LA Revolutions

1.7.4. Utery - Vegas trip [nedavat cist babi ;) ]
Cely minuly tyden nas Pita radne davkoval ruznyma historkama z Las Vegas, aby nas maximalne navnadil. V sobotu rano jsme si sli zabehat do Griffithu a pak zajeli do East "ghetto" LA koupit piti, Pita vybral Zion rum, ja -- po dlouhem vahani nad Kraken rumem -- jsem vzal Pyrate rum a Marc vzal Jamesona. V sobotu jsme jeste napracovavali, co to slo, a v nedeli rano jsme vyrazili. Cesta trva cca ctyri a pul hodky, krome zastavky na Zzyxz road a pauzy v Baker u nejvetsiho teplomeru na svete se ani nic nestalo, takovy standartni klukovsky roadtrip pousti Kalifornie a Nevady. Kolem druhe jsme dorazili do Vegas a protoze jsem opet v aute kritizoval hamburger jako nejhorsi jidlo na svete, zasli jsme na obed do In-n-Out burger, kde jsme si dali double stacker animal style s ostatnima hangouverama a pak projeli stripem do hotelu Paris. Hotel celkem fesny, vnitrni lobby je vlastne velka ulice ve stylu francouzskeho venkova (?) a casino je umisteno u nohy eiffelovky, ktera se tyci nad bazenem. Pokoj byl za 110$ na noc (pro dva, my jsme tam tri), dve postele, stolek a TV. Jen koupelna ma vanu a za internet se plati 15$ na den. Oslavime prijezd degustaci rumu a jdem do ruchu. Projdem par casin a pak sednem k black jacku, ja promenim asi 60$ (na cele Vegas se vsim vsudy mam pripraveno 400$, 100$ uz ale padlo na pokoj a benzin). Samozrejme tusim, ze vetsinu prohraju, pametliv svych 18tych narozenin. Coz se take deje, vsichni tri koncime (i kdyz asi po hodine hrani)  s prazdnou a Pita nas ujistuje, ze prinasi stesti, ze s nim kazdy vyhrava. Pak se jdem kouknout do Ceasar's Palace (kde pracoval Joey) a hledame Craps za 5$ min bet, nic ale nenachazime, tak zahrajem automaty za par usd (clovek ma ke gamblingu automaticky drink zdarma, resp. za dolarove dysko cisnici) a pak se vydame po Stripu zpet. Nasbirame mraky karticek se stripterkama a hledame "Hope", bohuzel jsme dostali jen "Faith". Dojdem zpet do Paris a tam najdem stul s 5$-min-bet craps, tak chvili hrajem, koncime remizou, pak jeste dame kazdy dolar do giant slot machine a zas nic. Takze si rikam, ze asi prestanu hrat a ty penize utratim za neco jineho. 
Jdem nahoru na pokoj se vysprchovat a suit up, Marc se jeste zdrzi nahore, protoze ceka na brachu se jeho pritelkyni, kteri bydli nekde v Hard Rock a maji nas potkat na vecu. Jdem s Pitou dolu a tak okounime, pak mu rikam, ze jsem vzdycky chtel vsadit v rulete na 23, ze to urcite padne. Tak jdem k rulete, tam je tlusty deda a jinak nikdo, tak dame kazdy 10$ na 23, deda zatoci a je to tam!  Presne tohle jsme potrebovali, tak bourime radosti a jdem si vyzvednout 700$ :) Vegas baby!
Jdem na pokoj, Marc je trosku rozmrzely, ze je Spanel a ze mu ta priprava trva tak dlouho, my rikame, ze dneska jsou drinky na nas, at pije, kolik chce. Pak se potkame s brachou a jdem do Hof Brau Haus, coz je imitace mnichovskeho Octoberfest. Pitovi to prijde uzasny, ze tam hraje Bavarian Music a holky jsou v Bavarian costumes, tak mu to odkyvu, dame si tuplaka Heffeweizen, Weissbratwurst a panaka Jagermeisteru, za ktery dostanem od servirky placackou pres zadek. Live music band hraje nejdriv nemeckou jodlovacku, pak najednou prepnou do anglictiny a hrajou americke klasiky, takze hospoda tancuje na stolech, vsichni zpivaji a je veselo. Fakt blazinec. Pak zjistime, ze Marc si zapomnel ID, jedem zpatky do hotelu, popijem jeste na pokoji, protoze v klubech je to drahe, a vyrazime k brachovi do Hard Rock. Tam na ne cekame, nez se prevleknou, tak jeste hrajem kostky, ktere se ukazuji jako nejpomalejsi zpusob prohry. Nakonec ale az tak neprohrajem a vyrazime do Caesar's klubu Pure. No, Marc zjistil, ze si ID nevzal, i kdyz jsme se pro nej vraceli, tak pro nej jede a my jdem dovnitr. Klub celkem plny, ale takovych divnych lidi, nejak se tam nemuzem zorientovat, tak chvili sedime, ale povidat nejde, tak jdem tancovat, ale to nam taky nejak nesedi a Pita pak upadne do depresi (jak rika "lately, when I get super-drunk, I hit this emotional cliff and fall into depression"), takze se mu tancovat nechce a chce jit spat. Bracha s pritelkyni jeste zustavaji a ja jdu s Pitou domu. No... a od toho momentu si pamatujem, az rano na pokoji. Pita si jeste vybavuje cestu, ze jsem ho musel podpirat a to je vse. V kapse ale najde chips z hotelu Balys, v hodnote 210$, takze jsme museli jeste po ceste domu hrat, zrejme kostky a protoze Pita sazi vzdycky po 100$, tak asi vyhral. No... Marc jeste spi, kdyz se vzbudi, tak vypravi, ze se nekoho chytnul a jel na house-party kdo-vi-kam, ze tam byli vsichni uplne na mol a zdrogovany a ze koupil brachovi pul gramu kokainu a ze si vecer daji :) No, takze tak v nedeli.
Vyrazime pomalu na snidani do Ceasar's, Pita nam zakazuje se napit cehokoliv nealkoholickeho, ze Vegas se musi prozit v mlze, coz se zatim bez velkeho usili dari. Projdem obrovskym shopping mallem, nejaky cernoch nam nabizi spoustu ruznych "deals", nerozumime polovine vyrazu, pak odvodime, ze Charlie je nejspise kokain a Green je marihuana. Preferujem snidani. Za obri fontanou, ze ktere se co chvili vynori kraken v podobe pterodaktyla, je Cheesecake Factory, akorat oteviraji, usedame a objednavame trikrat Bloody Mary a trikrat omeletu. Bloody Mary necekane opravdu sedne a omeleta je vyborna, i kdyz tak obri, ze cely den uz nejime nic jineho. Pomalu se seberem a jdem domu, ze se trosku vyspime u bazenu. Vytuhnem na dve hodinky na lehatkach, pak jdem up, osprsnem se a ja si chci jit prohlednout The Strip a vyfotit par fotek. Pita jde se mnou, tak krafem, nakukujem do ruznych hotelu (Cosmopolitan je pekny) a skoncime na konci Stripu u Excaliburu, Jeffem (Pitovo kamaradem) proklinaneho casina. Pita tam nikdy nehral, tak jdem dovnitr a sednem si ke 3-card poker. Ja neinvestuji vic nez 60$, hrajem celkem dlouho, ja samozrejme vse prohraju, Pita je nejdriv lehoucce v plusu a pak se dlouho drzi na 10-15$ nez to asi po hodine prohraje vse. Takze Excalibur uz nikdy vic. Jdem pomalu zpatky, zacina se stmivat a nam se moc nechce do sumu. Jednak se nam nechce moc pit, ze zitra jedem dom a jsme taky trochu ospali. 
Prevliknem se do vecerniho a jdem do Ballys, ze zkusime klasicky poker (Pita hraje hodne a relativne dobre). Nechame se napsat na cekaci list, Pita je usazen prvni, ja cekam. Maly - velky blind je 1$ resp. 2$, coz nezni spatne, akorat u stolu sedi 8-10 lidi, takze je jasne, ze urcite da nekdo raise, nez se vubec otoci flop a clovek musi prihodit daleko vic nez par dolaru, aby vubec zustal ve hre. Zacinam mit trosku strach, pak si ale rikam, ze za 100$ poker ve Vegas stoji. Nez me ale stihnou usadit, tak se Pita vraci: po 4 hrach -200$ a je out :) Takze je na nule, co vyhral, je prohrano. Ja se rychle odepisu z listu a jdem zas na kostky, na kterych tak neprodelavame. Po chvilku nas vyzvedne Marc, oba koncime lehce v plusu a rikame si, ze se vecer obraci.
Jdem naproti brachovi, kdyz tu se na nas zacne usmivat jedna krupierka, tak zasednem ke stolu a ona nam vypravi, ze si nas s Pitou pamatuje ze vcera, ze jsme tam hrali a vypadali vesele. Tak mame radost, ze jsme nasli stripek skladanky a zahrajem si u ni Casino-wars - coz je proste vetsi bere. Po chvili nas obere kazdeho o 50$ a jdem rychle pryc. 
Brachu s pritelkyni potkavame u hotelu Venetian, ktery je tedy uzasny, zahrajem jeste nejake slot-machine-rybicky za par dolaru a jedem jejich autem do naseho hotelu, kde s Pitou vytvorime bullet-proof strategii na kostky a Marca s brachou nechame na pokoji, kde si kazdy da lajnu Charlieho.
Na kostkach je zivo, bohuzel je vecer a min-bet je 10$, rozmenime kazdy 100$, krupieri uz nas znaji, tak jsou velmi pratelsti. Bohuzel oba po sobe hazime 7, pak se chvili drzime a pak zas nejaka sedmicka a jsme out. No, trosku depresivni. Pro dnesek to balime, uz nebudem pokouset stesti. Mne jeste neco zbylo, Pita je uplne out, tak si jde lehnout, ja si jeste beru fotak a jdu fotit nocni Strip, projdu se jeste k Venecian a pak zpatky k Planet Hollywood, ulice jsou dost prazdne, takze nemuzu fotit lidi, ale jen neonove budovy. Fotak je uzasny, vsechno fotim z ruky, jen musim vychytat tu white balance, protoze ma velmi agresivni nastaveni. Kdyz se vyblbnu, tak jdu dom, jeste na mostku mezi Ballys a Ceasar's narazim na kulhajici holcinu, ktera mi vypravi, ze si do prace vzala nove boty a ze ji strasne boli, tak se ji zeptam, kde pracuje, ona rika ze tady, mne to jeste chvili nedochazi, pak mi to dojde a nevim, co povidat, tak ji popreju hodne stesti a at ji to jde: Jennifer z  New Yorku, prostitutka od svych 16 let. Vypadala tak na 35, ale ve Vegas je 4 roky... Mno, takze tak pondeli.
Rano se budime celkem brzo a jsme cili, ale preci jen trosku rozmrzeli. Rikam Marcovi, ze by si mel taky vsadit na cislo, ze mu to vyjde. Sbalime se, check-outnem se a jdem k rulete, rozmenime kazdy deset dolaru a Marc vybere 18. Hodime to na osumnactku.... a BAM! Je to tam, tak jsme zase vysmati, kazdy vyzvednem 350$ dolaru, ja jsem 50$ v plusu (se vsemi utratami, hotelem a cestou), Pita na nule, Marc v plusu. Tak dame k snidani White Russian v mistnim baru, velice stedre tipnem barmana a rozjareni jedem domu. No... takze tak Vegas, baby :)


1.4. Nedele
V sobotu rano me vyzvedne Pita, ktereho jsem nalakal na beh na Mt. Wilson, s Joshem, triatlonistou, ktery si chce taky zabehat. Vezmu je tedy do Chantry Flats, vybehnem pozvolna, dame vodopady a pak lehky kopec. Pita zacne odpadavat, s Joshem se nam bezi stale dobre, tak se nakonec trhnem, Josh pak zacne v prudcich usecich zvolnovat, ja mam nejak spoustu sil, tak proste bezim, no a pak jsem najednou nahore :) Ono to bez te hodinove jizdy metrem a hodinovem stoupani na kole jde o poznani snadneji. Nahore fouka, tak pockam na kluky, Pita se nakonec celkem pochlapil a az tak nezaostal. Dame vodu a frcime dolu, Pita ma unavene nohy, takze zakopava, resp. tohle tvrdi, ale je proste nemehlo, ktery neumi behat po lesnich cestach, takze se nediva pod nohy a pak se divi... No, u auta je Pita na pokraji sil, tak sjedem do Pasadeny na obidek, najdem vybornou Thajskou (jako ze jeste o stupen lepsi nez vsechny predchozi), dame nejakou krabi/musli polevku pro 3, ja pak nejaky kureci mix s kesu orisky a wontony. Jidlo stoji 7$, coz je uplne pohadkove.
Odpoledne se snazim poladit prezentaci do Hamburgu pro Michala, ale moc mi to nejde, nakonec vybiram fotak :) Vecer me vyzvedne Pita s Courtney, nalozime jeste Marka z Barcelony (Pita dostava prizvisko "ten, ktery ma za kamarady cizince") a jdem do Fais Do-Do na live music 1930's - Vaud and the Villains. Klubik je trosku divny, je dost malo mista na sezeni, tak vsichni postavaji, nicmene kdyz zacnou hrat, tak se dost lidi nahrne dopredu a tanci. Obcas pribehnou jeste tri tanecnice, ktere na zvysenem podiu tancuji neco mezi kankanem a Carmen Electra Aerobic, my popijime pivko a jak nam nabidla Sara od Joshe, minglujeme se mezi ostatnimi z party oslavenkyme Jenn, na kterou jsme vlastne byli pozvani, ale pres tolik lidi, ze puvod pozvanky vlastne vysumel. Po dvanacte kapela konci, ja mam jeste stesti u zachodu a nejakym cernochum pomaham udrzovat pri zivote zkolabovanou holcinu, pro kterou si v zapeti prijizdi zachranka. Vecer fajny.

30.3. Patek
Symposium je uplne super. Stanford kampus je uchvatny, i kdyz se mi stylove libi asi USC vice (mozna k nemu mam vrelejsi vztah). Vsechny zdravime, protoze nevime, kdo zrovna pred nama ve fronte na kafe nedostal za neco Nobelovku, na obede si tipujem, kdo je chytrejsi nebo bohatsi. Tuition na Stanford je 1400USD za 1 kredit, vychazi to na nejakych 38k USD na rok, nakonec to neni o moc vic nez USC (resp. wolframalpha ukazuje stejne). Coz mi neprijde jako takova superdarda, ale je to stale vic nez Harvard (33k) a Princeton (35k). Takze masters studium vyjde cca na (3+1)*40k = 160k skolne. Coz kdyby ukladali rodice jednomu diteti 10k rocne, tak na skolne naspori. V Rockwellu se pred krizi vydelavalo tak 8-10k mesicne, takze sporeni na skolu je cca 10% platu (jednoho rodice). Resp. clovek, ktery nastoupi ze Stanfordu do JP Morgan, Goldman Sachs a podobnych, dokaze splatit skolne do peti let celkem pohodlne...
Na symposiu jsou vsichni relevantni, prijela Manuela Veloso z Carnegie Mellon, Sarit Kraus z Bar-Illan, Andrea Bertozzi z UCLA (za ni se chystam pristi tyden), Matthew McCubbins (ten je opravdu uzasny), Alex Rogers ze Southamptonu (vyborny typek, sympatak, ve stinu Jennigse a Wooldridge, asi treti nejsikovnejsi typek z UK), samozrejme Milind, Bo, Manish a pak my :) Par lidi je tak trosku mimo GT a AI, takze sedi trosku mimo, ale nakonec taky prezentuji zajimave veci.
V pondeli vecer je spolecna vecere, tam me chytne u lososich lahudek nejaky Bill, tak lehce konverzujem o AI a budoucnosti, pak se ukaze, ze to je president AAAI :) No, clovek musi naslapovat opatrne... Jeste potkam par strejdu z Navy, ale prevazne z Washingtonu, ne z Monterey, nicmene vsichni o piratech vi, to je fajn. V utery vecer je plenary session, do posledni chvile netusim, co to je, a ani ted si nejsem moc jisty. Kazdopadne se zas vsichni sejdem v nejake mistnosti a shrnuji se jednotliva symposia. Roboticke symposium uzasne prezentuje klucina, na cedulce ma MIT a vypada, ze to je takovy Sheldon AI + social skills.
Ve stredu je nas na symposiu uz jen par, prezentuji posledni, pak s Milindem proberem symposium, shodnem se, ze to je super, ze by to melo byt kazdy rok a po poledni s Manishem a Branem jedem pres San Jose do LA. Po ceste se jeste stavime v Google, Manish tam ma nejake zname z vejsky, tak nas tam jeden vezme na obed a provede nas headquarters. Myslim, ze je to stale top 10 place to work, i po tolika letech. Pak projedem Silicon Valley az do San Jose, Brana vyhodime na letisku, prejedem kolem Saint Luis Reservoir na Hwy 5 (spojuje Mexico a Kanadu), probereme mraky veci a po devate jsme v LA. Trosku bojuji s parkovanim, pak to necham nekde na hispansko/korejskem parkovisti, ze to ma Herz urcite pojistene :) 
Rano auto vratim bez nejmensich problemu, ctvrtecni skola je trosku chaoticka, prijel totiz Gal Kaminka, tak rozeberem vyzkum a tak. V patek nam da talk, pak probirame s Manishem nas vyzkum a jdem si vecer zabehat na stadion. 

25.4. Nedele
Po maratonu byl celkem klidny vikend. V pondeli si jdu zpatky na stadion pro kolo, vratny se me na jedne z mnoha bran pta, jakou melo barvu a tak. Nemuzu si vzpomenout, tak neco blekotam jako ze bilou a cernou a ze je celkem nove :) Tak si me vratny jeste prohlizi a pak mi kolo prinese zpoza brany... rano jsem ho nezamknul k nicemu, pouze samo k sobe :) No nic no...
V tydnu prevazne chystam prezentaci na nadchazejici sympozium a resim, jak se tam dostanu. Nakonec se rozhodnu pujcit auto na celou dobu, alespon budu mobilni a udelam nejakou tu exploraci. V patek rano mam tedy na sedmou naplanovany pick up service pred domem. Samozrejme vznikne komplikace (nejaka opila zenska usmrti naraz tri chodce presne pred pujcovnou aut), takze vyjizdim z pujcovny kolem devate, akorat do rostouci ranni rush hour. Nakonec to ale neni tak hrozne a za chvilku frcim po 101 na sever Bohuzel nemuzu jet primo po pobrezi, nemam tolik casu. Do Monterey dorazim akorat, Chad je super typek, jeste s sebou vzal profesora z NPS, ktery vytvoril MMOWGLI. Mame ze sebe navzajem celkem respekt, odprezentujeme si ruzne casti nasi prace (sedime v kavarne, protoze na campusu maji nejake vojenske cviceni) a dohodneme se na spouste spoluprace.
Po pate vyrazim z kavarny na pobrezi, projedu 17 mile drive (photos) a po soumraku dorazim do Carmelu, celkem pekneho mestecka, ktere je plne podrizeno turistickemu ruchu, tak se moc nezdrzuju a v noci trosku zmatene prejizdim pres Salinas do Santa Cruz. Hostylek je uplne super, hrozne prijemni lidi a prostredi, na pokoji potkam nemce Mathiase, tak spolu jeste rychle zajdem na pivko. Je to postdoc s doktoratem z mikrobiologie, bude se ale dal venovat historii vedy. Nechci mu pospinit tento krok stranou, tak se bavime o ruznych lidech a o krizi v Evrope, ma na to podobny nazor jako ja.
Rano v Santa Cruz prsi, tak trosku zevlim u snidane, bavime se tam s nejakou 
Americankou, ktera sem prijela za svym Reiki ucitelem a na job interview. Libi se mi, jak srovnava Santa Barbaru a Santa Cruz: Santa Barbara is a girl with this ravishing beauty, you'll just love her at the first sight. Santa Cruz is a nice girl, with her beauty hidden inside, you have to learn how to like her. No, nechame si od ni doporucit farmarske trhy a ja za deste vyrazim na beach walk, projdu to za pul hodinky a nechce se mi moc hledat tu krasu, tak jedu autem podel pobrezi a fotim rozbourene more, pak se vydam do vnitrozemi, projizdim malinky Boulder's Creek, stavim ve Spanky's Cofe na kafco a pak v Seeds&Trees kde pokacam s mistnakama, kteri mi poradi at jedu do Big Basin Redwoods State Park, ze je nejhezci v okoli. Vstup do parku stoji 10$, takze kdyz to zaplatim, tak se mi nechce parkem pouze projet, ale chci dat nejaky beh/trek. Sice vydatne prsi, je tak 10 stupnu a ja si z neznameho duvodu nevzal bundu, nicmene se nejak obleknu a v bezeckych keckach vybehnu. Les nadherny, samozrejme nikde nikdo, tak fotim mokre borovice a cesticku. Po dvou hodinkach dorazim promrzly k autu, prevliknu si vrsek a na dziny si pustim fucak a jedu do Palo Alto. Hotel najdu v pohodicce, bydlime v takovem tom klasickem natural-born-killers pokoji/hotylku, dve postele, lednicka, TV a sprcha. Pisu Branovi, nakonec ho jeste jedu vyzvednout do SF na letiste. Vecer jdem do vyborne cinske, konecne vim, jak chutna spravne udelane Kung Pao Chicken :) Pak pivko a spat.

Rano je necekane hezky, tak toho vyuzejem a v pul osme frcime CalTrainem do SF. Vysedame pod Yerba Buena gardens, projdem je na Market Street a Embarcadero, pak ke Coit Tower a pres Lombard Street zpatky do Chinatown, dame obidek v Thai neco neco, pak nasednem u Civic Center na bus a nechame se odvezt na sever, kde presednem na dalsi bus ke Golden Gate Bridge. Casove nam to vychazi moc pekne, po prochazce po moste chytnem dalsi fajny zpatky ke CalTrainu, dame kafco a frcime dom. V SF uz se citim celkem jako doma, mapy moc potreba neni, jen tech autobusu tu jezdi mraky :) Vecer pro zmenu zajdem do Americke, Brano da burger, ja jen polivku. 

18.3. Nedele
Hm.... Takze ve stredu se mi udelalo v krku nejak skrabavo, tak jsem to pred maratonem nechtel hrotit a zustal doma. Nakonec jsem byl doma az do soboty, protoze mi bylo cim dal hure. Dokonce jsem si ve Walgreens koupil nejake prasky na boleni v krku a cucavy bonbony, tak to bylo spatny. V sobotu jsem si mel jet vyzvednout cislo a tricko na maraton expo. Rano se vzbudim a leje jako z konve. Nastesti jsem se domluvil s Pitou a ten me tam hodi. Za husteho deste prochazime mezi stanky, cislo dostanu normos do ruky, tricko se susenkou v igelitovym pytliku se snurkou, ze to je muj bag, do ktereho si muzu dat veci, ktere mi dovezou do cile. Eh. Moc se tam nepotloukame, nabereme nejake bary a gely a drinky, skouknu lahve a frcime zmokli domu. Pita jde slavit St. Patrik's day, kamaradi pry pijou uz od deviti, ja to radeji vynecham a jdu se ohrat do sprchy. Startovni cislo 12922, btw. Vecer jeste zkoumam trat, na 10. mili je Hollywood boulevard a tam metro, prinejhorsim to zabalim tam. Beru si do trenek par dolaru a kartu pojistence. Nakonec se rozhodnu bezet v tricku,mikine a tricku, protoze ma byt pod mrakem, pod 10 stupnu a sem dam dest. 
Rano budik v pet (samozrejme v noci delaji sousedi randal se svatym Patrikem, v pul treti mi pipa firealarm v pokoji. Vzpomenu na Phoebe a ladne pridrzim tri sec tlacitko, nastesti to prestane), venku tma (ehm), ale neprsi. Tak se pochmurne zbalim, navliknu kalhoty pres trencle, bundicku pres mikcu a jedu na kole na stadion. Samozrejme ve tme netrefim, pak se ale chytnu Sunset boulevardu, po kterem me uz maratonska trasa navede az ke stadionu. Vynorim se na kopecku a prede mnou dalnice. Tak jsem asi zase spatne. Pak si uvedomim, ze ta dalnice vede ke stadaku a pochopim. Normalne 5 proudu aut, docela mazec. Na stadionu uz to zije, tak si tam zamknu kolo a projdu si to, zima tak strasna zas neni. v 6:40 musim odevzdat muj igelitak, narvu do nej kalhoty a bundu, vezmu flasticku body armor a jdu se dopijet na ochoz, at se alespon kouknu, kde se v LA hraje ten baseball. 
Pred sedmou vyjizdi vozickari a ja se jdu postavit do vybehu, abych mel jakz takz slusne misto, stejnak skoncim ale nekde u cedule 11 minut/mili. Jinak moderator je celkem bavic, svita slunicko a God Bless Amerika + hymna zazpivana nejakou rapperkou me celkem proberou (a taky jsem si dal nejakou slehu, 5 hodin energie :) ). V pul sedme zazni klakson, a pole se rozbiha.... Trva mi nakonec 7 minut, nez probehnu startem. No, hnedle za zatackou se zaradim k zahonkum a dalsi 4 5 mil se snazim klickovat, abych bezel jakyms takyms tempem. Samozrejme to Americani pojmuli jako walk-friendly maraton, takze jich hodne prekazi. Minimalne polovina bezi za mrtve deti v Japonsku, leukemii, epilepsi a druha polovina za Dzisise. Nekteri maji na zadech kartony s citaty z bible, dalsi popsane tricko pribehem, jak bezi za svou matku, ktera nekde umrela. Ze zacatku mi to prislo zajimave cist, pak mi to prijde dost pokrytecke, kdyz nejaky typek bezi za Global Warming... Musim si udelat tricko "Running for fun", abych vycnival... Ne, ale malou ceskou vlajecku jsem si na rukav pripnout mohl. 
No, trasa vede centrem a pak po St. Monica k Hollywoodu. Nejak nestiham milniky s milemi, takze nejak moc nevim, jak daleko jsem. Ale porad nekde zasatavuju na vodu a electrolyte, takze to asi celkem ubiha. Pak me trosku ztresta znacka mile 6, moc jsme zatim neubehli. Trasa se porad houpe nahoru a dolu, nechapu, ze tvrdi, ze to je fast track. Zlata Praha. Na osme mili zacina foukat studeny vitr a me zacne bolet leve koleno. A jako dost... Zacnu pocucavat gelik, ktery jsem mel schovany az na 10. mili, ale co. Pak je Hollywood, walk of fame a na 11. mili je myslim Sunset Strip. Takze to je celkem fajn, nohy boli stale stejne a ja si to v tu chvili zacinam uzivat. Elan mi zuby nehty vydrzi do 17. mile, kde uz mi to trosku pokulhava. Tesim se na 20. mili, kde mame dostat gel, ale zase bezime krz gay/lesbian quarter, tak si placam s nejakyma transvestitama a je veselo. Na dvacitce jsem za gel vdecen, konecne se rozhodnu do jednoho kopecku jit a gel si vycucat. Bohuzel je americka verze tak husta, ze to bez vody nejde polknout, bohuzel ale ani zavrit, tak bezim s pootevrenou tubou k dalsi vode, kde mam od gelu zapatlane cele prsty a vzpomenu si na Oralka a jeho bile rukavicky. No a pak uz jen sama negativa a nejistoty. Do cile 6 mil a ja mam nohy naprosto stuhle a bolave. Navic me dost picha v boku a  dostavuje se psychicky utlum. Tak si stanovim nejakou vzdalenost, kterou ubehnu a pak odpocnu, samozrejme mi to nejde dodrzet, tak cenim zuby a snazim se nejak namotivovat. Hrebikem do rakve je predbihajici vodic s balonkem na 22. mili, ktery ma na sobe 4:00. Myslel jsem, ze bych to mohl dat rychlejc, tohle mi sebere posledni nadeje, i kdyz se ho samozrejme snazim chvili drzet. Nakonec to teda nejak dokopu, i kdyz kazda mile ma tak dva a pul kilaku. Zaverecnou rovinku ani nedokazu zrychlit, takze to nejak docvalam a jsem v cili za 4:03 ofiko casu, za 3:56 ostreho. Nakonec dobre, ale takhle  rozebrany jsem uz dlouho nebyl. 
U more dost fuci, tak nam davaji folie, do kterych se kvuli vetru nejde zabalit. Nastesti mam tu mikcu (kterou jsem nekde na 3. mili sundal), takze je mi fajn, vezmu vodu a pochutiny a jdu na chvili nekam padnout. Po kratkem spocinuti se zkusim prodrat davem divaku nekam na plaz, ale vsude je tak plno a takovy vitr, ze dojdu 11 bloku na bus, ktery akorat chytnu a vyhodi me na Wilshire/Vermont. Domu co by kamenem (hodinu dvacet), samozrejme si jeste pres ty dva bloky ke vchodu odru trisla jako blazen. Ta sul... Jinak po ceste nabizeli i vazelinku, sice jsem si nevzal, ale bylo to fajn. Nakonec jsem zakousnul tri pomerance a vsaknul 2 gely a bylo to naprosto idealni. Taky jsem se tedy rano dost najedl, tato strategie neni vubec spatna. Hezky jsem se po ceste rozkaslal, takze mam krk moc fajny, tak se jdu utesit do Walgreens, koupim si pringles a haribo a jerky a je dobre. Po ceste akorat potkam nejakeho zniceneho hispance, tak se ho ptam, jake to bylo, rika, ze krusne, ja pokyvuju, rikam, ze mi to taky moc neslo, on na me civi, jestli jsem tam byl takhle obleceny, ja rikam, ze ne, ze uz jsem byl doma, ze jsem si dal sprchu, najedl se a kouknul na TV show. To jsem ho trosku vykolejil, tak mi gratujule a utika pryc...Nakonec to tak zle nebylo :)

13.3. Utery
V nedeli po prestehovani jsme jeli s Pitou shopping... Normalni nedelni odpoledne stravene v shopping mallu Beverly Center. Kupodivu celkem v poho, Pita umi nakupovat, jako ze vi, do kterych obchodu jit, kde co kolik stoji atp. Takze nakonec mam dvoje dziny a kratasy na fotbal, coz jsem ani necekal! Jeli jsme jeste do K-marktu a do Ross: Dress for Less, tam meli fajna sacka, asi neco poridim na to Symposium. Protoze nema v bytu po prestehovani internet, vecer jsme dali jeste pivko u me, a pak sli s Brazilkama do korejskeho karaoke baru na koktejl, bylo to fakt fancy, ale Corona stala 5.50, takze porad levnejsi nez ta predchozi Irska.

V pondeli jsem si rano byl jeste zabehat kolem bloku, ale bylo fakt tak otravne, ze uz se na to vykaslu. V praci pianko, vecer jsem zas programoval do pulnoci AgentC, je fakt zajimave, jak me to nektery vecer proste chytne a nepusti. Bohuzel jsem byl ale stale jeste online, kdyz Milind napsal, ze potrebuje review jednoho clanku ASAP. Tak jsem odpovedel, ze bych se na to mohl kouknout, ale az zitra a myslel jsem si, ze me odmitne. Na to mi rekl, ze je to idealni, ze do 2pm mam cas. Takze jsem si pekne nabehl :) V noci jsem to jeste prolit, pak na tom cele dopoledne makal a review submitnul vcas, nakonec jsem rad, protoze Ariel z Carnegie Mellon byl cely nadseny, ze je review fakt super. Odpo jsem dal konecne meeting se Zhengyuem a Albertem, pak jsme makli s Manishem na nasi network security a v pet jsem vyrazil jeste do Rosse, ze si tam koupim to sacko, bohuzel v tom, ktery mam blizko, zadna sacka nemeli, ale mam dve fajne kosile. Takze taky plus...

10.3. Sobota
Ve ctvrtek Pita naplanuje na vecer nejake to pivko, ze potkal "The Sweets" a ze je s nima sranda... Pak mi dojde, ze to jsou "The Swedes". Ehm... Pita me vyzvedne jeho superautem v pul sedme, prejedeme cele LA k Hollywoodu, kde bydli jeho "soon-to-be" ex Courtney, ktera je je celkem mila, ale jak by rekl Stepan, neni to hvezda. Coz, kdyz mu to po ceste v noci zpatky domu prelozim, mi odsouhlasi. Jedeme do nejake Irske za Santa Monica Blvd, mam s sebou pas (narozdil od ctvrtecniho odopoledne, kdy jsme sli pred poster session do "The Lab" na pivko a ja skoncil u diet coke), takze vyzkousime Blue Moon, coz je takove kvasnicove pivko s pomerancem... za $6.50 pinta, jdu koupit druhe kolo a necham tam $22. Nice. Pak prijdou "The Swedes", tj. jeden hubeny klucina ve svetriku a dve holciny, myslim, ze John a Emmie a Madleine ale vubec si tim nejsem jisty. Uz tu jsou od srpna, tak jsou celkem poamericteni, Madleine je takova chem-blondyna, i kdyz ma vlasy prirodni, v trasnatem tricku s vlajkou USA se trpytkama, Emmie je "red head" s velice tezkym prizvukem, ktery mi v sumu hospody skryje prakticky vsechno, co rika... Samozrejme se rec toci cely vecer kolem alkoholu, kdo co pije, kdo co opily nekde udelal a jak vypadaji svedske booze-cruises, proste typicka konverzace univerzalni na celem svete. Pravda, ze historky Svedu ze zimnich pitek jsou dost drsne, ale na Mamocka a veci, co dela na Silvestra, moc nemaji... Asi skoda, ze neumim vypravet historky.
V patek odpoledne je po praci fotbalek, hraje i Milind, tak si to celkem uzijem, i kdyz je to takova flakarnicka. Je vtipne, ze hrali naposledy v srpnu, tj. nez jsem odjizdel, a zacli hrat zas ted, kdyz jsem prijel. Milind porad opakuje ze to je trenink na AAMAS, kde vzdycky hraje Evropa proti Americe, nechapu, ze nemuze rict, ze se hraje for fun... To by asi byla ztrata casu :) Vecer stravim s League of Legends, Pitovo oblibenou hrou... Neni to spatne... navic japonci povidaji zase asi do pul ctvrty, ale Ryanovi jsem vcera odsouhlasil, ze se stehuju nahoru. Ze to nakonec i pro ty kluky bude lepsi...

Update: No, tak horejsek je o dost lepsi. Vyhled, lepsi skrin, hezci zaluzie, hezci kuchyn, i kdyz je tu jeden Cinan: Le Bron :) Pak nejaky Italo-American a dve Brazilky... uvidime, co to bude zac :)


7.3. Streda
No, v nedeli jsem pracoval cely den, zas jsem se dostal k programovani, coz bylo super, moc jsem toho nezapomnel, ba naopak. V noci slavny incident s asiatama, napsal jsem rozezleny Ryanovi, tak to tam snad poresi. Ode dneska se na noc radeji zamykam :)
V pondeli jsem na USC jel az kolem jedenacte, protoze driv tam ani nikdo neni. Cesta na kole nic moc, musim to jeste vychytat. Jinak 28°C, fakt vedro! S Manishem jsme se potkali lehce, byl tam jeste Pita, tak jsme pokecali a rozebrali spoustu veci. Ani jsem nesel na obed, vecer jsem zas programoval, takze vlastne nic specialniho. Vecer klidny, nikdo ani nespitnul. V utery rano jsem si sel zabehat po J. Wood ve fivefingerech, dost spatny, jednak semafory, druhnak puchyre. Takze FF do maratonu rozhodne odlozim... Zhengyu akorat udelal proposal defense, tak jsme to byli vsichni oslavit na obidku, Pita jeste pak koupil nejake nanuky, tak jsme si dali. Odpo jsme se Zhengyuem probrali, co dal a s Manishem naplanovali dalsi postup. Po ceste ze skoly jsem se stavil ve Food4Less, nakoupil nejake Wheat Thins (Crunch is calling), protoze s tim Ranchero syrem jsou opravdu spickove! Vecer mi to zase nedalo a programoval jsem, neni spatne takhle pracovat do noci, clovek je dost produktivni. Akorat tu nejak zapominam cvicit, coz je zle. Jo, je asi 15 stupnu, oproti vcerejsku dost zima...
Ve stredu rano se budim (spontane, vubec si tu budik nenarizuji) v pul sedme, venku svita, jasno, tak se rozhodnu zajet do Griffithu. Venku je ale 9 (feels like 11), takze jedu v mikince. Do Griffithu mi to trva 40 minut, coz je dost blby, docela jezdi i auta, takze vybiham nahoru pred osmou. Za observatori zas potkam nejakou holcinu, ktera bezela taky odspodu, jen odjinud, mijel jsem ji na kole, tak ze to nebudu dneska rvat a pobezim za ni... Hm, drzim se tak do tri ctvrtin kopce, pak to proste neudychavam a odpojuji se... Fakt bida. Jinak nahore celkem ficak, je tak 14 stupnu, ja jsem jen v tom Klimatex tricinku, tak je mi dost zima a jak je mi zima, tak se mi zacinaji drit bradavky... Na maraton rozhodne prelepim! Dolu si to jeste obehnu kolem golfu, to je celkem dobre. Domu s emi jede lip, je to totiz z kopce, takze jsem doma pred devatou jako nic. 
Dneska se nam mj. ozval nejaky typek z Naval Postgraduate School z Monterey, ze ho desne zajima AgentC a ze by chtel spolupracovat. Tak jsem mu pripravil datovy balicek a uvidime, co z toho bude. Takze tak.

3.3. Sobota
Chci vstat v pet, ale je dost tma, takze vstavam pred sestou a po pul hodce vyjizdim na metro, v 8:00 jsem v Pasadene a v 8:40 u nastupu na trail...To cestovani tady zabira dost casu a uz je dost vedro. Rozhodnu se nebezet, ale jit, nicmene popobiham na rovnych usecich a ve stinu. Mam dost hlad, ale nakonec jsem za 2:15 nahore (na Mt. Wilsonu), sem tam jeste snih, ale jinak letni podminky, bohuzel je nahore vse zavreno a mne dosla voda, tak stacim z okapu, za podezreleho sledovani nekolika Asiaty. Zajimave, ze zastoupeni Bily/Cerny/Hispanec/Asiat na trailu je tak 20/5/5/70, prevalcujou nas asi uplne ve vsem. Navic se velice peclive chrani proti slunicku: klobouky, rousky na krk, velke bryle atp. 
Pod vrcholem potkam mj. skupinu vychrtlych chlapu, tak petasedesatniku, rozebiraji jednotlive proteinove tycinky, vyhrava to Builder's Bar, protoze ma 20g proteinu, ale jen 300 kcal. Ten jeden veceri pouze tu tycinku, druhy rika, ze je to celkem malo, ze na veceri by si mohl dovolit tak do peti set kalorii... Asi to tu dost resi. Nahore me jeste upozorni Indian na snehova policka, potkavam ho taky po ceste dolu, jmenuje se neco jako Wishita. Tak se zastavime na slovicko, hrde mi povida, ze je native, a jak se mam dostat k Hollywood sign a kde se natacel Batman&Robin, resp. kde je tady Batmanova jeskyne
Dolu dobehnu celkem zdrchany, i kdyz mi to dolu trvalo oproti lonske hodine asi hodinu dvacet (ale nahoru chuzi misto 2:10 asi jen 2:15). Vypada to, ze clovek ma proste fyzicku na nejake tempo a o moc vic ani min to stejne neda. 
Domu jedu na pianko, jednak me boli nohy, pak zadek a taky to kolo je dost spatne, porad skripe a ruzne se ohyba, po ceste mi vyskocil retez a zadrhnul se mezi poslednim koleckem a kolem, rval jsem ho asi 10 minut. Premyslim, ze jestli najdu jeste nejakou zavadu, tak ho pujdu vratit, protoze se mi zda, ze se mi musi driv nebo pozdeji rozsypat. 
Vystoupim z metra u McArthur Park a dojedu si do stareho Food4Less pro ProMax tycinky, maji i tu Builder's, ale tu koupim az priste. Navic jeste koupim takove zdrave polstarky Triscuit, ktere jsou opravdu vyborne s tim vcerejsim syrem Ranchero, takze se dost nacpu. Vecer kouknu na Model Thinking class, nastuduju cellularni automaty a jsem zas vyrizen, tak lelkuju, zapisu a jdu si nejspis lehnout... Hruza!

2.3. Patek
Rano jsem vzhuru brzo, lezim do sesti a pak vybiram u puffu fotak. Uvidime, jak to dopadne. V pul devate se vydam do mesta a hned v prvnim Bike Ride shopu koupim od korejskeho dedy nove kolo (horske, mensi, dost plastove) za 120$, ale jede fajne. Bo An pise, ze je dnes seminar od 11:00, ale asi to nedam, radeji zaskocim do Griffithu na behanicko :) Ma byt 22, coz je ok, vikendovych 29 uz ne, ale to snad pobezim na Mt. Wilson, tam by mel byt jeste chladek! 
No, tak nakonec to takove pianko nebylo, Griffith je zrejme nejak divne polozeny, vubec tam nefouka a fakt to vsude prazi. K observatori jakz takz bezim, vybeh na nejvyssi kopec nedavam, dokonce me predbehne holka! I kdyz teda bezi nejsnazsi cestou... ale i tak! Zkousim jeste bezet smerem k Hollywood sign, zas se tam nejak zamotam vracim se vselijak dolu. Stavil bych se po ceste na nejakou mnamku, ale nejak si nedokazu vybrat, jist samotnemu v restauracich mi prijde divne :( Takze najdu kousek ode me Food4Less a koupim si zakladni sadu na tortily + jeste nejaky takovy dobry syr. Vecer uz toho moc neudelam, zkousim programovat, ale nevydrzim u toho ani dve hodky, v pul devaty si jdu lehnout, jeste mam porad lehky jet lag... O pulnoci me probudi bordel z kuchyne, Japonci tam zas krafou a pijou... V tehle kartonovych domech je fakt vsechno slyset. Uvidime, jak to pujde dal, kazdopadne jim to rano v sest bez servitek vracim :)

1.3. Ctvrtek
Let sice zacal hodinovym zpozdenim kvuli mlze na Heathrow, takze trochu stresiku bylo treba zahnat starostlivosti British Airways v podobe spousty crackeru a susenek. Na Heathrow nakonec vse v poho, Americani me uz maji v databazi ze vsech stran, takze security checkama prochazim hladce. FlyAway bus z LAX na Union se tky nezmenil, akorat dorazim v rush hour, takze jedem pomalu, na Wilshire/Vermont dorazim uz za tmy, ale bydlenicko najdu v poho. Je to nekolik bytu v domku, v kazdem bytu par pokoju, ja jsem s dalsima treba klukama v takovem holobytu, ale pokoj je cisty a utulny (kuchyn ne). Vsechny strucne pozdravim, Ryan je ke vsemu napomocen, coz je taky fajn. Jeste skocim do nejblizsiho supermarktu, coz je Korean center, mezi rasama a nudlema vyberu klasicke Ramen nudle na zaliti, Puffs s mlekem na rano a jdu spat. Kluci delaj trosku bordel, ale nic, co by Sedli nezvladnul. 
Comments