Sofoniáš


Sofoniáš.

Tato malá kniha nikdy nedosáhne popularity Janova evangelia! Obsah těchto pár stránek není příliš známý - a pochybuji, že jej mnoho lidí četlo. Ovšem toto není zaviněno nějakou podřadností této knihy! Překvapí vás, když prohlásím, že Sofoniáš je prorokem lásky? Jistě, znáte Jana 3:16 (který Křesťan jej nezná?) - ale znáte Sofoniáše 3:17 ? Ovšem, Sofoniáš je odlišný od Jana! Tento verš je takovým "ostrůvkem v rozbouřeném moři". Námitka by byla: Když je tolik odsouzení v této knize - proč mu říkat "prorok lásky?" Dám ti porovnání s lékařem, který operuje vlastní dítě...... Na jedné straně bolest, krev a strach.... Na druhé láska a snaha pomoci!! Rozumíš?

Nezapomeň, že láska má také svou temnou tvář! Spousta lidí chodí světem a učí: "Bůh je láska! Bůh je láska!“ Udělají z toho sacharinový "guláš", po kterém se ti zdvihne žaludek! Bůh s námi jedná na základě našich potřeb! Položí své dítě na operační stůl a vezme skalpel. Takový "nádor pýchy", "vyrážka nenávisti", "oteklina neposlušnosti" - to někdy bolí!!! Ale "lékař" ví mnohem lépe než my - že pakliže ten neduh neodstraní, stane se smrtelným!! A ten Veliký Chirurg nenechá své děti bez ošetření! Budeš li potřebovat zákrok - a jsi li opravdu Jeho dítě - půjdeš na operační stůl, ať se ti to líbí, nebo ne!

Co my víme, o Boží lásce? Někdy ten lékař operuje - a nedá ani "injekci" na utišení bolesti! Ale buď si jistý, že potom dostaneš Jeho balsám. Balsám lásky. Nějaký neznámý básník to vyjádřil ve třech verších. Ta původní verze je tak kouzelná, že ji uvedu i s mým, ubohým překladem:

Is there no other way, Oh, God Což není jiná cesta, Bože můj

Except through sorrow, pain and loss, než zkrze smutek, bolest , ztrátu

To stamp Christ’s likeness on my soul, podobu Krista vtisknout na mou duši

No other way except the cross? skutečně není jiná, než ten kříž?



And then a voice stills all my soul, Vtom náhle hlas utišil celou mojí duši

As stilled the waves of Galilee. Ten stejný ztišil Galilejské moře:

Can’st thou not bear the furnace, „Což nejsi schopen snésti oheň If midst the flames I walk with thee ? když mezi plameny já s Tebou pro


procházím?



I bore the cross, I know its weight. Já nes´ ten kříž, znám jeho tíhu

I drank the cup I hold for thee. Já pil z poháru, který Ti podávám

Can’st thou not follow where I lead? Nemůžeš následovat, když já Tě vedu

I’ll give thee strength, lean hard on Me. Já dám Ti sílu, jen se o mně opři“

--- * --- --- * ---

Příteli, Bůh Tě miluje nejvíce, když Tě operuje! Autor knihy Židům to říká v 12:6 : Koho Bůh miluje, toho přísně vychovává - a své syny trestá. Nezapomeň že když chceš, aby Ti strom nesl ovoce, musíš jej roubovat - a to bolí! Jednu zásadu měj vždy na mysli: Buď šťastný, pakliže Tě Bůh "roubuje!" Dává to jistotu, že k Němu patříš! Známý C.Spurgeon někde na venkově u jednoho farmáře zpozoroval neobvyklou korouhvičku na stodole. Byla to tři slova: Bůh je láska. "Chcete mi říci, že Boží láska je tak vrtkavá, jako vítr?".. ptá se Spurgeon farmáře. "Ne" odvětil starý farmář s úsměvem. "Já tím myslím, že - ať už vítr fouká odkudkoliv - Bůh je láska..."

Kapitola 1. jedná o soudu nad Judejí a Jerusalémem. Sofoniáš se - hned na počátku představuje jako příslušník královské rodiny. Chizkijáš, judejský král, byl jeho pra-pra-dědečkem. Sofoniáš žil a prorokoval za vlády Josiáše, což bylo období poslední duchovní obrody Jižního království. Netrvala dlouho - ale byla to obroda. Sofoniáš věděl také něco o vládě krále Amona a před tím Manase. Oba dva byli velmi zlí králové. Prorok viděl, jak trest přichází na národ - a jeho zpráva je velmi drsná..... Později začne - tato malá kniha - dávat najevo, že soud nepřichází pouze na zemi israelskou, ale na celý svět. Zde se předpovídá celosvětové ničení, katastrofa, devastace. A důvod, pro který přichází trest na Israel, je velmi specifický: Je to modlářství, nevěra vůči tomu Bohu, který Israel vytvořil.

První krok národa "dolů," je odpadnutí od Boha. Druhé je morální rozklad, a nakonec politická anarchie...

Historik Edward Gibbon došel k závěru, že bylo vlastně pět příčin, které způsobily pád Říma. Gibbon nebyl Křesťanem ani vzdáleně, ale podívej se: 1) Podkopání důstojnosti a svatosti rodiny. 2) Vyšší a vyšší daně - aby byly prostředky na bezplatný "chléb a hry" pro populaci. 3) Nesmyslná honba za rozkoší a sportem, který se stával víc a víc brutální a nemorální zábavou.... 4) Neúměrně veliké zbrojení - zatím co nepřítel byl vně národa a pokles osobní zodpovědnosti. 5) Rozklad náboženství, které se stalo pouhou formou bez obsahu.........



Verš 1:5.. To byla druhá forma modloslužebnictví. Ta byla velice subtilní, nenápadná - o to však víc nebezpečná! Většina střech byla rovná, kde se dalo sedět (Pamatuješ Bat-šébu?) a odtud uctívali slunce, měsíc a hvězdy. Nikdy nepochopím, proč lidé mají tendenci klanět se stvoření, raději než Stvořiteli! Snad proto, že v případě stvoření, necítí zodpovědnost třebas vůči slunci, hvězdám, čí stromu!

Posvátné indické krávy či kobry, nikdy o morálce nekáží že? ......

Verš 1:7 je velmi sarkastický až na hranici "černého humoru! Ta oběť, kterou připravil Bůh pro své "hosty", jsou hosti sami! To je ten soud, který přichází. 1:14.. pochop jedno:

I když přichází ten Velký Den Boha se vší hrůzou a hněvem, Bůh je stále láska! To měj vždy na mysli!

Kapitola 2. pojednává o soudu nad světem. 2:3.

Po celou historii lidstva - měl Bůh vždy na Zemi - nějaký ten věrný zbytek, právě tak, jako má dnes! "Hledejte pokoru!" To je "zboží," které je vzácné i mezi opravdovými Křesťany! Lidé si většinou zaměňují pokoru se zbabělostí! 2:5: Kréťané, jinak předkové Pelištějců, (Palestínců dnes) jsou obyvatelé Kréty. Jméno "Pelištejský" je hebrejský výraz pro immigraci. Pakliže někdo namítá, že Israel vyhání Palestínce z jejich „rodné země," pak je na omylu! To nebyla jejich rodná zem! Israelci tam byli dávno před nimi! Abrahám, Izák a Jakub tam žili. Potom odešli na 440 let do Egypta, a mezitím přišli Pelištějci. To jen, aby bylo jasno!

Bůh bude soudit svět, protože svět Ho ignoruje! Pavel to nádherně píše v Římským 1:21-22.. Celý svět se otočil zády od svého Stvořitele, vymyslili si báchorky, povýšili se na budoucí vládce vesmíru, napsali si pro vlastní potěchu teorii, že to "všechno tady vždycky bylo," že se vlastně nic nemění, že není nikoho, kdo by na to všechno měl nějaké vlastnické právo - jak na vesmír, tak i na nás. Pavel píše": "Tvrdí, že jsou moudří a stali se hlupáky. Zaměňují slávu věčného Boha za obrazy podob dočasného člověka, ano i za ptáky a čtyřnohé tvory!" Římanům 1:22-23 volný překlad. Konec třetí kapitoly ukazuje "vycházející slunce", počátek Milenia..

Dnes se to bude zdát podivné, když Ti povím že jednou, až budeme stát tam někde v přítomnosti našeho Spasitele, poděkujeme Mu za každou svízel, za každou bolest, za každou potíž! Poděkujeme Mu, že s námi jednal jako moudrý otec jedná se svými dětmi. Poděkujeme za tu tmavou tvář Jeho lásky! 
                           Sofoniáš - konec..
Comments