Apokalypsa

Apokalypsa


Úvod.

Tato kniha - nazval bych jí „Omegou“ Bible - přitahovala lidi po staletí. Vzbuzovala zvědavost i u těch, kteří Křesťany nebyli a nejsou. Píši „Omega“, protože - právě tak, jako poslední písmeno řecké abecedy abecedu zakončuje, Apokalypsa je opravdu monumentálním vyvrcholením Božího Slova! Podle mého názoru, ke kterému jsem za ta léta došel, obsah této poslední knihy je, z veliké části - ještě v budoucnosti. Jak daleké, nebo blízké? Podívej se do Matouše 24:36! Souhlasím s O.B.Green-em, že naše generace je - časově - mezi Apokalypsou 3:7 a 3:20. Žijí zde praví, nefalšovaní Křesťané, (Kongregace ve Filadelfii, pravá Církev) a jsou mezi námi modernisté z Laodikeje i Sard, a jsou velmi viditelní i slyšitelní. Prohlašují, káží a učí - ale co vlastně prohlašují, co káží a co učí?

Samozřejmě, jak už jsem podle Matouše 24:36 naznačil, my nemáme nijakou záruku, že jsme „tou generací,“ o které Ježíš hovořil v Matouši 24:34. Generací, která uvidí události, vedoucí ke konci systémů tohoto světa. Jistě, jak se tak přibližujeme konci druhého tisíciletí, lidé se začínají zajímat víc a víc o předpovědi této knihy. To stejné se odehrálo před koncem tisíciletí prvního! Pravda, dnes máme nesrovnatelně více předpovědí, které se už splnily; pochopitelně více, než viděly generace předešlé! Církve, které jsou založené na víře že Bible je tou jedinou pravdou, se rozmnožily nebývalou měrou, a to nejenom na Západě! Vzniklo mnoho nových překladů Bible, (ne vždy nejlepších!), které svým moderním jazykem (někdy, bohužel i pojetím), usnadňují studium Písma těm, kterým byly archaické slovní tvary překážkou.

Apokalypsa není nějaká hluboká, tajemná teologická kniha, jak se obyčejně věří, a jak „moudrá elita“ učí „nevzdělané, křesťanské prosťáčky!“ Tato kniha zaznamenává skutečné budoucí události ve světě, jak jej známe. Je to vlastně popis zakončení toho, co kdysi Stvořitel vesmíru započal. „Apokalupsis“ znamená něco jako „odhrnutí závoje“. Bible má 66 knih, a každá má své klíčové slovo či frázi. Klíčem k této knize jsou fráze tři: 1) „Piš věci, které jsi viděl!“ (verš 1:11) To se týká veršů 1:10-18. 2) „Napiš, co jsi viděl, co je!“ (1:19 a) To je věk Církve až do Rapture. 3) „Napiš, co se má stát potom!“ (1:19 b) Toto poukazuje k událostem po odchodu Křesťanů „domů,“ od 3:21, až po 22:5. To je prorocká část této knihy.

Co z toho vyplývá, a jak to vidím já? Jak už jsem poznamenal: Věřím, že jsme někde mezi verši 3:7 a 3:20. Příští významná událost je Rapture! Proč? Nikde v Bibli jsem nepřišel na nic, co by se ještě muselo odehrát, před splněním 1 Tesal.4:16, a 1 Korint. 15:51-52! .. Nic!

Ještě bych chtěl vysvětlit svůj názor na přístupy, jakými podle mně - je možné nejsrozumitelněji, vysvětlit tuto knihu: Přístupy: 1).Futuristický. Znamená to pohled, který jsem už dříve naznačil: Většina z těchto událostí, je ještě někde v budoucnosti. 2). Pre-milleniální.“ To je názor, že před Druhým Příchodem Krista nastane období, které popsal Ježíš v Matouši 24. Jsou to války, hlad, zemětřesení, prohlašování evangelia všem národům, vláda Antikrista, sedmiletá Doba Strastí (Tribulation period). A že tyto události budou vrcholit těsně před Jeho Příchodem, který nastolí období míru a spravedlnosti pro celý svět. 3). Další přistup se jmenuje Pre-tribulační. Toto „učené“ slovo znamená, že Rapture se odehraje někdy před, nebo bezprostředně před - Dobou Strastí. Jistě, až tak budete (pakliže budete!) pokračovat ve studii Písma, setkáte se i s jinými pohledy, než které jsem přijmul já. Pakliže někdo z vás přijme v budoucnu názor jiný, nebudu se s ní(m) hádat! O spásu duše nejde, a tak to považuji za druhořadé. Zajímavé, „napínavé“, ale druhořadé!

Jaký je vlastně účel Apokalypsy? Jak už jsem před lety prohlásil, na těch pěti kazetách stejného názvu: My jsme tvorové vázaní časem, a tím vzniká zájem o budoucnost. Je smrt koncem všeho, jak tvrdí materialisté a i humanisté, nebo je to počátek věčné, mnohem lepší a vividnější existence? Pakliže je po smrti další život, jaký je to život, a jak se na něj připravit? Jaký je význam a účel existence vůbec? Otázky, otázky, spekulace, spekulace... Přátelé - vyberte si tu jedinou racionální cestu! Jestliže jste přijmuli existenci Boha za skutečnost, zastavte se a zamyslete se! Ovšem, chápej, že s výrazem „Bůh“, musíš zároveň přijmout logické atributy, neboli vlastnosti, které pojmu Bůh nevyhnutelně přísluší, jinak nemluvíme o Bohu!: Všemohoucnost, všudypřítomnost, vševědoucnost. A to všechno v absolutních kapacitách! Pouze On sám stojí mimo Čas, a proto zná konec před začátkem, a má pod kontrolou všechno, co existuje. On může - občas - pakliže se tak rozhodne, sdělit část svých znalostí některému ze svých tvorů. A v tom případě - a jenom v takovém případě!- můžeme poznat něco z budoucnosti, než ona se stane přítomností.

Nazveme-li Genesi Alfou Bible, a základním kamenem poznání Boha, to, co jsem nazval Omegou, Apokalypsa, je takovou nádhernou korunou Jeho Stvoření. Nemám nejmenších pochyb o tom, že Jan chtěl aby to, co nám od Krista sděluje - bylo srozumitelné a pochopitelné pro každého, kdo pravdu poznat chce! Jediný způsob, jak Apokalypse porozumět, je číst ji, a nechat ji hovořit, tak jak hovoří (pakliže to dává smysl - nehledej jiný!) Pakliže ten smysl, který z toho vyčteš, nehraje s duchem celého Písma, zapomeň na to! Bůh není autorem zmatků, jednou tak, podruhé onak!“

Použij rady, jak 1Jana 2:27, tak Jakuba 1:5! Co On chce, abys věděl(a), vědět budeš! Nikdo z nás lidí neporozumí celé Apokalypse (ani náš očitý svědek, Jan neporozuměl - viz verš 7:14). Apokalypsa nám ukazuje Boží záměr, který On se svým vesmírem, a se všemi jeho tvory má. A je to jediná kniha z celé Bible, která slibuje požehnání (makarismôs) „každému, kdo ji čte a slyší“. Tento výraz je mnohem silnější než „ěulôgeô,“ (také „požehnat“), které říká anděl Marii v Lukáši 1:28!

Znova: Apokalypsa nám - logicky - dává pouze kapitoly 2 a 3 pro dobu od AD 100, do Rapture! Kapitoly 4 a 5 popisují tu velikou scénu v nebi, která bezprostředně předchází období sedmi let na zemi. V tomto ohromném shromáždění jsou všichni spasení, (Apokalypsa 5:8-13), kteří zpívají chvály. Jelikož takovéto shromáždění (všech) se může odehrát pouze až si Kristus vezme všechny ty své domů, (Jan 14:2-3, 1Korint. 15:51-57, 1Tesal.4:16), je zcela jasné, že těch sedm let ran a soudů na zemi, které jsou popsány v kapitolách 6-19, (Tribulation, Doba Strastí), se odehrají až po Rapture! Potom dává smysl první věta tohoto odstavce.

Celkové rozdělení:

Kapitoly 1-3:.......... Věk Církve....délka neznámá..

Kapitoly 4-19:......... Období Soudů.. sedm let.

Kapitola 20:........... Doba Království..tisíc let.

Kapitoly 21 - 22 ......Doba Věčnosti.... bez konce.

Jak tak budeme procházet stránkami Apokalypsy, scény se budou měnit - od dějů v časovém rámci, do „bezčasového prostoru“ (přiznám, že nevím, co to je, a nakonec i tam to vypadá, jakoby se vlastně „časově uvažovalo,“ viz 22:2 „dvanáctkrát do roka“) Ale tam budeme na velmi labilní půdě tak jako tak - my o něčem takovém nevíme nic! Obrazy se budou měnit se Země na nebesa, od jezera ohně po řeku krve, miliony jezdců na bilých koních, přijíždějících k té poslední bitvě Armageddonu (19:11-21). A výsledné zakončení? Bůh je pochopitelně tím vítězem.

Milenium, je tisíciletá vláda Ježíše Krista a Jeho věrných. Potom se objeví nesmrtelná krása a nádhera Božího Města, jako úvod do nepředstavitelné věčnosti - kterou není nikdo schopen popsat (2 Korint. 12:4, kde bych místo „dovoleno,“ napsal raději „možno“) Na konci knihy „uvidíme“ nové nebe a novou Zemi (21 a 22), budeme svědky příšerného jezera plamenů, které nevydávají žádné světlo (porovnej dobře: Matouš 8:12, 22:13, 25:30, a na druhé straně: Apokal. 19:20, 20:10, 20:14-15, 21:8).. Už první slova nám říkají o co zde půjde. Je to zjevení („apokalupsis“ = odhalení) Ježíše Krista, Jeho osoby - i když delší část je věnovaná událostem, které pomalu toto odhalení uvádějí, a které předcházejí Jeho Návrat na Zemi...

Těsně před Jeho smrtí na kříži, učedníci se ptali: “A kdy se tyto věci odehrají?“ V Jeho odpovědi, v češtině a i v angličtině, není možné zaznamenat tu slabou nuanci - odstín, která vyplývá z textu řeckého. V Markovi 13:32 jim Ježíš odpovídá, a Marek tam napsal „ôudé,“ což znamená „ ani Syn.“ Prostě, když byl Ježíš v lidském těle, vzal na sebe zřejmě určitá omezení, která padla, když se vrátil k Otci.

V těch čtyřech knihách, či dopisech, Jan píše ve třetí osobě, v Apokalypse píše v osobě první (1:1, 1:4, 1:9, 21:2, 22:8). „Boží Slovo a svědectví Ježíše Krista“ tvoří všechny „vise a odhalení,“ které Jan viděl a slyšel. Druhý verš zdůrazňuje extrémně důležitou skutečnost, a to, že Apokalypsa je svědectví očitého svědka o skutečných událostech, o skutečných lidech a jiných tvorech! Právě tak, jako Genese je záznam o skutečných událostech a skutečných osobách... Jan velmi pečlivě zdůrazňuje, že píše jen o tom, co slyšel a viděl, jak v Janu 21:24, tak i zde v Apokalypse.

Závěr: Apokalypsa není žádný „horror“ ve smyslu filmů „Vetřelec,“ „Noc démonů,“ nebo „Krev na Satanových drápech!“ Bůh vlastně každého - znovu a znovu - trpělivě varuje před osudem, který nikdo nemusí obdržet! Každý, kdo jednou skončí v „jezeře ohně,“ tam půjde z vlastní, svobodné volby! Nejenom, že se tomu vyhnout dá - ale přitom ještě okamžitě dostaneš stoprocentní jistotu, že tohle všechno se tě netýká! Čti pozorně, a pochop!

Úvod - konec.



Ostrov Patmos.

Poslední muž - poslední část zprávy.

Krátce před před odchodem k Otci, Kristus hovořil s Petrem o Janovi: „Pakliže si budu přát, aby žil, dokud se nevrátím, co je ti po tom? Ty následuj mně!“ (Jan 21:22). Kristus neřekl, že Jan bude žít do Jeho návratu - byla to jen rétorická poznámka - i když ji někteří vzali doslovně. Nakonec ale Jan, podle všech záznamů, skutečně všechny ostatní apoštoly přežil. Všichni, které tak dobře známe z Nového Zákona, byli už „s Kristem,“ když Jan, více jak šedesát let později, napsal svou nenapodobitelnou Apokalypsu....

Ježíš úmyslně ponechal čas svého návratu nejistým... ale řekl svým učedníkům, že musejí být připravení na Jeho příchod, každou minutu svých životů. A apoštolové skutečně věřili, že On se vrátí za jejich života! (1Jan 2:28, 1Tesalon.4:16-17) A to stejné platí pro každou generaci od té doby! Když to tak vezmeš, Jan vlastně žil do doby, než se Kristus vrátil! Jeden nádherný, „Den Páně“ (1:10) Kristus, už ne jako pokorná, trpící bytost - ale jako vítězný champion, skutečně přišel za Janem, a ten opět uviděl svého milovaného Pána. Ale co víc - Janovi bylo dovoleno, aby „viděl“ všechno, co bude spojeno se skutečným příchodem Boha-Syna. A my dnes, jako ti před námi, máme tu neuvěřitelnou příležitost, zahledět se do budoucnosti skrze oči a uši toho,“kterého Ježíš miloval“...

1:1-20... Pisatel Apokalypsy, se představuje jako Jan, a první Církev neměla žádné „problémy“ s jeho totožností. Na to musel přijít tak zvaný „vyšší kriticismus“ lidí, (kteří o jádru a smyslu Křesťanství, neměli ani potuchy), aby přinesl „vítr pochyb.“ Ovšem, kdo chce být objektivní, uvědomí si, že podat svědectví, vydat svědectví, je jako otisk Janova prstu! Nikdo jiný se tak nevyjadřuje! Zkontroluj si to!

„Co se má brzo stát... “Čas je blízko--“ Někdo by mohl namítnout: Není to Boží omyl? Vždyť už uplynulo 1900 let od té doby! 2 Petr 3:8 Ti odpovídá. Nezapomeň, že jednáme s věčným Bohem! Pro Něj to jsou dva dny, co byla tato slova vyslovena! A tak, když pak budeš „porovnávat spirituální se spirituálním,“ jak radí Pavel (1 Korint.2:13) uvědomíš si, že to vlastně tak dlouho není! Nezapomeň že „Vaše myšlenky nejsou mé myšlenky, vaše cesty, nejsou moje cesty!“ (Izaiáš 55:8)....

Verš 4 ..Zde je první „sedma,“ kterých je v tomto dopise neuvěřitelných 44! Těch zpráva těm sedmi kongregacím, je to vlastně zpráva všem kongregacím, církvím, které existovaly a existují po dobu devatenácti století. Jan neadresuje svou zprávu na „Církev,“ ale na církve. Přesto že má na mysli všechny na světě, oslovuje z existujících kongregací pouze těchto sedm, které byly v Asii.

Jak tak Jan začíná sdělovat toto úžasné svědectví, nezapomíná vyzdvihnout svého milovaného Pána. On - Kristus to byl, kdo miloval lidstvo tak, že obětoval v náš prospěch svůj čistý život, ve kterém nebyl jediný hřích... A, jak pokračuje veršem 6, nás očistil od viny našich hříchů. Tím nás zbavil otroctví hříchu (Řím. 6:20-22). 1:7. K tomuto verši nepotřeboval Jan žádné nové informace, protože to Ježíš oznámil už v Matouši 24:30! Dále on, Jan sám, Ho viděl probodnutého na kříži! A nakonec to úžasné proroctví v Zachariáši 12:10, kde Bůh prohlašuje, že jednou potomci těch, kteří Ho ukřižovali, budou truchlit, až uvidí o rány, které Mu způsobily římské hřeby a kopí! 1:9. Jan vysvětluje, že je ve vyhnanství na ostrově Patmos proto, že učil a kázal to, co už v té době stálo životy všech ostatních apoštolů. Byla to doba Domitiána, jednoho z nejkrutějších římských císařů. Jan byl vyhnán na malý pustý ostrov v Egejském moři. Verš 10 byl zdrojem sporů po léta. Už jsme to někde měli, ale podíváme se na to pro „občerstvení paměti.“ Musím vzít na pomoc angličtinu - v češtině to tak nevyzní. „Lord°s day“ - Den Páně, je pochopitelně neděle. „Day of the Lord,“ překládám „Den Boha,“ (nebo „Den Božího Hněvu,“) je období Božích soudů a ran, které popisuje Apokalypsa. Pakliže Jan má na mysli ten druhý případ, potom byl „přenesen“ do té doby, a jeho zážitek by se podobal zážitku Pavla v 2 Korint.12:1-4. Ovšem, jestliže měl Jan na mysli to celé období, (Den Boha) potom se o tom měl zmínit! Dále - pakliže se přikloníme k této možnosti, budeme mít problémy logické, protože v té době, kdy psal první kapitoly, píše těm sedmi určitým kongregacím, a jedná o podmínkách, ve kterých se tyto nacházeli v tom čase! To znamená, že to předpokládané „přemístění“ do doby „Dne Boha“ by se mohlo odehrát až po skončení zprávy všem těm kongregacím! Námitky proti tomu, že to byla skutečně neděle, vycházejí z naší znalosti historie Křesťanství, kde se dozvídáme, že „neděle ,“ jako „Den Páně,“ byla v Janově době neznámým pojmem. Podle toho, co - prozatím - víme, toto pojmenování „neděle“ začalo tak 100 let po smrti Jana. Ale, ať už to vezmeš tak, či onak - faktem zůstává, že Jan byl vyhnancem na malém ostrově Patmos - a jednoho dne v týdnu, ho navštívil Kristus, aby milovaného Jana informoval o událostech, které, možná, nejsou už tak daleko.. (ovšem, tato moje poznámka, je ve smyslu „přání otcem myšlenky!“)..

1:11-12.. Alfa a Omega jsou první a poslední v řecké abecedě a tak toto prohlášení zahrnuje veškerou existenci, inteligenci, moc. Je to stejný nárok, který si činí Bůh-Yahweh třikrát v knize Izaiáš. (41:4, 44:6, 48:12) Vzpomeň si na to, až Ti zase jednou bude nějaký Svědek Jehovy tvrdit, že Kristus je první ve stvoření - ale ne Bůh! Pakliže Kristus není Bohem, potom si uzurpuje Božské vlastnosti neoprávněně!

1:13-18... Tyto verše nám dávají popis Syna-člověka, kterého Jan viděl. „Jeho oči byly jako plamen ohně (nezapomeň, že ty oči dovedly také plakat! - Jan 11:15) - vlasy jako sněhobílá vlna.“ Založ si tuto stránku, a podívej se do Daniela 7:9! A co Izaiáš 11:5? Verš 15 není „kovu přetavenému“ - řecké „chalikônanôn“ znamená „měď,“ nebo slitina mědi - bronz, mosaz. Mosaz je v Bibli symbolem soudu. Víš, nikdo z nás, kteří žijeme dnes, neví jak Ježíš z Nazareta vypadal. Malý, velký, hubený, silný, dlouhé vlasy, krátké vlasy, vous, bezvousý. Toto opomenutí má svůj důvod - Kristus totiž zastupuje všechny lidi! Dále - ať už vypadal v té době jakkoliv, Jeho dnešní vzezření je neskonale důležitější - tak Ho jednou uvidíme, a tak bude vypadat po věčnost! „Jeho hlas jako hukot příboje..“ Tento hlas kdysi utišil bouři, řekl: “natáhni svou ruku“ (Mat.12:13) “jdi a umyj se v rybníku Siloe!“ (Jan 9:7) „Lazare, vyjdi!“ (Jan 11:43). Prosím, nezapomeňte na to, že jednoho dne každý uslyší tento hlas, který se podobá „mořskému příboji.“ Buď uslyší slova: „Vejdi, buď vítán doma!“ a nebo: „Odejdi ode mně do věčné tmy - nikdy jsem tě neznal!“ „Měl ve své ruce sedm hvězd.“ To řecké „aster“ může znamenat jakékoliv „nebeské“ světlo; meteority, planety, komety, právě tak jako hvězdy. „Dvojsečný meč,“ je v jiných částech Písma porovnáván k síle Božího Slova (Židům 4:12, Efez.6:17). Zde se jasně myslí soud,“ jak uvidíš v Apok. 19:15. „Neboj se!“ To první „neboj se“ předchází první „Já Jsem,“ když Bůh mluví k Abramovi, v Genesis 15:1.

Verš 18 je jedním z vrcholných veršů Bible a zároveň také nejúžasnější ze všech prohlášení, které kdy o sobě Kristus vyslovil! Po věky, náboženští filosofové a mudrci, společně s vědci, hledali klíče k Životu a Smrti. Kristus prohlašuje, že ty klíče má On! Výraz „Hades,“ (Peklo) Nového Zákona, je totožný se slovem „Šeól,“ Zákona Starého. Názor „vědecké obce,“ pochopitelně je, že ani Hades, ani nebe neexistují! Většina lidí se domnívá, že „něco takového“ sice existuje, ale že jsou to jen „rozličné stavy existence v naší mysli“ - zcela oddělené od fyzického světa, jak jej známe. Ovšem Boží Slovo učí, že takové oblasti skutečně ve vesmíru existují a Ježíš přece nechce tvrdit, že má klíče od „stavu mysli!“

1:19-20... Závěr k těm obdivuhodným veršům je odpovídající: „A proto piš!“ Téměř každý z biblických komentátorů se zmiňuje o těch třech klíčových verších, či částí veršů: „věci, které jsi viděl,“ „věci, které jsou,“ “věci, které přijdou potom.“ A protože - alespoň tři výzvy k těmto kongregacím, mají v sobě poukaz na Druhý Příchod Ježíše Krista, je silně odůvodněný názor, že ten třetí „klíč“ poukazuje na události, které se - při nejmenším - vztahují k počátečním fázím Jeho Druhému Příchodu. Poslední verš ukazuje, že když už jsou - symboly v této knize použité - jsou vždy vysvětlené, a nejsou podřízené privátní představivosti expositorů Písma. Ty svícny jsou kongregace, které přinášejí světlo a ty hvězdy představují anděly. Ale kdo jsou tito andělé? Většina expositorů je přesvědčená, že představují pastory těchto kongregací. Řecké slovo „aggelos“ má, jako hlavní význam „posel.“ Ale - toto slovo je použité v Novém Zákoně 188 krát, a téměř vždy (kromě asi šesti vyjímek) znamená skutečné anděly - ne posly.

Zdá se, že kdyby se jednalo o lidské „posly“, pisatel by to musel každopádně uvést.. Pakliže je zde míněn pastor (či pastoři), pak by to byl jediný případ v Bibli! Jestliže Kristus mínil „pastory,“ proč neřekl „pastoři,“ nebo „starší ?“ Namísto toho mluví o andělech - výraz použitý šedesát sedm krát v Apokalypse - a v žádném případě nemá na mysli „pastory!“ Přirozený výklad by byl, že jde o nebeské bytosti, které jsou tam přidělené za účelem, který je mi neznámý.

Ovšem, překvapující to není, když si uvědomíme to nespočetné množství andělů (Židům 12:22) a jejich úkoly, jako pomocné duchovní bytosti pro ty, kteří jsou „dědici spásy.“ (Židům 1:14) Dále máme případy, kde jsou andělé přiděleni jednotlivým lidem (Mat. 18:10, Skutky 12:15 - tato Bible tam má výraz „duch“ - řecká „aggelos“ ) Andělé jsou přítomní v kongregacích během bohoslužeb, (1 Korint. 11:10) a jsou velmi zainteresováni v jejich rozvoji. (1Korint.4:9, Efez.3:10, 1Timot.3:16, 5:21, Židům 13:2, 1Petr 1:12. A tak, tyto dopisy-zprávy byly adresovány členům, pastorům - ale tak nějak - procházely nejprve přes anděly těchto církví. Pastoři, starší, učitelé - zaznamenávají časem změny, ale samotná kongregace žije - mnohdy po generace - dál, a její anděl pokračuje s ní. Přesto, že jednotliví členové - Křesťané ho nemohou vidět, či s ním mluvit - on tam je.





Kristův vzkaz kongregacím.

2:1-29... Když Ježíš slíbil, že postaví svou Církev, slíbil také, že „brány pekla ji nepřemohou.“ Když se vrátil z hrobu, byl to On, kdo měl klíče od pekla, brány byly otevřené - a ti, kteří zemřeli „v Kristu,“ odcházeli přímo do přítomnosti Boha-Syna (2 Korint. 5:8).

Efez byl hlavním a také největším městem této provincie v Asii. V Efezu převládala nemorálnost a město bylo prolezlé kultem bohyně plodnosti, Diany (Artemis). Církev zde založil apoštol Pavel (Skutky 19), a pobyl tam mnohem delší dobu, než kdekoliv jinde. (Skutky 20:31) Podle „tradice,“ apoštol Jan zde sloužil po mnoho let, a Marie, matka Ježíše zde, podle tradice zemřela. V čase mezi Pavlem a Janem, zde sloužil mladý Timoteus. Efezští Křesťané, ještě 40 let po tom co Pavel kongregaci založil, byli stále horliví ve skutcích a trpělivosti. A Kristus jim to přiznává ve verši 3. Ovšem, to, co bylo typické pro všechny kongregace v pozdním apoštolském období - jejich nadšení neochablo, ale to teplo té první lásky - lásky ke Kristu - ale hlavně teplo lásky pro druhé, pro ty ztracené - bylo to tam... Tato vada jde s námi po staletí.. Efezus pochopitelně reprezentuje každou kongregaci, kde láska ochladla a každý z nás si občas potřebuje „posvítit“ na motivy našeho jednání, na náš vztah k Bohu, k lidem kolem nás... Může se stát, že ta či ona kongregace, církev, se bude nazývat „křesťanskou,“ ale Kristovi vlastně už nepatří. Je sice ještě „svícnem,“ ale ten je někde „mimo...“ Nakonec to dopadlo tak, že celé město Efezus se proměnilo v ruiny a mezi těmi zmizela také křesťanská kongregace .....

„Skutky Nikolaitů“ V první řadě, než se pozastavíte nad tím, že Kristus mluví o nenávisti, přečtěte si pozorně, že on nenávidí „činy,“ „skutky,“ - ne ty, kteří tyto skutky provádějí! Nikolaité byli vlastně nějakou - nám již neznámou sektou, jak většina znalců uvádí. Nemáme ani potuchy, proč Kristus tuto podivnou poznámku uvádí. Pravda, byla Gnostická skupina či sekta Nikolaitců - ale to bylo mnohem později - dlouho po době napsání Apokalypsy! Tito pozdější Gnostikové-Nikolaité byli zuřivými odpůrci všeho, co Jan napsal........ Kdo byli Nikolaité z Apokalypsy? Nevíme mnoho - jenom zůstal nejasný záznam o skupině, která byla pojmenovaná podle Nikolase z Antiochu (Skutky 6:5). Jinak už nevíme nic. Přesto však nesmíme tuto referenci odmítnout! Je jistě, jako všechno v Bibli, důležitá a srozumitelná...

Jediným „klíčem“, by mohla být poznámka ze Skutků 6:5: lidé kteří se falešně prohlašovali za apoštoly.... Pavel o nich píše v 2 Korint. 11:13-15, a náš Spasitel před nimi varoval. (Matouš 7:15, 24:5, 24:24) A co Jan, v jeho prvním dopise 4:1? Nezapomeň, že Jan učil v Efezu! A tak jediný závěr, ke kterému se dá dojít je, že existovali v té době lidé, kteří si neprávem přisvojili autoritu prvých apoštolů, jako byl Jan, a možná i samého Krista....

„Kdo má uši, slyš...“ Existuje Božský princip, že ten, „kdo touží Boží vůli poznat, pozná ji....“ Povšimni si, že Jan občas použil výraz „nicaô,“ což znamená „překonat“ - (ne zvítězit!) ve svých dopisech (1Jan 2:13, Jan 16:33, kde se ale jedná spíše o překonání Satana a zla. Zde „nicaô“ znamená „překonat,“ v síle Krista, nebo „v Kristu“ věci ve všeobecném slova smyslu. Zde máme první ze sedmi slibů tomu „kdo překoná,“ které v Apokalypse potkáš.

2:8-11.. „Církev Pronásledovaná“... Už na začátku jsem se zmínil o názoru, který sám nesdílím, a to že Církev bude procházet Dobou Strastí, (Tribulation Period). Ovšem jedno je pravdou: Každá pravá kongregace, bude občas procházet perzekucí! Podívej se zpět na 2Timot. 3:12! Kongregace ve Smyrně je Kristův příklad pronásledované církve a její potřeby. Ve Smyrně byli Křesťané nejenom pronásledováni, ale také ožebračeni. Byla to - v pohledu „světa“ velmi chudá kongregace. A představ si - On jim říká, že jsou bohatí! Proč? Vzpomeň si na Matouše 6:20 a Lukáše 16:11.

Dalším problémem se stala skutečnost, že církev ve Smyrně byla plná židovských konvertů, kteří se nechtěli rozloučit se starou synagogou a jejími tradicemi - jako obřízka, židovské rituály a zvyky, společně se svátky Starého Zákona. Snažili se to stejné vnutit nejenom druhým konvertům z Judaismu, ale i konvertům z Pohanů. (Skutky 15:2, Galackým 2:14, Koloským 2:16) A tak mnoho nových Křesťanů bylo přesvědčeno, že pravý konvert musí přijmout nejenom Krista, ale také Mojžíšův Zákon a jeho dodatky. Tato tendence nakonec vedla k hrůznému systému spásy, kterou si bylo nutno odpracovat pobožností, dodržováním zákonů, předpisů, dobrým životem a dobrými skutky! A jsme tam, kde byli Židé před Kristem: Nemožnost dodržení Zákona, nutnost Spasitele, který by udělal to, co oni nebyli - a ani my, nejsme schopní vykonat! Tento nebezpečný systém, v embryonálním stavu - se už začal ukazovat ve Smyrně....

A opět mně to nutí, abych se vrátil k tomu základnímu důvodu, pro který tento komentář píši: Čtení a studie Bible, jsi-li Křesťan-ka, je Tvou povinností! A kromě toho, na to mně nepotřebuješ! Požádáš-li Boha o více moudrosti - On Ti ji dá, vždyť to slíbil! A první dopis Janův Tě informuje, že nepotřebuješ, aby Tě někdo (z lidí) učil, že? Tak proč tento komentář? Po těch všech letech, mého poznávání všech možných, rádoby-křesťanských kultů, kultíků, sekt a sektiček, jsem se rozhodl Ti dát takový obraz (jistě, můj vlastní obraz - nikdo z nás není plně objektivní, tuto schopnost nemáme!), všech těch hlavních omylů, chyb a lží, (v tom je také rozdíl, že?), které se za těch devatenáct století objevily. Jistě, jenom ty základní jsou smrtelně nebezpečné pro Tvou duši - ale ty druhé, Ti berou jistotu, radost a mír ve Tvém křesťanském životě a okrádají tě o odměny!

A to je ten důvod, proč Tě upozorňuji na ty základní otázky, které musíš dostat zodpovězeny, než se k něčemu přidáš a budeš to podporovat! Nenech se oblafnout jedním veršem z Písma! Snaž se brát Bibli jako celek a ulož si do srdce ducha celého tohoto Božího dopisu! Dám Ti příklad: Může opravdový Křesťan ztratit svou spásu a jít nakonec, do pekla? Zde budeš narážet na každém kroku! Katolíci, Svědkové Jehovy, Adventisté, Pravoslavní, některé protestantské denominace a dále vlastně všechny kulty!

Budou poukazovat na „odpadlíky“ včetně Jidáše - na příklad. Na to se dá odpovědět tím, že ani ten odpadlík, ani Jidáš, nikdy „ovcemi“ nebyli! Proč? 1Jan 2:19 Ti to píše! Dále: „Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou a já jim dávám věčný život. Nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve!“ (Jan 10:26-28) Tak a teď tu máme otázku: Říká Ježíš „Nikdy nezahynou, když budou hodné?“ Ne! Mé ovce jsou mými ovcemi navěky.“ Pravda, občas se některá zaběhne, (Lukáš 15:4) ale On, jako Dobrý Pastýř, jde a najde ji! Tento pastýř ještě ani jednu ovci neztratil! A proto, když Ti někde řeknou, že žádná jistota spásy neexistuje, že ji můžeš zítra ztratit, zkontroluj si, zdali nemají ještě jiné, podobné „doktríny!“ A to stejné je to se spásou! Je to dar z Boží milosti, (Efez.2:8) a nebo je to dar, plus dobré skutky? Nebo je to dar, plus celoživotní běhání po domech s náboženskou literaturou, pro „odpracování“ si nebe? Jistě, jsou ještě další „spory,“ ale tyto jsou podstatné.... Buďte opatrní, ať vám nikdo neotráví život pověrami, smyšlenkou, či výmysly!

2:10.... Přesto že pronásledování, žaláře a i - smrt, budou častým údělem Křesťanů ve Smyrně - a nakonec všude po světě - Kristus říká: “Neboj se!“ Ani smrt Tě nemůže od Něho oddělit! Pavel na to upozorňuje v Řím. 8:38-39... Ta fráze „deset dní“ byla vykládána různě. Někteří se domnívali že to znamená pronásledování kongregace po deset let, které vyvrcholí upálením Polykarpa, jejich pastora. Ale kdyby tomu bylo tak, proč neřekl „deset let?“ A kromě toho - jak by to mohlo být aplikováno na ostatní církve? Mnozí, kteří usuzovali že specificky Smyrna, symbolizuje období velkých římských protikřesťanských represí druhého a třetího století, se snažili „vyčíslit“ deset vln pronásledování, poslední z nichž mělo být za císaře Diokletiána, těsně před nástupem Konstantina, který konvertoval na Křesťanství a povolil jej jako oficiální náboženství v roce 313, Ediktem Milánským.

Je to rozdělení velmi násilné, a - proč by Kristus nepředpověděl takové události přímo, pakliže to měl být smysl Jeho poznámky? Ale i tak Ti přikládám pohled McGee-ho, který, jak se zdá, těch „deset vln“ přijal:

Nero...64-68...Pavel popraven.

Domitián... 95-96..Jan do exilu na Patmos

Trajan...104-117... Ignatius upálen.

Marcus Aurelius.. 161-180... Polykarp upálen.

Severus...200-211...

Maximinius...235-237.

Decius..250-253.

Valerián...257-260.

Aurelián...270-275.

Diokletián...303-313 podle historie, nejhorší ze všech.

Jinak by se dalo uvažovat, že tato pasáž chce připravit první Křesťany na těžká utrpení - a při tom je ubezpečit o tom, že to bude krátké, v porovnání k tomu, co na ně čeká v bezčasové budoucnosti. Nakonec to Pavel naznačuje také v 2Korint. 4:17. Kdykoliv se mluví či píše o „zkouškách,“ nezapomeň na Jeho slib v 1Korint.10:13! Přesto, že Efezus „opustil svou první lásku“ a Smyrna se potácela pod údery, jak zvenku, tak i zevnitř - obě kongregace si zachovaly zdravé učení - navzdory všem snahám falešných učitelů, a získaly nad nimi kontrolu. Pergamos, je už jiná věc... Přes to všechno dobré, co v kongregaci bylo, zlo tak nějak dostalo „nohu mezi dveře,“ a začalo se zabydlovat. A to potřebovalo kritický přístup toho, komu vlastně Církev patří.... 2:12-17. Pergamos byl středem provincie Asia, asi 100 km na sever od Smyrny. Byl zároveň velikým náboženským centrem, které tam „kvetlo.“ Zeus měl v Pergamu největší oltář na světě - patřil mezi „Sedm Divů Světa.“ Bylo tam i středisko intelektuální - s knihovnou, která měla 200 tisíc svazků! (naše slovo „pergamen“ je odvozeno od jména města. A ještě něco: Pergamos byl domovem lékařského centru, s bohem medicíny v čele. Aesculapius (odtud název „skalpel“) byl uctíván, většinou pod znakem svinutého hada na holi. Pamatuješ se na Numeri 21:8-9? Kristus chválí kongregaci za to, že i za těžkých podmínek si udrželi čisté evangelium. Jistě, za těch okolností by bylo velmi „racionální“ udělat nějaký kompromis! Nakonec, dnes to vidíme všude kolem nás! To jméno „Antipas“ se nevyskytuje nikde jinde. V překladu to znamená „proti všem,“ takže je to možno aplikovat na každého Křesťana, který je ochotný stát za Kristem, i za cenu vlastního života. „Satanův trůn.“ Mohla to být narážka na ten, dříve zmíněný chrám, ale pravděpodobnější je, že Kristus naráží na skutečnost, že Pergamos byl v té době největším střediskem pohanských náboženství na této planetě! Alexandr Hislop, ve své slavné knize „Dva Babylóny,“ podává mnoho přesvědčivých důkazů o tom, že Pergamos toto „zdědil“ od Babylónu v době, kdy tento byl dobyt a padnul za vlády krále Belšazara. Všichni kněží, kteří uchovávali tajemství starodávného náboženství od dob Nimroda, byli nuceni Babylón opustit. Usadili se v Pergamosu, založili tam satanský náboženský systém a proměnili město ve středisko evolučně-panteistického Pohanství. Je-li Hislopova analýza správná, potom název „Satanův trůn“ je velmi přiléhavý.....



Historikové nám říkají, že nejstrašnější pronásledování Křesťanů bylo mezi AD 249 do AD 284, za císařů Decia a Diokletiána. Satan se pokusil a to ne poprvé - jedním krutým úderem - zničit Křesťanstvo zvenčí - ale neuspěl... A proto jeho dalším tahem byl pokus zničit Církev zevnitř. Použil k tomu všechny možné nábožníky, falešné učitele, vynálezce „nových pravd,“ nových „odhalení,“ ty, kteří míchali Zákon a Milost. Pavel toto předpovídal ve Skutcích 20:29-30 a přesně tak se to stalo!

Víte, už po léta mám Schaffovy osmi svazkové „History of the Christian Church,“ a H.J. Brownovu knihu „Heresies.“ V nich jasně vidíte, že prvotní Křesťané se mnohem více obávali falešných učitelů a proroků - než všech těch císařů a jejich pohůnků, kteří je vyváděli do arén mezi dravá zvířata, na popraviště, ke kůlům, kde je upalovali! Proč? Protože tito mohli zabít pouze tělo, a na tom Křesťané tak mnoho nelpěli (alespoň ne tenkrát - Kristus byl velmi čerstvý v jejich paměti!)

Ovšem, Kristus Pergamoským Křesťanům vytýká, že nevyhnali falešné učitele a proroky, jako to udělali v Efezu a Smyrně. Balám.. Pamatujete se na toho chlapíka z Numeri? (celá 22 kapitola) Balám v hebrejštině znamená „ne z lidu,“ je něco podobného jako Nikolaité, což znamená „ovládnutí lidu.“ Obě doktríny byly - abych to zkrátil - kompromis se světem. „My něco slevíme, oni něco sleví“ a hned to máš to, co znáš z dneška: Ekumenický guláš:

„Nevadí, v co věříš - hlavně že jsi upřímný(á)!“

To je nesmysl! Znal jsem za války - hrozně upřímné nacisty, kteří věřili, že zachraňují svět, i když posílali malé děti do plynu jenom proto, že je porodily židovské mámy! Poznal jsem, v dobách koncentračních táborů našich nezapomenutelných „tatíčků“ Lenina, Stalina, Gotwalda a podobných lidských oblud, jejich nadšené přívržence, kteří byli zcela „upřímní!“ Nijak jim nevadilo, že - jistě upřímně - kopali těhotné ženy do břicha, aby je „přemluvili“ k doznání! Opomenu popsat, jak někdy „vlídně přemlouvali“ nás! “Upřímně, můžeš i vraždit!! „Existoval“ jsem (ne zrovna vesele) - někdy v padesátém třetím roce, na táboře Rovnost. Byl tam hlad a teror. Jednoho dne jsem byl zavolaný k veliteli tábora. Říkali jsme mu „Paleček.“ Mladý, hezký chlapík - velké, upřímné oči, které se Ti dívaly, vesele, přímo do očí. Už ani nevím, k čemu mně tenkrát „odsoudil“ - asi tak na týden do korekce. Ale na co jsem nikdy do dnes nezapoměl, byla středně veliká bronzová plaketa na jeho stole. Byla tam vyryta životní moudrost nějakého sovětského hrdiny, (jehož jméno jsem bez výčitek svědomí vymazal z paměti): OHNIVÉ SRDCE A VŽDY ČISTÉ RUCE! O několik dnů později, náš dobrý hezký velitel, zastřelil dole v šachtě mukla za to, že se chtěl pokusit o útěk. Zahnali ho někam do kouta - chudák tam stál s rukama nahoře, a náš dobrý Paleček, ho ze dvou metrů odstřelil jako škodnou! Jsem si jistý, že si ty své ruce potom neumyl. Proč také - vždyť on je měl vždycky čisté! Ne, nemám v úmyslu zde psát své „memoáry ,“ ani já už na ně nejsem zvědavý - ale chtěl bych Ti z těchto příkladů ukázat jak je hrozně důležité se podívat kolem sebe, a otevřít oči!

Nezapomeň: Životně důležité je - komu věříš! Tam nemůžeš dělat kompromisy! Duch kompromisu byl snad největší zlo - od dob Pergamu. Jsou tomu dva dny, co jsme navštívili staré známé. Debatovalo se, pochopitelně - o čem jiném, než o smyslu života, a podobně; já toho o kopané moc nevím. A jak tak mluvíme a porovnáváme názory, můj známý prohodil: „Hlavně být tolerantní, na každé pravdě je něco dobrého!“ Zní to pěkně, že? Zkusme to, třeba u doktora: Pane doktore, mám něco se srdcem!“ Doktor proklepe, poslechne.“Víte, na váš problém je několik léků a aby se neřeklo, že jsem úzkoprsý a že prosazuji pouze svou metodu, předepíši vám tři různé procedury!“ Pacient žil ještě celé tři týdny... Jak můžeš být tolerantní, když ti Ježíš ukládá do srdce slova:“Já jsem ta Cesta, ta Pravda, ten Život. Nikdo nepřichází k Otci, než skrze mně! Je Ježíš tolerantní? To si piš, že není! Copak Pravda může být tolerantní? Buď je pravdou a potom nesnese vedle sebe lži, a nebo je sama lží a potom je zcela jedno co si vybereš podle hesla: „Každá pravda má v sobě něco dobrého, že? Ovšem takovou pravdu přežít, to už je zase něco zcela jiného!

Pozor - nemám na mysli netoleranci Islámu - hlavně té fundamentální části, která - jakmile se uchopí někde moci, nastolí náboženské zákony ze sedmého století, a pobije nemilosrdně jakoukoliv opozici! Tohle dělal Řím po staletí, jak v Evropě, tak i v Jižní Americe!

Jistě, jako fundamentální Křesťan, tolerantní být nemohu, ale to neznamená, že budu, za každou cenu, „cpát“ svou víru do krku někomu kdo o ní nestojí! Náboženské násilí dělá z lidí pokrytce právě tak, jako si - v těch prvních letech komunistického teroru, kupovali lidé Rudé Právo, a zdravili se „čest práci, soudruzi,“ i když tomu - možná - vůbec nevěřili!

2:17.. Slib pro ty, „kteří překonají,“ je jedinečný! „Skrytá mana“ je narážka na manu, která byla skryta v Arše Úmluvy. (Židům 9:4) Je to připomínka budoucím generacím, jak se Bůh staral o své lidi v divočině. Kristus nám už vysvětlil, že On vlastně tuto manu representuje. (Jan 6:51) Ten „bílý kamének,“ nevím. Ale „ti, kteří překonají“: Nepopleťte to - On nemluví o spáse, ale o odměnách! Jména, která jsme dostali, jsou od našich rodičů - a většinou ani neodráží odpovídající charakter. Bůh dává jména, která vyznačují Tebe, Tvou podstatu, Tvé jedinečné vlastnosti, viz Israel, Abrahám a pod. To nové jméno napsané na bílém drahokamu, bude naše navěky. 2:18-29. Dopis kongregaci v Thiatyře je nejdelší ze všech sedmi. Thyatira ležela na jihovýchodu od Pergamu a byla méně důležitá - jako město - než Efez, Smyrna a Pergamos. Pavlův první konvert v Thyatyře byla Lydia, obchodnice s purpurem, (Skutky 16:14) a je zcela možné, že pomáhala v založení kongregace. Ten, který je zde oslovuje, se identifikuje jako „Boží Syn.“ Je to jediný případ, kdy se v celé Apokalypse takto představuje! Je to obraz nahánějící hrůzu - obraz rozhněvaného Boha, jehož „ohnivé oči“ zkoumají naše srdce. Na rozdíl od Efezu, který „opustil svou první lásku,“ pozdější skutky Thyatiry byly mnohem impresivnější, než na počátku. Ale to všechno nemohlo vyrovnat nedostatek správného učení a křesťanského chování, které byly na velmi nízké úrovni. Thyatira se liší od předešlých kongregací tím, že falešní učitelé měli „zelenou“ pro učení jejich lživých doktrín....

Efez se nenechal oklamat těmi, kteří se lživě nazývali apoštoly, ale Thyatira dokonce dovolila, do postavení vedoucího učitele nemorální ženu, která tvrdila, že je prorokyní. Víme přece, že Pavel specificky zakázal ženám mluvit v kostele, (1Korint. 14:34) kde se zmiňuje hlavně o používání předpokládaně nadpřirozených darů, jako „jazyky a proroctví,“ a nebo učit takovým způsobem, že by převzaly autoritu nad muži. (1Timoteus 2:11-12) Ignorování těchto instrukcí, vedlo k tragické situaci v Thyatiře. Zdali to jméno Jezábel bylo jen symbolické či skutečné, se nedá z textu vyrozumět. Ale takové spirituální „příbuzenství“ s Jezábel Starého Zákona (1Královská 19) se nedá přehlédnout. Tato Jezábel z Thyatiry, pod pláštíkem zavedení spirituality duše, uváděla karnalitu („svět“) do života - jistě za cílem „lásky,“ zatím co přehlížela správnou doktrínu a „oddělování se“ od falešného učení. Zřejmě přesvědčovala v kongregaci, že není zapotřebí nějakého antagonismu proti těm, kteří se správným učením nesouhlasili. A jsme opět v té „toleranci“ z minulé stránky.

Ta „postel“, o které se mluví, je „Doba Strastí.“ Sedm posledních let před Druhým Příchodem Krista, před Armageddonem. Pohanské rituály v Thyatiře zahrnovaly vyloženou imoralitu, společně s uctíváním bůžků. Existovaly tam pochopitelně chrámové kněžky - prostitutky. A takovým směrem, docela nenápadně, Jezábel vedla kongregaci. „Děti Jezábel“- tento termín zřejmě poukazuje na její konverty. Pamatuješ se, jak Pavel nazývá Timotea svým synem v Kristu? „Její děti zahubím..“ Správně je to fráze: “Zabiji je smrtí“ - „apôkteinô“ je idiom a znamená popravit. Všechny církve by měly chápat, že On bude soudit všechny, kteří se neobrátí... 2:24.. Celý ten dopis, je vlastně adresovaný tomu věrnému zbytku v kongregaci. Jazábel, a její následovníci jsou v originále „oni,“ ne „vy,“ a nejsou vlastně církev, jak se dívá na církev Kristus. „Hlubiny Satanovy“ mají svůj kontrast v „hlubiny věcí Božích.“ (1Korint. 2:10). Nezapomeň, že Satan je nepřítelem pravé Církve a jeho přechodným vítězstvím je vždy, kdy se mu podaří rozvrátit kteroukoliv kongregaci - ať už v jakékoliv kvalitě....

2:25-26... Zde je první poznámka v Apokalypse, která se zmiňuje o návratu Krista. Věřící v Thyatiře - a i když tato - jako taková - v té době už, pochopitelně existovat nebude, jsou vybízeni, aby na Něj věrně čekali. A tato výzva platí pro všechny církve po ta dlouhá staletí... Vlastně by se dalo říci, že protože Kristus-Bůh zná jak začátek, tak i konec, dobře ví, že církve, s podobnými problémy jako Thyatira, budou existovat v době před Jeho Druhým Příchodem... Další, 26tý verš, se zmiňuje o Mileniálním Království, které počne okamžitě po Jeho návratu kde, společně s Kristem, budou vládnout všichni spasení Křesťané, ze všech věků, i ti, kteří přijali Krista během Doby Strastí, a byli popraveni z rozkazu Antikrista.

2:27-29... Jak už jsem se zmínil dříve - jediný případ, kdy se Kristus představuje jako „Boží Syn“ je ve verši 2:18, ale máme tři místa, kde hovoří o Bohu, jako o svém Otci. (2:27, 3:5, 3:21) Hlavní obsah verše 27, je jasně vzatý ze Žalmu 2:7-9. Tam ovšem je ten slib daný Synu. V tomto verši se Syn dělí o vládu, se svými věrnými. Nakonec jsme to už měli v 1Korint. 6:2. Vlastně už Daniel o tom píše- (7:18, 7:22) Ten výraz vládnout „pôímainô,“ znamená „starat se,“ „krmit,“ protože je odvozené od „pôímen,“ což je „pastýř..“ Ta „železná berla“ znamená žezlo. “Hvězda jitřní,“ to je přece sám Kristus. (Apok.22:16) Možná že tím také naráží na Rapture, kdy si osobně přijde pro ty své, a Jeho bezprostřední přítomnost bude jako dar.

Poslední příležitost...

3:1-6... Jak už jsem předeslal dříve, zdá se, že existuje paralela mezi historií křesťanských kongregací a těmi sedmi, které jsou osloveny ve druhé a třetí kapitole. Tento pohled byl mnohokrát prosazovaný jako primární - to jest, že jde hlavně o časové období mezi dobou apoštola Jana a Rapture. V tomto názoru bylo napsáno hodně knih. Problém s tím je, že Písmo nedává ani jeden náznak že by se tyto kapitoly týkaly historie Církve... Jistě že tu může být sekundární aplikace - proč ne? Ale stavět na tom nemohu! I tak se pokusím načrtnout tento pohled. Není to, pochopitelně, ze mně - takových už přede mnou bylo mnoho!

Efezus........Věk apoštolský .........Před AD 100.

Smyrna .......Období pronásledování ...AD 100 - 313.

Pergamos ....Doba rozpínání........... AD 313 - 590.

Thyatira ....Věk papežský ............590 - 1517.

Sardis .....Doba Reformace ..........1517 - 1730.

Filadelfia ..Doba misionářská ........1730 - 1900.

Laodikeja ...Věk apostázie ..........1900 - ?

Není pochyb, že je možno vidět mnoho podobností - ale nesnažme se to přehnat „ad absurdum!“ Ovšem, o tom, že ty zprávy mohly být zamířené až na „konec,“ svědčí ta skutečnost, že v některých případech se hovoří o nastávajícím Příchodu! Jedná se hlavně o Thyatiru, Sardis, Filadelfii a Laodikeji. „Znám tvé skutky...“ To vlastně říká všem těm kongregacím, ale zde jde dále. Sardis měl zřejmě velké „jméno,“ a každý si myslel že oni jsou „někdo,“ - ale Bůh se dívá dovnitř! On věděl, že tato kongregace byla mrtvá! Kolikrát jdeme kolem nádherného kostela a řekneme si: „To je ale nádherný kostel! To musí být výborná církev!“ A oni jsou možná mrtví, jak Lenin v Mausoleu! Takové bylo, a je Protestantství na mnoha místech světa! Mnoho biblických odborníků považuje Reformaci jako požehnání pro Křesťanství a prohlašují, že největší kletbou byl počátek papežství. Nejdříve se ale na to podívej zblízka.... Musíš dělat rozdíl mezi Reformací a Protestantismem! Reformace byla dílem Svatého Ducha a Protestantství je systém, který si vytvořil člověk, a je velmi často tak mrtvý, jako zamrzlý mamut, v sibiřské tundře! Reformátorům - jako Martinu Lutherovi a dalším, se povedlo přetrhnout řetězy a pouta Říma, a Křesťanství rozkvetlo. Na čas... Ale Satan má dlouhodobou zkušenost a je chytrý jako - no jako čert! A tak, netrvalo dlouho, a Protestanství upadlo do formální, bezživé Ortodoxie. Stalo se - jako Řím, chladným mrtvým „systémem“ příkazů, nařízení, předpisů, tradic a dogmat...

Staří Reformátoři odešli domů, a ti, kteří nastoupili po nich, přestali hledat v Písmu. „Narýsovali“ nesmyslná dogmata, přijali - nebo si vymysleli - tradice, které nemají s Kristem a duchem Jeho evangelia, nic společného.. Pravda, Protestantismus nedal vznik té odporné korupci a spirituálnímu „smilstvu,“ které bylo tak viditelné v Římě - ale zato zavedl spánek - duchovní spánek... Církve spaly jako dřevo.

Každá, z předešlých kongregací byla pochválená za nějaké její skutky - Sardis žádné neměl! Podívejme se na něj z toho mého pohledu: Sardis je po-reformační církev, kdy už pomalu „odtekla“ ta řeka nadšení, kdy radost z lásky k Němu, zaplavovala srdce Křesťanů.... A proto jim říká: “Upomeň se!“ Začali už nalézat více radosti ve světě, než v Kristu. A ještě něco: Thyatira (papežství) a Sardis (Reformace) se sice pohybovaly na opačných „pólech,“, ale už brzy začínaly velké snahy překlenout tu propast, která mezi nimi byla. Rozdíly mezi nimi, (jen se dívej kolem, s otevřenýma očima!) se pomalu zmenšují a zmizí úplně, před Druhým Příchodem Krista. Ale to už nebudou Křesťané - ti odešli v Rapture! Pár takových bylo i v Sardisu, viz verš 4...

3:5 by byl velmi obtížným veršem, kdybychom to bývali už tolikrát neprobrali dříve! My přece víme, podle Jana 10:28-29 a - třeba Římanům 8:35-39, kde se jasně učí, že kdokoliv je opravdu spasený, je spasený na věčnost! Na těch pěti kazetách Apokalypsy, jsem se s tím zabýval mnohem déle, protože před tím nebylo několik set stránek podrobného textu, kterými jsi prošel v tomto komentáři. Ti, kdo věří Kristu, překonají jakoukoliv zkoušku! - viz Apok.12:11....

Kongregace „otevřených dveří“...

Filadelfie znamená „bratrská láska.“ Pojmenoval ji tak její zakladatel - král Attalus z Pergamu - na počest svého bratra. Nalézá se asi padesát kilometrů jihovýchodně od Sardisu, a dodnes existuje pod novým jménem Alasehir. Bylo to poslední město, které se vzdalo Turkům. Úvodní pozdrav se zde liší od předešlých, a to dává příslib zcela jiné zprávy této kongregaci. Ten, kdo se zde představuje, jako svatý a pravdivý, kdo má klíče s plnou mocí. Už David o Něm tak píše. (Žalm 33:4) Doktrína Boží suverénity je základna jakéhokoliv svědectví pro Krista, a Křesťané ve Filadelfii to tak uznávali. Tato zpráva je pro kongregaci, která má mnoho, možná i většinu - skutečných, znovu-narozených členů....

„Klíče od domu Davidova (správný překlad) je poukaz na Izaiáše 22:22. Ve Starém Zákoně byla privilej tyto klíče spravovat, dána Eljakimovi, věrnému správci krále Chilkiáše (Hezekiah), a tím se tento stal, jakýmsi viditelným „typem“ přicházejícího Mesiáše. Křesťanům ve Filadelfii se Kristus ohlašuje jako splnění tohoto typologického slibu, který byl dán 800 let dříve. Klíče od Smrti a Hádesu již má, (1:18) zde prohlašuje, že má zároveň klíče od Království této Země. Takže nakonec, Kristus má všechny klíče a On jediný má moc a právo - „odemykat a zamykat“ podle vlastního rozhodnutí...

„Otevřené dveře.“ Oliver B. Green zastával názor, že to jsou dveře pro službu - ne pro spásu! Ježíš dal tyto „klíče“ Petrovi i ostatním apoštolům a když budeš poctivě sledovat Petra, poznáš, že Petr sám, otevřel „dveře ke Království“ dvakrát... Poprvé, na den Letnic (Pentecost, Skutky 2:39) a podruhé v domě setníka Kornelia. (Skutky, Kap. 10) Ne, nestal jsem se Katolíkem - ale co je v Písmu, je v Písmu! Na druhé straně tyto „klíče,“ nemají nic společného s odpouštěním hříchů, či spásou lidské duše! A pakliže budeš pečlivě studovat Bibli dále, zjistíš, že už nikdy po tom, nikdo tyto klíče nepoužil! Dveře byly otevřeny pro každého, kdo vejít chtěl!

Co se týče mně, vždy jsem se domníval, a vlastně ještě se domnívám, že tyto „otevřené dveře,“ jsou dveře, o kterých se píše v kapitole čtyři, verš jedna. „Ačkoliv máš málo síly,“ (ne „nepatrnou moc“) „udržel jsi mé slovo.“ 2 Korint. 12:10 je - s hlediska světa paradox - ale pravdou je, že když se cítíš „silným-silnou,“ nespoléháš se tolik na Boha - a tím jsi slabý(á)! Kongregace v Sardisu, na příklad, byla „silná“ vypadala - zvenku - báječně. Ale šla „ruku v ruce“ se světem! Ale „svět pomíjí, i jeho chtivost....“ Bůh se nikdy nesmíří s hříchem! Cokoliv člověk, kongregace, národ, zaseje - to také jednou sklidí...

„Synagóga Satanova“.. Dalším každodenním problémem Křesťanů ve Filadelfii, byli falešní proroci, učitelé a Judaisté, jako všude jinde. Ovšem zde nechytli kořeny. Kongregace, jak ve Smyrně tak - a to hlavně - ve Filadelfii je zcela odmítly, a jednou, jak slibuje verš 9, budou tito klečet v pokoření před skutečnými, věrnými Křesťany...

Budoucnost Křesťanů ve Filadelfii byla jistá, protože oni se drželi Jeho Slova a nezapřeli Ho před generací, která byla perverzní, pohanská, a nečistá v očích Boha.... Filadelfie je první z těch sedmi, pro kterou Kristus nemá ani slůvko nesouhlasu. Smyrna je druhá. Pohled historicko-prorocký je, že Filadelfie představuje část Křesťanstva od 1750 do období po Druhé Světové Válce. Ale nezapomeň, že „kongregace Filadelfie a Laodikeje budou existovat - jedna vedle druhé - až do Rapture, kdy pravá Církev odejde domů.

3:10 je důležitý - a tak trochu kontroversální verš. Je to jeden z těch, které podporují „pre-tribulační pohled. Já osobně tento pohled zastávám a věřím, že Církev půjde domů před Dobou Strastí. Na zprávu Smyrně poukazují ti, kteří se domnívají, že Církev projde - když ne celou, tak alespoň polovičkou Doby Strastí... Znovu: Máme tři pohledy: Před-tribulační, Mid-tribulační, Po-tribulační. Zastávám pohled první, Ty si vyber to, co je podle Tebe to nejpravděpodobnější! Obě kongregace jsou věrné Kristu, trpělivé v utrpení. Všichni členové těchto mohou být zkoušeni - někdy až k smrti. Ale pak tu máme utrpení skrze Boží soud - ne na Křesťany, ale na ty, kteří „žijí na Zemi.“ (3:10) To je - zcela určitě - sedm let Doby Strastí, o kterých píše už Daniel. (sedmdesátý týden) Zdá se, že tento soud není pro to aby Satan „zkoušel“ Církev, ani pro Krista, aby Církev soudil - to bude přece před soudnou stolicí Kristovou (2 Korint. 5:10) a ne na Zemi! A proto tento slib se zdá být slibem záchrany znovu-narozených křesťanů ve Filadelfii před přicházejícím soudem! Velké množství lidí přijme Krista během Doby Strastí, (Apok. 7:14), jako výsledek „velké zkoušky“ těch, kteří „bydlí na Zemi.“ Avšak - velká většina z nich bude zabita, popravena, (Apok. 6:9 a 7:14) - a tak by se - těžko dalo mluvit o tom, že budou zachováni od zkoušky, která přijde na svět, že? (Zachováni od zkoušky, je správný překlad!). A tak jediný logický závěr je, že skuteční Křesťané budou ušetřeni utrpení těch sedmi let Doby Strastí. Bráškové, kteří věří v to co se nazývá „Po-Tribulační,“ odmítají tento názor proto, že prý není nijaký důvod pro to, aby Církev si zasloužila úniku posledních utrpení, jelikož, podle nich, žádná generace Církve utrpení neunikla. Opět se musíš rozhodnout sám-sama! 3:12-13. V tom duchovním chrámu, který je právě nyní „v konstrukci,“ („Jdu, abych pro vás připravil místo“) je každý Křesťan „živým kamenem.“ (1 Petr 2:5) Na jejich oblecích budou tři označení: 1) Jméno Boha-Spasitele. 2) Občanské právo nositele, 3). Jeho vlastní jméno vybrané Kristem.

Neboj se bráško, sestřičko! Až se - na tomto světě - jednou otevře skutečné peklo a krev poteče „až po uzdy koní,“ až si lidé budou v bolesti a nepředstavitelné hrůze kousat jazyky a prosit Boha aby ukončil jejich život, až budou tvorové, které si ani nedovedeme představit, dávat žihadly jed, který je ponechá v bolestech půl roku, až budou lidé chtít spáchat sebevraždu, a Smrt je odmítne - Ty budeš sedět u nádherného stolu a večeřet s Tím, který za Tebe kdysi zemřel, který na Tebe nikdy nezapoměl, a který pro Tebe dnes připravuje věčný „apartment,“ se kterým se nedá srovnat ani ten nejluxusnější palác v Beverly Hills, o jakém se Ti nezdálo ani ve snu!

Neutrální kongregace.

V Laodikeji - už za dnů Pavla - téměř třicet let před tím, než byl Jan poslán na Patmos, byla situace, která Pavla velmi trápila. (Kolos.2:1) Zdá se, že „pád“ shromáždění způsobila pýcha, materiální bohatství a samolibost. Boha nepotřebovali, oni „měli všechno!“ Jestliže tento futuristicko-historický pohled je správný, žijeme teď v období Křesťanství, jehož symbolem je Laodekija. ..... Amen“ je hebrejské slovo, které znamená nezměnitelnou povahu Mluvčího a Jeho nezměnitelnou zprávu.. V Novém Zákonu, v řečtině slovo „amen“ znamená „věrný,“ „jistý,“ „věrně,“ „jistě....“

V určitém smyslu byla Laodekija poněkud lepší kongregací, než byl Sardis. Sardis byl chladný, mrtvý, Laodekija „vlažná.“ A přesto Kristus prohlašuje, že dá přednost chladnému, než vlažnému. V moderním jazyku bych řekl, že církev s mrtvou ortodoxií je lepší, nežli prosperující, ale neutrální evangelismus.. Laodikeja nebyla v totální apostazii, „svícen“ jí odejmut nebyl - Kristus stále ještě stál mezi svícny. Byla možná „slyšitelná“ a „viditelná,“ ale v zásadních otázkách byla - nebo se snažila - být neutrální, a udržovala otevřený dialog jak napravo, tak i nalevo. Nebyla jistě chladná k základním Božím pravdám, Jeho Stvoření, Jeho Slovu, ale na druhé straně nechtěla zaujmout rozhodné stanovisko tím, že by se prohlásila za pravého svědka. Kristus jim říká, že by je raději viděl „chladné,“ než „vlažné.“ Nakonec, každý z nás dá přednost buď studenému, nebo horkému nápoji - kdo má rád vlažný! Ovšem znám mnoho lidí, kteří z plného srdce nenávidí právě horkou církev, která je zapálená pro svého Spasitele. Kristova řeč ukazuje, že stav této kongregace nebyl finální - ještě byl čas se obrátit a začít znovu..

3:17-22... Taková slova pálí! Mnoho komentátorů těchto veršů, kteří přicházejí právě z neutrálních církví a kongregací právě tak, jako z jiných „křesťanských“ organizací a institucí, připisují tyto verše modernistickým a apostátním (odpadlým) církvím, kde Boží inspirace Písma, Stvoření, nadpřirozené zrození Krista, Jeho vykupující smrt na kříži - a jiné zásadní doktríny jsou otevřeně popírány. Je velmi snadné pro „neutralisty“ a’la Laodikeja, odmítnout takové vyloženě proti-křesťanské učení - ale organizace, které jsem popsal, nejsou křesťanské, ani v nejmenším! K těm přece Kristus nemluví! Denominace, kde mají kursy yogy nebo transcendentální meditace, či otevřený dialog s New Age trendem, nejsou přece na Jeho seznamu! On neoslovuje odpadlou, ale neutrální církev! Něco takového - různých forem je na tisíce! - jsem popsal na straně 424. Ten, kterého Izaiáš (9:6) nazývá „Divuplným Rádcem,“ stále tuto kongregaci miluje, navzdory jejímu stavu! Jeho rada se týká zoufalé - i když nepochopené potřebě, kterou mají. Říká: „Kup si ode mne!“ Ale peníze, ani bohatství nemohou koupit to, co oni potřebují! „Kup bez peněz, bez ceny!“ (Izaiáš 55:1) Oni mají uznat svou zoufalou situaci, přijít k Němu s pokorným srdcem - a uvědomit si, kde to skutečné bohatství leží. Je to „víra vyzkoušená v ohni.“ (1Petr 1:7) Poznat, kde skutečná čistota je, (Izaiáš 64:6) a kde vyměnit moudrost světa, za moudrost věčnou. (Koloským 2:3)

3:20.. Zde náš Spasitel používá jiný symbol, k tomu stejnému účelu. Jeho pokárání je jako klepání na dveře! A kdo uslyší - jak skrze slovo promluvené, tak i skrze Slovo psané - měl by reagovat tím, že „otevře dveře!“ Kristus ho k tomu nenutí - víš přece, že vynucená láska láskou není! Ten, kterého se to týká, musí potlačit svou pýchu, svou světskou moudrost a sebejistotu - a i zbabělou neutralitu! Potom, a jedině potom, najde tu pravou radost a klid v tomto světě.... TOTO NENÍ ADRESOVÁNO NEVĚŘÍCÍM, i když se to, v tomto smyslu, používá velmi často! V této zprávě není nic o Kristově výkupné oběti na kříži, o Jeho vzkříšení, o víře v Něho a v Jeho dílo! I když tento verš evangelisté používají, aby přivedli ztracené ke spáse, a Bůh ve své laskavosti občas někoho skrze tento verš přijme. To je míněno pro „zatoulané ovce!“ „Usedne se mnou na trůn...“ Uvědom si tu Jeho laskavou trpělivost a vůli odpouštět! Ten, kterého „nesnesl v ústech,“ je pozvaný na trůn! Povšimni si, že všech sedm slibů těm „kteří překonají,“ jsou popsány pro dobu, která přichází, a budou všechny splněny: 1. Strom života byl slíben Efezu, (Apok.22:2) ochranu před druhou smrtí Smyrně, (Apok.20:6) nové jméno Pergamu, (Apok. 22:4) jitřní hvězdu Thyatiře, (Apok.22:16) bělostné oblečení Sardisu, (Apok. 19:8) Nový Jerusalém Filadelfii, (Apok. 22:2) a sdílet Jeho trůn Laodikeji. (Apok. 20:4) Slovo „církve“ v posledním verši je také poslední zmínka této knihy o Křesťanech na Zemi..

„Věci, které budou potom“....

Konečné zprávy od Krista ke kongregacím byly předány. Pavel také zanechal Bohem inspirované informace Římu, Korintu, Galatským, Efezu, Filipským, Koloským a Tesalonice. Potom máme dopis Židům, kde si nejsme jistí, kdo jej napsal. Dále píší čtyři apoštolové, Jakub, Petr, Jan a Juda. Zbytek jsou tři Pavlovy dopisy Timoteovi, Titusovi, Philemonovi.

Křesťané obdrželi dostatek informací pro každou eventualitu, která se mohla přihodit než se Kristus vrátí. Neměli ovšem tušení, jak dlouho to může trvat. Kristus je (a i nás) pouze nabádal, aby „nespali...“ Měli proroctví Starého Zákona - a tam bylo informací také dost. Ale, až do doby, než Jan napsal Apokalypsu, nikdo neměl tušení, co se stane, po Jeho návratu!

Ovšem, i informace Starého Zákona působily problémy. Za prvé: Církev a Věk Církve, byly zahaleny rouškou tajemství. (Efez. 3:5) Za druhé: Proroctví Izaiáše, Daniela, Ezechiela a dalších, byla zaměřená na národ Israel a na národy, které měly s ním co do činění. Bylo tam velmi, velmi málo z toho, z čeho by Křesťané mohli čerpat. Za třetí: Proroctví Starého Zákona měla zvláštní charakteristiku v tom, že míchala dohromady události, které se měly odehrát v relativně blízké době, s událostmi, které měly být splněné až na konci věků... Pro Boha, který vidí všechno v jednom pohledu, to není problém - ale nám to působí potíže. Dokonce i Ježíš popisoval, jednou větou zničení Jerusaléma, a konec systémů tohoto světa! A tak sled událostí, které se měly stát před, při, a po Jeho Příchodu, byl neznámý těm před Kalvárií, jako těm po Kalvárii... Stále byla potřeba znát ta konečná proroctví, která by nám pomohla zharmonizovat poslední děje, které se stanou před tou závěrečnou změnou......



4:1-3. Rapture! Toto je velmi důležitý verš! Zde začíná „co se má stát potom“ z verše 1:19! Od těchto řádek začíná Kristus ukazovat Janovi „věci, které se stanou“ po věcech, které souvisely s těmi kongregacemi. A co se tedy, s nimi stalo? Odpověď je jednoznačná. Některé, jako Efezus, přišly o „svícen,“ (2:5) a přestaly býti pravými církvemi - pakliže vůbec existují. Jiné, jako Thyatira, budou „vrženy do Doby Strastí,“ (2:22) a zachrání se pouze ti, kteří budou ochotní raději zemřít, než zapřít Krista! (verš 7:14) „Otevřené dveře“ byly slíbeny Křesťanům ve Filadelfii a jim podobným - mohl bys říci Církvi. Ten trůn - co když je to stůl z Římanům 14:10, a 2Korint. 5:10? Tam už se nejedná o spásu, ale o odměny! Občas slyším: Mně bude stačit když se dostanu do nebe - budu spokojený jako „želva!“ Promiň, pro mně to dost není! Nechci tam jednou stát v rozpačité hanbě, až On řekne: „Buď vítán, příteli, já jsem za Tebe zemřel - co ty jsi udělal pro mně?“ NECHCI STÁT NĚKDE U DVEŘÍ, CHCI BÝT BLÍZKO NĚJ!

4:4-5. Tedy předem bych chtěl něco podotknout: Kdysi jsem si dělal „vrásky“ z toho, co různá čísla v Bibli znamenají. Dokonce jsem si koupil knížku o „Biblické numerologii.“ Brzy jsem tu knížku vyhodil, protože jsem přišel na to, že s čísly můžeš dokázat a vyvrátit všechno - a stejně nebudeš o nic chytřejší! Byl chlapík, který „vypočítal“, že Stvoření vesmíru se odehrálo v r. 4004 před Kristem. Měsíc jsem zapomněl, ale vím, že to bylo ve středu ráno!

V roce 1987 jsem poslouchal na křesťanské televizi člověka, zkušeného matematika, který „vypočítal“ rok a měsíc Rapture! Měl to být říjen 1988.. Všechna čísla tomu jasně nasvědčovala! Víš, člověk je tvor zvláštní. Ukaž mu verš z Matouše 24:36, a on namítne, že „vykalkuloval“ rok a měsíc - ne „den a hodinu!“ A proto také nebudu spekulovat, proč těch „starších“ (ne „starců!“) bylo dvacet čtyři, a ne třicet osm! Kdo byli tito starší? Opět: Když vezmeš celou Bibli a zamyslíš se, vyloučíš okamžitě anděly. Proč? 1) Přestože zřejmě existují nadpřirozené, ne-fyzické mocnosti a síly, a i andělská hierarchie, čili hodnostní žebříček, zdá se, že všichni tito tvorové byli stvořeni ve stejný okamžik, asi první den Stvoření. 2) Termín „starší“ se vždy v Bibli používá ve vztahu k lidem, kteří byli zvolenými zástupci a vůdci lidu, jak v Israeli, tak i později v Církvi. 3) Přečteš-li si Izaiáše 6, a Ezechiela 1- 10 uvidíš, že nejsou žádní „starší“ kolem trůnu proto, že v té době - před Kalvárií - byli všichni spasení, ještě v Hádesu, než je Kristus vzal domů.. 4) Neexistuje jedna zmínka v Písmu, o andělu, který by měl korunu.



Totožnost těch starších? Jak to můžeme vědět, když tam není ani jedna reference? Henry M. Morris, jeden z mých oblíbených autorů má názor, že to je dvacet čtyři patriarchů z linie „slíbeného semene“: Adam, Šét, Énoš, Kénan, Mahalalel, Jered, Henoch, Metúšelah, Lámech, Noe, Šém, Arpakšád, Šelach, Heber, Peleg, Reu, Serúg, Náchor, Terach, Abram (Abrahám), Izák, Jakub, Juda, Peres. Nemám vůbec ponětí, jak k tomu přišel! Ale, ať už tam bude sedět kdokoliv, bude tam, protože to tak chtěl Bůh! Na druhé straně je zcela možné, že „lístky“ na ty trůny se budou vydávat podle zásluh, a to bude známo, až teprve po Soudné Stolici Ježíše Krista! (2 Korint. 5:10)

I když byl trůn obklopený smaragdovou duhou, která - jakoby představovala milost „kontrolující“ soud - od trůnu vycházely zvuky soudu. Kdysi v dávnu Bůh promluvil a Jeho Slovo dalo do pohybu to, čemu říkáme Potopa. Tyto „blesky, hřmění a hlasy, “ které vycházely od trůnu, zřejmě předcházely tomu Poslednímu Soudu, který zakončí veškerý odpor proti Bohu, a nastolí Jeho věčnou vládu - bez jakékoliv pochybnosti. „Sedm Božích duchů,“ (viz verš 1:4) uzavírají tuto scénu soudu. I když Svatý Duch je neviditelný a všudypřítomný, občas se ukáže. (holubice, ohnivé jazyky) A i když je zde před „staršími,“ je možná zároveň na Zemi, a přesvědčuje lidi. To „moře jako křišťál“ bylo - bez pochyb - všude kolem, aby oddělovalo Boží majestát, od Jeho tvorů. Vypadá to jako symbol umývadla z Exodu 30:18-21, jako „moře“ v Chrámu. (2 Paralipomenon 4:2) „Čtyři živé bytosti“ (řecky „zoon“) byly předmětem debat po staletí - není mi jasné, proč. Jak mohu spekulovat o něčem, co si ani nedovedu představit? Tito tvorové jsou - jak na každé straně, tak i uprostřed trůnu - což by vyznačovalo, že jsou Bohu blíže, než jakýkoliv jiný tvor. Možná, že to jsou ti nejvyšší, na žebříčku andělské hierarchie. „Oči kolem dokola“ by naznačovalo, že jim neujde nic. Tyto „živé bytosti,“ právě tak jako ti „starší,“ jsou skuteční, ne symboly! Mluví, jak společně, (4:8, 5:14) tak i individuálně. (6:1, 3, 5, 7) Samozřejmě - lidé to nejsou, ale speciálně stvořené bytosti pro nějaký speciální úkol.

King James Bible je nazývá „beasts“ (zvířata), protože překladatelé odvozovali od „zoo a zoologie,“ ale ve skutečnosti je český překlad „živí tvorové“ mnohem přesnější! Jejich vzhled nám, okamžitě připomene Ezechiela 1:10, že? Ovšem, on ještě dodává, že měli podobnost k člověku. (kromě těch křídel!) Ezechiel je nazval cherubíny. Izaiáš, zase popisuje jiné (?) andělské bytosti (6:1-7) a nazývá je „serafimy...“ 4:9-11.. Ty živé bytosti vzdávají veškerou slávu Bohu. Ale oni Mu také vzdávají díky! Za co? Vždyť oni nebyli nikdy ztracení! Ty díky se dají vysvětlit ve smyslu verše 11 - díky za Stvoření vůbec! Teď se dá do pohybu celá ta scéna. Je možné, že si ti „starší“ uvědomují, že ty zlaté koruny by neměli, kdyby nebylo Jeho lásky a oběti - a tak se jich vzdávají na Jeho poctu. Je zcela možné, že dostaneš dojem, že se zde stále někdo klaní, zpívá chvály a podobně... Kdysi, před léty, když jsem dělal těch pět kazet Apokalypsy, vymyslel jsem si tenkrát příklad k této eventualitě.. Nikdy jsem nepřišel na lepší - tak Ti ho zde píši:

Obraz první: Jedeš někde po cestě, a najednou píchneš. Když otevřeš kufr, zjistíš, že jsi nechal(a) doma zdvihák. To je konec! Kolem tebe každý frčí - nikdo nezastaví - proč také, lidé jsou všelijací, že? Nakonec, když už se pomalu smráká, někdo zastaví a pomůže. Jistě, poděkuješ a pakliže máš trochu smyslu pro vděčnost, řekneš si večer u kávy a televize: To byl docela slušný člověk!

Obraz druhý: Spadneš do ledově studené vody, plné plovoucího ledu. Kolem poskakují lidé a snaží se pomoci. Jeden Ti hází konec své kravaty, druhý svazuje dohromady dva kapesníky. Už si myslíš, že je to Tvůj konec, když tam za Tebou někdo skočí, a po chvíli Tě vytáhne. Jsem přesvědčený, že Tvá vděčnost v tomto případě přežije déle, než večer u televize a u „kafe!“ Na takového člověka, který riskoval svůj život, aby zachránil Tvůj - už asi nezapomeneš. Možná, že mu budeš posílat do smrti, pozdrav na jeho narozeniny a na Vánoce....

Obraz třetí: Někdo, koho jsi neznal, nebo možná, vědomě ignoroval - přijde na tento svět jen a jen za jedním účelem: Přijde, aby dobrovolně, obětoval svůj život a zemřel, možná tím nejkrutějším způsobem popravy, který si kdy lidé vymysleli! A proč to vlastně udělal? Aby ti, kteří žijí své zoufale prázdné životy v odcizení od Boha, kteří žijí své ubohé, jepičí životy v arogantním pohrdání Jeho zákony - aby mohli být zachráněni!

Přátelé když se dopracujete alespoň k mikroskopickému pochopení toho, o co zde šlo - potom musíte, nevyhnutelně - pocítit věčnost k tomu, kdo se za vás obětoval! Nepocítíte-li nic, potom nemáte pro tento vesmír, větší cenu než obtížný hmyz, který žije instinktem. A jsme opět „za mřížemi,“ v té cele smrti! Ta otázka je stejná jak dnes, tak před tisíci lety: „Chceš milost?“ Včera jsem se sešel se dvěma „kluky,“ co se mnou kdysi, v těch padesátých letech „existovali“ někde v Jáchymovských uranových táborech. Píši „kluci“ i když je jim kolem sedmdesáti a víc. Normálně už to nedělám, nemám tolik času - ale přišel jsem. Seděli jsme u skleničky vína a povídali o všem možném. Oni o politice, já o tom, co mám na srdci, po tolik let. „To bys nám křivdil - my nejsme ateisté - každý máme boha! Každý z lidí má svou pravdu a každá je pravdou! Proč by jinak Bůh dovolil tolik rozličných náboženských „pravd?“ Sklapl jsem pusu. Bylo to stejně „chytré“ jako: „Kdyby byl Bůh, neexistovaly by nemoci, hlad, zločin či války!“ Jako kdyby Bůh stavěl lidi v noci na ulice - ať už v Praze, či v Los Angeles, a řekl jim, aby prostituovali, zabíjeli nebo kradli! Opět jsem slyšel slova:“Chceš milost, příteli? Nic to nestojí, všechno jsem zaplatil, chceš milost?“ Z Karlova náměstí domů je to osm stanic - celou dobu jsem se cítil mizerně.. Milost? Jakou milost? Budha, Lao Tse, či Mohamed - všichni mají pravdu, ne? Proč zrovna Ježíš?“ Ani to kafe doma, mi nechutnalo jako jindy.....

4:11. Nežli můžeš poznat Boha jako Spasitele, musíš Ho uznat jako Stvořitele! Podívej se: Všech dvacet čtyři „starších,“ a jistě i všichni spasení kolem trůnu - jejich první reakce po vzkříšení a odměnách u Kristovy Soudní Stolice - děkují nejprve za Stvoření! Je to rozdíl, od moderních evangelistů, kteří považují doktrínu o Stvoření za zcela nedůležitou - někteří dokonce učí, že „evoluce byla Boží metodou stvoření!“ Potom ovšem tento dopis od našeho Boha, neříká pravdu! Teorie „teistické evoluce“ je v rozporu jak s vědou, tak s Biblí, a hází špínu na Boží milost, na Jeho moc a pravdu! Tento verš také vysvětluje, proč Bůh stvořil to, co stvořil. Podívej se na Přísloví 16:4, Izaiáš 43:7, Římanům 9:20-23. Bůh není „náladový,“ a my si můžeme být zcela jistí, že cokoliv nakonec udělá - bude správné a dobré! Ani lidé, ani andělé nemohou „stvořit“ cokoliv, a neživá hmota není schopná stvořit „sama sebe!“ A proto Jemu patří obdiv, díky a sláva! 5:1-14.... Toto je jedna z nejslavnějších kapitol, které byly napsány! Scéna, kterou zobrazuje, je neporovnatelná s čímkoliv co známe! Stvořitel sedí na trůnu a nejedná se o nic menšího, než o osudu světa. Všude nádherná smaragdová duha, kolem veliký zástup spasených lidí a nespočetné množství bytostí, které ještě vlastně neznáme. Mezitím Země, zbavená „soli,“ (Matouš 5:13) je propadlá zlu, jako nikdy před tím - a padá ještě hlouběji do bahna zla a násilí. Cena za její osvobození byla zaplacená již daleko v minulosti - ale ona je stále spoutaná pod vládou Satana. (1Jan 5:19) A tak, to konečné osvobození, je stále někde v budoucnu. „Ale když uvidíte tyto věci, zdvihněte hlavy, vaše vykoupení je blízko!“ (Lukáš 21:28) V této kapitole se Vykupitel připravuje k vyčistění vykoupeného světa. Naskýtá se otázka:

KOMU VLASTNĚ - ZEMĚ PATŘÍ?

Kdysi - kdosi řekl: „Ta malá, sedmkrát zapečetěná knížka, obsahuje veškerá tajemství následujících kapitol, a je klíčem, který otevírá knihu Apokalypsy..“ Už jsme si sice určili „klíče“ na počátku, ale tomuto prohlášení se nedá vytknout nic. A jako vždy - porovnáváme-li spirituální se spirituálním, jak tak pokračujeme ve čtení Apokalypsy, nemusíme se obávat omylů. Budeme pomalu studovat ten malý svitek, který může být odpečetěn a otevřen pouze jedním v celém vesmíru. Jenom On je schopen - a také hoden toto udělat. Co znamená tento svitek v ruce toho, který sedí na trůnu? Je to potvrzení o vlastnictví Země. Aby jsme si to osvětlili: Země patří Bohu, který ji stvořil - o tom není pochyb! (Žalm 24:1) Tento fakt byl potvrzen skutečností, že Bůh přidělil část této země každé rodině svého vyvoleného národa, a zakázal její prodej na delší dobu, než 49 let. (Leviticus 25:13) Ztracený majetek v Israeli, mohl být vykoupený kterýmkoliv příbuzným za původní cenu. Ovšem, ten jediný kdo je způsobilý vykoupit celou Zemi, musí být nejenom původním majitelem - ale také příbuzným Adama v tom smyslu, že se musí narodit jako člověk! Další podmínkou je, že toto vykoupení nelze zajistit penězi. (1 Petr 1:18-20) Dále musí Vykupitel, vzít na sebe hřích světa! (Jan 1:29)

¨Ovšem, i když už cena zaplacena byla, „nezákonný okupant“ musí být vyhnán z „pozemku,“ než bude skutečná koupě dokončena. Pamatuješ se jak Jeremiáš, i když odcházel do vyhnanství - zřejmě na vždy - koupil kus půdy, přesto že věděl, že bude na sedmdesát let okupovaná Babylóňany? (Jer. 25:11) Přečti si, ještě Jer.32:10-15! Koupě byla uzavřená a dokument zapečetěný. A tento zapečetěný dokument mohl být odpečetěn pouze pravým majitelem! A do té doby, nebude žádný převod zcela právoplatný... Verše 2 a 3 říkají, že začalo pátrání po tom, který by byl schopen svitek otevřít - a to se odehrálo před zraky všech obyvatel nebeské části vesmíru. Verš 5. Proč to tak silně zapůsobilo na Jana? Uvědomoval si že, když nikdo nebude schopen svitek otevřít, stane se následující: 1). Všechna proroctví Starého Zákona, která se týkají vlády Krista na této zemi - se nesplní, a tím se z nich stanou předpověďi falešné! (Izaiáš 9:6-7, 11:1-16) 2). Veškeré tvorstvo zůstane pod kletbou. (Řím. 8:22) 3). Israel nebude nikdy obnovený. (Řím.11:1-36) 4). Bible se ukáže být, nespolehlivou. (Matouš 5:18) A to by znamenalo, že Bůh udělal slib, který nemohl splnit! Janova reakce byla pochopitelná...

Za prvé to musí být člověk! Ani anděl, ani nikdo z rodiny Satana nepřipadá v úvahu! Země byla „zašantročena“ člověkem, pouze člověk se může kvalifikovat! Jedinou podmínkou kvalifikace je: Dokonalá čistota toho kdo je ochoten - dobrovolně - prolít svou krev za ztracený svět. Za celou historii lidstva, nebyl jeden jediný takový (Řím. 3:10, 3:23). Ani ti spasení, kteří jsou kolem trůnu nepřipadají v úvahu, i když jsou již zcela čistí - ovšem tu čistotu dostali od Krista! Je zajímavé, že to nebyl anděl, ale člověk, který přišel Jana upokojit a povzbudit. Tento „starší,“ jako všichni ostatní byl Křesťan, který odešel v Rapture - o totožnosti nebudu spekulovat. Znal dobře Starý Zákon, citoval - přeneseně - Genesi 49:9-10. Přemýšlej: Za času Jana na Patmosu, byl Jerusalém dávno v rozvalinách, právě tak jako Chrám - a tím „Žezlo odešlo od Judy.“ (Genese 49:10). Ale to znamená, že „přišel Ten, který z něho (Judy) vzejde“ a to je, pochopitelně Mesiáš hebrejsky, Kristus řecky. Že to bylo Jeho právo, dokázal otevřením svitku. Je nejenom Syn Člověka, ale také Lev z Judy, Kořen Davida, Boží Syn. On to byl, kdo odstranil vinu hříchu pro ty, kteří Mu uvěří... Jan se uklidnil a jakoby se otočil, v očekávání triumfálního příchodu Lva Přemožitele. Ale místo Lva, uviděl Beránka - symbol jednoho z nejmírnějších zvířat na zemi! Když Ho Jan viděl v 1:13-16, Kristus skutečně vypadal jako Lev, ale zde, ve světle smaragdové duhy, se podobal tvoru zcela jinému.

„Beránek - jakoby zabitý,“ a přesto stojící a živý. Jeho smrtelné rány byly vidět - a přesto byl „živ na věky věků...“ Jeho vzezření bylo velmi zvláštní: „Sedm rohů, sedm očí“. Těch „sedm očí,“ každopádně odpovídá sedminásobnému Duchu. (1:4, 4:5) Ovšem, napadá mně něco silnějšího: „Těch sedm, to jsou oči Boží, prohledávající celou zemi.“ (Zachariáš 4:10) A co těch sedm rohů? Když Israel vešel do Zaslíbené Země, první město, které jim stálo v cestě bylo - Jericho. A Bůh řekl Jozué, aby použil sedm rohů-trubek - a jejich zvukem padlo opevnění Jericha. Pro mně je to symbol schopnosti, zajistit slíbené dědictví - a to nejenom pro Israel, ale pro všechny své děti! Tu úžasnou scénu kterou Jan vidí - popsal už někdo jiný, dlouho před ním. Byl to Daniel: „Jeden jako Syn Člověka přišel před Boha („Attíyq - chaldejské slovo, znamenající „Starodávný“) ..a byla Mu dána moc, sláva, království...“ (Daniel 7:14) Daniel pouze prožil visi a proto nebyl schopen popsat přesný sled událostí. Jan byl u těchto dějů přítomný, a proto jeho popis je podrobnější. Ten okamžik, kdy Kristus-Beránek vzal do ruky svitek, byl signálem, na který to obrovské shromáždění čekalo: „Ať se stane Tvá vůle - na zemi tak, jak je v nebi!“ Dva tisíce let už to pomalu bude, co On nás tuto modlitbu učil. „Pakliže požádáte v mém jménu, udělám to!“ (Jan 14:14) A přece spousta proseb nebyla ještě vyslyšena. A zde, jakoby ty nevyslyšené prosby pomalu začaly vycházet z láhve s drahým parfémem, a jejich vůně zaplavila okolí. Těch dvacet čtyři starších, kteří možná zastupují všechny spasené, zřejmě obdrželi - každý z nich - zlatou nádobu s vůní nevyplněných modliteb, a obětují je před Beránkem. A nakonec oni - ne, to není správně! - ale my všichni! - nabízíme své díky a službu tomu, který nás zachránil. Vždyť my jsme tam, v té scéně! Jak už jsem se zmínil na těch kazetách: Je zcela jasné, že zpívá víc než 24 starších, protože: „Ty jsi nás vykoupil svou krví z každého kmene, jazyka, lidu, národa“. Je jasné že na světě není pouze dvacet čtyři jazyků, kmenů či národů, že?

Ty funkce „králů“ a kněží,,se pochopitelně vztahuje pouze na dobu Milenia - tisícileté vlády a fyzické přítomnosti Krista na Zemi.(Lukáš 19:17, na příklad) Nezapomeňte, že na Zemi budou lidé v tělech, které máme dnes my - a spasení - Boží děti - budou obývat Nový Jerusalém, (už, pravděpodobně, v té době) a budou navštěvovat Zemi pro vykonávání svých povinností - ať už jakýchkoliv... Ovšem, neptej se mně, jací lidé budou žít v Mileniu na Zemi! Mám s tím problémy! Pakliže všichni spasení, budou žít s Kristem v Novém Jerusalémě, a ti, kteří za života Krista odmítli budou očekávat někde v Hádesu Poslední Soud před Velkým Bílým Trůnem (20:11), kdo bude žít na Zemi? Kdo jsou ty národy, které, podle Zachariáše 8:20-23 budou hledat Boha v Jerusalémě? Pakliže jsi se domníval(a), že Ti vysvětlím celou Apokalypsu „beze zbytku,“ obávám se, že Tě zklamu! Ne to nestačím! A neznám nikoho, kdo by stačil (protože jinak bych ho beze studu použil!). „Hlasy andělů“. Ať už těch spasených, je jakékoliv množství, počet andělů je, neporovnatelně vyšší! Proč? Protože jak to vidím z Písma, každý ze spasených lidí, má několik andělů na pomoc - nemluvě o těch, kteří mají docela jiné úkoly, které se ukáží během studie této knihy... Nejenom všichni spasení a všichni andělé budou vzdávat úctu, lásku a vděčnost Bohu - ale nakonec se přidá celé tvorstvo! Takovou scénu si nedovedu představit! Nemám ani atom pochyb o tom, že se to jednou přesně tak stane!

Velký Den Božího hněvu ...

6:1-17... Skončil zpěv a začala hodina soudu. Kristus, který jediný to právo má - počne přejímat své vlastnictví.... Svitek je zapečetěný sedmi pečetěmi - to co je tam napsáno, je prozatím uzavřeno. Nežli bude vyhlášený nárok, musejí být zlomeny všechny pečetě, aby každý měl možnost si přečíst, co je tam napsáno. Na druhé straně - neoprávněný okupant Země a jeho přisluhovači musejí být odstraněni s povrchu planety dříve, nežli Božské vlastnictví bude všeobecně uznáno! A otevření každé z těch pečetí bude provázeno soudem na Zemi. Zde počíná období sedmi nejstrašnějších let, jaké kdy obyvatelé této planety zažili. To je ten hrůzný čas, kterému se říká „Day of the Lord“ - česky Den Božího Hněvu. Je to doba, kdy Bůh opět, po dlouhé přestávce, počne mluvit k lidem na Zemi, skrze svou moc.

Toto období sedmi let je to stejné jako Danielův (9:24-27) slavný „Sedmdesátý týden. “Bude to zároveň období „Jakubových strastí,“ které popisuje Jeremiáš. (30:7) Pro nevěřící Pohany to popsal Izaiáš (34:2) - a podívej se na verš 4 „nebesa se svinou,“ a přečti si verš 6 této kapitoly! Celá scéna této kapitoly, je psána jako pohled z nebes. To, co se odehraje na Zemi, popisují kapitoly 7,10, 11, 13.

Kristus-Beránek otevírá první pečeť za ohromného hluku hromu, a hlas jednoho z těch čtyřech tvorů praví:“Jdi!“ To znamená vyslání prvního posla z těch soudů. Mezitím na Zemi se bude zdát, že nastal nový Zlatý Věk. Po všech těch válkách, a mezinárodních konfliktech - jakoby se ztratily všechny mraky! Ovšem, pouze na prvních 3 1/2 let! Sem také, do tohoto období, dávají někteří učitelé Bible, invazi do Israele „z nejvzdálenějšího Severu.“ (Ezechiel 38:6) Proti tomu by se nedalo nic namítnout, nebýt jedné věty. (Ezechiel 39:9) Pakliže celá doba „Dne Božího hněvu“ potrvá sedm let, pak splnění předpovědi této věty by bylo až v Mileniu, za tisícileté vlády Krista na zemi - po bitvě u Armageddonu! A to si nedovedu dost dobře představit!

Nemluvím ani o tom, že Antikrist bude k Israeli přátelsky nakloněný do doby, než se sám prohlásí bohem, a Israel ho - bude muset- nevyhnutelně odmítnout! Nezapomeň, že ta invaze z Ezechiela 38-39, a i její následky musí být už každopádně v minulosti, (nejméně pár let!) než se splní Daniel 9:27, kdy Antikrist uzavře smlouvu s Israelem! Přesný překlad: „A on, (Antikrist) potvrdí smlouvu s mnohými - na jeden týden, (7 let) a pak v polovině týdne (3 1/2 roku) zakáže oběti a uctívání. Zkrátka: Kdy nastane Rapture nikdo neví - ale musí přijít přede dnem, kdy Antikrist uzavře smlouvu s Israelem, protože tím aktem začíná Doba Strastí! Potom je zde ještě otázka znovu-vybudovaného Chrámu, kde by mohli Židé opět provádět oběti - vždyť tam dnes stojí Omarova mešita! A zrušit ji, by znamenalo „svatou válku“ s Muslimy celého světa! Verš 2 nám ukazuje prvního ze slavných jezdců Apokalypsy. Tito „koně“ jsou zřejmě symbol- nemyslím, že jsou v nebi koně, i když Bůh může všechno. A nyní: Jsou dva pohledy na tohoto jezdce. Většina učitelů tvrdí, že je to ten finální Antikrist (s velkým „A“), který jede dobýt svět.

Ten bílý kůň má být symbolem vítězství a ten fakt, že nemá šípy - pouze luk - prý znamená Danielovu předpověď (8:25) který má správný překlad: „Mírem (v míru) zničí (přemůže) mnohé.“ Dále přijíždí (ať už skutečně či symbolicky) na bílém koni, jako Kristus v kapit. 19! „Antikrist“ se dá také přeložit jako „Jako-Kristus“ = napodobenina, padělek. Udělá „mír na zemi“ po dobu 3 a půl roku. To je pohled většiny. Tento výklad opomíjí tu skutečnost, že: 1) Všichni čtyři jezdci jsou poslaní Beránkem, od trůnu Boha, aby vykonali soud nad zlem - jehož primárním zdrojem - je přece Satan, a jeho služebník Antikrist! 2). I když Antikrist má v úmyslu „dobýt,“ jeho zisk je omezen na tři a půl roku! Potom bude - velmi rychle - sám poražen- a kým? Právě jezdcem na bílém koni! (19:11-20) 3). Tento jezdec je ten jediný z těch čtyř, který má na hlavě korunu vítěze. („stephanos“) Není to Král? Je ozbrojený lukem bez šípu. Jako ten dvojsečný meč, který vychází z Jeho úst, (19:21) bylo by možné, že by tento luk byl symbolem dobývání skrze lidská srdce - právě tak, jako ta smaragdová duha symbolizovala Boží milost, která „dohlíží“ nad soudem? Všechny tyto soudy začínaly a také končily podle vůle toho, který se nazývá „Slovem Božím...“ Udělejte si vlastní názor!

6:3-4.. Jak tak ten obraz bílého jezdce mizí z Janova obzoru, ten se dívá na Beránka, stojícího ve středu trůnu. Ten jezdec na bílém koni mohla být vise, která symbolizovala Kristovu kontrolu nad vším, co se odehrávalo před Janovým zrakem. A když Beránek rozlomil druhou pečeť, jeden z těch živých tvorů řekl: „Pojď!“ A vyjel jezdec na rudém koni. To řecké „purrhôs,“ znamená, jak barvu ohně, tak i barvu červenou, nebo rudou. Ve všech Biblích, které znám, je použito slova „red“ - nikdy „fiery,“(ohnivý) a mně se zdá tato volba přijatelnější.

Na Zemi bylo období míru - a možná i prosperity. Bylo krátké a iluzorní. Tento druhý jezdec je pověřen Beránkem, aby vzal Zemi mír. „Války a válečné zvěsti“ (Matouš 24:6) počaly, jak národ povstal proti národu.... Je neuvěřitelné, jak lidé, stvoření k obrazu Božím- se nechají tak snadno zaslepit nenávistí, chtivostí, závistí natolik, že se začnou mezi sebou zabíjet! Už ten první člověk, narozený na zemi, zabil svého bratra! Cestu, kterou začal Kain, nastoupili jednotlivci, rodiny, kmeny, i národy. A nebyli to pouze barbaři jako hunský Attila či mongolský Čingischán, ale i polovzdělaní nacisté a’la Hitler, Goebels, Frank, a nebo řezníci typu Stalina, Berii, Gotwalda, Urválka a celé té smečky jak NKVD, tak i STB. A co krvavé potlačení studentů v Číně v 1989, nebo genocidy v Kambodži či Vietnamu?

Člověk vždy po míru toužil. Měli jsme (kolik už?) mírové konference, mírové smlouvy. Měli jsme Ligu Národů, OSN, demonstrace za mír - dokonce je nyní v Praze jakýsi indický guru, který se bude k někomu modlit za mír... Všechno to je odsouzené k neúspěchu! Proč? Protože, nežli se změní národy a svět, musí se - nejprve - změnit lidská srdce! Ze srdce vychází závist, nenávist, chtivost, smilstvo, pýcha vraždy! To není ze mně, to říká Bůh! A říká to nejen ve Starém Zákoně, (Jeremiáš 17:9) ale i v Novém (Matouš 15:19, a Marek 7:21). Člověk může dostat Nobelovu cenu za mír, a přitom nenávidět svou ženu, nebo souseda!

Zpět k jezdci na „koni války“. Můj pohled? Po porážce Ruska a jeho muslimských spojenců, (Ezechiel 39:4-5) a hlavně po náhlém zmizení všech těch nepříjemných Křesťanů (1 Korint. 15:51, 1Tesalonským 4:13-17) už nebylo nikoho, kdo by svět „omezoval“ v tom, co svět dělat chtěl, ale tato euforie netrvala dlouho. „Bůh je vydá do moci klamu.“ (2Tesal. 2:11) Přijde „Rudý Jezdec“ který vezme - i ten ubohý mír, který měli, a počne zabíjet po milionech.

6:5.. Jezdec na černém koni a váhy. I váhy mohou být mocnou zbraní! Znamenají obchod, ceny zboží. Komerční síla dovede vytvořit blahobyt, zaměstnanost, zmírnit chudobu - na druhé straně ovšem hlad, nezaměstnanost, nespokojenost a tím i revoluce a války. Když se vrátíš zpět do Zachariáše, (5:5-11) uvidíš zvláštní proroctví které se týká stejného námětu. Nebylo možné (alespoň pro mně) abych to byl už vysvětlil, PřI komentováníé Zachariáše - člověk musí mít porovnání - dopředu se těžko porovnává! Z odpovědi: „To se objevuje éfa“ by jeden vyrozuměl, že se prostě objevuje někdo, komu se říká „éfa.“ Ale éfa (ephah) byl standardní jednotkou duté míry - asi 36 litrů. Ta žena, sedící v té duté jednotce s kusem olova, vlastně přidává na váze - podvádí! „Toto je zlo!“ říká anděl (ne svévole!) Ty dvě okřídlené ženy odnášejí podvodný ephah do Šineárské země - to je do Sumeru, kde - před tisíci lety obchod začal. Ta veliká Babylonská děvka (Apok.17 a 18), je zřejmě tento podvodný, zlý systém, který bude obnoven.

Jistě, Babylon leží, z velké části v ruinách - i když starý dobrý irácký Hussein počal už před lety, tento znovu budovat. Viděl jsem to na videu, natočené nějakým Křesťanem, který se tam dostal s hudebně historickou skupinou. Babylon počal vylézat z trosek a některé budovy jsou zcela impozantní. Obnovili dokonce i schody, po kterých chodíval Daniel! Po prohrané válce chudák Hussein nemá finance, aby pokračoval. Mám ten obnovený Babylon na videu. Babylon je ideálně položený, aby mohl sloužit jako komerční a komunikační centrum světa! Nějaká počítačová studie ukázala, že Babylon je velmi blízko geografickému centru pevnin světa. Co když se Babylon, jednou - skutečně stane středem světové říše, kterou založí Antikrist? Všude kolem jsou ohromné zásoby světové nafty! Po porážce Ruska, bude někdo chtít vyplnit prázdno!..

6:6.. Teď zde máme něco úžasného! Ten, kdo mluví „z kruhu těch živých bytostí,“ může být pouze Bůh, který v tomto případě, určuje ceny potravin! Ta výzva může být zaměřená na jezdce a nebo na anděly, kteří jsou schopní ovládat počasí, vodní srážky a podobně. Ta zmíněná „mírka,“ („koinix“) je asi tak 1 1/2 litru, nebo 1 1/2 kila. A to bude za jednodenní mzdu. Nevypadá to na nějaký blahobyt - spíše hlad. Ta poznámka o oleji a vínu, je jasně sarkastická, jelikož tyto představují luxus, ne nezbytnost. Zdá se, že těchto bude dost, zatím co jídla málo. Ať už to bude jakkoliv - vypadá to na anarchii, násilí, nedostatek potravin a hlad...

6:7... Poslední z živých tvorů promluvil. Čtvrtý kůň byl zelený. („chloros“) Je to barva trávy v Markovi 6:39, a Apok.9:4) Nemám potuchy, proč Kralická Bible zvolila výraz „plavý.“ Zelená je - většinou spojována se životem - a přesto jméno jezdce je Smrt. Je to možná, myšleno ironicky, proti humanistickému optimismu - nevím. Smrt je následována Peklem: správný překlad je: „Jméno jezdce je Smrt a Hádes následuje.“ Jako dodatek k násilí a hladu, poslední jezdec přináší smrt a „divou zvěř.“ Řecké slovo „thanatos,“ je totožné se jménem jezdce. Neznamená to „mor,“ jak je zde napsáno. To by muselo být slovo „loimôs“ = morová nákaza... Zajímavá je ta zmínka o „dravých zvířatech.“ Jelikož většina zvířat lidem nebezpečná je v poměrné menšině, je nepravděpodobné, že by se - na konci věků - tak rozmnožila, aby byla moderním lidem skutečně smrtelně nebezpečná. Ale tento výraz „theeriôn“ je použit také ve Skutcích 28:4-5, kde se jedná o jedovatého hada! To znamená, že se nemusí jednat o tygry, či nějaké jiné velké potvory, ale o malé, jedovaté tvory! To slovo „theeriôn“ je použité v Apokalypse třicetosmkrát a v každém případě, kromě tohoto zde, je použito jako symbol bezbožného, mocného vůdce. Takže „zvířata země“ (theeriôn tes ges) v tomto verši, mohou právě tak znamenat politické a vojenské diktátory, kterým Bůh dovolí, aby vykonali tu zkázu.. 6:9. Rozlomením páté pečeti, se nám otevírá podivná, scéna. Jako ti jezdci, a ten trůn, tak i ty „duše“ pod trůnem mohou být symbolické - ale mučedníci jsou skuteční, jejich volání je skutečné! Obraz vylité krve pod oltářem je z knihy Leviticus 4:17 a 18, a další vysvětlení je v téže knize 17:11. Hebrejský výraz pro „život je „nephesh“ a je často přeložený jako „duše.“ To by se dalo pochopit - ale - kdo jsou tito mučedníci? Všechny „duše“ Křesťanů byly již ve svých „nových“ dokonalých tělech, které dostali v ten nádherný Den vzkříšení Božích dětí, kdy si je Kristus zavolal odněkud z blízkého prostoru! (1Tesalon.4:16-17) Tento pohled se nedá vyvrátit! A tak, tito, kteří se nacházejí pod trůnem, mohou být pouze ti, kteří byli zabiti pro svědectví o Kristovi v prvních dobách Doby Strastí. Tito se stali Křesťany až po odchodu Křesťanů v Rapture a svou víru v Něj prokázali vlastní smrtí....

Tím se vynoří v mysli otázka: Co zapříčinilo, tak široké oživení víry v Krista po tom, když všichni věrní svědkové, náhle a nevysvětlitelně, zmizeli ze světa? Za prvé, Bůh seslal „dva svědky“ (11:3), kteří byli schopní velkých zázraků. Za druhé bude zapečetěno 144 tisíc Israelitů pro službu Bohu. (7:4) Výsledkem bude spása „velkého množství.“ (7:9) Nezapomeň, že miliony a miliony Biblí a částí Bible, ve všech hlavních jazycích, byly vytištěny a rozdávány skrze Gideony, Překladateli Wycliffovy Bible, a jinými podobnými křesťanskými organisacemi... Křesťané odešli - ale Bible zůstaly. A snad skrze všechna tato svědectví - jak slyšitelná, tak i neslyšitelná - se mnoho lidí obrátí k Bohu jako Stvořiteli, a následovně - k Bohu jako Spasiteli. 6:10... Podívejme se ještě jednou, na identitu těchto volajících. Když Kristus vstal z mrtvých, a vracel se domů, vzal s sebou duše věřících do nebe. (Efez.4:8-10) Při Rapture všichni věřící - jak mrtví, tak i živí obdrželi dokonalá těla, stejná, jako má On, (Filip.3:20-21, 1 Korint. 15:51-53) a zůstanou s Ním navěky... (1 Tesal. 4:16-17)

Ti, kteří zemřeli v nevíře, zůstávají v Hádesu právě tak jako ti, kteří umírají a zemřou v budoucnosti bez Krista - až do konečného Soudu, před Velkým Bílým Trůnem. (Apok.20:13) Ovšem ani toto ještě nevysvětluje momentální postavení těch, kteří zemřou v Kristu po odchodu Křesťanů v Rapture. Zřejmě - ber to jako mou úvahu! - jejich duše byly uvedeny do blízkosti Božího trůnu kde odpočívají na místě, které by mohlo být analogické se základnou oltáře ve stánku, který Židé měli v poušti. A tam (opět jen „možná“) očekávají na vzkříšení svých těl, které se (zřejmě) odehraje po skončení Božích soudů na zemi. Najdeš-li něco, co by bylo pravděpodobnější, napiš mi - rád se poučím...

6:11... Ta „bílá roucha“ jsou „zřejmě“ symboly jejich skutků (Apok.19:8), a - a to v první řadě - spravedlnost a čistota, které jsou od Krista. Je velmi pravděpodobné, ale ne zcela jisté, že je to ten stejný obraz jako v kapitole 7:9 a 7:14. Ale - jak mohou „duše“ nosit „bílá roucha?“ Na tuto otázku nemůže žádný smrtelník odpovědět! Ovšem i dnes - přestože to nedovedu vysvětlit - naši bráškové a sestřičky, kteří odešli - ať už včera, či před tisíci lety - jsou tam doma nějak rozpoznatelní, (2Korint. 5:1-8) přesto, že jejich těla jsou možná dávno obrácená v prach.... A právě tak, duše těch věřících, kteří zemřou v Době Strastí, dostanou bílá roucha, jak tak budou očekávat své vzkříšení... Když bych si to dovolil dát do časového rámce - v 6:11 je ještě - asi tak - pět let Doby Strastí, kterou bude lidstvo procházet a jistě bude ještě mnoho těch, kteří se obrátí k Bohu Spasiteli. Většina z nich, jak nás Písmo učí, bude zabita pro svou víru a svědectví, a přidají se k těm, kteří již pod oltářem jsou.

6:12-17... Po rozlomení šesté pečetě nastala na Zemi další veliká katastrofa. Tato byla - na rozdíl od těch jezdců - krátká, ale za to intenzivní! Křeče které Zemi postihly, mluvily jasnou a srozumitelnou řečí. Lidé již zažili mnoho válek, hladu i nemocí, i nakonec - zemětřesení „na mnoho místech“ (Matouš 24:7) už zažili, a lidé odmítli každé varování... Nakonec Kristus nám řekl, že to bude „počátek bolestí.“ Něco podobného se už stalo po rozlomení druhé, třetí a čtvrté pečeti. Zde, ovšem, bude zemětřesení ve všech částech Země v jednom stejném čase! Joél zřejmě mluví o této katastrofě ve 2:30-31, Sofoniáš v 1:15, a Izaiáš v 13:9-10.

„Zemětřesení“ z verše 12, („seismos“) znamená doslova „třesení“ a v Matouši 8:24 je přeložené jako „bouře.“ Z pohledu na Zemi to bude vypadat, jako že se třesou i nebesa a hvězdy padají na zem. Slovo „aster“ znamená jakýkoliv zářivý, nebo ozářený předmět na obloze. Zřejmě „padající hvězdy“ nejsou ta vzdálená nebeská tělesa, ale něco, čemu říkáme „padající hvězda.“ Možná, že to bude velké množství asteroidů, které i dnes zasahují Zemi. Taková příhoda je reálná, a kdyby to byly meteory poněkud větší, mohly by způsobit nepředstavitelnou katastrofu! Je zcela možné, že tyto nárazy na zemský povrch vyvolají to mocné zemětřesení po celém světě...

Záhadné proroctví „nebesa zmizela“ je podobné Izaiáši 34:4. „Nebeský zástup“ je běžně používaná biblická fráze, a znamená často hvězdy. Ovšem, hvězdy nebudou nikdy rozpuštěny, roztaveny, protože Písmo učí, že budou zářit na věky (Žalm 148:3-6). Je ovšem zcela možné, že se bude zdát, jako by se ztratily ze stejného důvodu jako když slunce a měsíc se zatemní. (9:2) Prach a plyny eruptující z nitra země snadno zatemní jakékoliv nebeské těleso. „Svinutí nebes, jako svitek papíru“lze vysvětlit tím, že jak tak prach a plyny pomalu postupují, bude se zdát, že nebe graduálně ustupuje, i když ten grafický výraz „apôchôrizô“ se zdá naznačovat něco víc dramatického. „Každá hora, každý ostrov se pohnuly ze svých míst..“ To ovšem naznačuje víc, než silné zemětřesení - je to, jakoby se počal pohybovat zemský povrch, který je už stejně dosti nestálý od Potopy.

Takové katastrofy si - konečně - vynutí pozornost lidstva, včetně jeho vůdců. Kdekoliv to bude možné - lidé a hlavně vedoucí - se budou snažit zachránit se v nějakých krytech, možná proti-nukleových, v naději, že je tyto ochrání proti padajícím meteoritům. Ovšem, pakliže se bude pohybovat zemský povrch - ani tyto nebudou bezpečné. V posledním verši lidé - poprvé jsou ochotní - na krátkou dobu - uznat Boha a Jeho moc. (Izaiáš 2:10-19) Ovšem právě tak, jak to viděl Jakub, (2:19) se budou sice třást strachy - ale odmítnou se k němu obrátit pro odpuštění a spásu. Nakonec - „všechno se dá vysvětlit vědecky,“ že? Přesto se domnívám, že byli takoví, kteří uvěřili a byli spaseni...

7:1-17... Sedmá kapitola je jakýmsi mostem mezi šestou a sedmou pečetí, a tak nemusí nutně sledovat události v přesné chronologii.. Ovšem na druhé straně, (jak často musím dodávat tuto frázi!) Jan říká:“ A po těchto věcech jsem uviděl.“ To by znamenalo, že tyto události začnou až po tom globálním zemětřesení, které popisuje 6:12-17, když byla rozlomena šestá pečeť. Ovšem, zakončení této kapitoly se dívá - bezpochybně - na fenomén, kterému říkáme věčnost...

„Do čtyř úhlů světa,“ má být, správně „Do čtyř rohů (gonia) světa.“ Pro tento verš, měla intelektuální elita vždy jen ironický úsměv! Považovala jej za „předvědecký“ koncept tvaru Země - něco jako plochá Země se čtyřmi „rohy...“ V moderním geodesii by to odpovídalo čtyřem kvadrantům kompasu. Nedávná geodetická měření dokázala, že Země skutečně čtyři rohy má. Jsou to protuberance, které „vystupují“ ze základního geoidu, což je sférický tvar Země. Ovšem není to dokonalý tvar - je trochu sploštěná na pólech. Rovníkový „fald,“ o kterém se předpokládá, že vzniknul rotací Země, má ty protuberance. Ovšem, skutečná informace tohoto verše je, že ti andělé stáli na čtyřech klíčových místech, aby tak měli kontrolu nad atmosférickou cirkulací, která vlastně ovládá větry...

Tito andělé jsou pozoruhodní tvorové. Jistě, jsou stvoření Bohem a nejsou všemohoucí, ale mají úžasné síly. (Žalm 103:20) Ve své poslušnosti k Bohu, nadáni velkou moudrostí a silou, jsou schopní, nejenom pochopit, ale i kontrolovat - do určité míry - síly a systémy Božího stvoření... Cirkulace atmosféry je nepředstavitelná síla - uvědom si, kolik je - v tomto okamžiku - na této planetě hurikánů, cyklónů, tajfunů, tropických bouří, tornád... A přesto čtyři andělé zastavili celý ten gigantický systém!

Tato situace pravděpodobně existovala po nějaký čas, nežli si jí Jan povšimnul a popsal. Zdá se, že je spojená s tím velkým hladomorem, který vznikl po rozlomení třetí pečeti, (6:5-6) a také nějak spojená se soudem těch Dvou Svědků, (11:3-6) kteří přivolali Veliké Sucho. Pochopitelně bez cirkulace by se odpařování vytratilo do vyšší atmosféry a utvořilo mocnou vrstvu vodních par. Na Zemi, v tuto dobu bylo jen hrůzné bezvětří.....

Jan vidí další jev. Na východě, kde vychází každý den slunce, se objeví mocný anděl, který drží Boží pečeť. Tato pečeť není nijak popsaná až na to, že měla identifikovat zvláštní služebníky Boží. Tito měli být chráněni před fyzickým nebezpečím Božích kalamit, i když si nejsem zcela jistý, zdali tato ochrana platila i v oblasti nebezpečí od Antikrista. Vypadá to jako analogie bezpečí pro Israelity za času egyptských „ran,“ popsaných v Exodusu 9:6, 9:26, 10:23, 11:7. Další analogie je „zapečetění“ Svatým Duchem, (2 Korint.1:22, Efez,1:13, 4:30) které ujišťuje každého Křesťana, že jeho duše je v bezpečí až do dne, kdy bude žít bez přítomnosti hříchu. (Apok.21:27) Jak už jsem naznačil - sedmá kapitola ukazuje jakousi pauzu mezi katastrofami na Zemi. Těch sto čtyřicet tisíc, které si Bůh vybral, je z národa Israel, a jejich úkolem bylo jít světem a svědčit, jak v pozdější fázi Doby Strastí, tak i (možná!) později v době Milenia. Ještě jednu referenci: Ezechiel 9:4-6! Je zcela možné, že Antikrist bude chtít udělat Bohu „konkurenci“ svým vlastním znamením. (Apok. 13:6) Satan se vždy snažil imitovat Boha! (2 Korint.11:14)

Proč právě 144 tisíc? Pouze jednou - a to zde - je toto číslo v Bibli. Jediný náznak je dvanáct kmenů Israele, a z každého kmene těch dvanáct tisíc. Nemám nejmenší potuchy proč právě 12 tisíc, a proč pouze z Israele, když v té době bude spaseno nespočítatelné množství z pohanských národů. Na námitku, že už dnes, po zničení Jerusaléma, nikdo neví (až na vyjímky) ke kterému kmenu patří - ujišťuji vás, že Bůh to ví! Jinak jsou zde změny: Dan chybí úplně, Lévi je zařazen mezi kmeny, i když měl dříve speciální postavení, Josef je vlastně Efraim, jeden z jeho dvou synů. Druhý, Manase, je jmenován přímo. Jeden, tak trochu „jiný“ pohled: Harold Lindsell, který, mimo jiné, napsal kouzelný pohled na Bibli v knize „God’s Incoparable Word“ „medituje“ nad těmito 144 tisíci takto: „Toto množství lze velmi těžko brát jako přesný počet spasených Židů; Jsou tací, kteří toto číslo považují za celkový počet Židů, kteří jsou „děti“ Abraháma skrze víru, vybraní Bohem - kteří se obrátí ke Kristu během konečných dnů nynější doby....“ Nevím...



Jan pozoroval zapečetění těch 144 tisíc, kteří jsou v té chvíli na Zemi, a nyní vidí další úžasný obraz. V nebi, kolem Božího trůnu, stojí nespočetné množství lidí! Toto nejsou Israelité, ale Pohané, kteří přicházejí „ze všech národů, kmenů, jazyků a skupin...“ Ježíš přece slíbil, že Jeho evangelium bude kázáno jako svědectví všem národům, (Matouš 24:14) a potom teprve přijde konec. Ta skutečnost, že jsou všichni oblečení v bílém naznačuje, že toto množství zahrnuje umučené Křesťany z první části Doby Strastí (6:11). I když to text neříká nijak explicitně, to že tento obraz následuje okamžitě po zmínce o těch 144 tisíci - zdá se zde být kausální navázání. Židé, kteří byli skutečně znovu-narození v Kristu, se stali silnými svědky pro Jeho evangelium... A proto asi nebudu daleko od pravdy když tvrdím, že svědectví těchto Židů, a ten jasný efekt Božích soudů, byly hlavní příčinou obrácení tohoto ohromného davu.. Verš 13 ukazuje zřejmý rozdíl, mezi tím davem, a starším s korunou na hlavě. Jeho otázka je zřejmě rétorická, aby dal Janovi příležitost se dozvědět něco, co ještě neznal. Jan (asi) neviděl události, které se odehrály na Zemi v pozdní Době Strastí, a tak mu bylo třeba vysvětlit, odkud tento dav přichází. Jan také chápe formu otázky a uctivě (říká mu „kurios“ - pane) čeká na odpověď. Ten ohromující fakt je, že tito lidé „vyšli z Veliké Doby Strastí.“ Ne jako jiní, kteří zažili velké strasti, ve službách pro Krista. Ani jako ti, kteří „prošli“ skrze Dobu Strastí. Tito byli vytrženi,“„vyšli“ (nebyli popraveni jako ti druzí!) a jako by byli „vytaženi“ v nějaké „jako-Rapture!“ Nerozumím tomu, a nebudu to rozebírat. Jenom na jedno bych chtěl upozornit: Toto spasené množství jsou ti, kteří nebyli spaseni v době Rapture. Ale určitě nejsou mezi nimi ti, kteří slyšeli a vědomě Krista odmítli! Domnívám se, že to učí verše z 2 Tesal. 2:10-12, které zřejmě mluví o té době: „neboť nepřijali a nemilovali pravdu, která by je zachránila. Proto je Bůh vydá do moci klamu, aby uvěřili lži... aby byli zatraceni..“ Právě tak, jako smrtí končí možnost spásy pro ty, kteří Krista odmítli, to stejné bude znamenat Rapture pro ty, kteří slyšeli, odmítli a dostali se do Doby Strastí! Nezapomeňte, že na světě budou miliardy těch, kteří nemohli odmítnout, protože nic neslyšeli! Mezi těmi bude těch 144 tisíc mít „sklizeň...“ A z nich se budou rekrutovat ti, které vidíš ve verších 6:9-10. Alespoň tak tomu rozumím já. Prostuduj si to sám, všechno nevím! Ber ovšem na vědomí, že ti, kteří budou spaseni během Doby Strastí, jsou spaseni na stejném základu, jako všichni ostatní v historii lidstva: Skrze prolitou krev Ježíše Krista! 7:15-17. Ti, kteří byli popraveni či umučeni ve službě pro Krista, dostanou „speciální odměnu,“„korunu života.“ (Jakub 1:12, Apok.2:10). Kromě toho budou tito mít zvláštní privilej být v bezprostřední přítomnosti Boha. Tento slib, pochopitelně, se dívá dál za tu situaci „pod tím trůnem,“ na celou dobu Milenia. Ovšem po skončení Milenia tato „služba“ nemůže dále pokračovat, jelikož v Novém Jerusalémě Chrám neexistuje! (Apok.21:22-25) Píši takové podrobnosti jen proto, aby jste si mohli udělat - jakýs, takýs - obraz budoucnosti! V době Milenia - podle Ezechiela 43:1-7, skutečně bude Chrám v Jerusalémě, kde všichni Křesťané budou sloužit - jako králové a kněží - spolu s Kristem, po dobu jeho tisícileté vlády. (Apok.20:4-6) Ale tito „Tribulation saints“ (ti, kteří byli popraveni během Doby Strastí, budou mít, zřejmě speciální postavení po celou tu dobu Milenia: „Už nikdy nebudou mít hlad, žízeň..“ Během té nejkrutější doby pronásledování, bude ilegální pro Křesťana nakoupit jídlo či pití, kdekoliv, (Apok 13:17) a pakliže dostiženi, budou okamžitě zabiti. (Apok.13:15, 20:4) Jistě někteří uprchnou do divočiny, (Matouš 24:16, Izaiáš 26:20-21) a budou žít z toho, co najdou - to znamená hlad a žízeň. Poslední verš se neodvážím komentovat, to je snad nejkrásnější věta Bible, jeden z nejúžasnějších slibů našeho Boha! Ten pramen „živé vody,“ který začal téct v to osudné odpoledne, před téměř dvěmi tisíci lety na malém pahorku, kterému říkali Golgota. Ten bude téct po věčnost, od trůnu Boha a stane se velkou řekou. (22:1) Jan píše jak o vodě fyzické, tak i spirituální - o vodě, kterou Ježíš slíbil té ubohé ženě u Jakubovy studně, blízko samarského města, které se jmenovalo Sychar (Jan 4:10-14).

Země v agónii.

8:1-13... Země si - na krátký čas - oddechla, po skončení následků šesté pečetě. Byly války, násilí, hrůzy, zatím co Kristus připravoval těch 144 tisíc pro svůj úkol. Ovšem, ta přestávka je velmi krátká a sedmá pečeť měla v sobě víc než co Země prožila dříve! Při otevření této sedmé pečetě, nastalo strašné ticho po dobu třiceti minut. Pouhá půlhodina, která se jistě zdála být věčností. Z této sedmé pečetě, vychází vlastně všechno, co se stane po sedmi trubkách a sedmi nádobách. Sedm prý je „číslo Boží“, „počet dokonalosti.“

Už jsem se jednou zmínil o té numerologii Bible. Je tolik různých pohledů - nebudu se s tím zabývat... “Sedm andělů...“ Andělé jsou - právě tak jako my, pouze tvorové, i když zřejmě dokonalejší než my, lidé. (jestli ve všech směrech, to bych si netroufal tvrdit!) Ať už je to jakkoliv, andělé nejsou věční, pouze Bůh je věčný! Byli stvořeni - právě tak, jako ostatní Boží tvorové, během těch šesti dnů Stvoření (Exodus 20:11). Pravda, nikde nás Bible přímo neinformuje, kdy byli stvořeni andělé, ale určitě je můžeš zařadit - implikací - do Genese 2:1, jako „nebeské zástupy.“ Víme z Joba, (38:4-7), že byli mezi „Božími syny,“ když celý ten zástup radostně volal, jak tak Bůh pokládal základy Země. Můžeme-li tak trochu nevinně spekulovat, zařadil bych je do stvoření „prvního dne“- hned potom, co Bůh stvořil čas a prostor, a tím vznikl vesmír. Sice ještě bez hmoty, a věř mi, mám potíže si to představit, ale už tu byly dva základní „stavební prvky.“ A když se podíváš do Žalmu 104:1-5, (správný překlad verše 2 je: „Ty, který se oblékáš do světla, a roztahuješ nebesa jako záclonu...“ verše 4 „Ty, který jsi udělal své anděly, své pomocníky jako plápolající oheň...“ verše 5 „Ty, který jsi položil základy Země...“ Proč by to neměla být skutečná chronologie, jak se to tak odehrávalo jedno po druhém? Tito andělé jsou pověřeni, aby troubili na ty trubky - ale prosím, nezaměňuj tyto trubky s „trubkou Boha“ v 1Tesalonských 4:16, nebo „poslední trubkou,“ která volá mrtvé v 1Korint.15:52 ! Scéna je zcela jiná, důsledky těchto trubek jsou úplně jiné než těch sedmi, které začínají v šestém verši.

Než ale počnou znít trubky, vidíme jiného anděla - možná, že jednoho z nejvyšších - jak obětuje Bohu modlitby všech spasených, před Jeho zlatým oltářem. Stojí tam, jako kdysi israelský velekněz dělal prostředníka mezi Bohem a lidem. Zde tato prostřednická funkce musí být pouze symbolická - protože jediný prostředník mezi Bohem a člověkem, je Ježíš Kristus! (1Timoteovi 2:5) Bohu jsou milé všechny modlitby a díkůvzdání Jeho dětí, a každá prosba bude vyslyšena - i když ne hned. Bůh vidí všechny příčiny a následky, a někdy odpověď oddálí - ale nakonec prosby splní! (Podívej se na Matouše 21:22, Jan 15:16, Jan 16:23-24!) To samé kadidlo je nyní použito, jako jeden z dalších soudů nad Zemí. Nezapomeň na důležitou pravdu: Ten, kdo pohrdavě odmítne tu nabídku „Chceš milost?“ - bude vystaven Jeho spravedlivému hněvu - střední cesta zde není! Je to, jako by stín kříže, který kdysi stál na tom kopečku za Jerusalémem, rozdělil lidstvo na dva tábory. Jeden příjme, dvacet jich odmítne. Jsou lidé, kteří se cítí uraženi Jeho čistotou, dotčeni nabídkou Jeho milosti! A tak tito skončí tak, jak Ježíš předpověděl podle Matouše 13:41-42.

Obyvatelé Země právě prožili jakousi elektrickou bouři spojenou se zemětřesením. Následuje podivné krupobití téměř stejné, jako v Exodu 9:23-24. Rozdíl, mimo malých detailů , je v tom, že egyptský případ byl lokální, nyní globální. Další trubka přináší něco „jako velká hora.“ To „něco“ spadne pravděpodobně do Středozemního moře. Píši „něco,“ protože kdyby to byla hora, Jan by nenapsal „něco jako hora...“ Možná meteorit, asteroid či co. Náraz na vodu způsobí explozi, jako výbuch atomové bomby, zbytky mrtvých tvorů ve vodě otráví vodu. Jediné možné vysvětlení té „třetiny“ loďstva by byla „tsunami“ vlna, vysoká několik desítek metrů, která se požene po celém moři. Další „invaze“ z prostoru. Tentokrát není zřejmě homogenní, alespoň ne tak jako ta, kterou Jan nazývá „horou.“ Jedovatost v prvním případě byla způsobena mrtvými těly mořských tvorů - na lidi to nemělo nijaký velký účinek - nyní jsou otrávené zdroje pitné vody. „Pelyněk,“ řecky „absinthos“ je jedovatá přísada do likéru, který je zelenavé barvy a jmenuje se absint. Povšimni si té „náhody,“ že „třetina byla otrávená.“ Lidem mělo být už teď jasné, že to nejsou nahodilé, události ale že tyto jsou pod něčí kontrolou!

Verš 12. Byla „zasažena“.. To řecké „plessô“ se vyskytuje pouze zde, jinak není v Bibli použité. Je velmi těžké aplikovat tento výraz v této situaci. Něco jako „zploštily se.“ Tím se ovšem nevysvětluje podstata tohoto zásahu. Někdo to vysvětloval jako pozastavení „gravitačního zmenšování“ Země. Nejsem z toho nijak moudrý, ale tím se naskytuje otázka: Jsou andělé schopní snížit gravitační síly sluneční hmoty?

Další verš ukazuje dalšího anděla, jak letí nad Zemí, a snaží se varovat její obyvatele. Některá vydání Písma zde uvádějí „letícího orla.“ Ovšem, orel nemluví - byl by to absurdní obraz! Je ovšem ještě jedna možnost, a to, že ten letící tvor je cherub, vyšší forma andělů, (alespoň tak to vidím já) který má křídla, podle popisu desáté kapitoly Ezechiela. Ale udělej si vlastní názor - tady kráčíme na velmi slabém ledu!



9:1-21. Do této chvíle, byly všechny katastrofy - jakoby zamířené proti fyzickému světu - a pouze nepřímo zasahovaly lidstvo. Nakonec - za pár dní slunce svítilo jako dříve, tráva se pomalu opět začala zelenat, zásoby vody se daly chemicky vyčistit. Ovšem příští trubka přinese přímé následky pro našeho homo sapiens. Satan a jeho armáda nenávidí lidského tvora už od roku jedna. Nakonec to byl člověk, kdo byl stvořený k obrazu Toho, s kým Satan „bojuje“ o vládu nad Zemí (jenom nad Zemí?) Satan byl vlastně nejkrásnějším výtvorem Božího díla. Na rozdíl od andělů cherubů, serafímů a jiných, které ještě ani možná neznáme, člověk byl stvořen „k obrazu Božímu.“ Další markantní rozdíl je v tom, že andělské „zástupy“, byť i „nesčetné,“ (Židům 12:22), jejich počet je konečný. Žádné takové omezení neplatí pro člověka! Ať už z těchto, nebo i z jiných důvodů, Satan zřejmě nebyl spokojený s tím, čím byl, s tím co měl. Chtěl dostat svůj trůn „výše než hvězdy Boží,“ (Izaiáš 14:13) „být jako Bůh.“ (Izaiáš 14:14) Výraz „Hvězdy Boží,“ velmi často označuje anděle. (Na příklad Job 38:7) Satan i se svými spojenci, nemohl pochopitelně porazit Boha! Jediné vysvětlení, pro takové iracionální chování lze vidět v tom, že Satan, který byl „plný moudrosti,“ se nějak „dopracoval“ k přesvědčení, že Bůh není jeho stvořitelem! Skončilo to tím, že byl svržen dolů na Zem. (Ezechiel 28:17, Apok.12:9) Je zcela možné, že tím dostal ještě jednu příležitost naučit se poslušnosti - ale zřejmě tuto (byla-li jaká) odmítl, a pokračoval ve vzpouře proti Bohu... Zkusil to s Evou a Adamem: „Budete jako bozi!“ Ale Bůh zasáhl: „Z prachu jsi, a ..“ Satan se nepoučil. Když se na Zemi rozšířili lidé, Satan se je pokusil zkorumpovat do takového stupně, že by Boží plán (Spasitel, „nový člověk“) byl znemožněn. Opět neuspěl, protože Noé „nalezl milost v Božích očích.“ Zbytek lidstva Bůh odstranil v očistné Potopě a linie Mesiáše-Spasitele byla zachována. Ti, kteří šli cestou satanské rebelie, byli smeteni s povrchu Země do Hádesu, nebo-li Šeolu. Andělé, kteří se se Satanem zúčastnili povstání, jsou pod zvláštním soudem. (Juda 6, 2 Petr 2:4) Tím byla Satanova armáda značně oslabena. Přesto ještě vládne značné armádě „mocností a sil temna.“ (Efezským 6:12)

Po všech těch porážkách, které Satan od Boha utrpěl, není divu že má vůči nám neuvěřitelně hořkou nenávist. A proč byl, z toho celého - zřejmě nekonečného vesmíru vyhnán právě na Zem? Za prvé, Satan se vzbouřil proti své povinnosti pomáhat a (možná) učit lidi. Možná, že ho Bůh používá aby „vyzkoušel“ člověka, zda ten se skutečně postaví na stranu Satana proti svému Stvořiteli. Satan sám - kdyby mohl - by s rozkoší týral a nakonec zničil lidstvo do posledního živáčka, kdyby to Bůh dovolil! Jsou“satanští poslové,“ kteří trápí lidi někdy i k Božímu účelu - viz 2 Korint, 12:7) Démoni se pokoušejí lidi zabít, (Marek 9:17-27) Satan sám .„jako řvoucí lev...,,“ (1 Petr 5:8) Ovšem Satan je omezený, a může dělat jen to, co mu Bůh povolí. Ale potom, co si Kristus vezme všechny Křesťany domů, nastane „otevřená sezóna“ pro něj a jeho hordy. Podívej se zpět do 2 Tesal. 2:3-7, hlavně verš 7! Zde začíná ta doba, o které psal Pavel, někdy na počátku křesťanské éry.

Ve verši 1, Jan nevidí „padat“ hvězdu, ale padlou hvězdu! A to je rozdíl, že? Úplná jistota je vyloučená, ale je velmi pravděpodobné, že je to náš Satan. Dostane klíč. Od čeho? Pamatuješ se, jak celá ta „legie démonů“ (Lukáš 8:31) prosila, aby je Ježíš neposílal do „pekelné propasti?“ Zdá se, že Hádes má mnoho různých „oddělení“ kde jsou drženy všelijaké potvory. A jak to vypadá, Satan dostane klíč od jednoho z těch „rezortů,“ aby vypustil na svět další trest na arogantní lidstvo, které se nechce sklonit před svým Stvořitelem! Nezapomeň, že Satan - jistě s velkým vztekem - pozoroval, jak všichni ti nenávidění Křesťané odešli z jeho domény tam, kde už jim životy ztrpčovat nemůže. Jistě, má ještě velké množství „vhodnějšího materiálu“ na Zemi - ale Satan zase není takový tupec, aby nevěděl, že se blíží - a to nezadržitelně - jeho konec! A tak, když mu (zřejmě) Kristus dá ten klíč, bude se snažit využít zbytku své moci, alespoň na těch, kteří nejsou sice tak zcela jeho odpůrci - ale tím hůře pro ně, odnesou to dvakrát!

První zmínka o kouři v Bibli je Genese 19:28, kdy Bůh zničil Sodomu a Gomoru. Poslední je v Apok. 19:3. Zde v této kapitole vylézají z toho kouře odporní tvorové. Jan je nazývá „kobylky ,“ protože nemá odpovídající slovo. Ti, kteří vysvětlovali a vysvětlují Písmo z hlediska historického, měli vždy na vybranou: Jednou to byli Saracéni, po druhé jakékoliv armády, nebo dokonce falešní učitelé v církvi. Takováto „vysvětlení“ dokazují, že Apokalypsa nepíše o historii Křesťanství! A nejsou to nějací noví tvorové - Bůh přece nestvořil někoho, kdo není dobrý! (Genese 1:31). Zdali tito (tyto?) jsou částí padlých „Božích synů“ z Genese 6, nebo nějaký jiný druh démonů, to nám Písmo nevysvětluje. Ale protože vylézají z hlubin Hádesu, jejich satanské „občanství“ je nad jakoukoliv pochybnost!...

Verš 4 ukazuje o jaké „kobylky“ jde, a proti komu jsou vypuštěny. Normální luční kobylky - hmyz který je po celém světě - se živí trávou a zelenou potravou. Tito půjdou po lidech! Jejich úkol je jednoduchý - ublížit co největšímu množství z těch tak nenáviděných tvorů! Ovšem byla zde jasná a implikovaná omezení. Jasné: Těch 144 tisíc jsou „nedotknutelní.“ To je jasné. Ale co to „veliké množství, které přijme Krista během Doby Strastí, skrze jejich svědectví? Není o nich zmínka, ale jak známe Boha pochybuji, že by dovolil, aby tito byli trápeni také. Je zcela možné, že tito budou „uchváceni“ v jakési druhé Rapture, (už jsme o tom uvažovali dříve) a nebo všichni popraveni a odešli za námi. A potom je ještě jedna, nezmíněná možnost a to ta, že tito noví Křesťané budou imunní vůči „kobylkám,“ skrze zapečetění Svatým Duchem v okamžiku spásy. Člověk by se domníval, že tito, bolestí postižení lidé, začnou přece jenom hledat Boha, aby jim odpustil a pomohl. Ale co je víc pravděpodobné je to, že ten starý had, chytrý Satan, využije tento soud pro získání vlastních „konvertů!“ Domnívám se, že v té době již lidem „dojde,“ že Satan je skutečná bytost jako andělé a jim podobní, a budou se snažit dostat pomoc od něho. A není to tak neskutečné! Dnešní generace jsou už dokonale připravené na všechny možné démony. Podívej se na televizi, na filmy, na knihy! Žijeme v úplné záplavě hororů, kde existují bytosti, kterým bychom se, před padesáti lety vysmáli!

9:7-11. Znovu: Historické školy pro vykládání Písma, a i některé futuristické, „vyprodukovaly“ mnohdy - velmi podivné a i pohádkové cesty, jak identifikovat tyto tvory a jak vysvětlit jejich podivné vzezření. „Koně,“ „Koruny ze zlata,“ „lidské“ tváře? Mnoho učitelů se snažilo tyto „symboly“ vysvětlit. ALE TYTO NEJSOU UVEDENY JAKO SYMBOLY! Text přece neříká, že ty „kobylky“ byly koně s lidskými tvářemi, a se zlatými korunami na hlavě! Takové prohlášení by se dalo brát jako skryté mínění, protože by se nedalo chápat doslovně! Jan ale popisuje to co viděl, a zdá se, že hledá slova aby zdokonalil obraz toho, na co se dívá. Proč to nepodat takto: Tyto kobylky-démoni, měli formu bitevních koní, na hlavách měli výrůstky které připomínaly koruny, a jejich tváře měly lidské rysy, které vyzařovaly inteligenci. Inteligenci démonickou, plnou zla a nenávisti, ale inteligenci! Tito nebyli nějaká „hybridní makro-odrůda“ těch zelených koníků, které poskakují na loukách; zde vidíme nový, neznámý druh, (hmyzu?) který vylézá z hlubokých propastí Hádesu... Tato démonická invazní armáda je schopná létat jako hmyz, běhat jako koně a bodat jako štíři! Potom se nikdo nemůže divit, že mnoho lidí chtělo spáchat sebevraždu, ale nemohli - jako by se jim Smrt vyhýbala.....

Včera mi někdo namítnul, že Bůh zasahuje do svobodné vůle tím, že jim neumožní sebevraždu. Podívejme se na pár příkladů, kde Bůh, podle tohoto názoru „znásilňuje“ svobodnou vůli tvora druhu „hommo sapiens“: „Přijmi Krista, nebo zahyneš...“Kdo nevěří, je již odsouzený...“ „Neboť nepřijali a nemilovali pravdu, která by je zachránila. Proto je Bůh vydá do moci klamu, aby uvěřili lži a byli odsouzeni.“ Takováto varování Bůh „zveřejnil,“ aby se jednou nemohl nikdo vymlouvat! Bůh nepůsobí na lidskou vůli aby kohokoliv donutil přijmout, nebo odmítnout Jeho vůli! On jen ustanovil následky, které naše rozhodnutí (svobodná vůle) přivodí! Už je Ti to jasné? Ale vraťme se zpět o dva odstavce. Přesto, že se to zdá být jako jediné vysvětlení, (Jan popisuje to, co vidí!) takový obraz není tak snadné přijmout! Jsou tato těla reálná, skutečná, nebo jen přízraky? Pakliže jsou to jen přízraky, které existují v mysli obětí - ať už hypnózou, drogami či nějakou kouzelnou silou - jak potom zasahují těmi žihadly? A jestliže to jsou skutečné fyzické jednotky, plné podivného jedu, kdo je stvořil? Pouze Bůh tvoří - ani Satan není schopen „udělat“ skutečná, živá těla pro své anděly, a Bůh mu přece tuto schopnost neposkytne... Ano? Je tomu tak? Nezapomeň, že tato invaze je jako soud, z Boží vůle - která má vznik v páté trubce Božím andělem.... Není jiný, logický (!?!) uzávěr, než že náš Bůh, v posledních dnech Satanovy vlády nad světem, uspokojí dávnou touhu těchto zlých bytostí míti skutečné hmotné tělo - a ta těla pro ně stvoří. Těla, které svou formou odpovídají charakteru těchto démonických bytostí.

„Měli (měly?) pancíře“.. Připomíná to Joéla 2:5-8. Je to jako nezranitelná armáda, imunní vůči všem zbraním... Přijmeme-li tedy názor, že těla těchto tvorů byla stvořená Bohem pro tento speciální soud, potom lze přijmout to, že jed, který měli, nebyl nikdy smrtelný - pouze působil bolest - ne smrt. Další skutečnost: Účinnost jedu byla pět měsíců - ne déle. Tito tvorové pojednou zmizí tak náhle, jako se objevili...

Ovšem, těla té odporné armády mohla být zničena - ale jejich duch, jejich „já,“ má věčnou budoucnost ve „věčném ohni...“ (Matouš 25:41). A tak se budou muset vrátit zpět do Hádesu. Tyto duchovní bytosti jsou pod velením anděla, který se jmenuje Abaddon hebrejsky, Apollyon řecky. V obou případech je význam slova „ničitel.“ Ten fakt, že tito tvorové i s velitelem, jsou v Hádesu už od časů Joba je zřejmé z verše knihy Job 26:6. (Český překlad nedává smysl. Správně: Hádes je před Ním otevřený, a „Abaddon“ se před Ním (Bohem) neschová.“ Abaddon je zřejmě vůdcem těch padlých duchů, kteří již ve vězení jsou... (1 Petr 3:19, 2 Petr 2:4)

Po čtvrté trubce varuje anděl, že jedna část strastí je u konce, dvě další přicházejí... Ta první byla bolestivá - další je smrtelná. Věřím, že každý z těchto soudů přesvědčí tu a tam někoho, a zavede ho ke spáse - ale ti, kteří odmítají budou více a více obrácení proti Bohu, a každý soud musí být tvrdší a tvrdší.... Když zazněla šestá trubka, Jan uslyšel hlas vně oltáře: „Uvolni ty čtyři anděly, kteří jsou spoutáni (drženi) v Eufratu!“ Zde máme další čtyři andělské bytosti, které mají pod velením jiné satanské hordy. Písmo nám mnoho informacích nedává, ale je možné „spekulovat“: První povstání proti Bohu se odehrálo velmi krátce po týdnu Stvoření. Porážka Satana a jeho armád vyvrcholila ve svržení povstalců směrem k Zemi. Jelikož číslo těch padlých andělů, (démonů, duchů zla) je třetina z „množství bez počtu,“ (Židům 12:22, Apokal.12:4-7) množství k Satanově disposici bylo (a stále je) extrémně vysoké.. Jeho další pokus stáhnout lidstvo na svou stranu skončil Potopou a opět zmenšil jeho řady. Další povstalci byli uvržení do Tartarusu, kde jsou v „řetězech temnot,“ (Juda 6) a kde očekávají rozsudek.

Je docela možné, že byli na čas vypuštěni ve formě „kobylek,“ a po dobu pěti měsíců implementovali Boží plán... Ale nyní zde máme další hordu - 200 miliónovou armádu - jejichž kapitáni jsou, ze všech podivných míst světa - držení v řece Eufrates. Původní Eufrates vytékal ze zahrady v Edenu (Genese 2:10-14) kde, zřejmě bral vodu ne z dešťů, (Genese 2:5-6) ale z podzemních zásobáren. V čase Potopy však tato „propastná tůně provalila, (Genese 7:11) a původní geografie celé planety se totálně změnila (2 Petr 3:6). Po Potopě se utvořily zcela jiné kontinenty, a ohromná zásobárna oceánní, nahradila podzemní reservoáry, odkud Eufrates původně pramenil.

Nyní, nový Eufrates, pramenící vysoko na pohoří Araratu, počínal svůj pramen ze stálého ledovce, který se utvořil na vrcholcích pohoří. Řeka se kroutila dolů podél pohoří, a se svou sestrou Tigridem stékala na velkou pláň Mesopotamie a odtud do nového moře. To bylo místo, kde potomci se usadili Noého a jeho synů. (Genese 11:2) Nazvali ty dvě nové řeky podle řek z Edenu, a tam také počali stavět to veliké město Babylón, za vlády mocného Nimroda. Ale právě tak, jako původní, předpotopní civilizace, tak i tato nová Nimrodská, (jinak ranná Symerská -Šinarská) se totálně zkorumpovala. Satan, který zapůsobil v Edenu, začal znovu v Bábelu, a tato situace byla podobná té první. Postavili si velký chrám „až do nebes,“ (Genese 11:4) a počali své vlastní náboženství s astrologií, polyteismem, spiritismem, panteismem a s dalšími pohanskými prvky. Tento pohansko-evolucionistický pohled počal dominovat lidstvo a - tak Satan, za nedlouho, měl opět tolik moci, jako před Potopou! Bůh seslal další soud - zmatení jazyků. A tím se rodiny a kmeny konečně pohnuly do všech koutů světa... (Genese 11:8)

Přesto že o tom není zmínka, je alespoň pravděpodobné. že Bůh potrestal i tuto „legii“ satanických andělů kteří způsobili, nebo alespoň napomáhali k tomuto dalšímu povstání, což by byla analogie uvěznění satanických andělů předpotopních.. A tak by bývaly mohly vzniknout všechny ty legie démonů a jim podobných, o kterých se zde píše - i když si nemůžeme být jistí. Jakým způsobem jsou tyto netělesné bytosti „svázány“ je pochopitelně neřešitelné také. Taková myšlenka: Co když, ten Eufrates, kde jsou tito „umístněni,“ je ten původní, předpotopní Eufrates a ne Babylónský Eufrates? Je možné, (s Bohem je možné všechno!) že - někde hluboko v zemi, jsou jeskyně, kde kdysi byla ta ohromná zásobárna vod, které na povrchu byly známé jako Tigrid a Eufrat. Tím by se potom dalo říci, že tito padlí andělé byli uvězněni v Eufratu. Předešlý soud trval pět měsíců, tento bude delší než třináct. Tam lidé hledali smrt, a nebyli schopni ji najít - během tohoto soudu se jí těžko vyhnou! Třetina obyvatelstva Země - víc než miliarda - bude pobita! „Připraveni na hodinu...“ V řečtině je tam člen určitý - „na tu hodinu“ - a tím se snad naznačuje, že toto bylo připraveno dávno v minulosti a ty satanické bytosti tam už netrpělivě čekaly, až se budou moci alespoň na chvíli, mstít nenáviděnému lidstvu...

9:16-19... Tato ohromná armáda byla příliš početná pro Jana, aby ji mohl spočítat - ale zaslechl, jak někdo řekl jejich počet - dvěstě miliónů, plus ti čtyři hlavní padlí andělé - byla největší armádou v historii lidstva. Ale pozor: To není armáda lidských jezdců i když se to z překladu tak vypadá! I když by - tak nějak - bylo možné dvou set miliónovou armádu lidských jezdců postavit - popis, který následuje, se nemůže podobat něčemu - i vzdáleně lidskému! Moje King James Bible to představuje jako „visi,“ ale v kapitole 4:3, je to přeloženo „na pohled,“ ne jako „vise.“ Prostě to, co Jan viděl a co nám popisuje, nebylo „vidění,“ ale skutečná reálná událost.. Ovšem je to pohled, který nikdo nikdy před tím neviděl, a také už potom neuvidí.. Právě tak, jako ti štíři-kobylky při předešlé trubce, toto bude démonická legie koní a jezdců, ovládaných neuvěřitelně zlými duchy, kteří zaplnili krajinu až po obzor... Z toho, co už z Bible známe, musíme dojít k názoru, že tito hrůzní „jezdci“ i „koně,“ jsou démony posedlí tvorové, jejichž těla Bůh specielně pro tento účel stvořil. Jejich těla jsou skutečná těla, schopná vyprodukovat skutečný oheň a hořící síru, a která jsou chopná zabít toho, na koho zaútočí... Ženou se přes zemi jako bouře a mstí se s rozkoší na lidech, které považují za příčinu svého uvěznění... Nezapomeň, že nemají žádné zábrany ze strany Boha! Nejsou to koně, ale „jako“ koně s něčím, co se podobá lví hlavě. Připomíná mi to Kentaury z řecké mytologie. Prostě „jezdec“ sedící na „koni,“ který je zároveň částí jeho těla....

Musí to být strašný pohled - který nevyhnutelně bude nahánět hrůzu do srdcí lidí.. A tento strach je zcela oprávněný: Mají pancíře z ohnivého jacinthu (tvrdý kámen, něco jako zirkon), a kolem nich, ohnivá, pekelná záře... Toto všechno zní dost fantasticky, že? Ale toto nejsou první - oheň produkující tvorové, kteří kdy na zemi žili. Starodávné národy zanechaly popisy těchto „ohnivých zvířat, a i Bible nazývá jednoho z nich „Leviathan!“ Jen se podívej do knihy Job! (40:25, a 41:13) Je mnoho indikací, že tito „draci“ byli vlastně druh dinosaurů. Evidence z kosterních nálezů, u některých těchto ještěrů, poukazuje na zvláštní struktury, které mohly zcela dobře sloužit jako mísící komory pro hořlavé chemikálie! Možnost vypuzování těchto z tlamy ve formě ohně či kouře, není zase tak fantastická....

Všechny tři exhalace těchto tvorů, jsou smrtelné. Lidé uhoří, zadusí se v kouři, budou otráveni sirnatými plyny. Lidstvo, které se ještě nevzpamatovalo z invaze „kobylek,“ je opět na divokém útěku před dalším nebezpečím a třetina z nich bude zabita. Není pochyb o tom, že se lidé budou snažit bránit, a hledat zbraně, které by byly účinné. Tato scéna - na rozdíl od Hollywoodských hororů, bude skutečná! Zabité stvůry ještě přidají na znečištění atmosféry, a jejich okupanti-démoni, budou opět bez fyzických těl. Zda po těch třinácti měsících budou opět zahnáni do Hádesu - to Bible neříká. Ale jatka, která za sebou příšery zanechaly, budou - ve svém rozsahu - neuvěřitelná! I přes všechny ty předešlé soudy, lze si spočítat, že tak kolem 1.2 miliardy lidí bude pobito, což znamená tak 6 osob na jednu příšeru! Jan k jejich popisu - jako takové vedlejší pozorování - přidává ještě jednu podrobnost: Tyto potvory mají ještě jednu zbraň: Na rozdíl od těch předešlých „štírů-kobylek,“ které měly jedovaté ostny na ocase, tito mají něco jako hadí jedovaté zuby. Pravda, ještě jsme žádného takového tvora nikdy ve skutečnosti neviděli, ale kdo z vás viděl „Hvězdné Války,“ nebo „Poslední Hvězdný Bojovník,“ viděl takových „hrůzníků“ víc než dost. A pakliže my si to dovedeme „vyfantazírovat“, buďte si jisti, že Bůh je dovede „vymodelovat!“

9:20-21... Člověk by se domníval, že po takvémto strašlivém zážitku, ta část lidstva, která přežila, si jistě uvědomí reálnost kosmického konfliktu mezi Bohem a Satanem, a že takovéto poznání zažene lidstvo v lítosti a pokoře zpět ke Stvořiteli a Spasiteli. Ale kdepak! Jakmile lidská moudrost, vynalézavost a inteligence, zahnala poslední nebezpečí, počne se opět racionalizovat! Invaze přece skončila, teď jsme už, vlastním úsilím a mocí v bezpečí! Ovšem, v tomto čase lidé, kteří se nedali přesvědčit jak od těch 144 tisíc, tak i záhadným zmizením všech skutečných Křesťanů a všemi těmi pohromami - tito lidé tak zatvrdli, že jsou už nedostupní jakémokoliv přesvědčování, a stali se z nich ti, kteří jsou“určení k záhubě.“ (Řím.9:22, 2 Petr 2:12-13) Vlastně, ve skutečnosti, se z nich stanou satanisté ve víře, že jednou, s pomocí jejich „spojence“ Satana, se jim podaří svrhnout Boha s Jeho trůnu, a že nastolí toho, o kterém se - ve strašně tragickém přesvědčení - domnívají, že je na jejich straně! Satan není ani na straně satanistů! Satan nenávidí lidské bytosti, a použije jakékoliv lsti, aby je dostal na svou stranu - a potom je zničí, jako by zničil i Křesťany, kdyby na to stačil!

V té době - už nebudou ateisté, humanisté, skeptici všech druhů, kteří by popírali existenci Boha, když uvidí a uslyší obraz z 8:13, a 14:6-7! Ale i přes to, (je to vůbec možné?) odmítnou Boha, jako skutečného Stvořitele, a prohlásí, že Satan, andělé - a i Bůh sám - jsou produkty věčného, samo-o-sobě-existujícího vesmíru hmoty a energie! Tím se přidružejí k satanské myšlence, že on se může stát bohem a oni s ním, jak už jim jednou slíbil, (Genese 3:5) malými bohy kteří si budou moci dělat co se jim zlíbí, (Genese 11:6) aniž by byli komukoliv morálně zodpovědní (Řím.3:18).

„Vzdělanci“ západní kultury, kteří již víc jak sto let klamali sami sebe nevědeckým evolučním humanismem, se v těch časech rychle „přeorientují“ na starodávný evoluční polytheistický panteismus. Budou bez váhání uctívat démonické síly, které operují pod vedením „vládce nadzemských mocí.“ (Efez.2:2) Směšné? Přečtěte si dnešní „New Age“ autory! Kdo jsou ti „Masters“ z prostoru, se kterými se radí? Ty bytosti tvrdí, že jsou 20 - 30 tisíc let staré a že jejich úkolem je „radit“ lidstvu! Jistě, Shirley McLaine mi někdy připadá jak cvok, ale jsou mnohem váženější, a vzdělanější autority, jejichž „výplody“ lidé hltají plnými ústy!

Doba před Rapture se bude vyznačovat oživením okultismu, astrologií, spiritismem a jinými „doktrínami ďábla“ (1Timot.4:1, 2Timot. 3:13) Není pochyb o tom, že lidé budou stavět chrámy pro kosmické a terrestriální nadpřirozené bytosti, které jsou - jak se bude věřit - pod vládou Satana. (Efez.6:12, 1Jan 5:19) Moderní filosofové a vědci, v jejich arogantním intelektualismu - budou vytvářet směšné fantasie o neživé hmotě v jejím „původním, amorfním stavu,“ jak se - tak nějak - vytváří, sama od sebe, do všech složitých (a i živých) systémů! „Na počátku vodík,“ budou učit s veškerou vážností. Jak absurdní! Jak může inteligentní člověk, který byl stvořen k Božímu obrazu, říci kusu dřeva: “Ty jsi mým otcem, z Tebe jsem povstal.“ (Jeremiáš 2:27) Je to přesně tak arogantně idiotské, jako vzít dítě do zoologické zahrady, zavést ho k opičí kleci a prohlásit: “No pozdrav přece, prapra-dědečka!“ A zase lidé shledají, že žádný evoluční superhumanismus - ani hmota, ani lidé, ani „Masters“ je nemohou zachránit! Už Jeremiáš se jim posmívá! (2:28) A proč to všechno? Proč? „Každý, kdo činí zlo, nenávidí světlo!“ (Jan 3:20). Uvědom si, že křesťanské zábrany vůči sexuální „svobodě,“ homosexualitě, lesbicismu, drogám, a jiným projevům zla odchodem Křesťanů zmizely a každý si dělá, co chce.

10:1-11..Celá planeta je jako po surovém znásilnění, miliardy pobity, a zbývající lidstvo otupené zlem a strachem. A přes to všechno - rebelie proti Bohu pokračuje! Všechny ty strašné soudy pečetí a většiny trubek jsou v minulosti a většina lidí - se zaťatou čelistí syčí to své nenávistné: Ne! Jak je to dávno, co křičeli: „Ukřižuj ho! Jeho krev na nás a na naše děti!“ Jejich potomci, o staletí později, se nijak nezměnili! Ten „mocný anděl“ nemůže být nikdo jiný, než Syn Boží! Proč? Jak ve Starém Zákoně, tak i v Apokalypse - ve svém před-inkarnačním stavu, tak i ve stavu po vzkříšení, je Kristus mnohokrát představený jako „anděl Boha.“ Přečti si znovu Jeho popis v prvním verši, vrať se do: Apok. 1:7, a 1:15. Jedna skutečnost je jiná: Je to nádherná duha která - jak za doby Noého, tak i nyní mluví o lásce a milosti i v době soudu. Ve Starém Zákoně je to stejné slovo použito pro „luk,“ jako zbraň-soud, a „duha“ jako milost a soud..

V okamžiku, kdy dorazí na Zemi, postaví se - jak na moře, tak i na pevnou zem, a tím se prohlásí za majitele obou... Nakonec - On je Stvořitel, že? Tato „kniha“ není ta, kterou obdržel od Otce.(5:7) V řečtině je to „bibliardiôn, něco jako „knížečka.“Tato „knížečka“ nebyla zapečetěná, a připadá mi jako menší potvrzení o vlastnictví, na rozdíl od toho zapečetěného svitku. Něco, za co už Kristus zaplatil a co nyní dává Janovi, jakoby zástupci všech Křesťanů. Jan už dříve poznamenal, že slyšel „hromy,“ které vycházely od trůnu (4:5) zároveň s hlasy. Těch „sedm hromů“ jasně odpovídá „sedminásobnému hlasu Boha“ ze Žalmu 29:3 a následujících veršů.

Verš 4 zaznamenává podivný příkaz. Kdyby Bůh chtěl omezit Jana, aby toto nezaznamenal, nemusel se o tom zmínit vůbec! Pravděpodobně chtěl, abychom věděli, že něco promluveno bylo, ale skutečná informace bude zpožděna. Něco podobného je v Danielovi, kde Bůh mluví o hrozných strastech těsně před tím, než Jeho lid bude zachráněn, (Dan.12:1-2) a potom právě tak nařizuje: „Udržuj tato slova v tajnosti!“ (Dan.12:4) Jak Daniel, tak i Jan uslyšeli strašná slova konečného soudu na ztracené lidi v posledních fázích systému našeho světa - ale oba dostali příkaz, aby toto nezveřejnili... ¨Podívejme se na porovnání Daniela a Apokalypsy:

Daniel 10:5-6.........................Apokalypsa 1:13-16.

„lněný oblek“ .... “řízou až na zem“..

„opásaný zlatem“..... „na prsou zlatý pás“..

„tvář jako blesk“... „ jako když slunce září“...

„oči jako hořící pochodně“ „oči jako plamen ohně“..

„paže a nohy jako bronz“... „nohy jako čistá bronz“..

„hlas jako hluk“... „hlas jako mnoho vod“....

Vidíme téměř dokonalou shodu i v dalších podrobnostech. Ovšem zásadní rozdíl je: Daniel „uzřel visi,“ (10:8) a Jan Ho potkal ve skutečné situaci. Ne „theofany,“ ale „Vítězný Kristus!“

10:6... Ten, který „žije na věky věků,“ je pochopitelně Bůh Stvořitel, (4:10-11) a pod toto spadá také Kristus a Duch. (5:13) „Není nikdo větší, a proto přísahal při sobě samém.“ (Židům 6:13) Přestože konečný soud je ještě „čas, časy a půl času“ v budoucnu, anděl ohlašuje, že už nebude po těch 42 měsících, žádné prodloužení, že je to konečná lhůta. Nemůže to znamenat, že „čas“ jako takový, jednou skončí - jak jsem před lety o tom „filosofoval“ na těch kazetách! Časo-prostorový vesmír byl stvořen na věky, a je pravděpodobné, že by se celá koncepce zhroutila, kdybychom odebrali jednu ze základních „cihel!“ Nakonec, Apok. 22:2 poukazuje na časové dělení. Obraz Stvořitele je velmi jasný - bez jakýchkoliv pochyb. Vede nás zpět do Genese 2:1, a Exodu 20:11. Ten fakt, že se mluví o „zakončení“ nám potvrzuje „počátek.“ Vesmír bez začátku nemá ani účel, ani smysl. Jestliže počal aktem stvoření, můžeme mít na mysli pouze nadpřirozené stvoření - jinak to opět nedává smysl! „Přirozené stvoření“ je nesmyslný koncept, jelikož přirozené zákony jsou buď konzervativní, (udržují daný stav) a nebo - a to mnohem častěji - povahy destruktivní. Jelikož Stvořitel (už vlastní definicí obsažené v pojmu Bůh), nemůže být rozmarný, náladový, měnivý, proto musíme dojít ke konkluzi, že vesmír má Božský účel, smysl, a že tento bude jednou doveden do konečné konzumace!

Náš Bůh má neuvěřitelně laskavou trpělivost. Vypracoval nádherný a dokonalý plán spásy pro člověka, a přeje si, aby všichni lidé k Němu pro tuto spásu přišli. (2 Petr 3:9) Čekal rok za rokem, století za stoletím - aby lidé přijali svého Spasitele - ale nebude je nutit proti jejich vlastní vůli! Nakonec tento Bůh - téměř proti vlastní vůli! - počal tento strašný Den Boha - Dobu Strastí. A i v těchto dnech budou spaseni ti, kteří přijmou Jeho nabídku, a On je s radostí přivítá do svého království. Ovšem, budou takoví, kteří ještě více zatvrdí svá srdce i přes všechny ty strasti, a zdají se být nedosažitelní kýmkoliv - včetně samého Boha. Ale i přes to všechno, „Bůh dokonalé milosti,“ (1 Petr 5:10) s nimi bude mít ještě trpělivost po 3 a půl roku. Ovšem až to skončí - i Boží trpělivost skončí - a tito lidé nakonec projdou branou s nápisem: „Vzdejte se všech nadějí vy, kteří vcházíte!“ Jejich pocit si nedovedu představit - a viděl jsem už víc hororů, než jsem si schopen pamatovat!

10:7.... Jan slyšel slib, že už nebude žádný odklad. Ozvěna té sedmé trubky se potáhne po celou tu poslední dobu, jak Kristus ve své před-inkarnační podobě řekl Danielovi - a potom bude konec. Proč to tak vidím? Protože text verše je: “ve dnech hlasu.“ To řecké „phone“ znamená „zvuk.“ Anděl vlastně říká, že i když devastace byla odložena až na konec, bude to jen na krátký čas.. Ale co znamená to „Boží tajemství?“ Řecké slovo „musterion“ bylo používáno ve smyslu „tajemství,“ různých směrů řeckých náboženských směrů. Přesto, že nikde ve Starém Zákonu není odpovídající termín, proroci, jak se učí, byli ujištěni o finálním odhalení Božího plánu. I když je, v Novém Zákonu zmínka o několika tajemstvích, celý ten kontext silně naznačuje, že toto „tajemství,“ se týká celého účelu a smyslu Božího Stvoření.

Na příklad tu starou, prastarou otázku, která nedala spát Jobovi, Davidovi a jiným lidem až po dnešní generace: Proč Bůh, dokonale dobrý a čistý - dovolil, aby se zlo na Zemi (jenom na Zemi?) se stalo mocnné, a existovalo tak dlouho, jak existuje? Proč? Jaký je konečný Boží plán pro Israel, pro Pohanství, pro Církev? Tyto a mnoho jiných otázek, které se týkají uskutečnění Jeho vůle budou konečně rozřešeny a pochopeny celým inteligentním tvorstvem vesmíru. Ale přesto, že je už všechno jisté, Jan a ostatní - na příklad ty duše z 6:9-11, musí ještě chvíli počkat - právě jako Křesťané kolem Krista čekají na své dědictví - právě tak jako Kristus čeká na své....

10:8-11... Už po třetí (4:1, 10:4) mluví k Janovi hlas z nebe (či od trůnu), a dává mu instrukce k - řekl bych „odvážnému“ činu. Má jít k tomu mocnému andělu (řekli jsme si, že se domníváme, že je to Kristus, který tímto postojem prohlašuje Zemi a moře za své vlastnictví, aby přijmul z jeho (Jeho?) ruky malou knížku. Tato knížka se zdá representovat podrobný popis dědictví, které jakoby Jan přebíral pro všechny spasené lidi. Podobnou scénu máme v Danielovi 12:9-13 (volně): “Tato tajemná slova budou zapečetěna až do konce.“ „Ty vytrvej až do konce, Odpočineš si, a potom, na konci dnů, dostaneš své dědictví.“ (úděl) Jan okamžitě poslechne, „jde,“ a požádá o knížku. Píši „jde“ v uvozovkách, protože se domnívám, že po Rapture budeme mít zcela jiná (byť i stále taková, že se budeme znát!) těla, která se budou zřejmě pohybovat rychleji, než by vyjadřovalo slovo „jíti...“ Zřejmě i sluch a zrak bude mnohem dokonalejší. Naše dnešní těla jsou pod kontrolou fyzických sil - gravitace, elektromagnetika, žár, chlad, hmota sama. Přece dobře víš, že Kristovo vzkříšené tělo nebylo takto omezené - pohyboval se neznámou rychlostí, procházel hmotou. A jelikož Bible učí, že budeme jednou jako On, (1Jan 3:2) budeme zřejmě mít tyto schopnosti také. Proto se také domnívám, že Jan „šel“ k tomu andělu, který „stál jednou nohou na zemi, druhou na moři“ podobným způsobem. Dostal podivný rozkaz. Ovšem Jan znal Starý Zákon a jistě si uvědomoval že už David píše, že Boží Zákon je „sladší, než med.“ (Žalm 19:10, 119:103, Jeremiáš 15:16) A co Ezechiel? Dostal knížku aby ji snědl. Na chuť byla sladká, ale zpráva v ní obsažená byla hořká, a popudila proti němu celý Israel. (3:1-3) A pakliže takováto nebezpečná situace existovala v minulosti, (podívej se, co dělali s Jeremiášem! Izaiáše, podle tradičního podání, trhali čtyřmi koňmi) situace Křesťanů v Době Strastí bude ještě nebezpečnější! Ovšem uvědom si, že Jan representuje Křesťany, kteří odešli v Rapture, a už jsou daleko mimo dosah jakéhokoliv nepřítele. A proto se lze domýšlet, že tato „knížka“ obsahuje jeho vlastní dědictví a ne celé Boží slovo...

Proč „hořká v žaludku?“ Když jsme spolu-dědici s Kristem, (Římanům 8:17) budeme muset - zřejmě - být přítomní (snad ne aktivně) u Jeho soudů, které přijdou a které vyvrcholí, až přijdeme s Ním, k té poslední bitvě - Armageddonu. (Zachariáš 14:5, 1Tesal. 3:13, Juda 14, Apokal.19:14) Bůh nemá radosti v soudu a trestu ztracených - a my nebudeme mít také! Ať už Ti ztracení, kteří tam stojí před soudem, jsou naší milovaní, přátelé, známí - lidé, kterým jsme se snažili pomoci - není vyhnutí, musí být souzeni a odsouzeni! Co píše Pavel v 1Korint. 6:2 ? A to bude zřejmě ten „hořký“ prožitek, pocit.. Až jednou, budem přítomní těmto událostem, budeme jistě souhlasit s Boží spravedlností - jistě. Ale je zcela možné, že budeme mít v očích slzy, až uvidíme ty, kterým jsme tolik chtěli pomoct - odcházet do věčné tmy, ztracenosti, smutku a beznaděje.... A snad proto je toto dědictví také na čas hořké...

10:11... Ježíš Kristus - v osobě anděla s duhou, vydává poslední nařízení svému služebníku Janovi. Potom, co Jan všechno to, co se má stát uviděl na vlastní oči - bude moci psát a svědčit o tom „co viděl“ (1:11). On, ovšem píše „o tom co viděl“ - což je historie. Ale pro ty, kteří to budou číst, je to proroctví budoucnosti....

11:1-19... Jedenáctá kapitola je vlastně pokračováním kapitoly desáté - rozdělení je arbitrážní - podle volného uvážení toho, který původně dělal rozdělení na kapitoly. Scéna? Ten druhý soud (příšery na koních) pomalu dochází ku konci, Kristus, jako anděl s duhou stále ještě hovoří k Janovi.... V době Janova pobytu na ostrově Patmos, Jerusalémský Chrám byl vzpomínkou, která byla stará teprve tak 25 let.. Vždyť Jan byl s Ježíšem, když ten prorokoval zničení Chrámu slovy: “Nezůstane kámen na kameni...“ (Mat.24:2) Toto proroctví se splnilo v AD 70, kdy římské legie dobyly Jerusalém. Ale my přece víme, že proroci Starého Zákona píší o Chrámu, který bude stát v „posledních dnech.“ Podívej se na ně: Ezechiel 40:48, Amos 9:11, Micheáš 4:1, Ageus 2:9(10), a Zachariáš 6:12-13. Jan pochopitelně nevěděl, že uplyne devatenáct století, (a možná i trochu více, kdo ví?) než bude Chrám znovu postaven...

Ten, který věděl, pravil: “Po Jerusalémě budou šlapat Pohané, dokud se jejich čas neskončí.“ (Lukáš 21:24) Jan nemohl také vědět, že na místě Chrámu bude stát islámská mešita! Ale jednou bude Chrám znovu postavený, a Jan se o něm zde dozvídá. Ten anděl, jak už jsme si řekli dříve, je Kristus který dovolí, aby Chrám postaven byl. Ovšem, na zemi to bude autorizované nějakou smlouvou, mezi vládou Israele, a hlavou konfederace Evropských národů. Tato „hlava,“ (král, president, ministerský předseda, diktátor?) podepíše sedmi-letou smlouvu s Israelem, (Daniel 9:27) a povolí postavení Chrámu. Ortodoxní Židé snili o tomto dnu po staletí, a dělali plány, jak Chrám znovu obnovit. Až teprve po zázračné porážce Ruska a jeho islámských spojenců, (Ezechiel 38 a 39) nastane příležitost. Bude ovšem mnoho Židů,, kteří se už k rituálu starozákonních obětí, hlásit nebudou! Dnešní Israel není Israel, který Bůh dovedl do Zaslíbené Země! Většina z nich jsou skeptici, ateisté a takoví, které tohle všechno nezajímá! Ale stále bude dost těch, kteří obnoví staré rituály. Nařízení „změřit Chrám“ je tak trochu kryptické. Je zřejmé, že to znamená víc, než si představujeme. Ta „rákosová míra,“ řecky „kalamos,“ měla několik upotřebení, hlavní z nich bylo měření. Jinak také „pero.“ (3 Jan 13) Jde o víc, než měření rozměrů Chrámu. Nakonec, míry ani nejsou dány! A jak změříš ty, co uctívají? Připadá mi to jako „soudit,“ „posuzovat,“ „hodnotit“ věřící. Nevím.

Tento obnovený Chrám v Jerusalémě bude zřízen na základě smlouvy mezi Israelem a bezbožným diktátorem. Tento nový oltář bude urážkou Krista. Proč? Protože On nabídnul sebe jako konečnou a vše zahrnující oběť pro všechny časy - navždy. (Židům 10:12) Ti, kteří budou provádět v novém Chrámu krvavé oběti, přesto že se hlásí k Bohu, uráží Jej tím, že odmítli Krista! Takže se ukáží být „nedostačujícími,“ při „měření“ rákosovou mírou. A proto Israel vejde do časů, které Jeremiáš popisuje jako „čas soužení pro Jakuba.“ (Jeremiáš 30:7) Jakuba přejmenoval Bůh na „Israel.“ Dále se připojuje Daniel (12:1). A co Ježíš v Matouši (24:21)? Tento konečný soud nad Israelem počíná v 11:13, ale většinou, ve zbytku Apokalypsy, se jedná o Pohanstvu. Nakonec už bylo o soudech pro Israel napsáno dost proroky, jako Zachariáš 14:1 a Ježíšem samým (Marek 13:14-20).

11:2...Jak víme z historie, Pohanům bylo povoleno navštívit venkovní dvůr, který obklopoval Chrám - nikdy však Chrám samotný. Tento Chrám - vlastně v pořadí čtvrtý - první za Šalamouna, druhý za Zerubabela, třetí postavil Herod. A pokaždé byl zničený nájezdem Pohanů. A od toho konečného zničení, (AD 70) byl vlastně - až podnes - pod pohanskou správou. Israel sice v šestidenní válce získal Jerusalém, ale chrámové místo je v rukou Muslimů. Nakonec to vypadalo tak, že to veliké proroctví se splní, když „Západní Princ“ podepíše tu sedmiletou smlouvu, a tak začne éra starodávného uctívání. V čase kapitoly 11, (jak to k vidím) tato smlouva bude už tři a půl roku v platnosti, a Židé se budou cítit v úplném bezpečí. (1 Tesal.5:1-3). „Princův“ nesouhlas s počínáním Israele poroste, jejich uctívání Boha bez Krista, bylo v zásadě nepřátelské uctívání humanismu, tak, jak jej prosazoval Diktátor. Nakonec i ty krvavé oběti mu byly odporné. A co navíc: Těch 144 tisíc Israelitů, kteří Krista přijmuli, kázali a učili o Něm po celém světě! A k tomu ještě se zdáli být zcela imunní vůči všem těm pohromám, které soužily zbytek lidstva! A tady je přibližná (pochopitelně pouze přibližná, co já vím?) situace kolem poloviny Doby Strastí. Mír v Israeli bude velmi krátký, a Pohané budou opět - šlapat jak po Chrámu, tak i po Městu. Připomíná mi proroctví: Izaiáš 13:16, a Zachariáš 14:2-4. A podle Ježíše to skončí „naplněním doby pohanské.“ (Lukáš 21:24) 11:3. Mocný anděl pojednou změní téma. To přivlastňovací zájmeno „mé dva svědky“ jasně prokazuje, že tím andělem je Kristus. Dále, jejich proroctví budou božská odhalení (předpovědi) pod autoritou Krista - po dobu 1260 dnů, jinak 42 měsíců po 30 dnech, nebo-li 3 1/2 roku (zřejmě prvních 3 1/2 let), Proč tak uvažuji, vysvětlím u veršů 6 a 7).



Tito dva jsou - bezpochyby - proroci soudů. Už ten jejich oděv tomu nasvědčuje. Ten český překlad „smuteční šat“ nepopisuje sice druh obleku, ale symbolika je správná... Zdá se, že jejich proroctví bude v celosvětovém měřítku - nevím sice jak, ale vypadá to, že si je uvědomují lidé po celém světě. Jejich zpráva, i když neznám její obsah, mi připomíná Jonáše 3:4.. Dále tito káží jak Židům, tak i Pohanům a zdá se, že že mluví o dvou soudech: Ten první nad Židy, druhý, konečný nad Pohany. Totožnost těchto dvou, byla po staletí středem spekulací - nevím proč - vždyť na tom vůbec nezáleží! Byli takoví, kteří je symbolicky označili jako „Zákon“ a „Proroky,“ ale z textu je jasné, že to jsou skuteční lidé, kteří mluví, dělají zázraky, zemřou a vstanou z mrtvých. Dalo by se dokonce i spekulovat podle toho stejného „mí“ proroci, že Mu už dříve sloužili. Ten odkaz ve verši 4, tomu také tak trochu nasvědčuje. Dále to nejsou andělé, protože zemřou. Nejpravděpodobnější konkluse je, že to jsou dva Boží svědkové ze starých dob, posláni, aby svědčili v posledních dnech. Je to dosti silně podpořené verši z Malachiáše, kde se píše o Eliáši.(Malach. 4:5-6) Tato předpověď je také pozoruhodná tím, že to jsou poslední slova Starého Zákona. Dále se usuzovalo, že to bude Jan Křtitel. Ten to ale sám popřel.(Jan 1:21) Pakliže Eliáš je jedním z nich, kdo je ten druhý? Většina komentátorů se domnívá, že je to Mojžíš. Největší problém ale je, že by to byla kontradikce „Židům“ 9:27, protože Mojžíš už jednou zemřel! Dále Mojžíš a Eliáš byli proroci Israele, kdežto tito proroci svědčí jak Židům, tak i Pohanům. Ovšem, těch 144 tisíc káže všem! Nevím...

Všechny tyto úvahy, nakonec končí u předpotopního patriarchy Henocha, jako druhého svědka. Henoch je totiž jediný člověk - mimo Eliáše - který nezemřel, ale byl vzat do nebe přímo, ve svém původním těle! (Genese 5:24, Židům 11:5) Nikdo z nich ovšem„nové tělo neobdržel,“ protože nejdříve Ježíš musel zaplatit svou krví, za jejich hříchy... Jak tam mohou existovat v přirozených tělech? To je stejné, jako: Jak mohl stvořit Bůh „ex nihilo“ (z ničeho) všechno, co existuje? Jak mohl Ježíš křísit mrtvé? Jak mohl vstát z hrobu po třech dnech? Jakmile připustíš první větu Bible - všechno ostatní je vysvětlitelné - skrze absolutní schopnost Boha! Samozřejmě si nemůžeme být jisti totožností těch dvou. Budou to prostě svědkové Ježíše Krista, kteří přijdou na Zem, aby svědčili bezbožnému světu, před Jeho Druhým Příchodem. Pamatuj si že nebyla - v celé historii lidstva - doba, kdy Bůh neměl nějaké svědky na Zemi! Henochovo svědectví, které prohlašoval obyvatelům předpotopního světa, může - velmi dobře - být obsahem jeho zprávy pro Dobu Strastí. (Juda 14-15) Jinak tito dva by byli skvělou volbou! Po dobu od Adama po Abrama, (Abraháma, později) Bůh jednal s lidstvem jako celistvou jednotkou - Genese 6:5, na příklad. Od Abraháma po Krista, jednal Bůh, primárně, s vyvoleným národem Israel. (Genese 12:2-3, Jeremiáš 31:1-3)

Henochova služba Bohu byla zaměřena na tu první „skupinu.“ Byl vzat do nebe, asi tak v polovině této éry. Eliáš svědčil Israeli, a Bůh si ho vzal také někdy v polovině doby druhé. Třetím hlavním obdobím je „Věk Církve,“ nebo-li „Věk Milosti Boží,“ který počal v den Letnic, alespoň tak to vidím já, a bude končit „Uchvácením Církve.“ Během této doby všichni členi Jeho Církve, svědčí o Kristovi pomocí psaného Slova-Bible, a skrze Božího Ducha, který je naším Učitelem. Verš 4 je dalším poukazem na to, že tito svědkové už jednou na Zemi žili. Zachariáš měl celou řadu pozoruhodných visí, které zřejmě měly dvoustranné aplikace. První byly k současnému projektu Chrámu, který stavili mezi Ezrou a Nehemiášem - a Zachariášův úkol byl povzbuzovat Zerubabela, guvernéra, a velekněze, aby dokončili stavbu. Ty olivové stromy (Zachariáš 4:11-14) mohou právě tak znamenat „ti, kteří mají olej.“ (pomazání) Už to nebudu rozebírat - ale jen tak si vzpomínám na ty dva v knize Skutků 1:10.. 11:5. Právě tak jako těch 144 tisíc svědků bude chráněno od veškerého (?) nebezpečí v Tribulaci, tito dva budou chráněni po dobu jejich svědectví, a budou mít moc, kromě kontroly počasí, také značně ublížit těm, kteří by usilovali o jejich životy. Dovol mi úvahu: V době jejich svědectví, pokud budou mít moc jak nad počasím, tak i nad lidmi - moc Antikrista není absolutní, a proto musí doba jejich svědectví, nevyhnutelně spadat do první poloviny Doby Strastí! 11:7... Délka jejich svědectví, a soudy, nad kterými měli moc (sucho) byla určena Bohem na 3 1/2 roku. Během té doby - přes veškerou opozici a vyložené nepřátelství - zůstali tito dva zcela nepřemožitelní. Ale nyní, po prvé v Apokalypse, se setkáváme s ohromující postavou, kterou Písmo nazývá „Bestie.“ Máme dost informací, abychom dospěli k poznání, že Bestie není démonem, ale člověkem - i když vystoupil z „bezedné propasti,“ (abussôs,“ „pekelná“ propast,) a i když je kontrolovaný Satanem (13:2).

Bestie vpadne na scénu náhle - bez jakéhokoliv vysvětlení - jako by ho Jan, už dávno znal! Vlastně ano - i když je to v Apokalypse první zmínka - Jan ho znal z Daniela! Danielovy vise (Daniel 7) zahrnovaly čtyři veliká impéria a to čtvrté bylo přesně stejné, jako Bestie Apokalypsy. Nakonec ten čtvrtý „král“ v Danielovi, který převezme vládu nad čtvrtým „královstvím“ je ten, kterého Jan poznává jako Bestii Apokalypsy. Muž, který udělal sedmiletou smlouvu s Israelem, je Danielův „princ, který přijde!“ (Dan.9:26) Během první poloviny Doby Strastí upevní svou celosvětovou politickou moc bez použití násilí (Daniel 8:25 je v českém překladu nesmyslný! King James Bible: „přijde v míru, a obdrží království úlisností.“ Bestie dobře ví, že Satan je totálním pramenem jeho síly a moci. (13:2) Nakonec se Bestie rozhodne pro „frontální útok“ na tyto dva. Musí se jich zbavit za jakoukoliv cenu! Bude to také období, těch „démonických jezdců,“ a lidé budou žádat mimořádná opatření, jak proti příšerám, tak proti dvěma svědkům, kteří narušují jejich klid a svědomí. Nakonec bude mít Bestie „úspěch“ jak s jezdci, tak i se svědky. Lidé budou oslavovat „vítězství“ a neuvědomí si, že čas svědků se naplnil, a soud příšerných jezdců skončil. Budou se domnívat, že Satan porazil Boží lidi, a teď svět začne (nakrátko) oslavovat! Málo si každý uvědomuje, že Bůh prostě dovolil tuto „porážku“ z toho důvodu, že doba jejich svědectví skončila. Dobrá, ale kdo je tedy tou Bestií??

Daniel 9:26 píše, že „jeho“ (má na mysli Bestii) lidé budou ti, kteří zničí Jerusalém, nebo alespoň někdo z národů, které byly v Římské říši. Lidé navrhovali Nera, Jidáše, Nimroda - dokonce Musoliniho! Tyto úvahy však přehlížejí jednu skutečnost: Satan není Stvořitelem, a proto není schopen „stvořit“ vzkříšená těla pro kteréhokoliv z těchto „nápadníků!“ Na druhé straně je Satan extrémně mocný a schopný manipulovat přírodní procesy, tak, že to připadá lidem jako zázraky. To je také jeden z důvodů, proč mně katolické „zázraky,“ a charismatická „hojení,“ nechávají zcela lhostejným! Satan dovede takové kousky - a ještě je zabalí tak, že to vypadá jako něco dobrého, „křesťanského...“ Až budeme studovat kapit.13:1-6, uvidíme, že Satan bude schopný „pseudo-vzkříšení“, které přivede lidi do „náboženské“ extáze, a udělají z toho „národní svátek!“

11:8. Jerusalém - Svaté Město míru a Chrámu, je také městem, kde Boží proroci umírají a Boží Syn je ukřižovaný! Dva největší proroci umírají v Jerusalémě - odmítnuti dokonce i vyvoleným národem! Bude to v Jerusalémě, kde ty dva - konečně - armáda Bestie zabije a nechá ležet - vystavené pohledu celého světa, pomocí satelitní televize - na ulicích města - po tři dny. Jako poukaz na morální dekadenci Jerusaléma v té době, Písmo jej nazývá Sodomou a Egyptem; „svět“ v biblickém symbolismu. Svaté Město i se znovu postaveným Chrámem a obnoveným rituálem uctívání Boha, se stalo tak zkažené, že je Boží Duch nazývá těmito jmény! 11:9-11. Přesto že tito dva vlastně kázali a prorokovali pouze v Jerusalémě, jejich učení a i přírodní katastrofy, které vyvolali, zasáhly všude. Tito lidé byli považováni za „nepřítele číslo jedna“ celé lidské rasy a byli jak obávaní, tak i nenávidění, jako málokdo před nimi! Zpráva o jejich smrti se rozšíří po celém světě v minutách. Nenávist jde tak daleko, že se lidé postaví proti běžnému pohřbu a nechají je ležet „pro výsměch a hanbu“ na ulici, kde zemřeli. Nálada bude vánoční každý oslavuje, posílá dárky, přátelům, obchody mají dny prosperity. Velký princ porazil Krista - kdo je schopen s ním bojovat? (13:4).

11:14... A jak tak jsou televizní kamery zamířené na nehybná těla ležící někde na jerusalémské ulici, a lidé oslavují po celém světě, stane se něco, co nikdo nečekal! Těla se počnou hýbat, a pomalu povstanou k úděsu všech přihlížejících - ať už se dívají zde, v Los Angeles, v Buenos Aires, nebo v Pekingu! Nastane chvíle hrůzy, která se zvýší tím, že bude slyšet hlas z nebe! Ta stejná slova jsme slyšeli v kapit. 4:1. „Uchvácení“ má „reprisu,“ i když pouze pro dvě osoby. Tentokrát ne „v okamžiku“ ale pěkně pomalu, aby je každý měl čas vidět (řecké „theoreo“ znamená přímo „vytřeštěně zírat.“ A jak tak „zírají,“ odehrálo se pořádně silné zemětřesení, právě jako v Matouši 28:2. „Lidé vzdali čest Bohu na nebesích.“ Pochybuji, že to trvalo dlouho - podívejte se, jak rychle na Boha zapomněli, po těch všech soudech! „Druhý soud skončil - už je tu další!“ Toto prohlášení - pravděpodobně označuje polovinu sedmileté Tribulace. Není zde psáno, kdo to řekl, ale domnívám se, že to nebylo adresováno pouze Janovi.

Je možné, že to mluví anděl, který je popsaný v 8:13. První katastrofa byly ty kobylky-štíři, druhá strašidelní a smrtelní jezdci na koních. Teď přichází další - mnohem hrůznější, než ty předešlé, protože je to soud „sedmé trubky,“ který bude zahrnovat všechny soudy „nádob.“ (kapit.16) Tyto vlastně překlenou celou druhou část Doby Strastí, až to všechno vyvrcholí bitvou u Armageddonu a obnovení celé Země. Jako „vzorek“ toho, co leží vpředu, zemětřesení zabilo - pouze v Jerusalémě 7 tisíc „mužů“ - ne „lidí,“ jako v českém překladu. To znamená, stejně jako v Janovi 6:10, že musíš připočítat ženy a děti! Potom to číslo vypadá zcela jinak!

11:15-18... Poslední ze sedmi trubek. Těch šest vlastně znělo po celou dobu první poloviny „Dne Boha,“ zvuk této trubky, jak už jsem napsal, potrvá přes celou druhou polovinu. V 1Korint.15:52, je poukaz na „poslední trubku.“ Pavel tam dále vysvětluje, že při zvuku „poslední trubky“ nastane vzkříšení mrtvých, a Křesťané dostanou nesmrtelná těla. V Apok.11:15, není žádná zmínka o vzkříšení mrtvých. Na druhé straně, ve verši 18, je reference k soudu nad mrtvými, a udělování odměn věrným - obojí předpokládá vzkříšení, že? Podívejme se na to: „Poslední trubka“ z 1Korint. je zřejmě ta samá, jako „trubka Boží“ v 1Tesal. 4:16-17, kdežto sedmá trubka Apokalypsy je trubka anděla! Jedná se jasně o dvě různé trubky! A ještě něco: Znovu opakuji, že Rapture těch, kteří jsou v Kristu, se musí odehrát před Dobou Strastí, kdežto tato sedmá trubka zní v polovině této doby!

Ovšem, je li tomu tak, jak tvrdím, proč trubka v 1Korint. 15:52 se nazývá trubkou „poslední?“ Dále máme ještě jednu trubku, kterou Bůh sám „zatroubí,“ před koncem Dne Boha (Zachariáš 9:14). V kontextu tomu rozumím tak, že se bude jednat o zázračnou Boží záchranu Israele, před koncem Doby Strastí. Tato událost je - pravděpodobně - popsána Kristem v Matouši 24:29-31. A tak trubky budou znít jak od Boha, tak i od andělů. Text verše 1Korint. 15:52 jasně nezamýšlí informovat čtenáře o nějaké přesné posloupnosti trubek, zmiňuje se pouze o té, která je relativní k tomuto textu! Je to stejné, jako fráze „poslední den“ třeba v Janovi 6:40, 11:24, 2 Petr 3:8 a podobné.

„Poslední den,“ ve kterém se odehraje vzkříšení, je posledním dnem „Věku Církve,“ a ta „poslední trubka,“ která „signalizuje“ vzkříšení, je „poslední trubka“ Boha na konci Věku Církve - ale toto nevylučuje jinou „poslední“ trubku, která - možná bude ohlašovat konec Dne Boha, čili Doby Strastí, a nebo dokonce konec Milenia! Právě tak to může znamenat, že „poslední den“ znamená tisíc let. (2 Petr 3:8) Tou stejnou logikou - tato „trubka“ může vydat krátký zvuk - a nebo může znít, jako božská trubka u hory Sinaj. (Exodus 19:19) V každém případě, tato „poslední trubka“ nedává žádnou podporu tvrzení těm, kteří se domnívají, že Rapture se odehraje až po Době Strastí, a tvrdí, že Církev projde Tribulačním obdobím. Už jsme si řekli, že tyto dvě trubky jsou zcela odlišné... Ta dlouhá vzpoura, kterou vedou - po tisíciletí všechny země této planety proti svému Stvořiteli, byla snášena Bohem, který si ve své laskavé trpělivosti přál, „aby nikdo nezahynul, ale všichni došli spásy.“ (2 Petr 3:9) Ovšem, ani Boží trpělivost není věčná! Přichází čas, kdy všechna „království“ se stanou Jeho Královstvím - doba, kdy On očistí celou planetu (možná i „okolí“) lépe, než by to učinila celá armáda ekologů!

Těch dvacet čtyři starších, jsme měli už v 5:14, potom krátkou zmínku o nich v 7:11. Jak už jsme si to vysvětlili dříve, tito představují muže a ženy spasené a uchvácené v Rapture - věřící všech věků, až do Apok.4:1, 1Korint.15:52, 1Tesal.4:16. Během té první poloviny soudů, tito, (a já se domnívám, že všichni), jistě se zájmem pozorovali události na Zemi. V 5:14 reagovali na události tím, že vzdali Bohu díky, totéž máme zde a nakonec při zakončení Dne Boha v 19:4 .. Bůh sice ještě absolutně nevládne - ale vzkříšení těch dvou svědků dokázalo, že tu moc má - pouze ji zdržuje. Zde Bůh dostává tu stejnou terminologii, stejné přívlastky, stejnou chválu, jako v 1:4, 8, a 4:8, je to Ježíš Kristus, Král králů, Boží Syn. Samozřejmě je to stejný Bůh - ale když nám je Písmo rozlišuje, co se osobností (ne hodnosti!) týče, musíme to nějak přijmout a přizbůsobit tomu naše myšlení (pokud to jde!). Když si přečtu Jana 5:22, musím se s tím nějak vyrovnat, i když proto nemám, v mých „mozkových buňkách“, odpovídající ekvivalent!

11:18..Národy zapečetily svou příslušnost: Za a) Odmítnutím Krista, za b) Vzdáním se své suverénity ve prospěch toho největšího nepřítele - Bestii. Přestože je sice - až do konce možnost „vytáhnout“ tu a tam nějakého jednotlivce z nebezpečí pekla, národy jako takové, už „bod možného návratu“ přešly......

Pro ně už zbývá pouze osud z dopisu Římanům 1:22-25! Čas pro ty, kteří zemřeli a zemřou bez Krista ještě nenadešel. Jejich soud u Velkého Bílého Trůnu, (20:11-15) začne až po skončení Milenia. Odměny starozákonním věřícím a novozákonním Křesťanům, byly už - ve větší míře udělené při Soudní Stolici Ježíše Krista, (Řím.14:10-12, 1Korint.3:11-15, 2 Korint. 5:10) což se událo hned po Rapture, ale budou zde ještě Křesťané z Doby Strastí (a nezapomeň na věřící z Milenia!) kteří budou odměněni ke konci Doby Strastí a Milenia. Máme zde soud nad těmi, kteří „ničí Zemi.“ První Boží příkaz lidstvu zahrnoval „doložku,“ aby si člověk podmanil všechno, co na zemi je. (Genese 1:28) Dále, toto pověření bylo obnoveno, když Bůh mluvil k Noémovi po Potopě - a nikdy nebylo zrušeno! Lidstvo je stále stejně zodpovědné za stav Země! Ovšem, my víme dobře, co lidé udělali. Místo toho, aby se starali o zvířata i rostliny, člověk se stal jejich nepřítelem, a mnoho druhů již bylo exterminováno. Války zničily lesy, pastviny, spálily zemi. Lidská chtivost a nenasytnost způsobila znečištění jak vzduchu, tak i vodních zásob. Živné látky se ztratily z povrchu, půda byla překultizovaná. Krajina se změnila na jedy chrlící továrny, uhelné doly, nebo městské džungle. Všechny tyto procesy se urychlily Božími zásahy. Na příklad Potopa - nejenom, že zničila ideální prostředí, ale zanechala za sebou neuvěřitelné množství mrtvých rostlin a zvířat, uložených v hlubokých vrstvách.. Tyto se změnily - vlivem tlaku, chemických procesů a tepla v materiály, které člověk používá jako palivo. Ale toto palivo je žalostně neefektivní, a hlavně - způsobuje pomalé ničení i tohoto, již nedokonalého životního prostředí. Ovšem, nejhorší z toho všeho je lidská zkaženost - zlo - které se projevuje jak proti Bohu, tak i proti bližnímu. Člověk nepoužil Božího daru pro Boží slávu, ale aby nasytil to, co je stále nenasytné - vlastní chtíč! A proto Bůh, nakonec zničí všechny ty, kteří ničí Zemi...

11:19. Pojednou zaujme Janovu pozornost něco, co se děje „nahoře.“ Těsně před tím, Kristus upozorňoval na pozemský Chrám v Jerusalémě, (11:1-2) který byl nyní, zcela v moci Bestie. V této souvislosti Jan vidí -nebo alespoň komentuje - Chrám, který je na nebesích. Už dříve si povšimnul „skleněného moře“ (4:6) právě tak, jako oltáře. (6:9, 8:3-5) Dále udělal pár poznámek o budoucích službách Křesťanů v nebeském Chrámu. (7:15) V tomto okamžiku je však jeho pozornost upoutaná na Chrám samotný a jeho část - Svatostánek. Že skutečně v nebi existuje Chrám, je potvrzené - jak ve Starém (Izaiáš 6:1), tak i v Novém Zákoně (Židům 8:2, 8:5). Toto je skutečný, reálný Chrám, ve skutečném reálném městě, kde se Objeví skutečný Kristus, ve svém novém těle. To město, s jeho Chrámem, vzal s sebou Kristus, když sestoupil z nebes, (1 Tesal.4:16) aby vzkřísil a odvedl s sebou ty svoje...

V tom nejsvětějším místě uviděl Jan - ke svému překvapení - Archu Úmluvy! Archa byla ten nejposvátnější předmět Chrámu - bylo to místo, kde Bůh komunikoval se svým lidem. Uvnitř Archy byla nádoba s manou, Áronova hůl, (Exodus 4, 7 kapit.) a hlavně: Dvě desky Božího Zákona. (Židům 9:3-5) Archa Úmluvy zmizela, když Nebukádnesar zničil Chrám a odvedl obyvatele Judy do zajetí, 600 let před Kristem. V tom čase „všechny nádoby Chrámu,“ malé i veliké, a i poklady Chrámu, byly odneseny do Babylónu, (2Letopisy, 36:18) právě tak, jako zbytek majetku Chrámu. (2 Letopisy 25:13-20) Kupodivu nenacházíme ani nejmenší zmínku o Arše Úmluvy v té době právě tak, jako když Kýr (Cyrus) nařídil restauraci Chrámu, a nařídil vrátit vše, (všechno?) co bylo kdysi uloupeno. (Ezdráš 1:1-11)

Zdá se být téměř nemožné že by Bůh dovolil, aby Archa byla zničená! Kdysi byla ukořistěná Filištínskými. (1Samuel 4:4, 4:11, 4:22, 1Letopisy 15:28, 16:1) Po mnoho století lidé hledali Archu právě tak, jako Archu Potopy (Tuto našli na pohoří Araratu, ve výšce 5 tisíc metrů!) Archu Úmluvy hledali v Habeši, v Arabské poušti, a i ve filmu „Raiders of the Lost Ark.“ Zdá se, že místo, kde Archa spočívá, není nijakou záhadou. Bůh ji ukázal Janovi v Apokalypse! Když je Bůh schopný vzít Henocha či Eliáše do nebe v lidských tělech, jistě je perfektně schopý odstranit Archu, ještě než se k ní dostaly hordy babylónského krále!.

12:1-17... Tím slovem „znamení“ nám Jan naznačuje, že tato vise je spíše symbolická, než doslovná. Žádná žena, ve fyzickém pojetí, nemůže být „oděná sluncem,“ a stát na Měsíci! Co je ale významné je, to, že Jan cítí potřebu, aby nám to zdůraznil! Nenaznačuje tím, že toto je pouze výjimka, a - že ostatní události Apokalypsy máme brát jako skutečné, reálné? Tato kapitola je velmi jasně figurativní, a přece Jan se o tom speciálně zmiňuje...

Dále: I když nějaká pasáž z Bible má být brána figurativně, jako na příklad tento verš - stále je tam pro nás nějaká informace, nějaké poučení! Kompletní zpráva této kapitoly je takového rozsahu, že může být osvojena a oceněna pouze symbolickou řečí! Janovi se zdálo, (nemyslím tím ve spánku!) že viděl krásnou ženu zahalenou do sluneční záře. Na její hlavě, výše než slunce, bylo dvanáct hvězd tvořících něco jako zářivou čelenku. Pod tou ženou, dole na obzoru se objevil měsíc a vytvářel dojem ženy, která se nohou opírá o měsíc.

Jelikož význam tohoto obrazu (znamení), není vyložený v kontextu, musíme hledat vysvětlení někde jinde v Písmu. Ve skutečnosti máme ještě jednu „nebeskou ženu,“ o které se Bible zmiňuje: „Jerusalém, který je v nebesích, je svobodný, a je matkou všech!“ (Galatským 4:26) Zvláštní spojení slunce, hvězd a měsíce najdeme ve snu Josefa, (Genese 37:9) kde tomu Josef rozuměl a tak vysvětlil celé rodině. Národ Israel byl také někdy představený ve Starém Zákoně jako žena, někdy - symbolicky - jako nevěsta Yahweh-ho. (Izaiáš 54:5, Jeremiáš 31:32, Ozeáš 2:19-23) A přestože žádné z těchto „nepasuje“ přesně na symboliku v Apok.12, dá se dojít k názoru, že - když je dáš všechny dohromady, mohou znamenat, že ta žena, kterou Jan viděl, může representovat Israel, ten pravý Israel - jinak ten Bohu věrný zbytek, který věří Božím slibům, který se Ho snaží poslouchat po ta staletí...

Ovšem, následující důraz na „semeno,“ „plod“ této ženy, nás zavádí až k „proto-evangelickému slibu.“ (Genese 3:15) Už tam Bůh „před-viděl“ konflikt, který bude trvat věky - konflikt mezi Ženou a Hadem, mezi semenem ženy a semenem hada. A ta žena tedy v sobě zahrnuje Israel (ten věrný zbytek) a zároveň: „Semeno ženy jednou „rozdrtí hlavu semeni hada“, skrze Krista a Jeho Církev. A tím tato žena representuje všechny skutečné věřící, od počátku světa... Jejím oblekem je slunce (Jan 8:12) - „oblecme se ve zbroj světla - v Krista! (Řím.13:12) Tou stejnou logikou, musí ten měsíc představovat síly temna. Měsíc nemá vlastní světlo jako slunce, a tak jen vlastně světlo napodobuje. Nezapomeň dále, že kdykoliv jsou některé věci v Písmu zobrazované jako „pod nohou,“ po kterých se „šlape,“ jsou podřadné. (1Korint.15:25, na příklad). A těch 12 hvězd? Co takhle Daniel 12:3? Tento symbol tedy musí představovat všechny věřící v historii lidstva - všechny ty, kteří budou žít s Otcem a Synem ve slávě Nového Jerusaléma.

12:2.. Původní Boží slib v té první zahradě byl: “A položím nepřátelství mezi semenem tvým a semenem ženy. On ti rozdrtí hlavu, ty jemu patu....“ (Poznámka: Píši „On,“ protože je jasné, že jde o budoucího Spasitele. Katolické Bible měly - podle jejich překladu Vulgáty, „Ona“ a tím chtěli naznačit, že to bude Marie, která rozdrtí Satanovu hlavu. Udělejte si vlastní soud, jak to souhlasí s duchem Bible! Anglická King James tam má „ono.“ Nevím proč, když je zcela jasné, koho tím Bůh myslel! Četl jsem další vysvětlení ve smyslu, že jde o stálé nepřátelství mezi „ženou,“ to zahrnuje všechny věřící ženy (?) a mezi těmi, kteří jako Kain, odmítnou Boha a Jeho Slovo, a těmi, kteří jako Ábel, uvěří a poslechnou Boha - ať to stojí, co to stojí. Ale jednou přijde „prototyp semena hada,“ který bude vlastně Satanovo vtělení. Bude to „člověk nepravosti, syn zatracení,“ (2Tesal.2:3) jehož „kariéra“ rozkvete v době, o které pojednává Janova Apokalypsa. Ten, který bude schopen „rozdrtit hlavu semena hada,“ přijde na tento svět nadpřirozeným způsobem koncepce, narozený - ne ze semene muže, ale „ze semene“ ženy-panny. Tato žena není Marie. Je to vise „ženství vůbec. Ovšem, než ten, který přišel rozdrtit hlavu Satanova semene, sám bude mít od něj poraněnou patu.... Podle tohoto pohledu je „rodící žena“ obrazem celého stvoření, které čeká na osvobození. (Řím. 8:20-22) Vyber si, podle svého pochopení..

12:3.... Další znamení v nebi (na obloze?). Opět symbolická scéna, které musí Jan porozumět, aby byl schopen pochopit, to celé kosmické drama, které se hraje již téměř od počátku vesmíru. Had je totožný s tím „velkým, rudým drakem,“ (verš 9) a není pochyb o tom, že representuje Satana. Ten bájný drak starověku se objevuje v Novém Zákoně pouze v Apokalypse - Starý Zákon se o něm zmiňuje vícekrát. (Žalm 91:13, Izaiáš 34:13) Česká Bible tam má „šakalů.“ Tento tvor, zřejmě byl považovaný za skutečné, existující zvíře. Přibývá vědecká evidence, že velcí ještěři, známí pod názvem dinosauři, přežili do téměř moderní doby - a není vyloučeno, že ještě přežívají v neprozkoumaných hloubkách oceánů a jezer. Tito mohli - bez jakéhokoliv „fantazírování,“ dát vznik zvířeti, které Jan viděl na obloze. Tak se na to dívá Henry M.Morris, jeden z těch výborných apologetiků Křesťanství. Ovšem, zde bych měl silnou výhradu k tomu, že to „zavání“ evolucí, kterou nemohu přijmout, ani kdyby byla „zabalená do náboženského županu!“

Janův „drak“ byl celý rudý. Ovšem, pozor: Toto zvíře nebyl nějaký obyčejný „dráček!“ Podle Janova popisu vypadal spíše jako Gorgon řecké mytologie - něco jako mnohohlavá hydra (saň). Vypadal hrůzostrašně. Sedm korunovaných hlav, naznačuje královskou moc. Tyto hlavy jsou později vysvětlené, jako sedm království v minulosti. (Apok. 17:10) Těch deset rohů, jako deset králů z doby před Armageddonem. (17:12) Daniel 7:7, 20, 24, viděl něco podobného - pouze on viděl jednu hlavu a deset rohů.. Podrobněji nám to vysvětluje kapitola 17. Zatím stačí když pochopíme, že tyto representují království tohoto světa, a tato království - v drtivé většině - jsou pod mocí Satana. Ta „drtivá většina“ je moje, jak se říká „přání otcem myšlenky,“ protože - ať myslím, jak myslím - neznám jediné „království“ tohoto světa, které by pod mocí Satana nebylo! Znáš nějaké ty? Pravda, v historii lidstva byli, občas Boží lidé „u kormidla,“ ale jsem přesvědčený, že všechny dnešní vlády, finálně -„leží v klíně Zlého.“ (1Jan 5:19) Prakticky všechna minulá království, symbolizovaná sedmi hlavami, a posledních deset, representovaných deseti rohy byly - a jsou pevně spojení s duchem toho „rudého draka.“

12:4... Rudý drak, nejenom že měl kontrolu nad národy světa, ale dokonce stáhnul (při svém pádu?) jednu třetinu „hvězd“ nebe. Jak tak Jan pozoruje tento jev, jistě si vzpomněl na Ježíšova slova v Lukáši 10:18, Izaiáše 14:12-15, a Ezechiela 28:16-17. A Ježíš mluvil o „ďáblu a jeho andělech.“ (Matouš 25:41) Zde se po prvé dozvídáme, že Satanská armáda tvořila třetinu všech andělů! Že ty „hvězdy“ representují anděle, je zřejmé z veršů 7-9. Když byl Satan svržený z nebe, ze své posice u Božího trůnu, veliké množství andělů, kteří se postavili na jeho stranu, byli nuceni odejít s ním, a tím se - všichni - stali „vládci a mocnosti tmy,“ „nadzemskými duchy zla.“ (Efez. 6:12)

Když se ocitnul na světě, nedalo mu příliš námahy získat Evu, ale potom Bůh předpověděl jeho zkázu skrze „semeno ženy.“ Satan pochopitelně začal okamžitě dělat všechno, co by ten plán zhatilo - ať už zničením „semene“ v okamžiku jak se narodí, nebo zabránit zrodu vůbec.. To byl on, kdo dal do srdce Kaina myšlenku zabít svého bratra. Když Lámech pronesl to, co se zdálo být dalším proroctvím o Mesiáši, (Genese 5:29) Satan udělal odvážný pokus otrávit celou lidskou rasu svým smrtelným semenem. „Synové Boží přicházeli k dcerám lidí, a ty jim rodily děti.“ (Genese 6:4) Kontext tohoto verše je, že počal v té době úžasný růst démonické kontroly nad lidmi. „Ale Noe našel milost v Božích očích...“

V době Abraháma, byl Satan pravděpodobně schopen zamezit početí syna, kterého mu Bůh slíbil - až Bůh zasáhl zázrakem. Události, které téměř zahubily Jakuba a které způsobily odmítnutí prvních tří Jakubových synů a - zabití prvních dvou synů Judy, jsou další příklady. V době Mojžíšova narození, Satan byl tak odvážný, že - skrze faraóna - chtěl zahubit všechny chlapce v Israeli! A co ty pokusy Saula o Davidův život? Později to byl Haman, který chtěl vyhubit celý židovský národ za doby Ester. Asi tak v 880 BC, máme ten případ s Joášem, který byl už poslední z celé linie, ze které měl přijít Mesiáš-Kristus! (2Letopisy 22:10-11) A jako ve dnech Mojžíše, tak i za Heroda, se Satan pokusil zničit Krista, než dojde k tomu kříži. Ale když nadešel čas, Ježíš šel na kříž, aby “svou smrtí mohl zničit toho, kdo má nad smrtí moc - to je Satana.“ (Židům 2:14) Od Evy po Marii se „rudý drak“ snažil zničit Boží plán.

12:5... Že splnění tohoto slibu - primárně - se vztahuje na Ježíše Krista, je jasné, přečteš-li si Žalm 2:7-9. Jelikož národy se nechtějí podrobit Bohu a Jeho „Pomazanému,“ (Mesiáš-Kristus) jak učí Žalm 2:2, podrobí si je silou, a bude nad nimi vládnou železnou rukou. K tomu patří zřejmě Apokal. 19:15. Sekundární slib je Apokal. 2:26-27. A jak ta symbolická žena se vztahuje na všechny spasené lidi před Kristem - a hlavně k národu Israel, to symbolické dítě znázorňuje nejenom Krista samého - ale všechny ty, kteří „v Kristu“ jsou.. Další část verše zřejmě poukazuje na Vzkříšení a Jeho odchod k Otci. (Židům 12:2) Ale opět: „dítě bylo přeneseno k Bohu“ - to řecké slovo „harpazô,“ je použito jak zde, tak v 1Tes. 4:17, a proto je zcela možné, že „to dítě“ zahrnuje také Křesťany v Rapture...

12:6... Tento verš nemůže znamenat událost v Masadě, kam větší množství Židů uteklo po zničení Jerusaléma (AD 70) do divočiny, a než by se vzdali římským legiím, spáchali hromadnou sebevraždu v pevnosti Masada. A tak těch 1260 dnů může pouze znamenat druhou polovinu Doby Strastí a musí tedy znázorňovat národ Israel, jelikož spasení věřící z dob Starého Zákona, a Církev, jsou přece s Kristem.....

14:1-20.... Jan pojednou uviděl Krista a těch 144 tisíc, kterých se Antikrist nemohl dotknout. (jak se domnívám) Jsou ovšem lidé, kteří: Buď tento pohled spiritualizují v tom smyslu, že toto je pohled na vítězného Krista a Jeho Církev (podle verše v dopise Židům 12:22-24). Druzí opět odmítají ztotožnit těchto 144 tisíc s těmi v Apok.7:4. Je těžké se o tom dohadovat - každý má vlastní názor.

14:4-7... Český překlad není správný: Protože Bible (Židům 13:4) učí, že styk mezi manželi není „poskvrnění,“ musí se zde jednat o čistotu duchovní! Podívej se, co píše Pavel (2Korint. 11:2) „jako čistou pannu..“ Domnívá se někdo, že Korintští neměli styk s manželkami? A proto to znamená „čistý od uctívání falešných bohů, od falešného učení.“ Jan se podíval znovu na Zemi, kde letící anděl rozhlašoval Boží evangelium. Proč ten „hromadný sdělovací prostředek?“ Pokud byli na zemi Křesťané, (ať už jich odešlo v Rapture jakékoliv množství) bylo jejich povinností šířit toto evangelium všude, kde byl zájem. Teď jsou pryč, a když si vezmeš tužku a papír, dojdeš k poznání, že v té době bude na zemi jeden svědek na deset tisíc lidí! Proto ta „masová informace“...

14:8-13. Moderní Babylón bude jen reinkarnace starého, z doby Nimroda. Tam začalo to, o čem píše Pavel v Římanům 1:18-32. Tato obrazná řeč je vzatá z Jeremiáše 51:7, a potkáš se s ní opět v Apok.17:2. Nakonec i Izaiáš si přidal svůj pohled v 14:4-9. Třetí anděl má snad nejsilnější varování ze všech! Jistě, trest za odpor vůči Bestii je smrt - ale trest za odmítnutí Krista, je neskonale strašnější! Podívej se, co říká Ježíš v Matouši 10:28! Podle Izaiáše 66:24, pakliže tomu rozumím správně, ten věčný trest budou vidět i spasení lidé.

Doktrína věčného trestu, se vždy setkávala s odporem u moderních intelektuálů a kultů - ale to nemění nic na skutečnosti, že to Bible učí! I kdyby ty plameny, nebyly reálné v tom smyslu, jak my je známe - jejich útrapy jsou věčné - ať už jsou jakékoliv! I kdyby ten oheň nebyl fyzický, ta těla nebyla fyzická, „utrpení“ které nemůžeš „zespiritualizovat“ - bude reálné! Když je někdo „zničený“ do non-existence, jak učí Svědkové Jehovy, jak může trpět, když neexistuje? Takové nesmysly - a přece tomu lidé věří! Jaké je vysvětlení těchto „peklo není“ - kultů, když si přečtou verš 11? „Bible není všechno,“ mi odvětil jeden římský-Katolík, když jsem poukázal na 1Timoteovi 2:5, a zeptal jsem se, proč prosí všechny ty svaté za přímluvu. Totéž Ti řekne Svědek Jehovy, zeptáš-li se ho na verš 11. Jeden z nejkrásnější slibů - ihned po slibu spásy - je to, že naše „práce, kterou děláme „v Kristu,“ stále ještě může nést ovoce, které jde na „náš účet,“ zatím co my už jsme dávno doma! „Jeden zasévá, druhý kropí, a každý obdrží odměnu podle svých skutků.“ To je Pavel v 1 Korint. 3:8..

14:14-20..Zde máš ten obraz, který popisuje Ježíš v Matouši 24:30 a 26:64. Srp v ruce znamená jasně soud. Tato žeň a zničení Babylónu, oddělí zrno od plevele. Nezapomeň, že je stále ještě nějaký počet Božích lidí v Babylónu - jinak by nevolal (18:4) „vyjděte z něj!“ Poslední tři verše už byly prorokované dávno v minulosti: Joél 3:2, Zachariáš 14:2. Ten vinný lis je zřejmě bitva nazvaná Armageddon. Tolik krve? Kdyby Antikrist donutil pouze desetinu z lidí, aby šli bojovat proti Bohu, byla by to armáda jeden a půl kilometru široká, a dlouhá téměř tři sta kilometrů! Bude to poslední zoufalý pokus Satana, který skončí přesně tak, jak napsal Pavel v 2 Tesal. 2:8..

15:1-8... Tato kapitola, nejkratší z Apokalypsy, je něco jako předmluva ke kapitole šestnácté. Jan vidí další znamení, v pořadí třetí. Ty „rány“ „pohromy,“ řecky „plege,“ jsou více ve smyslu „bolestí,“ než nemocí. Jan prožívá neuvěřitelnou scénu, když to množství spasených lidí zpívá Bohu díky. Ta zmínka o Mojžíšově písni je z Exodusu 15:1-21. Potom máme ještě jednu zmínku o písni Mojžíše v Deuter. 31:30, která je celá v Deuter. 32:1-43. V Exodu 15:11 se zpívá „Kdo je jako Ty, Bože?“ a dole na zemi se lidé klaní Antikristovi a zpívají téměř stejná slova! (Apok. 13:4) Ten stánek v nebi je pravděpodobně originálem, podle kterého postavili Židé v poušti ten, který se ztratil. Těch sedm andělů vyneslo sedm nádob plných Božího hněvu. Tyto představovaly poslední pohromy a soudy nad lidstvem, kterými milosrdný Bůh, chce ještě pár lidí přesvědčit, že je opravdu Bůh, a že už brzy nastane opravdový soud... Obraz, který nám podává poslední verš, připomíná Exodus 40:34-35, 1Král.8:10-11, stejně jako Izaiáše 6:3-4.

16:1-21... Andělé obdrželi poslední rozkazy. První šel a vylil obsah nádoby na Zemi, který zřejmě způsobil jakousi infekci. Bible jasně učí, že byli zasaženi pouze ti, kteří měli na sobě znamení Bestie. Další anděl vylil obsah nádoby a moře se stalo hrobem všech jeho tvorů. Jaká chemická reakce toto způsobila - nemáme ponětí - ovšem každý si dovede představit, co to bude znamenat pro „zdravý vzduch!“ Dnes prozatím existuje jen jedno Mrtvé moře - zde vidíme mrtvé oceány. Ovšem sladká voda, která vzniká vypařováním, kondenzací a deštěm, byla prozatím nedotknuta. Třetí anděl to rychle změní. Zdá se, že tato voda nebude toxická, otrávená, ale v žádném případě si nepředstavuji, že bude chutnat jako „Dobrá voda!“ Anděl, „který má moc nad vodami“ v podstatě říká že lidé, nejenom odmítli prolitou krev Božího Syna, ale ještě navíc prolévali krev Jeho dětí.. Pamatuješ, jak ty „duše pod oltářem“ volaly, aby Bůh pomstil jejich prolitou krev? A to je to, co Bůh přikázal těm sedmi andělům - je to odplata za jejich činy.

Měli jsme anděla větru, anděla vod, a nyní anděla slunce. Ať už to - ideální palivo je cokoliv, dnešní vědci, kteří byli včera přesvědčeni, že atomové palivo, skrze proces termonukleární fuze, je tím nejdokonalejším palivem - už si nejsou, z různých důvodů tak jistí dnes. Ale jisté je, že tento proces poukazuje na to, že věk Slunce je příliš krátký, než aby připustil evoluční vývoj. Nerozumím tomu, jen jsem to někde četl. Ovšem, ten anděl zřejmě ví, jak zrychlit či zpomalit tyto procesy, jak zchladit, nebo oteplit zemský povrch. A opět zde máme ty, kteří o tom psali před stoletími: Malachiáš 4:1, Izaiáš 24:5, 30:26. Dovedeš si představit kombinaci těch boláků či vředů pálené žhavým sluncem? Nesmíš zapomenout, že vodní zdroje, které byly už nízké skrze anděla vod, budou se, mnohem rychleji odpařovat, vlivem horkého počasí..

Verš 9 je opět takovým tragickým komentářem na lidskou povahu. Kdo může mít - v této době - ještě pochyby o tom, že existuje Bůh, a ten že sesílá soudy na vzdorné lidstvo, které se spojilo se Satanem. „A proto, že odmítli pravdu, která je mohla zachránit...“ (2 Tesal. 2:10-11) Pátý anděl vytvoří tmu, která zasáhne už i Antikrista. Před tím mohl mít zásoby vody, bydlet v klimatizovaném domě a podobně. Ale jak nahradíš sluneční světlo? Písmo píše: V jeho království nastala tma. Jestli to znamená Babylón - kraj, kde slunce září 300 dní do roka - tak tam obzvláště bude pociťována hrůza z tohoto nadpřirozeného jevu. Verš 11 je zase ukázkou lidského srdce, které tak dobře popsali jak Jeremiáš v 17:9, Ježíš v Matouši 15:18-19, a v Markovi 7:21.. Každý nový soud, jako by ještě více zatvrdil tvrdá lidská srdce, jako by byli totálně posedlí nenávistí vůči Bohu - a jako by byli chtiví té finální konfrontace s Ním! Lidstvo bude dychtivé bitvy, která s konečnou platností rozhodne, kdo je Pánem vesmíru. Bude to Bůh, a nebo rebel Satan? A protože ty poslední pohromy byly stále více bolestivé - lidstvo se bude snažit tento konflikt rozhodnout co nejdříve.... Totéž platí o Antikristovi a nejvíce o Satanovi.

16:12... Eufrat není žádná obyčejná řeka! Tam na té pláni Šinár, u břehů Eufratu založil Nimrod po Potopě svou říši, později za Nebúkadnesara tam stálo jedno z nejnádhernějších měst na zemi, a Daniel tam napsal svá proroctví, přežil jednu noc ve lví jámě, a viděl ve visích něco, co jako očitý svědek, popisuje Jan. Ovšem Jan tam zřejmě uvidí zbrusu nový Babylón, kde bude trůnit (asi) Antikrist. V době, kdy to vidí Jan, tam bude zřejmě tma jak v pytli a celý ten děj se počíná zrychlovat ve svém pohybu k bodu, kde se protnou dvě přímky - Bůh a Satan. Bude to i v zájmu Antikrista, který není schopný „rozsvítit“ slunce, a šestý anděl ho připravil o poslední větší zásoby pitné vody, nehledě na hydroelektrárny, které alespoň vyráběly světlo umělé! Písmo nám neříká, jak to ten anděl udělal, ale dá se uvažovat o tektonických silách. Nakonec celá ta strašná doba Božího hněvu se vyznačovala zemětřesením a vulkanickými projevy. Jiná možnost je: Eufrat a Tigris mají své počáteční prameny na pohoří Ararat, vytékající z trvalých ledovců, které jsou ve výši nad 5 tisíc metrů. Co když tyto ledovce, zvýšeným sluneční žárem roztály a pramen vyschnul? Je zcela možné, že právě v této době se - konečně - ukáže celá ta archa, která tam leží po tisíce let v ledovci... Jak ovšem, vyschnutí řeky „připraví“ cestu králům z východu, to nelze ani odhadnout. Eufrat byl po věky považován za hranici mezi Východem a Západem. A náhle tato mohutná řeka zmizí a ukáží se pouze kameny jejího dna - jako by vyzývaly všechny lidi k nástupu k Armageddonu. Nespočetné legie pekla budou pochodovat k místu, kde se objeví Ježíš s těmi svými. Satanova lidská armáda je celá „ocejchovaná“ znamením Bestie a jakmile drak zasyčí, budou ho následovat....

16:13-14... Mezitím se v temném Babylónu konala schůzka, něco jako „půlnoční seance.“ Dva staří známí - Bestie a Falešný Prorok naslouchají podivnému návštěvníku. On je tím pravým králem Babylónu! (Izaiáš 14:4-15) Tento zloduch je bývalý Lucifer. (Izaiáš 14:12 ) Český překlad ho nazývá „třpytivá hvězda.“ Ten se zjevoval lidem jako „anděl světla,“ (2 Korint. 11:14) ale Jan ho poznal ihned - jako „velkého draka.“ Ti tři dospěli k názoru, že situace je neudržitelná a dávají do pohybu síly, které se už zastaví až tam, v údolí Jóšafatu. (Joél 3 a 4 kapit.) Jaká je jejich výzva pro lidstvo? Připravte se na válku, probuďte mocné muže, nechť se všichni válečníci přiblíží, ať přijdou! Z pluhů kovejte meče, z vinařských nožů oštěpy! Nechť slabý řekne „jsem silný“ - přiveď Bože své bohatýry - do údolí Jóšafat!“ A tak povstanou, aby přišli - všichni pochodují „směr Jerusalém.“ Jako proudy se sbíhají z Afriky, Asie, Evropy i Ameriky. Letí, pochodují, plaví se. Na tancích, koních a velbloudech, vojáci, civilisté trénovaní i nezkušení. Všichni s hněvem a nenávistí v srdci. Nenávistí vůči tomu, jehož dar i lásku odmítli..

16:15-17. Verš 16 je jen jakási varovná vložka - nemá nic do činění s popisovanými událostmi. Verš 16 je také jeden z nejzlověstnějších veršů Písma. Vím, uvidíme Velký Bílý Trůn, se kterého bude Kristus soudit ztracené lidstvo - ale zde stojí Pojmy. Zde stojí proti sobě - tak, jako vždy proti sobě stáli už od počátku: Bůh-Pravda-Láska versus Satan-Lež-Nenávist. Stojí proti sobě v Údolí Jóšafat, v Údolí Rozhodnutí.. Armageddon je z „Har-Megiddo,“ „Hora Megidda.“ Megiddo je staré město, asi 100 km na sever od Jerusaléma. Tato oblast byla svědkem mnoha bitev v minulosti, a je tím nejlepším místem pro útok na Jerusalém..

16:19-21... Jan už počtvrté slyší „hlasy, hromy, blesky.“ (Apo.4:5, 8:5, 11:9) Poslední dva případy měly v sobě také zemětřesení - ale toto poslední nemá precedent! Během těch věků od Potopy byla zemětřesení na různých místech - občas katastrofická - ale žádné jako toto! Proroci jej předvídali: Ageus 2:6-7, Izaiáš 24:19-21, Joél 3:16. Toto zemětřesení, nejenom že změní částečnou topografii Země, ale většina měst bude zničena. Nejvíce bude postižen Babylón - nejnádhernější a zároveň nejpyšnější ze všech. Jak už jsem se zmínil dříve - spousta měst, která ležela v bezprostřední blízkosti mořských břehů, mohla být - v této době, již zcela zničená, pod vodou, která stekla do moří z rozpuštěných ledovců planety. Zemětřesení zasáhlo i „To Veliké Město“ a rozdělilo jej na tři části, ale nezničilo ho. Proč tak tvrdím? Verš 19 jasně rozděluje „velké město, “ města národů, a Babylón. Jerusalém je tím „velkým městem“ v Apok. 11:8. Pakliže Babylón a města Pohanů budou totálně zničená a na druhé straně vidíme budoucnost Jerusaléma v: 1Letopisy 23:25, Žalm 125:1. Sijón je Jerusalém, (Micheáš 4:7) Mnoho jiných veršů učí, že Jerusalém bude sice pozměněn tím, že se Olivetská hora rozštěpí na dvě, (Zachariáš 14:4) samo město se rozdělí na tři části. Velké proroctví Izaiáše se splní. (40:4-5)

To strašné zemětřesení bude následovat smrtelně nebezpečný „déšť“ padající z nebe. To řecké slovo „chalaza“ znamená, „něco co padá“ mohly by to být kusy ledu - ovšem, zde je ještě jedno slovo „lithinos,“ které znamená „kámen.“ Dává nám to představu lidských jatek - ty „oblázky“ mají průměrnou váhu 50 kilogramů! Zdá se, že to zemětřesení vyvolalo zároveň silnou vulkanickou činnost, která tento „déšť“ způsobila. Naskýtá se zde možnost toho, že tyto balvany padaly hlavně na ty miliony, které se chystaly k bitvě proti Kristu. Je zcela možné, že obraz Apok.14:19-20 znázorňuje „lis,“ do kterého se dostanou miliony připravené na invazi v dešti balvanů. Jako by ti lidé byli „hrozny“ a kameny „nohy,“ které to víno šlapou.. Ať už to bude tak či jinak - hrůza takové scény je za hranicemi naší představy. Bůh je trpělivý, ale Den Boha jednou přijde! 17:1-18. Měli jsme už dvě reference - poněkud záhadné - k městu Babylón, právě tak, jako dva „zašifrované“ poukazy k Eufratu. Myslím si, že musíme brát tyto doslovně - i když velká většina komentátorů z minulosti zaujala pohled, že toto úžasné město - Babylón, není skutečným městem. A když jej přijmou - jako skutečné město, domnívají se, že to znamená Řím, New York, nebo jakékoliv jiné - jenom ne Babylón! Jak vysvětlit neochotu věřit, že Jan myslel Babylón, když psal „Babylón?“ Ještě za doby, kdy Jan psal svou Apokalypsu, město Babylón bylo hustě obydleno, s velkým počtem Židů. Známý babylónský Talmud zde vzniknul, někdy 500 po Kristu, a byla tam podstatná křesťanská kongregace. (1Petr 5:13) Při nejmenším, by to bylo mátlo Janovy čtenáře - jak jeho současníky, tak i další, až po nás, kdyby psal tolik o Babylónu, a měl na mysli Řím! Pavel se nebál psát o Římu, proč by se bál Jan? Všichni apoštolové, včetně Jana, psali přímo o falešných učitelích a falešných doktrínách v církvích a pochybuji, že by Jan učil v symbolech...

Znovu bych chtěl zdůraznit, že jméno tohoto Janova dopisu znamená „odhalení,“ ne „zahalení,“ a jelikož jsem nikde nenašel žádnou Janovu poznámku o opaku, musím dojít k závěru, že Babylón, o kterém Jan píše, je skutečné město, které pod tímto jménem známe. Jistě, je zcela možné, že tento pojem se - sekundárně - vztahuje na celý systém, který měl v Babylónu svůj počátek a kořeny. Boha jistě nepřekvapilo že Babylón se dočasně, stal příbytkem divokých zvířat a kočovných Arabů. Už jsem se o tom zmínil, že Sadám Husain staví nový Babylón po víc jak deset let. Jakmile se na tento projekt vrhne OSN a nebo - budoucí světová vláda, Babylón může být postaven za pár let! Až se dostaneme hlouběji do kapitol 17 a 18, bude stále víc a víc zřejmé, že hlavní město světa - a tím Antikrista - bude Babylón. V Apokalypse je šest zmínek o Babylónu. V 14:8 je nazván „velkým městem,“ v 16:19 „velkým Babylónem,“ v 18:2 „velký Babylón,“ v 18:10 „velký Babylón, město tak mocné,“ v 18:21 „Babylón to velké město.“ Pouze v 17:5 je nazýván: “Záhada - Babylón veliký.“ I když tento výraz má v sobě něco rozdílného od těch předešlých, nemám ani trochu pochyb o tom, že se všechny vztahují k jednomu a stejnému Babylónu i když ten poslední může zahrnovat něco víc, než jenom město Babylón, ale k tomu ještě dojdeme. Jan se dozvídá, že Babylón, po všech těch pohromách, bude podroben ještě zvláštnímu soudu, zřejmě pro jeho bezpříkladné zlo. Protože Babylón infikoval celý svět svým „smilstvem se Satanem,“ Bůh mu dá „napít vína svého hněvu.“ Už Jeremiáš o tom píše v 51:7. A co Izaiáš 47:5? „Chaldejská dcera“ je Babylón. Jeden z těch andělů dává Janovi příležitost, aby byl svědkem tohoto Božího soudu.

To slovo „porne,“ znamená nejenom prostitutku která se prodává, ale i takovou, která provádí jakékoliv smilstvo. Je to stejné slovo jako „děvka“ ve verši 6. Ve verši 2, je podoba mezi tímto veršem a Jeremiášem 51:7 nepochybná. Ale jak mohl Babylón „dát pít všem národům? Nebúkadnesar byl velkým králem a jeho říše byla největší ze všech, které kdy byly. Ale Babylón už neexistoval, když nastoupily říše další - jako Persie, velké národy Východu, Řecko, Řím!

ABYCHOM POCHOPILI TUTO SITUACI, MUSÍME SI UVĚDOMIT, ŽE BABYLÓN NEBÚKÁDNESARA, NENÍ TÍM PŮVODNÍM BABYLÓNEM!

Ve skutečnosti, Nebúkadnesar sám, se dost zaobíral s obnovením původní babylónské kultury. Znovu postavil chrámy a zavedl starodávné rituály uctívání starých Babylóňanů z doby Hamurabiho a dříve. Nebyl to Babylon krále Nebúkadnesara, který „dal pít všem národům“ smilstvo spirituality. Jistě, jeho Babylón předal část své vlastní kultury, jak Médo-Persii, tak i Řecku a Římu, které následovaly v přesném sledu, jak Daniel vyložil králův sen v kapitole 2. Nakonec Israel tím, že byl sedmdesát let v babylónském zajetí, byl také ovlivněn. Ale co Babylón předával, musel někde nabýt! Kromě toho, když srovnáváme podobností mezi pohanským uctíváním starých Číňanů, Hindů, Inků, a jiných kultur tisíce kilometrů vzdálených od Babylónu - vidíme jasně, že nemohly vzniknout v Babylónu krále Nebúkadnesara! Tento král znovu ustavil uctívání Marduka, jako hlavního boha Babylónského pantheonu. Toto jméno se běžně psalo jako „Merodach“ a je zde možnost, že bylo finálně, odvozené od jména Nimrod.

Archeologická data a světská (nebiblická) historie jsou více a více spekulativní, čím dále do starověku se dostáváme. Bohužel, ta nejrannější období jsou obzvláště „zamotaná“ falešným konceptem evoluce a chybným datováním (třeba uhlíkem 14). Ale i tak je většina archeologů zajedno v tom, že nejstarší známé civilizace jsou Sumerská a Akkadská. Obě existovaly v místě, kterému říkáme Mezopotámie, a obě přispěly kulturně i nábožensky původnímu Babylónu, který po nich následoval. Téměř tak stará je i Assyrie, jejíž historie se s nimi prolínala. Bohužel vědecké autority jsou velmi málo zainteresované v pravých záznamech o původu těchto národů. Podívej se, jak biblický záznam - hlavně desátá kapitola Genese - je v dokonalé harmonii se všemi známými fakty: „Na počátku jeho (Nimroda) království byl Bábel a Erek, Akad a Kalnech v zemi Šinár. Z této země vyšel do Asýrie a postavil Ninive a města Rechobót a Kelach (Genese 10:10-11). A tedy Nimrod byl zakladatelem Bábelu a i Akádu (Akkad=Agade), Ereku (Uruk, velké město v Sumeru, který je stejný jako Šinar, což je synonym pro Babylón, jak čteme v Danielovi 1:2. V Micheáši 5:5(6) je Asýrie nazvaná „zemí Nimroda“ a Asýrská i Babylónská říše jsou, občas v Bibli jmenované, jako jedna jednotka. Město Kelach, jehož vykopávky se nalezly asi 35 kilometrů od Ninive na řece Tigris, se ještě dnes nazývá „Nimrud“ obyvateli těchto končin.

Zbytky velké stupňovité věže, jinak „ziggurat“ v Borsippa, (předměstí Babylónu) je dodnes nazývaná místními Araby „Birs-Nimrud,“ což znamená „Nimrodova věž.“ A proto se domnívám, že systém náboženského uctívání a rituálů, který založil Nimrod, je zdrojem pozdějšího Asýrsko-Babylónského komplexu náboženství a filosofie! Proč? Protože po zkušenostech, se stále měnícími se hypotézami vědy - považuji biblické informace za primární autoritu.

Dále: Zmatením jazyků, a následnou disperzí do všech koutů Země (Genese 11:9), tento náboženský systém byl základem nábožensko-filosofického vývoje, ve kterém, pochopitelně, měl každý kmen či národnostní skupina své specifické kulturní prvky a obměny. Jména bohů a bohyň byla různá, protože měli rozličné jazyky - ale ten základní systém byl všude stejný. A to je také příčinou toho, že každý národ, či kmen - ať už v minulosti či dnes (vyjma těch, jejichž světový názor je založený na Genesi, kapitoly 1 a 2, jako Křesťanství, Judaismus a Islám), má náboženský systém, který je v základě PANTEISTICKÝ, to je, že věří ve fyzický vesmír spíše, než na transcendentního Stvořitele (stojícího mimo ten vesmír, který On stvořil), dále POLYTEISTICKÝ, (víra, že tento „zbožštěný“ vesmír se projevuje lokálně jako různé formy sil a systémů přírody, které jsou zosobněny jako „bohové a bohyně.“

Dále EVOLUČNÍ To je víra, že tyto zosobněné přírodní síly se - tak nějak - vyvíjejí ve stále vyšší řád bytostí. ANIMISTICKÝ, to je, že duše zemřelých přežívají a vyvinou se také do řádově vyšších bytostí. ASTROLOGICKÝ, znamená víru v to, že hvězdy kontrolují dění na Zemi. Tento celý systém, který proniknul do celé moderní společnosti - dnes se tomu bude říkat zasvěceně New Age - je pochopitelně MODLÁŘSKÝ, protože učí, že tyto personifikované přírodní síly, musí být uctívány. Nakonec i moderní evoluční věda není nic jiného, než to stejné Pohanství, oblečené do moderního dvouřaďáku! Všechna náboženství, a i filosofie - vyjma těch, které jsou založené na biblickém stvoření, uctívají to stvořené víc, než Stvořitele, (Římanům 1:25), a proto jsou Bohem odsouzena. Tyto jsou buď a) Humanistické, a uctívají člověka, jako měřítko všech hodnot, jako „nejvyšší výtvor evoluce,“ nebo b) Super-humanistické. To je, že uctívají vyšší spirituální bytosti, které dosáhly „vyššího stupně v evolučním vývoji,“, na příklad New Age. A TAK SE VŠICHNI OBYVATELÉ ZEMĚ OPILI VÍNEM BABYLONSKÉHO PRVOTNÍHO SMILSTVA - PRÁVĚ TAK, JAKO KDYSI NIMROD, ZVOLIL SATANA PŘED BOHEM.

17:3... Jan byl pozván jako svědek zkázy Babylónu, ale nejprve musí poznat a pochopit povahu babylónského zla a všeho, co předcházelo soudu. A proto je opět přenesen, tentokráte nejenom místně, ale i v čase, aby viděl celou historii babylonské korupce. Zřejmě nejvhodnější dobou by byl svět, těsně po Potopě. Byl to svět, který se vynořil z vodního kataklysmu a nemohl být nic jiného, než divočina, která se vůbec nepodobala předpotopní přírodě. Ale byl to svět očištěný ode všech povstalců a jediní kteří přežívají, je Noé a jeho rodina. „Synové Boží,“ kteří vedli lidstvo do toho morálního bahna (Genese 6:4-6), jsou všichni v okovech tmy. (Juda 6) Lidstvo dostalo novou příležitost - a bez přítomnosti těch zlých duchovních bytostí, jistě nyní budou stát při Bohu. Ale Satan spoután nebyl, a s ním zbytek jeho armády - a nebylo jich málo! Jan už dříve viděl znamení rudého draka v nebi, který strhnul celou jednu třetinu nebeských obyvatel na svou stranu. (Apok.12:3-4) Také viděl, jak se vynořil z moře se stejnými sedmi hlavami někdo jako drak, (Apok.13:1) který od draka obdrží moc. (Apok.13:2) Nyní Jan opět vidí ten stejný symbol, jak se vynořuje z velké divočiny. Tentokrát ale ta symbolická Bestie je kombinací charakterů jak draka, tak i Bestie z Apok.13. Jako drak, má ta jména na hlavách, jako Bestie (Apok.12:3) je rudé barvy. Dalo by se říci, že representuje jak draka, tak i pozemské vůdce a vlády, které má Satan pod svou kontrolou. Uvědom si, že Bestie v Apok.13:1, je to samé, jako Bestie v Danielovi 7. A toto zvíře z kapit. 17, je podle Písma osmé, sedm králů bylo před ním. (Apok.17:11) Dalo by se říci, že tato Bestie je symbolem po sobě jdoucích vládců, které Satan podporoval. Toto byla Satanova strategie po Potopě. Bůh ustanovil princip lidské vlády, ale neustanovil princip jedné vlády pro celý svět! Vlastně už v Genesi 9:1, 7, specificky nařizuje, aby se rozešli do celého světa. Satan, na druhé straně, pomáhal Nimrodovi, aby si podmanil všechny ostatní, a založil jednu vládu nad celým světem, s hlavním městem Babylón. (Genese 10:6-12, 11:2-4) Jelikož první takovou vládou byl Babylón pod Nimrodem, ten stejný duch inspiroval další a další vůdce k tomu stejnému cíli.

Ale kdo je ta nečistá žena? Anděl ji nazval „prostitutkou, sedící na mnoha vodách,“ ale Jan ji vidí, jak sedí na Bestii. Lze předpokládat, že Bestie byla „na vodách,“ což symbolizuje různé národy světa. (verš 15) A jak ta Bestie je symbolická, tak i ta žena je symbolická - ona je identifikována jako „veliký Babylón“ s tím rozdílem, že v tomto obraze je ve formě „Babylónu tajemného!“ Jak drak podporuje Bestii, Bestie podporuje tu děvku. Ta na oplátku, se snaží „vypadat atraktivně,“ aby pomohla Bestii získat vládu nad světem. A tak, jak Bestie representuje Babylón politický, děvka představuje Babylón náboženský! Ten první je vládní povstání a zmatek, to druhé spirituální povstání a zmatek. A tak jak ten Nový Jerusalém je město Míru, Babylón je městem Zmatků. A to je cesta falešného náboženství - veze se na politickém Babylónu. 17:4-9. Ten výraz „ohavnost,“ řecky „bdelugma,“ je spojováno s uctíváním falešných bohů. Ježíš použil ten stejný výraz v Matouši 24:15. Mnoho učitelů Bible ztotožnilo tuto děvku, nejenom jako spirituální Babylón, ale přímo jako římsko-katolickou církev s tím, že mnoho doktrín a „svátostí“ babylónského náboženství, našlo domov v pohanském Římu, a potom nakonec, v Římu papežském! Nejdetailněji toto popsal a dokazuje Alexandr Hislop, v knize „Dva Babylóny“.

Není pochyb o tom, že většina doktrín a rituálů Římské církve a právě tak církve Ortodoxní je založena více na tradici, než na učení Písma! Jsou nepochybné podobnosti s rituály starodávného Pohanství, které se dají vystopovat až do původního Babylónu! Ta stará děvka dala pít ze svých nečistot i některým křesťanským skupinám. Ale tvrdit, že spirituální Babylón je pouze Řím, nebo nynější římský Katolicismus, je hrubě podcenit globální dopad Záhady Velkého Babylónu! Babylón je matkou děvek a hnusot na zemi. Od jeho starodávného Pohanství vzniknul jak Katolicismus, tak i čínský Konfucianismus, asijský Budhismus, Šamanismus, Taoismus, Šintoismus, indický Hinduismus, animismus, astrologie, čarodějství, spiritismus a celý komplex toho, co bych nazval: “bohů mnoho, pánů ještě více,“ (1 Korint.8:5).

Nejenom, že spirituální Babylón je zcela falešné a zkorumpované náboženství - je také šíleně netolerantní (viz na příklad středověký Řím, fundamentální Islám). Kam se nemůže dostat infiltrací a falešným učením, tam se bude snažit odpor zničit!

Jedním z nejpřekvapivějších aspektů náboženské historie je silná nenávist ostatních náboženství vůči Kristu a jeho věrným. PROČ TOTO PODIVNÉ NEPŘÁTELSVÍ VŮČI MILUJÍCÍMU SPASITELI, A JEHO NABÍDNUTÉMU DARU VĚČNÉHO ŽIVOTA? Jediná odpověď, která dává smysl je Satan a jeho nenávist vůči „semenu ženy!“ Nenávist vůči Bohu a Jeho Synu. V posledním tažení dá tento moc politické síle (Bestii), která kontroluje „děvku,“ náboženství.. A proto skrze všechna ta staletí, velké množství Křesťanů prolilo svou krev - ne ve válkách agrese - ale pro svědectví o Spasiteli světa! Je zcela možné, že anděl vytýká Janovi jeho překvapení, které by mít neměl. Ta „záhada“ Velkého Babylónu nezahrnuje pouze tu děvku, ale také Bestii, která jí podporuje. Je také možné, že tato Bestie představuje celý totalitní systém spojených vlád, soustředěných v Babylónu! Verš 18 se při prvním pohledu zdá být velmi záhadný, a nabízí množství interpretací. Kandidátů na trůn Antikrista jsme měli v historii bezpočet. Nimrod, Jidáš, Nero a další. Byla by jich pěkná řada. Lidé očekávali, že se jeden z těchto „kandidátů“ z Hádesu vrátí. Ale tito lidé opomíjejí jednu pravdu, a to, že potom co lidé zemřou ve svém hříchu, nepovstanou až na Poslední Soud! (Viz Židům 9:27, Apok. 20:4-6, 20:12) Satan nemá klíče od Hádesu a od Smrti! (Apok.1:18). Pouze Kristus by to mohl udělat - a ten se o tom nikde nezmiňuje!

Jak jsem poznamenal v posledním odstavci předešlé stránky, Bestie vlastně bude despotická světová federace a jeho hlava - Antikrist je jejím synonymem, proto se dá napsat Bestie-Antikrist jako něco, co znamená totéž! Těžko to bude Římská říše, jak se někteří lidé domnívají, protože tato vlastně nikdy nepřestala existovat - to „byla a nebyla“ nemůžeš na Řím aplikovat! Řím pokračuje v různých politických systémech, které se z něj vyvinuly po jeho rozpadu v r. 476. Na druhé straně, Babylón přesně odpovídá biblickým specifikacím Bestie! Babylónská říše byla světovou velmocí prvního řádu, a tak zůstala po - téměř dva tisíce let! Přesto že město přežilo - do jisté míry - po vítězství Persie, v době Jana už nemělo žádného významu - a dnes je tato říše zcela zapomenuta všemi - kromě fanoušků historie. Ale - jak Bible naznačuje, znovu se zdvihne z prachu zapomnění a stane se hlavním městem spojené světové federace - ať už se to bude jmenovat jakkoliv! Je to říše která byla, „a ještě není.“ Ale bude v době Janova zážitku.

Pochopitelně - království, či říše nevystupují z propasti. Tato celá scéna musí být symbolická - a tyto všechny „říše“ budou pocházet od Satana. Ten „zlý vládce Babylónu“ (Izaiáš 14:4-10) snad Belšazar, který sestupuje do Hádesu, kde je s ním zacházeno jako s padlou babylónskou říší. Ovšem Bestie, ( v podstatě Satan), ale symbolicky Babylónská říše (či federace v posledních dnech), která vlastně „padla do Hádesu,“ když tam sestoupil její poslední král, pojednou „povstane z propasti“ a stane se opět světovou velmocí.. „A užasnou ti, jejichž jména nejsou zapsaná“ Užasnout, řecky „thaumazô,“ znamená „obdivovat.“ Z toho lze logicky odvodit že ti, jejichž jména jsou zapsaná „žasnout“ nebudou, protože už byli předem informováni ať už z Bible, nebo z jiných pramenů, a budou vědět o co běží. Ti, kteří přijmuli znamení Bestie, odmítli neodvolatelně Krista, a tím ztratili jakoukoliv naději na spásu! (Apok.14:9-11)

Teď dávej dobrý pozor: V pohledu Boha, který stvořil jak prostor, tak i čas, to „vymazání“ se děje ve stejném čase, jako „zapsání!“ Tím, z Božího pohledu je to, jako by tato jména zapsaná nikdy nebyla! Jména těch, která nejsou „vymazána, “ jsou jména těch, které si zvolil Bůh, a v tom druhém pohledu těch, kteří zvolili Boha! Samozřejmě se jedná o ty stejné lidi! Ti, kteří jsou zapsáni v knize života, mají také schopnost pochopit - jak podstatu Bestie, tak té děvky. Je to stejná terminologie jako Apok. 13:18. Těch sedm hlav Bestie, má být sedm vrchů, či hor, na kterých tato děvka sedí. Toto bylo - téměř všeobecně vykládáno, jako Řím, který „sedí na sedmi pahorcích.“ Ovšem, římsko-katolická církev nesedí na „sedmi pahorcích - je po celém světě. Dále Jan použil řecké „oros“ což je „hora,“ a ne „bounos“ „kopec,“ na kterých Řím leží. Jsem si jist, že to znamená sedm králů-království, ale k tomu dojdeme.

17:10-18. Další úvaha: „Jeden ještě nepřišel.“ Toto se musí vztahovat - a teď se vrat do Daniela 2:41-43 - na těch deset národů, či států, které nebudou mít příliš silnou soudržnost. Jsou to ty národy-státy, za jejichž existence nastane to, co píše verš který následuje, verš 44: Kristův návrat, Armageddon a po zničení Antikrista, Falešného Proroka (kteří jsou vrženi do ohnivého jezera. (Apok.19:19-21) Satan, také poražený, bude zavřený na tisíc let (Apok.20:1-3). Tím ovšem předbíhám, aby jste viděli tu souslednost. Verš 11, se zdá být podivný. Je pouze sedm hlav na tom „zvířeti“, které reprezentují sedm králů a jejich království! A zde se nám objevuje jeden král - nebo království, který(é) má původ „z těch sedmi.“ Kromě toho - dávej pozor! - tento „osmý,“ se nakonec ukáže být tou Bestií! A tak zde máme Bestii, která vyšla - z hlav - původní Bestie! Tato „podivnost“ zcela odpovídá stejně podivnému verši 8: „bylo, není, bude.“ Vypadá to jako pokus o napodobení vzkříšení Ježíše Krista. „Živý, byl mrtvý, je živý navěky“, (Apok.1:18).

Nakonec - jsme už byli varováni, že Bestie, „muž hříchu,“ se podobným způsobem představí. Bude smrtelně zraněný, půjde-jakoby do Hádesu, a pojednou povstane, a bude o tom vyprávět (Apok. 11:7, 13:3-6, 13:12, 17:8) Tato zdánlivá hádanka se vyřeší když si uvědomíme, že Bestie je králem, i královstvím! Oba dva byli vzkříšeni - i když vlastně nikdy mrtví nebyli! Antikrist bude zřejmě jakoby smrtelně zraněn a zázračně se uzdraví. Bible neříká, že zemře! Kdyby skutečně sestoupil do Hádesu, nemohl by se vrátit, klíče má Kristus! Je ovšem možné, že Satan, s Kristovým svolením, může sestoupit a vystoupit z Hádesu. To nevím, jen spekuluji. Je totiž možné, že verš 17:8 platí pouze pro Satana! Velmi podobným způsobem bude náhle vzkříšené také to království. Jelikož Písmo učí, že jeho původ je „z těch sedmi,“ soudím, že bude mít kombinovaný charakter všech, a tím by bylo symbolickým „vzkříšením“ všech - od Babylónu až po Řím. A tak by, velmi snadno, mohlo být pojmenované „Záhada - Veliký Babylón.“

V různých, proroctvích Starého Zákona, je Antikrist ztotožněn se všemi z těchto šesti národů - jednou s tím, po druhé s jiným. Daniel 9:26 je ztotožňuje s Římem: „Lid prince,“ který zničí Jerusalém a Chrám po smrti Mesiáše. Hlavou všech čtyř částí řecké říše, které předcházela Řím, byl Antiochus Epiphanes, z Daniela 11:21 (viz ještě Daniel 8:23-25, 11:31-33). Co se týče Persie - starého nepřítele Židů, máme v Ester Hamana Agagitského, (Ester 9:24) jehož snaha vyhubit Židy z něj dělá také prototyp Bestie. Egypťané jsou právě takoví nepřátelé Židů, a faraón je nazvaný „drakem, který odpočívá mezi řekami.“ (Ezechiel 29:3) Dále: „Ašúr“ (Assyrie), je zvaný Bestií v Micheáši 5:4(5)-5(6). Pokud se týče Babylónu, nejenom je Nimrod typem Bestie, a Nebúkadnesorova socha je typem obrazu Bestie, ale ovšem samotná Bestie je ztotožněna s Velkým Babylónem..



Stojí za zmínku, že tyto starověké národy prožijí určité fyzické a politické oživení a - jak se zdá, budou pokračovat, jako národy, do Milenia! Egypt a Asýrie jsou, v této spojitosti popsané v Izaiáši 19:23-25 - zkontroluj si to! O Persii je zmínka ve vztahu k jeho „členství“ v konfederaci s Gogem a Magogem, a Elam, což je vlastně Persie, bude jednou přiveden (osvobozen) ze zajetí, podle Jeremiáše 49:39. Řecko a Řím, jsou aktivní až po dnes - ne už jako velmoce, ale stále jako života schopné národy. A jak už jsme si řekli: Egypt a Persie (Irán), existují jako národy také, a zřejmě, všechny tyto národy, s vyjímkou Babylónu, budou funkční v Mileniu také... Když to důkladně zkontroluješ, zjistíš že Babylon - ve své záhadné podstatě - nepřestal existovat od doby Nimroda.

Proč záhadné? Protože „Zlo“ je víc, než paradox! Je nelogické, nesmyslné, jeho vznik jde proti zdravému rozumu! Podívej se na to: Genese 1:31: “Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré.“ Bůh není nějaký krátkozraký dědeček, který by snad mohl něco přehlédnout! V tu dobu, kdy prohlašuje všechno za OK, ten celý vesmír, ať už je velký jak je velký - byl dokonale „sterilní,“ co se Zla týče! Ale když uzavřený systém je jednou sterilní, pouze dobrý, nenakažený ničím - odkud se, k čertu, to Zlo vzalo? Ano, vím co o tom píše Bible. Zlo počalo pýchou jednoho tvora. Ale - jak ten tvor, který byl navíc vysoce inteligentní - jak mohl přijít na něco, co se vymyká jakékoliv racionalitě a - co ani nemá jakýkoliv důvod, jakýkoliv účel pro svou existenci? Jediné, co mně napadá je to, že Bůh zřejmě připustil zlo - aby jsme, (a to nejenom my, lidé) poznali, jak On je dobrý! Jedině tak si mohu účel Zla vysvětlit! Když se ale podívám na oběti toho Zla, mám (asi nesprávný) pocit, že to byla hrozně vysoká cena a jde mi mráz po zádech! Chápej mně, prosím: Jsem jenom človíček a má logika, chápání a hodnocení jsou takové, jaké jsem přebral od jiných človíčků, kteří žili přede mnou a hledali tak, jako já! Ano, Babylón znovu povstane. A jak už jsme si řekli, on vlastně nikdy nezemřel a ta úžasná proroctví jak Izaiáše (13:9), tak i Jeremiáše 50:24, 37, 44 - nebyla ještě splněna! Ale budou! „Babylón, nádhera národů, krása Kaldejské výtečnosti - bude jako Sodoma a Gomora“... Právě tak, jako jeho největší „král“ půjde do zkázy - tak i mocný Babylón finálně skončí jako ruina, kde sídlí pouze divoká zvěř...

17:12-17... Těch deset „rohů“ jsme si už vysvětlili jako konfederaci deseti národů, která vznikne těsně před Armageddonem. Tato je sedmá v posloupnosti těch říší od Babylónu po Řím, a bude existovat po krátký čas. (3 1/2 roku?) Na příklad USA, Anglie, Francie, Německo, Španělsko, Itálie, některé východní národy - a máš hned federaci, která by mohla vzniknout po porážce Ruska a jeho spojenců, podle Ezechiela 38 a 39. Tyto národy, které jsem zde uvedl - jsou pouze spekulativní pohled - není možné je identifikovat dopředu. Ale jednou podobná federace vznikne skoro přes noc! Těch deset bude držet společnou moc na velmi krátkou dobu - „po jednu hodinu.“ Nebude trvat dlouho a „dají moc Bestii!“ Těch deset „rohů“ Daniela 7:7, je bez pochyb totéž, co těch sedm králů v Apokalypse. Zatím co vnitřní neshody v konfederaci se podaří zřejmě vyřešit, federace bude mít problémy zvenku. Daniel 11:40-44 popisuje boje - jak s „králem Jihu,“ tak i s „králem Severu.“ Ten může být vládce zbytku ruské federace. Potom máme „špatné zprávy z Východu,“ což může být čínský (a i jiný) nesouhlas s vytvořením federace těch „deseti rohů.“ Nezapomeň, že mezitím probíhají Boží soudy, o kterých jsme četli dříve. Tyto soudy se zdají - jako by vycházely - z velké části - od těch dvou svědků (Apok.11:6). Proto také ta perzekuce Křesťanů.

Potom, pojednou se odehrají dvě události. První: „Vzkříšení“ Bestie ze zdánlivé smrti a tím začnou pověsti o jeho „vítězství“ nad Smrtí a Hádesem. Ta druhá událost se odehraje, když Bestie-Antikrist úspěšně přemůže a zabije ty dva svědky. Tyto děje, odehrávající se ve světě který je už napůl iracionální tím, co se se odehrává ve sférách, nad kterými nemá člověk moc, budou jistě schopné potlačit jakoukoliv opozici, proti absolutní moci Antikrista. Potom přijde čas, kdy nejenom národy výše zmíněné federace, ale všichni, kteří žijí na Zemi, jej budou uctívat, kromě těch, kteří jsou zapsáni v knize Života.

Verš 14, je opět jedním z vrcholných veršů Apokalypsy. Antikrist-Bestie, opilý svými úspěchy, přesvědčí sám sebe, že on je největším člověkem a vládcem v historii lidstva. Stane se z něj první diktátor této planety, který „vstal z mrtvých,“ a „porazil“ dva z Božích svědků. S pomocí Satana, bude moci porazit i Krista, který se chystá přijít na Zem a oficiálně převzít svůj majetek. ALE SATAN PODVEDL NEJENOM ANTIKRISTA A CELÝ SVĚT - ALE SÁM SEBE! On přece není tím „králem králů - Kristus je!

Bestie má pod svou kontrolou početné vojsko, ale Kristus má také své armády. (Apok.19:14). Tito nejsou nějakou slavnou „smetánkou“ světa, ale pravou „elitou stvoření!“ Povolaní, vyvolení a věrní. (řecky „kletos, eklectos, pistos“) Bohužel, jenom někteří jsou věrní. Z těchto On vybral některé pro ten, druhé pro onen úkol. Někteří, nakonec uslyší to: „Dobře vykonáno, dobrý a věrný služebníku!“ (Matouš 25:23) Jsou takoví, kteří tam budou stát - někde vzadu. Spasení - ale bez odměn! (1Korint. 3:15) Hodnocení musíme nechat na Něm. Ale v každém případě ty armády, které má Kristus uvidí, jak On - pouhým Slovem - porazí armády toho, který je nazvaný Antikristem. Ti věrní, jako kdysi těch 300 mužů Gideóna, jdou do války, kterou nemohou prohrát...

Anděl podává Janovi vysvětlení: Vody jsou symbolem mnoha národů světa, například Daniel 7:3, Izaiáš 57:20. Podívej se na Apo.17:1, kde ta děvka „sedí nad vodami,“ Opět to znamená národy, a i Ježíš to tak popisuje v Lukáši 21:25 - český překlad trochu zavádí. Potom náhle - ve chvíli vrcholu její „kariéry,“ bude děvka totálně zničena. Jak by se to mohlo stát? Vezmeme jednu možnost: Odchodem pravých Křesťanů v Rapture, se organizované náboženství „zekumenizovalo“ v jednolitý celek, aby mohlo podpořit Babylón politický. Všechny kostely, chrámy, i mešity, budou učit lidské hodnoty, měřítka, filosofii. Člověk se stane tím finálním soudcem svých skutků. A - až se později objeví na scéně Antikrist, postavějí si ho na vrchol svého uctívání. Během první poloviny Doby Strastí, v době kdy Bestie-Antikrist - ve snaze získat moc nad celou tou federací, pakliže tato už bude existovat, a nebo se bude snažit takovou federaci dát dohromady, v té době bude potřebovat podporu ze všech stran, a náboženství je mocná síla! Proto se Antikrist spojí se světovým náboženstvím, které mu pomůže až na vrchol moci. Když - tak asi v polovině Tribulace - dosáhne Antikrist moci nad celým světem, a všechen svět bude uctívat jen jeho, zmizí potřeba spojence. Velmi nákladného spojence! Víme jak luxusně si žijí vysoké hierarchie v hlavních náboženských směrech, a rozhodne se zbavit nákladné a v té době již nepotřebné „známosti.“ Lidé už jasně přešli k uctívání Satana a jeho „zástupce na Zemi.“ (viz Apok.13:4) Překvapivé je, že Falešný Prorok půjde a spojí se s Antikristem proti náboženství, které zřejmě založil! Nakonec je logické, že žádný diktátor nesnáší dost dobře další moc vedle sebe! A tak ta „děvka“ odchází zcela ze scény. Ale o koho se zde jedná? Janovi je zde řečeno, že ta děvka je město, že? A v 17:5 jsme viděli její jméno - ano?

Jako systém, náboženský Babylón měl svůj původ na pláni Šinár a odtud nakazil celý svět. Ve znovu postaveném Babylónu dosáhne vrcholu své moci a slávy - a pak bude „děvka-Babylón“ zničena. Je mnoho komentátorů a učitelů, kteří nechtějí přijmout skutečnost znovu postaveného města Babylónu, i když verše 18:10, a 18:21 to jasně říkají! Tito lidé poukazují na Izaiáše a Jeremiáše, kteří prorokují věčné zničení Babylónu. A proto prý je nemožné, aby Babylón byl v Době Strastí opět postaven. Babylón buden zničený na věky, ale to se ještě nevyplnilo! Proč toto zničení Babylónu není tím konečným? Město bude jako Sodoma Gomorra - vypálené - beze zbytků. (Izaiáš 13:19 a Jeremiáš 51:62) Tak to ještě přece není! Nebudou tam žít ani lidé, ani dobytek. (Izaiáš 13:20, Jeremiáš 51:62) V té době slunce i hvězdy se zatmí. (Izaiáš 13:1, 9 a 10) Po jeho zničení nastane celosvětový mír (Izaiáš 14:7-8). Babylónské stavivo už nebude nikdy použito ke stavbě (dnes se používají staré, původní cihly na obnovu Babylónu ....

Ano, stará proroctví obsahují mnohé verše o zničení Babylónu, speciálně se zmiňují o Médo-Persii a její invazi do Babylónu - ale jako u mnohých jiných předpovědí, prorokovi splývala blízká a vzdálená budoucnost dohromady! Vezmi si, na příklad, trpícího a vítězného Mesiáše! Prorok viděl příchod Mesiáše - tak nějak přehlédnul Jeho smrt - a hned skončil u rytíře na bílém koni! Podívej se na Numeri 24:17 a uvědom si, že to čteš - třeba za Druhé Světové války! Jedinou „hvězdu z Jakuba,“ kterou jsi mohl vidět - měli Židé přišitou - jako znamení potupy - na šatech! Ale jednou budou vést národy k pravému Bohu. (Zachariáš 8:23!) Nakonec se vrať k tomu, který je pro nás „číslo jedna!“ Ježíš Kristus řekl: „Nebe a Země pominou, ale má slova nepominou.“ Ježíš Kristus je to živé Slovo Boží, Bible psané Slovo Boží. Pakliže opustíš tento pohled, potom to všechno „zabal“ a jdi si do kina, nebo na kopanou, protože tohle všechno ti nebude dávat smysl!!



18:1-24. Vrať se zpět do 16:10 a uvědom si, že Babylón je stále ještě pod soudem páté nádoby - je ve tmě. Jistě že tam bude světlo umělé - toho jsme schopní už od vynálezu elektrické žárovky - ale jistě to nebude přirozené! V tom pojednou, jak se přiblíží tento anděl, ukáže se oslnivá zář. Zdá se, že Jerusalém a Babylón byla dvě města, která nebyla nijak poškozená tím strašným zemětřesením a kamenným deštěm ze 16:18-19. Nemám pochyb o tom, že toho anděla bylo slyšet po celém světě, nejenom v Babylónu. Zdá se, že po pádu Babylónu náboženského padá i Babylón politický. Zde to nemám - tu souslednost - docela jasné, protože politický Babylón vlastně padá se svou hlavou, kterou je pochopitelně Antikrist - a ten končí v Armageddonu. Ovšem zde to vypadá na totální zničení veškerého života ve městě! Verš 3 vyjadřuje totéž, co 14:8. Z toho je mi jasné, že Babylón z kapitol 14, 17 a 18 musí být ten stejný Babylón! Verš 4. je překvapující tím, že ještě v této době, budou v tomto městě lidé, které Kristus (musí to být On, když volá „lide můj“) vyzývá, aby utekli před zkázou! Ovšem jedno vysvětlení by bylo, že čas, ve kterém se toto děje, je těsně po polovině Tribulace, kdy ještě Antikrist nebyl schopen popravit všechny, kteří mu odmítli věrnost. Nebo jsou to spasení Křesťané, kteří se tak nějak snížili k nějakému kompromisu aniž by přijali znamení. Ovšem, to se mi nezdá být příliš pravděpodobné! Tato kapitola hlavně popisuje hospodářskou ztrátu, která zasáhla celý svět. Vlastně, když se zamyslíš nad Zachariášem 5:9-11, kde ta okřídlená žena přenáší veškerý obchod na pláň Šináru - a my víme, že pláň Šináru je místo, kde stál první Bábel, a kde stojí dnešní Babylón. Zachariáš tak vidí budoucnost, kdy střed světového obchodu bude v Babylónu. Jako kontrast k pláči a nářku na Zemi, v nebi je veliká radost, že už konečně, Bůh odstranil jednu z těch největších nečistot na této planetě. „Radujte se, nebe a svatí!“ Je pravdou, že Římsko-katolické učení považuje přídavné jméno „svatý“ (hagios) jako něco, co přísluší pouze obzvláštním Křesťanům - Bible však takové rozdělení nemá - viz oslovení adresátů v téměř všech Pavlových dopisech! Časový odstup verše 21 od předešlých veršů, může být několik týdnů - a tímto je symbolicky naznačeno, že po Babylónu nezůstane ani vzpomínka v paměti lidí - Babylónu a jeho obyvatelům, je vyhrazena „tma navždy.“ (Juda 13) Verš 24. Babylón byl jistě, zvenku nádherný, přepychový, veselý. Ale uvnitř jeho „vnitřností“ byla krev všech těch, kteří se nedali svést jeho pozlátkem a falešným náboženstvím. Co je na tom strašné je ta skutečnost, že Babylón je volán k zodpovědnosti za všechny zabité věřící v historii lidstva! Ano, každá generace měla své hrdiny, a své vrahy! Někdy se vraždilo ve jménu pohanských bohů, jako na příklad v Asýrii, Egyptu, či Persii. A nakonec - co Řím, který mučil a vraždil Křesťany po víc jak 250 let? Novodobí Pohané dělali (a někdy dělají) totéž. Máme Čínu, kde po nástupu komunismu a hlavně při tak zvané „kulturní revoluci“ byl každý, kdo nesdílel názor většiny, byl poslán do vězení a na popraviště.

Nakonec i zkorumpované Křesťanství odhalilo své Babylónské kořeny: Nejprve Řím ve středověku mučil a upaloval kohokoliv, kdo nesouhlasil s jeho pohanskými prvky a nesmyslnou tradicí - později britský Anglikanismus, a třeba švýcarský Protestantismus si s pohanskými Římany příliš nezadali! A co hromadné vraždění ve jménu humanistického socialismu - ať už to byl totalitní fašismus Hitlera, či stejně surový revoluční komunismus! Odhaduje se, že od Marxe - více než sto milionů lidí zemřelo v komunistických čistkách! Tento odporný systém pobil také mnoho lidí, kteří věřícími nebyli, ale Křesťané byli vždy obzvláště nenáviděni! VŠECHNY TYTO SYSTÉMY MAJÍ SVÉ KOŘENY V BABYLÓNU! Dlouhý a strašný obžalovací spis byl napsán: Zdrojem lidských vražd a válek, najmě zabíjení Božích dětí, JE BABYLÓN! Celý Babylónský systém, s jeho obrovským a mocným bohatstvím, byl postaven před soud, shledán vinným, odsouzen - a rozsudek vykonán. Edgar Allan Poe kdysi napsal jednu hrůznou báseň „Havran.“ V posledních jedenácti verších „havran“ končí tím svým zlověstným „Nevermore!“ „Už nikdy!“ A tak zní to poslední slovo v Božím soudu nad Babylónem.....

19:1-21... Ten veliký konflikt věků je už téměř skončený. Babylón zmizel provždy, a národy se pomalu připravují k poslednímu boji. Chystají se k boji, který nemohou vyhrát, i kdyby se k nim přidali všichni tvorové, kteří existují v celém vesmíru! Drak, Bestie a Falešný Prorok už rekrutují legie svých věrných - ať už obyvatel Země či Pekla. Vyslali své posly zlých duchů, aby vyzvali všechny krále, vůdce presidenty, náčelníky štábů aby se vydali se svými armádami na určené místo - na pláň Megida. Přípravy se konají také v nebi - i když zdaleka jiné. Obrovský počet nebeských bytostí, spolu s Božími dětmi, pozorovali Boží soudy s vědomím, že už brzy budou následovat svého Spasitele dolů na zem.....

Ti všichni, společně s Janem, vidí jak se blíží konec Zla, a mohou děkovat Bohu nejenom za Stvoření (za vlastní existenci), za vykoupení, za spásu - ale také za skončení s tím, který vlastně toto všechno zlo začal. Znovu je připomenuto duchovní smilstvo Babylónu, které ničilo národ za národem. Ve verši 4 je „a uctívali Boha.“ Co je to „uctívat“? Jak to vidím z Bible (kde jinde?) uctívat „prôskuneô,“ je sklonit se před Boží vůlí, uznat že to, co On říká, je pravda, a co On dělá, je správné. Jak často unavený, tak trochu zastrašený Křesťan, který není schopen pochopit všechno to zlo, které je všude kolem něho, a které se na něj tlačí každou minutu jeho života - volá v slzách k Bohu, a snaží se pochopit záhadu Jeho vůle a důvody, proč On - zdánlivě mlčí. A to je ten čas, ta příležitost pro opravdové uctívání, ta chvíle, kdy nám nezbývá nic jiného, než se v pokorné víře poklonit svému Stvořiteli a Spasiteli - i když cesta je tmavá a rozum nestačí. BOŽÍ VŮLE MŮŽE BÝT OBTÍŽNÁ - ALE JE TO TO NEJLEPŠÍ PRO TEBE!! Pamatuj si: Babylón jednou zmizí, a všechna tvá přání budou splněna, až přijde Jeho Království!

9:7... To grandiózní, pro nás tak nepochopitelné spojení Času a Věčnosti - Člověka s Bohem, se vždy symbolizovalo svatbou. Když byli stvořeni muž a žena, Bůh vytvořil tělo muže z prvků vesmíru, který stvořil, a potom tělo ženy z „masa a kosti“ (možná že z krve, která živí obojí), a pronesl: „A proto muž opustí otce i matku, bude lnout ke své ženě, a oni budou jedno tělo.“ Gen.2:24) Tento verš byl vzatý doslova Ježíšem, který jej použil jako základnu pro své učení, že sňatek byl považován Stvořitelem za stálý, a monogamní. Pavel v dopise Efezkým to zdůraznil ještě hlouběji tím že sňatek mezi mužem a ženou přirovnal k nerozlučnému a dokonalému spojení mezi Kristem a Jeho Církví. (Efezkým 5:22-23 a 5:30-32) Podívej se, jak Bůh často poukazoval na Israel jako na svou ženu, kterou velmi miluje - ale která je nevěrná a promiskuiní. Celá kniha Ozeáš je postavená na této myšlence. Já osobně nejsem schopen pochopit a vysvětlit rozdíl, mezi Israelem-Láskou Boží, a Církví, Čistou Nevěstou Ježíše Krista....

19:8.... Ty staré „obleky,“ jako na příklad vlastní „dobro,“ vlastní „čistota, “které tak „hrdě nosíme,“ a které se zdají být tak atraktivní (Izaiáš 64:5) - hrozně rádi odložíme, až uvidíme všechno v pravém světle. (1Korint. 13:12) Potom s radostí přijmeme Jeho bílý oblek, který nemá ani skvrnku nečistoty. Druhá polovina verše, je zdánlivý paradox. NIKDO Z NÁS NEBYL SPASENÝ, SKRZE VLASTNÍ DOBRÉ SKUTKY! (Efezským 2:9-10) Nikdo z nás nebude jednou stát před Kristem, zásluhou za své dobré skutky! Ale, jakmile jednou jsme spaseni skrze Jeho prolitou krev, potom naše dobré skutky, které On umožnil - se promění v čisté bílé obleky spravedlnosti, kterou Spasitel zaopatřil pro ty své... Kromě toho, všechny zbytky naší „vlastní krásy, dobra a spravedlnosti“ budou odhalené, souzené a očistěné u Jeho Soudní Stolice na nebesích. (2 Korint.5:10) Záhada, nezáhada - jednou to bude právě tak skutečné, jako třebas Nový Jerusalém!

19:10... Ten anděl zřejmě vypadal tak vznešeně, že se Jan neudržel a padnul mu k nohám. Jan tuto chybu udělá ještě jednou. (Apo.22:8-9) V obou případech mu anděl připomíná, že žádný tvor, ať už jakkoliv nádherný, žádná věc jakkoliv monumentální - nejsou hodní uctívání - pouze Bůh sám! Dokonce i tento obdivuhodný tvor praví, že je pouze služebníkem, jako Jan sám. 19:11-16.. Jan už několikrát viděl „otevřené nebe“ ale nikdy ještě tak, jako nyní. Tady je ten „Rytíř na bílém koni,“ kterého očekávali Židé, jako Mesiáše! O totožnosti tohoto jezdce není pochyb. Nebyl jsem si tak jistý v Apo.6:2, jak jste jistě četli. Zde je to jasné - kdo jiný by mohl odpovídat popisu v těchto verších? Ty první koruny, které Mu pod nohy házeli ti starší (4:10) se jmenovaly „stephanos“= „vítězné.“ Tyto jsou „diadema,“ „triumfální.“ Přes tyto diadémy bylo něco napsáno - Jan to viděl, ale nemohl to rozluštit.

Ta slova z veršů 11, 13 a 16 přečíst mohl - to jsou jména, která každý Křesťan zná! Krev na Jeho šatu není Jeho vlastní, ale Jeho nepřátel. Jak už jsme si řekli, to veliké údolí bude plné armád z celého světa. Zde Ho vidíme, jak projíždí jižním koncem Edomu (Izaiáš 63:1). V těchto verších máme jak symbolismus, tak i holou skutečnost. Jistě, ta krev na Jeho oděvu může být symbolická právě tak, jako ty koně - ale ti mrtví jsou realita, vítězný Kristus je také skutečný. Sem patří všechny ty verše, které jsme četli, jak jsme tak procházeli Božím Slovem. (Ageus 2-7(8), Zachariáš 14:3-4, Malachiáš 3:2).

A Nový Zákon právě tak: Matouš 24:30, 2 Tesal.1:7-8, Titus 2:13. A za Ním jede armáda, jakou ještě svět nepoznal! Všichni v bílém, na bílých koních. Tato událost byla prorokovaná ještě dávno před Potopou (Juda 14,15), a později Davidem (Žalm 149:5-9). Podle tohoto Žalmu bojují i ti, kteří jedou s Ním. A do této scény zapadají slova proroka Joéla, který žil 800 let před Kristem:“Ať se národy probudí a přitáhnou do Údolí Jošafatu, zasednu a budu soudit ... chopte se srpů, dozrála žeň v Údolí Rozhodnutí....“ (Joél 3:12-14, zkráceno)

Armageddon

19:17-21... Démoni přemluvili všechny krále, aby poslali své armády k Armageddonu (16:13-16). Od Satana až po posledního malého vládce, všichni vědí, že se vrací Král králů - vždyť prožili tolik Jeho soudů! ALE ONI JIŽ NEMAJÍ TOUHU PO SPÁSE - PO NADĚJI NA BOŽÍ ODPUŠTĚNÍ - jdou bojovat, buď zvítězit - nebo jít do záhuby! A tak tam všichni stojí a čekají, až se nebe otevře a přijede jejich nenáviděný protivník. Toto pozvání je, v pořadí druhé. To první (Jan 7:37) přijali ti, kteří nyní přijíždí s Ním. To druhé je pro ptactvo. Všichni ti, kteří vzdorovali až do konce, se stanou potravou pro supy a jiné masožravé opeřence. Teď čti pozorně! Pro podobnosti po bitvě, mnozí komentátoři spojují Ezechiela 38 a 39 s touto bitvou. Toto je velmi, velmi nepravděpodobné! Proč? Jedna bitva probíhá na „horách israelských“ ta druhá na pláních Armageddonu, v Údolí Jošafatu. První porážka je způsobena přírodou, která je kontrolovaná Bohem, tu druhou porážku způsobí Kristus s Jeho armádou. Navíc jsme to už rozebírali a psal jsem, proč musí ta bitva Goga a Magoga skončit před počátkem Doby Strastí..

Nemám ponětí, jak dlouhá byla doba, mezi veršem 19 a 20, kde už je vlastně konec boje, i když verš 21 ještě popisuje dozvuky celé bitvy - ale ten můj Bůh, je schopen to celé zakončit v minutách - tak Ho vidím já! Pakliže tito dva - Antikrist a Falešný Prorok, kteří měli - v očích svých věrných - nějaké nadpřirozené schopnosti, pakliže byli pojednou uchváceni ze středu svých armád - muselo to jistě vzbudit paniku! Jak to Kristus udělal nevíme a není to důležité - možná, že to jednou uvidíme na vlastní oči!

Verš 20 je první zmínka v Bibli o „ohnivém jezeře“ - alespoň v tomto specifickém označení. O tomto se diskutovalo po staletí ... Kde je? Je skutečné, nebo je to pouze „stav mysli?“ Pakliže jsou tyto plameny reálné (jak známe plameny my) jak to, že tam vydrží lidská těla (jak je známe my) po věčnost? Ohnivé jezero není - v žádném případě - to stejné, jako Hádes nebo Šeól Starého Zákona! Toto je zřejmé z informace, která říká, že mrtví v Hádesu jsou nejprve vzkříšeni, a potom vhozeni do tohoto jezera, jak se dozvíme ve 20:13-15. Když se vrátím do Daniela 7:11, mám povrzené to, co mi říká Jan, ale přiznám se, že ten další verš 12, vyžaduje více práce! Vysvětlím to jedině tak, že se zde jedná o ten Poslední soud, na který budou čekat v Hádesu 1000 let, a potom půjdou do jezera také. Ale i kdyby se nejednalo o těla, (jak je známe), duch člověka, který mu dal Bůh - je věčný duch, který nikdy nekončí. Po prvních tisíc let (Apo.20:5) budou Antikrist a Falešný Prorok sami v tom celém jezeře. Sami, se svou nenávistí, která je bude mučit po celou tu dobu. Jak to bude, až se k nim přidruží ti, kteří v ně tolik věřili, to už je opět něco jiného! Na to se podíváme v kapitole 20...

20:1-15... Tato kapitola byla vždy - po staletí - zdrojem diskusí, bojů a různých názorů. Vlastně podle toho, jak vysvětlíš tuto kapitolu se pozná, jak vysvětluješ Apokalypsu a - v širším smyslu slova, jak vysvětluješ Bibli vůbec... A opět jsme u stejné otázky, jako u toho „ohnivého jezera“: Je to skutečné, tisíc let dlouhé období, nebo je to jen symbolické číslo? Bude Ježíš Kristus skutečně, fyzicky vládnout na Zemi - nebo to znamená, že jednou bude celý svět obrácený na Křesťanství, a tím se vlastně podrobí vládě Krista? Co se Satanem? Je opravdu někde v podzemní „šatlavě,“ nebo tím, že všichni přijmou Krista ztratí svou moc nad lidstvem? Už jsme to měli na začátku Apokalypsy, ale osvěžme si paměť. Tři hlavní směry jsou: Před-mileniální (Premillenialism), který přistupuje s doslovným pohledem na vysvětlení této statě. Kristus přijde ve slávě na zem, spoutá - doslova, skutečně - Satana, a bude skutečně, svou osobní přítomností, vládnout skutečných tisíc let s pomocí svých vzkříšených věrných...

Po-mileniální (Postmillenialism). Přívrženci tohoto pohledu berou jen částečně literární přístup tím, že učí o skutečném období křesťanské spravedlnosti na Zemi. Kristova vláda bude spirituální, skrze vliv Jeho Církve, která bude učit Kristovo evangelium po celém světě. On sám se vrátí až po tom, co se skončí Milenium, a stvoří novou Zemi...

Amillenialism (nemám český opis), je pohled čistě spirituální. Millenium se rovná Období Církve. Kristovo Království bylo založené symbolicky, když Kristus porazil Satana svou dobrovolnou smrtí na kříži - kdy jej, symbolicky „svázal,“ a sám se vrátí na konci Období Boží milosti, jinak Období Církve, a vykoná poslední soud... Tady máš všechny tři, vyber si. Už jsi prostudoval(a) téměř celou Bibli - už musíš mít vlastní kritický přístup. Já už jsem Ti naznačil, že jsem zaujal, po těch letech, pohled první, a podle toho, považuji každou knihu, každou kapitolu, každý verš za doslovnou pravdu, pokud mi není naznačeno, že to mám považovat za symbol.

20:1-3... Jsou dvě možnosti: Tím andělem je Kristus, který má klíče od Hádesu. (1:18) Není to nutný pohled, protože zde máme dva popisy: „Ten který seděl na koni,“ (19:21 překlad z řečtiny), a druhý „anděl přicházející z nebe.“ (20:1) Kromě „klíče,“ držel anděl ještě „řetěz.“ Tento jistě není řetěz, jaký koupíš v železářství - Satan je bytost spirituální. Musí to být něco, co jej bude držet po tisíc let v izolaci. O totožnosti uvězněného není také pochyb. Je to ten starý, rudý drak, had, který svedl Evu, a který vládnul světu po dlouhé věky...

Zde máme první zmínku o „tisíci letech.“ Vidíš sám-sama, že text nenasvědčuje nic, co by mně nutilo brát to časové období jinak, než doslovně. Zde bych poukázal na nesrovnalost Po-mileniální pohledu. V tom „jeho“ Mileniu, (Doba Církve) už uplynulo téměř dva tisíce let!) A „Amilenialista?“ Bible občas používá „tisíc let“ ale nikdy v symbolickém smyslu! Kromě toho se tato doba „tisíci let“ vyskytuje šestkrát v této kapitole, a ani jednou nenaznačuje jiný výklad! Další důkaz pro Před-milenialism: Po téměř dva tisíce let byl Satan mnohem aktivnější, nežli byl v celé historii před Érou Církve! Když Petr varuje, (1 Petr 5:8) je velmi obtížné z toho vysoudit, že „Satan je bezmocný a svázaný! Ovšem to se Ti jen snažím pomoci, abys našel-našla svůj vlastní pohled! Nevím, kde je ta malá „samotka,“ ve které bude tento speciální vězeň, po tisíc let zavřený, ale v řečtině je pro toto místo nazvané „abussos,“ což znamená „bezedný.“ Bible to sice nenaznačuje, ale zdá se být logické: Pakliže bude Satan zavřený, potom nevidím důvod, proč by Kristus neizoloval také armádu démonů, která pod vedením Satana u Armageddonu bojovala. Zatím co ten „otec lži“ „sedí,“ svět je zbavený toho nejstrašnějšího nepřítele, a zdá se (i když tomu tak nebude, podle 20:7-10), že by to mohlo být ideální klima, pro poznání Jeho lásky těmi, kteří v Mileniu budou žít.. A nejenom klima spirituální, ale i fyzické: Zdá se, že se vrátí to - nebo něco podobného tomu, co bylo před Potopou. Izaiáš 11:6-9, 40:4-5 a 65:16-25, to vidí pěkně optimisticky, ale podobných předpovědí je v Bibli tolik, že bych se nedostal dál! Najdi si je! Zdá se, že i „matička příroda“ se zcela uzdraví ze všech těch chemických nečistot jak ve vodě, tak i ve vzduchu. Vím, že o to usiluje každý ekolog - ale přátelé - to chce nejdříve to nejdůležitější, jak nám to radil Ježíš! (Matouš 6:33) Potom ten zbytek bude snadný! Nedovedu si dost dobře představit život v Mileniu - bude to zřejmě odlišné od toho, co známe! Jen tak si vzpomínám, že v 16:3, byl zničen život v mořích - mám potíže si představit moře tohoto světa bez ryb a ostatního života, i když si uvědomuji, že Bůh může cokoliv....

20:4.. Jan, ve správném překladu říká 4krát „A já viděl.“ Tím nám stále připomíná, že je očitým svědkem těchto událostí. ALE KDO JSOU TITO SOUDCI - A KOHO BUDOU SOUDIT? Když si přečteš řádně verš, který toto popisuje, poznáš, že to jsou ti stejní, kteří seděli kolem svatební večeře Ježíše Krista, kteří s Ním jeli na těch bílých koních k Armageddonu. (Apo.19:8, 14,) Tito všichni byli vykoupeni Jeho krví, vzkříšeni z hrobů, a uchváceni do Jeho přítomnosti. Jejich skutky byly zhodnoceny u Jeho Soudné Stolice a jejich odměny byly uděleny. (1 Korint. 3:11-15) Připomíná mi to 1Korint. 6:2. Jako vždy, měl pravdu! A co Daniel 7:22?

Dále máme už slíbená soudcovská „místa“ dvanácti apoštolům. (Matouš 19:2k8) Na místo Jidáše bezesporu patří Pavel. Dále máme Ježíšovo podobenství o hřivnách, (Matouš 25:14-29, Lukáš 19:15-26) kde míra autority (odměny) bude měřena podle věrnosti ve službě. Nakonec už na začátku Apokalypsy (1:5-6) se poukazuje na budoucí autoritu věrných......



„Povstali k životu“ musí být nevyhnutelně poukaz na vzkříšení těl, protože Ježíš učí (Matouš 22:32, Marek 12:27) že „Bůh není Bohem mrtvých, ale živých“ - a mluví o Abrahámovi, Izákovi a Jakubovi. Ti byli v té době přece (podle lidského měřítka!) mrtví, že? A co potom ty duše pod oltářem (6:9) které mluvily, stěžovaly si - prostě „žily?“ „Povstali k životu“ znamená už tělesné bytosti. VZKŘÍŠENÍ („anastasis“ = povstat, zdvihnout se) ZNAMENÁ VŽDY TĚLO - NE DUŠI-DUCHA, protože pak bych se otázal: A jak vstává duše-duch?

Domnívám se, že Kristus před tím než nastoupil na svůj pozemský trůn, pobil všechny ty armády u Armageddonu, a ti kteří byli zabiti během Doby Strastí, jsou již také vzkříšeni. Takže, logicky, jediní, kteří na zemi zůstali, jsou ti, kteří se nezúčastnili vojenského tažení a unikli všem soudům, a ti, kterým se podařilo uniknout Antikristovým katům a nepřijali znamení, ani na čelo, ani na ruku! A ty bych viděl jako „kozlové“ a „ovce,“ které andělé shromáždí před Jeho trůnem. (Matouš 25:31) Kolik jich bude? Kdo ví? Ale když se podívám do Izaiáše 24:1-6, tak ten poslední verš končí: „A ZŮSTANE LIDÍ MALIČKO“....

„Kozlové,““ovce“ - jaký je mezi nimi rozdíl? Když se na to budeš dívat povrchně, podstata jejich viny, nebo neviny se bude zdát legalistická, ale ve skutečnosti bude velmi realistická, když si uvědomíš, v jaké době tito lidé žili! Ti, kteří budou souzeni jako „kozli,“ odmítli pomoc „i těm nejmenším z mých bratří,“ kteří trpěli žízní, hladem, zimou, nebo čekali na popravu - ať už ze strachu, nebo proto, že souhlasili s jejich pronásledovateli. Tito lidé by bývali znamení Antikrista - kdyby šlo do tuhého - přijali. Tito, právě jako ti, kteří se zúčastnili bitvy u Armageddonu, budou zabiti, v Hádesu přetrvají Milenium a budou předvedení před Velký Bílý Trůn (20:11).

Na druhé straně lidé, označení jako „ovce“, byli odvážní, milosrdní a poskytli pomoc i za cenu rizika ztráty vlastního života. Tito lidé, by bývali určitě znamení Antikrista odmítli, a tím by se ukázal jejich postoj vůči Bohu. Tito lidé by bývali Krista určitě příjmuli, kdyby se k nim Jeho evangelium dostalo. (To „kdyby“ si mohu dovolit, protože píši o soudu, kde předsedá Kristus, který ví konec věcí, ještě před jejich počátkem! Jinak by to znělo,jako komunistické soudy (a to není legrace!) které často vynášely rozsudky na základě prohlášení: „I když nejsou přímé důkazy, že to obžalovaný spáchal, soud dospěl k přesvědčení, že by to býval udělal, kdyby se mu naskytla příležitost!“(To není vtip!)

Ovšem ovce nejdou do nebe, ale „zdědí království, připravené pro ně od počátku světa.“ (Matouš 25:34) Jejich víra, která se prokázala v dobách zlých a nebezpečných, jim nakonec zajistí věčné život. (Matouš 25:46) Ti „bratří,“ o kterých Ježíš hovoří, mohou být POUZE PRONÁSLEDOVANÍ KŘESŤANÉ protože Ježíš NIKDY nenazýval Židy - jako národ - svými bratry! „Mojí bratři jsou ti, kteří slyší Boží Slovo a konají jej!“ (Lukáš 8:21)

„Kozli“ se budou skládat - téměř výlučně - z pohanských národů (proto také ten název Soud Pohanů - Národů, (Matouš 12:18) Proč? Protože národ Israel procházel 3 1/2 roku (nejméně!) něčím, co nazývá Jeremiáš 30:17 „čas soužení pro Jakuba,“ (Israel) jehož konečný výsledek bude obrácení celého Israele, při slavném návratu Krista. (Zachariáš 12:10, 13:1, Římanům 11:26) Spasený Israel v tomto čase také „zdědí království a vejde do Milenia. A tak Bůh splní slib, který dal Abrahámovi, Izákovi a Jakubovi.

Z každého národa - s Israelem v čele, zůstane určitý počet těch kteří přežili, a počnou budovat své devastované země. I když počáteční množství bude malé, podmínky pro růst populace budou opět ideální pro vzrůst obyvatelstva. Dále se domnívám, (silně!) že lidský věk se opět vrátí k před-potopnímu standardu. Jestli Tě to překvapuje, podívej se do Izaiáše 65:20. Tohoto se dá dosáhnout tím, že se vrátí před-potopní klima, zemědělské podmínky, a také možná částečně skrze vědecké a technologické objevy mileniálních vědců. Tou druhou polovinou poslední věty si tak jistý nejsem - bude tu, osobně vládnout Kristus, a já tam „tlačím“ vědu! Nevím, tohle bych raději vymazal, ale nechám to - trap se s tím Ty!

Nemám ale pochyb o tom, že Israel bude v Mileniu vedoucím národem světa! (Micheáš 4:2) Nakonec národy budou nucené toto zřízení přijmout. (Zachariáš 14:16-17) Chrám bude znovu postaven v Jerusalémě. (Ezechiel 40 až 46) Překladatelé ekumenické Bible to nazývají Novým Jerusalémem, což je nesmysl!

Tam přece žádný Chrám nebude! (Apo.21:22). Ezechiel popisuje Chrám v Mileniu! Co mne zarazilo, je znovu zavedení krvavých obětí! (Ezech.43:19-27) Takové oběti byly zrušeny po smrti a vzkříšení Ježíše Krista, protože „On nabídnul jednu oběť pro vždy.“ (Židům 10:12) Během křesťanské éry je spása udělena skrze víru v Krista. V Mileniu to bude jiné. V tu dobu bude hrozně snadné v Krista uvěřit - vlastně bude nesnadné v Něj neuvěřit! Vždyť bude vládnout na této zemi - a nebude pochyb o tom, že On je Bůh! V každém období (dispensaci) byla spása, jak už jsem se zmínil (alespoň stokrát!) možná pouze skrze víru v Jeho smrt za naše hříchy. Před Jeho prvním příchodem, ve Starém Zákonu), lidé dokazovali svou víru v Boží vykoupení jejich hříchů tím, že nabízeli zvířecí oběti jako výkupné za své hříchy. V takovém případě tyto oběti sloužily: a) Jako pomůcky, které pomáhaly víře, b) Jako důkaz jejich víry. Nakonec i v Křesťanství je „víra beze skutků mrtvá,“ že? (Jakub 2:20). V Mileniu, s osobní přítomností Krista a Jeho vzkříšených věrných, se Satanem a jeho hordou někde „pod zámkem,“ - tam nebude místo pro nějaké intelektuální pochyby, co se Kristovy božské podstaty a pravdivosti Jeho Slova týče! Ovšem - spása i zde bude vyžadovat osobní víru a skutečný závazek vůči Kristu. A v této situaci - víc než kdy před tím - pravost takové víry musí být prokázaná skutky! Je zcela možné, že toto je - alespoň částečný důvod pro zavedení zvířecích obětí. V době Jeho slávy se nebude mnoho připomínat doba Jeho ponížení a té hrozné smrti na kříži - ale to je stále to, v co musíš uvěřit, pro svou spásu! A tak, možná, tyto oběti budou pomáhat jak k víře, tak budou i jejím důkazem. Jedině tak si to dovedu vysvětlit.

20:5-6...“Zbytek mrtvých“. To se týká, pochopitelně těch nespasených lidí, jejichž duše jsou v Hádesu. Tento slovní obrat „nepovstali k životu“ znamená nade vší pochyby, že „vzkříšení,“ znamená vzkříšení tělesné! Na konci Milenia tyto duše dostanou těla, nemám tušení jaká! Jejich duše nikdy neztratily vědomí své existence. (na příklad Lukáš 16:23, Apo.6:9) A tak fráze „znovu žili,“ by byla nesmyslná, kdyby se netýkala života v těle. Vzkříšení ztracených je to, co Ježíš nazval „vzkříšení k odsouzení.“ (Jan 5:29) Dále musíme rozlišit „vzkříšení spravedlivých.“ (Lukáš 14:14) Vlastně: Vzkříšením těch, kteří pro Krista zemřeli v Době Strastí, končí „první vzkříšení.“ To příští se odehraje tisíc let později. To první vzkříšení má několik fází, podle 1Korint. 15:20-23 - „každý v daném pořadí.“ Ale ať už jsi v kterémkoliv „pořadí,“ jsi-li v tom prvním vzkříšení, Tvá budoucnost je samá radost! Ta „druhá smrt,, která očekává ty ztracené, se Tě už nemůže dotknout.... Ti spasení, kteří budou vládnout s Kristem v Mileniu, jsou zároveň knězi - to znamená, že budou nejenom zastávat funkce v civilní administrativě, ale také budou spirituálními rádci. Detaily tohoto života nám Bůh ještě „nedodal.“ Co víme? Spasení budou mít své „občanství v nebi,“ ne na zemi - (Filip. 3:20) a budou odměněni „nebeskými příbytky,“ které připravil Kristus. (Jan 14:2-3) Nebudou nikdy bydlet na Zemi - alespoň ne do té doby, než se Nový Jerusalém přiblíží k, (nebo usedne na?) Zemi - koncem Milenia (Apo.21:2). Ale, s velkou pravděpodobností, budou vykonávat na zemi své povinnosti. (Lukáš 22:28-30, Ezechiel 37:24-25, Jeremiáš 30:9, Ozeáš 3:5) Někteří dostanou za úkol „spravovat deset měst,“ jiní pět.“ (Lukáš 19:17-19) Vypadá to, že bude odstupňovaná autorita jak v občanských, tak i spirituálních věcech. Někdo by mohl namítnout, že počet vzkříšených Křesťanů, společně se spasenými z jiných období (před-potopní, starozákonní, a ti, z Doby Strastí), bude vysoko převyšovat počet těch, kterým máme „vládnout,“ že bude více „učitelů a vůdců,“ než „poddaných“. Podívejme se na tento problém:

Pravda, Písmo nám mnoho informací nedává, ale je tu několik faktorů, o kterých se dá uvažovat. V první řadě: Ne každý spasený obdrží odměnu! Bude mnoho takových, kteří se jen tak tak zachrání, viz 1 Korint. 3:15, takže příležitost mít nějakou tu „funkci“ v Mileniu, bude dána někomu jinému (Lukáš 19:24-26). Nezapomeň, že bude mnoho těch spasených, kteří sami budou ještě potřebovat určitou míru dohledu a vedení v Mileniu! Těch kteří dosáhli vyšší spirituální znalosti ve dnech jejich životů na zemi, bude - možná zapotřebí, aby učili ty, kteří zemřeli jako „babies“ v Kristu!

A co takoví, kteří zemřeli jako děti? Vím, psal jsem o tom v Římanech - ale nepovažuji se za takového „experta,“ abych ten můj názor, který jsem tam vyjádřil - považoval za konečný! Je nemožné vědět, kolik spasených bude žít v nebi během Milenia. Henry M.Morris, který mi zde v Apokalypse mnoho pomohl svými úvahami se domnívá, že jich bude kolem 4 miliard. Podle něho je to asi deset procent ze všech, kteří na této planetě žili. Říká, že převážná většina lidí zemře nespasená, podle Matouše 7:13-14, a tak, že deset procent je rozumný počet. Nevím, ale zdá se mi to být - podle toho jak vidím dnešní svět - příliš vysoké číslo. Zamysli se nad tím:

Kolik si myslíš, že je v Praze, skutečných Křesťanů?

Ať už je to konečné číslo jakékoliv - určitě bude vyšší, nežli počet těch, kteří budou na Zemi žít na počátku Milenia. Ovšem, jak už jsem se zmínil, lidstvo poroste rychle - a je docela možné, že ti spasení budou mít „plné ruce práce“ ke konci Milenia! Máme ještě další zvědavou otázku: Existuje „nesčetný zástup andělů,“ (Židům 12:22) kteří byli stvoření „ke službě těm, kteří jsou spasení,“ (Židům 1:14) - a tento vztah bude zřejmě pokračovat i ve věčnosti - co uděláme s tímto pohledem? Pravda, mnoho andělů se postavilo proti Bohu a jsou „odsouzení k věčnému ohni.“ (Matouš 25:41) Ti, kteří zůstali věrní účelu, pro který byli stvoření, budou plnit vůli Krista - a (tady jsem na „slabém ledu“) i těch, kteří s Ním vládnou. Tak nějak by se dal vysvětlit ten obtížný verš z 1 Korint.6:3 :“Copak nevíte, že budeme soudit anděly?“

Jeden z nejvěrnějších obrazů padlého tvora druhu „homo sapiens“ se nalézá v této části Bible. Po tisíci letech dokonalého prostředí. S dostatkem - a i nadbytkem všech materiálních potřeb. Se spirituální radou a pomocí každému, kdo požádá. V prostředí bez zločinu, válek, nemocí. (?) Bez přítomnosti Satana a jeho věrných. V osobní přítomnosti Spasitele, který všechny tak miloval, že se za ně obětoval - po tom všem zase uvidíme ohromné množství lidí, kteří se - znovu - nechají obelstít Satanem - a půjdou proti Bohu - nebo přesněji, proti jeho dětem.... Satan z vězení neuprchnul - Kristus ho - na krátký čas vypustil, aby vyzkoušel věrnost těch, kterým po tu dlouhou dobu vládnul a kteří byli plně obeznámeni s Jeho evangeliem - kteří poznali Jeho lásku a laskavost. Po tom všem, opět půjdou se Satanem, kterému už jde pouze o jedno: Dostat co nejvíc těch nenáviděných lidí tam, kam půjde on..

20:8-10....Verše 8 a 9 přímo vybízejí k zamyšlení nad touto budoucí situací. Jsem člověk stejného druhu, jako ti, kteří přijdou po mně a zachovají se tak, jak Bůh píše, že se zachovají. Jsou to stejní tvorové, jako já a Ty - a přece je obtížné toto komentovat! Podívám-li se zpět do historie lidstva, najdu na každé „stránce“ špínu, která úplně z našich činů teče! Ale mám, jakés- takés vysvětlení, (ne ospravedlnění!) a to je ta skutečnost, že už jsme se, do toho nečistého světa narodili! Otevřeli jsme oči, začali chápat a už tu byly malé „podrázky“, malé lži, malé nepoctivosti! Viděli jsme, jak naše rodiče jednu věc mluví, druhou dělají. Dělej to, co ti říkám, ne to, co dělám!“... je starý vtip. A tak budeme žít až do své smrti, jestliže nám Bůh nezmění srdce. Bez Jeho zásahu se nezměníme! To věděl už král David, (Žalm 51:10(12) to poznal Jeremiáš, (17:9), na to nás upozorňoval Ježíš. (Matouš 15:19, Marek 7:21) Podívej se na obrázek z těchto dvou veršů! Přes všechen ten klidný, bezpečný a šťastný život - navzdory té Jeho lásce, na kterou se dá - v té době doslova „sáhnout,“ stále budou miliony těch, kteří Ho ve svém srdci odmítnou! PROČ? Jak už jsem se zmínil, jsem stejný tvor, a měl bych to pochopit - ale nejsem toho schopný! Možná, píši „možná,“ že lidem kteří vyrostou v takovém dokonalém prostředí, začnou povídky a vyprávění o minulých časech před Armageddonem, být takové přitažlivé, svádivé. Pozor! „Zlo“ má někdy oslnivě nádherný povrch!

Pamatuješ se na ty dvě krabice? Jedna od Boha, druhá od Satana? Ano, tak někdy „Zlo“ vypadá. A tito lidé počnou hledat „svobodu,“ budou chtít vědět „kdo vlastně jsou“ (tohle cliché znám velmi dobře z USA, z konce šedesátých let, kdy „flower children.“ jinak hippies, hledali „svobodu“ v hromadném sexu, v drogách, v orientální filosofii - a hlavně v „somráckém“ životě plným špíny a morálního bahna. „Hledám, odkud jsem přišel, a kam jdu!“ byla ta stereotypní odpověď. Podáš jim Bibli, a oni odpoví, že to musí najít sami - bez cizí pomoci. Přes to všechno dobré kolem nich, bez přítomnosti Satana, jejich srdce jsou PŘIROZENĚ tak špatná, jak je popisoval Jeremiáš! Jsou špatná z důvodu genetické dědičnosti, (či něčeho takového) a oni MUSÍ přijmout Krista za svého osobního spasitele, než jim On může jejich srdce změnit! A to je ten důvod, proč bude Satan ještě jednou vypuštěný na svět.

VŠECHNY TYTO MILENIÁLNÍ GENERACE BUDOU KONFRONTOVANÉ S JEDNODUCHOU VOLBOU: BUDOU VĚŘIT SPASITELI-BOHU, A NEBO SI ZVOLÍ - KDYŽ K TOMU KONEČNĚ DOSTALI PŘÍLEŽITOST - SATANA, JAKO SVÉHO bOHA - A HŘÍCH, JAKO ZPŮSOB ŽIVOTA? To bude ten konečný test lidstva! V minulosti lidé používali ekologické problémy, lidské problémy, chudobu, rozvrácené rodiny, pornografii, války, nemocí a prostředí vůbec, jako výmluvy pro odmítnutí Krista. Ale toto všechno bylo potlačené po tisíc let, a tak zůstane - jako jediná příčina - zlé, zkažené srdce!

Satan byl - po celou dobu, jak ho známe - vždy jen lhář a ničitel. Ani těch tisíc let v „díře“ ho nezmění! Opět použije tu stejnou strategii, jako před tím: Použije za spojence lidské tvory. Tentokráte jeho vyhlídky se budou zdát lepší, než kdykoliv před tím. Proč? V této době, lidská populace dosáhne nejvyššího počtu ve své historii! Lidé konečně - jako výsledek tisíce let dlouhověkosti, a dokonalého prostředí „zaplní zemi,“ jak to měl Bůh v úmyslu již na počátku. Je zcela možné, že i sám Satan bude překvapený, kolik těch lidiček se mu podaří oklamat! Setká se s většinou národů - jak je znal po tisíciletí - ale zdá se, že budou ještě „zralejší“ pro jeho lež, než kdy dříve! Je pravděpodobné, že mnohé národy přestaly navštěvovat Jerusalém, aby tam vzdaly hold Králi, a stihnulo je za trest sucho. (Zachariáš 14:16-19) A když ten starý „drak“ vyšle své posly k národům a jejich vládcům, bude to jak v Apokalypse 16:13-16. Jsem si jistý tím, že toto démonické povstání se setká s odporem Kristových věrných, kteří slouží jako vedoucí spirituální síly mezi národy. Ale ani tito nebudou schopní zastavit to obrovské množství těch, kteří chtějí uniknout „okovům dobra.“ Ten starý trik bude opět fungovat, a lidé se vrátí k té humanisticko-evoluční lži, kterou my tak dobře známe! Jelikož Satan bude potřebovat lidské vojevůdce pro své zlem posedlé armády, obrátí se na staré spolehlivé nepřátele našeho Boha. Gog a Magog. Babylón byl, pochopitelně totálně zničený, ale severní království Magog, (kdysi SSSR), se stalo opět velmi početným a silným národem, který byl zřejmě ochotný stát v čele povstání. Magog, vnuk patriarchy Noého, druhý syn Jefetův, založil veliké království na sever od Černého a Kaspického moře. Původně se nazývalo Scythie, nakonec Rusko. Také bratři Magoga, Mešeš a Tubal, se vystěhovali do severních oblastí. Jména Moskva a Tobolsk se zdají být časem pozměněnými jmény zakladatelů těchto osídlení...

V Písmu se o nich píše velmi málo, kromě Ezechiela 38 a 39. Ale to co známe, je ztotožňuje se skupinami lidí, kteří založili Velkou Ruskou Říši pozdějších dob. Ty dvě kapitoly Ezechiela, které popisují budoucí zničení armád Magoga a jeho spojenců, jsme probrali. (Apo. 6) Protože tato jména se znovu vynořila, není divu, že někteří komentátoři se snažili spojit scény z Ezechiela, s touto kapitolou Apokalypsy. Ale, tyto dvě události, kromě shody jmen nemají spolu nic společného! V Ezechielovi: armády z jasně jmenovaných národů, napadnou Israel (z nejzazšího severu 39:2) a jsou zničené zemětřesením i sopečnou činností, v Apokalypse „ohněm, který vzejde od Boha.“ V Ezechielovi je zničení armád následováno sedmi měsíci pohřbívání, a sedmi lety spalováním zbraní. V Apokalypse následuje obnova Země a Poslední Soud.

Už jsme si řekli, že Ezechiel 38-39 se odehraje (podle mně) ještě před Dobou Strastí, a tak mezi těmi „Magogy“ leží minimálně tisíc let! I když většina „Magogitů“ - Rusů, byla vyhlazena během Doby Strastí, a jejich velký „vůdce“ Gog, byl pohřbený na israelských pláních, těch zachráněných zůstalo jistě dost, aby se mohli znovu rozrůst do toho velikého množství, které popisuje tato kapitola. Jistě, se Satanem půjdou i národy jiné (nebo jejich části), ale zdá se, že národ Magoga bude v čele. Verš 9 nám neříká, jak dlouho bude trvat to konečné povstání. Víme pouze že začne, až po skončení Milenia. Ovšem zdá se podle textu, že ten konec bude velmi rychlý. Během Milenia nebude povolena žádná výroba zbraní (Micheáš 4:3), ale pakliže mohu, (a jinak to ani neumím!) myslet v normách života jak jej znám dnes, technologie a věda vůbec by mohla udělat - ne kroky, ale skoky, v tom čase tisíciletého míru. Proto problém výroby nových, nám zcela neznámých zbraní - může být rychle vyřešený. Armády v ohromném množství, potáhnou (po kolikáté už?) na Jerusalém, kde vládne Kristus se svými věrnými. Zřejmě toto povstání nabude globálních rozměrů, a tak - i ostatní spasení se stáhnou ze svých působišť zpět ke Kristovi, do Jerusaléma. Osobně se domnívám, že těm vzkříšeným lidem se nemůže nic stát - nikdo nemá na to, aby jim ublížil - a tak se stahují zřejmě jen proto, že vědí, co se stane.

Zdá se mi, že tentokrát už lid Israel zůstane věrný svému Mesiáši a chce se mi věřit, že i zbytky z ostatních národů zůstanou mimo tento konflikt. Nevím zda se všichni stáhnou do Jerusaléma - Bible to neříká - ale Jerusalém bude obklíčený na kilometry ze všech směrů. Satan se přece jen dočkal ještě jedné bitvy o nadvládu ve vesmíru.. Ten náš Bůh je tak trpělivý! Někdy čeká téměř po celý život člověka, aby ho nakonec přesvědčil o tom, že On, Bůh, je ta jediná naděje, jediná opravdová láska a jediný skutečný život.. Ovšem i Jeho trpělivost má své meze. Když uvidí (jistě, On tohle všechno věděl ještě před tím, než „zavěsil Zemi do prostoru,“ ale bylo zřejmě zapotřebí, aby toho byl svědkem celý vesmír) jak rychle je lidstvo - po těch, tak dlouhých letech míru a poslušnosti - opět ve vzpouře proti svému Stvořiteli - Bůh prostě „zatáhne oponu“ a ohnivý kruh zničí ve vteřinách všechny ty, kteří se proti Němu postavili...Ovšem toto je jen malé „ochutnání“ toho, co na ně čeká!

20:10.. Zde je ten finální obraz toho „syna jitra,“ který - jako nejvyšší stvoření Boha vesmíru, „se procházel v Edenu ozdoben všemi drahokamy,“ „zářivý cherub ochránce.“ (Ezech. 28:13-14). Dokonalý tvor, který - pro mně nepochopitelně - našel v sobě pýchu a rozhodl se, že porazí svého Stvořitele a sám se posadí na Jeho trůn. Podvedl celý svět, ale tragikomedií je ta skutečnost, že nejvíce podvedl sám sebe! A jestliže si to Satan neuvědomil už dříve, určitě tak učinil, když se přibližoval k tomu ohnivému jezeru: Vesmír není tou konečnou realitou! Bůh-Otec, není tvorem, který by se tak nějak vypracoval na „boha!“ On stvořil prostor, čas a vše, co existuje a On je tím neodiskutovatelným Králem navždy! Po dva tisíce let byli ti dva největší spojenci Satana - Antikrist a Falešný Prorok v plamenech ohnivého jezera, kde se k nim přidá Satan.

PEKLO JSOU MUKA - NE NON-EXISTENCE! JE TO MÍSTO, KDE ZTRACENÍ LIDÉ JSOU - NE, KDE BYLI ! JEJICH TĚLA (MOŽNÁ) - BYLA ZNIČENA, ALE ONI JSOU STÁLE V PEKLE! Opakuji znovu, na adresu všech těch lidí, kteří učí, že peklo neexistuje (Svědkové Jehovy a pod.), aby mi vysvětlili větu: „a budou trýzněni dnem i nocí, na věky věků,“ jak zde, tak i ve 14:11.

20:11.... Před užaslým Janem se rozprostírá scéna, jakou ještě nikdy neviděl! Ta scéna je tak oslepující svou nádherou, že i Země a nebe jako by se rozpustily v té záři. Oheň, který spadl z nebe na ty vzdorné armády, nebyl nic jiného než odhalená sláva, čistá, žhavá energie Stvořitele v Jeho plné slávě! A nyní ta stejná kosmická síla proniká až do samotné atomické struktury země a ta se vypaří v gigantickém výbuchu, ve kterém Země, jak jsme ji znali, skončí. Už Petr (2 Petr 3:7, 10,12), nám o tom píše. V českém překladu je „vesmír se žárem roztaví,“ což je chybné, protože to řecké „stoicheiôn“ znamená základní částečky hmoty, my jim říkáme „prvky.“ I prvky budou roztaveny, aby se odstranila veškerá „lidská práce“ a také i kletba, kterou vyslovil Bůh v Genesi 3:17. Také atmosféra musí být „přetavena“, protože je spjatá neodlučně s Zemí. To je to, o čem hovoří Ježíš v Matouši 24:35, a zde je to ještě lépe graficky vyjádřené „Země i Nebe uprchly.“ Toto ovšem nelze považovat za anihilaci Země a její atmosféry! Podle principu o zachování hmoty/energie, nic nemůže ztratit svou existenci KROMĚ NĚJAKÉHO ZÁZRAČNÉHO BOŽÍHO ZÁSAHU! Ten jev, na který se Jan dívá, může být změna celé Země a její atmosféry do energie! Tím se zničí všechny pozůstatky nákazy Zla. V každém případě pevná Země a její atmosféra zmizí tak, že místo kde byla, zůstane na určitou dobu (?) prázdné. Sice tomu moc nerozumí, (pokud, vůbec!) ale dalo by se to tak nějak popsat. Nad tímto trůnem není žádná duha (porovnej 4:3), která by hovořila o milosti uprostřed soudu. Není zde vidět ani Beránek, na rozdíl od 5:6. Vidíme zde pouze oslepující záři Božské Justice. Není zde ani jedna lidská bytost, ani Syn Člověka. Je to spíše majestátní, hrůzu nahánějící „Přítomnost“ nikoho jiného, než našeho trojjediného Boha Stvořitele, Spasitele a Učitele. Krále a Soudce celého vesmíru, „který jediný je nesmrtelný a žije ve světle, kterému se žádný člověk nemůže přiblížit.“ (1Timoteovi 6:16)

Nemáme žádné informace, o obyvatelstvu mileniální Země, kteří se žádného povstání nezúčastnili. Víme jen o těch, kteří byli zničeni u Jerusaléma. Lidé, kteří se uschovali v Jerusalémě, byli jistě nějakým způsobem uchráněni - ale Země se proměnila v jednu velikou kouli čisté energie. Je jasné, že Bůh nějakým způsobem „transportoval,“ (něco jako Rapture?) všechny zemské tvory, které by tento očistný proces jistě zničil. Kam, o tom samozřejmě, nebudu ani přemýšlet!! Nejsem si jistý, zda tuto ochranu potřebovali spasení lidé, v jejich nových tělech - zde se dá jen spekulovat!

Tito Kristovi věrní, nejsou vidět nikde kolem Velkého Bílého Trůnu, neboli Posledního Soudu. První zmínku o nich nalézáme až když Nový Jerusalém, „přistane“ nad Zemí - nebo na Zemi? Od té chvíle budou Boží děti žít v Nebeském Městě. Ti spasení, kteří byli účastníky Rapture, a ti kteří byli spaseni během Doby Strastí, a jsou už tak nějak „zabydleni“ kolem Krista, dostanou ještě „přírůstek“ těch, kteří přijmuli Krista během Milenia. Ovšem, než se nám tento obraz přiblíží, uvidíme poslední - snad největší tragedii lidstva - dovedenou, do svého strašného konce. 20:12. Opět bych chtěl připomenout, že termín „mrtví,“ se vztahuje pouze k tělu! Duše - duch pochopitelně zůstaly ve vědomé existenci v Hádesu po ta staletí, či déle, zatím co tělo se rozpadlo v prach. A tak, jak už jsem se tolikrát zmínil: „Vzkříšení“ lze aplikovat pouze na tělo. Ti, kteří byli „mrtví v Kristu,“ (1Tesal. 4:16) byli vzkříšeni ještě před Mileniem, ale „zbytek mrtvých neožil, (t.j. zůstal bez těla) dokud se nezakončilo těch tisíc let.“ (Apo.20:5) Tamto bylo první vzkříšení, toto je vzkříšení druhé! Toto nazval Ježíš vzkříšením k odsouzení. (Jan 5:29) Ve skutečnosti toto slovo, v řečtině „krisis“, znamená rozhodnutí, obvinění, soud. Na příklad v příštím verši (Jan 5:30) je použito slovo stejné. Bůh má knihy, a tak žádný čin těch ztracených lidí, ať už dobrý či zlý, nebude přehlédnut! Jaké knihy to jsou - kdo ví - ale když my jsme schopní mít knihy na videových páskách - co si myslíš, že může mít Bůh? Když my jsme schopní uchovat obrazy a zvuky - Bůh který elektromagnetickou energii stvořil - bude mít jistě něco mnohem dokonalejšího. Myslíš si, že nemůže mít video záznam celého života ztraceného jednotlivce - a to i se všemi - jistě velmi nepříjemnými, detaily? A nejenom to! Jelikož Bůh zná i tvé nejtajnější myšlenky, obhajoba jako: „To mi nikdy nepřišlo ani na mysl!“ bude nemožná! A ještě jedno varování: Zřejmě každý záznam každého jednotlivce bude viděn a slyšen všemi, kteří tam kolem budou stát, aby každý musel uznat, že Boží spravedlnost je založena na skutečných faktech. Jelikož Bůh všechna ta fakta zná, a tím On sám o sobě ví, že spravedlivý je - musí to celé drama být jako svědectví pro jeho tvory. Něco podobného, jako když On, namísto aby Satana okamžitě zničil, nechal Zlo proběhnout až do konce. Potom zde máme další knihu, která neobsahuje záznamy skutků, ale nazývá se knihou života. V této knize byl - počátečně - zapsaný každý, kdo byl „počatý,“ a tím vlastně dostal od Boha „život“. Bohužel, většina lidí Krista odmítne, a tak Bůh, ať už hned na začátku, (protože On vidí už konec) a nebo na konci života, jejich jméno vymaže. (Exodus 32:33, Žalm 69:29(28), Apok. 3:5). Jeden zajímavý (pro nás těžko pochopitelný) pohled: Rozsudky budou proneseny - jeden za druhým - jak tam každý bude stát, a jeho život proběhne před očima všech. Pakliže by soud jednotlivce, trval jednu naší hodinu, potom by ta celá scéna, zabrala asi tak 5 milionů let - když vezmeme v úvahu, že asi tak 45 miliard lidí tam bude stát! Ovšem, to je malý zlomek vteřiny, ve srovnání s věčností (a to ještě hrozně nadsazuji!) TENTO SOUD JE SOUDEM SKUTKŮ - A PROTO VEŠKERÉ SKUTKY MUSÍ BÝT SPRAVEDLIVĚ ZKONTROLOVANÉ - HLAVNĚ VE SVĚTLE MOTIVACE A PŘÍLEŽITOSTÍ! Proč? „A ten sluha, který znal vůli svého pána a nekonal ji - obdrží ran mnoho. Ten, který ji neznal, obdrží ran méně“ (Lukáš 12:47-48). Zde máš ten důvod!

20:13... Když smrt přemůže člověka, jeho tělo se rozpadne, a promění v prach. Ta poznámka: „a moře vydalo své mrtvé,“ se hlavně vztahuje na to ohromné množství lidí, kteří zahynuli ve vodách Potopy - i když jistě i potom mnoho lidí, skončilo své životy na moři. Potopa zničila pozemský život na první Zemi, oheň zničil Zemi nyní. Je zcela možné, (jen úvaha!) že duše těch, kteří zahynuli v tomto roztavení Země, se do skutečného Hádesu již nedostaly, protože v okamžiku jejich zničení, se Země proměnila v ohnivou masu. A tak je zcela možné, že je Jan - okamžitě vidí ve verši 12, jak již stojí před Posledním Soudem...

V každém případě - každý ztracený muž i žena, kteří žili na této zemi - z každého národa - z každé doby - bohatí chudí - mocní i bezvýznamní - vzdělaní či negramotní - budou vzkříšeni do svých vlastních starých těl, na rozdíl od spasených lidí, kteří dostali nová nezničitelná, věčná těla. Bible to neudává, ale domnívám se, že to budou těla právě tak unavená, bolavá, plná nedokonalostí, jaké máme dnes všichni. Pavel naznačuje, že „toto smrtelné, musí vzít na sebe nesmrtelnost.“ (1Korint.15:53-54) A tak každý z těch ztracených lidí, ve svém těle, plným bolestí a slabostí, bude čekat, až Bůh jeho skutečný charakter obnaží před celým vesmírem. Potom bude nucen(a) přiznat, že rozsudek je spravedlivý. Spadají sem Ježíšova slova z Matouše 7:22-23!

Protože odmítli toho jediného, který byl schopný, a také ochotný, vzít na sebe jejich zlé skutky - a rozhodli se stát před Bohem, se svou vlastní obhajobou - projdou jejich skutky opravdovou a důkladnou prověrkou! A jelikož nejsme spasení (prohlášení za spravedlivé) vlastními dobrými skutky (Titus 3:5), nebudou mít, tito lidé, žádnou obhajobu ve svůj prospěch!

20:14... Výsledkem soudu, který se řídí pouze podle vykonaných skutků, je nevyhnutelně odsouzení! U tohoto soudu neexistuje výrok „Nevinen!“ a tak každý, který nespadal pod první vzkříšení, bude vhozen do ohnivého jezera. A tam zůstanou již navždy - se Satanem a jeho anděly, (Matouš 25:41) právě tak jako s Antikristem a Falešným Prorokem, kteří tam byli vrženi před tisíci lety. Přesný charakter tohoto jezera byl vždy předmětem úvah. Jsou tyto plameny reálné? V Novém Zákoně je víc, jak dvacet poukazů na plameny pekla - a nikde ani narážka na to, že by snad nebyly skutečné! A proto také Ježíš - víc než kdokoliv jiný - tak důrazně varuje před touto alternativou! Konečná lokace pekla nemůže být na této Zemi ze dvou důvodů: a) Ti dva první už v jezeře byli od Armageddonu, a Země byla přeměněna v čistou energii - ať už na krátko, či na dlouho. b) 2Petr 3:13 píše, že to bude Země, „kde pobývá spravedlnost.“ Písmo občas naznačuje, že by to mohlo být někde ve vzdálené části vesmíru. Ježíš mluví (Matouš 8:12) o „vyvržení ven do tmy.“ Tentýž slovní obrat použil v Matouši 22:13, a v 25:26-30. Juda (13), právě tak píše o „bludných hvězdách, pro které je navěky připravena nejčernější tma .“ 2 Petr 2:17 píše to stejné!

Dalo by se tedy uvažovat o tom, že odsouzení ztracenci budou posláni, aby si žili věčnou zkázu někde velmi daleko od Boží přítomnosti, od Jeho světla a lásky. Je zcela možné, že „gehena,“ peklo bude někde na nějaké vzdálené hvězdě. Hvězda je přesně tím, co bych nazval „jezerem ohně“. Jsou hvězdy, které - i když hoří- nevydávají svou zář v nám, viditelném spektru, takže zde by byla možnost „ohně a tmy.“ Nakonec bychom se mohli zamyslet také nad „černou dírou“, která - pakliže tyto existují - by zcela odpovídala popisu. Ale ať už ty plameny jsou cokoliv a existují kdekoliv - je otázka, zda ta stará těla odsouzenců nejsou zničená v prvním okamžiku (jakási „druhá smrt“), a potom zůstanou v těch plamenech pouze nemateriální bytosti, které prožívají svá muka navěky. Máš-li námitku, že duše přece nemůže fyzicky „trpět,“ podívej se do Lukáše 16:23-24! Nakonec je zcela možné, (pouze úvaha) že duše si zachovávají určitou podobu, nebo lépe řečeno formu, která se podobá té, kterou měla pozemská těla. Vždyť, jak se jistě pamatuješ, ten bohatec „poznal“ jak Abraháma, tak i Lazara! Pochopitelně, „vím, že nic nevím,“ ale takto mohu spekulovat na základě toho, co mi Bůh ve svém dopise napsal! Dám Ti ještě jednu možnost: Pakliže ta nová, nezničitelná těla spasených budou existovat už navěky - co když, ta stará, nedokonalá těla odsouzených budou také - existovat navěky? Zdá se to být „hororové“, a nepochopitelné - ale vzpomeň si, kolikrát Ježíš varuje, že „budou vhozeni do pekla, kde oheň neuhasne, kde jejich červ neumírá.“ (Marek 9:48) To slovo „červ“ je občas vynechané, občas přeložené všelijak. Nevím, co tím Ježíš myslel, ale nebudu ve sporu s Biblí, když se budu domnívat, že to znamená tělo. Zdá se mi totiž, že Ježíš naznačuje, že to finální peklo je místo, kde budou odsouzení, jejichž těla nebudou nikdy zkonzumována nezničitelnými, věčnými červy. Ježíš používá pro naše slovo „peklo“ výraz „gehena“, což bylo místo v Hinnomském údolí za Jerusalémem, kde ležely městské odpady společně s mrtvými těly popravených zločinců. Toto místo hořelo - z hygienických důvodů - nepřetržitým ohněm, a červi se neustále živili na mrtvolách...

20:15... Jak už jsme si řekli, v pekle budou přesně vyměřené stupně trestu právě tak, jako v nebi budou přesně odstupňované výše odměn. A obojí se bude posuzovat podle motivu, a množstvím příležitostí. Ovšem pro nás je velmi těžké pochopit, jak se budou odlišovat stupně trestu v pekle, jestliže jsou všichni v jednom hořícím jezeru. Protože co znamená „méně ran“ v Lukáši 12:47-48, a nebo jak „lehčeji“ bude „Týru a Sidónu“ oproti „Chorazinu či Betsaidě“ (Matouš 11:20-24) o tom nemám nejmenší potuchy! V určitém smyslu: Zlo si vytváří vlastní stupeň bolesti! Už jsem to někde psal. Myslím si, že čím více zla v sobě člověk nese, tím hlouběji ho tíha toho zla stahuje do hořícího jezera. Lidé budou muset „žít“ sami se sebou, a se svými neodpuštěnými hříchy, nenávistí, závistí i zlobou navždy! A toto „dědictví,“ které jim na věky zůstane, bude „pálit“ intensitou, kterou rozhoduje množství a „kvalita“ těch hříchů! Vím, je to morbidní námět, ale sám Ježíš považoval za velmi důležité, to podrobně - a často - popisovat!



21:1-27.... Po nespočetné věky se zdálo, že marnost vládne světem. Rok za rokem - loňské naděje se staly letošním zklamáním. A tak se vžil názor, že pakliže Bůh měl nějaký lepší plán a účel pro lidstvo - nějak se Mu to nepovedlo! Už starý, dobrý - i když tak trochu sebe-považující Job, měl stejné myšlenky. ... Ale Bůh je přece všemohoucí, ten nemůže skončit neúspěchem! Je velmi trpělivý, ale nakonec udělá to, co si umínil. A tak, jak procházíme pomalu Apokalypsou, došli jsme - konečně - tam, kde se všechno změnilo. Tak, jak o tom píše Pavel v Efezských 1:10. Tyto dvě poslední kapitoly jsou nejslavnější a nejnádhernější z celé Bible.

21:1... Už Ježíš předpověděl, že Země a nebe, (její atmosférický obal) jednou zmizí a bude vše nové. (Izaiáš 66:22) První Země i nebe byly nakažené hříchem, a ještě ležely pod Boží kletbou. Jediný způsob, jak to všechno očistit, bylo roztavení a přetavení obou. Nakonec - nic se neztratilo - kromě vlivu hříchu. Lidé velmi často zapomínají, že Bůh nemůže neuspět v žádném ze svých plánů. Ta původní Země „byla dobrá“ na počátku stvoření. Ale domnívám se - že ta první Země byla stvořená jako „zkušebna,“ kdežto ta druhá je už vybavená veškerou dokonalostí. Jsou zde jistě určité podobnosti, ale také markantní rozdíly! Domnívám se, že z těchto rozdílů, bude nejnápadnější absence moře. Povrch naší Země, je asi tak ze 70% pokrytý oceány. I na Zemi před Potopou - a taktéž v době Milenia - jsou moře významným rysem povrchu. (Genese 1:9-10, Zachariáš 14:8) Bůh nám nedává žádné vysvětlení ohledně této změny. Mnoho komentářů tvrdí, že toto prohlášení, se vztahuje ke zmizení moře prvního. Prý není třeba usuzovat, že na nové Zemi, pod novým nebem, by nebylo žádné moře! Ovšem budeš-li poctivý(á), musíš přiznat, že ten text říká prostě, že nebude žádné moře. Nakonec, když se nad tím zamyslíš, moře nebude zapotřebí! Dnešní oceány, právě tak, jako ty před-potopní, byly nutné jako nádrže pro ekologii, která je zcela závislá na vodě, na vodním cyklu odpařování, vodních srážek, a tak kolem dokola. Henry Morris dokonce došel k závěru, že na nové Zemi nebudou ani zvířata! Nevím, jak k tomu došel, ale to se mně nijak nezamlouvá!

Bude to snad proto, že jsem přišel na svět, který se přímo hemží vším živým! A tak pochopitelně, mám svá měřítka radosti a krásy, které mi tento svět „imputoval.“ Jsem si jistý - stoprocentně jistý, že Boží krása a radost jsou nesrovnatelně vyšší a dokonalejší než to co znám já - ale prozatím nejsem schopný, o nějakých vyšších radostech a krásách uvažovat - natož abych je mohl popsat! Jedno vím ale jistě. Tak jistě, jak jistě vím, že opravdu existuji: Pakliže mně Bůh miloval natolik, že přišel za mně zemřít - (a to jsem byl k Němu otočen zády!) - potom mně jistě nepostaví na nějakou nádhernou louku - bez jediného motýla či ptáčka - aniž by mi nezpůsobil radost, něčím mnohem nádhernějším! „Oko nevidělo, ucho neslyšelo, ani člověku na mysl nepřišlo, co Bůh připravil pro ty, kdo Ho milují.“(1Korint.2:9) A jelikož jsem si zcela jistý s těmi posledními slovy, počkám si na to, a nebudu „fantazírovat!“ Zpět k té vodě: Předpokládám, podle toho, jak známe těch pár kapitol o Ježíši po jeho návratu z hrobu, že to nové lidské tělo nebude potřebovat vodu ke svému životu - i když může a nemusí jíst, a to samé se týká pití. (Matouš 26:29) A proto si myslím, že ta nová těla vodu potřebovat nebudou. Pokud víme, není žádná jiná planeta s nějakým významným množstvím vody. Jediná Země je vhodná pro život, jak jej známe. Je zcela možné, že toto není „norma“ v Božím vesmíru - a že když už oceány nejsou potřebné, přestanou existovat. Ovšem, opět: Toto je - možná naivní úvaha podle těch vědomostí, které jsem získal v Písmu! Jistě, i podle Bible bude na Nové Zemi voda, (22:1-2) ale Jan ji nazývá „živou vodou“. Nemám tušení, jaký je rozdíl mezi touto živou vodou, a tou, kterou známe..

21:2.... Jan se - po druhé v Apokalypse - představuje svým jménem. Jakoby ten obraz, kterého je svědkem, byl tak úžasný, že se snaží dát důraz na to, že on Jan, jako poslední z apoštolů, vidí něco, co ještě nikdo z lidí neviděl. Nová Země a její obloha, jsou zcela připravené, a nyní, jako zosobněná dokonalost a krása, se blíží majestátní Boží Město. Toto Město není „nebe,“ i když tak vypadá, ale „přichází z nebe.“ Opět zde, jako už dříve jinde, mnoho lidí tento obraz spiritualizuje. Nechápu, proč bych ten Nový Jerusalém neměl přijmout jako Kristův slib, když odcházel, „aby připravil pro nás obydlí.“ (Jan 14:2-3) Chápu, že tento obraz je těžko stravitelný pro skeptika, který má problém se samotnou existencí Boha, natož Krista, který „staví,“ někde v hlubokém prostoru město, aby se s ním jednou objevil v blízkosti Země! V tomto Městě, podle Jeho slibu, budou mít navěky „trvalé bydliště“ všichni, kteří Mu zde na zemi uvěřili.

Bude tam žít „mnoho národů“ ale všichni budou Jeho, a všichni budou mít opět společný jazyk. (Sofoniáš 3:8-9) Český překlad je nesrozumitelný. Z řečtiny: „a dám jim čistý jazyk, (řeč) aby mohli volat ke svému Pánu,“ “Bude přebývat mezi nimi.“ Řecké slovo pro „přebývat“ je „skenô,“ které sice není přesným přepsáním „přebývat,“ ale to stejné „skenô“ je použito v Janovi 1:14 „a to Slovo přebývalo mezi námi.“ Když Židé cestovali pouští, Bůh mezi nimi - občas - přebýval. V novém Jerusalému to bude nastálo.

21:4... Tento slib není nic menšího, než odstranění kletby, kterou Bůh pronesl, když Eva a Adam zhřešili. (Genese 3:17-19) Tento den konečně přijde, a nebude důvod pro slzy, smutek, odloučení. Tento den byl velmi nákladný! Ale On byl ochotný potit krev, Lukáš 22:44) podstoupit každá muka, (Izaiáš 53:5) zemřít v hanbě na kříži - aby ta kletba mohla být zrušená.. A jenom proto, Bůh v dokonalé spravedlnosti, mohl otřít všechny slzy světa....

21:5:-8. Domnívám se, že toto neznamená pouze to, že všechno bude nové, ale že všechno zůstane nové navěky! BŮH ZRUŠÍ ZÁKON ENTROPIE! Nic se nebude kazit, rezivět, nic se neodře, nesestárne! Každý strom bude přinášet ovoce navěky. Všechno zůstane věčně mladé. Petr, ve Skutcích 3:21, přesně předpověděl tuto chvíli.To řecké „apokatastatis“ je v King James Bibli přeloženo jako „restituce.“ Bůh vrátí všechno do stavu, který původně zamýšlel.

Písmo se k tomu nevyjadřuje, ale já se domnívám, že zdánlivé „stáří“ každého obyvatele Nového Jerusaléma, bude tak kolem třiceti. Ti, kteří zemřeli jako děti, „dorostou“ do téhož „věku.“ Adam a Eva byli stvořeni, jako dospělí jedinci. Jelikož hřích byl původcem stárnutí a nakonec smrti, domýšlím se, že kdyby byli nehřešili, zůstali by zřejmě, stejného „stáří“ na stálo. Jejich děti by dorostly, a stabilizovaly by se do stejného „stáří.“ A proto možná ti, kteří zemřeli staří, budou opět „mladí!“ Jenom takový pohled: Kněží v Israeli, museli být alespoň třicet let staří. Josefovi bylo třicet, když vládnul v Egyptě. David se stal králem, ve třiceti letech. A kdy začal učit a kázat Ježíš? Tohle všechno jsou, pochopitelně, jen úvahy človíčka, který nic neví.

Ten, který si říká „Alfa a Omega,“ není nikdo jiný než Boží Syn v celé své slávě. (Apo.1:8, 11, 22:13) Kristus opakuje slib, který dal už dávno v minulosti. V Genesi, 2:1-3 Bůh zakončil akt Stvoření - v Janu, 19:30 akt vykoupení - zde končí obnovení všech věcí. ..Každý, kdo je v Kristu, překoná! A kdo překonal, stane se dědicem všech věcí. Nemám ani ponětí o tom, co to znamená „všechny věci.“ A co je hlavní: Dědic je zároveň - synem! To už věděl Pavel! (Římanům 8:16-17, 1 Korint.3:22) Jaké nádherné dědictví! Máš-li Krista, Tvá budoucnost není omezena ani časem, ani prostorem! Všechny zdroje časo-prostoru jsou Ti neomezeně k disposici....

Ovšem, jako kontrast k předešlému slibu, Bůh vkládá zároveň varování pro ty, kteří - ať už z jakýchkoliv důvodů - odmítnou Krista a zemřou v hříchu. Tito zůstanou navždy v jezeru ohně, čemu Bible říká „druhá smrt.“ Zde je poslední zmínka o ohni v Písmu. První je v Genesi 19:24, kde se popisuje zkáza Sodomy a Gomory. Ta „přehlídka“ obyvatel pekla je velmi „instruktivní.“ Hned na prvním místě je výraz „zbabělci.“ To řecké „deilôs,“ znamená „ustrašený,“ nevěřící. Neznamená to fyzickou zbabělost, ale nedostatek víry v Krista. Ježíš používá ten stejný výraz v Markovi 4:40: „Proč jste tak ustrašení? Ještě nemáte víru?“ Tento hřích zbabělosti, který vlastně zapříčiňuje nevíru, je v podstatě tím hříchem, který posílá lidi do pekla! („Kdo věří, není odsouzený, ale kdo nevěří, je již odsouzený!“ Jan 3:18) Ty další hříchy zde vypsané, i když by se lidem zdály být mnohem horší, jsou vlastně méně závažné, než nevíra! Proč? Protože ty všechny mohou být odpuštěny! NEVÍRA V JEŽÍŠE KRISTA, JE PŘECE TEN NEODPUSTITELNÝ HŘÍCH, Z MARKA 3:29! Nemusíš dělat ani jeden z těch hříchů, které jsou zde vyjmenovány - můžeš být tím nejslušnějším člověkem ve městě - a půjdeš do pekla, pakliže jsi odmítnul(a) Krista!

Všichni ti, kteří zmizí v tom ohnivém jezeru, budou velmi rychle zapomenutí uprostřed té nádhery Božího Města, a vlastně celého Jeho vesmíru. „Bývalé věci už zmizí z mysli,“ píše Izaiáš 65:17. Ovšem, to nejkrásnější z celé té budoucnosti nebudou „zlaté ulice,“ či „perlové brány,“ ale stálá přítomnost Ježíše Krista, našeho Spasitele, na kterého se dá spolehnout jak dnes, tak i v té nádherné budoucnosti! Možná tam, za pár tisíc let, snad pochopíme to, čemu zde říkáme „láska“ - Jeho Lásku....

21:9-14... První poznámka o anděli po tisíci letech! Bylo to když anděl spoutal Satana a zavřel ho do bezedné propasti přes dobu Milenia. A nyní se přiblížil anděl, (Jan ho poznává,jako jednoho z těch sedmi) aby Janovi ukázal Kristovu Nevěstu. V Době Strastí přišel anděl, aby mu ukázal „tu děvku.“ V obou případech to jsou města - Babylón a Nový Jerusalém. To prvé viděl Jan, jak bylo totálně zničené - to druhé přichází ve slávě, která už nikdy neskončí...

V prvním případě ho anděl přenesl v čase a prostoru (17:1) do „divočiny,“ a ukázal mu Babylón. Zde ho, pravděpodobně, přenese hluboko do prostoru, „jako na vysokou horu,“ která má vrchol někde v nebesích. Jeho „vyhlídka“ není ve skutečnosti „ve městě,“ ale Jan se na něj dívá odněkud z nebe. Vlastně: Jan tam byl už několikrát, jak tak pozoroval a popisoval Dobu Strastí a Milenium. Na začátku píše, že se „město přibližovalo k Zemi,“ ale jeho perspektiva byla z ohromné vzdálenosti - nyní se zdá být mnohem blíže, odkud může popisovat detaily.

Nový Jerusalém bude, jako žádné jiné místo na světě. Jeho krása je zřejmě větší, než lidský jazyk je schopen vyjádřit. Jak tak Jan začíná poznávat podrobnosti, první vidí hradby města. Tyto nejsou ovšem na ochranu, protože se později dozvídáme, že těch dvanáct bran, které tam stojí, jsou ve dne i v noci otevřené. Ta poznámka o jménech na těch branách poukazuje na to, že tam budou žít i spasení z národa Israel. Abych nebyl obviněný z kontradikce, dovol, abych něco osvětlil:

V Ezechielu píši o tom, jak Israel zdědí zemi, a Křesťané - všichni, kteří přijali Krista, včetně Židů, pochopitelně, mají své dědictví v nebi! Ale máme přece ještě Židy, a vlastně ještě jiné národy, kteří přijmou Krista až při Jeho návratu! (Zachariáš 12:10) Nechci dělat absolutní závěry - na to nestačím - ale jsem pevně přesvědčený, že na Zemi budou žít národy v době, kdy spasení žijí již v Novém Jerusalémě! Proč? Jak jinak by dával smysl verš 22:2? Pro „hojení národů?“ Cožpak v Novém Jerusalémě budou národy nemocné? Ale, a to hlavně: Jak jinak vysvětlíš následující verše: Genese 13:15, 17:8, 48:4, Exod.32:13, Deuter.4:40, Jozue 14:9. Našel bych jich ještě mnohem víc - ale mně by stačilo jedno prohlášení, je-li od Boha! A tak na tom trvám!...

Nemá cenu komentovat ten veškerý „stavební materiál“ našeho Boha - stejně si to nedovedu představit! Ta jména na branách nám budou připomínat, že my, Pohané, jsme se „tam dostali“ skrze Abraháma, Izáka, Jakuba. Byli to Israelité, kterým, jako prvním byl svěřen Zákon a slib. (Římanům 9:4-5) Je mi jasné že jsou lidé, kterým toto příliš „nevoní,“ ale je to tak! Ostatně jakákoliv forma antisemitismu nemá místo v pravém Křesťanství a mimo to je strašně nebezpečná! (Genese 12:3)

21:15-27.... V těchto verších přicházíme k něčemu, co nenajdeš ani v těch nejodvážnějších science-fictions. Tento satelit přichází odkudsi z hlubokého vesmíru - září jako drahokam na tisíce kilometrů na všechny strany, a je zbudovaný z nejfantastičtějšího materiálu, který si dovedeš - nebo spíše nedovedeš - představit! Nebudu komentovat ten „stavební materiál“ - stejně nemám tak velikou představivost - ale co mohu udělat, je: Vzít si kalkulačku a podívat se na ty rozměry - to je snad to nejúžasnější na tom celém popisu! Český překlad je tak ubohý, že nedává žádnou představu. Budu postupovat nejprve podle řeckých měr té doby, potom to přepočtu na kilometry:

Základna je čtverec o délce jedné strany 12 tisíc stadií. Jedna stadie je asi 607 anglických stop. Jedna strana základny Nového Jerusaléma měří 2220 kilometrů! Kdybychom tuto plochu chtěli nějak znázornit, byla by to plocha Spojených Států od Kanady po Mexický záliv, a od Atlantiku po Colorado! Takové město ještě na Zemi nebylo! Sleduj pozorně dále: Výška je stejná, jako strana základny! Četl jsem některé komentátory, kteří tomuto městu přisuzují tvar pyramidy. Ovšem to je zcela násilná interpretace! Jak to čtu, mnohem pravděpodobnějším tvarem je krychle. Krychlový tvar byl už dávno spojovaný s trojjediným Bohem. Všechny tři rozměry jsou závislé jeden na druhém, a všechny jsou si rovné. Fundamentální kosmická jednota je dokonalá trojjedinost. Prostor musí mít tři dimenze - ale každá dimenze proniká celým prostorem! Dále: Prostor se vždy udává v jednom rozměru (délka), ale můžeme ho vidět pouze jako plochu (délka na druhou) a prožít, nebo zažít ve všech třech dimenzích. (délka na třetí). Právě tak „Božství, či Bůh, je reference na Otce, viděná v Synu, a cítěna-prožívána v Duchu Svatém. Právě tak můžeš vidět Čas: Minulost, Přítomnost a Budoucnost. Každá je závislá na té druhé, jsou rozličné a přece splývají - jedna není nadřazená druhé.

Pyramidní forma byla vždy spojovaná s Pohanstvím (Egypt, Mexiko, či stupňovité stavby národů starověku). Jak jazyk, tak i symbologie se přiklání spíše ke krychli, než k pyramidě. Neměli bychom zapomenout, že ta nová těla obyvatelů Nového Jerusaléma nebudou omezená gravitačními, či elektromagnetickými silami tak, jako jsou naše těla dnes. Takováto geometrie může vysvětlit, jak je možné umístit tolik lidí v jednom městě. Kolik lidí? „Biblická Kosmologie a Moderní Věda“ od H.Morrise, udává (už jsem to uvedl), že od Adama, do dnes, existovalo asi 40-45 miliard lidí. Řekněme, že stejný počet se narodí v Mileniu, a připusťme 20 miliard pro ty, kteří před, a nebo ihned po narození zemřeli. Dohromady 100 miliard. Kolik z toho spasených? 20%? Podle toho, jak mluvil Ježíš, (Matouš 7:13-14) je toto číslo možná vysoké! Ale dejme tomu, že tam bude 20 miliard lidí. Není jich trochu mnoho na jedno město, když dnes je na tomto světě něco přes 5 miliard, a v tramvajích není dost místa k sezení? To si budeme muset spočítat!

Tak tedy, Nový Jerusalém by měl ubytovat 20 miliard obyvatel. Dejme tomu, že obytný prostor bude zabírat 25% celkové kubatury, a 75% budou parky, ulice - a já nevím co.. Počítejme: 2220 na třetí. Z toho vezmeme 25% a ty budeme dělit 20 miliardami. Můžeš si to vypočítat. Na jednoho obyvatele připadá „krychle,“ (dávám do uvozovek proto, že ta jednotka může mít jakoukoliv formu!) o straně 600 metrů! To je, jak už jsem kdysi řekl na těch kazetách „obydlí“, které by zabralo plochu 500 X 500 metrů, plus výška tatáž! Jinak Václavské náměstí od Můstku k Orbisu krát totéž a stejná výška! Plocha, když opomenu výšku, je 250 tisíc čtverečných metrů. Náš dnešní byt, jich má asi 40... Nevím, co bych k tomu mohl dodat....

Jistě, každý skeptik, každý ateista, každý nevěřící, (a tím jsem vlastně „vyčerpal“ 80% lidí z mého národa), se jistě ironicky usměje, a „učeně“ poznamená, že mám bujnou fantazii, a že jsem měl raději psát sci-fi. Ale tohle všechno už přece odvozuji z těch stovek a stovek stránek, kterými jsme prošli! V tom případě moje „bujná fantazie“ počala, když jsem přijmul první slova této knihy jako pravdu! To všechno ostatní je pouze logický důsledek věty: Na počátku Bůh... Ten, který odmítl možnost existence Boha, ten bude celý život „dumat,“ jak vysvětlit nevysvětlitelné, jak pochopit nepochopitelné! Totiž: Bez Boha nedává smysl ani blecha, natož aby dávaly smysl lidské sny, vůle někomu pomáhat, touha někoho milovat! Neživá hmota, která - nakonec - tak nějak „vysedí“ Romea s Julií, Monu Lisu, Božskou Komedii a nebo knihu jako je Bible? Viděl jsem všechny reportáže z Měsíce, jak jej navštívili astronauti, viděl jsem všechny fotografie ze sondy, která přistála na Marsu. Nikde jsem nezahlédnul ani zdání po něčem, co by se i - vzdáleně podobalo něčemu, jako „David,“ „Pieta“ od Michaelangela, nebo Rodinovu „Mysliteli.“ Kamenů, potřebných k „evoluci“ bylo všude kolem dost! Kdo z nás dvou má „bujnější fantazii“ a kdo by měl psát ty sci-fi?

Anděl nyní měří městské hradby. Míra, kterou udává, odpovídá 65 metrům. Protože neznáme žádné hradby tak široké, mnoho komentátorů se domnívá, že to má znamenat hradební výšku. Uvažuj! 65 metrů vysoké hradby kolem města, které je vysoké přes dva kilometry, a které tam nejsou na ochranu? Zdá se, že to skutečně představuje šířku těch hradeb. Jak už jsem předeslal: Nehodlám tu nádheru komentovat, protože na to moje představivost nestačí. Ale ještě takový „sen“: Podívejme se na ten celý drahokam z venku: Řekněme, že jsi vyslaný(á), za nějakým úkolem do nějaké vzdálené galaxie. Ne příliš daleko - řekněme dvacet milionů světelných let - to je hned vedle, že? Po splnění úkolu se vracíš domů rychlostí, která je daleko vyšší, než rychlost světla. Jak tak „vletíš“ do Mléčné dráhy a budeš se blížit k Zemi, už z dálky uvidíš tu zář! Něco takového není v celém vesmíru! Přiletíš domů, „podáš hlášení,“ a půjdeš si sednout se svými přáteli,do malé zahradní restaurace někde u řeky. Dáš si sklenku vína, po kterém se neopiješ, po kterém hlava nebolí, a posloucháš „hudbu z nebe!“ Co ty na to?

Můžeš namítnout, že vysvětluji budoucí život, z perspektivy systémů tohoto světa. Jak jinak? Nic jiného neznám! Už jste se někdy, zamysleli nad tou skutečností, že každý - bez vyjímky každý autor, který píše sci-fi, ať už jakkoliv „fantastické,“ není schopný popsat lidské vztahy - jak za padesát, tak i za padesát tisíc let, jinak, než jak existují dnes! Vztahy dobro-zlo, rozkoš-bolest, láska-nenávist, život-smrt, radost-smutek. Jak bych si mohl představit vztahy v Novém Jerusalému - když všechna ta negativa, která jsem uvedl, nebudou existovat! Je to za hranicí mé představivosti!

V Novém Jerusalému nebude ani Chrám, jelikož už byl splněn účel, pro který byl Chrám na Zemi vybudovaný. Všechna proroctví budou v té době splněná, Kristus bude mezi námi (nebude zapotřebí ceremonielu, který by Ho připomínal) a Svatý Duch bude navěky spojený v realitě slávy trojjediného Boha. Bůh sám, bude tím Chrámem... Verš 23.. Jelikož „Bůh je světlo“ (1 Jan 1:5) a Kristus je „světlo světa,“ (Jan 9:5) je nemožné, aby ve městě kdy byla tma.

Bůh, ve své podstatě, „žije ve světle, které člověku není přístupné.“ (1Timoteovi 6:16) Dodal bych vlastní úvahu: Alespoň ne člověku, v jeho původním lidském těle,“ což je ovšem, opět jen má spekulace! A zase máme něco, co si nemůžeme prozatím představit. Přijde jedenáct večer a už máme těžká víčka, a netrvá to dlouho, a jsme „v říši snů.“. Nikdy nespat? Nedovedu si to představit!

21:24... Pochybuji, že tento verš někdo uspokojivě vysvětlí dříve, než se dostaneme domů. Pakliže všichni spasení Židé a Pohané tvoří Kristovu Nevěstu - a Jerusalém je jejich „trvalým bydlištěm, kdo jsou, potom ti druzí, kteří žijí na Zemi? Zdá se, že tito mají svá království (či co) na Zemi, a své vládce! Jedna věc musí být - logicky jistá: Tito lidé, či národy musí být každopádně spasení, protože všichni, kteří odmítli Krista, jsou v pekle!



Ovšem, naskýtá se otázka: Jak může někdo existovat v přirozeném stavu (těle), když celá Země byla přetavena? Písmo nám, jak se zdá, vůbec nepomůže tuto „hádanku“ vyřešit! Na druhé straně jsem si jistý tím, co jsem psal už ve Starém Zákoně a to, že Bůh slíbil Israeli Zemi, Církvi Nový Jerusalém! Ještě bych měl další, dosti silné argumenty: Smlouva mezi Bohem a Noém (Genese 9:12-16) je „na věky.“ Proč to nepřijmout doslovně? „Tvé sémě bude početné, jako hvězdy na nebi, jako písek, na mořském břehu.“ (Genese 22:17) Proč to nepřijmout doslovně? „A růstu (zvětšování) Jeho vlády nebude mít konce.“ (Izaiáš 9:7 , český překlad je nejasný) Proč to nevzít doslovně? Je možné, že tyto národy spasených lidí, jsou zde, aby se množili tak, jako by se bývali množili potomci Adama a Evy kdyby bývali nepodlehli hříchu. (?)

Potom Boží plán „zaplnit a ovládnout Zemi,“ (Genese 1:28) by se konečně mohl naplnit. A co tak, později začít „kolonizovat“ prostor kolem nás? Vesmír musí být logicky, nekonečný. Taková by byla i jeho „kolonizace.“ Je zde ještě jedno „lákavé“ řešení: Národy, které žijí v Novém Jerusalému, a národy které „žijí“ na Zemi, jsou identické! Něco jako „domov mimo domov.“ Tohle všechno je hrozně spekulativní, uznávám -ale já nemohu přeskočit nějaký verš jenom proto, že nikdo pro něj nemá postačující vysvětlení, včetně mně!

To se mi stalo několikrát během práce na tomto komentáři, jak u Vernona McGee-ho, tak i u Olivera B. Greena. Obou si ovšem velice vážím, a jsem jim velmi vděčný - učili mně po léta, jak v knihách, tak i na rádiu. Ale co v takovém případě? V takovém případě požádám Boha o trochu moudrosti, (Jakub 1:5) a potom si prostuduji autory, jak minulé, tak i současné, a utvořím si obraz vlastní, který jistě bude silně ovlivněný názory druhých, možná moudřejších lidí, nežli jsem já. Nikdy však nenabídnu pohled, který by byl, podle mé znalosti Bible, k této kontradikční!

21:26-27... Tyto nádherné brány jsou vchody - ne překážky, nebo ochrana proti nepříteli. Jerusalém nemá nepřátele, každý může ven i dovnitř - opět by tu bylo mnoho otázek, ale všechno nebudeme schopní vyřešit, s tím se musíme už smířit! Tak trochu mi to připomíná Ježíše: „Já jsem ty dveře; kdokoliv vejde bude spasený. Bude chodit dovnitř i ven, a nalezne pastvu.“ (Jan 10:9) Víš, když o tom budeš poctivě uvažovat, přijdeš k poznání, že vlastně všechno to, co máš, všechno to, co znáš, všechno dobro, radost, štěstí, láska - to všechno je od Boha! Už Pavel se ptá: „Máš něco, co bys nebyl dostal?“ (1Korint.4:7) Je málo lidí, kteří uznají tuto pravdu. Velmi málo. Bohatý se chlubí se svým bohatstvím, intelektuál svým intelektualismem, silný svou silou, šlechtic ohrnuje nos nad prostým člověkem. A Bůh to všechno nenávidí jako hřích pýchy! Už Jeremiáš píše: “Moudrý, ať se nechlubí svou moudrostí, mocný svou mocí, bohatý svým bohatstvím. Ale chce-li se něčím chlubit, nechť se chlubí tím, že mi rozumí, že mně zná. Ať ví, že já jsem Bůh, který prokazuje milosrdenství, který vykonává soud a spravedlnost.“ (9:22(23)-23(24) A zde bych mohl udělat konklusi celého komentáře: V čem spočívá věčný život? Kde najdeš lásku, jistotu, štěstí, radost spokojenost a mír? Koho se zeptat? Bůh-Syn nám to zanechal v jedné, z největších kapitol Bible: „A život věčný je v tom, že poznají Tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.“ (Jan 17:3)

22:1-21... Tato kapitola zakončuje dopis, který kdysi Bůh napsal člověku. Všechno, co potřebujeme vědět, bylo zde pro nás zaznamenáno. Nyní zbývá jen čekat na zakončení celého Božího plánu. Teď nakonec, si už snad počneme uvědomovat ten „nevystižitelný dar,“ o kterém píše Pavel v 2 Korint.9:15. Dar Nového Jerusaléma pro ty, kteří si nezasloužili nic než peklo! Absolutní Bůh si toto všechno naplánoval věky před tím, než stvořil vesmír. Kletba zla, které se na čas vetřelo do Jeho Stvoření byla odstraněna a Království Boží nastalo... Jan až do teď popisoval externí krásy Města - s občasným pohledem na zlaté ulice a podobně. Zdá se, že nejnápadnějším rysem centru bude řeka, třpytící se čistou vodou, a protékající městem. Nejpozoruhodnější však bude její pramen - její zdroj! Pakliže už není nám známý hydrologický cyklus, (není moře!) řeka není zásobovaná z vodních srážek, ale tato živá voda pramení přímo „od trůnu Boha,“ a lidé mohou pít zdarma. (22:17) Kromě té řeky zde stojí, na každém jejím břehu a uprostřed ulice, stromy života. Zda to znamená stromořadí, či jen tři stromy, není možné poznat z textu. Je to pravděpodobně ten stejný druh stromu, který byl uprostřed Edenu. (Genese 3:22) Další zvláštnost je, že listy sloužily „k uzdravování národů.“ Zde by ovšem padla ta „lákavá“ teorie o tom, že by Země sloužila jako „rekreační“ oblast, protože obyvatelé Nového Jerusaléma nebudou přece potřebovat léky! Není možné takový strom pochopit a tak se nebudu ani snažit! Teď jedna „praktická“ otázka člověka tohoto světa: Věčný život je zde. Nebudou nemoci, neštěstí, loučení, smutek, smrt. Před námi se rozprostírá nekonečný vesmír a nekonečný čas. Ta otázka zní:

A co teď lidičky, budeme celou tu dobu dělat?

Jistě, bude hrozně zajímavé, si popovídat s Noém -třebas vám řekne, jak to udělal s těmi dinosaury! - nebo s Jozuem, či Pavlem a dalšími. Na povídání bude jistě času dost! Ale my mluvíme o věčnosti! Opětně nám Písmo nic neříká, a tak se pustíme do vlastních úvah: Možností je právě tolik, jako minut ve věčnosti! Co když - každý dostane za radostný úkol prozkoumat a rozvinout jednu galaxii pro slávu Boží? (Pozor, nepovažujte mně za Mormona, který věří, že dostane jednu planetu, a tam bude, se svými ženami plodit vlastní děti! A že se, jednou, „vypracuje“ na boha! Kdekoliv a cokoliv budu dělat já, vždy zůstanu Božím tvorem!

Dále: Každý z nás měl touhu v něčem vyniknout, že? Myslím si, že věčnost mi dá dost času abych se, třebas, naučil hrát na klavír jako ten nejlepší pianista, který kdy žil! Nebo skládat básně! Naučit se Bibli nazpaměť! Ale takových „koníčků“ bych našel! Každý z nás je jiný a tak každý bude mít jiné přání. Jsem si jistý, že cestování v prostoru bude jako výlet na Sázavu! Teď něco, co mně právě napadlo, a nevím, zda to není zase trochu moc: Co takhle, cestovat v čase? Nazpět! Prostudovat lidské dějiny jako na videu! Třebas se podívat zpět na vlastní život! Není to už zase moc?

Ovšem, nezapomeň, že Tvé nové tělo nepodléhá vlivům hmoty! Horko, zima, přitažlivost, magnetismus, tlak, zranění, bolest a podobně neexistuje! Ovšem, pevně věřím, že ať už jsme kdekoliv v tomto prostoru - Nový Jerusalém bude místo, kam se každý rád vrátí! Budeme mít stejné mezivztahy tam, jako máme zde? Nedovedu si na to odpovědět, a nebudu do toho zabíhat - tam je mnoho problémů! Ale v každém případě jsem si jistý, že náš Bůh nestvořil nekonečný vesmír, aby zůstal neplodný, prázdný, opuštěný - to, podle mně, „nehraje“ s Jeho charakterem!

Věřím, že budeme cestovat tak, jak žádný astronaut nikdy necestoval! A představ si něco, co zde na Zemi nemáš: Budeš si v každé chvíli absolutně jistý(á), že se Ti nikde v tom Božím vesmíru, nemůže nic stát! Absolutně nic! Nikdo Ti nemůže ublížit, žádná, sebežhavější hvězda popálit! A vždy najdeš cestu domů!

Verše 8-9... Už jsme to jednou měli. Jedinou, skutečnou úctu máme mít vůči Bohu. Jistě: “cti otce svého a matku svou...“ Ale toto je uctívání zcela jiné! Dám Ti příklad: Dnes jsem viděl na televizi skupinu mladých, jak se slzami v očích skandují pod okny nemocnice, kde leží Michael Jackson: „Uzdrav se, uzdrav se - my Tě potřebujeme!“ Tak to je uctívání ve smyslu, o kterém hovoří ten anděl! Jakmile Bůh není na prvním místě ve Tvém srdci- máš falešného boha, kterému se klaníš! 22:21.. Paradoxem lidského charakteru je fakt, že Kristovo evangelium někoho přitáhne, druhé zatvrdí. (2 Korint.2:16, 1:18) Právě tak Apokalypsa - jedni se poučí, druzí ji zesměšní. „Nikdo ze zlých nepochopí, moudří budou rozumět.“ (Daniel 12:10) To „venku,“ ve verši 15, neznamená novou, čistou Zemi, ale peklo. Ve verši 16 se opět Kristus představuje.

22:17-18 je poslední pozvání Svatého Ducha hříšnému světu. Janovo vidění je v budoucnosti, ale pozvání je pro přítomnost! V dalším verši je vážné varování. Teď, když ten celý Boží dopis je skončený, všechno bylo napsáno - nechť nikdo nepřijde s nějakým „novým odhalením“ od Boha! Kdokoliv by přišel a přidal, či ubral z této knihy - Bůh ho slavnostně varuje!

22:20-21... Nezapomeňte přátelé, na jednu skutečnost: I když Jeho poslední slib byl asi tak před 1900 lety, Jeho příchod se může uskutečnit každou hodinu. Není nic, jak už jistě víš, co by ještě předcházelo či podmiňovalo Jeho příchod. Nic. Každopádně Jeho návrat je jistý. Jistější, než cokoliv jiného. A tak v této - ne naději - ale v jistotě končím tento komentář s naději, že jsem alespoň někomu ukázal tu jedinou cestu k Bohu.......

Konec Nového Zákona...

&

Konec Komentáře



16:34:06 ---- 10.12.1995

Tonda....

 

Comments