Abakuk

   
Abakuk.

Nahum, Abakuk a Sofonjáš, mají spolu dost společného. Ukazují, jak vláda Boží zasahuje do vlády lidí. Datování není sice důležité, ale všichni přibližně spadají mezi vládu Josiáše a Jojákima, což by byl také čas Jeremiáše. Přesto že jsou určité podobnosti, tyto knihy se liší od sebe tím, že Nahum jedná pouze s Ninive. Poukazuje na to, že Bůh je spravedlivý a dobrý. A i když soudí, je stále Láska! Abakuk se přibližuje k problému zcela jinak. Je to muž, který má někde v mozku "vytetovaný otazník". Zlobí ho - zdánlivá Boží indiference k problémům, které prorok vidí kolem sebe. Ptá se Boha: "A proč něco neuděláš? Podívej se, jak ten svět vypadá!" Podobné otázky má i dnešní člověk a proto je poučné, podívat se na Boží odpovědi. Abakuk vlastně není knihou proroctví - je tak trochu jako Jonáš - něco jako "zkušenost s Bohem". Abakuk vypráví jak se ptal Boha a co mu Bůh odpověděl. Nahum se podivuje nad Božím soudem - Abakuk se diví, že Bůh nesoudí. Tento chlapík je muž víry. Jeho slavný výrok ve 2:4 - tak nějak počal Reformaci!!

1:1-4.. Abakuk se ptá tu starou otázku, se kterou už přišel starý Jób: Proč Bůh dopouští, aby zlo pokračovalo mezi Jeho vlastními lidmi, v Jeho národě? Ano, byla to zřejmě doba zlá. Po vládě posledního dobrého krále Josiáše se lidé odvrátili od Boha (po kolikáté, už?). A právě jako tenkrát, a milionkrát mezi tím, tak i dnes všichni atheisté, skeptikové, posměváčci se snaží podlomit víru lidí s otázkami jako:

„Vy věříte, že Bůh lásky by dovolil takové zlo? Pakliže je Bohem - všemohoucím Bohem - proč jsou války, nemoce? Vy si myslíte, že milující Bůh by dovolil, aby svět trpěl?“ Pamatuješ si, kde to začalo? "A ty mi chceš říci, že Bůh nechce, abys jedla ovoce s tohoto stromu? Proč? Tohle je to nejlepší ovoce v celé zahradě! Když ho budeš jíst, otevřou se Ti oči -a budeš jako Bůh! Nemohu uvěřit, že by Ti to Bůh nepřál!" Pamatuješ?

Bůh odpovídá v 1:5-11.. "Jen se podívej na svět"... nabádá proroka. "Myslíš si, že sedím někde v hledišti a čekám, jak to všechno dopadne?" V té době šla jedna velká krize za druhou. Veliká Asyrská říše na severu byla poražena a Ninive - hlavní město - totálně zničené. Na březích Eufratu se zdvihá království, které již vyhrálo jedno vítězství nad Egyptem u Carchemish. Nebúkadnesar je tím vítězem a pomalu vede Babylón ke světovládě. "Až Ti povím o všem co dělám, nebudeš ani věřit!" praví Bůh. A skutečně, později, Abakuk bude prosit Boha, aby to zpomalil, aby si "dal dvacet," a nedělal toho tolik najednou! Pavel používá tu stejnou větu kterou zde říká Bůh, v jednom ze svých největších proslovů, v knize Skutků 13:41. Ano, ani v čase Kalvárie, nedělal Bůh nic potajmu. Pavel cituje Abakuka 1:5 nádhernou aplikací tohoto verše! Ty tisíce Židů, kteří byli svědky událostí v Jerusalémě, se později všichni dostali domů, do všech koutů říše a jistě o tom vyprávěli. Jak nějaký Ježíš zemřel na kříži - a později, jak svědčili očití svědkové - vstal z mrtvých. Svět se dnes ptá: "A proč tedy, Bůh neudělá něco s hříchem?"... Lidičky, On už to udělal - před téměř dvěma tisíci lety! Bůh popisuje babylónskou armádu. Egypťané vedli boje povětšině na jejich slavných válečných vozech. Asyřané měli "vylepšený model". Babylóňané byli pověstní jezdectvem. Verš 10 popisuje jejich aroganci, jak tak táhnou po zemi. Verš 11 je přesně to, co se potom stalo a co píše Daniel ve 4:30. Babylónský král zpyšněl a Bůh ho nechal žít po čas, na úrovni zvířete.

Abakuk měl další problém: "Proč Bože používáš k potrestání svého národa - ještě horší lidi, než jsme my? To nebylo poprvé, kdy Bůh takto jednal. V Izaiáši 10:5 je povolána Asýrie, aby skrze ní potrestal Severní Království. Později Asýrie byla Bohem souzena také, jako byl souzen Babylón a jiní. Ovšem, problém zůstává: Jak může Bůh, který je absolutně čistý, použít ku svému cíli jako prostředek totálně zkažený národ?

V dobách našeho pobytu v USA, jsem mnohokrát slyšel v takových nábožensko-politických debatách, že by "Bůh nikdy nedopustil, aby Sověty porazili Ameriku!" Proč? No protože: "My jsme přece mnohem lepší, nežli ti neznabozi z Východu! My posíláme mnohem víc - daleko víc misionářů do bezbožných zemí, než kdokoliv jiný! Musíme proto - očích Boha - vypadat jako andílkové - v porovnání s těmi komunisty!

Příteli, pakliže znáš Bibli, víš že to je právě to, co Bůh dělá! Pravda, dnes v 1994 je velmi nepravděpodobné, že by Bůh zvolil tento způsob - ale stejně se domnívám, že Bůh jednou, (jestli se Kristus brzy nevrátí), potrestá tuto zemi a i další! Proč? Protože byl čas, v historii Ameriky a druhých národů, kdy ty země Boha znaly - i když to bylo dost povrchní! Bible byla držena v úctě. Pravda, velmi málo lidí tu knihu opravdu znalo, ale byla uznávána! Dnes je tato kniha zcela ignorovaná a většinou lidí odmítnutá! Když Bůh potrestal národ, který "miloval odvěkou láskou" (Jeremiáš 31:3), proč by nesoudil druhé, které poznaly Boha a opustily Ho také?

Verše 14-17 mluví o Babylónu, jehož armády jsou tak surové že je přirovnává k rybářům, kteří chytají na udici a do sítě bezbranné vodní tvory. Verš 17 dává Bohu otázku: "A to je necháš, aby pro vždy - i v budoucnu - ničili národy?" Bůh odpovídá tím, co dělá. Pošle Judeji na sedmdesát let do zajetí, ale potom bude soudit Babylón. Podívejme se na tuto otázku ve světle konce našeho století, nebo lépe - konce druhého tisíciletí. Proč Bůh dovoluje existenci zla? Protože náš Bůh je neskonale trpělivý a nechce aby kdokoliv zahynul! (2 Petr 3:9) Ovšem to řecké "boulomaí" "nechce" znamená že si "nepřeje," ale nepřehlasuje Tvou svobodnou vůli - pakliže jsi se rozhodl zahynout! Boží "vůle" - ta, která se vždy splní, je "thělěsis." Mezi "přáním" a "vůlí, je pěkný rozdíl, že? Bůh si nepřeje, aby kdokoliv zahynul, aby žil po věky bez Něho v temnotě. Proto přišel jako Bůh-Syn, že? Ovšem člověk volí.

Teď se dostáváme k jednomu z největších veršů Bible. Je to verš 2:4: "Spravedlivý (přijatý Bohem, spasený), bude žít svou vírou." (ze své víry). Za ta staletí bylo tolik pokusů tak nějak "obejít" úžasný dopad této věty!

Byli takoví - (na příklad tito překladatelé!), kteří chtěli přeměnit "víru" na "věrnost v jednání" = "spravedlivý bude žít pro svou věrnost!" Ani to nedává řádný smysl! Ale tento verš nám ukazuje dvě cesty, které jsou pro lidstvo otevřené: 1). "Hrdá, pyšná duše." 2). "Spravedlivý (spasený) člověk, který žije ve své víře." (žije z víry) Můžete také použít výrazů "ztracený" a "spasený." Vyjadřuje to to samé.

Abakuk 2:4, je takový axiom Bible. Pamatuješ, když jsme se ve škole učili geometrii, přijmuli jsme také určité axiomy, které byly tak jasně evidentní, že se nemusely dokazovat? Dám příklad: Přímka je nejkratší vzdálenost mezi dvěma body. Boží slovo má, také své axiomy. Jeden z nich je: "Pyšná duše není přijmuta Bohem." Je to sice velmi volný překlad, ale mnohem srozumitelnější než ten, který spáchali oni. O čem se zde hovoří? Máš prostě lidi, kteří jsou pyšní. Žijí si podle dnešní filosofie: "Pij, jez a vesel se - zítra už nebudeš!" Tito lidé nemají žádný trvalý cíl v životě. Jdou po té "druhé" cestě. "Je cesta, která se zdá být člověku správná - ale na jejím konci je zkáza" (volný překlad Přísloví 14:12). Je to většina t.zv. humanistů:

"Člověk je měřítkem veškerých hodnot"."Není nikdo, komu bychom byli za naše životy zodpovědní". "Člověk je svým vlastním pánem, soudcem." To je pýcha! Bible se málokdy zmiňuje o osudu ztracených lidí. Ježíš tak trochu poodhalil záclonu v Lukáši 16, když mluví o bohatci a Lazarovi. Jidáš také šel do "svého místa" (Skutky 1:25). Pakliže půjdeš životem tak, jako oni, skončíš tam, kde oni!

"Spravedliví (spasení) budou žít vírou (z víry). To je ta druhá skupina. Tito plují po cestě života směrem k Božímu městu a plnému poznání. Pavel v 1Korint.13:12 .."Potom poznám plně, jak Bůh zná mně". A od okamžiku spásy až do "potom", Křesťan jde životem svou vírou - ne tím co slyší či vidí".

Je to asi takto: Bůh Ti slíbil ve svém Slovu, že pakliže věříš v Jeho Syna, máš věčný život, ano? Tvůj život se může zdát totální katastrofou - viz Jób a nebo třeba způsob, jak skončila většina těch prvních Křesťanů. Ale Bůh slíbil, že se o Tebe postará - a to je ten axiom!

Na příklad Jan 3:16 je takovým axiomem!

Věř Bohu a ne tomu, co vidíš!

Ti první Křesťané se určitě necítili báječně, když viděli, jak ty dravé šelmy trhají jejich vlastní děti, než se pustí do nich - a jak víme, instinkt sebezáchovy je velmi silný. Ale jejich víra v to co řekl Kristus, jim dala dostatek síly, aby nešlápli na ten kříž!.. Víra, co to je - víra? ...... Jsou dvě cesty, jak se dostat k Bohu. Ta první je - předstoupit před Boha a nabídnout své dobré skutky, vlastní kladné hodnoty, které má Bůh ocenit, jako dostatečnou "platbu" za vstup k Bohu do Jeho království. To je cesta vlastního úsilí, vlastní snahy. Pakliže budeš schopen nabídnout obraz dokonalého života, Bůh tě přijme! Upozorňuji Tě ale, že se to ještě nikomu v historii lidského druhu, nepodařilo!

Ta druhá cesta k Bohu je skrze víru. Je mnoho lidí, kteří nepovažují víru za postačující. Je to asi takto: Jednou se někdo otázal malého děvčátka co to je víra. "No, víra je přece věřit v něco, o čem víte, že není".

To je, co znamená "víra" pro spoustu lidí! Domnívají se, že je to skok do tmy, do nejistoty. Taková vesmírná ruleta. Pakliže toto je tvá víra, potom víru nemáš, protože "Víra je věřit Bohu, že to co slíbil, se jistě stane! Být si jistý i tím, co nevidím. Stačí, že to pravil Bůh". Tak vidím já 11:1 v knize "Židům"...

Na druhé straně jsou lidé, pro které je pojem "víra" velkou mystérií, záhadou. Je to něco jako "šestý smysl" - jako jakási tajemná intuice do říše ducha! Víra pro tyto lidi je něco jako členství v tajné organizaci, kde jsi "zasvěcen" do tajemství přístupu k Bohu. Víte, že Satan dělá docela slušnou práci mezi lidmi? Je tolik kultů a "ismů," které jsou vedeny právě tím naším známým! Známe ho už z třetí kapitoly Genese! Ještě, nakonec jednu krásnou definici "víry" od Dr.Oswalda Sanderse: "Víra umožňuje věřící duši jednat (považovat) s budoucností, jako s přítomností a s neviditelným, jako viditelným.." Ale možná, že se na to podíváme i z jiných úhlů, až dojdeme k Židům 11:1 (God willing!).



Verše 2:18-19. Bůh znovu opakuje (pamatuješ si na Ozeáše a jeho nevěrnou ženu?), že největším hříchem je zrada na tom, kdo Tě miluje! To nejhorší, co můžeš Bohu udělat, je přijmout do srdce na první místo jiného boha - ať už to jsou peníze, láska k lidem, sport, rodina, práce, vzdělání - cokoliv!

Tato poslední kapitola je psaná jako zpěvná báseň. Víme to z verše 19, kde je stejný hudební pokyn, jako v žalmu 7. Potom ještě to "selah" v 3:9, je v překladu: "teď silně na bubny".. Ale co bych ještě chtěl dodat k této knize. Zmínil jsem se o tom v Jóbovi 13:15 a potom v Danielovi 3:17-18. Zde je to - opět 3:17-18. A já to shrnu, do pohledu člověka, který četl všechny tři. Napíši, jak to cítím já sám....



"I kdybych neviděl ani paprsek naděje,

kdybych umíral na rakovinu a nikdo kolem,

kdo by mně utěšoval,

kdybych umíral hlady anebo stál před jistou smrtí v aréně

mezi dravými šelmami -

kdybych seděl na hromadě odpadků a byl plný boláků

jako Jób

a přitom byl vinen v očích všech - přesto Tě, můj Bože,

budu milovat, věřit Tvému slovu a budu čekat s jistotou,

že se jednou vrátíš"..

Tohle je podání těch třech případů víry, jak je vidí moje srdce.....

Abakuk - konec.

Comments