Nehemiáš

Nehemiáš.

     

Tuto knihu projdu jen krátce - je velmi popisná a srozumitelná. Zastavím se pouze tam, kde se domnívám, že by Ti mohlo něco důležitého uniknout. Ve verši 1:1, to osobní zájmeno "já", by nás mohlo přesvědčit o tom, že Nehemiáš je autorem této knihy. Pakliže to byl ale Ezdráš, potom jenom opisuje Nehemiášův "deník." .... Toto je poslední z historických knih, pakliže nepočítám Ester jako knihu historickou. Co se Židovského národa týče - Starý Zákon už dál nepokračuje! Nehemiáš měl docela dobré, teplé místečko číšníka u dvora perského krále Ataxerxesa. Jeho návrat do Zaslíbené Země lze (přibližně), umístit tak 15 let po Ezdrášovi. Ezdráš je typ kněze a studenta Písma.

Nehemiáš je takový praktický businessman. Ezdráš má na očích náboženskou stránku svého úsilí, Nehemiáš stránku politickou. Zde, v této knize začíná "Sedmdesát Danielových týdnů." (Daniel 9:25) Následující data se zdají být postačujícím řešením problému "sedmdesáti týdnů" : 1) Dekret krále Kýra, r.536 BC. Ezdráš 1:1-4... 2) Dekret Ataxerxesův, r. 445 BC. dvacátý rok jeho vlády (Nehemiáš 2-1-8). Prvních Danielových „sedm týdnů" končí r. 397 BC. Malachiášem.... Israel byl vybrán, aby svědčil světu proti falešným náboženstvím - ale dost často sám podlehl, a stal se modloslužebníkem, jako ti ostatní. Bůh je poslal do Babylonu do zajetí, ale ani potom se zcela nevrátili ku svému Bohu. Vlastně od té doby už nebyli nikdy svobodní. Nový Zákon je ukazuje pod římskou botou.

Prvních sedm kapitol jedná o vybudování Jerusalémských hradeb. Zbytek knihy potom, o obrodě a reformě. Když se Nehemiáš zmiňuje o "Židech, kteří utekli" (ne :"ušli zajetí!") má na mysli ty, kteří se vrátili do země. On sám se nevrátil - ať už z jakéhokoliv důvodu. Vzal si pouze "neplacenou dovolenou...." Verš 1:3 nám dává velmi pesimistický obraz stavu Jerusaléma. Židé žili vlastně v hanbě, že nebyli schopni za tolik let práce dokončit. A tak Bůh si k tomu vybral Nehemiáše. Ten výraz "hrozný" ve verši pět je zcela nepochopený! Hebrejsky "yärě" znamená "reverend," jinak „úctyhodný“, „vzbuzující bázeň“, a pod. 1:6.. Povšimni si, jak mluví s Bohem. Ne "hříchy, které oni" ale "hříchy, které my.."

V 1:9 Nehemiáš vzpomíná Boží slib, že když se k Němu Israel obrátí, tak On i z nejvzdálenějších krajů je přivede zpět....... 2:1. A zde jak už jsem se zmínil, začíná "countdown" těch "sedmdesáti týdnů". Budu se to snažit vysvětlit v Danielovi. Když Nehemiáš dorazí do Jerusaléma, už tam čeká "opozice." Tito chlapíci se snažili zastavit výstavbu Chrámu. Nepovedlo se jim to a teď se snaží překazit restauraci hradeb! Nejdříve začnou s obvyklou taktikou dnešních skeptiků: Výsměchem.

Právě tak jako dnes se lidé vysmívají, když jim řekneš že jsi Křesťanem. "Ty ještě věříš těm pohádkám? Přece jsme už ve dvacátém století - ne ve středověku!".

Kolik „přátelů“ jsme už takto ztratili!.....

3:1. Ovčí Brána. Z Jana 5:2 víme, že tudy procházel Ježíš k rybníku Bethesda. Verš 3:12 nás informuje, že i děvčata pomáhala na stavbě! Bůh si toho povšiml a nechal udělat záznam na věky. 4:4-5. Tato modlitba o pomstu byla zcela "legální" v Mosaickém systému Zákona. Pro nás Křesťany - to Kristus změnil. "Milujte své nepřátele" učí nás. "Odpouštějte, jako Bůh odpustil vám!" Ovšem, někdy život Božích dětí není pouze modlitba - ale také pochod a i válka!

4:10.. Někdy je větší nebezpečí "zevnitř," než "zvenku." Takoví "Judové" jsou občas velmi nebezpeční! V kapitole páté, když nepřítel zjistil, že jeho posmívání se minulo účinkem, začíná přímé nepřátelství. Proto také měli Židé v jedné ruce kladivo, v druhé oštěp či luk! Potom se Nehemiáš dozví, že ti co pracovali, neměli čas na vytváření vlastních potřeb - a tak se zadlužili těm "zbohatlíkům," co se vlastně "flákali". Otevřeně odsoudil toto jednání a - jak se zdá - podle verše 5:12, celou tu záležitost napravil.........

Ve verších 6:2 a 3 nepřítel změní taktiku podle starého hesla: Když je nemůžeš porazit - spoj se s nimi! Teď se tomu říká ekumenické hnutí! V dnešním Křesťanstvu je mnoho lidí, kteří by byli ochotni přijmout jakýkoliv kompromis v rámci pojmů jako "mír mezi národy, bratrství mezi lidmi," („Bůh je přece Otcem všech a my všichni jsme si bratry,“ že?)... Tak za prvé:

Bůh není Otcem všech!

Kristus v Janu 8:44 to říká jasně: "Vy jste z vašeho otce - ďábla!“Jsou dvoje "děti". Boží a ty druhé. Pakliže věříš, že Kristus je ta jediná cesta k Bohu - a jako Křesťan, nemáš vyhnutí! - Když Ti někdo namítne, že toto je příliš "dogmatické," "úzkoprsé," kde chceš udělat ten kompromis? Jan 14:6 je nekompromisní!

Pravda musí být vždy dogmatická, chápeš? Ježíš z Nazareta není "padesáté vtělení" Budhy! Ježíš není ani Krišna, ani jeden ze tři sta milionů bohů Hinduismu! Kristus není tvor ale Bůh!

Ježíšova odpověď Filipovi v Janu 14:9, je nekompromisní! Bůh nebyl nikdy člověkem, který se "tak nějak vypracoval" na Boha! (Mormoni). Allah není Bohem Abraháma, Izáka, či Jakuba! (Muslimové). Allah přece nemá Syna! (Korán, Šůra 4, verš 172) V Janu 10:8 říká Bůh-Syn jasně, že on je - porovnáno s minulostí - ten jediný! A v Matouši 23:24-30 nás varuje před falešnými Kristy v budoucnu! Nenech se oklamat! Jakmile to "nehraje" s Božím Slovem - jdi od toho!



Když nepřítel poznal, že se "spojení" neuskuteční, začal novou taktiku - jako vždy.. A když Nehemiáš neví kudy kam, obrátí se k tomu jedinému - Bohu. Nakonec ta celá stavba skončila v padesáti dvou dnech, i když nebezpečí ještě trvalo. V sedmé kapitole Nehemiáš provádí registraci všech skutečných, "nepomíchaných" Židů. Jistě, Bůh ví přesně kdo je kdo, ten nepotřebuje registrace. Nepotřebuje ji ani dnes...... Občas slyším: "Já doufám, že jsem Boží ditě, že jsem Křesťan. Doufám, že jsem spasený."

Příteli, v to se nedoufá! To buď víš - a jsi - a nebo nevíš a pak potřebuješ přijít ke Kristovi a požádat Ho, aby Tě přijmul do své rodiny! Křesťan ví že Křesťanem je!



První dopis Janův, 5:12 to jasně říká. Máš li Krista (to je : věříš li že On zemřel za Tvé hříchy) máš věčný život! A to vím bezpečně proto, protože to řekl Bůh! Nepotřebuješ "doufat" - můžeš vědět. Podle mně, musíš vědět!



V kapitole osmé je to velké čtení a vysvětlování Písma. Alespoň toho, které v té době měli: Genese, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomy a Jozue. Na rozdíl ode dneška, kdy lidé zívají už za půl hodiny - tenkrát byli tak nadšení, že poslouchali od rána až do poledne! Ptali se, a bylo jim vysvětlováno. Nezapomeň že tito Židé byli v zajetí sedmdesát let a nikdy nic podobného neslyšeli! Ve verši 8:8 čteme že dělali to, co by bylo potřeba i dnes - vysvětlovali smysl Božího slova. Lidé se, když pochopili - ze samé radosti rozplakali! A nakonec ve verši 8:12 tuto radost vyjádřili obecnou "merendou..."

Malou poznámku ke čtení Bible. Pakliže budeš číst Písmo, ať už si o sobě myslíš cokoliv, poznáš velmi jasně - že jsi hříšník, a že potřebuješ Spasitele! Když už nic jiného, tak toto poznání Ti každopádně čtení Bible přinese! Přiznání hříchů Bohu neznamená nějaké ospravedlňování toho či onoho! S Bohem nelze o hříchu diskutovat! Přiznání znamená souhlasit s Bohem že to, co děláme - či jsme dělali - je špatné, protože On říká že je to špatné! A On Tě očistí. Pamatuj si, že nemůžeš chodit po tomto dnešním světě, aniž bys měl oči, uši, ústa, mysl - či srdce "umazané!“ A to Tě separuje od Boha! (Izaiáš 59:2!).

Když tak pročítám tu Nehemiášovu modlitbu počínaje 9:7, uvědomuji si, jak my, lidé tleskáme, aplaudujeme každému nesmyslu už od dob stupidních komunistických "estrád" blahé paměti...

Už jste někdy, řekněme později večer po západu slunce, když už se setmělo a vyšly hvězdy - už jste si - někdy - vyšli ven, podívali se na tu nádheru a zatleskali Bohu za Jeho dokonalé dílo? Ano? Už jste Mu, někdy pověděli jak Ho milujete za to, co On, pro Vás udělal? Když ne, proč ne? Je snad Mona Lisa krásnější nežli souhvězdí Orion? Nebo myslíš, že to vzniklo náhodou?

Jen tak náhodou?

Nehemiáš končí velkou obrodou, přesvědčí lidi, aby začali znovu dodržovat to, co kdysi pod horou Sinaj slíbili, že dodržovat budou: Zákon. Jak dalece se jim to povedlo, poznáme později...

Nehemiáš - Konec...

Comments