Izaiáš

Izaiáš.

Touto knihou - Izaiášem - až do konce Starého Zákona začíná část, které se říká prorocká. To neznamená že nebyly předpovědi již v předešlých knihách Bible - na příklad Genese 3:15, Deuteronomy 18:15 - a další! V této prorocké části, proroci nejenom ohlašovali události z blízké nebo vzdálené budoucnosti - ale také kázali a učili lid - hlavně v dobách, kdy Bůh neměl nikoho jiného, jako krále, vládce, nebo učence, zkrze které by ohlašoval svou vůli. Tyto následující knihy, obsahují také historii, poesii a i Boží zákony - ale, povětšinou jsou to předpovědi.

Tito proroci nemluvili výlučně o věcech či událostech, které se budou odehrávat někdy za pár set let, kdy už to nikdo - ze současníků - nebude moci zkontrolovat a při negativním výsledku označit proroka za proroka falešného. Ne, nejprve se musel prorok vykázat schopností předpovědět události své doby. Tím dokázal, že mluví to, co Bůh nařídil - protože nikdo z nás nezná budoucnost na sto procent! Můžeme dělat prognózy, hádat, spekulovat - to je vše. Tehdejší prorok musel být přesný „beze zbytku“. Teprve potom mu věřili ve věcech, které se ověřit nedaly. Je samozřejmé, že každá předpověď těmito muži oznámená, byla s počátku nevyplněná - ale od té doby - jak my už můžeme zkontrolovat - se jich většina již vyplnila. A vyplnily se doslova! Znovu: Člověk není schopen předvídat budoucnost. I moderní meteorologie má problémy předpovědět počasí na den dopředu a při tom má všechna ta různá „hejblátka“ na pomoc! Já vám něco povím: Dnešní meteorolog, by v tehdejším Israeli, příliš dlouho nežil! Nebudu Tě unavovat s počítáním, jak malá je pravděpodobnost odhadnout jednu událost v budoucnosti. Jen tak pro pochopení:

Ježíš z Nazareta - Kristus - měl před svým příchodem na tuto planetu 300 předpovědí, ohlášených staletí dříve. Pravděpodobnost vyplnění jenom 48 hlavních proroctví - na sto procent - je asi tak deset na stopadesátou osmou! Toto číslo nelze pochopit! V celém známém vesmíru - všech atomů je, odhadem - deset na osmdesátou první! Zdržím se komentáře - k tomu se nedá nic dodat!.......

Izajáš je tak „nabitý“, že toto je pouze úvod do jeho knihy! Vlastně ještě „úvod o úvodu“. Nemohu odolat abych nekomentoval úvod toho člověka, který toto vydání Bible dával dohromady. Pozor lidičky - nemám ten nejmenší úmysl ironisovat“ toho či jiného překladatele! Není pochyb o tom, že tito lidé jsou mnohem vzdělanější a zběhlejší v jazycích Bible!...... Neřekl bych že znají Bibli tak dobře jako já, ale jsou - nepochybně z té, tak zvané intelektuální vrstvy. Lidé, kolem kterých se chodí s úctou. Jsou bezpochyby považováni za tu „špičku národa“ ale, a to mi věř - tito lidé nejsou Křesťany! Nevidím pochopitelně do jejich srdcí, ale musím se řídit podle Kristova: Podle ovoce je poznáte!“ Připomíná mi to dopis Římským, 1:22......

Dám příklad: Tito lidé „objevili“ tři Izajáše! Ukáži, jak směšná tato „hypothésa“ je: Dejme tomu, že v roce Anno Domini 2990, počnou tři expedice archeologů kopat. Jedna začne v Kansasu, druhá ve Wahingtonu DC. a třetí někde v Evropě. Po skončení se expedice sejdou, porovnají výsledky a - vytvoří hypothésu, že na Zemi žili tři chlápkové jménem Dwight Eisenhover! Jeden byl vítězným generálem z Druhé Světové Války. Druhý byl zvolen presidentem USA v letech 1952 - 1956. Ten třetí Eisenhover byl těžký invalida po složité operaci ileitis-u. To samé je s Izaiášem. Ten „zakopaný pes“ je v následujícím: Ti vzdělanci - bohužel nevěřící vzdělanci, odmítají realitu předpovědí! Jejich argument je: Když to všechno psal jeden Izajáš, jak mohl psát - v roce 720 BC o Babylonském zajetí? To je přece - podle nich, nesmysl!

Kniha Izajáš je, někdy nazývána „Páté evangelium.“ Proč? Protože zde, jako nikde jinde ve Starém Zákoně (počítám do toho i 22 žalm!), máme: Kristovo narození (9:6 a 7:14), Kristovo utrpení, (kapitola 53), Jeho vládu (kapitola 11). Zde v této knize máme Kristův charakter, smrt, vzkříšení a Druhý Příchod! A hlavně (teď mluvím za sebe): Z této knihy (Izaijáš) jasně vyplývá, že ten Ježíš, který se narodil v Betlémě, pracoval v Nazaretu, potom učil jako potulný kazatel, a zemřel na tom kopečku, který se nazývá Golgotha, Ten kterého nazývají ti kteří ho znali - Kristus - Mesiáš - Spasitel—ten samý je, ve skutečnosti - Yahweh Starého Zákona! Že je to ten Bůh, který stvořil Prostor, Čas i Hmotu - pro svou radost. Ten který se o to všechno stará. Bůh který přišel, aby Tě a mně a támhletu a támhletoho mohl jednou vzít domů! Co víc potřebuji vědět?

Příteli - opět zdůrazňuji : Izajáš je opravdu „poklad“, nevynechej ani verš!

2:4. V New Yorku, v budově OSN, je krásná, mozaiková stěna. Na té stěně se „stkví“ jedno motto z Bible. Jak dojemné! Ale to bychom nebyli lidé, kdyby jsme si nevybrali pouze to, co se nám hodí! Něco podobného jsem viděl i u protestantských pastorů, učitelů, kazatelů! Jak zde, tak i ve Švýcarsku! Souhlasí s Biblí pouze tam, kde se jim to hodí „do krámu!“ Říkám „i u protestantských,“ protože u katolických jsem na to zvyklý! A tam na stěně té budovy OSN, namalovali jeden verš z Izajáše. Vlastně jen část toho verše -ty první dva řádky čtvrtého verše druhé kapitoly se jim zřejmě „nelíbily!“ Jak by nás mohl Bůh soudit! A když už, tak možná, nějakou tu Libyi, Irák, Irán, Severní Koreu, Čínu a podobné! Nemohl mít přece na mysli nás, takové dobré národy jako USA nebo Čechy a Moravu, že? Když se tak kolem sebe dívám, docházím k přesvědčení, že kdyby Bůh jednou nesoudil tento můj národ, musel by se omluvit Sodomě a Gomoře!

6:5..Už se o tom někde zmiňuji ale raději se k tomu vrátím. Jedinou vlastnost Boha, kterou si ani v nejbujnější fantazii nejsem schopen představit - je Jeho čistota! Nikdy jsem nic - ani vzdáleně podobného na Zemi neviděl! Když si vzpomeneš - (Job, kap.42). Job, si jenom myslí že viděl Boha - a hnusí se sám sobě! Zde je situace obdobná. Myslíme si jak jsme dobří. Verš 7:14. Další „perla“ překladatelského umění.. Ano, „almah“ je v hebrejštině jak panna, tak i dívka - ale, pakliže chce Bůh dát nějaké zázračné znamení, musí toto znamenat „panna“, jelikož než jsem dopsal tyto řádky, alespoň deset mladých dívek na tomto světě porodilo! Tento překladatel se úmyslně nedrží smyslu této knihy!

9:6... Co se týče těchto titulů - je to, mírně řečeno - mizerný překlad (kolikátý, už?) - a, jelikož je to, opět velmi důležité, musíme to rozebrat. Abych předem vysvětlil: Český slovosled je jiný než anglický, nebo hebrejský, a proto budu původní slova v hebrejštině skládat do stejného slovosledu, který je v této Bibli. Potom to ukáži v anglické versi - a nakonec, jak bych to napsal já. „Divuplný“ a „Rádce“, jsou, všude dvě slova!

1) „Pelé“ = zázrak, něco okouzlujícího, nádherného, div.

2) „Yä’ats“ = radit, rozhodnout, záměr (plán), vůdce, účel.

3) „El“ = Bůh, božstvo.

4) „Gibbowr“ = mocný, silný, obr, odvážný, implikací „bojovník“.

5) „‘Ad“ = věčnost, stále, trvání, něco bez konce.

6) „‘Ab“ = otec.

7) „Sar“ = hlavní kapitán, generál, pán (hodnostně), guvernér, princ, správce.

8) „Shalom“ (šalom) = bezpečný, šťastný, mír, zdravý.

Anglicky: „He shall be called Wonderful, Counsellor, The mighty God, the everlasting Father, the Prince of Peace....

Můj návrh: „ a budou Mu dána jména: Divuplný, Rádce (vůdce), mocný Bůh, věčný Otec, Princ Míru..“ Tak to vidím já...

A teď se podívej na: 43:10,11,12. a 44:5,6,! Uvidíš, že Yahweh Starého Zákona musí být - nevyhnutelně - Ježíš Nazaretský Zákona Nového! (zkontroluj si to!)....... 10:20 - 34... Zde Izajáš popisuje osud zbytku Israele v době, která je popsána v Apokalypse od kapitoly čtvrté - Doba Strastí. Všimni si fráze „Onen den.“. To je „Den Boha,“ který začíná právě zmíněnou Dobu Strastí, válek, hladu, nemocí a pod. Jinak je to také „Sedmdesátý Týden Danielův“. Ale o tom až v Danielovi...

10:28-32.. Toto je další poukaz na Armageddon - tu poslední bitvu, kde doslova celý svět pošle armády proti Israeli a - tím, proti Kristu. Tyto verše dávají určité geografické lokace - všechny jsou na sever od Jerusaléma. Ukazují cestu, kterou přišly Assyrké armády, a - později - přijde invaze ze severu, popsaná v Ezechielově kapitole 38! Aját leží asi tak 25 kilometrů od Jerusaléma. Je to průsmyk, kde Jonatan kdysi (1Samuel 14) porazil Palestinské. Geba a Rama jsou vzdáleny kolem 9 km, také na sever. Anatót leží asi pět kilometrů na sever - místo, kde žil Jeremiáš.

„Lajša“ není ženská - ale místo na severním konci Palestiny, kde se usídlil kmen Dan! Madmenah kde je podle překladatele „poplach“ je smetiště, kam se vyvážely odpady z Jerusaléma! Lokace místa „Gebím“ není známa. Tato celá scéna popisuje cestu, kudy jednou potáhnou armády proti Jerusalému: „Půl města bude dobyto, ženy znásilněné, mrtví po ulicích“ (Zachar. 14:2) a tak dále. Ale o tom píše téměř každý následující prorok, tak se tím zde nebudeme zaobírat. Verš 10:33 bezpochyby znamená příchod Krista k Armageddonu. Jinde to bude ještě jasnější...... 11:6-10.. Izajáš popisuje budoucí Milenium (i.e. čas tisícileté osobní vlády Krista na Zemi po Armageddonu (Apokalypsa, kapit. 20).

Kapitola 13 se zmiňuje o zničení Babylónu. Pozor, abys rozuměl: Babylon bude znovu postaven a potom, v čase Apokalypsy, kapitola 18, dojde ku zničení konečnému - jak fyzického města - tak i systému, který má počátek v tom prvním Babylónu! Ale to až v té poslední knize Bible. Kapitola 14.. Hned ten začátek zabíhá do (daleké?) budoucnosti, kdy už se Israel nebude muset obracet o pomoc k USA, nebo jinam. A také nebude mít problémy se sousedy! Ani ty další verše nejsou pro dnes. Israel má stále mnoho problémů, a je vystaven nebezpečí invaze...... 14:12.. Satan, neboli Lucifer. To nejdokonalejší stvoření, které kdy Bůh stvořil, se - právě tak, jako Jidáš Iškariotský obrátil proti Bohu a postavil vůli vlastní (jako většina dnešního lidstva), nad vůli Boží. Pětkrát si - Satan v tomto monologu říká „Já“...“ já udělám, já budu, já vystoupím“.. Tohle „já“ je hřích v embryonálním stavu! Všechno tohle kolem nás povstalo tím, že se Tvor postavil proti Stvořiteli!

Vražda, na příklad, není hříchem jenom proto že to Bůh říká - vražda jde proti Jeho charakteru! Proti Jeho vůli! Všechno, co je v opozici proti Božímu charakteru, nebo vůli, je hřích - ať už je to cokoliv! Ano, človíček sedí na kameni jako nafouknutá ropucha a volá tam někam nahoru: „Abys to věděl! Já si pojedu podle vlastního rozumu, po svém prkýnku, na vlastním písečku!“ Já - já - já... Člověče, který tam na tom kameni sedíš: V té konečné fázi nemůžeš vyhrát! Bůh je neskonale silnější, než Ty! Jeho vůle finálně zvítězí! Jeho plán se splní na 100 % !. Ano, Bůh pracuje na svém úžasném plánu, který je za hranicemi pochopení i - pro ty nejmudrcovatější mudrce na této planetě! Není na nás, abychom Ho kritizovali - stejně by to bylo směšné!

My Mu máme věřit - protože On je ten dobrý Bůh, který zde za nás zemřel, aby mohl darovat svou lásku, milosrdenství a nepředstavitelně krásnou budoucnost těm, kteří Mu uvěří! Žijeme v Jeho vesmíru, dýcháme Jeho vzduch, pijeme Jeho vodu a zahřívá nás Jeho slunce! Ještě nikdy nám neposlal účet!

Jistě, v našem „přirozeném stavu“ není člověk schopen Boha poslechnout... Jediná cesta k Němu je skrze Krista... přečti si, co praví Ježíš v Janovi 14:5!.... 14:28.. Král Achaz byl, jedním z těch špatných králů, ale ten „výlupek“ vší špatnosti se objeví až v Apokalypse, kapitola 13.. Kapitola šestnáctá končí soudem na Moábem. Tento národ také zmizel v prachu historie...

Kapitola 23. V knize Ezechiel se do předpovědi o Týru pustíme hlouběji. Týr - neboli Tyrus a Sidon byla dvě města Féničanů. Vlastně přístavy. Jejich lodě pluly do všech přístavů Středozemního moře. Féničané pronikli až za Herkulovy Sloupy (Gibraltar) do tehdy neznámých vod. Fénické lodě přivážely cín z Britanie - ve skutečnosti termín „Britania“ znamená „Země cínu“. Féničané založili Karthago - velkého nepřítele Říma....... Zde v tomto překladu, ve verši 23:1 „zámořské“ lodě je správný překlad „lodě z Taršiše.“ Tarshish byla kolonie či místo, založené Féničany na jižním pobřeží Španělska! Lze jim také přičíst vynalezení abecedy. Starý dobrý Hiram, přítel Šalomouna - pamatuješ? - král Týru, byl Féničan...... Sidon a Tyrus. Jak předpověděl Bůh - Sidon stojí. Vedle, místa, kde býval obrovský přístav Týrus, je malá turecká vesnice Sůr. Na místě Tyrusu - holá skála. Ale o tom až v Ezechielovi.

Kapitola 24 zabíhá opět do budoucnosti: Doba Strastí - Den Boha. V předešlé kapitole jsme měli soud za soudem proti všem národům. Shrnutí: Předpovědi z kapitol 13 až 23 jsou, v převážné většině, již splněny. Tato kapitola vypadá, jako celkově eschatologická, to je - téměř výlučná projekce „Posledních Dnů“ systému světa, jak ho známe. V kapitolách 3-15 se mluví o malém zbytku Židů, kteří přežívají. Celá tato hrozná doba (viz Apokalypsu) končí příchodem Krista (Apokalypsa 19:11-16). Kapitoly 25 až 27 popisují Milenium = tisíciletou vládu Krista na Zemi (Apokalypsa 20:5). Od kapitoly 28 až 35, máme převážně lokální předpovědi v čase Izaiášově, až opět v 34 se popisuje Armageddon a v 35 Milenium a jeho výhody.

Kapitoly 36-37. Sancherib král Assyrský, se valil jako velká voda od severu - bral všechno, co bylo v cestě. Přemohl a obsadil každé město - ať už bojem, nebo kapitulací. Plný optimismu, po mnoha snadných vítězstvích se dostane s armádou, až před hradby Jerusaléma a je velmi překvapen, že král Chizkijáš vůbec uvažuje o odporu! Je mu to podezřelé, dokonce se domnívá, že Jerusalém, možná, má nějakou „tajnou zbraň“. Kapitola 35 končí pohrůžkami a žádostí o bezpodmínečnou kapitulaci. Jistě se pamatuješ, že Izajáš počal svou „prorockou dráhu“ v čase smrti krále Uzijáše a pokračoval za Jótana, Achaze, a nyní za Chizkijáše. I když tento byl jeden z těch dobrých králů Judeje, přesto projevil slabost (a tím, malou víru v Boha), když v knize Druhé Královské 18:13-16 se snaží odvrátit invazi tím, že podplácí krále Sancheriba. Moc to nepomohlo - armáda stojí před branami Jerusaléma, a podívej se, jak se vytahují!

Chizkijášovi „nedošlo“, že za: a) Přátelé se nedají „koupit“, za: b) kdo vlastně ten skutečný Přítel je.. Vystrašený král se - konečně - obrátí na Boha, a dostává odpověď skrze Izajáše. O té předpovědi, že ani jeden šíp nebude proti hradbám Jerusaléma vystřelený, jsem se už zmínil. Verš 37:34 ujišťuje Chizkijáše, že se armáda do města nedostane a hned, v následujícím verši už se dozvídáme proč. Úvaha: Pakliže jeden z těch nebeských tvorů má takovou moc jako ten jeden zde - co by asi udělalo 12 legií z Matouše 26:53? Sancherib nakonec, se zbytkem vojska odtáhne zpět do Ninive, kde ho vlastní synové zamordují.........



Kapitola 38, a následující královo uzdravení se muselo odehrát těsně před před zničením Assyrské armády. Proč? Chizkijáš vládnul celkem 29 let. Po uzdravení vládnul ještě 15 let (verše 38:4,5). To znamená, že ta nemoc přišla ve 14 roce vlády. A podle 36:1 Assyřané přitáhli ve 14 roce Chizkijášovy vlády.. Možná, že neměl žádat o prodloužení života - když se podíváš do 2 Letopisy 32:25, zjistíš, že král „zpyšněl“ a byl na něm Boží hněv. My lidé, jsme podivné „sovy“! Místo aby nás Boží zázrak připoutal k Němu blíž, nafoukneme se jako ropuchy a myslíme si že jsme kdoví kdo, protože nás Bůh vyslyšel!!

Kapitola 39. V té době byl Babylon ještě městem, které mělo problémy s Assyrií. Teprve později se stal městem světa. Chizkijáš udělal velikou chybu, když ukázal těm vyslancům veškeré poklady země! Ve verších 39:5-7 prorokuje Izajáš to, co se odehrálo a král odpovídá zcela podivně (39:8).. Zde začíná kontrast mezi první a poslední částí knihy Izajáš. Začátek ukazuje Svrchovaného Boha sedícího na trůnu, zatím co ta konečná část je obraz trpícího Spasitele a v kapitole 53 vidíme ten kříž. Verš 40:6 později cituje Petr v 1 Petr 1:23-25. Všechna čtyři evangelia citují verš 40:3. Jan Křtitel odpovídá stejně tak členům židovské rady, když se ho tam v té divočině ptají, kdo on je.

Z veršů 40:10-11 je vidět (jako i jinde) jak tito proroci nedělali rozdíl mezi prvním a druhým příchodem Krista. Proto také Židé odmítají Ježíše jako Mesiáše, protože „nepřinesl mír“, který Mesiáš, podle Písma nastolit má!! Právě tak Izajáš má trpícího, a vítězného Mesiáše v jednom pohledu - a nevidí mezi nimi žádný časový odstup!........ 40:27-31. Vlastními slovy: „Proč si Israeli myslíš, že nevidím?“ Bůh zná naše problémy. Pakliže jsi Jeho - On je schopný utišit bouře Tvého života, ale - někdy jsou to „lekce“ pro Jeho děti aby se naučili tou bouří projít. Když se, někdy ocitneš v centru bouře, nefňukej a nestěžuj si na Boha! Podívej se kolem sebe, jestli tam někde není pro tebe „lekce“ kterou Tě Bůh chce naučit! On Tě nikdy nenechá v problémech jen tak pro nic za nic!

41:21-22.. Člověk nezná počátek sebe - právě tak jako vesmíru... prostě neví ať už zastává jakoukoliv hypothézu! Nebudu si hrát na proroka - nejsem prorok - ale jedno mohu říci najisto: Během příštích padesáti let (jestliže se mezitím nevrátí Kristus), se ta slavná evoluční „věda“ octne na smetišti jako vesmírné vejce, želvy se slonem na krunýři a pod. Potom se člověk obrátí k theorii jiné - a potom opět jiné. Homo sapiens je veliký ignorant! Uvažoval jsi někdy o tom, jak málo toho víš? Kapitola 42. je Ježíš z Nazareta. Verš 42:3 popisuje Jeho charakter. Kristus nešel proti hříchu s klackem, ani s mečem! Hřích si - nakonec přináší vlastní rozsudek! Mzda za hřích je smrt! To je stále stejné! To se nezměnilo a nezmění. 42:6-7. To je On! Nejenonm že otevírá slepým oči - ale zároveň tě dostane z vězení. Z vězení tohoto špinavého světa. Povšimni si, že služebník z verše 19 je národ Israel - ne Kristus! Kapitoly 43-44 jsou opět retrospektivní - znovu pohled na Stvoření, Vykoupení a zachování Israele.... 44:28.. tento verš vlastně patří do příští kapitoly. Spoj si ho s veršem 45:1. Kýr (Cyrus) se objevil na stránkách historie asi tak 200 let po této předpovědi. A když Izajáš byl přesný v tomto proroctví je právě tak přesný v příchodu Mesiáše! Cyrus pochází z Východu - z Persie. Ruiny jeho hrobu byly nalezeny v Pasardagae, Iránu. Ještě je možné si přečíst část nápisu.

Cyrus, na rozdíl od většiny tehdejších monarchů, byl skromným člověkem a věřil v Boha. Nikdy neměl veliké proslovy - nechlubil se - a přece dobyl kus světa! Proč ho Bůh tolik chválí? Cyrus osvobodil Židy a vyzval ty, kteří se nevraceli, aby podpořili zlatem a stříbrem celou tu výpravu. 45:7. Tvořím zlo.“ Pozor! Tento termín pro „zlo“, hebrejsky „ra“ nikdy neznamená „hřích“! „Ra“ je ve smyslu: „žal, bída, kalamita,“ jako odplata za hřích! Zlo je následek pokřiveného vztahu mezi Tvorem a Tvůrcem! Bůh dovolil zlo - jako následek hříchu.

45:12..“Roztáhl jsem nebesa.“ Sir James Jeans, britský astronom, přišel s theorií kterou dnes většina astronomů přijímá. Podle tohoto pohledu, žijeme ve vesmíru, který se roztahuje - expanduje. Škoda že nám Bůh také neřekl jak to udělal! Ale jedno je pravda: Ať už přijmeš kteroukoliv hypothézu, jsi nucen se vrátit zpět až do okamžiku, kdy není nic. A pak pojednou něco ? Pakliže jsi schopen vysvětlit, jak „nic“ se najednou promění v „něco“, jsem ochoten tě poslouchat! Jestliže začneš prvobuňkou, amoebou a třebas i „genetickým samopohybem“, v tom okamžiku je ze mně skeptik - a vysměji se Ti! Pouze Bůh má racionální odpověď!

45:22.. Správný překlad: Podívej se na mně a zachraň se!.“ Stále to stejné volání plné lásky! Kdysi se to ozývalo na poušti od toho bronzového hada - zde, jako by to přicházelo z dalekého vesmíru - a potom ještě jednou, z toho malého kopce - Kalvarie... Podívej se a zachraň se! Až „tam“ jednou, budou ty miliardy stát, co odpoví na otázku : „Já tě tolik miloval, nakonec jsem pro Tebe i na tom kříži visel! Tak jsem se na tebe těšil, že se s tebou rozdělím o všechno co mám! Proč, pověz proč, jsi se nepodíval?“ Proč?

Kapitola 46. je soud proti těm, kteří mají falešné bohy a bůžky. Už jsem se o tom zmínil: Jak v lidském manželství, tak i ve vztahu Člověk - Bůh: Nevěra je ta nejhorší zrada! A podle Boha všechno co stojí v lidském žebříčku hodnot výše nežli Bůh - je falešný bůh, a zrada na Boží lásce! Nesouhlasíš li, nechoď na mně! Tvůj spor je s Bohem! On to řekl já jen papouškuji! A Bůh-Syn to opakuje v Matouši 22:37 a Markovi 12:30. Kapitola 47. je předpověď pádu Babylónu a ve verši 6. Bůh vysvětluje, proč bylo Babylónu dovoleno přemoci Israel. Ne proto, že byl silnější - ale jako trest na Israel za jeho nevěru! 47:12-13 se Bůh ironicky vysmívá všemu v co Babylon věřil. Astrologové, tvůrci horoskopů, předpovědí atd. Změnilo se vůbec něco? Jako by poslední volání, poslední přemlouvání před soudem, volá Bůh svůj lid v kapitole 48. verš 16. Kdo, myslíš že to zde mluví? „Posílá mně Bůh a Jeho Duch..“ Bůh-Syn nám říká, že už mluví od počátku. To je ten pohled, který zastávám - Otce nikdo neviděl. Bůh-Syn, Kristus to byl, kdykoliv někdo slyšel, potkal, či viděl Boha! V kapitole 49. Kristus pokračuje v projevu. Verše 49:14-16. jsou tak nádherně ujišťující, že Bůh na ty své - nikdy nezapomene!

Kapitola 50.. Jenom Bůh může dát budoucnost do minulého času! „Když jsem přišel“ a teprve za - takových 740 let - se stalo, že přišel „mezi ty své“ a ti Ho odmítli. Verš 50:6. zde jistě nemůže dojít k omylu - že bychom byli na pochybách, kdo to mluví! Matouš, Marek i Jan se o tomto zmiňují. Kapitola 51. popisuje Israelskou minulost, naděje do budoucna. Jak jsme tak procházeli Izaiášem objevoval se tu a tam - potom častěji a častěji Stín. Stín Božího Služebníka. A teď když už jsme blízko kapitoly 53 - vidíme, že ten Služebník, není nikdo jiný, nežli Kristus. 52:2. „Jerusaléme, odhoď své jho.“ Dnes tam žije Arab, a všechna ta posvátná místa jsou pokryta kostely: Omarova Mešita, Ruský Ortodoxní, Řecký Ortodoxní, Římsko-katolický, Lutheránský, Chrám Všech Národů, kostely všude!

Jerusalém se potřebuje zbavit „náboženství“, obrátit se od dnešního hříchu atheismu a konečně si uvědomit, že na ten První Příchod svého Mesiáše čeká zbytečně! Že ten Mesiáš už jednou přišel! Přišel v pokoře, s láskou v očích a se smutným úsměvem na rtech, protože věděl - věděl už věky před tím že bude odmítnut, že ten dar který přinášel, bude pohrdlivě odmítnut, že On sám bude národem odmítnut a - nakonec, v bolesti a hanbě usmrcen........

Dovol mi, malou reminiscenci.. Někdy na počátku sedmdesátých let, jsem v USA viděl film s Gregory Peckem. Tento pojednával o katolickém misionáři v Číně. Z celého toho filmu - který nebyl nejhorší - mi zůstala v mysli jedna věta. Misionář - Gregory Peck, sedí někde se svými čínskými přáteli kolem stolu a „filosofují“ u šálků čaje. Jeden z nich se zeptá Pecka, zda on, Křesťan, ví také něco o jejich duchovním vůdci - Konfuciovi. Peck odvětí „Jistě, studoval jsem Krista, i Konfucia - musím přiznat, že s Konfuciem je větší legrace.“ V té době jsem byl ještě „křesťanské baby“ a zcela mi to „nedošlo“.

Až později jsem si - jistě velmi nedokonale - uvědomil, jaké musel mít ten můj Spasitel pocity, když tak chodil po těch prašných cestách Palestiny a viděl, jak většina těch lidiček, co se za Ním hrnou, jsou tam buď aby se zadarmo najedli, a nebo viděli nějaké to „show“, zázrak či podívanou! Jistě, nosili za ním nemocné, mrzáky a jiné.. Ale jdi se podívat na nějaké to „hojitelské“ show dnes - ať už na televizi či jinde - ať už v USA nebo v Praze! Kolik těch lidiček Ježíš uzdravil není možné ani zjistit! Když se podíváš pouze do Matouše (jinak bych mohl tuto stať psát po hodiny) čteš: 4:24 uzdravil všechny, 8:16 uzdravil všechny, 12:15 uzdravil všechny 14:14, 15:30, 19:2, 21:14.. Mohl bych psát a psát! Ani jednou jsem nečetl „Kromě několika, které uzdravit nemohl“ Co tím chci říci: Ježíš skutečně neměl příliš mnoho „legrace“, jak si stěžuje Gregory Peck, protože - jako Bůh - viděl budoucnost všech těch, kteří se kolem Něj tlačili a On věděl dopředu že Ho - nakonec - odmítnou... Když přijíždí na tom oslíku do bran Jerusaléma, všichni volali „Halelujah!“ - Za týden na to křičeli :“Ukřižuj!“ Ježíš viděl jejich srdce nakažená rakovinou tohoto světa! Ne, On neměl „legraci“!

Konfucius mohl být vtipný, sarkastický - na něm nebudou ležet hříchy lidstva - on necítí zodpovědnost za tento svět - on ani neví co se stane zítra ráno! Ano, Ježíš z Nazareta, si mnoho té „legrace“ při tom prvním příchodu neužil.. Zkus to Ty, příteli, přítelkyně. Jsi li skutečně Křesťan(ka) a tak víš velmi dobře co čeká ty, kteří odmítnou Krista! Jdi po ulicích našich měst a dívej se kolem sebe! Drtivá většina těch veselých lidiček, které potkáváš, dívky v krátkých sukničkách, načesané vlasy, namalované pusy, vesele se smějí. Chlapci, urostlí jako jasan, koukají se smíchem po „těch děvčatech“..

Kolik z nich, se Ty domníváš, kolik jich potkáš za, řekněme dva miliony let - někde v Novém Jerusalému? Kolik? Je tohle legrace? Kolik lidí, po tom co Kristus uzdravil, vyléčil prakticky tisíce - kolik je jich bylo tam nahoře v tom pokoji? „Když nastal den Letnic, byli všichni shromážděni“ (Skutky 2:1). Za víc jak tři roky kázání, učení, rozdávání lásky i zdraví - „všichni“ znamená 120 lidiček!! Ano, Křesťanství je legrace, pakliže budeš myslet na to, co Tě čeká, až se Kristus jednou pro Tebe vrátí! Ale v tom okamžiku, jakmile se podíváš kolem sebe na ty - možná Tvé blízké - kteří tohle vše považují za nesmysl. Když si tak bolestně uvědomuješ, že je pravděpodobně nikdy nepřesvědčíš ne, oení legrace! To rve srdce!

Jistě, dobře vím že to na mně nezávisí, že já mohu pouze tlumočit to, co Bůh již řekl - že každý z nich může mít ten stejný dar. Každý má svobodnou vůli přijmout či odmítnout - ale stejně mám občas pocit viny ve smyslu: Že kdybych to býval řekl možná jinak, lépe vysvětlil, vhodněji argumentoval“, atd. To staré pořekadlo: „Můžeš koně dovést k vodě - ale nedonutíš ho aby se napil“.. je zde tak smutně pravdivé..

52:14.. Zde je malá ukázka ukřižování Ježíše z Nazareta - Krista. Tento verš nás připravuje na příští kapitolu. Mám ještě z USA, video kazetu. Dvouhodinovou debatu na théma: Kdo je - tedy - ten trpící služebník z kapitoly 53? Debatu mezi profesorem - odborníkem na Starý Zákon a - vysoce vzdělaným židovským rabínem, také profesorem. Rabín na tuto otázku odpovídá : „Ten trpějící služebník je - národ Israel, který vytrpěl - jako málokterý národ v historii lidstva.“ „Ano, jistě vytrpěl“ odvětí ten druhý, „ale tento pohled má jeden nedostatek“.. „Jaký?“ „Ten „služebník“ musí, nevyhnutelně být bez poskvrny - beze hříchu!“ Pakliže jste přesvědčen o tom, že Israel byl takovým, pak s vámi budu souhlasit“... Rabín neodpověděl... Ano. Židé, měli s toto kapitolou nemalé potíže v posledních dvou tisíciletích..

Kapitola 53 : Trpící Spasitel ... Možná že překvapím ty kteří se domnívají, že ta čtyři evangelia Nového Zákona obsahují ten nejpodrobnější popis Kalvarie a utrpení našeho Spasitele. Ne! Žalm 22 - a tato kapitola jsou mnohem podrobnější co se ukřižování týče, než kterákoliv jiná část Písma! Když si přečtete Matouše, Marka, Lukáše a Jana pozorně, uvidíte že v těch čtyřech dopisech, jako by Bůh sám přehodil tmavý závoj mlčení přes podrobnosti této události. Není nám dovoleno vidět to, co viděl ten dav v Matouši 27:36... Nakonec, ani oni neviděli vše, nepochopili všechno. Ty nebo já, pravděpodobně ani „tam“, jednou, nebudeme plně schopni si uvědomit ten rozsah Kristova utrpení!

„Nikdo z nás, vykoupených kdy poznal

jak hluboké vody musel překročit,

jak tmavá byla noc, kterou procházel,

než nalezl tu ztracenou ovci...

Elisabeth C.Clephane ze svazku“Devadesát devět“..

Izaiáš, sedm set let před příchodem Krista nám dává nahlédnout na toto utrpení, které nenalezneme jinde (kromě žalmu 22). Někdo se, bez pochyby zeptá:“ A jak víš jistě, že to píše o Kristu - a nikoliv o někom jiném? To je ta stejná otázka, kterou položil habešský eunuch Filipovi - tam na poušti (Skutky 8:32). Dále Jan cituje z této kapitoly (12:38) a Pavel v dopise Římským 10:16. Jistě je to kapitola o Kristově utrpení! Ano, toto je cesta Boží: Nejprve utrpení, potom uspokojení. Většina z nás, hledá nějakou tu „zkratku“.. vyhnout se „tomu prvnímu“. Tak to „nefunguje!“ Dokonce ani Bůh nezvolil „zkratku!“ Vždyť On mohl klidně ten kříž „obejít“ a nasadit si korunu.. Kdo z těch všech tvorů tohoto vesmíru - by Mu to mohl vyčíst? Kdo by se dovolil kritizovat? Ale neudělal to!! Nakonec i naše frazeologie svědčí v tomto směru: Po bouřce přijde klid... po dešti slunce... po hádce smíření...po boji mír.. po zimě jaro. A jestliže je to cesta, kterou zvolil Bůh, jistě je cetou nejlepší..... „Ubit od Boha“. „Bůh položil na Něj hříchy všech“. „Byl proklán, mučen.“. Jako by se Izaiáš obával že to nepochopíme dává na to důraz, jak jen umí! Úplně člověka jíme hrůza z toho, co Bůh udělal tomuto dokonalému Bohu-Člověku!! Co provedl, že si vysloužil takovéto zacházení? Podívej se na okamžik na ten kříž! Kristus tam visí, mezi nebem a zemí - od devíti ráno do třech hodin odpoledne! V těch prvních třech hodinách lidé udělali to nejhorší, co jen mohli! Posmívali se Mu, plivali na Něj, přibili Ho bez milosti na ten krutý kříž. Potom si sedli kolem a pozorovali, jak umírá! Ve dvanáct v poledne, Bůh zatáhnul oponu přes tu scénu, aby zakryl lidským očím tu celou strašnou transakci mezi Otcem a Synem! Kristus se v té chvíli stal Hříchem světa!

Pakliže chceš můj příteli vědět, jak Bůh nenávidí hřích, podívej se na tu scénu! Pakliže chceš vědět, jak Bůh jednou v budoucnu potrestá hřích otevři oči a pozoruj jak ten nejbližší Jeho srdci - Jeho Syn - trpí neuvěřitelná muka za lidský hřích! Jak se může kdokoliv domnívat - že mu jeho hříchy projdou bez pomoci Krista! „Jeho ranami jsme uzdraveni“. Uzdraveni z čeho? Od čeho? Od nemocí? Na to nechť odpoví Petr (1 Petr 2:24)..“ On na svém těle vzal naše hříchy na kříž, abychom byli mrtví vůči hříchu - a žili pro spravedlnost“. Každému, kdo má mozek alespoň velikosti višně, musí být jasné, že Ježíš na tom kříži zaujal místo moje, Tvoje a všech těch, kteří v Něj uvěří, kteří uvěří, že to udělal z té veliké lásky pro ně!. Všimni si laskavě, že to byly naše nemoce, naše bolesti, naše nevěra, kterou On nesl! On sám, neměl v sobě nic takového!

Všechno to svinstvo - ta špína - to všechno bylo naše! Ten, kdo nepochopí Jeho bolest a - a to hlavně - kdo odmítne tuto úžasnou lásku - ten opravdu si nezaslouží nic jiného než věčnost ve tmě a samotě!. Máme Spasitele, plného radosti - jelikož Jeho utrpení vedlo k uspokojení. On vzal na sebe Peklo, abychom my mohli žít v Nebi! On je šťastný, že během těch věků - miliony lidiček - jako Ty nebo já, k Němu přišli a našli svobodu - osvobození od viny - našli lék na malomocenství, které se nazývá hřích.. Tato nemoc je mnohem smrtelnější nežli Aids. Aids Tě zabije, ale máš li Krista žiješ dál! Máš li hřích, čeká Tě ta druhá smrt, nekonečná, bez jiskry naděje, na vždy. 55:11. a dál. Zde mluví Yahweh Starého Zákona a zve každého, který žízní, ano? Teď se obrať k Matouši 11:28 a potom k Janovi 7:37, kde je to ještě markantnější! Nezdá se Ti, že to mluví stejná osoba? Alespoň ty sliby jsou totožné! Matouš 24:35, Marek 13:31, Lukáš 21:33.. 55:8-9. Když tak občas slyším, jak lidé ve své aroganci prohlašují, co by jako ten Bůh měl či neměl udělat, jak by to oni „zařídili“ - pochopitelně lépe nežli On, hlavně tam, kde to Bůh, podle nich „zpackal“, vzpomenu si na tyto verše o moderních „vůdcích“ lidí. Myslí si, že mají toho Boha prokouknutého skrz naskrz - oni, budoucí „naděje vesmíru“.

Když čtu či slyším ta strašně moudrá prohlášení našich špičkových vědců, filosofů, psychologů, psychiatrů, mastičkářů, slavných hojitelů - ať už se jmenují Sigmund Freud, Charles Darwin, nebo Venca Vyskoč — je mi jako bych poslouchal načepýřené vrabce v parku, nebo toho učeného mloka v Čapkově „Válka s Mloky“ a nebo ještě lépe - moudré dialogy těch - promiň - hovniválů - v Čapkově „Ze života hmyzu“. Tvrdili že jsou moudří - a stali se hlupáky, říká Pavel V Římanům 1:22.. Někdy mám pocit, že se chechtá celý vesmír!!.......

56:9-12. Tito nejsou nějací „ovčáci - čtveráci“! Koho má zde Bůh na mysli jsou kněží, učitelé Písma, kazatelé, vykladači Bible a podobní. Místo aby žili vírou v Boží sliby - žijí ze svých oveček! Dodnes se mnoho nezměnilo, věř mi. Kapitola 58. Co zde Bůh říká? „Nechci vaše vaše oběti, vaše projevy servility, půsty a podobně. Chci od vás milosrdenství k druhým, chci od vás skutečnou, nepředstíranou lásku a věrnost!“ 59:2. Zde nám Bůh vysvětluje proč máme někdy potíže s našimi prosbami k Bohu. On není nikdy daleko! Pouze naše nečistoty nás od Něj oddělují. Pakliže někdy dostaneš dojem, že Bůh je někde daleko, podívej se znovu! Bůh stojí stále na stejném místě - možná, že Ty jsi se vzdálil! A obrázek lidstva? Přečti si verše 59:6 a dál..

60:8.. Tohle nemá nic společného se spásou lidské duše - ale přesto je to malá, historická, podivuhodnost...... V roce 1917 měla britská armáda, pod vedením Edmunda Allenby-ho zcela obklíčený Jerusalém. Turci se tam drželi jako štěnice - a Angličané nebyli ochotni napadnout město - toto město - dělostřeleckou baráží. Jeden večer, přesněji řečeno devátého prosince 1917, seděl Allenby ve své kanceláři a jen tak bezděky se probírá v Bibli. Jeho zrak se zastavil na verši 60:8.... Druhý den brzy ráno, generál Allenby poslal všechna letadla která měl k disposici, aby co možná - s největším kraválem přeletěla - co možná nejníže - nad střechami Jerusaléma. Desátého prosince k večeru Turci, bez jediného výstřelu - vyklidili Jerusalém a město obsadili Angličané..

60:14. . O tomto píše nejenom Izaiáš několikrát - ale také ostatní proroci po něm! Tohle se odehraje v čase Milenia, čili tisícileté vlády Krista a Jeho věrných na Zemi, po té poslední bitvě Armageddonu. 61:1. A první část - vlastně první čtyři slova verše 2, jsou v Lukáši 4:18 - ale Ježíš, (úmyslně?) nedokončil ani verš 2! Zamyslíš li se nad tím, poznáš, že další slova už jednají o Jeho Příchodu Druhém - o tom finálním. Kapitola 63. Ta Bosra v zemi Edom, je pouze (v tomto případě) místem symbolickým. Proč? Viz Apokalypsu 14:19, 14:20, a opět 14:20, a 19:15. Tato podobnost není náhodná! 64:5(6). Správný překlad: „My všichni jsme (ne „byli“) jako nečistá věc a naše „dobrota“ (spravedlnost), jako špinavé hadry“ (implikací „v Jeho očích“). 65:16-17.. Tohle vypadá jako popis v Apokalypse, kapitola 21:1 a dál. Druhá polovina verše mi dává takový nejasný pocit, jako bychom „tam v tom Novém Jerusalému“ zapoměli na všechno, co bylo.. Nevím, ale bylo by to dost pochopitelné: Chtěl bys mít na věky vzpomínky na své známé či dokonce rodiče, kteří jsou „tam někde v té věčné Temnotě - v Pekle?

65:20.. Jedna z pozoruhodností Milenia je, že lidé se budou dožívat, opět, super-dlouhého věku.. Verš 21. naznačuje stabilitu života a verš 25. ukazuje něco, co dnes každopádně není!.

Izaiáš



Konec

 

Comments