpráva

"Když jsme ještě byli bezmocní, v čas, který Bůh určil, zemřel Kristus za bezbožné. Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když za takového by se snad někdo dobrá odvážil nasadit život. Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní." (Řím 5,6-8)

"Když vás Syn vysvobodí, budete skutečně svobodni." (Jan 8,36)

Ježíš Kristus vás miluje! Chce vás osvobodit od vašich potíží bez ohledu na to, jakou cenu od vás satan žádá.

Osvobození Ježíšem Kristem má smysl jen pro "zajaté", kteří jsou zatíženi hříchem.

"Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není. Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti. Říkáme-li, že jsme nezhřešili, děláme z něho lháře a jeho slovo v nás není." (l Jan 1,8-10)

Jakou roli hraje vyznání hříchů

První podmínkou pro Boží pomoc a osvobození je vyznání hříchů. Každý zajatec touží po svobodě. Kdo se necítí být okultním "zajatcem" a raději chce setrvat ve svém způsobu života, pro toho nemá nabízené osvobození žádný význam.

Omilostnění jen pro viníky

Samotná Boží nabídka odpuštění nepomůže tomu, kdo nevyzná hříchy. Proč by nám měl Bůh odpouštět, jestliže jsme nevyznali své hříchy? Takovým postojem ukazujeme, že se cítíme být v právu.viníky. Pokud jsme neudělali nic špatného, nemáme zapotřebí Božího odpuštění. Dám vám příklad: Dejme tomu, že jsem se dopustil přestupku a mám zaplatit pokutu. Když však jednoho dne dostanu milost, je to pro mě velmi dobrá zpráva. Mám z ní radost a jsem za ni vděčný. Kdybych ovšem nikdy nebyl odsouzen k peněžitému trestu, omilostnění by pro mě nemělo význam.


Ježíš Kristus zemřel za mě hříšníka a stal se tak mým Spasitelem. Tato skutečnost má však pro mě význam jen v tom případě, že své hříchy přiznám. Je nutné, abych správně poznal svou situaci, hledal pomoc, kterou potřebuji, a musím být ochoten tuto pomoc také přijmout. Duch svatý mi pomáhá pochopit, čeho jsem se dopustil, a dává mi možnost vidět můj hřích Božíma očima.

"Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít." (Jan 16,13)

Hřích Boha uráží

Hřích je zločin proti Bohu. Hřích Boha uráží. Princip hříchu spočívá v odboji proti Bohu, ve vzpouře proti Boží vládě. Hřích není maličkost, protože stál Ježíše život.

Okultní praktiky a Boží měřítko

Je modlitba o uzdravení urážkou Boha?

Modlitba za zdraví

Dejme tomu, že jste nemocni a přejete si, aby vám někdo pomohl tím, že se bude modlit o vaše uzdravení. Nahlas se pomodlí Otčenáš a potom ještě tiše vyzve na pomoc jiné síly. Jak můžete vědět, jaké síly o pomoc žádá? Kdo se modlí šeptem a dělá při tom ještě nějaké úkony, kterým nerozumíte, určitě před vámi něco skrývá. Není to však urážka Boha, když člověk vzývá někoho„jiného“?

Boží stanovisko

"Toto praví Hospodin, který to učiní, Hospodin, který vytvoří, co zůstane nepohnutelné, Hospodin je jeho jméno. Volej ke mně a od povím ti. Chci ti oznámit veliké a nedostupné věci, které neznáš. Hle, jakou ránu zahojím a vyléčím, uzdravím je a zjevím jim hojnost pokoje a pravdy." (Jer 33,2.3.6)

Bůh nás chce a může uzdravit. Hledat pomoc u někoho jiného - to je hřích!

Amulety a talismany

Amulet a talisman

Jestliže někdo nosí nebo uchovává amulet nebo talisman, pak to činí proto, že si od nich slibuje ochranu. To jsou ovšem mrtvé předměty. Ve skutečnosti si naši důvěru zaslouží pouze Bůh. Není potom takové jednání urážkou Boha? První přikázání Desatera zní:

Já jsem Hospodin, tvůj Bůh... Nebudeš mít jiného boha mimo mne.“

Druhé přikázání varuje před uctíváním jakýchkoliv obrazů. Můžeme si dovolit tyto výroky a Boží přikázání lehkomyslně přehlížet?

Jsou věštění, vykládání karet a magická kouzla jen neškodnou zábavou?

Věštění, kartářství, hadačství

Jak se na to dívá Bůh: „Prováděli své syny a dcery ohněm, obírali

se věštěním a hadačstvím a propůjčovali se k činům, které jsou zlé

v Hospodinových očích, a tak ho uráželi.“ (2 Král 17,17)

Svého syna provedl ohněm, věštil z oblaků a obíral se hadačstvím, ustanovil vyvolavače duchů a jasnovidce; dopouštěl se mnohého, co je zlé v očích Hospodina, a tak ho urážel.“ (2 Král 1,6)

Je smutné, že velmi často čekáme pomoc nejprve od lidí a spo.léháme na jejich tajemné schopnosti. Proč se neobrátit přímo na Boha?

Toto praví Hospodin: •Proklet bud muž, který doufá v člověka, opírá se o pouhé tělo a srdcem se odvrací od Hospodina.“ (Jer 17,5)


Jak se dívat na užívání kyvadla a virgule?

Kyvadlo a virgule

Boží výpověď je jasná: „Můj lid se doptává svého dřeva, jeho hůlka mu předpovídá; tak jej zavádí duch smilstva. Smilstvím (modloslužbou) se odvrací od svého Boha.“ (Oz 4,12)



Boží hodnocení spiritismu

Co o sobě tvrdí spiritismus

O spiritismus se zajímá stále více a více lidí. Někteří se dokonce domnívají, že účast na spiritistických seancích je známkou příslušnosti k „lepší společnosti“. Co hlásá spiritismus? Tento pojem pochází z latinského slova „spiritus“ - duch. Spiritismus je učení o kontaktu s duchy. Spiritismus se pokouší dokázat, že člověk má „nesmrtelnou duši“, která přežívá tělo.

Bible: mrtví nevědí nic

Bible učí přesný opak:

Živí totiž vědí, ze zemřou, mrtví nevědí zhola nic a nečeká je žádná odměna, jejich památka je zapomenuta. Jak jejich láska, tak jejich nenávist i jejich horlení dávno zanikly a nikdy se již nebudou podílet na ničem, co se pod sluncem děje. Všechno, co máš vykonat, konej podle svých sil, neboť není díla ani myšlenky ani poznání ani moudrosti v říši mrtvých, kam odejdeš.“ (Kaz 9,5.6.10)



Jak Bůh posuzuje „komunikaci“ s mrtvými?

Kdyby se někdo uchyloval k duchům zemřelých a k vědmám, aby s nimi smilnil, proti takovému se obrátím a vyobcuji jej ze společenství jeho lidu. Mži či žena, v nichž by byl duch zemřelých nebo duch věštecký, musejí zemřít.“ (3 Moj 20,6.27)

Můžeme si dovolit považovat za neškodné a bezpečné to, co Bůh pokládá za hřích?

Znaky upřímné lítosti

Hřích z Božího pohledu

Duch svatý mi dává jednak možnost, abych poznal svůj hřích, a potom mne vede k upřímné lítosti nad spáchaným zlem. Dívám-li se na hřích z Božího pohledu, pak si musím uvědomit, že svým špatným jednáním nesu podíl viny na Ježíšově smrti.

Upřímná lítost, kterou Bůh ve mně působí, není zaměřena na následky špatného činu, ale především mě vede k tomu, abych se díval na hřích Božíma očima.

Z tohoto hlediska není hřích nikdy bezvýznamnou „maličkostí“. Když poznám, že jsem svým hříchem urazil Boha a způsobil mu bolest, pak se musím štítit každého hříšného způsobu chování. Rozhodně nemohu mít radost z toho, za co musel Boží Syn zaplatit životem.

Jestliže se otevřu vlivu Ducha svatého, pak mě odvádí od špatného jednání a já mám sílu s Boží pomocí dělat to, čím Bohu působím radost.

Zármutek podle Bozi vůle působí pokání ke spáse, a toho není proč litovat, zármutek po způsobu světa však působí smrt.“ (2 Kor 7,10)

Proč je tak důležité vyznání hříchů?

Vysoká cena za hřích

Upřímná lítost vede vždy k vyznání. Ježíš Kristus čeká na vyznání našich hříchů. On za lidské hříchy zaplatil nejvyšší cenu. Také váš hřích ho stál život. Nabídka, kterou Bůh dává, je skutečná. Každý
mu smí vyznat svůj hřích.

Víte přece, ze jste z prázdnoty svého způsobu života, jak jste jej přejali od otců, nebyli vykoupeni pomíjitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem, nýbrž převzácnou krví Kristovou. On byl k tomu jako beránek bez vady a bez poskvrny předem vyhlédnut před stvořením světa a přišel kvůli vám na konci časů.“ (l Petr l, 18-20)


Ježíš čeká na vaše vyznání hříchů

Jsou dvě možnosti: Buď žijete se svým kontem hříchů dále, anebo své hříchy Ježíši vyznáte a obdržíte úplné odpuštění. Ježíš Kristus vám však nemůže odpustit vaše chyby automaticky, aniž byste mu je vyznali. Chci vás povzbudit: Řekněte Ježíši o všech svých hříších - také o těch okultních. Proč byste se Ježíši neměli „vyzpovídat“? Neodkládejte a otevřete mu své srdce? Ježíš na vaše vyznání čeká! Vyznejte mu svou vinu nahlas a konkrétně.

Generální zpověď

Ježíš Kristus je tím nejlepším zpovědníkem. Vyzpovídejte se mu. Možná se vám bude zdát moje rada naivní, ale ve vlastním zájmu učiňte jedno: vezměte kus papíru a sepište všechny své hříchy, na které si vzpomenete a které jste Ježíši ještě nevyznali. Na všechny si pochopitelně vzpomenou nedokážete. Proto se nezneklidňujte hříchy nevědomými nebo těmi, na které jste už zapomněli. Pokud vám ovšem Duch svatý po vaší „zpovědi“ připomene některé další hříchy, pak je opět Ježíši vyznejte. Nenoste je v sobě ani o den déle. Až Ježíši všechny své hříchy vyznáte, pak papír s vašimi poznámkami zničte, protože nikdo jiný o nich nemusí vědět.

Tajemství hříchu

Pro každý hřích a každé bezpráví je příznačné jedno: chtějí zůstat v tajnosti. Kdopak rád mluví o svých chybách? Který účetní by měl zájem, aby se zveřejnilo jeho stotisícové manko? Který úředník nebo ministr přijme úplatky, a pak se k tomu dobrovolně veřejně přizná? Kdo rád mluví třeba o svém mimomanželském vztahu? Kdo se jednou uchýlil ke lži nebo polopravdě, udělá vše pro to, aby to nevyšlo najevo.

Hlasité vyznání zlomí tajemství hříchu

Tajemství hříchu prolomíme jen vědomým hlasitým vyznáním svých vin. Když své hříchy postupně a nahlas vyznáme, dostanou se - obrazně řečeno - z našeho nitra na povrch. Své hříchy přineseme tam, kam patří - k Ježíši Kristu, který zemřel za všechny hříšníky. Hřích nesmí zůstat v našem srdci. Jedině tak ho Ježíšova odpouštějící moc může zrušit. Jestliže však své hříchy nevyznáme, budou mluvit proti nám na posledním soudu. Ne.dopusť, aby právě tobě Ježíš Kristus musel říci: „Tolik jsem si přál, abych ti mohl odpustit tvé hříchy. Čekal jsem jen, že mi je vyznáš, ale tys to neučinil.“ Ježíš Kristus ti potom nemůže dát věčný život, protože jsi nepřijal jeho nabídku odpuštění. Proto je lépe oddělit se od hříchu, než aby nás hřích oddělil od Ježíše, našeho Zachránce.

Nesmíme zamlčet ani jeden vědomý hřích. Musíme zajít k Ježíši na „generální zpověď“. Jestliže nevyznáme vědomý hřích, zůstane utajen. Jak dlouho ho ovšem budeme skrývat, tak dlouho nás bude ovládat satanova moc a kdykoliv od nás bude moci žádat svou cenu, protože jsme jeho dlužníky.


Jaký rozdíl je mezi hříchem a vinou?

Hřích je věc minulosti

Dejme tomu, že jsme udělali něco špatného - urazili jsme Boha, a tím jsme se provinili. Jak dlouho trvá spáchání hříchu? Krádež, manželská nevěra, vykládání karet, spiritistické seance, magické zaříkávání trvají třeba jen několik minut; v každém případě je trvání špatného činu poměrně krátké.

Vina je věc přítomnosti

Jak dlouho trvá vina? - Ta platí stále. Následky viny ovšem neseme často cely život.

Každý dlužník má věřitele, kterému dluží nějaký obnos nebo službu. To, co nás tíží, není ani tak hřích nebo špatné jednání, které mělo jen krátké trvání. Daleko intenzivněji nás sužují následky hříchu; trpíme vinou a výčitkami svědomí.

Ježíš bere vinu na sebe

Dobrá zpráva Bible zní: Ježíš Kristus nám odpouští nejen hříchy, které ho doslova „udusily“, protože ho stály život, ale on je schopen zrušit v našem životě také vinu. Takovou zkušenost prožil král David, a proto vyznal:

Vyznání krále

Blaze tomu, z něhož je nevěrnost sňata, jehož hřích je přikryt. Blaze člověku, jemuž Hospodin nepravost nepřičítá, v jehož duchu není záludnosti. Mlčel jsem a moje kosti chřadly, celé dny jsem pronaříkal. Ve dne v noci na mně těžce ležela tvá ruka, vysychal mně morek jako v letním žáru. Svůj hřích jsem před tebou přiznal, svoji nepravost jsem nezakrýval, řekl jsem: ‚Vyznám se Hospodinu ze své nevěrnosti.‘ A ty jsi ze mně sňal nepravost, hřích můj.“ (Žalm 32,1-5)

Satan dluhy vymáhá

Za každou pomoc, kterou lidem poskytne Boží protivník, si nechá zaplatit. A nejbolestnější je, že dluhy neplatí jen ten, kdo pomoc využil, ale velmi často je platí lidé i za své předky. Satan stanovuje ceny a lidé pod tíhou jeho požadavků trpí, protože následky viny mají vždy negativní dopad.

Omluva hříchu není řešením

Každý hřích s sebou nese nepříjemnosti. Proto se snažíme najít pro sebe nějakou omluvu. Místo přiznání viny ji potlačujeme a stá.váme se tak mistry v sebeospravedlňování.

Hřích musí na světlo

Je jenom jedna cesta k osvobození. Hřích a vina musí ven. Obojí musí být jmenovitě vyznáno Ježíši. On jediný odpouští hříchy a osvobozuje od důsledků jakékoliv viny. Jestliže to učiníme, pak už satanu nemusíme splácet žádné dluhy.

Překážka osvobození

Nikdy nezapomenu na jednu věřící ženu, která trpěla depresemi a sebevražednými myšlenkami. Věděl jsem, že si jednou nechala vyložit karty a vyčíst z ruky budoucnost. Měla velkou radost, když se dozvěděla, že Ježíš ji může plně osvobodit od všech důsledků

okultismu, a tak nahlas vyznala Ježíši všechny své hříchy. Odevzdala mu svůj život a satana výslovně odmítla. Přesto neprožila osvobození, po kterém tolik toužila. Proč? Během hloubkového pastoračního rozhovoru se mi přiznala, že jeden hřích Ježíši záměrně zamlčela. Měla velmi negativní postoj k jedněm lidem, kteří jí ukřivdili. Dosud se s nimi nesmířila a zatím k tomu ani nejevila ochotu. Poznal jsem, že pro ni bylo velmi trapné dát celou záležitost do pořádku.

Žena z rozhovoru pochopila, že za svou nesmířlivost musí platit vysokou cenu. Za prvé byla oddělena od Ježíše, a za druhé mohl satan dál trvat na splácení dluhu, protože hřích nebyl dosud smazán. Teprve když prosila Boha o sílu k odpuštění a byla schopna upřímné odpustit a smířit se, prožila úplné duchovní osvobození. Věřím, že nikdy nezapomene na chvíli, kdy všechno dala do pořádku, když Ježíši vyznala onen utajovaný hřích.

Hřích musíme v každém případě vyznat

Vyznání hříchů a jejich odpuštění osvobozuje, zatímco hřích zatěžuje! Nesmírné ovšem zapomenout, že jakmile opět uděláme něco zlého, dostáváme se do nebezpečí, že ďábel od nás bude znovu svou cenu požadovat. Satan si dává velmi záležet, aby našel způsob, jak na nás zaútočit, aby nám ztížil život. Když však pokaždé využijeme příležitost, abychom Ježíši své hříchy nahlas vyznali, satan ztrácí nad naším životem nadvládu.


Jak získáme jistotu odpuštění?

Boží odpuštění je úplné

Pokud jste Ježíši své hříchy vyznali, buďte jisti, že vám je bezezbytku odpuštěno - bez ohledu na to, o jaký hřích se jedná, Boží odpuštění přikrývá každý zlý čin.



Každý hřích může být odpuštěn

Boží příslib platí také vám:

Říkáme-li, ze jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není. Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý ze nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.„ (l Jan 1,8.9)



Okamžité odpuštění

Odpuštění hříchů je dílem okamžiku. Vyznáte Ježíši své hříchy - a on vám okamžitě zdarma odpouští.

I kdyby vaše hříchy byly jako š ar lat, zbělej í jako sníh, i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna“ (Iz 1,18)

Zaženu tvou nevěru jako mračno a jako oblak tvé hříchy. Navrať se ke mně, já tě vykoupím. „ (Iz 44,22)

Ježíš Kristus prolil svou krev, aby mohl dokonale vymazat vinu hříchu. Neexistuje žádny hřích, jakkoli těžký, který by Ježíš nemohl odpustit.

Odpuštění je skutečné

Jestliže vyznáte své hříchy Ježíši, jsou vám odpuštěny. Vy byste ovšem rádi měli jistotu, že se tak skutečně stalo. Mnozí si nejsou jisti, zda jim Ježíš skutečně odpustil. Většinou říkají: „Vůbec nic necítím. Nemám žádný pocit odpuštění.“ Odpuštění Ježíše Krista je skutečností - a tato skutečnost je nezávislá na pocitech. Ježíš vám však může dát i jistotu odpuštění. Když ho o to poprosíte, rád vás o tom ujistí. Na základě jeho výpovědi ho můžete vzít za slovo a podle toho se i modlit:

Prosba o jistotu odpuštění

Návrh modlitby

Pane Ježíši Kriste, vyznal jsem Ti jmenovitě své hříchy. Vím, že jsi za mně prolil svou krev. Tvoje odpuštění je skutečné. V Bibli slibuješ, ž e Tvoje krev očistí od každého hříchu. Věřím tomu. A proto Tě nyní prosím, daruj mi své odpuštění i jistotu, žes mi odpustil. Ty to můžeš učinit, protože jsi to slíbil. Věřím tomu a děkuji Ti za to. Amen.“

Satan bude za naše hříchy potrestán

Pouze Duch svatý nám umožňuje, abychom poznali své hříchy a ukazuje nám, že Ježíš Kristus nám je odpouští. Satan ví, že za každý hřích, který Ježíši vyznáme, bude na konci věků potrestán, a proto je zcela pochopitelné, že sám od sebe nám nikdy nebude naše hříchy připomínat. Potom by totiž musel počítat s tím, že je vyznáme Ježíši, a tím je vlastně necháme přepsat na satanovo konto. Tak se jeho trest stále zvětšuje.

Satanova taktika

Když nám Duch svatý naše hříchy připomene a my jsme je vyznáme Ježíši, pokouší se satan o rafinovaný trik. Za krátkou dobu nám hříchy opět připomene, aby nás zmalomyslnil. V tomto opětném odhalování naší hříšné minulosti je mistrem, a proto nám někdy nakonec vnutí myšlenku, že nám už není pomoci a že jsme všechno prohráli. Jeho připomínací taktika má, žel, u mnoha lidí velký úspěch.

Satane, přišel jsi pozdě

Proto pamatujte: Kdyby vám satan znovu připomínal dřívější hříchy, které vám už Ježíš odpustil, pak Božího protivníka směle odmítněte. Řekněte mu:

Satane, přicházíš pozdě! Mé hříchy mi už připomenul Duch svatý a já jsem je vyznal Ježíši Kristu, který mi je všechny odpustil. Jsem o tom přesvědčen. Proto už nemáš sebemenší právo mi tyto smazané hříchy připomínat. Přikazuji ti ve jménu Ježíše: Odejdi a nech mě na pokoji! „

Proč nám satan nepřeje odpuštění hříchů?

Satan je proti odpuštění hříchů

Boží protivník nad námi ztrácí svou moc ve chvíli, kdy Ježíši Kristu své hříchy nahlas vyznáme. Tím ve svém životě prolomíme „tajemství hříchu“ a satan ztrácí právo požadovat zaplacení ceny za náš hřích. Proto bude usilovat, abychom hřích nevyznali, aby nad námi neztratil svou moc. Nasadí všechny prostředky, aby se mu plán podařil.

Odkládání

Nejprve se bude snažit dosáhnout odkladu. Je přece tolik důvodů, proč je lepší tu nepříjemnou věc ještě odložit. Kdo by své chyby vyznával rád? „Dnes ne! Raději zítra. Pozítří budu mít více času. Lépe by se mi to hodilo příští týden.“ Jsme váhaví, nerozhodní, nemáme k tomu náladu, a tak vyznání odkládáme z jednoho dne na druhy. Po delším odkládání se nám potřeba vyznání nejeví už tak naléhavá. Nakonec nám do toho něco přijde a my na svůj dobrý úmysl zapomeneme. Tak jsme satanu umožnili, aby zvítězil.

Vyznejte proto své hříchy co nejdříve, nejlépe ještě dnes. Proč byste měli na Ježíšovo osvobození čekat? Svou věc můžete Bohu vyznat právě teď. Zde je návrh, jak byste se mohli modlit:

Velký Bože, potřebuji sílu a čas, abych Ti vyznal všechny své hříchy. Ty jsi řekl, že máš ‚veškerou moc na nebi i na zemi‘. Věřím, že mi můžeš dát dost síly i času, abych Ti mohl vyznat všechny své hříchy. Splň mi, prosím, tuto prosbu. Děkuji Ti, ze jsi mou modlitbu vyslyšel. Amen. „

Satan se nás bude snažit přesvědčit, že taková „generální zpověď“ není vůbec nutná. Používá pro to zajímavé argumenty. Jeho logika je pozoruhodná - ale je v rozporu s Biblí. Jaké jsou jeho argumenty?

Bůh přece všechno ví!

Dejme tomu, že někdo si nechal vyložit karty, protože se chtěl něco dozvědět o své budoucnosti. Jednoho dne však pozná, že je to hřích. Urazil Boha, protože hledal pomoc u jeho protivníka. Rozhodne se tedy, že své hříchy Ježíši jmenovité vyzná. A tu přijde se svým argumentem satan: „Ty chceš Ježíši mluvit o vyklá.dání karet jako o hříchu? To je zbytečné. Bůh je vševědoucí! On už přece dávno ví, že sis nechal karty vyložit. Přece mu to nemusíš znovu jmenovitě vyznávat.“

Hřích musíme jmenovitě vyznat

Z lidského pohledu je tato námitka logická. Bůh nám však radí něco jiného:

Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, ze nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.“ (l Jan 19)

Zcela, jasně a zřetelně jsme četli: „Jestliže doznáváme své hříchy...“! Znamená to tedy, že své hříchy musíme jmenovité vyznat. Zde se nemluví nic o tom, že své hříchy už nepotřebujeme vyznávat, protože Bůh je vševědoucí. Boží vševědoucnost však nijak neruší naši potřebu vyznávání hříchů.

Můžeme být ovšem klidní. Vševědoucí Bůh přece zná osobně každého z nás a zná velmi dobře i naši situaci, takže mu při svém vyznání neříkáme nic nového.

Hospodine, zkoumáš mě a znáš mě. Víš o mně, ať sedím nebo vstanu, zdálky je ti jasné, co chci dělat. Ještě nemám slovo na jazyku, a ty, Hospodine, víš už všechno. Nad mě chápání jsou tyto divy, jsou nedostupné, nestačím na to. „ (Žalm 139,1.2.4.6)

Chci vás povzbudit, abyste přijali Ježíšovo pozvání:

Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží.“ (Mat 11,28-30)

Vyznání Boha neuráží

Satan však přichází s dalším argumentem:

Nechal sis vykládat karty, a tím jsi již jednou urazil Boha! A nyní mu chceš znovu ten hřích připomínat. To bys mu neměl udělat!“ Přitom jde satanu jen o to, abyste Bohu své hříchy nejmenovali. Bůh však říká něco jiného, a to velmi důležitého:

Neutajovat hřích

Kdo kryje svá přestoupení, nebude mít zdar, ale kdo je vyznává a opouští, dojde slitování.“ (Přísl 28,13)



Nejlepší rozhodnutí je odevzdat svůj život Ježíši

Pokud jsme Ježíši jmenovitě vyznali své hříchy, zlomili jsme „tajemství hříchu“. Jestliže jsme opravdu vyznali všechny své hříchy, jsme plně otevřeni pro Boha. Nyní smíme pozvat Ježíše, aby vstoupil do našeho života.

Všichni můžeme udělat nejlepší rozhodnutí života: nabídnout svůj život Ježíši. Dovolme mu, aby náš život vedl. On je tím nejlepším Pánem! Je vítězem a při svém druhém příchodu nám v plnosti předá „věčný život“. Budete smět žít po celou věčnost v Boží přítomnosti. Nebude nám už hrozit smrt, bude to život bez utrpení, starostí a nemocí - a tento nádherný život bude trvat věčně.

Kdo Ježíši důvěřuje, je zachráněn

Bible k tomu říká:

Neboť Bůh tak miloval svět, ze dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.“


Kdo Ježíše odmítne, bude odsouzen

Soud pak je v tom, ze světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází k světlu, aby jeho skutky nevyšly najevo. Kdo však činí pravdu, přichází k světlu, aby se ukázalo, ze jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“ (Jan 3,16-21)



Boží pozvání

Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.“ (Zj3,20)

Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi.“ (Jan 1,12)

S Ježíšem – život, bez Ježíše - smrt

A to je to svědectví: Bůh nám dal věčný život, a ten život je v jeho Synu. Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život.“ (l Jan 5,11.12)



V následující kapitole „Cesta osvobození“ najdete návrh, jak odevzdat svůj život Ježíši.

Rozhodnutí pro Krista je vždy ziskem

Rozhodnutí pro Ježíše Krista je vždy tím nejlepším životním rozhodnutím a to i v případě, že jste se nikdy vědomé nespojili se satanem a za jeho služby nemusíte splácet žádny dluh. Tím, že se rozhodnete pro Ježíše, získáte velké duchovní požehnání nejenom v tomto živote, ale i pro celou věčnost. Proto si vás dovolím povzbudit: rozhodněte se pro Ježíše a odevzdejte mu plně svůj život. On vás nezklame. Ježíš vás miluje!

Vypovězení smlouvy

Ďábelskou smlouvu“ musíme zrušit

Jestliže jsme třeba jen jednou využili nabídku satana a nechali si jím posloužit, existuje mezi námi a jím sice neviditelná, ale účinná smlouva. Ďábel jako váš smluvní partner má jen jeden cíl – chce ovládat váš život.

Ježíš Kristus je vašim nejlepším smluvním partnerem:

V tom se ukázala Bozi láska k nám, ze Bůh poslal na svět svého jediného Syna, abychom skrze něho měli život. V tom je láska: ne ze my jsme si zamilovali Boha, ale ze on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy.“ (l Jan 4,9.10)

Zrušme ještě dnes „ďábelskou smlouvu“. V příští kapitole se dozvíte, jak se modlit, abyste se zbavili satana a všech potíží, do kterých jste se kvůli okultismu dostali.



Proč musíme zničit všechny okultní předměty?

Satanova útočná základna

Okultní předměty slouží satanu jako útočná základna. Proto se jich zbavte, a tím se osvobodíte i od satanových útoků. Je bezpod.mínečně nutné, abyste tyto předměty zničili.

Příkladem nám může být postup křesťanů v Efezu:

Přicházeli i mnozí z těch, kteří uvěřili, a přede všemi vyznávali, ze také oni dříve používali zaklínání. Nemálo pak těch, kteří se zabývali magií, přinesli své knihy a přede všemi je spálili. Jejich cena se odhadovala na páde sát tisíc stříbrných.“ (Skut 19,18.18)

Zničit okultní předměty, přerušte kontakty

Pro přehled si uveďme, o jaké předměty se jedná:

Okultní a spiritistická literatura, satanské knihy kouzel, snáře, okultní obrazy a symboly, ochranné dopisy, „nebeské“ dopisy, dopisy podepsané krví, osobní horoskopy, hrací karty, křišťálová koule, kyvadlo a virgule, amulety a talismany, ochranná znamení, prostě všechny předměty, které lze okultně použít. Projděte svůj byt a všechny tyto věci zničte.

Přerušte kontakty

Přestaňte se stýkat s lidmi, kteří se věnují okultismu.



Jakým způsobem můžeme pěstovat spojení s Bohem?

Komunikace je důležitá

Když se nám Ježíš Kristus stane smluvním partnerem, náš život se zásadně změní k lepšímu. Přemýšlejte o tom, jak spolu smluvní partneři komunikují. Mluví spolu, plánují spolu, informují se navzájem a udržují spolu nepřetržité spojení. Kdybychom Ježíši dali své slovo a přitom se s ním nemínili pravidelně stýkat, byli bychom velmi nespolehlivými partnery.

Udržujte proto s Ježíšem každodenní spojení:

1. Čtěte každý den Boží slovo - Bibli.

2. Modlete se. Udělejte si čas pro každodenní rozhovor s Bohem.

3. Pěstujte křesťanské společenství.

Vyhledejte věřící lidi a scházejte se s nimi.

Čtení Bible, modlitby a křesťanské společenství jsou životně důležité

Každý den čtěte Bibli

Ve vašem zájmu vás vybízím, abyste si udělali čas a každý den si přečetli alespoň malý oddíl z Bible (a také z dobré křesťanské knihy). Čtení Bible vám pomůže lépe poznat Boha a jeho plán pro člověka. Bůh vám ukáže, s čím nesouhlasí a co je to hřích. Poznáte Ježíše, který zemřel za vaše hříchy. Ježíš je vaším nejlepším vzorem. Získáte praktické životní rady a budete inspirováni Božími myšlenkami. Váš život se změní k lepšímu. Každodenní čtení Bible je nenahraditelné.

Doporučuji vám čtení Bible ve standardních i moderních překladech.

Nezapomeňte se denně modlit. Mluvte s Ježíšem jako s vaším nejlepším přítelem. Řekněte mu, co vás trápí. Ježíš má pro vás vždy čas. Udělejte si i vy čas pro něj a mluvte s ním.

Návrh krátké modlitby:

Pane Ježíši Kriste, ukaž mi, jaký jsem a také v čem mi můžeš pomoci. Daruj mi Tvé vítězství. Pomoz mi, abych Ti mohl důvěřovat. Děkuji Ti za Tvou zjevnou pomoc a lásku. Amen.“

Křesťanské společenství

Přátelství s opravdovými křesťany je životně důležité. U věřících přátel určité najdete pomoc, kterou budete potřebovat. Pokud se satanu podaří, aby vás izoloval, budete poraženi. Připojte se ke společenství „živých věřících“. V církvi získáte nutnou duchovní péči a podporu pro další život. Také při přátelských návštěvách v domácnostech spoluvěřících můžete prožít důvěrnou atmosféru, ve které se nebudete bát mluvit o svých problémech. Seznámíte se s lidmi, kteří vás podpoří prakticky i v modlitbách. U těchto lidí můžete hledat pomoc i v případě, že se potřebujete zbavit okultních důsledků.



Odpověď na důležité otázky

Stačí, když se přestaneme zabývat okultismem a zřekneme se satanovy pomoci?

Satan se jen tak rychle nevzdává

I když satana rozhodně odmítneme, on se k nám přesto ještě ochotně vrací. Pokud jsme mu dali sebemenší podnět, nedá nám pokoj. Jen plné osvobození Ježíšem Kristem nás cele zbaví satanova nároku. Chceme-li být skutečně svobodni, musíme projít „cestou osvobození‘.

Odpustí Ježíš při našem znovuzrození i naše okultní praktiky?

Hříchy nejsou odpuštěny automaticky

Ježíš Kristus svou smrtí odpustil předběžně i se zpětnou platností všechny naše hříchy. Boží Syn nemusí stále umírat, aby mohl odpouštět. Přesto však naše hříchy nemohou byt odpuštěny automaticky. Teprve když své hříchy Ježíši jmenovitě vyznáme, můžeme přijmout Boží odpuštění.

Vidět hřích Božíma očima

Budeme-li se dívat na hřích Ježíšovýma očima, bude to pro nás zároveň šok i lék. Vždyť naše hříchy stály Ježíše život. Proto od nás také očekává, že když poznáme, co zlého jsme udělali - např. našim bližním, dáme podle svých možností všechno do pořádku. Ještě jednou tedy: hříchy nejsou odpuštěny automaticky.

Napravit spáchané bezpráví

Své hříchy musíme Ježíši Kristu vyznat a spáchané zlo podle možností napravit. Je to těžký úkol, ale Bůh nám chce pomoci. I v takových situacích smíme využít jeho sílu.


Co s problémy se satanem i po obrácení? Znamená to, že ztratíme věčný život?

Biblická výpověď je jasná a jednoznačná:

Rozhodnutí pro Ježíše znamená věčný život: „Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život. „ (l Jan 5,12)

Zůstaneme-li Ježíši věrni po celý život, získáme jako Boží děti určitě ‚Věčný život“. Tomu satan nemůže zabránit.

Není nutný celoživotní boj

Je pravda, že každý - tedy i znovuzrozený křesťan - je vystaven satanovým pokušením. O Boží dar věčného života nás však satan připravit nemůže. Kdo projde „cestou osvobození“, může šťastně žít celý život bez „ďábelských zátěží“. Ať se pro Ježíše rozhodneme kdykoli, v každém případě budeme od satana osvobozeni. Rozdíl spočívá v tom, že čím dříve se Ježíšem necháme osvobodit, tím méně nám může satan v životě uškodit.


Co dělat v případě, že naši předkové byli okultisty?

Zatížení po předcích

Jestliže se vaši předkové zabývali okultismem, měli byste v každém případě zrušit smlouvu se satanem, i když ji s ním uzavřeli oni, a ne vy. Kdo i v takových případech vydá na „cestu osvobození“, bude od všech okultních zátěží osvobozen.

Jeden věřící muž mi řekl: „Nemohu zjistit, čeho všeho se moji předkové v minulosti dopustili. Skutečnost je však taková, že díky okultním vztahům předků mám problémy, a chci se jich zbavit. Pojistím se. Nechám se od okultní moci osvobodit a budu se nahlas modlit, jak to navrhujete. Chci, aby v mém životě zvítězil Ježíš Kristus. Proto udělám vše, aby satanova moc v mém životě byla poražena. Tento způsob osvobození přece nic nestojí. Boží odpuštění a pomoc je zdarma, a za to jsem Bohu vděčný.“ Bůh tomuto muži, tak jako i mnoha jiným, pomohl k úplnému osvobození.

Co dělat, když znovu upadneme do okultního vztahu?

Vyznání nových hříchů

Jestliže si vzpomeneme na hříchy, které jsme Ježíši ještě nevyznali, anebo se mezitím znovu proviníme, musíme je rovněž jmenovitě vyznat. Jinak si na nás bude satan dělat opět nárok a bu.de od nás požadovat svou cenu. Proto je nutné, abychom se v mo.dlitbě jeho vlivu znovu zřekli.

Satan je silný, Ježíš je silnější

Ježíš je vítěz. Když se vědomě přidáte na Ježíšovu stranu, nacházíte se na straně vítěze.

Obranná kouzla a jejich následky

Jedna věřící žena z Bavorska byla ve svém dětství „protažena kořenem stromu“. Její matka se rozhodla pro toto ochranné a obranné kouzlo proto, aby své dítě uchránila od zlých vlivů. Ona sama už několikrát požádala satana o pomoc, aniž tušila něco zlého. Důsledkem bylo, že prožívala velké utrpení. Satan jí velmi ztrpčoval život.

Tato žena navštěvovala mé přednášky, věnované tomuto tématu. Po přednáškách za mnou přišla a řekla: „Chci se nechat osvobodit tak, jak jste o tom mluvil. Chci Ježíši vyznat všechny své hříchy. Chci být konečně svobodná! Satan mě už dost dlouho trápil.“ Ještě v ten den odešla do lesa, tam pod stromy poklekla a Ježíši Kristu jmenovitě vyznala své hříchy. V modlitbě se výslovně zřekla satana a svůj život odevzdala Ježíši.

Později jsem od ní dostal dopis, kde mi psala, že její život se viditelně změnil k lepšímu. Když prožila Ježíšovo osvobození, bylo jí už více než 70 let. Litovala, že teprve v tak pozdním věku poznala plnou svobodu a že tolik let musela trpět. Byla vděčná, že u Ježíše Krista našla plné osvobození. Z jejího dopisu jsem poznal, jak je šťastná, že začala žít nový život.

Ještě dnes můžete být svobodni

Ať jste mladí, středního věku nebo staří, ještě dnes můžete být svobodni. Přeji vám, abyste ještě dnes přijali Boží nabídku. Ježíš na vás čeká! Ježíš vás miluje! Ježíš vám chce pomoci! Může vám pomoci okamžitě! Proč byste měli tuto šanci odkládat?

Cesta osvobození

Osvobození Ježíšem Kristem: Ježíš je vítěz!

JEŽÍŠ nás miluje!

JEŽÍŠ nenávidí naše hříchy.

JEŽÍŠ za naše hříchy zaplatil svým životem.

JEŽÍŠ svou smrtí zajistil odpuštění našich hříchů.

(Ef 1,7.8)

JEŽÍŠ nabízí své úplné odpuštění každému jako dar.

(Řím 3,23.24)

JEŽÍŠ neodpouští automaticky. Jeho odpuštění musíme osobně přijmout.

I. Proč je důležité vyznat své hříchy jmenovitě?

Jmenovitým vyznáním svých hříchů Ježíši vyjadřujeme:

1. Své poznání o Bohu:

Bůh je svatý. Jeho přítomnost nesnese žádný hřích. Hřích nás dělí od Boha i od lidí. Hřích je vzpourou proti Bohu.

2. Své poznání o sobě:

Jednali jsme špatně. Jsme hříšníci. Naše hříchy nás dělí od Boha. Náš hřích není maličkost. Jsme spoluvinni za smrt Ježíše. Díváme se na hřích z Ježíšova pohledu. Své hříchy nemůžeme oddiskutovat. Nemůžeme se od svých hříchů osvobodit. Jako hříšníci si zasluhujeme smrt. (Řím 6,23)

Jsme kandidáty smrti. Jen Ježíš nás může zachránit od trestu smrti.

3. Svou připravenost:

Přicházíme k Ježíši jako hříšníci. Své hříchy Ježíši přiznáváme.

4. Své vyznání:

Každý spáchaný hřích zůstává skrytý. Každý hřích vytváří v našem životě „tajemství hříchu“. Jmenovitým vyznáním toto tajemství zrušíme. (Přísl 28,13)

5. Své přiznání:

Přiznáváme, že jsme Ježíše zklamali.

6. Své rozhodnutí:

Víme, že Ježíš svým životem a smrtí na kříži vykonal dokonalou práci. Svými skutky si nemůžeme zasloužit ani odpuštění ani spasení. Ježíšovo odpuštění je dar. Přijímáme Ježíšovo odpuštění.

7. Své díky:

Smrtí Ježíše na kříži nám jsou odpuštěny všechny naše minulé i budoucí hříchy (l Jan 2, l .2.12). Toto odpuštění hříchů je skutečností, která je nezávislá na našich pocitech.

II. Jak jmenovitě vyznat své hříchy

Proste Boha, aby vám ukázal, v čem jste udělali chybu. Napište si všechny hříchy, které vám Duch svatý připomene. Nepokoušejte se sami křečovitě odhalovat své hříchy. Hřích, který jste už jednou jmenovitě vyznali, nemusíte vyznávat znovu. Jestliže jste svou chybou poškodili druhého člověka, dejte celou záležitost podle možností do pořádku. Řešte ji s tím, koho se týká. Proste Boha o sílu, kterou k tomuto kroku potřebujete. (Ezech 33,14-16)

Smiřte se co nejdříve s Bohem i s lidmi. Pokud si myslíte nebo zjistíte, že se okultismem vědomě či nevědomě zabývali vaši předkové (viz 5 Moj 18,9-14), zřekněte se těchto činů v modlitbě. Pro jednotlivé situace najdete na následujících stránkách návrhy modliteb. Pokud si dodatečně vzpomenete na nějaký hřích, hned ho jmenovitě vyznejte.

III. Dobrá zpráva

Ježíš Kristus chce a může zrušit satanovu moc v životě každého, kdo je ochoten udělat tyto tři důležité kroky:

1. Vyznejte Ježíši všechny své hříchy, na které si vzpomínáte.

2. Svěřte svůj život Ježíši a plně mu důvěřujte, a tak se stanete Božím dítětem (Jan 1,12). Ježíš Kristus chce být ve vašem životě jediným Pánem, a on je tím nejlepším Pánem.

3. Jako Boží následovník se ve jménu Ježíše zřekněte satana.

JEŽÍŠ vás miluje! Ježíš svou smrtí na kříži a zmrtvýchvstáním zvítězil nad hříchem i nad satanem.

JEŽÍŠ vás miluje! Ježíš je vítěz. Jako velký vítěz chce, abyste i vy podle potřeby každý den mohli vítězit, tak jak to slíbil.

JEŽÍŠ vás miluje! Ježíš vám chce na základě své božské moci darovat nový život. V Boží síle budete moci i vy žít vítězným a poslušným životem.

IV. Návrhy modliteb pro různé situace

1. Modlitba - vyznání víry

Otevřte si Bibli a přečtěte následující texty:

l Jan 1,7.9; Žalm 32; Žalm 90,8; Žalm 51; Přísl 28,13.

Vyznejte Ježíši nahlas každý vědomý hřích. Poté se můžete modlit:

Návrh modlitby:

PANE JEŽÍŠI KRISTE, vyznal jsem Ti každý svůj hřích. Jmenovitě jsem Ti vyznal také své okultní hříchy. Za všechny tyto hříchy jsi položil svůj život. Děkuji Ti za odpuštění a očištění Tvojí krví. Dej mi jistotu, že jsi mi dokonale odpustil všechny mě hříchy. Ve svém slově slibuješ: ‚Jestliže chodíme ve světle, jako on je ve světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu. Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti‘.

Věřím, že Tvůj slib je pravdivý. Věřím, že Ty, PANE JEŽÍŠI, mi můžeš darovat jistotu odpuštění a děkuji Ti za to. Daruj mi každý den vnitřní radost, abych rozpoznal Tvou vůli a žil podle ní ke Tvé cti. Ty jsi slíbil: (Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se mu líbť. Věřím, že můžeš způsobit, abych chtěl i jednal podle Tvé vůle. Splň, prosím, své zaslíbení v mém životě. Věřím ti a děkuji, že jsi mě vyslyšel. Ukaž mi také ještě moje nevyznané hříchy. Chci znát sám sebe a mít citlivé svědomí. V bibli jsi slíbil: ‚Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít‘. Věřím, že Tvůj svatý Duch mi otevře oči, abych poznal sama sebe. Věřím Ti a děkuji, že jsi mě vyslyšel.

Ve jménu JEŽÍŠE KRISTA se zříkám všech nečistých vlivů a každého zlého návyku, zříkám se sklonu k sebevraždě, násilí, lži, moci, která spočívá ve vykládání karet, a také se zříkám hráčské vášně.

PANE JEŽÍŠI KRISTE, v Bibli jsi slíbil: ‚Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího‘. Prosím Tě, nedovol, aby do mého života mým chováním vstoupila démonská moc. Uzavři v mém životě vstůj) pro satana. Nedovol, aby měl satan nadále v mém životě moc. PANE JEŽÍŠI KRISTE, Ty jsi Boží Syn, věřím, že máš k tomu moc. Děkuji Ti, že se nyní stáváš v mém životě vítězem a že satan už nade mnou nemá moc. Amen.“

2. Modlitba - odevzdání

PANE JEŽÍŠI KRISTE, vy mávám Ti, že jsem hříšník. Jako hříšník jsem si zasloužil trest věčné smrti. Ty jsi však ve své lásce za mé hříchy zaplatil svou krví. Zemřel jsi kvůli mě. Svou zástupnou smrtí jsi mě smířil s Bohem. Děkuji Ti za Tvou velkou lásku. Děkuji Ti za tento úžasný dar. PANE JEŽÍŠI KRISTE, až do dnešního dne jsem byl svým pánem, ale teď chci, abys Ty byl Pánem mého života. Chci Ti sloužit a následovat Tě. Předávám Ti svůj život a své schopnosti, svůj čas a svou budoucnost. Všechno odevzdávám Tobě. Prosím Tě, abys vše použil ke své cti a požehnání lidem. Řekl jsi: ‚Hledejte nejprve jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno‘. Uvěřil jsem Tvému slovu, vím, že ho dodržíš. Děkuji Ti, že jsi dodržel své slovo i v mém životě. Chci 77 cele patřit. Řekl jsi: ‚Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi‘. Věřím, ze tímto se stávám Tvým dítětem. Amen.“

3. Modlitba - zřeknutí se důsledků okultismu ze strany předků

PANE JEŽÍŠI KRISTE, ve Tvém jménu se zříkám všech projevů temné moci, které na mě působí přes mé rodiče nebo prarodiče. Pokud moji předkové spáchali nějaký ohavný hřích a uzavřeli se satanem smlouvu a vědomě nebo nevědomě požádali satana o jeho pomoc, pak se jí zříkám. Jestliže mě svou mocí ohrožují nečisté duchovní mocnosti, pak, PANE JEŽÍŠI KRISTE, zruš jejich moc a nedovol, aby se ke mně znovu vrátily. Ty jsi řekl: „Mně je dána veškerá moc na nebi i na zemi“. „Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil činy ďáblovy“. „Když vás Syn osvobodí budete skutečně svobodni“. PANE JEŽÍŠI, věřím Tvému slovu. Ty jediný jsi všemocný. Pouze Ty můžeš překazit satanovy plány. Jen Ty mě můžeš osvobodit od démonů a nečistých duchů. Osvoboď mě, PANE JEŽÍŠI, a ochraňuj mě před nimi. Děkuji Ti, ze jsi všechny ďábelské síly odzbrojil a zvítězil nad nimi. Děkuji 77, ze nyní budeš také vítězem v mém životě. PANE JEŽÍŠI KRISTE, chci se Ti odevzdat a také 77 chci odevzdat celý svůj život. Chci být navždy Tvým dítětem. Ty jsi řekl, ze „těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi“. Věřím těmto slovům. Mohu Ti cele patřit, když Ti budu důvěřovat a přijmu Té do svého života. Chci být Tvým následovníkem. Dekuji Ti, ie můj život od této chvíle je cele ve Tvých rukou. Amen.“

4. Modlitba - zřeknutí se vztahu k okultismu

PANE JEŽÍŠI KRISTE, vyznávám Ti své hříchy. Ve jménu JEŽÍŠE KRISTA, Božího Syna, se zříkám všech temných mocností a hříchů v oblasti pověry, kouzelnictví, magie, věštectví, spiritismu, okultismu a vzývání satana, které jsem páchal - ať vědomě nebo nevědomě. Lituji, ze jsem Tě tím urazil. Prosím Tě, odpusť mi to. PANE JEŽÍŠI KRISTE, odvolávám se na Tvou prolitou krev, osvobod mě cele od všech pout pověry, okultismu, spiritismu, satanismu a jejich důsledků. Prosím Té, přikaž všem těmto silám, aby už ke mně neměly přístup. Přikaž jim, aby mě opustily a přestaly trápit. PANE JEŽÍŠI KRISTE, ochraňuj mě svou mocí ze všech stran ve dne i v noci. Jsem rád, že jsi slíbil: ‚Pevná věž je Hospodinovo jméno, k němu se uteče spravedlivý jak do hradu1. Věřím, ze jsi mým útočištěm; věřím, ze mě můžeš ochránit. Děkuji Ti za to. Děkuji Ti za slib: ‚Proto se zjevil Syn Bozi, aby zmařil činy ďáblovy‘. Vím, ze to můžeš udělat i v mém životě. Tobě je ‚dána veškerá moc na nebi i na zemi. Děkuji Ti, ze jsi svou mocí zničil satanovo dílo v mém životě, děkuji za Tvé vítězství na kříži. PANE JEŽÍŠI KRISTE, chci Ti odevzdat svůj život se vším, co jsem a mám. Chci Ti patřit až na věčnost. Amen.“

V. JEŽÍŠ KRISTUS JE SLAVNÝ VÍTĚZ

1. „Kdo má Syna, má věčný život.“

Důležitá otázka:

Proč se projevují okultní důsledky i po znovuzrození a křtu?

Mnozí lidé, kteří trpí okultními důsledky, nemohou pochopit, že odevzdáním se Ježíši a křtem se ještě nezrušila jejich okultní zatížení. Proto se ptají: Proč nejsme svobodni? Proč musíme ještě trpět? Jsou to skutečně oprávněné a důležité otázky.

Mnoho takto trpících křesťanů se stydí mluvit o svých problémech. Začínají pochybovat o Boží lásce a přicházejí k závěru: Bůh mě úplně nepřijal, jsem pro něj jen jakýsi vyznavač „druhé třídy“. Na tyto oprávněné otázky existuje odpověď.

Uveďme si příklad.

Zaměstnaná dívka si chce koupit starší auto. U své banky požádá o půjčku 50.000 Kč. Domluví si měsíční úroky, koupí si auto a měsíčně splácí svůj dluh. Později pozná mladého muže a provdá se za něj. Přijme jeho příjmení a změní také bydliště. Do svatby zaplatila své bance pouze 20.000 Kč.

Tím, že se tato dívka vdala, změnila své příjmení a bydliště, vznikla nová skutečnost. Banka však bude i nadále vyžadovat splacení dluhu. Byla přece uzavřena kreditní smlouva. Dívka bance stále dluží určitý obnos. Smlouva přestane platit až po zaplacení poslední dlužné částky. Když onu zbývající sumu zaplatí její manžel, dluh bude splacen a banka nebude už nic vyžadovat. Smlouva je splněna.

Přátelé, jestli jste vy nebo vaši předkové jednou požádali satana o pomoc, uzavřeli jste se satanem vlastně podobnou smlouvu a on právem vyžaduje splacení svého úvěru.

Když se stanete křesťanem a přidáte se k Ježíši, když se necháte pokřtít a stanete se Božím dítětem, to vše ještě neruší smlouvu, kterou jste uzavřeli se satanem. Satanovi zůstáváte něco dlužní.

Pokud zůstanete Ježíši po celý život věrni, dá vám Ježíš jako svému dítěti věčný život. Na této skutečnosti nemůže satan nic změnit, ale i nadále vám může ztrpčovat život. Tak jako předtím, může i nyní od vás stále vyžadovat svůj dluh. Je možné, že se s tímto problémem budete potýkat až do smrti.

Svou moc nad vaším životem satan ztratí teprve tehdy, když důsledně uděláte následující tři důležité kroky:

1. Vyznejte Ježíši všechny své hříchy. Vyznejte je jmenovitě a nahlas.

2. Odevzdejte svůj život Ježíši. Pak se stanete pravými Božími dětmi.

JEŽÍŠ KRISTUS chce být jediným Pánem vašeho života. Ježíš je tím nejlepším přítelem. Zaslouží si vaši plnou důvěru a nikdy vás nezklame.

3. Jako následovník Boha se ve jménu Ježíše zřekněte ďábla. Modlete se osvobozující modlitbu. Jestliže se necháte osvobodit už dnes, pak již nyní vám Ježíš daruje vítězství.

JEŽÍŠ KRISTUS JE VELKÝ VÍTĚZ!

Příloha č. l:

Satan - jeho původ, záměr a osud

V současném moderním světě si většina lidí myslí, že satan, ďábel, patří do říše pohádek anebo se vyskytuje pouze v primitivních formách pověry. Představujeme-li si nějakou hrůzostrašnou postavu s červeným obličejem, rohy, černými vlasy, dlouhým ocasem a koňskými kopyty, pak nám to připomíná představy „temného středověku“. Myšlenka, že by existoval nějaký osobní ďábel, připadá dnes mnohým zcela absurdní a neskutečná.

Známý teolog, profesor Helmut Thielicke, konstatoval po skončení druhé světové války toto: „V naší době jsme se dostali do úzkého kontaktu s démonskými silami, velmi zřetelně jsme pocítili a viděli, jak byli jednotlivci i celé skupiny svedeni a řízeni tajemnými, zlými silami... Velmi často jsme pozorovali, jak do mnohých lidí vstoupil cizí duch a proměnil je až do poslední částečky jejich bytosti, jak je vyburcoval ke krutostem, opilosti mocí a výbuchům šílenství. Přitom se zdálo, že tito lidé by něčeho takového nikdy nebyli schopni. Viděli jsme, jak je rok od roku lidská společnost stále více nakažena, začali jsme ve vzduchu cítit zlé síly a jakoby neviditelné ruce, které podávaly neviditelný kalich s opojným nápojem jednomu národu po druhém, až byly opojeny mnohé národy. Viděli jsme to všechno příliš jasně, byli jsme tím všichni příliš vystrašeni, jako kdybychom si museli nejdříve nechat preparovat svůj mozek, abychom se vůbec odvážili položit otázku po existenci ďábla... Tak nechme otázku, zda existuje ďábel, stranou a ptejme se raději, kdo to je, abychom mohli srovnat jeho biblický portrét s tím, co nás potkává v této apokalyptické době.“1

Zatykač na ďábla

Ježíš Kristus nám předal charakteristiku ďábla, která by mohla sloužit jako jeho zatykač:

On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži.“ (Jan 8,44)

Jeho tři osobní znaky

1. Řecké slovo pro ďábla zní „diabolos“ a znamená: pomlouvač, žalobce, podvodník, protivník. (Slovo satan pochází z hebrejštiny a znamená: protivník.) Sloveso „diaballo“ znamená: obviňovat, pomlouvat, vyčítat, udávat, znepřátelit, klamat.2

Těmito pojmy Ježíš vhodně charakterizuje vlastnosti a způsob jednání ďábla, osoby, která skutečné existuje.

2. „Byl od počátku vrahem.“

Ďábel se od počátku zaměřuje na život člověka. Necouvne ani před vraždou.

3. „Je lhář a otec lži.“

Ďábel překrucuje pravdu a přitom klidně tvrdí opak.

Kardinál Josef Hoffner k tomu poznamenal: „Dokonce někteří teologové dnes tvrdí, že ďábel je pouhý symbol, ne osoba. Prý bychom mohli na všechna místa Nového zákona, kde se objevuje pojem satan nebo ďábel, dosadit pojem «hřích» nebo 4zlo‘. To však není možné. V Bibli čteme: ‚Kdo se dopouští hříchu, je z ďábla, protože ďábel od počátku hřeší.‘ (l Jan 3,8) Hřešit může pouze osoba, bytost, která je obdařena rozumem a duchovními schopnostmi, nemůže to tedy být jen nějaké ‚zlo‘“.3 Výpověď Ježíše Krista je jasná a pravdivá. Ďábel je osobou.

Odkud ďábel pochází?

Asi se budeme divit, ale ďábel pochází z nebe. Myslím tím svět, který je pro nás neviditelný, kde se podle biblických představ nachází Bůh. Ježíš nám k tomu také řekl: „Viděl jsem, jak satan padl z nebe jako blesk.“ (Luk 10,18)

Prorok Ezechiel popisuje svržení satana z nebe jako svržení týrského krále: „Byl jsi věrným obrazem pravzoru, plný moudrosti a dokonale krásný. Byl jsi v Edenu, zahradě Boží, ozdoben všemi drahokamy... byly připraveny v den, kdy jsi byl stvořen. Byl jsi zářivý cherub ochránce, k tomu jsem tě určil, pobýval jsi na svatě hoře Boží, procházel ses uprostřed ohnivých kamenů, na svých cestách jsi byl bezúhonný ode dne svého stvoření, dokud se v tobě nenašla podlost. Pro množství tvého zlého jednání se tvé nitro naplnilo násilím a ty jsi zhřešil. I skolím tě, srazím z hory Boží, cherube ochránce, vyhladím tě z prostředku ohnivých kamenů. Pro tvou krásu se stalo tvé srdce domýšlivým, pro svou skvělost jsi zkazil svoji moudrost, svrhnu tě k zemi, dám tě za podívanou králům.“ (Ez 28,12-17)

Bůh stvořil dokonalou bytost

Prorok Izajáš napsal: „Jak jsi spadl z nebe, třpytivá hvězdo, jitřenky synu!“ (Iz 14,12)

Latinský překlad Bible (vulgáta) používá pro pojem „třpytivá hvězda“ slovo „lucifer“, to znamená světlonoš. Označení „lucifer“ je jistě velmi vhodné pro popis osoby, která měla u Božího trůnu hned po Ježíši Kristu velmi významné postavení.

Důležité informace o luciferovi

Lucifer je osobní bytostí, kterou stvořil Bůh. Prorok Ezechiel mluví o „dnu, kdy by l stvořen“. (Ez 28,13)

Luciferovo místo pobytu se nacházelo v Boží blízkosti: Byl jsi v Edenu, zahradě Boží...“ (v. 13)

Lucifer byl vysoce inteligentní a krásnou bytostí: „Byl jsi věrným obrazem pravzoru, plný moudrosti a dokonale krásný.“ (v. 12)

Pohyboval se v Boží blízkosti a svou službu vykonával jako vůdčí cherub u Bo.žího „trůnu“: „Byl jsi zářivý cherub ochránce, k tomu jsem tě určil pobýval jsi na svaté hoře Boží...“ (v. 14)

Bůh jej stvořil jako nádherného anděla (lucifer = nositel světla), jako dokonalou bytost. Bůh tedy nestvořil žádného ďábla: „Na svých cestách jsi byl bezúhonný ode dne svého stvoření.“ (v. 15)

Z dokonalého a bezchybného cheruba se však stal vzbouřenec, ďábel, ten, který vše dobré začal měnit ve zlo: „... dokud se v tobě nenašla podlost.“ (v. 15)

Bůh ďábla nestvořil

V nebi nebyl žádný podnět ke hříchu, ale existovala samozřejmě možnost hříchu. Jak se však z dokonalé bytosti stal původce hříchu, zůstává v posledu „tajemstvím zla“. Bůh nestvořil žádného ďábla. Bůh také nemůže být rozhodně zodpovědný za existenci ďábla. Ukažme si to na dvou příkladech:

Slavní architekti a stavitelé navrhli a vystavěli nádherné katedrály a zániky plné uměleckých prvků. Během války, když byla města bombardována, proměnily se tyto jedinečné architektonické památky v hromadu sutin a popele. Architekti a stavitelé uskutečnili svůj dobře promyšlený plán s velkým nasazením. Nikdy si nepřáli, aby jejich dílo bylo jednou zničeno. Architekti a stavitelé tedy rozhodně nejsou zodpovědní za škody způsobené válkou.

Vezměme si jiný příklad:. Narodil se mladý a zdravý chlapec. Šťastní rodiče se snaží dát synovi tu nejlepší výchovu. V dobrém úmyslu ho chtějí uchránit před špatnými vlivy. Když však chlapec vyrostl, dostal se do špatné společnosti, podílel se na několika zločinech a nakonec se stal dokonce i vrahem. V tomto případě by bylo absurdní obviňovat jeho otce a matku slovy: „Přivedli jste na svět vraha!“ Skutečnost je jiná. Z nevinného chlapce se díky určitým okolnostem v pozdějších letech stal vrah. Za tento čin nejsou zodpovědní rodiče.

Podobně to bylo se satanem. Lucifer byl stvořen Bohem jako nádherná a doko.nalá bytost. Lucifer se stal Božím protivníkem a původcem zla z vlastního rozhodnutí. Za to přece nemůžeme volat k zodpovědnosti Boha.

Podnětem k odpadnutí Lucifera byla jeho osobní pýcha a domýšlivost. Četli jsme: „Pro tvou krásu se stalo tvé srdce domýšlivým, pro svou skvělost jsi zkazil svou moudrost...“ (v. 17)

Tajemství zla“

Stojíme před záhadným jevem: dobro a zlo v jedné osobě. Lucifer je typickým příkladem rozdvojené osobnosti. Četli jsme: „Tvé nitro se naplnilo násilím a ty jsi zhřešil, „(v. 16)

Hrozné činy a zločiny spáchané během druhé světové války, koncentrační tábory, systematické vyhlazování celých skupin národa, popravy nevinných lidí nařizované těmi, kteří jinak žili ve spořádaných rodinách a byli váženými občany - to jsou nevysvětlitelné propasti lidského chování. Bylo spojení dobra a zla v jedné osobě pouze náhodným tragickým jevem minulosti? Je šokující, že v sou.časné době prožíváme znovu tutéž situaci. V Bosně a Hercegovině žili už od nepaměti Chorvati, muslimové a Srbové jako dobří sousedé. Svým původem sice patřili k různým národnostem a kulturám, přesto žili spolu v míru a slavili společně dokonce i své svátky. Lidé se znali od dětství a navzájem si pomáhali. Ale najednou vypukla občanská válka. Během noci se vše změnilo. Stará přátelská pouta, která je spojovala celá desetiletí, najednou přestala existovat. Staří přátelé se stali největšími nepřáteli. Na denním pořádku je nenávist, krutost, násilí, vyhánění lidí z jejich dlouholetých obydlí. To, co se před našima očima dnes odehrává, je něco strašného. Je to jakési živé představení bytostí, které mají „dvě srdce v jedné hrudi“. Také dnes v našem moderním a civilizovaném světě slaví „tajemství zla“ svá obrovská vítězství.

Poté, co se Lucifer tak drasticky změnil, musel opustit Boží přítomnost: „Proto té svrhnu k zemi.“ (v. 17)

Proč Bůh nemohl tohoto vzbouřence déle trpět ve své přítomnosti? Lucifer byl stvořen Bohem, ale teď si začal nárokovat moc a čest svého Stvořitele. Nezajímaly ho však Boží charakterové vlastnosti. Stvořená bytost chtěla mít vyšší postavení než její Stvořitel.

Také prorok Izajáš nám dává důležité informace o Luciferovi. Mluví o něm pod krycím jménem babylónského krále: „Jak jsi spadl z nebe, třpytivá hvězdo, jitřenky synu! Jak jsi s razen k zemi, zotročovateli pronárodů!“ (Iz 14,12)

Ďáblův „vládní program“

Bohem inspirovaný prorok nám dává nahlédnout do jeho mocenských plánů: „V srdci sis říkal: ‚Vystoupím na nebesa, vyvýším svůj trůn nad Boží hvězdy, zasednu na Hoře setkávání na nejzazším Severu. Vystoupím na posvátná návrší oblaků, s Nejvyšším se budu měřit.‘“ (Iz 14,13-14)

Ďáblovy mocenské plány obsahují pět bodů. Původní hebrejský text používá šestkrát tvar „já chci“.

l. „Chci vystoupit na nebesa.“ (v. 13)

Ďábel tedy měl od počátku v plánu, že zaujme Boží místo.

2. „Chci vyvýšit svůj trůn nad Boží hvězdy.“ (v. 13)

Ďábel chce vládnout nad všemi nebeskými bytostmi.

3. „Chci zasednout na Hoře setkávání na nejzazším Severu.“ (v. 13)

Podle asyrských představ sídlili bohové na Severu.4 Z textu vyplývá, že ďábel chce vládnout

celému vesmíru.


4. „Chci vystoupit na posvátná návrší oblaků.“ (v. 14)

Ďábel chce získat čest, která patří jenom Bohu.


5. „Chci se měřit s Nejvyšším.“ (v. 14)



Ďáblův plán skutečné spočívá v tom, aby se stal absolutním vládcem na nebi i na zemi.5 Ďábel chtěl vlastně získat postavení i moc svého Stvořitele, neusiloval však o Boží charakter.

Bůh na lavici obžalovaných

Ďábel svůj nárok v nebi otevřeně ohlásil - chtěl se stát rovným Bohu. Stvořená bytost se chtěla dostat na stejný stupeň jako její Stvořitel a nárokovala si panství nad celým vesmírem pro sebe. Aby satan získal šanci, že dosáhne svého cíle, musel nejdříve dostat Boha na lavici obžalovaných. Ďábel, žalobce a protivník (diabolos) postavil Boha před ostatními nebeskými bytostmi do nepravého světla. Popřel Boží svatou podstatu a pomohl si při tom lstivou lží.

Taktika Božího protivníka byla jednoduchá, ale zčásti velmi úspěšná. Ďábel přenesl všechny své chyby na Boha. Obvinil ho z toho, že touží jenom po moci a zneužívá ji, že jedná nespravedlivě, krutě, a že není ochoten nikomu nic odpustit; že jeho přikázání nedávají stvořeným bytostem žádnou svobodu, že Bůh rád své podřízené utlačuje, a proto že je třeba proti Božímu zákonu bojovat. Boha prohlásil za tyrana, před kterým se každý musí třást.

Dnešní tendence, kdy lidé hází vinu za veškeré utrpení na tomto světě na Boha, není nijak nová a setkáváme se s ní na každém kroku. Velmi často slyšíme výčitku: „Kdyby byl Bůh spravedlivý, nemohlo by být na světě tolik utrpení!“ Pro mnohé lidi z této úvahy nakonec vyplývá jednoduchý závěr: „Jestliže Bůh dopouští tolik utrpení, pak dál nemohu věřit v Boží spravedlnost a pochybuji vůbec o tom, že nějaký laskavý Bůh existuje!“ Tak dosáhl Boží protivník svého cíle: pochybnost o spravedlnosti a Boží lásce. Je celkem pochopitelné, že dalším krokem je známé prohlášení: Bůh je mrtev! A přitom je skutečností pravý opak.

Mocenský boj v nebi

Bůh nám v Bibli podává důležité zjevení o skutečných událostech a výsledku ďábelských žalob: „A strhla se bitva v nebi: Michal a jeho andělé se utkali s dra.kem. Drak i jeho andělé bojovali, ale nezvítězili, a nebylo již pro ně místa v nebi. A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který sváděl celý svět, byl svržen na zem a s ním i jeho andělé.“ (Zj 2,7-9)

Boží protivník a jeho jména

Veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který sváděl celý svět.“ Biblický komentář ke knize Zjevení Jana blíže vysvětluje, že „v knize Zjevení je Boží nepřítel označen jmény, která zároveň vyjadřují jeho celý ‚rejstřík hříchů‘“.

1. „Veliký drak“ je bytost, která vše požírá, ničí Boží dobré stvoření a chce zničit nejen přírodu, ale také člověka.

2. „Dávný had“ (l Moj 3) oslovuje člověka lstivým způsobem, zpochybňuje Boží slova („Jakže, Bůh vám zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?“) a tak zasévá v lidech nedůvěru vůči Bohu („určitě nepropadnete smrti, jak řekl Bůh...“) a pod.něcuje ke vzpouře a vzdoru proti Bohu („budete jako Bůh“).

3. „Ďábel“ (řecky „diabolos“) je ten, který vše převrací, rozděluje, podněcuje k nepřátelství, lže a obžalovává.

4. „Satan“ je hebrejské slovo, které znamená protivník, nepřítel. Chce Boží dílo neustále narušovat, klást mu překážky, ničit ho a s výsměchem zajistit neúspěch Božího plánu. Hebrejské slovo „satan“ znamená také žalobce, který rád odkrývá chyby Božích následovníků a podezřívá je před Bohem: „Kdo ví, proč ti lidé vlastně slouží!“ (srovnej Job l ,6-11; 2,4-5).

Svedl celý svět“ znamená, že všichni na jeho podnět zhřešili (Řím 5,12). Když satan svádí, znamená to, že lidi vede špatným směrem, pryč od Boha ke zlu, a tím k zatracení. Ježíš naopak vede zpět k Bohu, a tím k plnému životu a štěstí.6

Boží Syn nad satanem zvítězil

Ve Zjevení 12,7-9 jsme četli, jak dopadla bitva o moc v nebi: „Drak i jeho andělé bojovali, ale nezvítězili, a nebylo již pro ně místa v nebi. A ďábel... byl svržen na zem a s ním i jeho andělé.“

Oblast, ve které může ještě satan působit, je omezena na naši planetu. Andělé, kteří se nechali svést satanovými lžemi, sdílejí jeho osud, museli rovněž opustit Boží přítomnost v nebi a byli svrženi na zem. Napadla vás otázka, jak velký je asi zástup svedených andělů?

Ocasem smetl třetinu hvězd s nebe a svrhl je na zem.“ (Zj 12,4)

Zmíněný komentář k tomuto místu poznamenává: „Boží nepřítel ve své vzpouře strhl s sebou třetinu andělů, kteří jsou v Bibli označeni jako ‚nebeské hvězdy‘. Satan, který je zároveň i nepřítelem člověka, protože nenávidí ty, které miluje Bůh, má v plánu strhnout do vzpoury proti Bohu všechny anděly a celé lidstvo. Všechny bytosti chce vtáhnout do boje proti Bohu a tak zničit celé stvoření.“7

Smetl na zem třetinu andělů

Důsledkem toho je, že na naší zemi je celá „atmosféra“ zamořena démony. Dokonce se někdy říká, že „něco visí ve vzduchu“. Misionář národů, apoštol Pavel, proto píše o této situaci novým křesťanům:

/ vy jste byli mrtvi pro své viny a hříchy, v nichž jste dříve lili podle běhu tohoto světa, poslušní vládce nadzemských mocí, ducha, působícího dosud v těch, kteří vzdorují Bohu.“ (Ef 2,1-2)

Protože je skutečnost taková, Pavel píše křesťanům:

A tak bratří, svou sílu hledejte u Pána, v jeho veliké moci. Oblecte plnou Bozi zbroj, abyste mohli odolat ďáblovým svodům. Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla.“ (Ef 6,10-12)

Někteří čtenáři si možná myslí, že apoštol v tomto textu myslí na nepřátelské vojsko, které tehdy vládlo nad celou zemí. Římští císařové a vojevůdci byli jen lidmi, kdežto Pavel varuje před „nadzemskými duchy zla“. O stejných bytostech mluví list Judův:

Myslete také na anděly, kteří si nezachovali své vznešené postavení, ale opustili určené místo, ze i je drzí Bůh ve věčných poutech v temnotě pro veliký den soudu.“ (v. 6)

Proč Bůh satana hned nezničil?

Bůh ve své vševědoucnosti zná konec před začátkem. Vzpouru svého protivníka by mohl ukončit hned v jejím zárodku. Protože se satan postavil proti Boží autoritě, mohl mu Bůh okamžité vzít život. Tím, že by násilím ukončil satanovu vzpouru, zabránil by rozšíření všech hrozných důsledků zla. Hřích by neexistoval a my bychom žili ve šťastném světě.

Proč však Bůh neodstranil satana hned na začátku jeho odboje? Není teď Bůh zodpovědný za rozšíření hříchu a zla? Odpovědi na tyto důležité otázky nacházíme na stránkách Bible.

Základní Boží vlastnost je popsána třemi slovy: „Bůh je láska“ (l Jan 4,16). Boží láska má nepředstavitelně obrovské dimenze. Jedna stránka Boží lásky spočívá v tom, že nikoho nikam nenutí. Boží láska se o svou přízeň pouze uchází, rozhodně nevyvíjí žádný nátlak, protože ten vyvolává strach.

Láska nezná strach; dokonalá láska strach zahání, vždyť strach působí muka, a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce.“ (l Jan 4,18)

Bůh má radost jen z té služby a poslušnosti, která je motivovaná láskou. Kdyby Bůh svého protivníka hned v začátku jeho vzpoury potrestal smrtí, mělo by to osudný dopad na všechny nebeské bytosti. Znali by rozsudek, ale nevěděli by, nad čím ho Bůh vynesl. V začáteční fázi satanovy vzpoury by vůbec nebyli schopni uvědomit si všechny důsledky, které by zlo sebou přineslo. Smrt bytosti, která s nimi žila, by pro ně byla velkým šokem. Jejich logické závěry by je možná vedly k tomu, že by si mysleli: Lucifer byl jeden z nás a teď už nežije. Bůh je pravděpodobně skutečně tyran, jak o tom satan hovořil... Koho potká smrt příště? Proto bude lépe, když Boha budeme ve všem poslouchat, protože jinak by nás určitě také potrestal. - Jenže Bůh by určitě neměl radost z poslušnosti motivované strachem. Boži životni princip je přesně opačný, projevuje se pouze nekonečnou láskou.

Uveďme si další důvod. Každá stvořená bytost smí vyslovit své mínění. Mohou to byt názory a tvrzení pravdivá nebo nepravdivá. Otázka je, na jakých důkazech ta tvrzení stojí. Kdyby Bůh hned na počátku vzpoury satana usmrtil, zůstala by jeho žaloba bez vysvětlení. Žalobce by byl odstraněn, ale žaloba by zůstala nevyřešena. Proto se Bůh rozhodl dát svému protivníkovi čas a příležitost, aby vyšel najevo jeho pravý charakter. Cely vesmír tak pozná, kam vede hřích a vzpoura proti Bohu, jak katastrofální důsledky přináší nepřátelství vůči Bohu. Bůh se rozhodl, že určitou dobu zde budou vedle sebe poslušnost z lásky i sa.tanská vzpoura, až se satanské zlo a jeho strašné důsledky otevřeně projeví, a te.prve potom po soudu ho zničí. Ježíš v této souvislosti použil přirovnání o plevelu mezi pšenicí:

S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden člověk zasel dobré semeno na svém poli. Když však lidé spali, přišel jeho nepřítel, nasel plevel do pšenice a odešel. Když vyrostlo stéblo a nasadilo klas, tu se ukázal i plevel. Přišli sluhové toho hospodáře a řekli mu: ‚Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Kde se vzal plevel?‘ On jim odpověděl: ‚To udělal nepřítel.‘ Sluhové mu řeknou: ‚Máme jít a plevel vytrhat?‘ On však odpoví: ‚Ne, protože při trhání plevele byste vyrvali z kořenů i pšenici. Nechtě, ať spolu roste obojí až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Seberte nejprve plevel a svažte jej do otýpek k spálení, ale pšenici shromažďte do mé stodoly.‘“ (Mat 13, 24-30)

Boží předběžné opatření

Na základě bible můžeme odvozovat, že už před výskytem hříchu připravil Bůh se svým Synem jedinečný plán záchrany, pro případ, že by se někdo rozhodl pro zlo:

On (Ježíš)... byl k tomu předem vyhlédnut před stvořením světa a přišel kvůli vám na konci časů. „ (l Petr 1,20)

Ježíš Kristus už před výskytem hříchu dal najevo, že v takovém případě je připraven sestoupit na naši zem jako člověk. Svým spravedlivým životem na této zemi chtěl podat důkaz, že bezhříšná bytost je schopna zůstat v důvěrném a po.slušném vztahu k Bohu a že satan ani člověk proti němu nemusel zhřešit. Svou láskou k Bohu Otci a k chybnému člověku Ježíš prokázal, že satanova tvrzení o Boží krutosti nejsou pravdivá.

Bezhříšný Ježíš byl zástupně za člověka připraven vzít na sebe trest za hřích, který jinak čeká na každého, a tím člověka osvobodit od věčné smrti. Tento Ježíšův čin, potom jeho vzkříšení a opětné přijetí v nebi u Otce, také jeho současná přímluvná služba za ty, kteří svého hříchu litují, to vše je pro celý vesmíru důkazem, že

Ježíš Kristus je vítěz! Satan je poražen!

Dvě nevyvratitelné skutečnosti

Kruté ukřižování Božího Syna všem vesmírným bytostem jasně ukázalo dvě skutečnosti:

1. Zástupná smrt Krista je nevyvratitelným důkazem, že

Ježíš Kristus je zosobněná láska!


  1. Ježíšova smrt je však zároveň šokujícím příkladem toho, jak hrozné důsledky má satanova vzpoura. Ježíš během svého pobytu na zemi dal lidem osobní příklad života prodchnutého Boží láskou; přesto byl zrazen, odmítnut, jako nevinný byl odsouzen a jako zločinec popraven. V pozadí Ježíšových nepřátel byl sám satan. Ježíšova oběť je nevyvratitelným důkazem, že

satan je Božím nepřítelem!

Satanův konec

Bible prorokuje, že satan, původce všeho zlého, bude nakonec Bohem odsouzen a potrestán. Se satanem budou potrestáni věčnou smrtí také všichni lidé, kteří nepřijali Boží nabídku záchrany a žili dál v odboji proti Bohu. Čteme o tom následující:

Ďábel byl uvržen do jezera, kde hoří síra a kde je již dravá šelma i falešný prorok. A budou trýzněni dnem i nocí na věky věků... Pak smrt i její říše byly uvrženy do hořícího jezera. To je druhá smrt: hořící jezero. A kdo nebyl zapsán v knize života, bude uvržen do hořícího jezera.“ (Zj 20,10.14-15)

Z Bible víme, že zlo má svůj původ u satana v nebi. Satan pokračuje ve svém ničivém díle zde na zemi. Na původce a na všechny, kteří Ježíše odmítli, čeká hrozný konec. Stručně řečeno: satan a zlo mají svůj začátek a mají také svůj konec.

Možnost vítězství

Nikdo určitě nechce spolu se satanem skončit v „ohnivém jezeře“. Jaká existuje možnost záchrany a vítězství? Poslední biblická kniha nám jasně odpovídá, že jsou a budou lidé, kteří nad ním zvítězí (Zj 12,11). Biblický komentář k tomu podává vysvětlení:

Díky Ježíšovu vítězství nad satanem v nebi překonávají Božího nepřítele nejen andělé, ale také Ježíšovi následovníci na naší zemi. Ve Zjevení Jana čteme, jak ho překonali a jak ho v Ježíšově moci můžeme přemoci také my:

1. „Pro krev Beránkovu“:

«Toto zdůvodnění pochází původně z egyptské velikonoční noci (2 Moj 12), během které zhoubný anděl nepobil pouze ty, jejichž domy byly označeny krví beránka, kterého obětovali. Proto, symbolicky řečeno, ani nás nemůže přemoci největší nepřítel, pokud jsme zaštítěni krví pravého Božího Beránka - Ježíše Krista, který byl za nás obětován a kterého přijímáme za svého Spasitele. Někdy se tato možnost záchrany před zlem používala pověrčivě a magicky, když se satan „vyháněl“ znamením kříže. Princip věci však stále platí. Apoštol Petr píše: „Buďte bdělí! Váš protivník, ďábel, obchází jako ‚lev řvoucí hledá, koho by pohltil“ (l Petr 5,8) Pokud jsme ve spojení s Ježíšem, který byl za nás ukřižován a vstal z mrtvých, jsou-li nám odpuštěny hříchy díky jeho prolité krvi, pak nás satan musí „obejít“. Právě v pokušeních doby konce, která mohou být velmi těžká a nebezpečná, můžeme hledat sílu pouze v Božích příslibech. Náš pravý Pán říká: „To jsem vám pověděl, abyste nalezli ve mně pokoj. Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět.“ (Jan 16,33) V síle oběti a vítězství Ježíše Krista nad satanem můžeme obstát v každém případě rovněž i my.»

2. „Pro slovo svého svědectví“.

«Lidsky viděno bychom řekli, že přiznáním k Ježíši se lidem život vždy spíše zkomplikoval než ulehčil. Říká se: mlčeti zlato. V našem případě je to však jinak. Božího nepřítele můžeme přemoci vysloveným svědectvím o naší víře v Krista. Naše veřejné svědectví je jednak důležité pro ostatní, kteří se tak o Kristu dozvědí, a tím také mohou přijmout nabízenou záchranu, jednak je naše svědectví důležité kvůli nám samotným. Kdo se vyhýbá osobnímu svědectví o Kristu, protože se třeba bojí reakce lidí, je znovu napadnutelný satanem a může se dostat do obrovských vnitřních problémů. Kdo však Krista věrně vyznává a s radostí a odvahou se k Ježíši nadále hlásí, získává vnitřní sílu, jistotu a moc pro boj se zlem. Wilhelm Busch jednou pěkně řekl, že ‚Ježíš je jméno, které satan nerad slyší‘, proto vždy utíká z rnísta, kde se Ježíš veřejně chválí. Opouští každého, kdo se přiznává k Ježíši jako ke svému Zachránci.»

3. „Nemilovali svůj život tak, aby se zalekli smrti.“

«Boží nepřítel se vyhýbá každému člověku, který se pevně a bezpodmínečně drží Ježíše a je připraven s ním snášet třeba i utrpení. Satan neútočí na toho, kdo je těsně spojen s Kristem, protože takového se Kristus zastává. A na Krista si satan netroufne. Čteme: „Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bo.hu a přiblíží se k vám.“ (Jak 4,7)»8

Dobrá zpráva o vítězství

A slyšel jsem mocný hlas v nebi: ‚Nyní přišlo spasení, moc a království našeho Boha i vláda jeho Mesiáše; neboť byl svržen žalobce našich bratří, který je před Bohem osočoval dnem i nocí. Oni nad ním zvítězili pro krev Beránkovu a pro slovo svého svědectví. Nemilovali svůj život tak, aby se zalekli smrti. Proto jásejte...‘“ (Z) 12,10-12)

V závěru této kapitoly se znovu vracím k podstatné myšlence knihy: pokud někdo osobné nebo někdo z jeho předků použil satanovu pomoc, stal se satanovým dlužníkem a bude mu muset nějakým způsobem zaplatit. Takový člověk pocítí okultní zatížení. Nemusíte být však malomyslní. Ježíš se může projevit jako vítěz i ve vašem životě.

Velký misionář pohanů nás povzbuzuje slovy:

A tak bratří, svou sílu hledejte u Pána, v jeho veliké moci. Oblecte plnou Bozi zbroj, abyste mohli odolat ďáblovým svodům. Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla. Proto vezměte na sebe plnou Bozi zbroj, abyste se mohli v den zlý postavit na odpor, všechno překonat a obstát. Stůjte tedy opásáni kolem beder pravdou, obrněni pancířem spravedlnosti, obuti k pohotové službě evangeliu pokoje a vždycky se štítem víry, jimi byste uhasili všechny ohnivé střely toho Zlého. Přijměte také přilbu spasení a meč Ducha, jímž je slovo Bozi. A v každý čas se v Duchu svatém modlete...“ (Ef 6,10-18)

Seznam pramenů

1.H. Thielicke, „Das Gebet, das die Welt umspannt. Reden uber das Vaterunser aus den Jahren 1944/45“, Quell-Verlag Stuttgart, 1991, s. 141 n.

2.Theologisches Begriffslexion zum Neuen Testament, Theologischer Verlag R. Brockhaus, Wuppertal, 1977, s. 1057.

3KardinalJoseph Hóffner „Teufel - Exorzismus - Besessenheit. ElfFragen. ElfAntworten.“, Koln, 1986, s. 7.

4.Vysvětlivka německého překladu „Elberfelder Bibel“ k této větě ve 13. verši.

5.Poznámka k Iz 13,13-14 in „Ryrie Study Bible“. Moody Press, Chicago, 1978, s. 1084.

6. Podle fiBibel Kommentar, Band 24, Johannes Offenbarung“, L část, Fritz Grunzweig, Hdnssler-Verlag, Neuhausen-Stuttgart, 1983, s. 317 nn.

7.Tamtéž s. 308.

8.Tamtéž s. 320-322.

Příloha č. 2:

Co je to hřích?

Jednou jsem zase musel pořádně umýt auto. Přední skla jsem měl silně zašpiněná a na jednom místě jsem musel zvlášť přitlačit, abych zaschlou špínu houbou odstranil. Soused mě s úsměvem pozoroval z okna. Jeho výraz v obličeji mě trochu znervózňoval. Proto jsem se ho zeptal: „Co Vám je k smíchu?“ A jeho odpověď mě přivedla k zamyšlení: „Jsem zvědav, jak dlouho vám to ještě bude trvat, než zjistíte, že okno je špinavé zevnitř!“ Špína je vevnitř, proto ji nemohu očistit zvenčí! V tom je ten problém!

Často čistíme auto, děláme pořádek v zahradě, dáváme do pořádku své vztahy v rodině, svou pověst, vzhled, kariéru... Děláme to nejlepší, co umíme, ale stále nevidíme skutečný úspěch. V něčem musí být chyba. - „Spina je zevnitř!“ Záleží na tom, čeho chceme v životě dosáhnout a co pro to děláme. I když máme ty nejlepší záměry a vyvíjíme maximální úsilí, výsledky nejsou takové, jaké jsme čekali. Jsme z toho zklamáni. „Spínaje totiž zevnitř!“

Problematiku našeho života formuluje bible takto:

Nepoznávám se ve svých skutcích; vždyť nedělám to, co chci, nýbrž to, co nenávidím. Jestliže však to, co dělám, je proti mé vůli, pak souhlasím se zákonem a uznávám, ze je dobrý. Pak to vlastně nejsem já, kdo jedná špatně, ale hřích, který je ve mně, Vím totiž, ze ve mně, to jest v mé lidské přirozenosti, nepřebývá dobro. Chci dobro, to dokážu, ale vykonat už ne. Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci. Jestliže však činím to, co nechci, nedělám to já, ale hřích, který ve mně přebývá.“ (Řím 7,15-20)

Je tedy zjevné, že jsme podmíněni něčím, čemu říkáme „hřích“.

Co je to hřích?

1. Vzpoura (hebrejsky „peša“). Může se jednat o vzpouru národní, morální nebo náboženskou. Ono hebrejské slovo překládáme také jako nevěru, odpadnutí, zradu. Je to záměrné přestoupení hranice Božího zákona, akt vzpoury proti Boží autoritě.1

O tomto pojmu pojednává Biblický lexikon: „Při pádu do hříchu vzdoruje naše «Já» a sahá po nezávislosti. Podstata hříchu se projevuje tím, že se člověk odvrací od Boha, ztrácí před čímkoli úctu a za největší měřítko pokládá sám sebe.“2

Člověk je odhalen jako hříšník. On sám je zodpovědný za zlo, osobně si hřích zvolil a postavil se Bohu na odpor. Proto je člověk vinen. Stav, který si člověk sám zavinil, je vlastně jeho vlastním vězením, protože neumí svůj hřích sám překonat. Každého člověka hřích ovládá. Jan 8,34 říká: „Každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu.“

Podstatou hříchu je vzpoura, vzdor. Každý den to vidíme kolem sebe: děti se obracejí proti svým rodičům, muži a ženy proti svým manželským partnerům, bouří se různé národnostní skupiny a politické strany. Na každém kroku se setkáváme se vzpourou a vzdorem.

V podstatě žije každý člověk v nepřátelském vztahu proti Bohu. Bůh nám je přirozeně nepohodlný. Myšlenka, že jednou se budeme muset před Bohem zodpovídat z našeho jednání i z našich motivů, nám nahání strach. Uznání nějaké vyšší bytosti, která by měla vládnout nad námi, zraňuje naši přirozenou pýchu. Nechceme být nikomu zodpovědní. Na Boha reagujeme vzpourou a je pochopitelné, že tento životní postoj se přenáší i na jiné oblasti života.

2. Minutí se cíle (hebrejsky „chata“). Slovo znamená „pohyb falešným směrem míjející Boží standard.“3

V knize Přísloví 8,36 čteme: „Kdo se mi vyhýbá, škodí svému životu; všichni, kdo mě nenávidí, milují smrt“ (podle Luthera).

Další zajímavé místo je toto: „Jestliže hřeší člověk proti člověku, je rozhodčím nad ním Bůh. Zhřeší-li však člověk proti Hospodinu, kdo se za něho přimluví?“ (1. Sam 2,25) Žel, že tak mnozí na Boží hlas nedají a Bůh se jich jednou bude muset zříci.

Řecká analogie hebrejského „chata“ (minutí se cíle) je „hamartia“. Slovo znamená, že někdo nedosáhl cíl a smysl života, který spočívá v Bohu.4

Termín používá např. text Řím 5,12: (tSkrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili“ (minuli se cíle).

Bůh nám dal životní měřítko, které je obsaženo v deseti přikázáních. Desatero je takovým vytyčeným cílem života, který nás má chránit před vším, co ohrožuje naše duchovní, duševní i tělesné blaho. Bůh nás chce svými radami ochránit od zlého. Jeden z těchto bodů zní: „Nebudeš krást“. Toto přikázání chrání náš majetek. Přesným opakem Boží směrnice je krádež, opovážlivost sáhnout na cizí vlastnictví. V takovém případě míjíme Boží cíl. Krádež je tedy hřích., i když ji často opisujeme květnatými slovy.

Význam hříchu jako minutí se cíle dobře pochopíme na příkladu ze sportu. Cílem fotbalisty je dostat míč do branky protivníka. On však kopne špatně a míč letí mimo branku. V takovém případě je zcela jedno, zda byl míč vedle jen pět centimetrů anebo tři metry. I trochu vedle je ve sportu - vedle. Družstvo nezískalo žádný bod.

Boží standard pravdy zní: „Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví.“ Mohu vyslovit jen malou nepravdu anebo mohu rozšířit záludnou lež. V obou případech jsem nedosáhl cíle, který Bůh určil. Potvrzuje se, že jsem hříšník. Tím, že hřešíme, míjíme se cíle věčného života a čeká nás smrt.

Mzdou hříchu je smrt, ale darem Bolí milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.“ (Řím 6,23)

3. Přestoupení smlouvy (řecky „parabasis“). Slovo znamená překročit něco ve smyslu prostorovém, ale také v přeneseném smyslu přestoupit nějaké pravidlo:5

Zakládáš si na zákoně, a sám přestupováním zákona zneuctíváš Boha?“ (Řím

2,23)

Všimněme si, co se stává v některých sportovních disciplinách. Např. v atletice při skoku do dálky. Sportovci jsou připraveni závodit, ale vědí, že nesmí překročit odrazovou čáru. Jeden z favoritů ji však překročil o pár centimetrů, jeho skok je neplatný. Udělal přešlap také v dalších dvou pokusech. Nakonec musí slyšet smutnou zprávu, zeje diskvalifikován, vyloučen ze závodu.

Kdo překročí hraniční linie Božích ukazatelů, stává se vinným a tedy hříšníkem, je pro věčný život diskvalifikován. Bůh ho musí ze svého království vyloučit. Je kandidátem smrti.

Řecké sloveso „parabaino“ znamená situaci, kdy člověk pro své přestoupení nějakého zákona ztrácí svůj úřad a postavení.6 Význam slova je: šlápnout vedle - mimo, splést se.

Stále znovu se stává, že nějaký veřejný činitel přestoupí svou pravomoc a dovolí si něco, co mu nepřísluší. Taková chyba ho stojí úřední místo. Tím, že první lidé přestoupili Boží řád, ztratili své postavení před Bohem a stali se hříšníky.

4. Nezákonnost (řecky „anomia“). Je to nejen čin - přestoupení zákona, ale spíše vnitřní postoj k zákonu, ze kterého vyplývá přesně opačné jednání než vyžaduje intence zákona.

Pro ochranu řidičů je silniční provoz řízen pomocí dopravních předpisů. Např. na místě, kde se silnice opravuje, je rychlost omezena na 40 km/hod. Jsou řidiči, kteří se cítí být takovými předpisy příliš svazováni. Proto na značku nedbají a jedou dál svou rychlostí, která je o 20 nebo 30 km/hod, vyšší. Překračují tak dopravní předpisy a jsou vinni. Nejhorší na tom je, že vůbec nepochopili smysl těchto předpisů a jezdí svou rychlostí.

Podobná situace nastává, kdykoli si někdo myslí, že nikdo nemá právo omezovat ho nějakými přikázáními. Domnívá se, že nejvyšší autoritou je on sám a že i Boží zákony může přestupovat beztrestně. Jeho vnitřní postoj je negativní a jedná proto přesně proti smyslu zákona. Tento vnitřní postoj, který se pak nějak projevuje navenek, považuje Bůh za hřích.

Ježíš řekl: „Syn člověka pošle své anděly, ti vyberou z jeho království každé pohoršení a každého, kdo se dopouští nepravosti.“ (Mat 13,41)

Hřích je narušený vztah s Bohem

Hřích je narušeny vztah s Bohem. Jednotlivé hříchy proto chápeme jako symptomy tohoto jednoho hříchu, který spočívá v živote bez Boha, v nevěře, v beznaději, v popření lásky... To vše pramení z odmítnutí Boha.“7

Marný způsob boje proti hříchu

Člověk, který se prohlašuje za měřítko všech věcí, sice ví, že asi dělá chybu, ví, že je ovládán různými pudy a nedostatky, že se blíží k smrti, ale to vše si vysvětluje jako přirozenost z hlediska psychologického a sociologického. Své přirozené agresivní projevy považuje za nutnou funkci svého bytí, aby obstál v boji všech proti všem a v tlaku společnosti, Jestliže se u něj projeví zlo v ně.jaké koncentrované podobě (např. jako masová vražda, zločin proti lidskosti), vysvětluje se to jako nemoc, dějinná nutnost nebo osud. Takové pojetí vede ke zlehčování spravedlnosti a potom i k pocitu bezmocnosti a beznaděje, protože se cítí jako malé kolečko ve velkém soukolí dějin... Osobní život takového člověka je zpravidla poznamenán nemocemi, vnitřním utrpením, frustrací, strachem, zklamáním a vyhlídkou pouze na smrt... Všechny ideologie a náboženství hledaly cesty, jak žít se zlem.

Přesto je za hřích i za víru zodpověděn člověk osobně. Všechny pokusy, kterými se člověk snaží najít vysvětlení hříchu u jiných, v okolnostech nebo ve společnosti, však onu osobní odpovědnost neruší.“8

Osvobození z hříchu

Svou vinou jsme se všichni dostali do zajetí hříchu. Nikdo se z něj nemůže osvobodit sám. Pokud jsme ještě k tomu my osobně nebo přes naše předky v kon.taktu s okultní mocí, Boží protivník má možnost náš stav v hříchu o to více ztížit. Budeme prožívat nějaké utrpení, a přitom nebudeme znát jeho příčiny.

Osvoboditel ze zajetí hříchu a od všech okultních zátěží se jmenuje Ježíš Kristus. Může odpustit každý hřích a nabízí nám milost, abychom nemuseli být potrestáni věčnou smrtí. Navíc nám Ježíš prostřednictvím Ducha svatého daruje novou vnitřní orientaci. Boží Duch nás vyvádí z našeho protibožského a nepřátelského postoje. Díky jeho vlivu nás přestává těšit život v odboji proti Bohu. Získáme novou vnitřní touhu po dobru, spravedlnosti a životu ve společenství s Bohem.

Tím, že obdržíme božské odpuštění, smíření s Bohem a našimi bližními, osvobození od okultní zátěže, zakusíme zcela nový vnitřní klid a mír, jaký jsme ještě nikdy nepoznali. Začneme žít novým hodnotným životem.

Také vy můžete prožít tuto proměnu, jestliže projdete tou cestou osvobození, která je popsána v této knize. Co vám brání přijmout Boží nabídku?

Boží dary jsou zdarma!



Seznam pramenů

1.Podle „The Hebrew-GreekKey Study Bible“, Spiros Zodhiates, AMG Publishers, Chattanooga, U.S.A., s. 1629.

2. „Lexikon zur Bibel“, R. Brockhaus Verlag Wuppertal undZurich, Gondrom Verlag, 1991, s. 1353.

3.„The Hebrew-GreekKey Study Bible“, s. 159L

4.Tamtéž, s. 1662.

5. „Theologisches Begriffslexikon zum Neuen Testament“, s. 1199.

6. „The Hebrew-Greek Key Study Bible „, s. 1717.

7. „Theologisches Begriffs lexikon mm Neuen Testament“, s. 1202.

8.Tamtéž, s. 1202-1204.


Použitá literatura

Kurt E. Koch: Der Aberglaube, Evangelisationsverlag Berghausen. Die Magie aus der Sicht der Seelsorge, Berghausen. Okkultes ABC, Brunnenverlag Basel. Der Spiritismus aus der Sicht der Seelsorge, Berghausen. Seelsorge und Okkultismus, Berghausen.


Ernst Modersohn: Im Banne des Teufels, Francke, Marburg, 1975


Emil Krämer: Geöffnete Augen über die List Satans und die völlige Erlösung am Kreuj, Leinfelden.


Manfréd Heide: Irrwege des Heils, Schulte x Gerth, Asslar, 1991.


Hans Jürgen Ruppert: Okkultismus, Geisterwelt oder neuer Weltgeist?, Coprint, Wiesbaden und Wuppertal, 1990


Richard Kriese: Okkultismus im Angriff, Hänssler, Neuhausen, 1988.






Comments