O Nebi

Ježiš povedal  "Nech sa vám srdce nestrachuje! Verte v Boha a verte vo mňa! V dome môjho Otca je mnoho príbytkov; keby nebolo tak, či by som vám bol povedal: Idem vám pripraviť miesto a keď odídem a pripravím vám miesto, zase prídem a poberiem vás k sebe, aby ste aj vy boli tam, kde som ja?" - Ján 14:1-3
Existuje nebo a existuje peklo.


   


 
Ako sa dostať do Neba?

Nikto Ťa týmto nevolá do nejakej sekty alebo kultu, cirkvi či iného spoločenstva. Hoci potrebuješ Cirkev, žiadna Ti nemôže dať večný život. Môže Ti ale poskytnúť falošným učením a modloslužbou voľný lístok do pekla. Ježiš je Spasiteľ a jedine On Ti môže dať večný život. Až keď Ho prijmeš, potom je pre Teba Cirkev aktuálna a nutná - ale len tá, ktorá stojí na Božom Slove.

Dobré skutky Ťa nedostanú do neba! "Lebo milosťou ste spasení skrze vieru. A to nie sami zo seba; je to dar Boží; nie zo skutkov, aby sa nikto nechválil."- Ef 2:8-9. Každý človek má vlastný výber. Boh každého človeka nechá vybrať. Boh nechce, aby šiel do neba niekto nasilu. Ježiš Ti podáva ruku: "Poďte ku mne všetci, ktorí sa namáhate a ste preťažení; ja vám dám odpočinutie!" - Mt 11:28.

"Ajhľa, stojím pri dverách a klopem. Ak niekto počuje môj hlas a otvorí dvere, vôjdem k nemu a budem stolovať s ním a on so mnou." - hovorí Ježiš v Zjavení Jána 3:20. Ježiš stojí pri dverách Tvojho srdca a je len na Tebe, či Mu otvoríš...

Ak si sa rozhodol prijať Pána Ježiša do svojho srdca, urob nasledovné kroky:

1. Povedz Ježišovi, že veríš, že zomrel za Tvoje hriechy a popros Ho, aby Ti ich odpustil (Ján 3:16.18.36, 6:35.47, 15:13-14; R 5:8-9; 1Pt 2:24, 3:18; 1Jána 1:9; Sk 10:43, 13:38-39)

2. Popros Ho, aby sa stal Tvojím Spasiteľom a Pánom Tvojho života (R 10:9.13; 2Kor 5:14-17.21; Zj 3:20; Sk 4:10-12; Flp 2:9-11)

3. Odvráť sa od svojich hriechov. (Lukáš 13:3; Sk 17:30, 2:38)

Ak to nevieš spraviť sám/sama, tak Ti pomôže táto krátka modlitba. Povedz ju Bohu úprimne a s pokorným srdcom:

"Pane Ježišu, potrebujem Ťa. Ďakujem Ti, že si na kríži zomrel za moje hriechy a prosím Ťa o ich odpustenie. Otváram Ti dvere svojho života a príjmam Ťa ako svojho Spasiteľa a Pána. Prevezmi vedenie môjho života a sprav zo mňa takého človeka, akým ma Ty chceš mať. Amen."

Ak si sa modlil(a) túto modlitbu, Pán urobil to, o čo si Ho prosil(a) - a vítame Ťa v Božej rodine. Prvý krok máš za sebou, no teraz máš zodpovednosť vytrvať vo svojom rozhodnutí až do konca - aj keby prišli prenasledovania a tlaky kvôli Tvojmu rozhodnutiu. Veď je napísané: "A budete nenávidení od všetkých pre moje meno, ale ten, kto zotrvá do konca, bude spasený." (Matúš 10:22).

Čo teraz?:

1. Denne si čítaj Božie slovo (2Tm 1:13; 3:16-17) a modli sa (2Tm 1:3; 1Tes 5:17)

2. Nájdi si také spoločenstvo kresťanov, kde sa vyučuje Biblia a navštevuj ho (Žd 10:25)


      
                                 

                                            Knihy o Nebi

knihy o Nebi ktoré si môžete kedykoľvek prečítať..



Percy Collett - PĚT A PŮL DNE V NEBI (A4-PDF-1,42 MB)
ÚŽASNÉ svědectví dr. Percy Colletta! Velmi Detailní popis nebe! Je doplněno svědectvím i dalších lidí, kteří viděli nebe. Tato svědectví jsou důkladně PODLOŽENA BIBLICKÝMI CITÁTY. Po přečtení uvidíte, že se váš život změnil! Předávejme ho dál!


      http://www.knihy.own.cz/PercyCollett-PETAPULDNEVNEBI.pdf


Nebo existuje – tvrdí známy nervový chirurg, ktorý prešiel nadpozemský svet.


Ešte pred vydaním sa stala bestsellerom kniha medzinárodne uznávaného nervového chirurga, ktorý opisuje svoju cestu v nadpozemskom svete, ktorú absolvoval počas smrteľného stavu.
Príbeh Dr. Alexandra Ebena sa líši od podobných záznamov v tom, že profesor trávil v hlbokej kóme sedem dní kvôli vzácnemu typu ochorenia mozgových blán a keď absolvoval túto „cestu“, tak lekárske prístroje žiadnu aktivitu vedomia nezaznamenali. Keď vyzdravel, Dr. Alexander roky skúmal svoj vtedajší stav a snažil sa nájsť vedeckú odpoveď na zážitky, ktoré prežil. Tvrdí, že je to možné len vtedy, keď veda prekročí svoje mantinely, ktoré boli prijaté v 18-om storočí.

       Dr. Alexander Eben 10. novembra 2008 sa zobudil na silné bolesti chrbta a hlavy. Profesor bol dovtedy vo vynikajúcom fyzickom stave a práve v tom čase sa chystali so synom do južnej Ameriky aby spolu zdolali 6000 metrovú horu. Medzinárodne uznávaný nervový chirurg však vtedy pociťoval rapídny úbytok sily a jeho stav sa z minúty na minútu zhoršoval, postupne strácal vedomie a poslednú vec čo vnímal bolo to, že jeho manželka volá záchranku.
Len dodatočne sa dozvedel, že ho skolila výnimočné ochorenie mozgových blán, ktoré sa vyskytne u jedinca spomedzi desať miliónov. Nákaza skoncuje vo väčšine prípadov s pacientom za pár hodín. Keď sa dostal do nemocnice – napriek tomu, že okamžite dostal špičkovú liečbu, jeho stav prežitia klesol na minimálny. Na vírusovú nákazu nezabrali ani najsilnejšie antibiotiká. Počas siedmych dní ho udržiavali pri živote v umelom stave, ale prístroje napojené na neho nevykazovali žiadnu mozgovú aktivitu a to isté potvrdzovali aj CT snímky aj neurologické vyšetrenia.
       Lekári upovedomili rodinu, že sa dostal do stavu klinickej smrti a jeho životné funkcie budú vedieť udržiavať len umelým spôsobom. Odobrané vzorky z miechy vykazovali katastrofické hodnoty. Prednosta intenzívneho oddelenia už sa chystal konzultovať s rodinou, že padlo rozhodnutie konzília ktoré znelo, že pacienta treba odpojiť od prístrojov. V siedmy deň však Dr. Alexander nečakane otvoril oči a po niekoľkých hodinách už komunikoval so svojím okolím. Ako dodatočne povedal, počas tej doby nič nevnímal zo svojho okolia a aj lekárske záznamy potvrdzujú, že jeho mozog bol úplne nečinný. Bakteriálna nákaza doslova strávila tie časti mozgovej kôry, ktoré sú zodpovedné za vedomie a city. Napriek všetkému, keď sa dostal zo stavu kómy, začal pociťovať, že jeho mozgové funkcie sa nanovo obnovujú, najskôr sa mu prinavrátil zrak potom sluch a nakoniec aj schopnosť reči. Lekári už tento stav v jeho živote považovali za zázrak ale predpovedali dlhodobú intenzívnu rekonvalescenciu a že bude potrebná doživotná špeciálna opatera o profesora. V skutočnosti však Dr. Alexander po štyroch týždňoch úplne vyliečený opustil nemocnicu a nákaza nezanechala v jeho tele žiadnu stopu.
       Výnimočnejšie ako jeho zázračné uzdravenie bolo však to, čo počas týždňovej kómy profesor prežil.
Dr. Eben Alexander po šlapajách svojho otca sa stal nervovým chirurgom. Počas dvadsaťpäťročnej odbornej praxe vydal viac ako sto vedeckých publikácií, bol členom viacerých významných vedeckých organizácií, pracoval na najvýznamnejších klinikách /z toho pätnásť rokov v lekárskom ústave Harvardskej univerzity/. Počas svojich lekárskych záznamov si bol vedomí toho, že počas stavu kómy jeho vedomie úplne zaniklo a žiadne životné funkcie nefungovali. Človek ako on žijúci len svojmu vedeckému povolaniu sa nikdy nezaoberal s ezoterickými praktikami ani nevyskúšal žiadny typ drogy. Považoval sa síce za kresťana, vyznával však materialistické zásady reduktívneho pohľadu na svet a bol dovtedy presvedčený, že poznanie je neoddeliteľné od vedomia. Takzvané mentálne zážitky ako aj prežité skúsenosti stavu blízko smrti si vysvetľoval dovtedy len výlučne vedecky ako neurologické udalosti v mozgu. Spolu s ostatnými odborníkmi aj Dr. Alexander uznával teóriu, že tieto zážitky vytvára mozog počas stavu nedostatku okysličenia, alebo počas prežitia nejakej traumy a teda nemajú na tento stav vplyv vonkajšie skutočnosti. K pochopeniu sveta nás vedie vedomé poznanie – dovtedy tvrdil, že čo „nechápeme a nevieme vedecky vysvetliť to ani neexistuje“.
Keď sa mu prinavrátilo vedomie, bol však pod vplyvom takého zážitku, ktorý mu v základoch prebúral doterajší pohľad na svet.
       „Poznanie dnešnej lekárskej vedy o mozgu a mysle je ohraničené oproti tomu stavu v akom som sa ja nachádzal, nehovoriac o výnimočnej dobrodružnej ceste, cez ktorú som ja prešiel“- vyhlásil profesor magazínu Newsweek, ktorý priniesol na svojej titulnej stránke odkaz na knihu „A Proof of Heaven – A Neurosurgeon“s Journey into the Afterlife (Dôkaz neba-Nadpozemská cesta nervového chirurga).

Radostná hudba
       „Zážitok bol mocnejší, aký som okúsil vo svojom doterajšom živote, zahrnúc do toho náš sobáš alebo narodenie našich detí“ – hovorí profesor, ktorý keď sa navrátil zo stavu bezvedomia, najskôr hovoril len svojej rodine o svojej nadprirodzenej ceste v „hiperreálnom“ svete. Bol síce zvedavý aj na to, že ako iní referujú o podobných zážitkoch, ale na radu svojho syna neprečítal ani jeden článok ani jednu knihu, kým počas dvoch mesiacov na približne sto strán presne nezaznamenal, čo prežil.
„Nechcel som, aby ma ovplyvnili skúsenosti druhých, kým všetko presne písomne nezaznamenám“ – vysvetľoval prvé kroky zrodu svojej knihy. „ Na začiatku mojej cesty som sa našiel medzi oblakmi. Tieto oblaky boli veľké boli ružovo-bielej farby a boli akoby také veľké peny a ostro sa oddelili od modročierneho pozadia neba. Veľmi ďaleko nad oblakmi sa blýskali žiariace priehľadné tvory, ktoré zanechávali za sebou žiary.“- cituje časopis Newsweek referát profesora – „tvory sa zdali byť známymi ale líšili sa od pozemských tvorov, boli vyvinutejšími a prestavovali vyššiu úroveň života. Z hora smerom na dol prúdili tóny oslávenej hudby. Tak sa zdalo, akoby tóny tej hudby pochádzali od tých tvorov s krídlami. Z ich vnútra len tak prúdili radostné tóny hudby a ako sa hýbali, ako keby to nevedeli udržať v sebe. Tóny sa zdali byť zhmotnené, ako keď človek cíti na svojej pokožke dážď, ale predsa nebude z neho premoknutý. – oživil profesor prvé zážitky svojej nadprirodzenej cesty. Dr. Alexander uznáva, že spirituálny vnem mimo vedomia je veľmi intenzívny, ale tento mocne obsiahnutý zážitok však je veľmi ťažké slovami alebo pojmami opísať. „ Videnie a sluch sa v tomto svete neoddeľuje od seba a so všetkými zmyslovými ústrojmi som naraz vnímal ako tieto striebristé ligotavé tvory s plnou radosťou spievali. Tak sa mi zdalo, že tu nikto nemôže byť len vonkajším pozorovateľom, alebo len poslucháčom, ale človek sa nejakým skrytým spôsobom stane súčasťou tejto skutočnosti. Aj ja som zanechal svoje fyzické telo a vedomie a stal som sa súčasťou tohto univerza. Jednotlivé prvky, oblaky, tvory s krídlami boli rozpoznateľné ale predsa všetko bolo súčasťou všetkého, ako keby bohato zdobený perzský koberec alebo vzorovosť krídla motýľov.

Odkaz nad slová
       Dr. Alexander však neblúdil v tomto predimenzovanom svete osamotený. Na počiatku jeho cesty sa k nemu pripojila neuveriteľne krásna žena s peknou tvárou, zlatohnedými vlasmi a s tmavomodrými očami, ktorá mala na sebe šaty výraznej farby ale jednoduchého strihu. Keď sme sa stretli, stáli sme na spletitej podlahe a zbadal som, že je to gigantické krídlo motýľa. Vzhliadnuc okolo seba som videl, že vôkol nás lietali milióny kusov takých tvorov. Šaty tej mladej ženy sa ligotali tak isto ako všetko v tomto svete a vyžarovala zo seba prenikavú životnú silu. Dívala sa na mňa takým pohľadom, že som hneď cítil, že je hodné žiť, hocičo sa udialo v mojom predošlom živote. Nedívala sa na mňa romantickým pohľadom ani priateľským, ale takým ktorý presiahol na zemi poznajúci láskavý a súčasne niesol v sebe niečo nadimenzované a komunikovali sme spolu bez slov. „Jej odkaz prenikol mojím telom ako vietor a hneď som pochopil zmysel a pravdu povedaného a odkaz bol veľmi skutočný ako aj skutočnosť okolitého sveta a hneď som vedel, že to nie je výplod fantázie ale realita, v ktorej nie je žiadna pominuteľnosť a nestálosť. Samotný odkaz obsahoval tri časti a kebyže ich musím pozemskými slovami opísať, tak by zneli asi takto: „Hlboko vzácnym a milovaným tvorom si naveky, ničoho sa nemusíš obávať a nič nemôžeš pokaziť“. Tento odkaz ma naplnil výnimočným pocitom a priniesol do môjho vnútra radostiplné odpočinutie. Tak som pociťoval, že teraz som pochopil všetko to, v čom som doteraz nevedome žil. – pokračoval v opisovaní profesor, ktorému jeho sprievodca dal najavo, že veľa vecí počas svojej cesty ešte uvidí, ale bude sa musieť vrátiť naspäť. V nasledujúcom okamihu sa ich dotkla vlna jemného vetra a z neho prameniaci pocit bol ešte intenzívnejší a obklopila ich Božia prítomnosť. Dr. Alexander kládol otázky „Vetru“, ktoré odzneli tiež bez slov: „Čo je to za miesto? Kde som? Prečo som tu? Na otázky prišli bezslovné odpovede a medzičasom ho naplnil intenzívny prúd svetla, farieb, krásy a bezhraničnej lásky. Odpovede neboli zahmlené, neuchopiteľné alebo abstraktné, ale až príliš stručné a udávali jasný pocit a pociťoval som ako najžeravejší oheň a v priebehu okamihu som pochopil viac ako počas viacročných štúdií v pozemskom živote. Tieto odpovede však ako šikovný marketingový ťah časopis Newsweek nezverejňuje a ich spoznanie ponechá na čitateľov knihy Dr. Alexandra. Profesor ešte toľko dodáva v rozhovore, že zhora prichádzajúce známosti mu pomohla pretlmočiť jedna žiariaca kruhová konštrukcia. Cestovanie bolo bezčasové a tak ani sám nevie dostatočne posúdiť v ktorom čase sa konala zvláštna „odyssea“ počas siedmych dní v stave kómy, ktorej podrobnosti však vie hocikedy dostatočne presne oživiť. Profesor uzná aj to, že jeho referát viacerí prijímajú skepticky, lebo aj pre neho samého bolo veľkou výzvou vysvetlenie všetkého toho, čo sa mu stalo. „ Ako lekár aj ja sám by som považoval takéto javy halucináciami ale v mojom prípade to nebolo klamanie zmyslov.“ Podľa Dr. Alexandra prežité zážitky z vedeckého hľadiska dokazujú to, že jednak existuje okrem činnosti mozgu nezávislé duchovné vnímanie a po druhé existuje taká dimenzia univerza, ktorú spirituálnym spôsobom môžeme spoznať ako viditeľnú skutočnosť. V tejto dimenzii však čas a priestor nepozostáva z udalostí na seba nadväzujúcich a počas jeho cesty sa udalosti neudiali v presnom slede za sebou, ale akoby sa do nich vnoril a okúsil to, že túto dimenziu úplne vyplní Božia prítomnosť a láska.
       Podľa modernej fyziky je univerzum jedna merateľná jednotka. Hoci vo svete v ktorom žijeme, zdanlivo sú veci, živočíchy a udalosti oddelené, fyzické zákony však tvrdia to, že pod povrchom všetky veci a udalosti vo vesmíre sú poprepájané. „Pred prežitými zážitkami pre mňa tiež boli len abstraktnými udalosťami, dnes sú však už skutočnosťou. Dnes viem aj to, že vesmír nespája len jednota, ale aj Božia láska. Vesmír, ktorý som okúsil počas svojho stavu kómy je vlastne totožný s tým istým o ktorom hovorili Einstein či Ježiš vo svojich zvláštnych rozdielnych spôsoboch.“- píše Dr. Alexander, podľa ktorého pred tritisíc rokmi ľudia ľahšie pochopili zážitky takéhoto druhu, lebo nepovažovali len vedomie ako výlučný prameň poznania. Profesor sa domnieva, že v 17-om storočí Descartes a Spinoza prijali prírodnú vedu ako jediný možný spôsob spoznania univerza, ale osvietenie v jeho živote znamenalo istý spôsob odkladu zbraní medzi vierou a vedou. To prinieslo obrovský krok ľudstvu, lebo oslobodili vedcov od náboženských zákazov a spod vedomia hriechu. Slobodné zmýšľanie  a doba objavov rozmnožili vedomosti a veda už skoro všetko objavila z viditeľného sveta od najmenšej molekuly až po hranice univerza. To čo som však ja prežil, len ma usvedčili v to, že rozdelením ducha a tela môžeme uchopiť len časť skutočnosti. Som presvedčený, že v našej dobe je potrebná nová vedecká revolúcia, ktorá začne objavovať duchovné dimenzie univerza. Význam tejto filozofickej zmeny nevyneguje výsledky a účinky osvietenia 18-ho storočia ale pretne ich a „to bude ozajstné osvietenie: veda sa rozšíri a čoraz viacerí uznajú, že duchovné uchopenie je neoddeliteľné od poznania, ktoré získavame skrze naše vedomosti a ďalej sa domnievam, že reduktívny materializmus postavený nad vedomie je ako nočná diaľnica, kde síce svetlá osvietia cestu ale okolitý svet nechajú v temnote, ale duchovné poznanie vie osvetliť všetko“. – domnieva sa profesor.

Morvay Péter

Zdroj: HETEK 42/2012
Preklad: Roman Farkaš


  Aldino – Svědectví zemřelého a vzkříšeného bratra


http://www.knihy.own.cz/Aldino-SvedectvizemrelehoavzkrisenehobratraAldina.pdf

Svědectví – „mohl vidět, jak spasení věřící přicházejí domů. Bylo mu dáno stát u dveří brány nebe. Když vcházeli spasení, andělé stáli ve špalíru kolem široké ulice z průhledného zlata a vzadu se nacházelo velmi jasné světlo. Spasení, kteří přicházeli, byli přijati anděly s plesáním, vykřikováním a s palmami v ruce. Potom šli rovnou do toho jasného světla.“








ÚŽASNÉ svědectví dr. Percy Colletta! Velmi Detailní popis nebe! Je doplněno svědectvím i dalších lidí, kteří viděli nebe. Tato svědectví jsou důkladně PODLOŽENA BIBLICKÝMI CITÁTY. Po přečtení uvidíte, že se váš život změnil! Předávejme ho dál!

1
Vytržen do nebe
Několik roků jsem se modlil modlitbu „intenzivní, vroucí touhy po Bohu“ za to, abych viděl nebe. Po léta jsem se modlil a hledal jsem modlitbou Pána. Věřil jsem ze srdce tomu, co je v Bibli. Říkal jsem Bohu: „Otče, Ty jsi vzal Enocha a Eliáše do nebe, jak vezmeš mě?“ 
Bylo to v džungli koncem roku 1979. Měli jsme tehdy několikadenní modlitební setkání s půstem. Věděl jsem a cítil jsem, že se to stane, i když jsem nevěděl, jak se to stane. Jestli budu muset zemřít a jít do nebe, nebo budu vytržen. Ale věděl jsem bez stínu pochybnosti, že půjdu do nebe. Leželi jsme tehdy na zemi, sraženi mocí Boží, modlili se a hleděli k oblakům. Oslavovali jsme Pána v jiných jazycích. Byla úžasně přítomna sláva Boží. Vše, na co jsem myslel, bylo nebe. Najednou jsem cítil, jako kdyby moje tělo plavalo na vodě. Několikrát jsem se doslova nadzvedl do vzduchu. Mezi přítomnými byli také tři další doktoři.
A potom se to stalo! Moje duše vyšla z mého těla. Člověk je duše. „A Bůh vdechl do člověka svůj dech a člověk se stal duší živou.“ Někteří mi později řekli, že to byla pěkná vize. Ale když jsem vyšel z těla, uviděl jsem ho, jak tam bezvládně leží. Nebylo mrtvé, krev stále v těle proudila, protože když jsem se později do něho vrátil, tak nebylo studené, ale horké. Takže to nemohla být jenom vize. Nemohl to být ani sen, protože nesníte téměř šest dní v kuse.
Anděl strážný mi tehdy řekl: „Bůh vyslyšel naše modlitby, půjdeme do nebe. Jsem z toho nadšený, od doby, kdy jsem ti byl přidělen, jsem téměř 80 let nebyl v nebi.“ Bylo vidět, že má z toho opravdu velkou radost. Potom s plamenným mečem z nebe přišel další anděl, totiž anděl Páně a řekl mi: „Bůh vyslyšel tvoje modlitby a přišel jsem, abych tě vzal do nebe.“ Ten anděl byl vysoký asi dva a půl metru. Stál po mé pravici, můj strážný anděl po mé levici a další andělé byli okolo. Potom jsme začali stoupat vzhůru. I v Bibli se mluví o takovém vytržení ( 2.Korintským 12,2) Je to úžasná zkušenost. I vy budete mít tuto zkušenost, když půjdete do nebe. Budete ve stavu beztíže. Astronauti ve vesmíru to znají. Zemská přitažlivost jednoduše ztratila svoji moc nad mou duší. Byl to překrásný pocit, když má duše věděla, že opouští tuto zemi zpět do nebe, odkud přišla
Cesta do nebe
Když jsme prolétávali místem, kde Zemi obíhají satelity, uviděl jsem spoustu démonů. Když anděl Páně vytáhl meč, tak bylo vidět, jak tito démoni ustupují před plamenným mečem a prchají na všechny strany. Později jsem v nebi zjistil, že ten meč byl v nebi položen na oltář Boží, na kterém hoří oheň Boží přítomnosti.
Měl jsem takové oči, že když jsme letěli kolem slunce, tak mě to neoslnilo. Andělé mi po cestě ukazovali všechny ty planety jako Jupiter, Mars atd. Potom jsme opustili naši sluneční soustavu a pak další a další soustavy a putovali jsme směrem k nebi. Tohle nádherné cestování nám trvalo šest pozemských hodin, až nakonec jsme dosáhli konce všech souhvězdí a byli jsme doslova na vrcholu vesmíru, kde vesmír končí a začíná věčnost. Byl jsem na místě, kde hvězdy zpívaly a hleděly směrem k nebi. Ve skutečnosti to byly miliardy nádherných andělů, kteří lítali kolem nebe a zpívali v dokonalé harmonii překrásné melodie oslavující Pána. Vzpomněl jsem si na ten verš z Bible, kdy se Bůh ptá Joba, kde byl, když On všechno tvořil. Byl to opravdu zázračný pohled: „Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?“ Job 38:7
V dálce jsme spatřili blesky s hromobitím a bylo mi řečeno, že tohle je Boží ochrana, kterou Bůh vytvořil kolem celého nebe. Nebe zdálky vypadá jako veliká ohnivá koule. Je to planeta, která je 80x větší než naše zem.
Zvuk hromů se stal hlučnější a hlasitější, když jsme se blížili a bylo mi řečeno, že Bůh nám dal povel k přistání, podobně jako letadlo dostává příkazy z navigační věže. Viděl jsem také i jiné duše, které letěly stejným směrem, když opustily tuto zemi.
Vedle nebe jsem viděl další planetu a anděl mi řekl: „Tohle je ta nová zem, kterou Bůh připravuje,“ vypadala jakoby v plameni ohně od přítomnosti Boží. Tato nová zem nebude potřebovat slunce ani měsíce, ale Bůh sám ji bude osvěcovat. Zjevení Janovo 21:1: „ Potom jsem uviděl nové nebe a novou zemi. Neboť první nebe a první země pominuly a moře již nebylo.“
Anděl Páně potom řekl: „Teď proletíme tím ohněm.“ Bylo mi řečeno, že ta ochrana skládající se z blesků a hromů je široká několik tisíc mil. Proletěli jsme přímo skrz tento oheň a přistáli jsme před první nebeskou branou. Nemusel jsem tam volat: „Haló, tak už jsem tady! Prosím, otevřete mi! Jsem Percy Collett, a přiletěl jsem až ze země!“ Bůh už o nás věděl a ta nádherně svítící brána se sama otevřela. Tam jsem uviděl tu nádheru! Tam už byl Boží vzduch a tento Boží vzduch je Boží dech. Poté co jsme prošli těmi prvními branami, jsme znovu letěli. Bylo to něco překrásného, z výšky jsme viděli překrásné stromy, zahrady, různá jezera, překrásně zářící hory, řeky a bystřiny osvícené slávou Boží. Vše jakoby pulsovalo světlem a životem. Nebe, přátelé, není jen nějaké seskupení plynů, ale opravdová planeta.
2
Sedm úrovní v nebi
Ježíš mi řekl, že nebe je osmdesátkrát větší než planeta země, což je 2 000 000 mil (3 218 688,00 km, asi tři a čtvrt milionu kilometrů!) na obvodu kolem dokola a o průměru 1 000 000 mil (1 609 344,00 km). Tak si teď aspoň trochu představte ve své pozemské mysli, jak obrovské nebe je. Za milion let budete schopni poznat jen velmi nepatrnou část.
Nebe se v Bibli také nazývá jako „nebesa nebes.“ 2 Paralipomenon 2:5: „ …Vždyť jej nemohou pojmout nebesa, ani NEBESA NEBES.“ (Deuteronomium 10:14, 1 Královská 8:27, Nehemjáš 9:6). Do nebes ve vesmíru se mohou astronomové dívat dalekohledem, ale nikoliv do nebe, kde bydlí Bůh. Nebe je domov všech vykoupených, kteří jsou obmyti krví Ježíše Krista. Je to planeta, která má sedm úrovní. Nebe tvarem připomíná zaoblenou horu. (pozn. překladatele: Je více než zajímavé, že Gary Wood připodobňuje tvar nebe k obrovskému satelitu. Satelit je sice kulatý, ale jeho tvar je jakoby vypouklý.) Díky tomu můžete z každé úrovně vidět na Boží trůn. Čím blíže jste k trůnu Božímu, který je v nebi postaven na samém vrcholu, tím větší nádheru vidíte, i když nebe je nádherné hned od samotného začátku. Větší část povrchu je podobná naší zemi. Je rovinatá, hornatá, lesnatá i květnatá. Každá úroveň je od sebe vzdálena desetitisíce mil. Kdybyste tuto výšku převedli na zem, pak byste již byli daleko někde ve vesmíru. Ujdete několik desítek tisíc mil nahoru a to je jedna úroveň, pak ujdete dalších několik desítek tisíc mil a to je další úroveň, až k sedmé úrovni, kde se nachází Boží trůn. Tyto úrovně jsou kolem dokola, jedna navazuje na druhou. První úroveň je za těmi prvními nebeskými branami, což je vnější neboli externí obvod nebe, jakoby první vrstva kolem dokola vespod nějaké hory. Každý musí projít těmito branami, a nedostane se tam nikdo, kdo není očištěn krví Ježíše Krista. Před vstupem do druhé úrovně, jinak také zvané svatyně, nebo vnitřek nebe, se nachází druhá brána. Na samotném vrcholu nebe se nachází Boží trůn, což je svatyně svatých.
Duše před branami vnitřní svatyně
Když jsme stáli před tou druhou bránou, skrze kterou se vstupuje do vnitřku nebe, uviděl jsem určitou oblast, kde byly miliony a miliony duší. Zeptal jsem se: „Kdo jsou tito?“ Archanděl mi vysvětloval, že: „Tohle jsou ti, kteří jsou spaseni tak jako skrze oheň.“ 1.Korintským 3,14-15: „ Zůstane-li něčí dílo, které na něm postavil, dostane odplatu. Shoří-li něčí dílo, utrpí škodu; ale sám bude spasen, avšak tak jako skrze oheň.“ (pozn. překladatele: Podobně jako Lot ze Sodomy, vše co tam vykonal, shořelo. Lot ale nebyl mučen tím ohněm) Mezi nimi a nebem bylo obrovské dvouvrstvé sklo, skrze které vidí do nebe jen velmi matně a nejasně, ale z vnitřku nebe na ně vidět můžete. Ale tohle místo není nějaké vězení. Ani to není druhá šance. Lidé si myslí, že dostanou druhou příležitost, ale tohle není žádná „druhá příležitost.“ Jsou tam rozděleni na několik skupin a viděl jsem, jak archandělé drží v rukou Bibli a vyučují je.
V další skupině (a byly jich skutečně miliony), byli ti, kteří přijali Pána Ježíše až v poslední chvíli svého života, lidé, kteří až na své smrtelné posteli volali ke Kristu. Víte o tom, že bývalý prezident Kennedy, těsně před tím než byl zastřelen, přijal Ježíše Krista? Vím to naprosto přesně, protože jsem ho tam viděl. Někdo mu řekl předtím, než zemřel, že k tomu, aby se stal dobrým prezidentem, potřebuje přijmout Ježíše Krista. Abraham Lincoln, i když pil, tak dříve než byl zavražděn, odevzdal svůj život Ježíši. Byla mi ukázána i spousta jiných lidí s vysvětlením, jakým způsobem Pána Ježíše přijali.
Archanděl mi také vysvětlil, proč jsou tyto duše v tomto vnějším obvodu nebe a nejsou uvnitř. Důvod je ten, že musí být naprosto očištěni od všech pozemských věcí, aby mohly vstoupit dovnitř. Také, že to potrvá 2000 let, (2 nebeské dny) než tyto duše budou uschopněny vejít dovnitř. Někteří z nich proto zmeškají tu slavnostní hostinu Beránkovu, ale připojí se k nám později. Připravují se na to, aby mohli vstoupit do vnitřní svatyně nebe a byli tak schopni předstoupit před Boží trůn.
Křesťané, kteří pilně studovali Bibli, modlili se, byli naplnění Duchem svatým a po celý svůj život sloužili Bohu, touto přípravou procházet nemusejí. Tito projdou těmi branami přímo k trůnu Božímu. Před branami vnitřní svatyně zůstávají i křesťané, kteří nežili cele pro Boha anebo se oddělovali jeden od druhého na základě různých učení. Dokonce jsem tam viděl ty farizeje, kteří odsoudili tu ženu přistiženou při cizoložstvu. Dejme si proto pozor, abychom neodsoudili hříšníka, jinak byste se mohli připravit o veliké požehnání v budoucnu. Také jsem tam viděl jednoho diakona z našeho sboru. Choval se sice navenek velmi svatě, ale co dělal ve svém soukromém životě? Pouze čistí srdcem uvidí Boha, a z tohoto místa nemohou hledět na ten Boží trůn, jen velmi mlhavě a matně. Můžete být očištěni krví Ježíše a být spaseni, ale to ještě neznamená, že jste ze sebe svlékli toho starého člověka a jste čistí srdcem a připraveni pro nebe. Posvěcení je tedy postupný proces, až dokud nedosáhnete zralosti. Mně ale bylo dáno projít skrze tu druhou bránu.
Boží sláva uvnitř nebe
Tyto brány se nedají srovnat se žádnou pozemskou bránou, jakou jste kdy viděli. Archandělé stojí po každé straně této zářivé gigantické brány s plamennými meči. Když jsme začali vcházet dovnitř, bylo cítit, jak nás velmi silně uchvacuje Boží přítomnost. Tato přítomnost Boží je i v první úrovni, ale ještě silnější je, když pokračujete dál. Ta brána je zdobena serafíny a je posázena všemi drahými kameny. Nebe je nádherné zvenku, ale ještě krásnější je uvnitř. Když se tato druhá brána otevřela, uviděl jsem tu slavnou realitu. To bylo něco tak vzácného, jen tohle vidět. A teprve když jsem vešel dovnitř! Tisíckrát Halelujah! Všichni tři jsme zůstali stát v úžasu. Zůstanete stát v úžasu pokaždé, když tam vejdete. Některé věci, které jsem viděl a slyšel, nesmím říct, ještě nenadešel čas, aby je církev živého Boha mohla přijmout. Budu mluvit tedy jen o tom, o čem mi bylo řečeno, abych mluvil. „Uslyšel nevypravitelné věci, o nichž není člověku dovoleno promluvit.“ 2 Korintským 12:4
Vše bylo osvíceno nádherným světlem Boží slávy. Uviděl jsem krásné stromy plné velkého ovoce, údolí a kopce, jejichž nádhera se dá jen stěží popsat. Viděl jsem tam stromy, které na zemi neexistují, jsou až desetkrát větší a mohutnější než stromy na zemi. Ovzduší naplňuje vůně milionů překrásných květin. Pestrobarevní ptáci různých velikostí zpívají melodie v dokonalé harmonii jeden s druhým a s melodií nebe. Všude jsem viděl různá zvířata, parky, háje a bystřiny. Lev se tam pásl spolu s beránkem. Všechna zvířata včetně ptáků nejsou plachá, žádné před vámi nezačne utíkat. Viděl jsem, jak se tam malé dítě snažilo vyšplhat na lva a když ten lev zpozoroval, že se to dítěti moc nedaří, tak se sehnul, aby to dítě mohlo na něj snáze vyšplhat. Potom ho vozil po nebi.
Od této druhé brány jsme už neletěli, ale šli jsme pěšky. Mohli jsme jít normální chůzí, ale také jsme cestovali v Duchu. Podobně jako když Filip byl uchvácen Duchem a komorník ho již více nespatřil. Nebo když Eliáš nadpřirozeně předběhl Achabův kočár. Můžete být na jedné straně nebe v jedné chvíli a v několika minutách na straně opačné. (pozn. překladatele: Gary Wood popisuje něco podobného a přirovnává to k moderním letištím, kde jsou mezi většími vzdálenostmi umístěny eskalátory, které vám umožňují rychlejší chůzi.)
Půda je v nebi jiná, než je na zemi, není tam pozemská hlína. Byla tam sytě zelená hustá tráva a vespod se leskl křišťálově zlatý prach. Odkud tedy všechny rostliny v nebi čerpají živiny? Řeknu vám jedno tajemství nebe. Bylo mi řečeno, že přímo z Ducha Božího. Svoje živiny přijímají přímo z Ducha Božího a rostou ze zlatého prachu. Proto ani ovoce v sobě nemá semínka, nejsou totiž potřeba. Nemají ani slupku, takže žádné loupání ani vyplivování pecek v nebi není. Je to čisté ovoce, a když jsem jedno snědl, bylo to něco velmi lahodného. Nedá se to s ničím na zemi srovnat. Je větší než na zemi a vypadá mnohem přitažlivěji. Viděl jsem tam jahody a každá vážila kolem půl kilogramu. Pod ní jsem uviděl, jak se jí v listech třpytí něco, co připomíná čisté zlato. Ne jen pár jahůdek, ale celé údolí plné jahod a všelijaké možné ovoce, které na zemi ani není. Byly tam doslova tuny a tuny ovoce, které viselo na stromech. Z těchto stromů můžete jíst podle libosti a kolik chcete. Květy ovocných stromů jsou také velmi překrásné. Mají všechny možné barvy jako žlutá, oranžová, fialová a vydávají nádhernou vůni. Veškeré barvy v nebi jsou mnohonásobně výraznější než ty na zemi. A víte, co tohle ovoce s vámi dělá? Dá vám radost, některé způsobí nepopsatelný pokoj, a jiné zase, když je sníte, tak se dozvíte spoustu moudrostí. Každý druh ovoce vám dá pokaždé něco jiného.
Nikde v nebi také nenajdete záchod, není totiž potřeba. Lidem i zvířatům se strávený pokrm odpařuje kůží těla jako příjemná vůně. Nejíte tam proto, že máte hlad. V nebi cítíte, když vám vytráví, ale není to hlad v pravém slova smyslu. Také jídlo se nekazí a květy nevadnou. „A vyvedl Hospodin Bůh z země všeliký strom na pohledění libý, a ovoce k jídlu chutné; též strom života u prostřed ráje, i strom vědění dobrého a zlého.“ Genesis 2:9 „Z každého stromu rajského svobodně jísti budeš.“ Genesis 2:16 KR
Také uvnitř v sobě máte neustálý velmi blažený pocit, který se nedá slovy popsat. Někdy, když na nás na zemi sestoupí Boží pomazání, tak se cítíme velmi dobře. Ale v nebi je to mnohem silnější! Je to něco jako extrémně silná extáze radosti, lásky a hlubokého pokoje. Každá část vaší bytosti se cítí dokonale uspokojena. Také teplota a vlhkost nebe je naprosto dokonalá. Zjistil jsem, že v nebi dýcháte nebeský vzduch.
Když se podíváte na plíce někoho z Amazonie, zjistíte, že jsou krásně červené. Ale když otevřete tělo kuřáka nebo někoho, kdo žije v Chicagu nebo v New Yorku, tak jsou ty plíce hnědé. Proč? Protože jsou kontaminované nečistotami, a třetina kyslíku na světě pochází z Amazonských pralesů.
V nebi ale doktora potřebovat nebudete, není tam žádné znečištění, vše doslova září čistotou. Pořádně jsem se tam několikrát zhluboka nadechl toho čistého vzduchu a bylo to něco úžasného. Ježíš dechl na učedníky po vzkříšení a také Bůh při stvoření vdechl dech života do člověka a ten ožil. „A když to pověděl, DECHL a řekl jim: Přijměte Ducha Svatého.“ Jan 20:22 NBK „I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a VDECHL mu v chřípí DECH ŽIVOTA. Tak se stal člověk živým tvorem.“ Genesis 2:7 Dýcháte tam Boží nebeský vzduch, který je ve skutečnosti sám život. Měl jsem na sobě také nádherné roucho. Nikdo v nebi není nahý, ale je krásně oblečen. Budete oblečeni spravedlností Boží, což je nádherné bělostně zářící roucho zdobené barevnými drahými kameny. Je protkané Duchem Božím. Je to roucho spravedlnosti, o kterém hovoří Bible v knize Zjevení. „A bylo jí dáno, aby si oblékla zářivě čistý kment, a ten kment jsou spravedlivé činy svatých.“ Zjevení Janovo 19:8 (pozn. překladatele: V ang. Bibli „roucho spravedlnosti.“) Zeptal jsem se, co je tímto rouchem spravedlnosti myšleno. Bylo mi řečeno, že roucho spravedlnosti znamená, že v nebi již nebude možné zhřešit. Máte tam „správný vztah“ k Bohu, k lidem, ke zvířatům, naprosto ke všemu. Řeknu vám, že tohle mě opravdu dostalo. Když mi bylo řečeno, že v nebi již nebude možné nikdy zhřešit, tak jsem se začal velmi radovat. Nebude tam závist ani pýcha, ale jen věčná spravedlnost. Jeho moc nás bude udržovat, a proto tam už nikdy nikdo od Boha neodpadne. A tohle roucho, které jsem měl na sobě, ještě není to svatební roucho, které nám bude dáno při vzkříšení našeho těla. Každé roucho ale má v sobě vetkanou tuhle spravedlnost, což je ve skutečnosti Duch Boží.
Někteří lidé v nebi byli na pohledění tak požehnaní Bohem, že jsem jim nemohl ani vidět do obličeje. Tolik z nich vyzařovala Boží sláva, že jsem zahlédl jen obrysy postavy uvnitř toho světla. Později jsem se dozvěděl, že se většinou jedná o lidi, kteří na zemi položili svůj život pro evangelium Ježíše Krista.
Na zemi je váš zrak velmi omezen, ale v nebi vidíte zvláštním pohledem do velikých dálek. V dáli jsem zahlédl mohutnou horu, na jejímž vrcholu je trůn Boží, z něhož pramení obrovská řeka života a pod tímto trůnem zpívaly a tančily desetitisíce andělů. Na úpatí této hory leželo obrovské gigantické město, jehož směrem jsme se vydali. Podobně jako když jedete k nějakému velkoměstu a zdálky vidíte vyčnívat mrakodrapy.
Anděl Páně mne provázel a vysvětloval mi spoustu věcí, které jsem kolem sebe viděl. Dokonce i můj anděl strážný mu pozorně naslouchal. Byl plný úžasu, a když jsme vkročili dovnitř, tak řekl: „Tohle místo se ale změnilo od té doby, co jsem tu byl naposled.“ Postavila se totiž mezitím spousta nových budov a různých paláců. Po cestě jsme potkali jednoho z archandělů, který se mi představil jako „Gabriel.“ Představte si tu výsadu mluvit s archandělem Gabrielem! Navzájem jsme se políbili svatým políbením a potom jsme spolu normálně mluvili. Řekl mi: „Percy, ty jsi věrný, věděli jsme, že sem přijdeš.“ A nejen Gabriel, ale i ostatní andělé se zastavovali, líbali nás, objímali a mluvili s námi. Bylo to, jako bychom se znali snad několik tisíc let. Ani za milion let ale nebudeš schopen si s každým v nebi popovídat. Vůbec jsem nečekal, že nebe bude až tak nádherné.

Stopy ve zlatě
Potom jsme přišli na to místo v ráji, kde byl vytržen apoštol Pavel. Na tomto místě se nacházela spousta zlata a nádherná zahrada. V jednom místě jsem uviděl v zemi zlaté stopy. Když apoštol Pavel poprvé vstoupil do nebe, tak Bůh odlil jeho stopy do zlata. V Řecku jsem chodil po stopách apoštola Pavla. Viděl jsem i ten oltář s nápisem „neznámému Bohu“. Teď jsem se s ním ale setkal tváří v tvář. Na tomto místě jsem potkal spoustu biblických postav, jako prvního jsem ale potkal apoštola Pavla. Bylo to jako bychom se znali snad tisíce let. A přitom jsem tam byl jen chvíli. Mohl jsem vidět, jak z něho vychází moc Boží. Jeho oči byly jak plamen ohně. Nejdřív jsme pohleděli jeden druhému do očí a políbili jsme se svatým políbením. Řekl mi: „Vím, že to máš v sobě, tvoje oči jsou plné moci Boží.“ Řekl mi, abych vyřídil svatým mužům a ženám na zemi, aby pamatovali na tu nádhernou část Písma ohledně svatého políbení. „Pozdravte se navzájem svatým polibkem. Pozdravují vás všichni svatí.“ 2 Korintským 13:12 Vyprávěl jsem mu také o tom, jak jsem na zemi chodil po jeho stopách. Odpovídal mi: „Ano, přesně na tom místě jsem byl.“ Spolu jsme pak mluvili o spoustě věcí, týkajících se jeho služby. Až půjdete do nebe, vydejte se po stopách apoštola Pavla.
Viděl jsem tam i Mojžíše a spoustu jiných. Dále jsem tam potkal Abrahama. Hned jsem ho poznal. Přišel jsem k němu a řekl jsem: „Ty jsi Abraham!“ Odpověděl: „Ano, jsem Abraham.“ Na zemi to byl velmi bohatý člověk, vlastnil spoustu dobytka a různého zboží. Stál tam spolu se Sárou a kolem nich byla veliká skupina lidí, kteří na zemi byli žebráci. Abraham se tam s nimi veselil! Otec Židů a Arabů se v nebi veselil s lidmi, kteří na zemi byli žebráci. Zeptal jsem se ho: „Abrahame, řekni mi, jak jsi tu dlouho?“, odpověděl: „Asi tak jeden den a něco, téměř dva dny,“ ( od doby, kdy Pán Ježíš po své smrti vyvedl duše mrtvých z podsvětí do nebe), to řekl trochu pomalu a pak zrychlil: „Víš, jeden den je jako tisíc let u mého Pána.“ Dovedete si představit, že tisíc let je v nebi jako jeden den? Tisíc let radosti, tisíc let lásky, tisíc let instrukcí, tisíc let Ježíše, tisíc let andělů, tisíc let vyučování, a to vše vám připadá jako jeden den!? Tohle je věčná radost! „Tato jedna věc ať vám však není skryta, milovaní, že jeden den je u Pána jako tisíc let a tisíc let jako jeden den.“ 2 Petrův 3:8 Není tam pozemský čas. Nebeský den je jako tisíc let tady na zemi. Jeden slavný muž, když umíral, řekl: „Vezměte si moje hodinky, protože tam kam jdu já, tam již čas není.“ Musel být tedy věřící.
 
3
Rozhovor s Eliášem a Elíšou
Když jsem potkal Eliáše a Elíšu, tak Elíša byl trochu menší než Eliáš. Eliáše jsem viděl v nebi i s jeho tělem, já jsem tam ale tělo neměl. Moje duše však vypadala a fungovala podobně jako moje tělo. Nejen Eliáš, je tam v těle více jak 150 svatých, kteří vstali z mrtvých při ukřižování Krista. Matouš 27:51-53: „A hle, chrámová opona se roztrhla na dva kusy odshora až dolů a země se otřásla a skály popraskaly. Otevřely se hroby a vstala mnohá těla zesnulých svatých, kteří po jeho vzkříšení vyšli z hrobů, přišli do svatého města a ukázali se mnoha lidem.“ Ti, kteří své tělo nemají, na něho čekají, až ho obdrží při vzkříšení z mrtvých. Teprve potom obdrží oslavené tělo. Je však lepší být v přítomnosti Krista bez oslaveného těla, jak v porušeném těle tady na zemi, vzdálený od nebeského domova. „Neboť mě přitahuje obojí. Mám touhu odejít a být s Kristem, což je zdaleka nejlepší; ale zůstat v tomto těle je potřebnější kvůli vám.“ Filipským 1:23
Elíša mě vysvětlil všechno o tom plášti. Řekl mi, že tyto zázraky se děly ve Starém zákoně přímo pod Duchem Páně. Ale dnes je to Duch svatý, který dělá tyto zázraky.
Zeptal jsem se Eliáše: „Kterou cestou jsi sem přijel, Eliáši? A jak dlouho ti trvalo, než jsi sem dorazil?“ Odpověděl: „Tou stejnou cestou, kterou jsi sem přišel ty, trvalo to šest pozemských hodin.“ Řekl jsem mu, že jsem letěl nad Evropou a Švédskem a odtud vzhůru k nebi. Eliáš na to odpověděl: „Ano, synu, přesně tou cestou jsem také letěl v tom kočáře. Když jsem tehdy přišel do nebe, tak spousta věcí zde byla teprve rozestavěna. Spousta věcí se postavila od té doby, co jsem přišel.“ A to je tedy na zemi už hodně dlouhá doba!
Řekl jsem Eliášovi: „Chci se tě na něco zeptat, měl jsi sny o nebi předtím, než jsi sem přišel?“ Odpověděl mi: „Mnoho snů o nebi.“ „Bylo to jednoduché pro tebe, odjet do nebe?“ „V žádném případě, vůbec to nebylo jednoduché.“ „Tak co jsi udělal, že jsi přišel do nebe v tom nebeském kočáře?“ „Nepřišel jsem do nebe jenom tak, že bych řekl jen: „Bože, vezmi mě tam.“ Přišel jsem úplně stejným způsobem, jako jsi přišel ty. Tehdy jsem ještě neznal Ježíše, ale věřil jsem v Boha a v nebe. Nejdřív jsem o tom měl v noci sny a potom jsem začal mívat o nebi vidění. Ty jsi přišel skrze moc Ducha svatého a skrze anděly, ale já jsem přišel skrze Ducha Božího, což bylo něco jiného, než je dnes. Musel jsem strávit celé dny a roky v modlitbě. A když jsem začínal mluvit s Bohem, tak jsem mu vždy řekl, aby mě vzal tam, kde je On. Když potom moje víra dosáhla dokonalosti, tak jsem přišel na tohle požehnané místo a od té doby jsem zde.“
Takže vidíte, že ho Pán vzal podobně jako mě. Není to tak, že byste zmáčkli knoflík a byli tam. Je to cesta oběti a víry.
Výlet nebeským vozem
Až jednoho dne půjdete do nebe, tak vám Bůh ukáže tohle přenesmírné bohatství a tehdy to i UVIDÍTE. Tehdy také poznáte, že Bůh je velmi laskavý a milý. „Neboť jste spaseni milostí skrze víru, a to není z vás - je to Boží dar.“ Všichni, kteří jsou spaseni, jsou spaseni čistě z Boží milosti skrze pouhé vyznání víry, když vyznali Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele, „ne na základě skutků, aby se nikdo nemohl chlubit.“ Ježíš zdarma prolil svoji krev, aby nás spasil a vzal do nebe, a není to díky našim skutkům. To ale neznamená, že teď nebudeme nic dělat, proto další verš říká: „Jsme přece jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, které Bůh předem připravil, abychom v nich chodili.“ Efezským 2:7-10 NBK
Pro Eliáše přijel ohnivý kočár. Jako chlapec jsem si představoval tento kočár jako ten starý vůz tažený koňmi, ale řeknu vám, že je to něco úplně jiného. (pozn. překladatele: Pavel Gabánek říká, že ten vůz, který pro něho přijel do vězeňské cely, byl zlatý, plápolající ohněm a trochu se podobal moderním automobilům. P. Gabánek: „Príď, Duchu Svatý.“ str. 71) Eliáš mi řekl: „Tohle je ten kočár, který pro mě přiletěl na zem.“ Bylo to něco překrásného. Jeho základ byl z čistého zlata posázený různými drahokamy, s nádherným hedvábným sedadlem a svítil Boží slávou a ohněm. Uvnitř nebyl volant, tento vůz je poháněný mocí Boží a jede přesně tam, kam právě chcete jet. V nebi jsou různé druhy těchto vozů. Některé uvezou i několik tisíc lidí. Zeptal jsem se: „Je tohle jediný kočár v nebi?“ „Ne, ne, kdepak, jsou jich miliony.“
Dovedete si představit, že nastoupíte do takového dopravního prostředku a projíždíte se po nebi s Eliášem a Elíšou? Zeptal jsem se tedy Eliáše, jestli s ním můžu jet v tom kočáře a Eliáš mi odpověděl: „Ano, můžeš, ale předtím než pojedeme tímto kočárem, tak musím požádat Otce, aby ho rozšířil, abychom tak mohli nastoupit všichni tři, protože chci, abys seděl uprostřed nás obou.“ Tak co tedy Eliáš udělal? Požádal Otce, aby ho rozšířil a za okamžik byl ten kočár větší. Zjistil jsem, že ti staří proroci mluvili přímo k Otci. Řekl jednoduše: „Otče, může s námi jet Percy v kočáře? Ten kočár je pro dva, můžeš ho, prosím, zvětšit?“ a odpověď přišla: „Ano, můžeš jet.“ A hned byl ten vůz připraven. Všiml jsem si, že se rozšířil zleva doprava. Jako malý chlapec jsem se vezl v takovém starodávném karnevalovém kočáře a myslel jsem si, kdovíco to nebylo. Ale to se vůbec nedá porovnat s touto jízdou v nebi. Japonci vyrobili ten nerychlejší vlak na světě, ale nedá se to srovnat s nebeským kočárem, když jsme si vyjeli na projížďku 1 000 000 mil dlouhou. Spolu jsme tedy všichni tři vzlétli vzhůru a letěli jsme na výletní projížďku. Eliáš řekl: „V tomto kočáře to není jako v těch tam dole na zemi.“
Dovedete si představit, že máte takové oči, že vidíte i dozadu? Mohl jsem vidět i za sebe, a stejně tak i Eliáš a všichni ostatní. S těmito očima vidíte všude kolem vás. (pozn. překladatele: „Maminka vyprávěla: Modlili jsme se společně a na kolenou chválili Boha a dobrořečili mu. Téměř všichni byli křtěni Duchem svatým a modlitby v jazycích byly praktickou zkušeností. Maminka najednou viděla, jak se mezi modlícími procházejí tři osoby, každá v jiném oblečení. (víra, naděje a láska) Ty nádherné, něžné osoby viděla nejen zepředu, ale i zezadu. Říkala, že mohla vidět i dozadu…“ úryvek z „Vyprávění ze života naší rodiny na Volyni“ Vladimír Novák)
Vznesli jsme se nahoru podobně jako vrtulník a potom jsme letěli chvílemi velikou rychlostí a jindy pomalu a někdy jsme zůstali i viset ve vzduchu a vychutnávali si ohromující scenérie před námi.
Je to něco překrásného a senzačního. Rozhlédnete se a vidíte široko daleko překrásné hory a různé háje a údolí. Je tam doslova jedno údolí za druhým. Stromy jsou v nebi někdy i desetkrát větší než ty na zemi a jsou přeplněné rozkošným ovocem. Neroste tam ale tabák, protože je to ďáblova rostlina, která na zemi způsobuje rakovinu a smrt mnoha lidem. Viděl jsem tam spousty zvířat, jako například žirafy. Také mnoho různých obrovských parků a zahrad. Nikde ale neuvidíte ceduli s nápisem „po trávníku se nechodí.“ Údolí jsou plné krásy a nádhery osvícené sedmi barvami duhy. Můžete jít, kam chcete a vše prozkoumávat. A nezapomeňte při tom, že nebe je osmdesátkrát větší než země. Viděl jsem tam miliony různých nádherných květin a spoustu věcí.
Potom jsou tam nádherné skály. Granátové skály, smaragdové skály, skály ze všech druhů drahého kamení, byly tam jakoby celé trsy těchto skal. Další skála zase v sobě měla všechny tyto drahé kameny dohromady. Tyhle skály svítí různými barvami podle toho, z jakého kamene je každá složena. Nesou v sobě všechny barvy duhy, modrá skála, červená skála, fialová, různobarevná atd. Nemám teď na mysli jen pár skal pohromadě, ale desetitisíce mil dlouhé skály. Jsou také vysoké několik set kilometrů. V nich jsem viděl všelijaké různé otvory, vytesané vchody a jeskyně a mezi nimi různá jezírka.
A tam uprostřed těchto skal je Ježíš s otevřenou náručí. Tyto skály představují pevnost Ježíše Krista. Ježíš je ta skála. Když začne něco tvoji mysl táhnout od Ježíše, tak začni myslet na to, že On je ta pevná skála.
Řekněme, že jste lidé, kteří rádi cestují, pak určitě jeďte do těchto hor. Jistě jste viděli na zemi spoustu překrásných míst. Ale v porovnání s tím, co jsem viděl na této projížďce, je to naprosto nic.
Křišťálové moře
Na té nové zemi moře už nebude, to dnešní pozemské moře je vlastně jen obrovské území zaplavené kvůli hříchu. V nebi moře je, ale není to takové moře, jako tady na zemi. Nedá se to s tím porovnávat, voda v moři je voda života. Když jsem letěl tímto nebeským vozem, letěli jsme přes tohle nádherně křišťálové moře a zdálky to nejdřív vypadalo, jakoby nad ním nastával východ několika tisíc sluncí naráz a každé jiné barvy. Tohle není to skleněné moře, na kterém se tancuje, ale je to něco jiného. Podél břehů moře jste mohli vidět zářivě barevné hory. Tohle jen vidět, bylo něco tak velkolepého a strhujícího! Lidé tam plavali, šplhali po stromech a skákali do vody, zatímco jiní odpočívali. A tohle křišťálové moře je plné ryb. Viděl jsem tam velryby, žraloky, barakudu, i pravěká zvířata. Ale žádné z těchto zvířat není agresivní. Dobře teď poslouchejte, co vám řeknu; viděl jsem, jak ke břehu připlul žralok, naložil na sebe jednoho chlapce a vozil ho po moři. Potom se opět s ním vrátil a vyložil ho zpět u břehu. To je to, čemu já říkám: „Svatý, Svatý, Svatý, Bůh Všemohoucí.“ Ve vzduchu jsem viděl lítat racky, kteří krásně zpívali. Velryby připluly k zátoce, nasedlo na ně asi devět lidí a vyjeli spolu na moře. Také jsem na moři viděl nádherné lodě. Jak by se vám líbilo vyjet si s lodí na výlet po moři, kolem těchto hor a pak se vrátit a jít se podívat do města Božího? S touto lodí můžete být na moři a cestovat třeba tisíc let. A nebo můžete letět nebeským kočárem. Záleží jen na vás.
Další nádherná realita jsou velcí ptáci, kteří lítají nad tímto mořem. Na zemi si musíte dávat pozor, aby vám trus od racků nepřistál na hlavě. V nebi nejenže ptáci nemají tuhle potřebu, ale navíc nevydávají ty skřehotavé zvuky jako na zemi, ale zpívají v souladu s hudbou v nebi.
Podél pobřeží moře jsem spatřil velehory z čistého zlata. Gigantické hory ze zlata. Lidé jsou schopni vás na zemi zabít a vytlouct vám zlaté zuby. Hledají zlato v dolech a z té trochy zlata bohatnou. Tam jsou ale celé velehory z čistého zlata. Další hory vedle nich byly z jednoho kusu diamantu, jiné zas z jednoho kusu třpytivě černého diamantu.
Zkuste vypočítat, jakou to má hodnotu. I ti největší boháči na zemi jsou v porovnání s tím naprostí chudáci. Když jsem přes tyto hory letěl, zdálo se mi, že ta nádhera nebere konce. Tohle je to „přenesmírné bohatství budoucího věku.“ (pozn. překladatele: v anglické Bibli: „onoho světa.“) Další velehory jsem viděl z čistého stříbra. Potom jsem viděl horu z perel. Další byla z onyxu a tak můžete pokračovat dál a dál. Jedna hora vedle druhé. Hory z černého diamantu, miliony a miliony karátů.
Vzpomínám na jednoho muže z církve, do které jsem chodil. Když jedna vdova zemřela, tak mu přenechala diamant. Dal si ho na prst a šel kázat, a občas během kázání na ten diamant pohleděl. Najednou někdo ze shromáždění zavolal: „Kazateli, dej ty oči pryč z toho diamantu a upři je na Ježíše!“ A ten kazatel sundal diamant z prstu a mohli jste vidět, jak najednou letí vzduchem přes celé shromáždění. Také jsem byl mezi hledači diamantů a vím, jak je to těžké, tyto lidi získat. V nebi jsem ale viděl gigantické hory z diamantů, tak veliké, že s vašima pozemskýma očima byste nedohlédli vrcholu. A na těchto horách je spousta růží, tulipánů a všemožných jiných květin, které nádherně voní. Všude byla spousta krásných andělů i lidí a samou radostí po těchto horách tančili.
Mezi horami jsem viděl různá údolí, která vyzařovala světlo Boží slávy a tekly tam řeky, které vydávaly světlo ve všech barvách duhy. Nad horami a okolo nich byla oblaka slávy. Také tam byla spousta různě velikých jezer.
Když jsem letěl přes tyto hory v nebeském voze, připadalo mi, že je to snad nekonečné. Na horách jsem viděl všechna možná zvířata. I pravěká zvířata, která již dávno vyhynula. Jedna paní cestovala zdaleka, jen aby se mě zeptala, jestli jsou v nebi pravěká zvířata. Bůh je tam má všechna, přátelé. Viděl jsem tam i dinosaury.
Když se podíváte do Bible, najdete tam i tyhle podivné bytosti: „Před trůnem bylo také skleněné moře podobné křišťálu a uprostřed trůnu a kolem trůnu čtyři bytosti plné očí zepředu i zezadu. A ta první bytost byla podobná lvu, druhá bytost podobná teleti, třetí bytost měla tvář jako člověk a čtvrtá bytost se podobala letícímu orlu. A ty čtyři bytosti měly každá po šesti křídlech dokola a uvnitř měly plno očí; a bez přestání, dnem i nocí, říkaly: „Svatý, svatý, svatý, Pán Bůh.“ Zjevení Janovo 4:6-8 Tyto létající bytosti jsou napohled podivná a zároveň úžasná stvoření. Viděl jsem je tam letět s křídly a tváří člověka, s očima zepředu i zezadu. Tak jsem to vše této paní povykládal a zajímala se i o další věci. Potom mi řekla podobnou věc, která byla řečena Šalamounovi: „Předtím mi nebyla řečena ani polovina.“
Na horách a zvlášť v jejich údolí, rostla spousta květin a stromů. Viděl jsem tam veliká stáda beránků. Nepasou se tam, aby byli zabiti, ale symbolizují toho Beránka Božího. Pásly se tam i krávy a vesele si přitom vrtěly ocasem. Také žáby jsem tam viděl poblíž vody, ale byly několikanásobně větší než obvykle. Je tam spousta barevných koní. Můžete přijít a jezdit na kterémkoliv chcete. Jestli chcete, můžete vzít celou vaši rodinu a jít na průzkum do těchto hor.
Zastavili jsme tam kočár, vystoupili jsme a jedli různé ovoce, velmi lahodné chuti. Také tam byl vinný kmen. Ježíš řekl: „Já jsem ten vinný kmen.“ Ježíš přišel a zemřel za nás, aby nám dal život a to život v hojnosti. Ale také tě jednoho dne vezme domů.
 A tento Bůh je velmi bohatý.
Ovce se tam pásly spolu se lvy. Viděl jsem tam několik stovek lvů pohromadě, kteří tam stáli, dívali se a Ježíš stál uprostřed nich. Protože On je ten Lev z pokolení Judova. Když jsem jednoho pohladil, tak promluvil v nebeské řeči: „Chvála Bohu.“ Žalm 150:6: „Všechno, co má dech, ať chválí Hospodina! Haleluja.“ A všechna zvířata v nebi dýchají. „I otevřel Hospodin ústa oslice, a řekla Balámovi: Cožť jsem učinila, že již po třetí mne biješ?“ Numeri 22:28 Hladil jsem také i tygry po krku, černého leoparda i černého pantera. Na zemi to ale raději nezkoušejte. Jsem toho názoru, že na zemi by se měly takové dravé šelmy radši zavřít.
Se všemi zvířaty si tam můžete povykládat. Veverky v nebi jsou úžasné, přišla veverka, skočila mi na rameno a povídala si se mnou. Na zemi se můžete se zvířetem domluvit pouze skrze instinkt. Lidé mluví například se svým psem, ale ten jim neodpovídá. V nebi si ale se psem můžete popovídat. Řeknete: „Cože? V nebi jsou psi? Pes a v nebi?“ Ano, překrásní psi. Dokonce i kočky, všechna zvířata jsem tam viděl, kromě hada. Chcete si popovídat s dinosaurem nebo s medvědem? Nebo s domácí kočkou? Žádné stvoření v nebi není hloupé, neexistují tam hloupá zvířata. Jsou tam tisíce a tisíce zvířat, prostě vše, co Bůh stvořil, kromě hada. „Had pak byl nejchytřejší ze všech živočichů polních, kteréž byl učinil Hospodin Bůh. A ten řekl ženě: Tak-liž jest, že vám Bůh řekl: Nebudete jísti z každého stromu rajského?“ Genesis 3:1 KR Viděl jsem tam i slepice a dokonce i vránu.
Dokonce i všechny ryby tam mluví. Žádný Boží tvor tam není hloupý: Žalm 69:35: „Ať ho chválí nebesa i země, moře se vším, co se v nich hemží.“
Také je tam množství překrásných zahrad a v nich spousta drahých kamenů různých velikostí a tyhle kameny jakoby pulzují životem a mění přitom svoji barvu. V těchto kamenech je Boží sláva a je úžasné se jich jen dotknout.
Obloha je překrásně osvícená a vypadá velmi slunečná, ale slunce tam není. Nebe je planeta, která funguje jinak než země, nepotřebuje slunce. Nikde ani neuvidíte žádný tmavý koutek, ani stín, ale vše osvěcuje Boží přítomnost - „Beránek je tam svíce.“ Nemusíte se schovávat před sluncem, všude je dokonalé klima, ani moc horko, ani moc chladu a naprosto dokonalá vlhkost. Připravte se na to, že v nebi budete mít taky takovou projížďku, když budete chtít. Jen potřebujete požádat, to je všechno, „požádejte a bude vám dáno“.
 
Letí na místo ve vnějším obvodu nebe
Potom Eliáš řekl: „Teď jedeme k vnějšímu obvodu nebe.“ Když jsme tam přiletěli, tak mi řekl: „Zde jsou ti, kteří přijali Ježíše na smrtelné posteli, podívej, tamhle to je Bob Anderson.“ Bob Anderson byl ten, který přece tvrdil, že žádný Bůh neexistuje, takže přijal Ježíše až těsně před tím, než zemřel. Řekli mi, že se nakonec modlil. Také mi bylo řečeno, jakým způsobem Bob přišel k uvědomění, že existuje Bůh. Bylo to ve vlaku, když jel s nějakým Božím mužem a dali se spolu do řeči. Bob řekl: „Dobře, uvěřím, když mi vysvětlíte Trojici.“ Tak tento Boží muž vzal vodu, nalil ji do nádoby a zavěsil ji za okno z kupé vlaku. A protože za oknem mrzlo a padal sníh, tak voda po chvíli ve sklenici zamrzla. Tímto způsobem Bob uvěřil, že Bůh existuje. Eliáš řekl: „Tohle je dobrý způsob, jak vysvětlit Trojici.“ (pozn. překladatele: Voda je ve třech skupenstvích: tekutá voda, pára, a led a přesto je to jedna voda.)
 
4
Co se stalo s lidmi, kteří zemřeli před Kristem?
Někdy se mě lidé ptají na to, co se stalo s lidmi, kteří zemřeli před tím, než šel Ježíš na kříž. Kde jsou? Anděl Boží mi vysvětlil, že duše spravedlivých od doby, kdy Ježíš sestoupil do podsvětí a vzal miliony a miliony s sebou do nebe, jsou v nebi. (Apoštol Petr mluví o Davidovi, že „nevstoupil na nebe“ – Skutkové 2,34. Do nebe se dostal až s ostatními spravedlivými spolu s Pánem Ježíšem.) Ostatním přinesl Pán tu dobrou zvěst o spasení. 1 Petrův 3:18-20 „Vždyť i Kristus jednou trpěl za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu. Byl usmrcen v těle, ale obživen v Duchu, v němž také přišel a kázal duchům ve vězení kdysi neposlušným, když jednou za Noémových dnů Boží trpělivost vyčkávala, zatímco se stavěla archa.“ Ježíš mi vysvětlil, že ve chvíli, kdy řekl: „Dokonáno jest,“ sestoupil do vnitřností země a tam kázal dobrou zprávu. Potom na ty, kteří ji přijali, použil svoji krev a přenesl je do nebe. Matouš 27:52 „Otevřely se hroby a vstala mnohá těla zesnulých SVATÝCH, kteří po jeho vzkříšení vyšli z hrobů, přišli do svatého města a ukázali se mnoha lidem.“ Není to nádherné? Je to nádherné tajemství, které mi dal Bůh v nebi. Tohle je ta odpověď na otázku, co se stalo s lidmi, kteří žili ještě před tím, než Ježíš zemřel na kříži. Mají věčný život? Jistě že mají. Bylo by velmi sobecké myslet si, že v nebi bude jen pár vyvolených. Jsou tam i miliony těch, kteří přijali Pána Ježíše Krista až na své smrtelné posteli. Jan 20:17: „Ježíš jí řekl: Nedotýkej se mne, neboť jsem ještě nevystoupil ke svému Otci. Ale jdi k mým bratrům a řekni jim: Vystupuji ke svému Otci a k vašemu Otci, ke svému Bohu a k vašemu Bohu.“ NBK Tohle nebylo to veřejné nanebevzetí, které vidělo několik set lidí. Ježíš tady vstupoval k Otci jako nejvyšší kněz se svojí vlastní krví. Židům 9:11,12: „Kristus však, jako nejvyšší kněz budoucího dobra, přišel skrze větší a dokonalejší stánek, neudělaný rukama, to jest ne rukama tohoto stvoření. Když nám získal věčné vykoupení, vstoupil jednou provždy do nejsvětější svatyně, a to ne s krví kozlů a telat, ale se svou vlastní krví.“ Poté co vešel s touto krví do svatyně svatých v nebi, teprve pak se ho Tomáš mohl dotknout a sáhnout si na jeho jizvy. Předtím se ho ale nesměla dotknout ani Marie.
Dnes je tomu tedy jinak, než tomu bylo ve Starém zákoně před Kristem. Všichni starozákonní svatí jsou již v nebi a někteří již mají svoje tělo, zatímco většina na ně čeká, až ho přijme ve vzkříšení. Zeptal jsem se archanděla, co je myšleno tím Abrahamovým lůnem. Vysvětlil mi velmi jednoduše, že to znamená, že Lazar bude tam, kde je Abraham a Abraham je v lůně Božím. Být v lůně Abrahamově tedy jednoduše znamenalo být s Abrahamem v přítomnosti Boží. Tento výraz se používal mezi Izraelity. Abraham je dnes tak jako každá jiná svatá osoba v nebi. Když jsem ho viděl, byl plný slávy Boží.
Vyučováni archanděly
Bible jasně mluví o tom, že Bůh si žádá v našich životech posvěcení. Jakékoliv nejasnosti, třeba ohledně učení, musí být nejdřív objasněny. Pozemská politika, nevyřešené vztahy atd. Pokud máte nevyřešené vztahy a nešli jste k tomu bratru nebo sestře, abyste to vyřešili, pak půjdete na toto místo, kde to musí být očištěno. Tam jsou vyučováni, jak předstoupit před trůn Boží a jak chválit Pána. Nesmíte mít nic na zemi proti žádnému bratru ani sestře, proto je tam tolik duší. Archandělé je tam vyučují věcem Božím. Je lepší tím projít už tady na zemi. A tím nemám na mysli, abyste utíkali a zaplatili každou složenku, nebo abyste vyhledali každé dítě a člověka, s kterým jste kdy měli nedorozumění! Ne, tohle nemám na mysli, ale mám na mysli to, abyste jim ve svém srdci odpustili. Jedná se zde o to, co oni udělali proti vám. Stačí, když řeknete: „Ježíši, odpouštím tomuto a tomuto člověku,“ a vaše srdce se stává čistým. Potom se musíte vzdát světských věcí, neříkám že úplně všech věcí, tak jako jsem to udělal já, ale řeknu vám, že se nemůžete držet věcí tohoto světa a zároveň věcí Božích. Nemůžete vypít láhev alkoholu a očekávat čisté srdce. Od té doby, co jsem se oženil a je tomu již 57 let, tak nikdy jsem nebyl s jinou ženou, ani žádné jiné jsem se nedotkl. Stále ale můžete požádat o odpuštění a následovat cestu svatosti. Bůh není Bohem, který by se pořád jen hněval. Pokud prosíš o Boží milost, zůstáváš na kolenou a čteš Bibli, tak ti Bůh odpouští. Až nakonec jednoho dne budeš moci vejít dovnitř rovnou před Boží trůn. Tohle není lůno Abrahamovo, ani ten ráj, kam byl Pavel vytržen, ten je blíž trůnu. Ale i toto místo je určitý druh ráje.
Abyste přišli po smrti přímo před Boží trůn, musíte přijmout křest Duchem svatým, té třetí osoby Trojice, se znamením mluvení jinými jazyky. Při vylití Ducha svatého o Letnicích lidé mluvili jak nebeskou řečí, tak i řečí různých národů. Pavel jasně mluví v epištolách o „neznámém, cizím jazyku“. Ti, kteří jsou před těmito branami, se musí učit tuhle nebeskou řeč, a to se nenaučíte na žádné univerzitě, musíte jít do Univerzity Ducha svatého. V určitých církvích, jako jsou metodisté, presbyteriáni atd. se cizími jazyky nikdo nemodlí. Proto tito lidé musejí jít na toto místo, kde se té nebeské řeči učí. Takto mi to bylo řečeno. Zeptal jsem se, jak dlouho jim bude trvat, než budou moci vejít dovnitř. Odpověď byla, že dohromady to bude 2000 let. (2 nebeské dny)
Také jsem se dozvěděl, že když někteří zemřou na zemi a vejdou na tohle místo a dejme tomu, že bude zbývat jen pět let do vytržení, pak zmeškají tu slavnostní večeři Beránka.
Viděl jsem několik set Indiánů, jak tančí po celém nebi. Proč? Protože se připravili, byli vyučeni Slovem Božím, pokřtěni Duchem svatým a mluvili v jiných jazycích. Potom šli rovnou dovnitř před trůn Boží. Jednou se mě někdo zeptal: „Bude v nebi zvlášť místo pro baptisty, jiné pro metodisty atd.?“ Odpověděl jsem mu: „Ano bude, ale ne uvnitř v nebi,“ zůstanou před branami, protože na zemi dělali rozdíly mezi sebou. Tam jsou učeni tomu, že je „jeden Pán, jedna víra, jeden křest“. Efezským 4:5 NBK

Moc nad malomocenstvím
Potom jsme si sedli a zpívali jsme píseň Eliáše. O tom, jak Eliáš věřil v nebe a nakonec do něho vešel a refrén byl: „Eliáš je ten muž.“ Zeptal jsem se: „Eliáši, když jsi byl na zemi, tak všude kolem tebe bylo spousta malomocných, že? A ty jsi měl moc nad malomocenstvím.“ Odpověděl mi: „Ano, ale oni museli vykonat nejdřív různé věci, které jsem jim nařídil.“ Potom mi řekl: „A ty, až se vrátíš na zem, budeš mít také moc nad malomocenstvím.“ A jeho slova se přesně naplnila. Ten démon malomocenství je hrozný. Jednou nám museli vzít z naší kolonie malé děvčátko, které onemocnělo malomocenstvím. Ale dnes již na ni nenajdete ani stopu po malomocenství, ani jizvu. „A řeknu vám po pravdě, že za Eliášových dnů, když bylo nebe zavřené po tři roky a šest měsíců a když byl veliký hlad po celé zemi, bylo mnoho vdov v Izraeli,“ tohle řekl Ježíš. „A za proroka Elizea bylo mnoho malomocných v Izraeli, avšak žádný z nich nebyl očištěn – jen syrský Náman.“ Lukáš 4:25 Řeknu vám, že i dnes je nebe pro mnohé lidi zavřeno, ale otvírá se skrze modlitbu a moc Ducha svatého. Když jsme později přinesli zvěst o Ježíši do těch částí džungle, kde jsou skupiny malomocných, tak osmdesát procent z nich bylo uzdraveno.
Sjednotit církev vykoupených
Eliáš mi také řekl jednu věc: „Ty máš na zemi úkol, až se vrátíš zpět. A bylo to již rozhlášeno po celém nebi. Tento úkol je, abys sjednotil církev jako jedno tělo.“ Poté mi citoval jeden verš z Bible a v nebeské řeči použil slovo „charity“ = milosrdenství. Řekl: „Pokud nemáš lásku,(milosrdenství), neprospěje to ničemu. Miloval jsem Elíšu velmi moc a víš, o co požádal? O dvojitý díl Ducha, který jsem měl já. A pak mohl udělat dvakrát více zázraků než já. I ty budeš mít velký díl Ducha, ale ne Ducha Božího, ale Ducha svatého.“ Poté mě objal a řekl mi: „Miluji tě,“ a já jsem řekl: „Miluji tě, Eliáši.“ Řekl mi: „Ty jsi muž Boží, až půjdeš zpět na zem, zůstaň věrný, a až se vrátíš, bylo mi řečeno, že přijedeš v nebeském kočáře.“
Potom řekl: „Půjdeme se podívat na Ježíše?“ Tak jsme letěli dolů s kočárem a zastavili jsme přímo před ním. Přišel ke mně Ježíš! Ten nádherný Ježíš, který za nás na Golgotě prolil svoji krev. Objal mě a normálním hlasem mi řekl: „Miluji tě, Percy. Říkej mi Ježíši.“ Nenazval mě „doktore“, ani žádným jiným titulem. Pak jsme se spolu po pět a půl pozemských dnů procházeli společně po nebi.
Děti se mě často ptaly, jak Ježíš vypadá. Jsou sice některé pěkné obrázky s Ježíšem, ale žádný nikdy nenamaluje ty oči. Nic se nevyrovná tomu, když mě tak držel v náručí a řekl mi: „Percy, miluji tě.“
Řeknu vám ale, že Ježíš může být „vším pro všechny.“ Jednou ke mně přišel Indián a popisoval mi, jak se mu zjevil Pán Ježíš v pralese. Říkal, že jeho vlasy byly zářivě bílé a oči že mu svítily jako plamen ohně. Popsal to podobně jako Jan v knize Zjevení. Když jsem se ho ale zeptal, jak vypadal v obličeji, tak řekl, že vypadal jako Indián. Protože Ježíš může být vším pro všechny. Na zemi jste vším pro všechny, ale řeknu vám, že v nebi budete vším pro anděly. 1 Korintským 9:20-22: „A tak jsem pro Židy jako Žid,…; pro ty pod Zákonem jsem jako pod Zákonem,… Pro ty bez Zákona, jsem jako bez Zákona… Pro slabé jsem jako slabý, abych získal slabé: VŠEM JSEM SE STAL VŠÍM, abych jakkoli aspoň některé zachránil.“
Ježíš potom požádal Eliáše, aby vystoupil, a sedl si na jeho místo vedle mě. A znovu jsme letěli s Ježíšem po nebi. Řeknu vám přátelé, že až se tam dostanete, budete mít tisíce let obrovské zábavy. Znovu jsme stoupali vzhůru a letěli jsme kolem trůnu Božího. Kolem trůnu Božího jakoby vycházelo několik tisíc sluncí o poledni. Nebeskému Otci ale do tváře není vidět, přikrývá Ho nádherná duha, která z této obrovské hory sestupuje až do Křišťálového moře. A Ježíš seděl doslovně po pravici Boha Otce, tak jak to říká Bible, zatímco byl vedle mě v kočáře. Ježíš může být na mnoha místech najednou. (pozn. překladatele: „KRISTUS, který je nade vším, POŽEHNANÝ BŮH.“ Římanům 9:5 Takže jako Bůh může být Ježíš na několika místech najednou, protože Bůh je Všudypřítomný.) Se svým tělem je po pravici Boží na trůnu a duchovně Ho můžete vidět na mnoha místech najednou, není to podivuhodné? Tohle je Bůh Všemohoucí. Potom jsme letěli k řece života a k části, které se říká „okna nebe“. Letěli jsme nad skleněným mořem, kde se tančilo, nad městem a dívali jsme se dolů na náměstí. Potom Ježíš vystoupil z kočáru a Eliáš nasedl zpět. Ježíš se mě zeptal: „Percy, užil sis toho výletu?“ Odpověděl jsem: „Ježíši, nikdy nechci vystoupit z tohoto kočáru. Je to něco nádherného.“ „Budeš muset, Percy, protože ti chci ukázat věci, které jsou ještě daleko slavnější než tento kočár.“
Hora Sion a Nový Jeruzalém
Potom mi Ježíš řekl: „Vezmeme tě do města Božího,“ to je hlavní město nebe. Jaká nádherná je vidět tohle gigantické město. Tohle město měří 1500 mil (2 414 kilometrů), jeho výška je stejná jako šířka. (pozn překladatele: asi jako celá Evropa). Trůn Boží je umístěn na vysoké hoře, na jejímž úpatí tohle město leží. Chrám Boží není ve městě, ale je vedle něho. Takže když jsme byli na náměstí tohoto města, hleděli jsme dolů na nebeské příbytky, na chrám, a na dům stravování. Bylo mi řečeno, že tohle je Sion. Je to město osvícené Boží slávou, je to ten Nový Jeruzalém. Viděl jsem tam těch dvanáct bran, které symbolizují dvanáct pokolení Izraele a ulice byly z čistého zlata. A zlato symbolizuje Boha samotného. Celá ta gigantická konstrukce byla z čistého zlata a celkově to připomíná tvar spirály. Paláce Jeruzaléma jsou ve třech řadách, každá řada je o něco výš než ta první, aby všichni viděli k Božímu trůnu. Jsou ve tvaru elipsy jako amfiteátr nebo stadion natočený směrem k trůnu. A všude lítalo tisíce nebeských vozů. Zjevení Janovo 21:16 „(To město je rozloženo do čtverce: jeho délka je stejná jako šířka.) Změřil tedy město tou třtinou – na dvanáct tisíc honů. Jeho délka, šířka i výška jsou stejné.“
Percy potkává svoji matku
Na ulici tohoto města jsem potkal svoji matku, bratra a sestru. Moje matka zemřela, když mi bylo pět roků. Takže její obličej jsem si moc nezapamatoval, i když si pamatuji její slova. Ale v nebi jsme se okamžitě poznali. Vypadala jako nějaká princezna z pohádky, tak jako všechny ženy v nebi. Políbili jsme se svatým políbením a objali. Řekla mi: „Percy, modlili jsme se za tebe po všechny ty roky, abys přišel za námi do nebe.“
V nebi budete vypadat tak jako tady na zemi, ale s tím rozdílem, že už nebudete, co se pohlaví týče, ani muž ani žena. 1 Korintským 15:49: „ A jako jsme nesli obraz toho, který byl z prachu, tak poneseme i obraz toho nebeského.“ Moje matka vypadala stejně jako tady na zemi, ale řekla mi: „Percy, již více nejsem žena, jsem duchovní bytost.“ V nebi není rozdílu mezi mužem a ženou. Galatským 3:27, 28: „Všichni, kteří jste pokřtěni do Krista, jste přece oblékli Krista. Není už Žid ani Řek, není otrok ani svobodný, NENÍ MUŽ ANI ŽENA, neboť vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.“ Teď mne musíte správně pochopit, když Bůh stvořil člověka, stvořil muže ke svému obrazu. Bůh není ženského rodu, ale mužského. Tím nechci říct, že všichni v nebi budeme muži. Ale budeme duchovně mužského rodu, jako je Bůh. Bůh vzal žebro z muže a stvořil z něho ženu. A bez žen bychom nemohli mít samozřejmě na zemi ani děti. Lukáš 20:34-36: „Ježíš jim však odpověděl: Synové tohoto věku se žení a vdávají. Ale ti, kteří jsou hodni dosáhnout onoho věku a vzkříšení z mrtvých, se NEBUDOU ŽENIT ANI VDÁVAT. Nebudou už totiž ANI MOCI ZEMŘÍT, neboť jsou rovni andělům. A JSOU SYNOVÉ BOŽÍ, poněvadž jsou synové vzkříšení.“ Ponesete obraz toho vašeho pozemského člověka, ale všichni budeme „synové Boží.“ Bible říká: „Pozdravte všechny bratry svatým polibkem.“ 1 Tesalonickým 5:25 V Kristu není muž ani žena, tedy jsou zde v tomto pozdravení svatým polibkem zahrnuty i ženy. Duchovně jsou všichni věřící „tělo Kristovo“, tedy mužského rodu. Kristus je ten „druhý Adam.“ V nebi jsou ženy krásné. Ale není tam sex, takže se nemusíte bát, že by někdo žárlil. Můžete tam bez problému políbit všechny ženy. Není tam potřeba žádného sexu. Kdyby Bůh nějaké děti chtěl, mohl by si je stvořit. Nepotřebujete žádný sex, protože tam se cítíte naprosto spokojeni.
Tanec na skleněném moři
Nějakou dobu jsme spolu ještě hovořili a potom mi řekla: „Percy, pojďme si zatancovat!“ Moje matka tam byla s matkou Ježíšovou, obě dvě se totiž v nebi spřátelily. Tak jsme šli na to skleněné moře a tam jsme spolu všichni tančili, tančil jsem já, moje matka i matka Ježíšova. Moje matka na zemi nikdy netančila, věřila tomu, že to je hřích, nosila vždy dlouhé rukávy a byla to opravdu svatá žena. V nebi se hodně tancuje, je to doslova tanec na moři ze skla. Tančil jsem tam se svojí matkou a s matkou Ježíšovou. Dovedete si to představit, že muž dostane to privilegium tancovat s matkou Ježíše a se svou matkou? A společně jsme tančili dokola a dokola až na druhý konec: „ A uviděl jsem JAKOBY SKLENĚNÉ MOŘE, SMÍŠENÉ S OHNĚM, a ty, kteří zvítězili nad tou šelmou a nad jejím obrazem, nad jejím znamením a nad číslem jejího jména, jak stojí na tom skleněném moři a mají BOŽÍ HARFY A ZPÍVAJÍ PÍSEŇ Božího služebníka Mojžíše a píseň Beránkovu.“ Zjevení Janovo 15:2-5 Skleněné moře je něco úplně jiného než křišťálové moře. Křišťálové moře je moře s křišťálově čistou vodou, nádhernou duhově barevnou slávou nad sebou a je plné ryb. Skleněné moře je pouze název, je to veliká taneční podlaha z průhledného skla. Na skleněném moři tančí a zpívají desetitisíce andělů a lidí. Tančí ale pro Boha, je to taková forma uctívání. Když ale vyjdou mučedníci z chrámu, pak tanec přestává a zpívá se nádherná píseň mučedníků. Někdy ale, pokud Bůh chce, tak tanec pokračuje.
Skleněné moře má rozlohu 1500 mil čtverečních. Ale tohle není jediné místo, kde se tancuje. Lidé i andělé tancují všude možně i po horách.
 
5
Jak Ježíš přišel v těle na zem
Věčnost, ze které Bůh vyšel, nemá konce ani počátku, vždy byla a vždy bude. „Protože však on sám (Ježíš) zůstává na VĚČNOST.“ Židům 7:24 KMS Bůh Otec vyšel z věčnosti spolu se svým Synem, aby pak stvořil nebe. Když Ježíš vyšel z věčnosti, tak byl duchovní bytost. Potom mu dal Bůh tělo, aby nás Ježíš mohl vykoupit skrze kříž. Protože nemůžete ukřižovat ducha ani anděla. Muselo se tak stát, protože „bez prolití krve není odpuštění“ (Židům 9:22). Takže se Ježíš musel narodit z čisté panny. Tohle símě počalo z Ducha svatého, bylo stvořeno v nebi. Ježíš neměl proto nic společného s hříchem. Ježíš, ten druhý Adam, byl naprosto čistý a dokonalý. Tohle símě bylo Duchem svatým vloženo do Marie. Mluvil jsem s Marií a zeptal jsem se jí, jak se to stalo. Řekla mi, že Bůh na ni seslal hluboký spánek a Duch svatý vložil tohle símě, které bylo stvořeno v nebi, do její dělohy. Stalo se to pod mocí Boží, pod mocí z nebe. Potom Ježíš sloužil nadpřirozeně po tři a půl roku, šel na kříž, kde za nás prolil svoji krev, kázal duchům v žaláři, vystoupil do nebe i se svým vzkříšeným tělem, sedí po pravici Boží a vrátí se zpět stejným způsobem, jakým odešel. To znamená i se svým tělem. Bůh vyšel z věčnosti a stvořil nebe, aby se radoval s anděly i se svými dětmi.
Nebeský příbytek
Když jsme byli v tom Novém Jeruzalému, anděl mi řekl, že tohle je místo, kde bydlí církev a dodal: „Tvůj příbytek je 700 mil směrem nahoru (1 126,54 km). Chceš se tam podívat?“ Představte si, že tam máte oči, které vidí 700 mil do dálky. Příbytky jsou před trůnem Božím ve městě, ale nejsou ve stejné výšce jako trůn, ten je mnohem výš. Pak jsme nastoupili do výtahu Ducha svatého. Tento výtah se nikdy nepoláme, je dokonalý a není to takový výtah jako výtahy tady na zemi. Sedli jsme dovnitř a stoupali jsme vzhůru k mému příbytku, až jsme se zastavili přímo před ním. Dveře mého příbytku byly z čistého zlata a byly posázeny velikými diamanty. Tohle zlato ale není jako to pozemské, je průzračné a pulsuje Boží slávou. (pozn. překladatele: Kvůli vysokým teplotním změnám jsou všechna okna raketoplánu potažena velmi tenkou vrstvou zlata. Také sklo na přilbách kosmonautů je tímto zlatým filmem potaženo).
Ježíš mi řekl, že tohle je můj příbytek a moje pracovna. V nebi není žádná lenost, budete tam mít práci. „Zde budeš bydlet a odtud budeš i pracovat.“ Každý tam něco dělá. Vchod do příbytku je z několikatunového diamantu a dveře z čistého zlata ozdobené všelijakým drahým kamením. Vešli jsme dovnitř, sedli si a mluvili jsme s anděly asi tak jednu pozemskou hodinu. Můj palác měl sedm pater. Průčelí bylo podobné klenbě, kterou mají některé pozemské domy. Svojí architekturou tyto nebeské příbytky trochu připomínají ty pozemské. Žádný architekt by ale nikdy nebyl schopen něčeho takového. Pozemské paláce vypadají ve skutečnosti otřesně v porovnání s těmi nebeskými. V prvním patře mého příbytku bylo něco, co se podobalo přijímací síni. V druhém patře byl nádherný obývací pokoj, který byl krásně ozdoben, a z okna bylo vidět v dálce nádherně třpytící se hory. Je možné si lehnout, sednout a odpočívat, ale neodpočíváte proto, že jste unaveni, v nebi žádná únava neexistuje, je to Boží odpočinek. Dozvěděl jsem se, že i Bůh v nebi sedmého dne odpočívá, není to ale proto, že by byl unaven. Proto jsem tam neviděl ložnici na spaní. Neviděl jsem tam ani kuchyň, protože v nebi se nevaří, i když všechno v nebi jsem ani zdaleka neviděl. Za to jsem tam viděl nádhernou jídelnu. V jídelně vašeho domu budete jíst ovoce a pít různé šťávy a džusy. V druhém patře byl oslňující obývák, všiml jsem si, že mě za oknem pozorovali ptáci. Také se tam neplatí žádný nájem, takže se nemusíte bát, že nebudete moct zaplatit složenky.
Představte si pokoj celý vysázený třpytícími se diamanty. Všude bylo krásné čalounění a mramorové schody pokryté kobercem, který se leskl jakoby z čistého zlata. Také tapety byly vyrobeny z perel, diamantů, safírů a různých drahých kamenů. A když jsem vyšel na střechu domu, mohl jsem odtud sledovat celé nebe. Z této střechy jsem mohl vidět až k branám nebe. Jak už jsem řekl, je to proto, že v nebi můžete vidět do obrovských dálek. Také je z každého paláce vidět Boží trůn.
Žádná stavba na zemi se tomuhle paláci nevyrovná. A to jsem viděl spoustu pozemských paláců. Krásně barevní ptáci se klidně posadí na střechu vašeho příbytku a pozorují vás. Nebo si vám sednou na rameno a povídají si s vámi nebeskou řečí.
V nebi bude dokonalá láska, nikdo nebude říkat: „Já mám lepší místo než má on.“ Nikdo vám tam nic nebude vyčítat a neřekne vám: „Na zemi jsem vykonal více práce než ty.“ Protože tam je dokonalá Láska. Budete šťastni, když tam potkáte svého souseda.
Budeš šťastný, že tvůj soused přišel do nebe, že tam jsou tvoji přátelé, že je tam tvůj bratr. Budeš šťastný z toho, že mají věčný život. Protože, jak mi bylo vysvětleno, tohle bude DOKONALÁ LÁSKA. Nikdo vám nebude váš příbytek závidět, ale všichni se z něho budou radovat, protože dokonalá láska nezávidí. „Láska je trpělivá, je dobrotivá, láska nezávidí, láska se nevychloubá ani nenadýmá;“ 1 Korintským 13:4 Nikdo za vámi nepřijde a nebude se vychloubat tím, že jeho příbytek je větší. Láska se totiž nevychloubá. Budete šťastni z toho, že váš soused je v nebi a má krásný příbytek.
Tyto paláce jsou jakoby zastřešeny pláštěm Božího Ducha. Ale to nejlepší na nich je, že mají nad sebou hvězdy. Překrásné hvězdy, a tyto hvězdy nejsou všechny bílé, ale každá má jinou barvu a dohromady tvoří barvu duhy. Za každou duši, kterou pro Pána na zemi získáte, máte hvězdu, která tuto duši reprezentuje a je vysázena do tohoto pláště Ducha. Když se na tu hvězdu podíváte, uvidíte, že nese obraz té určité osoby, kterou reprezentuje. Paláce v té první řadě mají tyto hvězdy. V těchto příbytcích bydlí ti, kteří na zemi získávali duše. V další řadě jsou příbytky těch, kteří na zemi nezískávali duše a tyto příbytky jsou menší. Je tomu tak proto, že čím více duší jste získali, tím větší příbytek budete potřebovat, protože tyto duše budete i v nebi nadále vést v pravdě a budou k vám chodit.
Potkává S.Wiggleswortha,
K. Kuhlmanovou, A.S.McPhersonovou a další
Potkal jsem tam S.Wiggleswortha. Ve svém domě v Anglii se za mne tehdy modlil a modlil po celou noc. Modlil se: „Pane, udělej z něho mocného misionáře.“ Řekl mi tehdy: „Musíme se promodlit skrz,“ a modlil se a vzkládal na mě ruce tak dlouho, až na mě tehdy sestoupila Boží sláva. Jednou jsem mu na shromáždění nosil láhev s olejem na pomazání nemocných. Jeho evangelizační stan nebyl moc veliký, byl to ale muž veliké víry. Když jsem ho navštívil v jeho nebeském příbytku, měl na sobě překrásné roucho. Kdybyste jen viděli to jeho roucho, bylo skutečně překrásné. Zeptal jsem se ho: „Na co očekáváš nejvíc ze všeho?“, odpověděl mi podobně jako většina: „Očekávám na svoje tělo, protože bude vzkříšení a tehdy to oslavené tělo vyjde z hrobu a moje duše mu vyjde vstříc. Na tomto vzácném místě pak budeme žít na věky věků i s oslaveným tělem.“ Žádná smrt, přátelé, ale život věčný na věky věků. A v nebi vypadají lidé nejvíc na věk třicátníků, je to věk, ve kterém Pán odešel do nebe ve svém oslaveném těle.
Potkal jsem tam Kathryn Kuhlmanovou, i ona má svůj příbytek v té první řadě. Také A.S. McPhersonovou, neboť ona získala tisíce duší pro Pána. Bylo o ní řečeno spousta špatných věcí. A ďábel o vás také řekne spoustu věcí. Jeden bratr mi řekl, že po ranní bohoslužbě za ním přišla nějaká žena a řekla mu: „Tvoje poselství se mi nelíbilo.“ Podíval se jí do očí a opověděl „Ďáblovi se to taky nelíbilo.“
Její roucho bylo překrásné, vysázené čistým zlatem. Řekla mi: „Na zemi jsem měla ráda zlato a teď je moje roucho okrášleno čistým zlatem.“ Pamatuji si, když jsem byl tehdy ráno v jednom zboru a A.S. McPhersonová se právě vrátila odněkud z Číny, kde sloužila. Měla sjeté pneumatiky na svém Fordu. Tak jsem jí za mých posledních dvacet dolarů koupil pneumatiky a celý týden jsem se pak postil. Dvacet dolarů na tu dobu bylo hodně peněz. Učil jsem se tehdy snášet utrpení jako dobrý voják Ježíše Krista. Až naše těla půjdou do nebe, pak dostaneme také ta svatební roucha, a nikde není psáno, že tato bílá roucha nebudou ničím ozdobena. Budou to překrásná roucha, zdobená čistým zlatem a různě barevnými drahými kameny.
Na zemi nemám touhu po domech, protože v nebi jsem viděl ten svůj, je veliký a nádherný. Kdybych se do nebe nikdy neměl dostat, proč by tedy Bůh ten příbytek, který je určen pro mě, postavil? Jistě ho nenechá prázdný, ale půjdu znovu do nebe a v něm budu žít. Bude tam spousta duší, které jsem získal. Aby mě mohli všichni navštěvovat, je třeba, abych měl v nebi veliký palác. Na této zemi mi stačí místo, kde pouze složím svoji hlavu, trochu se najím a to je vše. Proč? Protože jsem v nebi viděl ten svůj příbytek. I vy, kdybyste jen na chvíli viděli ten svůj, pak byste ztratili touhu zde po těch pozemských domech. V tom příbytku budete sedět jako králové a princezny a budete si užívat svoji odměnu. Tyhle paláce jsou ve třech řadách ve tvaru elipsy jako amfiteátr nebo stadion natočený směrem k trůnu. Každá řada je o něco výš než ta první, aby všichni viděli k Božímu trůnu. Všude kolem je spousta květin, různých bytostí a zvířat.
Když Pán řekl, že v domě mého Otce je „mnoho příbytků“, tak je to naprosto přesné, protože jich je opravdu mnoho. A nejsou to nějaké malé krabice. Bílý dům je proti tomu nic.
My věřící v Pána Ježíše jsme už teď měšťany nebe: Filipským 3:20: „ Ale naše měšťanství jestiť v nebesích.“ Chci vám říct, že i Ježíš má svůj příbytek v nebi. Jeho příbytek je uprostřed jeho lidu, je největší, a může ho navštívit každý, kdo chce.
Vezmi si papír, tužku a kalkulačku a spočítej si v akrech velikost ulic tohoto města, jeden milion mil čtverečních ve třech řadách. Spočítej si, kolik akrů je v jedné míli, pak v jednom tisíci mil a takto pokračuj až do jednoho milionu mil. Až přijdeš na to číslo, tak dej ten papír na stůl v kuchyni a tancuj kolem něho. Je to obrovské číslo. Uvidíš, že těch příbytků tam musí být opravdu mnoho. Když Ježíš řekl „mnoho“, tak to taky tak myslel. A dva miliony mil okolo nebe, to je mnoho dalších milionů a milionů mil čtverečních uvnitř k probádání.
Slyšel jsem v církvi zpívat píseň „Postavte mi chatu v zemi slávy.“ Ten, kdo tu píseň napsal, byl jistě upřímný člověk, ale v nebi jsem žádnou chatu nenašel. Tuhle píseň mi už tedy, prosím, nezpívejte, protože jsem cestoval nebem a nikde jsem žádnou chatu neviděl. Vše co jsem viděl, byly překrásné reálné paláce. Dokonalost Boží je tam vidět ve všem a ty se staneš součástí nebe. Jeden člověk mi řekl: „Byl bych spokojen jen s tím, kdybych v nebi vytíral podlahu.“ Ale v nebi nejsou žádné smetáky, žádný jsem tam neviděl. Nenajdete nikde ani sebemenší smítko nečistoty.
Stavba příbytků
Když jsem se ptal Ježíše, kterou práci současně vykonává, řekl mi, že staví nebeské příbytky. On je jejich hlavním stavitelem. „Ať se vaše srdce nermoutí. Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků. Kdyby to tak nebylo, pověděl bych vám. Jdu, abych vám PŘIPRAVIL místo. A když odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já.“ Jan 14:1-3
Tyto příbytky jsou ale již téměř dostaveny, probíhají jen dokončovací práce. Když je potřeba materiál, Bůh ho stvoří slovem. Také mi bylo řečeno, že nebe samotné bylo učiněno během šesti nebeských dnů, stavba příbytků ale trvá delší dobu. (pozn. překladatele: Na počátku v ráji nevidíme, že by tam bylo hned po stvoření město, ale Bůh ho zamýšlel postavit později. Všechny ty drahé kameny a zlato, ze kterých je Nový Jeruzalém postaven, leželo v ráji všude kolem. Není to tedy tak, že by Bůh řekl „buď město“ a bylo město. Nic takového v Bibli nečteme.) Za Božím trůnem mi byla ukázána budova, kde jsem viděl ohromné skladiště diamantů, perel, všech možných drahých kamenů a čistého zlata. Některé diamanty byly vskutku gigantické, sedmikarátové, osmikarátové, desetikarátové, všechny možné velikosti. Tento materiál se používá hlavně ke stavbě, ale i k výrobě oblečení a různých předmětů, jako třeba pro tapety nebeských příbytků. Tento materiál je ale nejdřív pokládán na ohnivý oltář a teprve odtud je převezen do skladiště, kde se připravuje ke stavbě. Viděl jsem tam jakési zařízení, z jehož gigantické roury vypadával tento materiál již opracovaný. Různě veliké opracované diamanty a drahé kameny z této roury vypadávaly jeden za druhým. Potom mi bylo ukázáno, jak probíhá stavba jednoho takového příbytku. Viděl jsem Ježíše jako toho hlavního stavitele, jak se nejdřív na chvíli zahleděl, pak vzal do svých rukou nosník z čistého zlata dlouhý dvanáct metrů a položil ho na své místo. Ke stavbě nepotřebují jeřáby jako tady na zemi. Jenom drahých kamenů použil 10–20 tun. Je to tam pro vás, přátelé, každá duše tam má svůj příbytek.
 
6
Dům hodování
Ježíš mi řekl: „Vezmeme tě do domu hodování. Dům hodování je místem, kam se chodíme najíst.“ Letěli jsme tam kočárem. Jak nádherné je létat po nebi! Nebeský vůz zajel rovnou do toho domu hodování, pak už stačilo jen vystoupit z vozu a začít jíst. Kdybyste v nebi neviděli nic, jen tuto budovu, kde se pořádají hostiny, tak už jen proto se vyplatí jít do nebe.
Když půjdete v nebi po ulicích, kde jsou ty nebeské příbytky, tak se vydáte směrem za ně, tam jsou schody, které vedou dolů do této budovy hodování.
Jsou tam řady a řady stolů přeplněné jídlem a pitím. Po stěnách jsou veliké a nádherné nástěnné koberce, ozdoby a prapory (nebo také „korouhve“) s překrásnými uměleckými vzory. Na těchto praporech jsou různé nápisy; na jednom například stálo: „Jeho prapor nade mnou je láska,“ byl to citát z Písně Šalomounovy. Další veliký prapor visí ze stropu nad těmito stoly s nápisem „Bůh je láska.“ Tuto budovu má na starost Šalomoun. Byly tu velmi dlouhé stoly, jedna řada vedle druhé. Objímali jsme se, mluvili mezi sebou a potom jsme se posadili a jedli jsme a pili z Ducha Božího. Šalomoun seděl na jedné straně s Davidem, já na straně druhé, a vedle mě Ježíš na hlavní židli. Takovou výsadu jsem měl. Šalomoun tam sice v těle nebyl, ale viděl jsem, že jeho pleť byla tmavá a tvář Davidova byla bílá. Dovedete si něco takového představit? Šalomounovu matku jsem tam neviděl, protože byla v tom vnějším obvodu nebe a tam jsem viděl i Šalomounovy konkubíny, jak čekají na den soudu. Proč? To nevím, ale viděl jsem je tam.
Byla tam spousta prázdných míst. A to z toho důvodu, že pokaždé, když nějaká duše na zemi přijme Pána Ježíše, pak se tato budova o trochu zvětší. Takhle mi to vysvětlil Šalomoun.
Píseň písní 2:4: „ Uvedl mne na hody, maje za korouhev lásku ke mně.“ (KR) „On mě uvedl do domu vína, jeho prapor nade mnou je láska.“ (CEP) Víme, že v tomto verši se mluví o církvi, o Kristově těle. Připomíná mi to také, že když jsme jako misionáři pořádali hostinu pro chudé, přišla tam jedna žena. Když to jídlo viděla, sepjala ruce a řekla: „Ach taková láska, taková láska!“ Jídla totiž bylo tehdy velmi málo a dělalo nás šťastnými. Jednou v Kalifornii nás jeden bratr pozval na hostinu a stůl byl plný různého kalifornského ovoce; trochu mi to tehdy připomnělo nebe.
Byly tam kilometry a kilometry stolů plných nebeského jídla a pití. Když jste si jeden kousek vzali, hned ho nahradil druhý, vzali jste jiný kousek ovoce a zase se objevil další. Bylo tam i ovoce ze stromu života. Nemuseli jste z něho loupat slupku tak jako na zemi, bylo to čisté ovoce. Čtyři pozemské hodiny jsme jedli. Byla to doslova „hostina lásky“, nebeské ovoce vám dá například nový druh lásky, pokoje a nebo poznání věcí, které jste nikdy nevěděli. Ježíš mi řekl: „Percy, ber si hrozny z tohoto vinného kmene.“ A potom přišlo na řadu nebeské víno. Věřili byste tomu? Bylo ve veliké sklenici a chutnalo velmi lahodně. Andělé sbírají v nebi ovoce, dělají z něho různé šťávy, rozvážejí je po celém nebi a také zásobují dům hodování. Jsou tam broskvové šťávy, jahodové, prostě všechny druhy, na jaké si jen vzpomenete. V domě hodování vám tento džus dají do sklenice a to velmi zvláštním způsobem; když dopijete, sklenice se vám sama doplní.
Poté co jsem ochutnal z vinného kmene a napil se jeho šťávy, mi Ježíš řekl: „Percy, vítej v domě hodování.“ A když jsem se podíval doprava, tak všude byla spousta známých lidí, které jsem někdy potkal na zemi. Bylo nádherné vidět, že spolu s námi tam jedlo i spousta andělů. Byla to opravdová nebeská párty.
Také budete pít vodu života. Maso tam k jídlu není, ale nebeské ovoce v nebi chutná tak, jako nic na světě. Byla to ta nejlahodnější chuť, jakou jsem kdy poznal. Vezměte si všechna vaše nejoblíbenější jídla a dejte si je na jednu hromadu; celá tato hromada se ale nemůže ani dotknout chuti, kterou má jedno ovoce v nebi a stejně tak i nebeské nápoje. Tohle byla ta největší a nejlepší hostina, na které jsem kdy v životě byl.
V tomto domě hodování ke mně přišel jeden z těch Indiánů, kterým jsem sloužil, objal mě a řekl: „Díky Bohu a díky tobě za to, že jsi přišel do těch džunglí, abys nám řekl o Ježíši, protože jen díky tomu jsem teď tady.“ A to bylo nádherné, když on ke mně přišel, a poděkoval mi. Odpověděl jsem mu: „Děkuj za to Ježíši,“ ale on mi stále nepřestával děkovat a objímat mě. V nebi můžete objímat koho chcete a jak dlouho chcete, protože tam není tělesný chtíč. Nerodí se tam také děti, kdyby Bůh nějaké chtěl, klidně by jich mohl naráz stvořit milion. Také jsou tam ty nejlepší vůně, jaké jste kdy mohli cítit. Jsou tam květiny, které voní neuvěřitelně nádherně. Píseň písní 3:6: „Kdo je ta, jež vystupuje z pouště jako sloup dýmu, ovanuta vůní kadidlovou z myrhy a z nejjemnějšího koření kupeckého?“ Až všichni ti znovuzrození Indiáni vejdou do nebe, tak ho celý provoní. Indiáni mají totiž rádi voňavky, vezmou různé květiny, nadělají z nich voňavý prášek a sypou to na sebe. A také když se koupají, tak celé to místo tím voňavým práškem posypou.
Ježíš miluje květiny. Jednu květinu vzal do ruky a řekl mi: „Ani Šalomoun ve vší své slávě nebyl tak oděn, jako jedna z těchto květin.“
V Brazílii jsem jednou zůstal v domě jednoho kněze, kde se o mě staraly tři jeptišky. Jejich voda byla špatná a ony nevěděly, jak mají do domu zavést čistou vodu. Tak jsem jim ten vodovod tehdy udělal nový. Tyto jeptišky byly naplněny Duchem svatým, mluvily jinými jazyky a vydávaly svědectví. Spal jsem v posteli kněze, který musel odjet někam do Ameriky. Ráno mi připravily snídani a vypraly moje spodní prádlo. V domě hodování tyto tři jeptišky přišly za mnou, řekly mi, že ta voda byla potom čistá a řekly mi, že mě chtějí obejmout a políbit. Takhle to bude v nebi, ti kteří jsou čistého srdce, uvidí Boha. Žádná lidmi vytvořená organizace vás ale do nebe nedostane. Ani žádný lidmi vytvořený zákon vás tam nedostane. Pouze Bible a krev Beránka, která za nás zaplatila tu výkupní cenu, nás tam dostanou. Jednou mě přivedli k nějakému starému muži, který strávil v klášteře více jak 60 let a jeho rozum byl jako malého dítěte. Tak otřesné věci zrovna vidět nemusím, ale šel jsem tam z Boží lásky. Řekl mi: „Cítím se tady tak sám, jsem tak velmi osamělý.“ Odpověděl jsem mu: „Ježíš tě miluje,“ a modlil jsem se tam s ním. Potom jsem na něho vkládal ruce a v tu chvíli jsem viděl, jak se tam zjevil Pán Ježíš a ten člověk mi řekl, že už se cítí mnohem lépe. Slíbil mi, že od této chvíle začne každý den číst Bibli.
Ježíš mi v tom domě hodování řekl: „Přiveď mi, Percy, jednoho z těch tvých Indiánů.“ A pak ho objal! Jaké nádherné přivítání!
Pamatuji si na jednu ženu, když jsem byl v Kolumbii jako misionář. Seděla na zemi velmi hladová, podvyživená a její děti tam seděly hned vedle ní. Měly nafouklá břicha z hladu a tato žena právě vařila nějaké fazole z konzervy. Řekl jsem jí o Ježíši a ona ho přijala, byla spasena a naplněna Duchem svatým a ohněm. Tuhle ženu jsem v tomto domě hodování potkal i s těmi dětmi. Podobně jako chudák Lazar, který marně plný vředů žebral přede dveřmi toho boháče. Potom byl ale nesen do lůna Abrahamova. Tohoto Lazara jsem tam také viděl.
A byla tam spousta žen, které kdysi na zemi byly prostitutky. Tyto ženy ale z toho činily pokání, pilně četly Bibli, byly naplněny Duchem svatým a mluvily nebeskou řečí. Někomu to může znít zvláštně, ale je to tak. A spousta z nich pochází z Brazílie. Tohle dokazuje tu skutečnost, že Bůh není přijímač osob, nikomu nenadržuje. V nebi jsem viděl naopak ty „dobré“ diakony a farizeje před branami. Proč? Jistě, mohl být dobrým diakonem, ale pozor na to, co dělá po zbytek týdne, když ve sboru není! Proto byli někteří dáni na to místo, kde budou muset být po dva tisíce let. Raději proto choďte do sboru, kde se vyučuje slovo Boží správným způsobem. V církvích je třeba dát více místa učitelům Slova Božího, protože tohle učení připravuje lidi k tomu, aby mohli předstoupit rovnou před trůn Boží.
Jednou jsem v Kolumbii viděl ženu, která žebrala a jedla jídlo z odpadkového koše. Když jsem ji potom viděl v nebi, tak seděla v tom domě hodování za stolem plným jídla a pití jako královna. A nemusíte mít žádnou starost, nejsou tam žádní tlustí lidé, všichni jsou tam krásní, štíhlí a nádherně zpívají. Nebe na vás čeká, přátelé, ale dejte si pozor, abyste je neminuli, protože jinak jste minuli všechno.
Chrám v nebi
Chrám je natočen směrem k trůnu Božímu a je hned vedle města, ale je umístěn o trochu níže než město samotné. Město je vysoké odspodu 1500 mil a Boží trůn je vysoký od spodku hory 2000 mil. Chrám je vysoký tisíc mil, tisíc mil dlouhý a tisíc mil široký. Když jsem šel dovnitř a posadil se, uviděl jsem, že jeho sedadla byla vyrobena ze čtrnáctikarátového zlata. Na zdech jsem zahlédl překrásné malby. Tento chrám je opravdu něco nevyslovitelně překrásného. Je to gigantická budova. Na zemi by to byla velmi únavná dlouhá cesta, jen dostat se na některé sedadlo. Tam se ale můžete pohybovat a cestovat Duchem.
V tomto chrámu probíhá služba 24 hodin denně. Zde jsem potkal oba dva své dědečky, byli velmi šťastní a užívali si uctívání Boha. Jestli chcete, můžete tam zůstat, jak dlouho chcete. Je tam spousta hudby a andělé spolu s lidmi uctívají Boha. Jsou tam lidé ze všech národů, černoši, běloši, Číňané, Indové, atd. A ze všech vyzařuje Boží sláva. Tam také nasloucháte kázání a vyučování. I děti mohou vejít dovnitř a naslouchat. V chrámě byly varhany vysoké několik kilometrů a hrálo na ně několik stovek andělů. Co mě velmi udivilo, bylo to, že se zpívaly i některé chvalozpěvy, které jsem dokonce znal ze země.
Z trůnu můžete vidět dolů přímo na toto shromáždění jako na nějaký stadion. A kolik byste řekli, že se tam vejde bytostí? 900 bilionů bytostí. Začne hudba a všichni jednomyslně začnou chválit Pána. Začnou tleskat, zvedat ruce a potom i tancovat.
144 000 vykoupených paniců
Kázání evangelia v posledních dnech
„Uslyšel jsem také hlas z nebe, jako zvuk mnoha vod a jako zvuk velikého hromu. A ten zvuk, který jsem slyšel, byl jako když harfeníci hrají na své harfy. A zpívali jakoby novou píseň před trůnem a před těmi čtyřmi bytostmi a před těmi starci; a nikdo se tu píseň nemohl naučit, jedině těch sto čtyřicet čtyři tisíce vykoupených ze země. To jsou ti, kteří se neposkvrnili se ženami, neboť jsou panicové. To jsou ti, kteří následují Beránka, kamkoli jde; ti byli vykoupeni z lidí jako prvotiny Bohu a Beránkovi. A v jejich ústech není nalezena lest, neboť jsou bez úhony před Božím trůnem.“ Zjevení Janovo 14:2-5
Těchto 144 000 jsem již viděl v nebi spolu s Ježíšem. Jsou to ti, kteří se neposkvrnili s ženami. Nejsou to Židé, neboť následují Beránka, takže to jsou křesťané, křesťané ze Židů. Ježíš mi je ukázal a byl tam spolu s nimi na bílém oblaku. Tohle tedy není nic v budoucnosti. Zjevení Janovo 14,15-16: „A z chrámu vyšel jiný anděl a volal mocným hlasem na toho, který seděl na oblaku: Přilož svůj srp a žni, neboť přišla tvá hodina sklizně, protože sklizeň země dozrála! Tehdy ten, který seděl na oblaku, vrhl svůj srp na zem a země byla požata.“
V chrámě Božím jsem také viděl tyto anděly, kteří jsou vysláni v těchto posledních dnech, aby přinesli na zem Boží moc ke kázání evangelia. Bůh je posílá už teď. Tento srp představuje evangelium. Představte si, že dneska se káže evangelium tisícům skrze satelit a televizi. To nebylo možné před sto lety. Máme přístroj, který přehrává tyto kazety i v pralese a může to slyšet spousta lidí najednou. Zatočí kličkou a tím si vyrobí elektřinu.
Zakončením této žně bude vytržení. Potom přijde veliké soužení, kdy ďábel převezme vládu, a lidé si budou přát, aby zemřeli. Zjevení Janovo 14,17-20: „ Z chrámu, který je v nebi, pak vyšel jiný anděl a také on měl ostrý srp. A od oltáře vyšel ještě další anděl, který měl moc nad ohněm, a zavolal mocným hlasem na toho, který měl ostrý srp: Pošli svůj ostrý srp a skliď hrozny vinice země, neboť její hrozny dozrály! Tehdy ten anděl vrhl svůj srp na zem a sklidil víno země a vhodil je do velikého lisu Božího hněvu. A ten lis byl šlapán venku za městem a z lisu vyšla krev až po uzdy koní na šestnáct set honů daleko.“
Bude to hrozný čas a potom, až přijde Ježíš, lidé budou volat, aby je skály přikryly před přítomností Syna. To bude ta druhá sklizeň, neboli to druhé vzkříšení, kdy budou vzkříšeni všichni lidé. Izajáš 9:5: „ Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje." Na jeho rameni spočine vláda. Přijde naprosto jiná vláda než ta, kterou znáte. Vláda tohoto světa pomine a nastane věčné království Ježíše Krista. Bůh řekne: „Dost, člověče, už dlouho jsi si tady pohrával. Teď přebírám vládu já.“
Zlatý a měděný oltář
Uvnitř chrámu jsou měděný a zlatý oltář, na kterém hoří Boží oheň. Nic se na něm ale nevaří ani nezabíjí. Bible říká, že Bůh je spalující oheň. U tohoto oltáře slouží cherubíni a serafíni a jednou za čas vycházejí z tohoto chrámu od Božího oltáře a letí přes nebe jakoby zapáleni tímto Božím ohněm. Ezechiel 10:2: „Vejdi do prostřed kol pod cherubíny, a naplň hrsti své uhlím řeřavým z prostředku cherubínů….“ Ezechiel 10:4: „Hospodinova sláva se vznesla od cheruba k prahu domu, takže dům byl naplněn oblakem a nádvoří bylo plné jasu Hospodinovy slávy.“
Nejdřív je tam měděný oltář a potom zlatý, je to ale tak nádherně lesknoucí se a ohnivě třpytivé zlato, jaké jste v životě neviděli. Mezi měděným a zlatým oltářem jsem viděl cestu a tam proudil Boží Duch jako řeka. Od trůnu Božího teče řeka života k nebeské bráně. Ale ne k té, kterou jsem přišel do nebe, ale k bráně, která slouží jako stavidlo řeky života. Tato řeka pramení z trůnu Božího a teče dolů k oltáři, na kterém je věčný oheň. Část té řeky protéká měděným oltářem a část tím zlatým. Potom se dále rozvětvuje doleva a doprava a pak teprve ústí ke stavidlům nebe. Když protéká tím ohnivým oltářem, tak to způsobuje příjemnou vůni, která stoupá k Božímu trůnu jako vůně kadidla.
Ježíš pro mě na tomto místě něco udělal. Vzal do holých rukou ze zlatého oltáře jeden uhlík a řekl mi: „Percy, otevři ústa,“ a já tento uhlík spolkl! Spolkl jsem Boží oheň! Potom už jsem nemohl zůstat stejný. Ježíš mi řekl: „Až budeš zpět na zemi, budeš to potřebovat.“ A od té doby na mě spočinulo pomazání Ducha, které nikdy neustává. Nikoliv jednou nebo několikrát za týden, ale minutu po minutě a sekundu za sekundou zůstávám v tom Božím pomazání. Moje mysl je stále upřena na Boha. Tento oheň sestupuje i na tebe, když se modlíš v Duchu svatém. I ty se můžeš stát plamenem ohně. Na zemi potřebujeme tento oheň, protože nejsme dokonalí a chybujeme. A tehdy skrze modlitbu v nás tento oheň spaluje všechno nečisté. Pouze krev Ježíše tě očistí od hříchu. Ale nesvleče z tebe toho starého člověka. „Máte odložit toho starého člověka, který žije podle dřívějšího způsobu života a hyne v klamných žádostech, a obnovovat se duchem své mysli a obléknout toho nového člověka.“ Efezským 4:22-24. (pozn. překladatele: Malomocenství je ve Starém zákoně symbolem hříchu. Pokud se malomocenství znovu navracelo, podobně jako některé zlozvyky, pak muselo být všechno oblečení „SPÁLENO OHNĚM“. Nestačilo tedy jen pokropení krví. Je to právě ten starý člověk, který v nás ten hřích působí. Leviticus 13:1-59)
Oheň na tomto oltáři obsahuje všechny barvy duhy. Po každé straně stojí tisíce serafínů a cherubínů , kteří mají v rukou ohnivé jazyky, přijdou k vám a ten nebeský oheň z oltáře vám dají na jazyk. „Tu jeden z cherubů vztáhl ruku z místa mezi cheruby k ohni, který byl mezi cheruby, nabral z něho a dal do hrsti muži oděnému lněným šatem. Ten to vzal a vyšel.“ Ezechiel 10:7 Někdo se může zeptat: „Jak může mít duše jazyk?“, ano, duše má jazyk a vypadá tak jako ten náš tělesný.
Tento oltář je několik mil dlouhý a je velmi vysoký. Nemusíte k němu jít nějakou dlouhou cestu. Můžete normálně jít nebo můžete cestovat Duchem jako Eliáš, když předběhl ten kočár. V Duchu jsem udělal krok směrem k tomuto oltáři a ušel jsem jednu míli. V nebi máte také moc nad gravitací, takže pokud chcete, můžete tam přiletět doslova jako pták a nebo použít nebeské vozidlo. Viděl jsem, jak tam vzduchem kolem mě proletěla žena v překrásně hedvábném rouchu. Izajáš 40:31: „ Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; VZNÁŠEJÍ SE JAKO ORLOVÉ, běží bez únavy, jdou bez umdlení.“
Byla to taková nádhera, že jsem na ten oltář položil hlavu. A to bylo teprve něco! Udělejte, co vám teď říkám; až budete v nebi, tak položte svoji hlavu na oltář! Potom už nezůstanete stejní. Budete chtít neustále uctívat Boha.

Modlitby na Božím oltáři
Boj skrze modlitbu vysoko v povětří
Řeknu vám, že předtím než jsem šel do nebe, tak jsem nikdy knihu Zjevení Jana nestudoval, protože to pro mě bylo příliš těžké. Ale poté, co jsem se vrátil z nebe, tak jsem to všechno začal vidět novýma očima. Vše mi to začalo dávat dokonalý smysl.
Viděl jsem tam i ty čtyři bytosti se čtyřmi tvářemi a ty starší, o kterých zde mluví kniha Zjevení. Tito starší mají koruny a na každý den ty koruny ze své hlavy házejí k nohám Božím u trůnu. Tím ukazují, že On je Bůh všemohoucí a patří mu veškerá moc i autorita. Tento beránek se sedmi rohy a očima je ve skutečnosti replika Golgoty „stojí Beránek jako zabitý“. To je přesně to, co jsem viděl. Před tímto měděným oltářem jsem viděl beránka jakoby zabitého. Z jeho nohou jakoby tekla krev. Je to reprodukce v podobenství Golgoty. Pod ním je kaluž krve. Tohle je skutečná věc, kterou tam uvidíte, je to symbol Beránka Božího Ježíše Krista, který byl zabit pro naše přestoupení.
Dívali jsme se tam na to, jak modlitby vstupují do nebe. Modlitby ze země stoupají vzhůru k nebi cestou šesti hodin, jsou to miliony modliteb z celé zeměkoule. Tyhle modlitby jsou skutečně vidět, v nebi jsou zhmotněny. Vypadají jako duchovní substance, která připomíná vodní páru. Nejdřív jsou umístěny na ten zlatý ohnivý oltář a tam se promění v něco jako kouřový dým nebo oblak a potom jsou přeneseny na bronzový oltář, kde je vidět ta replika Beránka Božího. Zde je na modlitby použita krev Pána Ježíše a teprve potom jsou přineseny k trůnu Božímu. Přenášet tyto modlitby z jednoho oltáře na druhý je práce, která je v nebi svěřena ženám.
Přímluvné modlitby i ty ostatní, než jsou vyslyšeny, tak jsou nejdříve položeny do zlatých nádob, které jsou všude okolo Božího trůnu. Ježíš potom otevře tyto nádoby a jde s těmito modlitbami před Otce nebeského. Jen On je hoden otevřít tyto nádoby, protože pouze On zaplatil tu cenu na kříži, aby tvoje modlitby byly vyslyšeny. Potom teprve stoupají před Boží trůn jako dýmová vůně, která vytváří nádhernou duhu, která přikrývá tvář Otce nebeského. Tahle duha sestupuje dolů, až k tomu křišťálovému moři života. Proto nemůžete vidět v nebi Boží tvář, protože kolem Jeho hlavy jsou neustále tyto modlitby. On přemýšlí o vašich modlitbách, které se modlíte tady na zemi. Bůh je neomezený Bůh, naslouchá milionům hlasům ve stejný čas. Tyto modlitby jsou všude okolo Božího trůnu. Potom začne hřmět a z trůnu lítají blesky, když jsou tvoje modlitby zodpovězeny a začnou se pohybovat tisíce a tisíce andělů, kteří přinášejí odpovědi na zem. Tvoje modlitby ve skutečnosti pohybují velikým množstvím andělů. „Hlas andělů mnohých okolo trůnu.“ Pro Boha je tohle jako vůně: „Báně zlaté, plné vůně, jenž jsou modlitby svatých.“ Všichni lidé mají rádi krásné vůně. Ženy se voní a stejně tak i muži.
Ježíš nás učí, abychom se modlili v Jeho jménu přímo k nebeskému Otci: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé.“ V Bibli není nikde napsáno, abyste se modlili k Alláhovi nebo ke svatým, ani k Marii. „A tak jsem velmi plakal, protože se nenašel nikdo, kdo by byl hoden otevřít a číst tu knihu nebo do ní nahlédnout. …Jsi hoden vzít tu knihu a otevřít její pečeti; neboť jsi byl zabit a vykoupil jsi nás Bohu svou krví z každého pokolení a jazyka, lidu i národa. A volali mocným hlasem: Hoden je ten zabitý Beránek přijmout moc a bohatství, moudrost a sílu, čest a slávu i chválu." Zjevení Janovo 5:4-12 On je ten jediný, kdo je hoden otevřít ty nádoby a přijít s nimi k Otci (1 Timoteovi 2:5). 
Občas se mi stane, že něco ztratím, tak skloním hlavu a modlím se, a pak jdu a tu věc najdu. Duch svatý mě k té věci přivede. Proto věřím v modlitbu. Další druh modlitby je to, co nazývám „promodlením“. Někdy tě ale Bůh nechá čekat než tvou modlitbu vyslyší i několik let.
Potom jsou ale S.O.S modlitby a číslo této S.O.S. tísňové linky je J.E.Ž.Í.Š. Tyto modlitby jsou okamžitě před Bohem v podobě světelných paprsků. Když se takto modlíte k Ježíši, pak máte okamžitou odpověď. Ale musíte pamatovat, že potom jsou další druhy modliteb, jako je modlitba přímluvná, je to modlitba, ve které orodujete. Ježíš na trůnu okamžitě naslouchá této naléhavé modlitbě: „A kamenovali Štěpána, který vzýval Boha a říkal: Pane Ježíši, přijmi mého ducha." Skutky apoštolské 7:59 NBK Ale jsou i další druhy modliteb. Jako když se Daniel modlil a musel čekat několik týdnů na odpověď. Modlil se několik týdnů, ale kníže nad perským královstvím, což je ďábelská mocnost, bránil celé tři týdny tomu, aby odpověď přišla k Danielovi. Anděl mu pak sdělil, že jeho modlitba byla vyslyšena hned v ten první den, ale nejdřív musel bojovat s touto mocností temna, až musel přivolat na pomoc jednoho z nejhlavnějších válečných andělů Páně. „Pročež řekl mi: Nebojž se, Danieli; nebo od prvního dne, jakž jsi přiložil srdce své, abys rozuměl, a trápil se před Bohem svým, vyslyšána jsou slova tvá, a já přišel jsem příčinou slov tvých. Ale kníže království Perského postavovalo se proti mně za jedenmecítma dnů, až aj, Michal, jeden přední z knížat, přišel mi na pomoc; protož jsem já zůstával tam při králích Perských.“ Daniel 10:12,13 KR
Když jsem jednou sloužil v Mexiku, seděl jsem v horním patře hotelového pokoje a díval se dolů na město (Peníze za hotel mi hradil někdo jiný). Když tu se najednou vedle mne v křesle objevila krásná bytost. Zeptal jsem se: „Kde ses tu vzal? Nejsi ty snad sám ďábel?“ Odpověděl mi: „Ne, nejsem, ale jsem jeden z jeho služebníků.“ Díval se na mě a potom mi řekl: „Víš co? Jestli spolu se mnou skočíš dolů, tak ti dám za odměnu celé město Mexiko. Jen společně skočíme dolů.“ Řekl jsem mu: „Ty ďáble jeden, s tebou neskočím ani centimetr dopředu. Jdi odsud pryč! Ve jménu Ježíše Krista tě kárám!“ Řekl mi: „Ty jsi ale chytrý, že?“ Řekl jsem mu: „Určitě jsem chytřejší než ty. Kdo jsi?“ Odpověděl: „Jsem hlavní ďábel, vládnoucí nad městem Mexiko.“ Poté roztáhl křídla, zamával jimi a začal přede mnou stoupat vzhůru, až zmizel.
Jsou různí ďáblové, kteří jsou nad městy. Proto Boží slovo říká: „mocnosti zla vysoko v povětří.“ Efezským 2:1-2: „ Také vás vzkřísil, když jste byli mrtví pro svá přestoupení a pro své hříchy, v nichž jste kdysi žili podle věku tohoto světa, podle vládce mocnosti vzduchu, ducha, který nyní působí v synech neposlušnosti.“ Apoštol Pavel sám kdysi žil podle ducha tohoto věku. Ale obrátil se k Pánu a stal se velikým apoštolem. Ďábel působí skrze tělesné touhy, skrze mocnosti v povětří. Proto žiji čistým životem, jak jen to jde. Na noviny se podívám nanejvýš tak na titulní stránku a tím to končí. Už nechodím ani lovit, jak jsem to dělával. Lidé mi říkají: „Pojď, prohlédneme si tohle a půjdeme tam a tam. Proč bych si šel prohlížet nějakou ulici, když jsem viděl ulice Nového Jeruzaléma? Když se ráno probouzím, ihned obracím svoji pozornost na věci Boží a na nebe. Pamatuji si, že někteří kázali, že když se budete dívat na televizi, tak půjdete do pekla. Když si pustím televizi, tak se nedívám na ty nahé ženy, ale zapnu si křesťanskou stanici a poslouchám kázání. Použijme tedy všechno, co máme, pro Boží slávu. Nic mi nedělá potíže, prostě chodím v Duchu. Brzy ráno mezi druhou a třetí hodinou mám krásné společenství s Pánem. Navštěvují mě andělé z věčnosti. Jak by se vám to líbilo, kdybyste se ráno probudili a ve vašem pokoji byli andělé? Proto tak brzo ráno vstávám. Každé ráno si připravím chléb a kalíšek vína a prožívám nádherné společenství s Pánem v ranní modlitbě. Duch svatý mi tak připomíná věci, které jsem v nebi viděl skrze moc Ducha svatého. Nikoliv skrze telepatii nebo psychologii, s tím nemám nic společného. Ale skrze moc Ducha svatého.
Aby Bůh neustále vyslýchal naše modlitby, je třeba žít čistým životem a vyznávat své přestoupení Bohu. Modlitba spravedlivého zmůže hodně: „Vroucí modlitba spravedlivého zmůže mnoho.“ Jakub 5:16 Modlíte se za spasení duší a Bůh odpovídá tak, že duše začnou být zachraňovány, On to začne dělat. Modlíte se za nemocné a Bůh je začne uzdravovat. Modlete se a čekejte na odpověď i několik dní. Neutíkejte hned pryč. Některá modlitba ale bude zodpovězena, když se budete modlit bez přestání. Když se teď modlím, tak hned vím, jestli se moje modlitba dotkla oltáře Božího nebo ne. Bůh slyší tvoji modlitbu hned, jak ji vyslovíš, ale také tě bude zkoušet a nějakou dobu to může trvat, i několik let.
Zjevení Janovo 5:13-14: „ A všechno stvoření na nebi, na zemi, pod zemí i v moři, všecko, co v nich jest, slyšel jsem volat: Tomu, jenž sedí na trůnu, i Beránkovi dobrořečení, čest, sláva i moc na věky věků! A ty čtyři bytosti řekly: Amen; starci padli na kolena a klaněli se.“
„Všechno stvoření“ znamená všechno stvoření včetně dinosaurů. To je přesně to, co jsem v nebi viděl. Viděl jsem v nebi všechno stvoření, jak srozumitelným hlasem chválí Pána. Někteří lidé se modlí ke zvířatům! K čemu je vám modlit se k nějaké kačeně? A nebo k podobě nějakého ptáka? K čemu vám to je, když se modlíte k nějaké soše?
Po posledním Božím soudu, až Bůh dokončí všechny věci, tak všichni uvidíme Boží tvář, protože přestanou ty modlitby ze země, které vytvářejí ten oblak okolo Otce. „BUDOU VIDĚT JEHO TVÁŘ.“ Zjevení Janovo 22:4 Tehdy také přestane veškerý nářek a slzy.
V nebi ke mně přišly dvě sestry a prosily mě, až se vrátím zpět na zem, abych vyřídil jejich matce, aby přestala plakat a naříkat, protože v nebi se mají moc dobře. Viděly z nebe, jak se jejich matka po dlouhou dobu před Bohem trápí kvůli jejich smrti. Jejich matka stále plakala, protože to byly její dvě jediné dcery, které měla a velmi je milovala. Řekly mi, že na zemi společně zahynuly jako mladá děvčata při autonehodě na jedné dálnici v USA, když do nich najel opilý řidič. Pak je andělé odnesli do nebe. Pojmenovali mi tu dálnici, značku auta a další podrobnosti. Slíbil jsem jim, že až se vrátím na zem, tak jí to určitě vyřídím. Když jsem potom v jednom sboru v Americe vyprávěl tuto zkušenost a vyjmenoval jsem i podrobnosti ohledně této havárie včetně jejich jmen, tak jedna starší paní najednou vyskočila ze sedadla a volala: „To jsem já…to jsem já.“ Začala jásat radostí a slíbila mi, že od této chvíle již nikdy nebude plakat nad jejich smrtí.
 
Duše pod měděným oltářem
Pod měděným oltářem jsem viděl miliony duší, jak se modlí: „Jak dlouho, Pane?“ Jsou tam i křesťané z dob Římanů, kteří byli zavražděni pro evangelium. Jsou to mučedníci, lidé, kteří trpěli na zemi pro evangelium. Spolu s nimi jsem se na tomto místě modlil. A jednou začas vycházejí ven, chválí Pána a Pán jim dává zvláštní požehnání, protože obětovali svůj život pro evangelium. Když vycházeli ven, tak jsem jim ani nemohl vidět do obličeje, tak moc z nich vycházela sláva Boží a oheň. Potom roztáhli ruce a vycházelo z nich požehnání, byli opravdu zvlášť extra požehnaní. A nebylo to jen pár tisíc mučedníků, ale miliony a miliony mučedníků. Jednou začas vycházejí od oltáře a pochodují před trůnem Božím. Tehdy vše utichne, i tanec na skleněném moři a zpívá se nádherná píseň mučedníků. Někdy ale, když Bůh chce, tak tanec na skleněném moři pokračuje dál.
V džungli jsem znal tři lidi, kteří byli umučeni pro evangelium; vše co po nich zůstalo, byla jen lodička, na které jeli. V nebi jsem je ale potkal pod tímto oltářem. Také jsem slyšel o jednom misionáři, kterého pro evangelium upekli na rožni ve státě Missourii. Řekli, že to byl strašný křik, když ho tam pekli. V nebi jsem si s ním o této události promluvil. Řekl mi: „Byli velmi zlí, ale já jsem jim odpustil, protože oni si neuvědomili, co dělají.“ Byla to podobná situace, jako když se modlil Štěpán, aby jim Pán odpustil. Také tam byly ti tři mučedníci, kteří byli přibiti na kříž a upáleni v té pěkné univerzitě na Oxfordu. Viděl jsem tam i ty, kteří byli za doby Římanů házeni lvům i mnoho dalších. Mnoho misionářů obětovalo svoje životy pro evangelium Ježíše Krista. Když jsem byl v Rusku, ve Vladivostoku, tehdy tam bolševici zabili dvě jeptišky. Tyto dvě jeptišky jsem také potkal v nebi, protože daly svůj život za evangelium a vím, že kázaly čisté evangelium. Ježíš hledí k srdci, dívá se do duše člověka, možná, že jsou trochu jiní než my, ale tohle byla láska Boží, která všechno převyšuje. Abys byl opravdovým křesťanem, pak musíš chodit s láskou v srdci. Tak jsem byl vyučován, když jsem seděl na trůně lásky po Boží levici.
V severní Brazílii kázal jeden vzácný muž a byl zabit pro kázání evangelia. Když umíral, řekl: „Jsem šťastný, že mohu položit svůj život za evangelium Ježíše Krista.“ V nebi jsem ho také potkal. Také jsem tam viděl křesťany, kteří byli zmasakrovaní Turky před mnoha lety. Nezapomeňte, že tito mučedníci jsou ze všech národností.
Jednou, když jsem byl ještě chlapec, nosíval jsem na krku křížek. Byl jsem tehdy právě v Turecku. Na ulici tam ke mně přišel nějaký mladý tlustý Turek a řekl mi: „Ahoj, Ježíšův muži.“ Tak jsem ho následoval až do jeho domu a měli jsme spolu krásné společenství. Vidíte? Bůh má svoje lidi všude. Ježíš řekl: „Mám však i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést a uslyší můj hlas.“ Jan 10:16 Bůh má lidi všude. Budete se divit, z jakých míst lidé budou vytrženi; přijdou doslova ze všech světových stran. Pokud si někdo myslí, že právě oni jsou ta jediná správná církev, tak je velmi na omylu.
Po vytržení přijmou mučedníci svoji odměnu, budou mít v nebi nejvyšší postavení a také ty největší paláce. Apoštol Pavel je jedním z jejich vedoucích. Mezi nimi je i apoštol Jan, Petr a mnoho jiných. Také Jana Křtitele jsem tam viděl.
„Jak dlouho ještě, Hospodine, ty svatý a pravý, nebudeš soudit a trestat obyvatele země za naši krev?" Na první pohled se může zdát, že se modlí za trest nad těmi, kdo je umučili, ale ve skutečnosti se modlí za trest nad ďáblem a jeho společníky. Je to totiž ďábel, který se dostal do myšlenek lidí a způsobil, aby je umučili. „Tehdy vstoupil satan do Jidáše…“ Lukáš 22:3 NBK Někdo se mě jednou zeptal: „A máš to podložené Biblí?“ Mám to podložené, zde je ten verš: „A kamenovali Štěpána, který vzýval Boha a říkal: Pane Ježíši, přijmi mého ducha. Potom klesl na kolena a hlasitě zvolal: Pane, nepočítej jim tento hřích! A když to řekl, zesnul.“ Skutky apoštolské 7:59,60 NBK Štěpán se nemodlil za pomstu nad nimi, ale právě naopak. Šel jsem s těmito mučedníky a modlil jsem se tam pod tím oltářem. Mluvil jsem s nimi a řekli mi, že když umírali, tak neměli žádnou nenávist proti svým trýznitelům. Mluvilo se mnou více jak sto těchto mučedníků.
Viděl jsem, jak do nebe vstoupil svatý člověk, který na zemi zemřel mučednickou smrtí. Andělé ho doslova odnesli v náručí k trůnu Božímu. Tam nejdřív přistoupil k Bohu a bylo vidět, jak Bůh k němu vztáhl svoji ruku a dal mu zvláštní požehnání. Spousta andělů se tam kolem něho shromáždila a Ježíš se na něho chvíli díval. Potom byl s velkou úctou přiveden pod ten oltář, aby se modlil: „Jak dlouho, Pane, jak dlouho ještě?“ Kde byl tento člověk zabit, to nevím.
Tito mučedníci, jako i většina ostatních duší, čekají na svoje tělo, až k nim přijde ve vytržení. A tito mučedníci budou mít v nebi navždy speciální místo. Bude to potom, co poslední nepřítel na zemi bude přemožen, a to je smrt. Tehdy již nebude třeba, aby se tito mučedníci přimlouvali. Tehdy jejich přímluvy pod tím oltářem skončí a přijmou svoji odměnu. A budou známi na věky jako mučedníci.
 
7
Nenarozené děti
Děti v ráji za měděným oltářem
Vzadu za měděným oltářem z druhé strany byla překrásná zahrada o velikosti 10 000 mil čtverečních. V této zahradě byly děti, které byly na zemi potraceny nebo zemřely ve velmi ranném věku. Děti na tomto místě zůstávají, až dospějí do věku sedmi let. Viděl jsem, jak si tam hrají s úsměvem na tváři. Při hraní se hlasitě smály, různě dováděly a Ježíš tam na ně pokládal ruce a žehnal jim. Hrály si tak, jak si děti normálně hrají. Byly zde například děti, které zemřely na různé nemoci. Tohle místo není nic chaotického. Jsou tam vedoucí, kteří se o tyto děti starají. Jaký nádherný pohled to byl! Ježíš do této zahrady chodí každý den, kromě sedmého dne Božího odpočinku.
A tyto děti, kterým na zemi uřízli hlavy a hodili je do odpadkového koše jako potrat, v této zahradě nádherně zpívají a dostávají zvláštní požehnání od Pána. Zpívají jako profesionálové. Viděl jsem je také, jak se modlí. Z této zahrady chodí na různá místa a pak se vracejí a zase si tam hrají. Jednou začas, jako všechna stvoření v nebi, pochodují před Božím trůnem. A řeknu vám, že tyhle děti ale dovedou pochodovat!
Byly tam různé skupiny dětí, některé třeba zemřely na zemi hlady. V další skupině byly děti, které zemřely ve válce a na různé nemoci. Jistě, že jsou tyhle děti v nebi, nikomu nic neudělaly, jsou to děti a jen si chtějí hrát.
Uvědomuji si, že všichni jsme počati z hříchu. Představte si ale, kdyby otec Sáry nařídil potrat. Pak bychom neměli Abrahama a tak můžeme jít k Mojžíši a tak dále celou Biblí. Znal jsem jednu úžasnou misionářku, která měla skončit jako potrat. Vzala si nakonec jednoho velmi skvělého muže.
Amerika páchá potraty legálně skrze zákon, ale jednoho dne nastane soudný den. Co když vám ale řeknou, že třeba mozek toho dítěte bude poškozen? Že bude mentálně postiženo? Ani tehdy ho nezabíjejte. Protože v nebi jsem viděl místo, kde takovéto děti vyrůstají. A pokud to dítě nemá mysl žádnou, pak Bůh je schopen mu dát novou mysl; dá tomuto dítěti mysl Kristovu. Všechno v nebi bude dokonalé, nebudou tam žádní mentálně postižení, skrze moc Ducha budou totiž uzdraveni.
Viděl jsem tam i nebeské jesle. Toto místo v nebi je veliké. Andělé se tam o ně starají a tam jsou všechny nenarozené děti. Ženy, nedělejte to, protože jednoho dne se s tímto dítětem, které jste zabily, budete muset setkat. Tyto děti tam skutečně jsou a jsou jich tam tisíce a jsou krmeny anděly, až dosáhnou dospělosti. Andělé je brali do náruče a učili je nebeské řeči. Viděl jsem tam Ježíše, jak mu z prstů proudí mléko a krmil deset těchto batolat najednou. Bylo mi dáno v nebi jít k těmto dětem, vzít je do náručí a milovat je. Ježíš to řekl jasně. Matouš 19:14: „ Ale Ježíš řekl jim: Nechte dítek a nebraňte jim jíti ke mně; nebo takovýchť jest království nebeské.“ Pamatuji si, že na jednom shromáždění (už je tomu dlouho) malé pětileté dítě začalo prorokovat. Všichni jsme tomuto proroctví naslouchali. Jeho matka po čas porodu celou dobu oslavovala Pána a mluvila v cizích jazycích. Když to dítě vyšlo z matčina lůna, usmálo se na matku. To dítě bylo naplněno Duchem svatým hned od počátku. A to souhlasí s Biblí.
Je hrozná věc zabít dítě. Potrat je vražda v lůně matky. Bylo mi řečeno, že nebude učiněn žádný rozdíl mezi potratem (přerušením těhotenství) a normální vraždou někoho, třeba nožem. Musíte jít na kolena a požádat Pána za odpuštění. Ta žena možná neví, jak lépe naložit s životem a možná je to s ní podobné jako s tou ženou přichycenou v cizoložstvu. A tak přijde pod ruku vraha, a tento vědecký vrah zavraždí to dítě. Taková žena pak musí požádat Ježíše o odpuštění, aby ji Ježíš očistil svojí krví, a potom může vejít do nebe, protože Ježíš odpouští všechny hříchy. Potracené plody spálí, ale nemohou spálit ten život, který je uvnitř.
Jako doktor znám spoustu doktorů, kteří jsou věřící. A některé tyto doktory jsem viděl, jak padli před Bohem v pokání a již více potraty nedělali. A takových jsem pár v nebi potkal. Ale nepotkal jsem tam žádného doktora, který páchal tyto potraty, aniž by z toho činil pokání. Potrat je strašná vražda, není to ale neodpustitelný hřích. Představte si, že vezmete ten nenarozený plod a uříznete mu hlavu! Je to něco otřesného. Jestliže nepřestanete vraždit nenarozené děti, pak strávíte věčnost ve věčném pekle.
V nebi jsem také viděl stovky lidí, kteří se na zemi obrátili v táboře pro malomocné. V nebi ale měli dokonalá těla. Navštěvoval jsem spoustu nemocnic a viděl jsem spoustu sester pečovatelek, které mezi těmito pacienty žily, o ně se staraly a modlily se za jejich uzdravení. Abyste něco takového dělali, musíte mít velkou lásku. A těchto sester jsem v nebi viděl spoustu. A teď si představte, jaký rozdíl to je! Zabít a uzdravit. Zabíjení a uzdravování, jaký rozdíl!

Kniha života poblíž oltáře
Nedaleko měděného oltáře jsem uviděl Beránkovu knihu života, kde jsou zapsána jména všech vykoupených. Je tam zapsáno naše občanství v nebi! Tato kniha nevypadá ale jako normální pozemská kniha, je opravdu gigantická. Nedovedete si ani představit, jak obrovská je! Ježíš mi řekl: „Percy, ukážu ti tvoje jméno v knize života.“ Poté vztáhl svoji ruku, otevřel tu knihu přímo tam, kde bylo moje jméno, a řekl: „Percy, tady je tvoje jméno“. Ježíš prolil svoji krev za to, aby tam mohla být naše jména zapsána. Halelujah! Moje jméno je registrováno v knize života. Říkám „registrováno“, protože různé registrace na této zemi nic neznamenají. Jsou tam miliony a miliony jmen. Ježíš dává instrukce archandělům a řeknu vám, že do ní píšou bez přestání. Pokaždé, když je někdo spasen, napíšou tam jeho jméno.
Trůn Boží
Zjevení Janovo 4:2,3: „ A hned jsem byl ve vytržení Ducha: a hle, v nebi stál trůn a na tom trůnu někdo seděl. Ten, který seděl na trůnu, byl na pohled podobný kameni jaspisu a karneolu; a kolem trůnu byla duha, na pohled podobná smaragdu.“ NBK
Přesně tohle jsem viděl v nebi. Viděl jsem i tu duhu kolem tohoto trůnu. Trůn Boží jakoby se otáčel směrem k vám, takže vždy vidíte Boha zepředu, i když do tváře mu zatím nikdo nevidí. Je to tajemství nebe. Říká se, že Jeho tvář bude odhalena až při soudném dni. Zjevení Janovo 20:11: „I viděl jsem trůn veliký bílý, a sedícího na něm, PŘED JEHOŽ TVÁŘÍ utekla země….“ Zjevení Janovo 22:4: „ BUDOU VIDĚT JEHO TVÁŘ.“ A když svoji tvář odhalí, mohu vám říct, že to nebude nějaký pták nebo zvíře. Protože Bůh nás stvořil ke svému obrazu. Uvidíte Jeho nádherné oči a vlasy. Bude mít nos, a vše podobně jako člověk. Bude to nádherné.
Trůn Boží není jen nějaká židle uprostřed nebe, ale Bible mluví o hoře. Je to opravdové místo a opravdový Bůh. Vidět tohle byl opravdový zážitek.
Do této hory jsou vytesané jakoby kaňony vedoucí k trůnu. Je dvanáct takových vchodů, které vedou k Božímu trůnu. Představte si velikost tohoto trůnu jako největší horu světa Everest. Na samotném vrcholu této hory doslova sedí Otec nebeský. Na úpatí trůnu roste spousta květin, ale rostou i všude okolo. Překrásně voní a jsou nádherné. Představovali jste si Boží trůn tímto způsobem? Trůn Boží obklopen květinami? Jsou tam celá pole a pole květin. Trůn je jakoby součástí té hory, je bílý, jak hovoří Bible, ale je také propletený různými barvami. Není plochý, jak to bývá u pozemského trůnu nějakého krále a je zdoben různými drahými kameny. Nad trůnem Božím jsou nádherné zvony, které začnou zvonit v dokonalé jednotě vždy, když jsou na zemi spaseny duše, a když spasení vejdou do nebe. Tyto zvony nemají žádné uchycení, ale prostě visí nad trůnem Božím a jsou uchyceny Duchem Božím. Každý zvon může mít něco kolem dvou až tří tun. Jak je možné, že tam visí jen tak ve vzduchu? Je to fantastická podívaná, už jenom tyhle zvony vidět. Nad těmito zvony je obrovská Boží světelná sláva, je tam něco jako světelné lustry. Zář jakoby několika tisíc sluncí v pravé poledne vychází z tohoto trůnu. Je tam veliká moc a oheň Boží. Pod trůnem a okolo něho je dalších 24 trůnů, na kterých sedí 24 starců s korunami na hlavě, přesně jak to popisuje kniha Zjevení. Jsou ale velikostí mnohem menší než je trůn Boží. Za těmito trůny je také spousta velikých vládních budov. Jsou tam různé instituce, jako například hlavní vedení pro hudbu, kde se určuje, co se bude hrát v chrámě atd. Dále vedení nebeského vojska. Andělé mají celkem 9 hodností a rozeznáte je podle oblečení. V nebi jsme si ale před Bohem všichni rovni. Všechno v nebi má svůj řád a velmi propracovaný systém, nic není chaotické.
Před tímto trůnem klečí spousta lidí a modlí se. Viděl jsem tam Ježíše sedět na trůnu po pravici Boha Otce. Takže Bible má pravdu, když je tam napsáno, že se posadil po pravici Boha Otce. Ve stejný čas ho ale můžete vidět, jak chodí po nebi na mnoha místech. Tohle je nádherné tajemství nebe. Bylo tomu tak, že Ježíš mezitím co seděl na trůnu, tak duchovně sestoupil a chodil se mnou po nebi. Také mi bylo skrze anděly vysvětleno, že předtím na samotném počátku, když Bůh Otec vyšel z věčnosti a stvořil nebe, tak Ho na trůn dosadili archandělé. A na tomto trůnu ho uctívali desetkrát tisíckrát tisíc nebeských let. Tohle bylo ve starém nebi, ještě před pádem Lucifera.
Ježíš mě představil svému Otci jako svého bratra. Ježíš je tedy náš starší bratr. Tehdy jsem uviděl tu nádhernou Boží ruku pokrytou peřím. Když půjdete do knihy Žalmů, dočtete se tam, že Bůh je přioděn peřím. Žalm 91:4: „ Přikryje tě svými perutěmi, pod jeho křídly máš útočiště; pavézou a krytem je ti jeho věrnost.“ CEP
Padl jsem tam před Bohem tváří k zemi a políbil jsem mu nohy. A Ježíš učinil to samé, přišel a políbil nohy svému Otci nebeskému. Mnozí tam přicházeli a líbali Otci nohy. Je to úžasná realita a privilegium. Není divu, že jsem potom nezůstal stejný, že už nechci tu tenisovou raketu ani lovecké zbraně. A tam mi Bůh řekl, že má zalíbení v tom, co dělám na zemi. Otec nebeský mi řekl jen pár slov. Slyšel jsem, jak mi z trůnu říká: „Dobře, služebníku dobrý a věrný“ a velmi jemně se mě dotkl svojí nohou. Halelujah! Slyšet tato slova od Boha Otce je pro mě všechno! Chci zůstat i nadále Jeho věrným služebníkem. Řeknu vám, že to bylo velice mocné a naprosto mě to uspokojilo. Ať si říká kdo co chce, jen nepatrný dotek Jeho nohy mě naprosto uspokojil. Byla to obrovská realita pro moji duši. Nepotřebuji nic víc. Někteří lidé vám řeknou: „Hlavně mi řekni, co ti řekl,“ i kdyby neřekl vůbec nic, tak jen tahle zkušenost je pro mě dostačující. Tohle je ta oblast, nad kterou se chtěl Lucifer povýšit. „A v srdci sis říkal: Vystoupím na nebesa, vyvýším svůj trůn nad Boží hvězdy, ZASEDNU NA HOŘE setkávání na NEJZAZŠÍM SEVERU. Vystoupím na posvátná návrší oblaků, s Nejvyšším se budu měřit.“ Izajáš 14:13, 14 CEP
Pamatujte, že nebe je obrovské místo. Na úpatí hory trůnu Božího je gigantická plošina, která pojme biliony a biliony bytostí. Nezapomeňte také, že tam můžete cestovat i Duchem. V jediné minutě jste u trůnu Božího a v druhou můžete být ve městě. Vzdálenost od města na vrchol trůnu jsem si ale nezaznamenal. I když Otec sedí na trůnu, společenství s Ním může zažívat kdokoliv a kdekoliv. I když má na trůnu viditelnou formu, tak nezapomeňte, že On je Duch a jako Duch je neviditelný (1 Timoteovi 6:16). On je všude s vámi v nebi. Proto Ho musíte uctívat v Duchu a v pravdě. Právě v tomto Duchu s ním prožíváte společenství na každém kroku.
A vždy se na vás dívá, vnímáte, že je všude a že Jeho oči jsou na vás. Tohle je všemohoucí Bůh. Jeho oči hledí i do celé věčnosti. Zkoumají i celou zemi. Dokonce ani jeden ptáček nespadne mrtvý k zemi bez toho, že by to Otec neviděl. ( Matouš 10,29)
Sedm trůnů a sedm Duchů po levici Boží
„Okolo toho trůnu bylo čtyřiadvacet trůnů a na těch trůnech jsem viděl sedět čtyřiadvacet starců, oblečených do bílých rouch; a na hlavách měli zlaté koruny.“ Zjevení Janovo 4:4
Pak jsme znovu předstoupili před Boží trůn a Bůh ke mně vztáhl svoji levou ruku pokrytou peřím, jako když slepička bere kuřátka pod svá křídla a posadil mě na trůn lásky, potom na trůn autority, trpělivosti atd. „Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, jako slepice shromažďuje svá kuřata pod křídla, ale nechtěli jste.“ Matouš 23,37 Každý bude jednoho dne muset projít těmito trůny. Těchto trůnů po levici Boží je sedm. Jsou to překrásné trůny pokryté hedvábným peřím. Tam jsem dostal ty instrukce od Ježíše pro tuto zem. Tahle zkušenost mě opravdu změnila. Je to velmi významné a vznešené místo, na kterém jste povoláni samotným Bohem, abyste mohli sloužit. Tohle si užijete, bude se vám to moc líbit.
Zjevení Janovo 4:5: „ A z toho trůnu pocházelo blýskání, a hromobití, a hlasové. A sedm lamp ohnivých hořících před trůnem, jenž jsou sedm Duchů Božích.“ 
Z tohoto trůnu také doslova vystupuje oheň a hromobití. Bůh tím ukazuje svoji moc a autoritu.
Těchto sedm Duchů Božích je úzce propojeno se sedmi trůny. 1) První je láska. Tam jsem pochopil, co je to opravdová láska. Tam se také naučíte, jak sloužit v nebi. 2) autorita 3) moudrost 4)Duch poznání 5) vytrvalost při službě 6) věčný život 7) dlouhověkost, budeš žít navěky věků, nikdy nezestárneš.
Sedm Duchů Božích se pohybuje i na zemi. Tohle je spojeno i s dalšími věcmi, jako například když se Duch svatý pohybuje na zemi, aby usvědčoval lidi z jejich vlastní spravedlnosti, nelásky atd. Všichni nebeští občané žijí pod pomazáním sedmi Duchů Božích. O Ježíši se prorokuje v knize Izaiáše takto. Izajáš 11:2: „Na němž odpočine Duch Hospodinův, Duch moudrosti a rozumnosti, Duch rady a síly, Duch umění a bázně Hospodinovy.“KR
 
8
První instrukce z trůnu
Trojjedinost Boží
Na tomto místě sedmi trůnů jsem dostal spoustu instrukcí přímo od Pána Ježíše. Kdybych měl popsat vše, co mi bylo řečeno u Božího trůnu, pak by to naplnilo velikou knihu.
Boží pravice je pravice autority a moci. Boží levice je levicí lásky, znamení divů a zázraků, které Bůh Otec vkládá do rukou Ducha svatého.
První z těchto instrukcí se týkala Božství (Godhead ). Zeptal jsem se, jestli Otec, Syn a Duch svatý jsou tři osoby. Odpověď zněla velmi jasně: „Ano, ale my tři jsme jedno.“ Někteří se hádají, jestli je Ježíš svým vlastním otcem nebo ne. Jestli je jeden nebo tři. Učení, že Ježíš je svým vlastním otcem, pochází z Persie, je to muslimské učení. Jednou ke mně někdo přišel a řekl mi: „Já jsem z hnutí „Jenom Ježíš“ a věřím tomu, že tam nahoře je jenom jeden.“ Řeknu vám to trochu jinak; byl jsem „tam nahoře“ a viděl jsem tam nebeskou Trojici. Viděl jsem Otce nebeského, toho suverénního Boha na trůnu, po jeho pravici Syna, který umíral na Golgotě a Ducha Svatého v mnoha podobách. Viděl jsem Ducha svatého i ve formě člověka a v podobě holubice. On je opravdová osoba, viděl jsem ho tam v nebi stát. V nebi jsou holubice, a bylo jich tam tisíce a tisíce. Duch svatý tam stál a tyto holubice krmil. Potom se na mě podíval a řekl mi: „Tohle jsou moje holubice. Moje holubice létají až dolů na zem.“ On je ta nejkrásnější realita. Zjistil jsem, že v nebi všichni mluví k Duchu svatému v nebeské řeči a mají s ním velmi úzký přátelský vztah. V džungli k nám jednou přiletěla holubice. Stala se mým přítelem, krmil jsem ji a při našich bohoslužbách byla neustále přítomná. Jednou s sebou vzala několik stovek holubů a kroužili nad naším shromážděním. Tyto holubice vědí, jestli máte plnost Ducha svatého, jsou totiž naplněny Duchem svatým. Holubice naplněné Duchem svatým! Když moje matka umřela, byla to právě tahle nebeská holubice, která vletěla dovnitř, protože matka byla naplněna Duchem svatým. Duch svatý je Duch v pohybu, a když jsi jím pokřtěn, pak je ta třetí osoba Trojice v tobě. Neříkejte, že je jenom Otec. Také když se díváte na někoho, kdo je naplněný Duchem svatým, pak se díváte na Ducha svatého: „a Duch Svatý na něj sestoupil v tělesné podobě jako holubice a z nebe zazněl hlas, který řekl: Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě jsem nalezl zalíbení.“ Lukáš 3:22 NBK Také svatební roucho, které budeme mít ve vytržení, je symbolem Ducha svatého.
Při křtu vodou říkáme: „Křtím tě ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého.“ Takhle nás to učí Ježíš, že to máme dělat. Všechno proudí od Otce Nebeského, Syn a Duch svatý jsou projevem Otce nebeského na této zemi. Syn = Ježíš Kristus. Někteří proto tvrdí, že ten správný křest je, když řeknete: „Ve jménu Ježíše Krista.“ Musíme se ale naučit, že je pouze „jeden křest, jedna víra, jeden Pán“ A proč je tam uveden i Duch svatý? Proč nestačí říct jenom „Ve jménu Otce a Syna“? Protože Duch svatý je osoba. „On bude svědčit o Mně,“ „On“ nikoliv „to“ vás bude učit. Tohle je trojjedinost nebe. Musíte říkat: „Duchu svatý, dýchni na mě.“ Je třeba se modlit a žít svatý život, abyste dostávali odpovědi na své modlitby. Když budete naplněni Duchem svatým, pak budete mluvit v jiných jazycích.
Instrukce z trůnu:
Nehádat se ohledně učení Bible
„Tyto věci připomínej a ZAPŘÍSAHEJ BRATRY PŘED PÁNOVOU TVÁŘÍ, ABY SE NEHÁDALI O SLOVA, což není k žádnému užitku, ale ke zkáze posluchačů.“ 2 Timoteovi 2:14
Další věc, kterou mi Bůh řekl, je ta, že se mezi sebou nemáme hádat ohledně učení Bible. Máme se ale všichni shromáždit v lásce. A přitom mi z trůnu citoval tento verš: „Kdo není proti nám, je s námi.“ Řekl mi, že je mnoho lidí na této zemi, kteří nevěří jeho učení. „Mluv o projevu mojí moci a lásky, mluv o projevu mojí moci na této zemi, není čas hádat se ohledně učení Bible, protože Já přijdu velmi brzo!“
V Kalifornii se před třiceti pěti lety dva lidé dostali do hádky ohledně učení a ten jeden nakonec vytáhl pistoli a toho druhého zastřelil. S nikým se nehádejte ohledně učení, to není z Boha. Kdybych neměl lásku, nic mi to neprospěje. Je to ďábel, který působí, aby ses hádal. Běž v tu chvíli do své modlitební komůrky nebo se běž projít do přírody.
Další věc byla ta, že musí být odstraněny náboženské hradby vytvořené člověkem, aby mohlo přijít to Boží opravdové hnutí. Ježíš je Pán, on je ten Pán a ten pravý dohlížitel nad církví. (pozn. překladatele: Dohlížitel je správný překlad řeckého „episkopos“, slovo „biskup“ je již velmi vzdáleno od pravého významu. Správně překládá překlad „Darby“, který přeložil M. Pavlík, a mnoho dalších anglických překladů.) Proto všichni dohlížitelé musí pracovat pod autoritou Boží. Ježíš je hlava církve. On je ten „Já jsem“, jemu je dána autorita od Otce. On dává svoji církev do pořádku skrze moc Ducha svatého, jenž je tou třetí osobou Trojice. Kdo je Duch svatý? Duch svatý je osoba, on není moc, ale osoba, která potěšuje církev a skrze svou moc jí dává instrukce, aby tak mohla správně fungovat.
Instrukce z trůnu:
Církev může být opravena jen skrze moc Ducha svatého
Ježíš mi řekl, že věřící v něho sice mohou věřit, že on je ten Ježíš, který šel za ně na kříž a všemu, co se o něm v Bibli říká. Mohou věřit všem těmto věcem, ale on se stává „mocí v jejich životech“ jen skrze moc Ducha svatého.
Žádný takzvaný „biskup“ nemůže v církvi dát věci do pořádku. Jen Duch svatý může dát církev do pořádku. Podívejme se do Bible: „Vyberte muže plného Ducha svatého“. Opravdová církev vznikla o Letnicích, to co bylo předtím, byl pouhý stín té pravé. Pravá církev je plná Ducha svatého, ale v nebi neexistuje nic takového jako označení „Letniční církev“. Boží církev je církev živého Boha. V nebi najdeme název „církev prvorozených“, „církev živého Boha“ nebo „církev Ducha svatého“. Takže držme se Bible, přátelé. A jak má tedy taková církev fungovat? Skrze přímé spojení s nebem. A jak tomu rozumět? Skrze to, že jsme naplněni Duchem svatým. Nemůžete stavět jen na víře vašich praotců, musí to být skrz přímý kontakt, skrze moc Ducha svatého. Když se podíváte do knihy zjevení na sedm církví, tak tím hlavním bodem není to, jestli mají dobré nebo špatné učení. Všichni ale musejí dospět k bodu, kdy budou mít „jednu víru, jednoho Pána, jeden křest“. „Jeden Pán, jedna víra, jeden křest.“ Efezským 4:5 NBK A tohle se stane skutečností jen skrze moc Ducha svatého, skrze moc při vylití Ducha svatého. Moc Ducha svatého, nic jiného, vás usvědčuje z hříchu. Pomazání Ducha musí být tedy nejenom na kazateli, ale i na dohlížitelích, na diakonech i na těch, kteří poslouchají slovo.
Můžeš tedy znát Ježíše jako osobního Spasitele, můžeš ho znát jako toho, který za tebe vylil svoji krev na Golgotě. Ale zjevení toho, kdo Ježíš je, přichází pouze skrze moc Ducha svatého. Nikdy nezapomenu na jednu malou dívku v jedné baptistické církvi, která měla jasné vidění nebe a přijala křest Duchem svatým s mluvením v jazycích. Baptisté diakoni jí říkali: „Nemůžeš sem dál chodit, pokud budeš pořád jen říkat tahle nesrozumitelná slova.“ Ale tato dívka nakonec způsobila to, že celé to shromáždění přijalo naplnění Duchem svatým. Není divu, že Bible říká: „Nebraňte dětem jít ke mně.“
Podle záznamu je dnes registrováno 973 různých denominací. Tohle v nebi ale neuvidíte, nic takového tam absolutně není. Není tam místo ani pro jednu z těchto denominací. Neviděl jsem, že by tam byla některá část vyhrazena pro baptisty, další pro metodisty, letniční atd. Nic takového tam opravdu není, všichni jsme tam jedno.
Všechny tyhle denominace mají svoje vlastní zákony a regulace. Je to práce člověka a ne Boha. Nikdo tam není nazván jménem denominace, ale je nazván jménem „křesťan“ a to znamená následovník Krista (pozn. překl: V angličtině se křesťan řekne: CHRISTian, Christ=Kristus). Až půjdete do nebe, nebudete mít na sobě nápis „Evangelík, katolík, atd.“ Mnozí z těch mučedníků, které jsem tam viděl, byli zabiti právě náboženskými lidmi. V nebi jsem potkal biskupa Masona. Když žil na zemi, tak vedl denominaci s názvem: „Církev Boží v Kristu.“ V nebi jsem tuto organizaci ale nikde neviděl. Co nás tedy dělá jedno, je, když chodíme Duchem a jsme očištěni krví Ježíše. Potkal jsem tam i bratra, který byl mým pastorem před více než šedesáti lety. Tam jsme ale všichni jedno tělo, nejsou tam různé skupinky. „Jedna víra, jeden Pán, jeden křest,“ ale to neznamená, že z toho vytvoříme novou doktrínu. Tento verš je tu proto, aby se všichni věřící shromažďovali jako jedno. Tak mi to bylo řečeno. Církev tedy bude opravena skrze moc Ducha svatého a dary Ducha. A jestli je přítomna opravdová moc Ducha, pak se projeví i dary Ducha svatého. Než se Ježíš vrátí, musí zde být „jedna víra, jeden Pán, jeden křest“, potom teprve Ježíš převezme kontrolu nad církví. On ale nepřevezme kontrolu nad odpadem, který dnes vidíme kolem nás. Hádky ohledně různých učení jsou tou největší brzdou pro církev na této planetě. Jeden tvrdí, že se stane tohle, druhý tvrdí pravý opak. Někteří věří v takzvanou „věčnou jistotu“, že můžete hřešit, jak chcete, jak dlouho chcete a jednoho rána se probudit a činit pokání, tomuhle ale nevěřte. Nikdy nenásledujte žádné hádky. Na jednom místě v nebi jsem uviděl krásný dlouhý stůl, ale v půlce byl zlomený. Nechápal jsem, co dělá zlomený stůl v nebi, ale Pán mi vysvětlil, že je to symbol rozděleného těla křesťanů na zemi. Až budou všichni jako jedno, potom se tento stůl spojí dohromady.

Instrukce z trůnu:
Pravá jednota
Denominační hradby musí padnout
Ovoce správného učení
Jak už jsem řekl, před nebeskými branami jsou miliony a miliony duší. Jsou tam baptisté, presbyteriáni, metodisté, katolíci atd. Členové různých církví, a to z jednoduchého důvodu; protože nebyli jako jeden celek tady na zemi. Protože jsou odděleni, jsou rozděleni do různých učení tady na zemi. Slyšel jsem je říkat: „Ale v nebi budeme nakonec stejně jedno.“ Ano, před Božím trůnem nakonec budeme jedno. Ale protože dělali rozdíl v těle Kristově a nebyli na zemi jako jedno, tak budou muset být v tomto vnějším obvodu nebe vyučováni a tam nakonec budou shromážděni jako jedno.
Nebyli shromážděni jako „jeden Pán ,jedna víra, jeden křest“, ale měli různé názory a na základě těchto názorů se dělili. Proto budou před trůnem Božím až poté, co budou zdokonaleni. Při misijní práci jsem viděl, jak někteří přišli a snažili se jenom propagovat jejich církev nebo určitý směr učení. Řeknu vám, že lidé jsou toho už tak plni, že to jednoduše nepřijímají. A všechny ty církve to takto dělají. Luteráni mají svůj způsob a stejně tak metodisté atd. Vyjmenujte mi jedinou organizaci, která to tak nedělá! A dnes se všechny tyhle organizace snaží spojit dohromady, ale to se nikdy nestane, protože nemůžete spojit dohromady všechna ta učení. To je nemožné. Ano, sejdou se dohromady, ale tohle není ta pravá jednota, protože pak se zase všichni vrátí ke svému programu. Jakmile někdo v jejich církvi začne kázat něco, co mu nebylo řečeno nebo dovoleno, že může kázat, tak ho sesadí nebo vyhodí. Vyhodí ho stejně tak, jak to dělá tento svět, protože káže něco jiného, než jsou naučeni. Není to ale nic osobního, prostě nejedeš podle jejich programu. Musíte mít tedy opravdovou Boží moc, když přijdete někam kázat jako misionáři. Tihle misionáři přijdou a podle svého programu si založí církev a podle tohoto programu se dál řídí. Všechno tohle je v těle a ne v Duchu. Tyto církve se také předhánějí mezi sebou. A lidé jsou už z nich zmateni. Jedni kážou věčnou jistotu, pak přijde druhá církev a řekne přesný opak a tito nevzdělaní lidé jsou z toho zmateni. Adventisté vám řeknou, že sobota je ten den, pak přijde druhá církev a řekne, že neděle je ten pravý den. Když jsem byl v Africe, tak se mě věřící ptali, který den mají odpočívat, jestli v sobotu nebo v neděli. Samozřejmě, že jsem jim řekl, že v neděli, ale v duchovní oblasti to vše funguje naprosto jinak. Prázdné náboženství zanechá lidi zmatené. Slyšel jsem, jak jeden Indián říká: „Jenom se snaží propagovat svoje učení a svoji církev.“ Jednou mi jeden Arab řekl: „Někteří přišli a řekli, že člověk je spasen jedním způsobem, pak přišli druzí a řekli, že to je trochu jinak, a teď jsem zmaten.“ Tohle, přátelé, je soupeření. Nebe je ale o něčem naprosto jiném.
Jeden chlapec z katolické rodiny se stále v noci probouzel ze strachu před smrtí. Měl všelijaké podivné sny. Nevěděl, co s ním bude, až zemře. Jednoho dne se mu ale dostala do rukou kazeta s názvem: „Percy viděl anděla.“ Tak moc se mu líbila, že si ji přehrával každou noc před spaním. Jednoho rána se probudil, šel za svým otcem a řekl mu: „Táto, víš o tom, že nebe je reálné? Percy tam byl a v tomto nebi jsou andělé a já Percymu věřím.“ Potom řekl svému otci: „Táto, přestal jsem se bát smrti.“ Od té doby si začal pískat a byl šťastný. Jeho otec mi později zavolal a byl celý nadšený. Tak jsem je oba pozval na naše shromáždění a přišla celá jejich rodina. Potom mi jeho otec řekl: „Je teď tak šťastný, že už si s ním nedělám žádné starosti.“ Tomuto chlapci bylo teprve sedm roků. Nechal jsem ho svědčit před celým shromážděním, kde pak řekl: „Od té chvíle, co věřím v nebe, se už nebojím. Vždycky jsem se bál smrti, ale teď už z ní nemám vůbec žádný strach.“ A celá tahle rodina katolíků se změnila. Všichni byli tak šťastní, že jejich chlapec přijal vysvobození.
Instrukce z trůnu:
Sedm hvězd a sedm církví
Přímluvná modlitba
Zjevení Janovo 3:1: „A andělu církve v Sardách napiš: Toto praví Ten, který má sedm duchů Božích a těch sedm hvězd: Znám tvé skutky, že máš jméno, že jsi živý, ale jsi mrtvý.“
Sedm hvězd je sedm andělů, kteří jsou nad těmito církvemi. Hvězda je symbolem vedení, tak jako byli ti muži z východu vedeni hvězdou, která je přivedla k Ježíši. Anděl Páně dal Janovi instrukce, co má napsat církvím. Když si přečtete knihu Zjevení, pak zjistíte, že Jan byl v kontaktu s nebem. Ježíš mi dal také instrukce pro církve. Řekl mi, že každá církev, ať už je jakkoliv mrtvá nebo živá, má svého anděla, který tu církev zastiňuje, kontroluje, organizuje a ovlivňuje rozdílným způsobem.
Jedině skrze moc přímluvné modlitby se dostanete do kontaktu s andělem té církve. Je-li církev mrtvá, pak ani anděl nemůže nic dělat. Až přímluvná modlitba uvede tyto anděly do akce. Někteří křesťané mají mrtvé uctívání, jednou za týden jdou do sboru, zazpívají si a přečtou si něco z Bible. Žádná silná přímluvná modlitba se tam nekoná. „Kdo vítězí, bude se oblékat bílým rouchem.“ Zjevení Janovo 3:5 Toto bílé roucho je ten nádherný Duch Boží. Ježíš mi řekl, že bílé roucho v těchto posledních dnech je Duch Boží na těchto přímluvcích-vítězích. Aby byl někdo dobrým a opravdu mocným přímluvcem, pak musí být vítězem nad věcmi tohoto světa. „A jeho jméno nikdy nevymažu z knihy života, ale vyznám jeho jméno před tváří svého Otce i před jeho anděly.“ Všimněte si, že vítěz je vyznán před anděly. Jsou v přímém kontaktu s Božími anděly v nebi. Tito vítězové proniknou do těchto mrtvých církví a oživí je. Ježíš mi řekl, ať vyšlu zvědy Ducha svatého do těchto církví. Tento vítěz si nemusí stoupnout a něco začít říkat, ale jen si sedne a začne se tam potichu modlit a tím uvolní moc a ta církev bude zapálena Božím ohněm. Jsou to ti mocní vítězové, jak je Ježíš nazval. Jsou to ale ti, kteří přemohli starosti tohoto světa a stali se přímluvci. Moje matka byla přímluvce, a když vyšla ze své modlitební komůrky a řekla jen jedno slovo, pak se věci začaly měnit skrze Ducha Božího. Církev se dá do pořádku tím způsobem, že půjdete na kolena, a začnete se modlit a prosit Boha o přesné vedení, abyste věděli, jak má taková církev fungovat. Takhle to funguje na našich misijních polích mezi Indiány. Indiáni přijdou, kleknou si a modlí se. Potom začne přicházet moc. Takže musíte mít skupinu modlitebníků, kteří se budou opravdu modlit. Pokud máte církev a máte v ní takových 200 modlitebních válečníků, pak zkuste mezi ně vpustit hříšníka a uvidíte, co se stane. Roztaje a začne volat k Bohu o milost, se slovy: „Co mám konat, abych byl spasen?“. Díky těmto instrukcím z nebe dnes v Brazílii zažíváme takové mocné vanutí Ducha, protože se všichni scházíme jako jedno tělo a modlíme se. Jednou se mě někdo zeptal: „Kde máš svého pastora?“ odpověděl jsem: „V nebi,“ „A kde máš vedoucí?“, znovu jsem mu odpověděl, že v nebi.
To veliké probuzení již začíná na některých místech. Ale v některých to je tak, že lidé v církvích nejsou ani znovuzrozeni, jen tam sedí, kouří si cigára a platí za kazatele, místo toho, aby měli kazatele plného Ducha svatého. Ježíš mi řekl, že v posledních dnech lidé budou tancovat v církvích pod mocí Ducha. Proto jsme nazvali naši Biblickou školu „Biblická společnost Radost nebe.“
Instrukce z trůnu:
Zorganizuj tisíce přímluvců
Ježíš mi řekl, že je třeba zorganizovat tisíce přímluvců. A On použil slovo „zorganizovat“. Přímluvci připraví cestu pro tu velkou přicházející explozi. A když vejdou do církve, kde kazatel bude kázat něco, co je v rozporu s Božím slovem, pak mu Bůh zavře ústa a on nebude schopen říct vůbec nic. A tito vítězové začnou říkat ve sboru: „Nebylo by pěkné mít shromáždění přímluvné modlitby?“ Potom začnou organizovat shromáždění s přímluvnou modlitbou. Uvidí stav církve a začnou sténat v porodních bolestech. Ježíš mi řekl: „Zorganizuj modlitební skupiny, aby tito přímluvci šli do těch mrtvých církví a zapálili je.“ Tohle se stane před tou explozí. Musí to být svatí lidé. Mohou se jich zeptat: „Kdo jsi a odkud přicházíš?“ Ale oni odpoví jemně: „Jen jsem přišel, abych se s vámi modlil.“
Tito modlitebníci tam půjdou podobně jako zvědi šli do té zaslíbené země. Mohli byste s tou církví mluvit tisíce a tisíce dní a argumentovat s nimi celý den, ale nic by se nestalo. Ale když máš ten oheň v sobě, tak to pocítí. Vím, že to funguje, sám jsem to vyzkoušel.
Jednou jsem přišel do nějaké církve a řeknu vám, že byla mrtvá v pravém slova smyslu. Začal jsem se tam tedy modlit a přimlouvat. Lidé z toho sboru za mnou přišli a ptali se mne: „Bratře, nepotřebuješ něco?“, odpověděl jsem: „Ne, děkuji, jen se chci tady modlit.“ Modlil jsem se tam tak dlouho, až sestoupila Boží sláva. Modlil jsem se v Duchu svatém úplně potichu. Pak když ke mně někdo přišel, jen jsem se ho dotkl a on padl pod mocí Ducha na záda. Přišel kazatel a taky padl k zemi. A celá ta modlitební skupina nakonec ležela na zemi. Kazatel potom řekl, že to bylo tak dobré, že svolá další modlitební shromáždění. Řekl: „Nerozumím, jak se to všechno stalo, ale přišlo to nečekaně. V neděli kázat nebudu, jen všechny svolám k modlitbě.“ A dnes má ta církev více jak tři tisíce členů. Když jsem tam vešel, tak neměla ani tři sta členů. Bůh rozšířil jejich řady. Musíte otevřít nebe skrze modlitbu a Ducha svatého. Tohle je práce přímluvce. Můžeš jít k metodistům, baptistům, do jakékoliv církve a udělat tu stejnou věc.
 
Instrukce z trůnu:
Veliké probuzení skrze přímluvnou modlitbu
Jedna z věcí, kterou mi Pán řekl, že se stane, bude veliké otřásání všemi věcmi těsně před vytržením. Jeho lid se má proto připravit, neboť čas je již velmi krátký a brzy se setkáme s Pánem v povětří. Jak přijde toto veliké probuzení? Izajáš 66:8: „Kdo slýchal co takového? Kdo vídal co podobného? Zdaliž může způsobeno býti, aby země zplodila lid dne jednoho? Zdaliž zplozen bývá národ pojednou? Ale Sion jen počal pracovati ku porodu, a porodil syny své.“ Stane se tak skrze mocnou přímluvnou orodující modlitbu a skrze moc Ducha svatého. Ježíš mi řekl, že v době velké exploze předají i spoustu obchodů do rukou Božího lidu, protože jinak zkrachují. To bude začátek pádu Babylona.
Ale nejdřív musí přijít ta veliká duchovní exploze. Dovedete si představit, že země je ve skutečnosti veliká ohnivá koule jen s tenkou povrchovou vrstvou? Proč? Protože Bůh je oheň spalující, a On kontroluje ten oheň, proto máme různé sopky. A občas nechá z vnitřku trochu toho ohně uniknout napovrch, aby lidi vystrašil k smrti. Až jednoho dne Bůh vztáhne svoji ruku, tak to exploduje a bude konec tohoto smetiště. Nejdřív ale bude exploze Ducha. V posledních dnech bude poznání velmi rozšířeno a vědci zjistí, že existuje nebe. Bylo mi to řečeno přímo od Ježíše. Vědci zjistí na základě zjevení z nebe, že existuje opravdové nebe a opravdový Bůh. Bude to v novinách a ve všech časopisech. Lidé už mají i atomovou bombu, ale nevědí, co s tím mají dělat. Jak hroznou věc je člověk schopen vyrobit! Bůh je Bohem lásky, ale také moci, a když tuhle moc uvolní, tak atomová bomba proti ní bude vypadat jak malý oříšek. Ježíš mi řekl přesně, jak tato exploze nastane. Řeka života v nebi ústí do určitého místa, které se stále naplňuje a tím se tato řeka stále rozšiřuje a zvětšuje. Až přeteče přes svoje břehy, tak Bůh otevře její stavidla. Ty veliké brány nebe se otevřou a ta moc se povalí dolů na zem tou stejnou cestou, kterou jsem tam přišel. Tahle moc se omotá kolem země podobně jako med. Bůh tehdy nebude muset sestoupit z trůnu, stačí mu jen vztáhnout ruku, stavidla se otevřou a Boží Duch zaplaví tuto zemi.
Ta moc pak bude proudit dolů cestou, která trvá šest pozemských hodin. A ďábel bude muset couvnout i se svými anděly. Nevěřící se budou chtít schovat před takovou mocí, celá země toho bude plná a nemoci budou muset ustoupit. Boží lid bude křísit mrtvé, a ti pak budou vydávat svědectví. V nebi není rozdíl mezi mužem nebo ženou, proto tuhle moc obdrží jak muži tak i ženy. A kdo to opravdu dostane? Hlavně ti modlitební válečníci a evangelisté. A z jejich nitra poplynou řeky vody života.
Byl jsem v Arábii a na různých místech a křesťané i tam hledají tu moc Boží. A ptají se Boha, kdy se to stane. Lidé budou kázat na ulicích. Země se bude třást, církve se budou třást, a ani kámen na kameni nezůstane. Různé náboženské budovy se s hřmotem zřítí a tehdy už nebude žádný muslimský bůh Alláh, ale miliony lidí uvěří v Boha. Lidé budou volat v ulicích: „Ježíš je Pán!“ Stále ale budou i takoví lidé, kteří ho odmítnou. Bylo mi řečeno, že někteří vědci se to budou snažit nějak vysvětlit, ale to zemětřesení nepřestane. Ježíš řekl, že lidé budou prorokovat na všech místech.

Instrukce z trůnu:
Pád Babylonu
Po levici Božího trůnu mě Pán vzal na místo, odkud jste mohli vidět celou zeměkouli. Ježíš mi řekl: „Tohle se stane na zemi.“ a viděl jsem pád Babylonu. Tehdy jsem ani nevěděl, že něco takového je v Bibli napsáno. Dnes jsme stále pod vlivem Babylonského systému, jak v penězích, tak ve všem. Dnešní systém závisí na Babylonském systému. Žena, která napsala knihu „Den, ve kterém zemřel dolar,“ viděla tuhle vizi také. Ale já jsem o tom nic nevěděl, ani jsem předtím knihu Zjevení nečetl. Viděl jsem pád království tohoto světa. Z nebe jsem viděl, jak lidé kupčí se zlatem, s bavlnou a se vším možným. Zjevení Janovo 18:16: „Běda, běda, veliké město, které jsi bylo oblečeno kmentem, purpurem a šarlatem a pokryto zlatem, drahým kamením a perlami, neboť v jediné hodině bylo zpustošeno tak veliké bohatství!" Potom jsem viděl ten nářek, lidé začali naříkat nad jeho pádem. Viděl jsem pád Babylonu. Lidé si tehdy uvědomí, že existuje nebe, kde jsou mnohem lepší věci. Zjevení Janovo 18:11: „I kupci země nad ním budou plakat a truchlit, neboť už nikdo nekoupí jejich zboží“ Všechny ty moderní věci už nikdo nebude chtít. A bude veliká radost v srdcích věřících. Lidé budou hledět k nebi a budou mít vidění nebe a tak nebudou chtít věci tohoto světa. Nikdo nebude chtít číst tyto světské knihy, tak se budou tisknout křesťanské knihy a Bible. To bude ještě před tím, než přijde Ježíš. Křesťané budou mít svoji televizi. Ten den přichází. V nebi přesně vědí, co se stane a z toho se radují už dopředu. Modlím se za všechny, kteří mají obchody, aby se obrátili a přijali Ježíše dříve, než pro ně bude pozdě.
Na dalším místě jsem viděl něco jako televizi, kde byly vidět všechny možné nepravosti na zemi. Finanční zpronevěry a lidé, kteří tyto peníze zneužívali, jak sedí u stolu a kouří doutníky. Všichni ti bankéři a ti, co šidí a mají peníze z dolů atd. Ježíš mi ukázal všechny zlé lidi tohoto světa. Ty, kteří zneužívají ženy a nosí prsteny s diamanty na ruce. Viděl jsem, jak si jezdili s kouřovými brýlemi v cadillacu a sháněli si prostitutky, aby z nich měli peníze. Naprosto všechno takové zlo tam bylo vidět. Potom jsem na druhé straně viděl ty spravedlivé. A Ježíš mi řekl: „Bůh dá všechny ty peníze do rukou spravedlivých.“ Nebude to ale tím způsobem, že se kazatel postaví před kazatelnu a řekne: „Kdo dá pět dolarů? Kdo dá deset?“ Tohle je ostuda v Božích očích!
Uviděl jsem, co se stalo, když jeden zlý boháč se obrátil. Přijal evangelium, byl spasen a ty peníze dal do našich rukou. Bůh to dá do rukou svého lidu z jediného důvodu, pro šíření evangelia do celého světa. Bůh, kterému sloužím, nemá žádné omezení. Tohle ale nebude proto, aby to utratili sami pro sebe, ale pro šíření evangelia. Stane se to během té veliké duchovní exploze. Ježíš mi řekl, že před vytržením při té veliké duchovní explozi dojde k tomu, že padnou i různé náboženské budovy a lidé je budou oplakávat. Řekl mi: „Děti Boží pak budou na jejich sutinách tancovat.“ Takhle mi to Pán řekl, tohle bude ten „pád Babylonu“, jak politického s tím kupčením, tak i toho náboženského. Tehdy se v plnosti naplní slova Ježíše: „Nezůstane kámen na kameni.“ Ne všichni ale tehdy uvěří. Duch Boží sestoupí i na zvířata, „na všeliké tělo“. A to probuzení už dnes pomalu začíná. Chcete se toho zúčastnit? Pak hledejte u Pána naplnění Duchem svatým.

Instrukce z trůnu:
Vytržení
Slavnostní večeře Beránkova
Zanedlouho po tomto vylití Ducha přijde Ježíš pro svoji církev, pro svoji nevěstu. Řekl mi: „Potom přijdu pro svůj lid, pro svoji církev.“ Tohle bude to vytržení, a půjdete tou stejnou cestou, jakou jsem šel já, nad Švédskem, dále nad Norskem a potom poletíte vesmírem, kde je ten prázdný prostor, kde nejsou žádné hvězdy. Vědci by vám o tomto prázdném místě mohli vykládat. Po cestě tedy nevrazíte do žádné hvězdy. Ty hvězdy vyhoří a uhasnou a to je to, čemu říkáme, že „padají hvězdy“. Důvod, proč tyto hvězdy vyhoří, je ten, že dělají tu cestu širší, aby miliony mohly přijít naráz do nebe ve vytržení. Tohle je jedno ze znamení přicházející exploze.
Zeptal jsem se Ježíše, kdy přijde, to mi povědět nemohl, ale řekl mi, že až budou dostaveny ty příbytky a Židé společně s Araby ho budou uctívat, tehdy přijde na tuto zem: „Ale čas ti říct nemohu, ani já to nevím, jen můj Otec.“ Ježíš nezná přesné datum svého návratu, jen jeho Otec. Ale tyhle příbytky jsou již téměř hotovy.
Ukázal mi také ta stavidla řeky života a řekl mi, že až se přeplní, tak potom „velmi brzo můj Otec tyto brány otevře. A potom se celý svět bude třást pod mocí Boží,“ a pak to nebude dlouho trvat a přijde si pro svoji nevěstu. Také mi řekl: „Zůstanu v nebi až do vytržení.“ Řeka se stále naplňuje a stavidla, do kterých tato řeka ústí, se otřásají pod mocí Boží. Věci, o kterých jste si mysleli, že jsou dobré, tak zjistíte, že dobré nejsou.
Z nebe přijde nejdřív sedm milionů andělů s plamennými meči, aby bojovali s mocnostmi temna. Nebudou ale bojovat s tělem a krví. Přijdou na pomoc, aby mohlo přijít to veliké probuzení, a potom nás budou doprovázet k té veliké svatební hostině ve vytržení. Bůh dokonce pro některé pošle nebeský kočár, podobně jako pro Eliáše.
Není divu, že tě ďábel pokouší, abys hřešil a dělal všechny ty odporné věci. Ježíš je ale stále plný slitování, jako byl nad tou ženou, která byla přichycena při skutku cizoložstva.
Bylo mi řečeno, že nebeští trubači vystoupí na okraj nebe a budou troubit po třicet pozemských dní. Tyto trouby budou slyšet až na zemi, ale někteří lidé tomu stejně neuvěří. A tehdy nastane to první vzkříšení, a budeme uchváceni vstříc Pánu v povětří. 1 Tesalonickým 4:16: „Vždyť až zazní zvolání, hlas archanděla a Boží polnice, sestoupí sám Pán z nebe a mrtví v Kristu vstanou jako první.“ Na tento verš jsem se v nebi zeptal: „Co je to ta trouba Boží?“ a archanděl mi odpověděl a řekl mi, že správně přeloženo to znamená „trouby Boží“, tedy v množném čísle. Tedy řekněme to správně: „S hlasem archanděla a troubami (polnicemi) Božími.“ Lidé budou říkat, že to je nějaký zvuk vycházející ze země nebo něco jiného. Ale budou to tisíce a tisíce trub. Tehdy Otec nebeský řekne Ježíši: „Běž a vezmi svou církev.“ A to bude nějaký příkaz! Je to tak pravé a ryzí. Ten den přijde jako zloděj v noci. Tehdy přijde ve svém těle i s těmi jizvami na rukou a na nohou.
Až tedy zazní ty trouby, pak těla mrtvých v Kristu uslyší v hrobech tohle troubení a budou vzkříšeni a následně vytrženi. Hroby budou explodovat a dokořán se otevřou. Bylo mi jasně řečeno, že když začne svatební večeře Páně, pak mrtví v Kristu vstanou nejprve a potom my, kteří zůstaneme naživu, budeme uchváceni vstříc Pánu. 1 Tessalonickým 4,16-17: „A mrtví v Kristu vstanou jako první. Potom my, kdo zůstaneme živí, budeme spolu s nimi v oblacích uchváceni do vzduchu vstříc Pánu.“ A tato oblaka nejsou ta stará pozemská oblaka plná mlhy, ale jsou to nebeská oblaka. Ježíš mi přesně vysvětlil, jak tato oblaka vzniknou. Řeka života v nebi protéká oltářem, na kterém je oheň Boží a tak vzniknou tato oblaka nad Božím oltářem. A tato oblaka sestoupí z nebe a budou viset v povětří. Tato oblaka je Duch Boží. Dovedete si představit ty prázdné hroby, až je země vydá? Řekl mi, že nejdřív přijde do povětří a tam počká na svoji nevěstu ve vytržení. Při vzkříšení přijmeme celé spasení, naše spasení bude tehdy úplné, ucelené. Řekněme, že když jsi zemřel, tak jsi měl jen jednu nohu. Ale v tom vytržení dostaneš novou nohu. „A až se toto začne dít, vzpřimte se a pozvedněte hlavy, protože se blíží vaše VYKOUPENÍ." Lukáš 21:28 (Efezským 4:30) Viděl jsem jednoho člověka, který byl vzkříšen z mrtvých, ale dovedete si představit, že miliony a miliony budou vzkříšeny najednou? Duše těch, kteří jsou již v nebi, vyjdou jim vstříc a v tu chvíli se jejich tělo připojí k jejich duši. Až přestane troubení, začnou zvonit ty zvony nad trůnem Božím a z toho místa, kde jsou ty zvony, budou pršet nádherně voňavé květiny. Bude slyšet hudba z nebe a andělé budou ohlašovat v nebi příchod církve.
Ve vytržení budete mít ruce pozdvihnuty. Přitom, jak poletíte Pánu vstříc v povětří, vklouznete rukama napřed do předem připraveného roucha a pak se setkáte s Pánem a půjdete na slavnostní večeři Beránkovu. Bude to církev bez poskvrny a vrásky, která půjde do nebe.
První hostina bude ta Beránkova svatební hostina v povětří, ta bude trvat tři a půl pozemského roku. Ježíš mi řekl: „Přijdu z nebe tou stejnou cestou, kterou jsi ty přišel sem.“ Do nebe to je šest hodin cesty a na hostinu Beránkovu to bude trvat 3 pozemské hodiny cesty, bude to hostina v ovzduší, na půl cesty mezi nebem a zemí.
Ježíš dá příkaz svému velitelství a budou připraveny veliké stoly svatební večeře. Také poznamenal, že na té svatbě nebude jen pár lidí, ale miliony. Bude to nespočitatelný zástup lidí. A Ježíš potom bude korunován Králem králů a Pánem pánů a tuto korunu jsem v nebi viděl na zlatém stole. Bude přinesena na tu svatební večeři Beránka a tam Ho budeme korunovat. A On bude náš Král. Ten, který nikdy neudělal a neudělá žádnou chybu. Ten, který žil čistým a svatým životem jako Beránek uprostřed hříchu na této zemi. On se jednoho dne stane také Králem na této zemi. A tehdy nebudou už žádní pozemští králové, ale jen Ježíš bude kralovat. Tvojí účastí teď je, že se na to připravíš.
Řekl mi, že celé to Boží město sestoupí z nebe. Toto gigantické město poletí vesmírem cestou tří pozemských hodin, mezi nebem a zemí se pak zastaví, kde do něho vstoupí církev a celé se zase vrátí do nebe. (pozn. překladatele: Něco podobného udělá Bůh na nové zemi. Zjevení Janovo 21:10) Pouze Bůh může udělat něco tak zázračného. Chrám zůstane na svém místě, ten není ve městě a samozřejmě také trůn zůstane na svém místě.
Pak v tom svatebním rouchu půjdeme před Boží trůn. Předstoupíme před soudnou stolici Kristovu, kde si vyzvedneme odměny. A navždy budeme s Pánem. Připravte se, ať to neminete. Tohle bude to první vzkříšení, „požehnaný, kdo má účast na tom prvním vzkříšení.“ Chcete být požehnaní? Pak přijměte tu moc Ducha. „Proto potěšujte jedni druhé těmito slovy.“ Tohle bude ta církev posledních dnů. Ježíš ale nejdřív otřese i samotnými základy, které člověk postavil. A po tomto vytržení budou nevěřící lidé volat na skály, aby je přikryly před hněvem Božím. A to bude také veliký zármutek pro některé křesťany, kteří tady zůstanou. Budou volat svému pastorovi a říkat: „Pastore! Pastore!“ ale už bude pozdě, protože potom přijde to veliké soužení.
Instrukce z trůnu:
Před soudnou stolicí
Dva soudy po velikém soužení
2 Korintským 5:10: „My všichni se přece MUSÍME UKÁZAT PŘED KRISTOVOU SOUDNOU STOLICÍ, aby každý dostal odplatu za to, co dělal v těle, podle toho, co vykonal, ať už to bylo dobré nebo zlé.“
Až budete před touto soudnou stolicí, Ježíš tam bude stát s vámi jako ten veliký právník a advokát. Vyzná tě před nebeským Otcem a jaká radost a plesání to bude, když řekne: „Tenhle je můj, koupil jsem ho svou krví, je očištěn a naplněn Duchem. Tohle je moje Církev, Otče, vykoupil jsem je svojí krví a naučili se tvůj jazyk a teď ti zazpívají.“ A budeme zpívat nebeskou řečí. Půjdeme na pravici Boží a to bude veliká, nevýslovná radost.
On je náš advokát, a ty, když jsi znovuzrozen, i když před soudnou stolici předstoupíš, tak souzen nebudeš, protože jsi vykoupený. Nepůjdeme na soud, ale půjdeme skrze soud a v tom je veliký rozdíl. Nestaneme se součástí toho soudu. Ježíš tam bude stát jako náš zástupce. Tohle mi bylo ukázáno v nebi přesně, jak se to stane.
Jan 5:24: „Amen, amen, říkám vám: Kdo slyší mé slovo a věří Tomu, který mě poslal, má věčný život a NEPŘIJDE NA SOUD, ale již přešel ze smrti do života.“
Teď vám řeknu jedno tajemství, nad touto soudnou stolicí jsem viděl veliký překrásný transparent „VÍTEJ, MOJE NEVĚSTO V NEBI“ a tam vám bude dáno nové jméno od Boha Otce. A na tom náměstí v novém Jeruzalémě je obrovský prapor s nápisem „VÍTEJ, MOJE NEVĚSTO“. U nebeských oken, kde teče ta řeka života, je další nápis „VÍTEJ UVNITŘ, MOJE NEVĚSTO“. Další nápis říká „TVOJE TĚŽKOSTI SKONČILY.“ A na dalším stojí „DEN VELIKÉHO SOUŽENÍ NENÍ PRO MOJI MANŽELKU.“ Potom nad těmi příbytky je nápis „NEBE SE PŘIPRAVUJE NA SETKÁNÍ S NEVĚSTOU.“ A nad samotným trůnem Božím je nápis. „TOHLE JE MŮJ MILOVANÝ SYN, VE KTERÉM MÁM ZALÍBENÍ , I V JEHO NEVĚSTĚ.“ My jsme Jeho nevěsta. Je nevěsta připravená? Nebe se připravuje na veliké přivítání. Jste připraveni setkat se s ženichem? Jsou vaše životy posvěceny? Ježíš přijde brzy!
„Kdokoli mne tedy vyzná před lidmi, toho i já vyznám před svým Otcem, který je v nebesích.“ Matouš 10:32
A potom budou následovat dva soudy (Jeden, když Ježíš přijde viditelně na zem a druhý po milleniu) a Bůh nebude ani muset sestoupit dolů z trůnu. Tehdy řekne některým: „Odejděte ode mě, nikdy jsem vás neznal.“ To znamená, že je nikdy neznal skrze Ducha. A to nechci, aby se někomu z vás stalo. Bůh bude soudit spravedlivě a velmi upřímně. To bude politováníhodný den pro ty, kteří si myslí, že Ho znají a přitom tomu tak není. Řekne jim: „Nikdy jsem vás neznal.“ Bůh je mnohem moudřejší než Šalomoun, bude přesně vědět, kdo je nebo není vinen.
Bylo mi řečeno, že tam bude půl hodiny pláče a nářku, to bude politováníhodný okamžik, až Bůh bude muset vyslovit taková slova. To bude pozemská půl hodina a to budou ty poslední slzy, které budou v nebi prolity. Ukázal mi po levici Božího trůnu veliký klouzavý tunel. A tam bude stát tisíc archandělů, kteří je hodí do tohoto kluzkého tunelu. Tím tunelem poletí dolů přímo do bezedné propasti. Vidět tuhle bezednou propast bylo něco strašného. Je připravena pro všechny činitele nepravosti a hoří tam pekelný oheň. Tam skončí ďábel a všichni lháři, modláři, smilníci, čarodějové, zloději a všichni ti kteří milují a činí lež. Zjevení Janovo 22:15: „Venku však zůstanou psi, čarodějové, smilníci, vrahové, modláři a každý, kdo miluje a provozuje lež.“ Samozřejmě že kromě těch, kteří z těchto věcí činili pokání. Řeknu vám, že cítím lítost nad těmi činiteli nepravosti. A kdo jsou ti činitelé nepravosti? Jsou to ti, kteří ubližují svým bližním, jen aby jejich jméno bylo veliké a měli z toho prospěch. Slyšel jsem o jednom, který zavraždil svoji babičku jen proto, aby jí sebral její zlaté zuby. „Mnozí mi v ten den řeknou: Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony a nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků? A tehdy jim vyznám: Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě, vy, kdo konáte nepravost!“ Matouš 7:22
Bylo mi řečeno, že těmito činiteli nepravosti jsou také někteří politici. Nemám se bát tohle říct. Mohou vystupovat v televizi a vypadat velmi svatě. Mohou citovat z Bible a slíbit vám hory doly, ale jakmile se chopí moci, tak udělají pravý opak. Pak vám teprve ukáží, co to je moc bezbožného člověka. Autorita je v rukou člověka nebezpečná věc.
Až skončí ta půlhodina nářku, tak nastane v nebi krátké ticho a poté začne hrát hudba, začne slavnost a začnou zvonit ty zvony nad trůnem, jichž jsou miliony. A všechno to smetí bude hozeno do moře zapomnění a již nikdy nebude vzpomenuto, jako například neshody mezi manželem a manželkou, bratrem a sestrou. Toto moře zapomnění ale není v nebi, tohle moře časem pomine a rozpadne se i s těmi záznamy. To moře do té bezedné propasti vhozeno nebude. Bůh mi řekl, že nebe je schopno ubytovat všechny vykoupené, a že tam budou miliony a miliony těch, kteří jsou vykoupeni krví Beránka. Bůh učinil nebe dostatečně veliké pro všechny lidi.
Slavnostní uvítání v nebi bude trvat tisíc let, což je jeden nebeský den. Bude to uvítací párty, což bude něco jiného než při příchodu do nebe ve vytržení na Beránkově slavnostní večeři. Tahle slavnost bude až po soudu. V době milénia Bůh obnoví zemi do původního stavu.

Instrukce z trůnu:
Nedávat medicínu před Ježíše
Ježíš mě v nebi nenazýval „doktore Percy“, takže zapomeňte na titul doktora. Říkal mi „Percy“, a jak nádherné být nazýván Percy. Protože On je ten Pan doktor! Kdyby chtěl, klidně pošle dolů desetitisíce andělů, aby převzali medicínu do svých rukou.
Pán mi tam řekl, abych nedával medicínu před Ježíše. Neměli bychom říkat tedy, že tohle je „lékař misionář“. Ale měli bychom říct „Ježíš a lékař“. Měli jsme malou dívku, která byla rozdupaná a celá potrhaná od divokých prasat. Co jsme tedy udělali? Nejdřív jsme se za ni modlili, potom jsme ji sešili a pak jsme pokračovali ve své práci. A těch stehů bylo opravdu hodně. Mohu vám říct, že existuje proces uzdravení i v tomto. Můžeme ji sice sešít, ale jen Bůh může způsobit, aby to maso srostlo dohromady. Kdybyste viděli tu dívku dnes, tak na ni stěží najdete jizvu, protože Bůh učinil dokonalou práci uzdravení. O Lukáši v Bibli je řečeno, že byl lékař, ale nemůžete říct: „lékař Lukáš a Ježíš“, ale „Ježíš a lékař Lukáš.“ Někdy se snažíme dát medicínu před Ježíše, ale to je špatně, protože Ježíš je ten největší doktor všech dob. Ani na jednom místě v Bibli není záznam o tom, že by Lukáš vybíral peníze za tuto činnost. To bylo jeho zaměstnání. A jak tehdy léčili? Když to budete trochu studovat, tak zjistíte, že používali různé léčebné oleje, pomazání a byliny, které byly opravdu dobré. A v džungli Indiáni také používají různé byliny. Devadesát procent léků v dnešní medicíně pochází od těchto Indiánů. Nejsou to žádní hloupí Indiáni, jsou to velmi chytří Indiáni. Bral jsem některé tyto byliny od Indiánů a na univerzitě v Columbii je pak studovali. Nejdřív zjistili, z čeho se tyto byliny skládají a potom je vyrobili syntetickým způsobem. Věřím v penicilin, ale to není nic nového pro Indiány. Protože to byli oni, kteří zjistili, že to roste v džungli už stovky a stovky lety. Proto se člověk stává chytřejším a chytřejším, ale také slabším a slabším. A proč je člověk stále slabším? Protože nemá spojení s Bohem. Jak se tedy staneme silnějšími? Tím, že budeme mít kontakt s nebem, skrze přímé spojení s Bohem. Pokud je nějaký lékař trochu normální, pak rozpozná toho pravého lékaře, ale mnozí odešli tou špatnou cestou. Nikdy jsem nechtěl ani desetník za to, že jsem někomu předepsal medicínu. Více jak 50 let jsem nechtěl ani korunu, ale v Americe na mě chtěli hned vydělat. Ale jeden doktor, bylo to v zimě, mi dal penicilin a nic za to nechtěl. Proč? Protože věřil v Boha. Tomu říkám opravdový doktor.
Instrukce z trůnu:
Otázka ohledně peněz
Zeptal jsem se tam Ježíše na peníze. Dokážete si to představit? Ptám se Ježíše v nebi na peníze!
A On mi odpověděl, že když byl na zemi, tak také musel používat peníze. „Nyní však jdu do Jeruzaléma posloužit svatým, neboť Makedonským a Achájským se zalíbilo udělat nějakou sbírku pro chudé svaté, kteří jsou v Jeruzalémě. Zalíbilo se jim to totiž a jsou jejich dlužníky. Vždyť jestliže pohané měli účast na jejich duchovních věcech, jsou jim také povinni posloužit tělesnými.“ Římanům 15:24-27
Vidíte tedy, že Pavel pořádal sbírku peněz na chudé. Na této zemi potřebujete peníze. Musíte platit vaše složenky. Jestli tak nečiníte, pak ztratíte důvěru lidí kolem sebe. Ježíš mi řekl, že peníze jsou tady na zemi potřeba. V pralese budeme mít takovou mašinu na kličku, kterou když se zatočí, tak jim to vyrobí elektřinu a přehraje jim tohle poselství o nebi. Indiáni s tím budou umět zacházet, to se nebojte, protože jsme jim také už dali šicí stroje, aby si mohli ušít vlastní oblečení, a umí s tím zacházet dobře. Takže spolu s poselstvím o nebi, přeloženém do jejich jazyku, dostanou tento přístroj. A mám spoustu misionářů, kteří to těmto lidem přinesou.
Stalo se to jednou v Mexiku. Když tam jeden bratr kázal a potom odešel, tak lidé stále mohli slyšet jeho hlas v Duchu. To by mi ale dalo příliš velikou moc, ale mně tohle dáno nebylo. Na rozmnožování těchto poselství je tedy potřeba spousta peněz. Ježíš mi v nebi řekl, jak nakládat s penězi. Řekl mi: „Tam dole na zemi máte apoštoly,“ řekl jsem: „Ano, máme.“ Máte tam evangelisty: „Ano“, máte pastory: „Ano“. „Tak ať jim ty peníze přinesou k jejich nohám.“ „Měv pole, prodal je, a přinesl peníze, a položil k nohám apoštolským.“ Skutky apoštolské 4:37 „Také všechno zlato na zemi mi patří. Když tohle zlato dostaneš, tak ho dej na bezpečné místo a použij ho pro šíření evangelia.“ Jednou mi jedna vdova dala několik kousků zlata a spoustu bankovek, které měla pod polštářem. Bylo to zlato z nějakých dolů. Tak jsme to vzali a prodali jsme to jedné bance a pak jsme to použili na šíření evangelia.
Viděl jsem také skrze jedno nebeské okno požehnání, které tam leželo na stole, které má Bůh pro ty, kteří Bohu obětují peníze do sbírky.
Ježíš mi také řekl, že to je ta nejbláznivější věc, říkat lidem, že když budou chudí, tak se jednoho dne dostanou do nebe. Je to ta nejbláznivější věc, něco takového říct. Bůh chce, abychom byli zdraví a úspěšní. Je požehnanější dávat než brát. Není třeba chudoba k tomu, abyste jednoho dne byli spaseni. Byla totiž doba, když jsem tomu věřil a kázal jsem to.
Instrukce z trůnu:
Jak líbat svaté v Kristu
1 Janův 4:8: „Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska.“
Bible mě učí, že Bůh je láska, a v nebi mi tento Bůh řekl, že až se vrátím na zem, tak máme všichni pracovat pod mocí lásky. „Bůh tak miloval svět, aby každý, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ 1 Tesalonicenským 5:23-26 „Sám Bůh pokoje ať vás tedy plně posvětí a zachová celého vašeho ducha, duši i tělo bez úhony k příchodu našeho Pána Ježíše Krista. Ten, který vás volá, je věrný a on to učiní. Bratři, modlete se za nás. Pozdravte všechny bratry svatým polibkem.“ Tohle ale znamená, když v Kristu není muž ani žena, tedy jsou zde v tomto pozdravení svatým polibkem zahrnuty i ženy tj. těla přímluvců a svatá těla lidí Božích. A tehdy byli křesťané velmi naplněni láskou Boží.
Když se muž a žena zamilují na zemi jeden do druhého, pak je to skrze vášeň. Ale Boží láska je jiná. Jednou na shromáždění si pamatuji, když sestoupila Boží moc, tak na nás přišla taková Boží láska z nebe, že jsme jeden druhého líbali nebeským polibkem. Při tom jsme ale nikoho neosahávali. Je to svatý polibek. V nebi jsem políbil Eliáše, svoji matku, proroky, políbil jsem Ježíše i archanděly. Políbil jsem apoštola Pavla, S.Wiggleswotha, políbil jsem Gypsi Smitha. Na zemi ale není každý svatý. Ježíš mi tam vysvětlil, jak pozdravit jeden druhého. Neděje se to tak, že přijdete jeden k druhému a začnete se objímat. To se musí stát v Duchu. Takže se mu nejdřív podíváte přímo do očí (když má někdo s vámi problém, tak se vám nemůže podívat zpříma do očí), a pokud Duch svědčí vašemu duchu a naopak, pak teprve pozdravíte toho dotyčného svatým polibkem ve jménu Páně. Nemáme poslechnout Boží slovo? Nesvatí lidé by se na této zemi neměli líbat, protože by z toho nemuselo vzejít nic dobrého. Povstala by v nich tělesná vášeň. A před tím než někoho políbíš, musíš být plně v Duchu. V nebeském jazyce jsem slyšel, jak v nebi zpívají o bratrské lásce verš z Bible: „Jak nádherné, když bratří přebývají v lásce.“ Jednou jsem dostal facku a dvanáctkrát jsem tomu člověku řekl, že ho miluji, až se nakonec rozplakal. Řekl mi: „Chceš mi tím říct, že tě nemůžu naštvat?“ a rozplakal se. Milujte svoje nepřátele. Musíte být ale nejdřív naplněni Boží láskou, abyste toho byli schopni. Bylo mi řečeno: „Běž na zem a miluj své nepřátele.“ Řekl jsem: „A co komunisté!“ Ježíš odpověděl „Miluj je.“ A co Číňané! „Miluj je.“ A co Rusové! „Miluj je.“
Na druhou stranu se mi ale stala i opačná věc. Měli jsme probuzenecké shromáždění a přišel tam jeden člověk s ozbrojenou gardou. Šel jsem tedy k němu a on si myslel, že mu podávám ruku a řeknu mu: „Ano, jistě, hned odsud odejdeme pryč.“ Když jsem se ho ale dotkl a dal svoji ruku na jeho hlavu, tak padl mrtvý k zemi. Bible říká: „Nedotýkejte se mých pomazaných.“ Je to nebezpečná věc, vztáhnout ruku na pomazané Boží.
 
9
Bezedná propast
„Byl jsem mrtvý, a hle, jsem živý na věky věků. Amen. A MÁM KLÍČE pekla i smrti.“ Z. J. 1:18
„Když zatroubil pátý anděl, uviděl jsem hvězdu spadlou z nebe na zem. Byl jí dán klíč od BEZEDNÉ PROPASTI.“ Zjevení Janovo 9:1 NBK
Následující zkušenost vám řeknu jen proto, že mi Bůh řekl, abych o tom mluvil. Mluvím o tom opravdu velmi nerad. Nevěřili byste tomu, co se nacházelo za těmito sedmi trůny. Po levici Božího trůnu jsem viděl tunel, skrze který je vidět až do bezedné propasti, o které se mluví v Bibli.
Kdybyste jen jednou jedinkrát tuhle propast zahlédli, tak byste už nikdy nezůstali stejní. Je to něco nepředstavitelně hrozného a strašného. A tato bezedná propast je doslova a do písmene bezedná. Bylo mi řečeno, že v této bezedné propasti budou ti, kteří svůj život naprosto odevzdali ďáblu a nechtěli se obrátit.
Je připravena pro ty, kteří nepřijali Ježíše jako svého Pána a Spasitele, pro ty, kteří tvrdili, že Bůh neexistuje a odmítali jim nabízenou milost až do konce. Bible říká, že jen blázen říká ve svém srdci, že není Bůh, je to opravdu bláznivé tvrdit, že Bůh neexistuje.
Tento tunel se nachází za těmito sedmi trůny a jde dolů až do bezedné propasti, která začíná někde poblíž středu naší planety Země a musí být součástí některé části pekla. Před vchodem na tohle místo je veliká brána, ale není to taková brána jako ta nebeská. Tahle brána je tmavá bez jakéhokoliv světla. Tímto kluzkým tunelem budou tam jednoho dne vhozeni ti „kozli“ při druhém soudu. Bůh ani nebude muset sestoupit ze svého trůnu, aby je soudil. Když mě tam Ježíš bral, řekl mi: „Percy, buď opatrný,“ a když jsem to uviděl, tak jsem se celý třásl.
Po stranách této propasti, široké několik mil, bylo něco jako kluzký maz. A v propasti jsem mohl vidět světla pekelného plamene a v nich lidi, kteří křičeli, skřípali zuby a snažili se šplhat ven po stranách té propasti. Není to ve skutečnosti ale žádné světlo, jen plamen. Těmto lidem jsem mohl vidět do tváře. Lidé s tvářemi jako ďábel tam dole hořeli v plamenech a někteří byli spoutaní řetězy a měli dokonce tělo, zatímco jiní tam byli jako duše. Byli připoutáni řetězy za ruce i za nohy. Někteří měli veliké řetězy i kolem krku. Padali stále dolů a dolů a přitom se snažili zachytit, ale stále padali dolů a přitom naříkali a skřípali zuby. Když se takto díváte, zjistíte, že nebe je vskutku na vrcholu vesmíru a bezedná propast se táhne směrem dolů. Foukal tam jakýsi zlý vítr směrem dolů, který tyhle lidi s sebou neustále stahoval dolů jakoby magnetickou silou.
Když duše následovníka ďábla zemře, pak je vhozena rovnou do této propasti. Viděl jsem, jak některé duše stojí po stranách této bezedné propasti.
Bylo mi dáno vidět smrt jednoho z těchto lidí. Uslyšel jsem hlas, jak říká: „Běž do toho domu a vezmi jeho duši a hoď ji do té bezedné propasti.“ Viděl jsem anděla smrti, jak přišel pro tuto duši ke dveřím jeho domu. Není to anděl života, ale je to anděl smrti. Hned nato jsem viděl, jak ten člověk zemřel, opustil své tělo a byl hozen do této propasti. Když padal, snažil se zachytit rukama, ale nemohl si pomoci. Bylo vidět, jak ho tam dole pohlcuje oheň. Je to hrozná věc, ale Bůh s tím nemá nic společného.
Ježíš mě přitom držel za ruku a já jsem se třásl. Bylo to něco hrozného. Přemýšlel jsem, jak je vůbec možné, že jsem schopen tam stát. Stačilo jen kdyby trochu zavál vítr, a mohl jsem spadnout do okamžité smrti. Když jsme tak hleděli do této propasti (a muselo nás tam být snad několik tisíc), tak Ježíš pozdvihl svoji pravou ruku a zvolal: „Já mám ty klíče.“
Řeknu vám, že když jsem od té propasti odcházel, tak jsem se cítil vnitřně tak dobře, protože tam moje duše nemusí jít. Viděl jsem také, jak lidé na zemi umírají bez naděje a je to něco hrozného. Jednomu následovníku ďábla, když umíral, museli dávat na nohy led. Potom i na břicho a na ruce, protože mu bylo stále strašně horko. Tohle je ďáblova odměna, tohle vám ve skutečnosti dá. To je to, co on chce. Z jednoduchého důvodu, protože dobře ví, kam jde a snaží se vzít s sebou co nejvíce lidí, jak jen může. Vše co potřebujete udělat, je volat o spasení. A Ježíš má ty klíče smrti a od propasti. Proto má tu moc vás od ní zachránit. Je to boj mezi těmito dvěma mocnostmi o duše. Ďábel ale prohraje a jednoho dne bude sám spoután a vhozen do této propasti. Nabízí vám alkohol, homosexualitu, drogy atd., jen aby vás tam mohl dostat. A potom se vám bude posmívat, bude se vám smát a řekne: „To je ale blázen. Mohl mít Boha a Ježíše, ale namísto toho jsem ho teď dostal já.“ Kolik následovníků bude mít, to nevím, ale vím, že má následovníky. Řekne vám: „Běž a páchej homosexualitu a užij si, měj přece aspoň trochu zábavy!“ A nemoc AIDS je ďáblova odměna. Ježíš mi řekl, že tato rána bude na zemi. AIDS je nemoc homosexuálů. Celá televize je toho plná a je to hřích Sodomy a Gomory. V Americe se propaguje volný sex, muži s muži a ženy s ženami. Jestli ale máš takový problém, pak přijdi k Ježíši. V nebi jsou lidé, kteří na zemi měli sklon páchat veliké hříchy, ale zvítězili nad tím a jsou očištěni krví Ježíše Krista. Ježíš k sobě volá všechny: „Pojďte ke mně všichni a já vám dám odpočinutí.“ Pojďte ke mně všichni homosexuálové, a všichni vy, kteří pácháte veškerou nepravost, a já vám dám odpočinutí. V nebi jsem byl ke konci roku 1979, a to už je nějaká doba. Ježíš mi tam řekl, že na zemi přijdou různé nákazy, které zabijí miliony lidí. Proč? Protože lidé Bohu neslouží. Podívejte se na AIDS dnes, zabíjí miliony a miliony lidí ročně. Je to proto, že Bůh se hněvá.
Ježíš má moc nad smrtí a ďáblem. A když bude ďábel vhozen do té propasti, Bůh ho tam zavře na tisíc let, po dobu milénia a poté ho nakrátko propustí. Proč, to nevím, to je jeho osobní věc. Dokážete si ale představit, že satan bude padat a padat po tisíc let a Bůh tam potom jen tak vztáhne svoji ruku a vytáhne ho? Zjevení Janovo 20:6: „Požehnaný a svatý, kdo má podíl na prvním vzkříšení. Nad těmi ta druhá smrt nemá moc, ale budou kněžími Boha a Krista a budou s ním kralovat tisíc let. A až se těch tisíc let naplní, bude satan propuštěn ze svého žaláře.“
A když ho tam hodí naposled, tak ho všem ukáže, aby ho viděli a nakonec zavře tyto brány pekla na věky: Izajáš 14:12-19: „Jak jsi spadl z nebe, třpytivá hvězdo, jitřenky synu! … Teď jsi svržen do podsvětí (do pekla), DO NEJHLUBŠÍ JÁMY! (ASV Bible říká „do NEJZAZŠÍCH ČÁSTÍ JÁMY“) Kdo tě UVIDÍ, BUDOU SE DÍVAT A DIVIT: To je ten muž, který zneklidňoval zemi a otřásal královstvími? Svět měnil v poušť, bořil jeho města, vězně nikdy nepropouštěl domů … ale tebe pohodili mimo hrob jak ohavný výhonek; jsi jako šatem přikryt zavražděnými porubanými mečem, svrženými DO KAMENITÉ JÁMY, jsi jak pošlapaná mršina.“ Ďábel tam bude pánem těch duší. Bible říká, že peklo se rozšířilo, je jednou tak větší než bývalo. Tam budou tyto duše na věky mučeny. Je to tvrdé, ale musím to říct, aby potom tvá krev nebyla na mých rukou.
Jednoho dne se toto okno v nebi uzavře a na věky bude zapečetěno a peklo a bezedná propast se všemi kdo v něm jsou, nebude připomenuty na věky. To bude po posledním soudu u toho velikého bílého trůnu. Od té chvíle, jak mi bylo řečeno, se naše mysl promění, abychom si již více na tu bezednou propast nevzpomněli. „Suchopár a žár pohlcuje sněhové vody a podsvětí ty, kdo hřeší. Ať na něho zapomene I MATČINO LŮNO, ať si na něm pochutnají červi; NEBUDE HO NIKDY VZPOMENUTO. Podlost bude roztříštěna jako dřevo.“ Job 24:19,20 CEP
Výzva k rozhodnutí:
Bůh mi řekl, abych vás na tomto místě vyzval, abyste přišli k Ježíši. Řeknu vám, že ta bezedná propast je hrozná, nechci, abyste tam šli. Ježíš se za tebe, příteli, v nebi přimlouvá, jinak bys už dávno v té propasti skončil. Musíš věřit, že Ježíš za tebe zaplatil cenu na Golgotě, že Ježíš je ten Syn Boží. Dovedete si představit, že „Bůh tak miloval svět, že nám dal svého Syna?“ Nás, tak hříšné tady na zemi. Přišel a narodil se z panny. Marie byla nádobou, Duch svatý ji zastínil a ona počala a narodil se Ježíš. Takto nám Bůh dal svého Syna. V nebi mi bylo jasně řečeno, že vše, co máš udělat, je říct tuto modlitbu a řekněte ji, prosím, hodně nahlas: „Drahý Ježíši, já chci teď dát svoje srdce Tobě. Pane Ježíši, prosím, zachraň mne, použij svoji krev na mě. Očisti mne svojí krví. Spas mě, protože já nechci jít do té bezedné propasti, ale chci jít do nebe. Právě teď tě přijímám. Věřím, že jsem spasen. Věřím, že jsem teď znovuzrozen.“ Jestli ses takto modlil, tak máš teď věčný život. Tak jednoduché to je. Nemusíš se u toho nějak svíjet a naříkat. Pokud vyznáš svoje hříchy, budou ti odpuštěny. Teď jsi vykoupený krví Ježíše. Teď ale běž a popros někoho, aby tě učil z Bible. Tohle učení z Bible tě bude neustále očišťovat. Najdi si sbor, kde se káže čisté Slovo Boží. Tohle je verš pro tebe: Izajáš 1:18 „Pojďte, projednejme to spolu, praví Hospodin. I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh, i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna.“ Bůh mi v nebi slíbil, že skrze tohle svědectví budou mnozí spaseni.

Systém v nebi
„Každá duše ať je poddána nadřízeným vládám. Vždyť není vlády, kromě od Boha; a vlády, které jsou, jsou ustanoveny Bohem.“ Římanům 13:1
V nebi budete mít takovou mysl Boží, že se na někoho podíváte a budete vědět, kolik vlasů má na hlavě. A nejenom to, klidně si spočítáte, kolik vlasů Bůh stvořil za celou tu dobu všem lidem na hlavě. Také když se vás někdo na něco zeptá, tak budete mít v mysli poznání minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Budete vědět nejenom to, co se stane zítra, ale v celé věčnosti. Ale nikdo nebude větší než Bůh. Nikdo nebude mít tolik moudrosti a vědění, jako má Bůh. Božství je totiž moudrost nebe, z níž všichni v nebi čerpají a tak funguje. Nikdy nebudete vševědoucí, jenom Bůh má všechny odpovědi na všechny otázky.
Všechno je v nebi dokonale zorganizováno, ve všem je dokonalý systém. Po levici Boží jsou různé vládní budovy, ve kterých jsou pracovní kanceláře. Tam se o všem rozhoduje. A tyto úřady u trůnu, to není jen kupa škaredých šedivých kanceláří nasáčkovaných pohromadě.
V nebi je spousta druhů škol. Jsou tam školy pro děti, ve kterých se učí a místa, kde si hrají. Proto je tam hlavní budova, kde se rozhoduje o tom, co ve které škole se bude dělat a jak si budou hrát. Je tam vedení pro různé věky dětí a dospívající. A to bude věčné vyučování, ne jen nějaké dočasné. Budeme dále vyučováni skrze Ježíše a archanděly. Jedna ze škol je oddělení moudrosti, kde se učíte nebeské moudrosti. Trochu se to škole i podobá. Dále je tam škola slitování a věčného života, kde se všem těmto věcem podrobně učíte. Chcete jít do školy, kde se budete učit, co to je věčný život a co to je čistá svatost? Budete se učit o Božím plánu v nebi. Až půjdu do nebe, chci jít do všech těchto škol. V nebi není žádná lenost, a tam také budeš mít i svoji práci, ale nemusíš se bát, protože tam není nikdo s pokrouceným charakterem. Připrav se na to, že tam budeš mít svoji pozici, svůj úkol, který budeš plnit, a to bude něco, čeho si budeš užívat.
Je tam hlavní oddělení pro hudbu, kde se například určuje, jaká hudba se bude hrát ve chrámu. Hlavní úřad nebeského vojska. Dokonce úřad pro zvířata. Například vedoucí andělé řeknou orlům, že v určitý čas chtějí, aby letěli kolem trůnu a předvedli svůj let.. Tak na povel vyletí statisíce orlů a budou kroužit kolem trůnu. A nemusí letět jenom před trůn, ale mohou dopřát takovou podívanou i ostatním v nebi, jak mi to bylo ukázáno. Byla to nádherná podívaná, když letěli a předváděli se kvůli mně před Bohem.
V nebi lítají miliony dopravních prostředků najednou. Jsou řízeny Duchem. Archandělé tohle mají na starost. Žádný z nich se nikdy nesrazí. Nejenže lítají v nebi, ale letí i ven z nebe.
Také dům hodování má svůj systém. Andělé kontrolují jídelníček. Například si můžete vybrat z jídelníčku, co budete jíst na snídani. Ale tam si nemusíte sestavovat ty kalorické jídelníčky a hlídat si dietu, abyste neztloustli. Tam nikdy neztloustneš, všichni jsou tam mladí, krásní a štíhlí. Strom života například nese dvanáct různých druhů ovoce, tedy i nesení ovoce má svůj systém. Ale to neznamená, že v nebi je pouze dvanáct druhů ovoce. Ježíš mi řekl, že v nebi bude více jak tisíc druhů ovoce. A tohle ovoce ti dá radost, pokoj, poznání atd.
Archandělé se tam starají o vaše příbytky, aby v nich například bylo dost jídla a Boží moci. V nebi jsme si před Bohem všichni rovni, jsme jedna veliká rodina. Avšak tak jako jsou různé hodnosti mezi anděly, jsou i mezi svatými, podle toho kolik práce jste na zemi vykonali. Proto je napsáno: „A hle, přijdu rychle a má odplata se mnou, abych odplatil každému podle toho, jaké bude jeho dílo.“ Zjevení Janovo 22:12 Abyste konali skutky Ducha svatého, musíte být stále naplňováni Duchem, jinak se velmi rychle unavíte. Proto jsem schopen vykonat tolik práce a cestovat a kázat na různých místech i v tak pokročilém věku.
 
Budova záznamů
„ Ale říkám vám, že z každého prázdného slova, které lidé řeknou, budou skládat účty v soudný den.“ Matouš 12:36 NBK
„ Ti budou skládat účet Tomu, jenž je připraven soudit živé i mrtvé.“ 1 Petrův 4:5
Je tam také budova, ve které je zaznamenáno naprosto všechno, i každé marné slovo a myšlenka. Každý zlý skutek a každá chyba, kterou lidé kdy vykonali. V pekle ten záznam s nimi zůstane, ale ne s těmi, kteří budou v nebi. Dokonce je tam zaznamenáno, kolik máte vlasů na hlavě. Další realita je ta, že všechny vaše modlitby v neznámém jazyce jsou tam také zaznamenány a až tam půjdete, budete si moct přehrát to, co jste se modlili a budete tomu i rozumět. Navíc to i uvidíte na nebeské obrazovce. Nebude tam ale zaznamenáno to, když jste třeba někomu nadávali, to je obmyto krví Ježíše. Ježíš mě do této budovy, kde se vše zaznamenává, s sebou vzal. Na této budově je nahoře vidět veliký kříž, který reprezentuje lidskou oběť. Je to oběť vzdát se všech těchto světských myšlenek a věcí. Ježíš se ke mně otočil, a řekl mi: „Vidíš ty záznamy? Můj Otec si udržuje dokonalé záznamy.“ Lidský mozek si dokáže zapamatovat spoustu věcí. A jako doktor vám můžu říct, že lidskému mozku se nevyrovná žádný počítač na světě. Ale pořád to není nic v porovnání s tím, co je v nebi. Bůh si pamatuje i na různé detaily, když chodil v zahradě Eden s člověkem. Víte, jak byla tato nahrávací stanice veliká? Dva tisíce mil dlouhá, dva tisíce mil hluboká a dva tisíce mil široká. Ježíš mi řekl: „Chceš se slyšet, když jsi byl na zemi a modlil ses ze svého nitra?“ Když to zapnul, slyšel jsem vše, co jsem se tehdy modlil v tom neznámém jazyce. Poté, co dojde ke vzkříšení, bude každý záznam zničen. A budou vyhozeny z nebe a již nebudou existovat. Ani nebudete vědět, že jste kdy něco takového udělali. A tento kříž spolu s tou budovou budou vyhozeny z nebe do toho moře zapomnění, kde se po nějakém čase načisto rozpadnou. To se stane až po tom soudu u velikého bílého trůnu. Nebude třeba se znovu obětovat pro Boha, protože ta cena již byla zaplacena, avšak památka na to zůstane navěky.
S Ježíšem stojí na úpatí hory a pozorují nebe
U trůnu Božího jsem stál na úpatí něčeho, co vypadalo jako skalní stěna nebo útes. Stáli jsme někde uprostřed sedmé úrovně, nebyli jsme tedy úplně až na samotném vrcholu. Z tohoto místa vidíte to město přímo pod vámi. Nebyli jsme až tam, kde byly zvony, ale byli jsme jim blízko. Hleděli jsme na to, jak Bůh sedí majestátně na trůnu.
Je to přesně tak, jako když se díváte z nějaké vysoké hory dolů na město. Tak jsem tam tak stál a viděl jsem ty příbytky pod sebou a lidi, kteří vcházeli a vycházeli z chrámu. Je to opravdu obrovské. Ježíš ukázal svým prstem a řekl mi: „Percy, tam dole, to je dům hodování.“ Pod námi jsme viděli i řeku života. Viděli jsme, jak ta řeka života protéká chrámem Božím. Až půjdete do nebe, půjdete na různé výlety a sami to potom uvidíte na vlastní oči. Ježíš mi ukázal jedním směrem a řekl: „Víš, kdo je tamhle ten? To je apoštol Pavel,“ z dálky jsem viděl apoštola Pavla, jak tam stojí s rukama složenýma, skloněnou hlavou a modlí se.
Prezentační pochod
Potom Ježíš řekl: „Teď je čas, aby ty duše vyšly od oltáře.“ A viděli jsme, jak z chrámu ti mučedníci doslova vypochodovali. Jejich tváře zářily slávou Boží. Měli ruce vztažené a vycházela z nich sláva Boží. Ježíš potom řekl: „Tady jdou moje malé děti!“ a společně pochodovali před trůnem Božím, aby se prezentovali Bohu. Ježíš nás učí se modlit: „Otče náš, jenž jsi na nebesích.“ Přesně tak to je a tento Otec rád vidí svoji rodinu pohromadě, jak se mu prezentuje. Všichni se mu každý nebeský den prezentují a pochodují před Jeho trůnem. Je to něco krásného, když vidíte ty mučedníky, jak tam tak pochodují před jeho trůnem. Tohle je jedno z tajemství nebe. A Ježíš jde před nimi, vede je kupředu a v pozadí hraje trochu hudba. Potom, když tam vpochodují, tak se otočí všichni směrem k trůnu a ta hudba začne hrát v plnosti. V nebi je ve všem úžasný řád a pořádek. Nemůžeš například vpochodovat do nebe, jak se zpívá v jedné písni: „when the saints go marching in.“ „až svatí vpochodují dovnitř.“ Vnesl bys tam zmatek. Nejdřív musíš být Bohem připraven k tomu, abys začal pochodovat před jeho trůnem. Když vejdeš do nebe, tak se ti postupně otvírají brány a musíš jít nejdřív před trůn Boží. A potom musíš projít školou, musíš projít určitým vyučováním. Nejdřív se musíte naučit, co nebe vůbec je a co v nebi je. V nebi je spousta obrovských budov, kde se učíte různým věcem. Měli byste proto přestat zpívat „až svatí vpochodují dovnitř“ a začít zpívat „až svatí vejdou dovnitř, přijmou instrukce.“ Nebe je obrovské místo, ale žádní svatí tam nevpochodují. A po vytržení církve budeme navíc všichni pochodovat po dvojicích, v svatebním rouchu a to každý měsíc 12x do roka. Přitom budeme zpívat a oslavovat Boha Otce před Jeho trůnem.
Potom jsem viděl, jak se před Bohem prezentují zvířata. Spousta ptáků létá v nebi a všichni chválí Boha. Viděl jsem holuba, orla i krůtu. Orli jsou po celém nebi. Přiletěly k nám holubice až k našim nohám, aby nás poctily a přivítaly. Poté k nám přiletěli orli a pávi. Ježíš mi řekl: „Můj Otec ti dává vidět plnost Jeho slávy.“ Přiletěli i překrásní ptáci, které jsem na zemi nikdy neviděl. Potom přiletěly nebeské husy a létající zvířata, která vypadala podivně s tváří orla, člověka, lva, a měla křídla. Letěli proto, abych viděl Boží slávu. Ježíš řekl: „Teď přicházejí šelmy.“ Potom na řadu přišly létající bytosti, nikoliv andělé, ale různé bytosti, létající šelmy a zvířata s lidským obličejem. Zvířata, o kterých jsem nikdy neslyšel.
Potom z nebe vycházela různé barevná světla a osvěcovala tato zvířata. Jak nádherné to bylo. Přiletěl beránek a nakonec všechna zvířata, abych viděl tu Boží slávu. Bylo to nádherné. Jedno z těch zvířat ke mně přiletělo a řeklo mi: „Ahoj, Percy.“ Bible říká, „ať vše co má dech chválí Boha“.
Blízko mě prošli sloni a klaněli se před Otcem nebeským. Leopard je nebezpečné zvíře na zemi, přišli i leopardi a s nimi i lvi a beránci, všichni v naprosté jednotě. Pak přišly opice, obrovská řada opic dlouhá 2000-3000mil. Když už jsme u těch opic, tak vám mohu říct jednu věc; jestliže vstříknete krev opice do člověka, tak ten člověk zemře. To dokazuje, že člověk s opicemi nemá nic společného. To jenom dokazuje, jak je člověk velmi složitě vytvořen. Člověk vytvořil dálnice a různou moderní technologii a myslí si, že je něco. Ale je to nic, když vidíte, co Bůh postavil v nebi.
Jako poslední, kteří přišli před Boha, byla krásná stvoření, která musela žít někdy v pradávné době, a přišla společně s dinosaury. Když se takto veškeré tvorstvo přišlo prezentovat a chválit Otce, který je na trůnu, byla tam radost, která se stále stupňovala. Všichni jsme cítili, že se něco musí stát. A potom se to stalo. Ze zlatého oltáře vyšel kouř až k Bohu. Z toho jsme poznali, že Bůh tuhle prezentaci a chválu přijal a má v ní zalíbení. A ta duha, která je kolem Něho a sahá až ke křišťálovému moři, začala kroužit dokola a celé nebe jako by se rozsvítilo od ohně: „Bůh je oheň spalující.“ Stáli jsme tam s rukama pozdviženýma a přijímali jsme požehnání Páně. Ježíš šel dopředu a přijal zvláštní požehnání. Poté mi řekl: „Percy, tvoje tvář září mnoha barvami,“ a vtom způsobil, abych viděl sám sebe jakoby v zrcadle. A když jsem sám sebe v tom zrcadle uviděl, tak moje tvář opravdu zářila mnoha barvami, byl jsem vpravdě velmi požehnaný. Proč? Protože jsem se modlil sedm let, abych viděl Boží slávu. Kdybyste, přátelé, jen na okamžik viděli nebe, pak už byste na zemi nechtěli strávit ani jednu minutu.
 
Nové duše vstupují do nebe
Najednou Ježíš řekl: „Percy, podívej, otvírají se brány nebe,“ a hleděli jsme na to, jak se brány otevřely, a vstoupily nové duše, které se již na zemi připravily. Byli to lidé vykoupení krví Beránka. Byly to duše, které právě zemřely a šly do nebe. Všechno v tom momentě utichlo, a když vešly dovnitř, dostalo se jim opravdu velikého přivítání. Takže všichni, i ti kteří v nebi staví, najednou přestanou a hledí k nebeským branám. Je to obrovská radost a svátek, když tyto duše vejdou. Je to podobný křik, jako když projíždí prezident a všichni ho vítají. Hitler měl veliké přivítání a Stalin a další a další, ale je to nic proti přivítání v nebi. Potom se všichni otočí směrem k trůnu a začnou za to chválit Boha. Poté Bůh začal zvonit na ty zvony radosti, protože duše přišly do nebe, a pod námi na skleněném moři začalo tancovat radostí tisíce a tisíce andělů. Na zemi jsem byl na několikatisícovém shromáždění, když jedna žena vstala z invalidního vozíku a všichni začali jásat. Ale je to téměř nic v porovnání s tím, když všichni začnou slavit Boha na trůnu. Ježíš tu slávu sdílí spolu s Otcem.
Po přivítání šly tyhle duše k trůnu Božímu. V nebi čekají na své tělo, jejich těla jsou někde na zemi, ale jejich duše je v nebi. Člověk je totiž duše, „a člověk se stal duší živou“. Ta tělesná forma tam byla jen tak, bez života, až do ní Bůh vdechl svůj život. Všechno to vědění je ve vaší duši.
Nebeský zpravodaj
„Říkám vám, že tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují." Lukáš 15:7 NBK
Trubkami se také v nebi svolává shromáždění a probíhá něco jako zpravodajství o tom, co se děje na zemi. Poté se za vás modlí, třeba vaše matka, která odešla k Pánu, nebo babička nebo někdo jiný z rodiny se za vás začne modlit. V nebi vědí vše, co se odehrává na zemi a zvlášť, když se některá duše na zemi obrátí a činí pokání. Tehdy je v nebi veliká radost, je to jako svátek pro anděly. Z nebe jsem mohl vidět až na zem skrze nebeské okno, ale nejenom to, slyšel jsem přitom i zvuky. To je opravdu zázračná věc. Nebe naslouchá zemi a zná naprosto přesně, co se zde dole na zemi děje. Na zemi jste buď s ďáblem a jeho démony nebo s Bohem a jeho anděly.
Percy létá po nebi jako pták
„Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; VZNÁŠEJÍ SE JAKO ORLOVÉ, běží bez únavy, jdou bez umdlení.“ Izajáš 40:31 CEP
Pak jsme s Ježíšem skočili z útesu a vznášeli se jako ptáci směrem k řece života. Na zemi takovou věc udělat nemůžete, protože nemáte takovou moc nad gravitací, jakou máte v nebi. Létal jsem skrze Boží moc a přitom jsem se vznášel podobně jako pták. Ježíš mi řekl: „Modlil ses, abys viděl Boží slávu, a teď jsi tuto slávu mého Otce i pocítil.“ Potom jsme krouživými pohyby přistáli u té překrásné řeky života. Až v nebi uvidíte orla, jak letí vzduchem, klidně si s ním můžete zalítat a přitom i pěkně popovídat. Lidé létají v letadle a jezdí auty a jsou z toho nadšeni, ale není to nic v porovnání s létáním po nebi.
Dobře mě teď poslouchejte, začněte se modlit: „Bože, dej mi vidět svoji slávu“ a stane se vám podle vaší víry. Teď je ten čas jít na kolena a modlit se. Z kterékoliv církve jste, pojďte teď na kolena a čiňte pokání a říkejte Pánu, že chcete být připraveni pro nebe. Modlete se: „Pomoz mi, Pane, ať zahodím cigarety a láhev alkoholu, a pomoz mi číst Bibli.“ Řekněte Mu: „Přijímám tě teď, Pane Ježíši, jako svého Pána a Spasitele.“
 
10
Řeka života
Ježíš ukazuje Percymu skrze vidění vytržení
Zjevení Janovo 22:1-5: „Potom mi ukázal čistou řeku vody života, jasnou jako křišťál, vytékající z Božího a Beránkova trůnu. Uprostřed ulice toho města po obou stranách řeky je strom života, nesoucí dvanáctero ovoce. Vydává své ovoce každý měsíc a listí toho stromu je k uzdravení národů. A nebude už nic prokletého. V tom městě bude Boží a Beránkův trůn a jeho služebníci mu budou sloužit. Budou vidět jeho tvář a jeho jméno bude na jejich čelech. A nebude tam noc, takže nebudou potřebovat lampu ani světlo slunce, neboť je osvětluje Pán Bůh; a budou kralovat na věky věků.“
Všimněte si, že je řečeno ve verši 4 „Budou vidět jeho tvář“, je to proto, že do tváře mu zatím nikdo nevidí. Také se zde mluví o stromu života po každé straně řeky. Po každé straně řeky jsem viděl mnoho stromů života. Myslím že, byste si pro ověření měli zkontrolovat překlad.
Po obou březích této řeky jsou různé ovocné stromy, které nesou každý měsíc jiné ovoce. A není to jenom jedna řada stromů podél té řeky, ale tahle řada je asi míli široká (1600 metrů). Je tam i strom života s listy pro uzdravení národů. Visí na nich miliony tun různého ovoce. Veliké trsy a trsy hroznů, a k tomu bez pecek a slupky. Nepliváte pecky ani nežvýkáte slupku. Žádné loupání ani umývání není potřeba.
Andělé z tohoto ovoce dělají džus a z celého nebe ho v nebeských vozech svážejí do domu hodování. Z těch plodů ale nevzniká absolutně žádný odpad. Jako doktor vám mohu říct, že pití ovocných šťáv je velmi zdravé. Mám rád pomerančový džus. Takový čerstvý pomerančový džus je opravdu velmi zdravý pro lidský organizmus. Řeka života není studená, ale protože vytéká z trůnu Božího, tak je horká, protože Bůh je oheň. Když jsme s Ježíšem šli podél té řeky, řekl mi: „Stůj Percy,“ vzal jedno ovoce ze stromu, který rostl podél té řeky a řekl mi, abych je snědl. Potom jsme šli dál a Ježíš vzal ze stromu jeden veliký list, přiložil mi ho k hrudi a řekl mi: „Percy, tohle je pro uzdravení národů. Běž a uzdravuj národy a říkej jim o mně.“ Když jsem se pak vrátil na zemi, tak jsem šel doslova po celém světě a kázal jsem evangelium. Od trůnu Božího teče řeka života k nebeským stavidlům. Je to vzdušnou čarou 187 000 mil (300 000 kilometrů). Tato řeka pramení z trůnu Božího a teče dolů k oltáři, na kterém je ten věčný oheň. Část řeky protéká měděným oltářem a část zlatým a to způsobuje příjemnou vůni, která stoupá k Božímu trůnu jako kadidlo. Potom se řeka dále rozvětvuje doleva a doprava a pak teprve ústí k tomuto stavidlu. Tato řeka tedy není rovná, ale různě se klikatí. Řeka života je sama o sobě dlouhá v průměru 2 000 000 mil. (přibližně 3 218 000 kilometrů). Mississippi, což je nejdelší řeka na zemi, má okolo 3000 mil (4828 kilometrů). Dovedete si představit, jak obrovské je nebe? Lidská mysl tady na zemi nedovede vystihnout tuto velikost Boží. Obvod nebe je 2 000 000 mil (okolo 3 218 000 kilometrů), a průměr má 1 000 000 mil (1 609 000 mil), takže je 80x větší než naše planeta. Ježíš sám mi tohle řekl: „Nebe je 80x větší než země.“
Zeptal jsem se Ježíše: „Prosím, Ježíši, vysvětli mi, co jsi myslel tou živou vodou, když jsi mluvil s tou ženou u studny.“ Řekl mi: „Myslel jsem tím tuhle řeku života. Já jsem propojen s touto řekou života.“ V Bibli čteme, že proudy živé vody poplynou z nitra věřících. Když se modlíš v jazycích, tak se modlíš tou nebeskou Boží řečí, a to vychází z tvého nitra. Někdy se mi stává, že při modlitbě v jiných jazycích opakuji ta stejná slova. Když jsem se na to Pána zeptal, tak mi bylo řečeno, že se učím nebeskému jazyku a že až přijdu zpět do nebe, tak budu plně vyškolený student. Proto se teď modlím velmi mnoho v cizím jazyku. Když se modlím, tak začnu trochu povrchně, ale potom jdu hlouběji a hlouběji. Ježíš mi dále řekl, že tahle řeka je pro spasení a proudí k věčnému životu, a Bůh je věčný život. Tahle řeka proudí z tvého nitra, když se modlíš a očišťuje tě. Tahle řeka je to pomazání. Krev Ježíše ti smyje tvoje hříchy, ale nesvleče z tebe toho starého člověka. Tohle „pročišťování musí přijít skrze proudění Ducha Božího, když se modlíš ze svého nitra,“ řekl Pán, „tehdy tě tato řeka očišťuje z toho starého života.“
Bůh jednoho dne dá příkaz, aby ta voda života zaplavila tuto zemi. Tehdy nastane opravdová exploze. Tehdy přijde takové probuzení, jaké svět ještě neviděl. Bude to ta největší exploze, mocnější než atomová bomba. Všechny denominace tehdy padnou a bude jeden Pán, jedna víra, jeden křest, jeden ovčinec, jeden pastýř. A tento Duch Boží, proudící jako voda života, není Duch svatý. Je psáno, že jako věřící jsme všichni pokřtěni v jednoho Ducha, ale tohle není křest Duchem svatým. Čím více jsi ale naplněný Duchem svatým, tím více tahle řeka života z tebe proudí.
Až se připraví nevěsta, bude veliké zemětřesení Ducha. To otřese každým národem ještě před tím vytržením. A to zemětřesení může trvat i několik týdnů. Ježíš mi v nebi ukázal, co to zemětřesení způsobuje. Způsobuje to pravá ruka Boží moci. Otec se dotkne pravicí své autority těchto stavidel a otevře je. Ježíš mi řekl: „Pravice mého Otce je tím místem, kde je všechna ta moc.“ V Bibli se mluví o tomto vztáhnutí Boží ruky: „Nyní, Pane, pohleď na jejich výhrůžky a dej svým služebníkům mluvit tvé slovo se vší smělostí, když budeš vztahovat svou ruku k uzdravování a k činění znamení a zázraků skrze jméno svého svatého služebníka Ježíše.“ Skutky apoštolské 4:29,30
Spolu s Ježíšem jsme si prohlíželi tuto řeku a přitom jsme spolu mluvili. Pak mě nechal vidět tu Boží pravici vztaženou. Otec vztáhl svoji pravici a ta řeka se začala třást pod mocí Boží. Vím tedy, co se stane, Bůh tehdy vztáhne nikoliv svoji levici lásky, ale pravici moci. Ale když nadejde ten den velikého vzkříšení, tak stále na zemi budou lidé, kteří potřesou hlavou a řeknou „Ne.“ Nebudou tomu věřit. Potom mi Ježíš řekl: „Teď se dívej!“ a když vztáhl svoji pravici, začaly se třást ty zvony nad trůnem a potom i celé náměstí se třáslo pod mocí Boží. Všechno se začalo třást. I Jeho trůn se třásl. Když se nebe může třást pod Jeho mocí, co se pak stane s touto malou zemí? Bůh je Všemohoucí. Ježíš mi řekl: „Tohle je autorita mého Otce.“ Otec poté řekne Synu: „Běž si, Ježíši, pro svoji nevěstu.“ Až tohle zemětřesení přijde, tehdy si ti politikové, kteří myslí, že jsou něco, uvědomí, že nejsou nic. To je to, co mi Ježíš řekl. Sestoupí mocný oheň z nebe. Aby církev při vytržení měla volnou cestu k Pánu, bude muset být nejprve ta cesta vyčištěna od všech zlých duchů. Proto nejdřív sestoupí ta mocná nebeská armáda. Tak mi to bylo řečeno. Každé koleno se skloní a vyzná, že Ježíš je Pán, ale tehdy pro některé již bude pozdě. Vzpomínám na jednoho černošského chlapce s kytarou, který jednou asi dvě hodiny zpíval o nebi pod mocným pomazáním z nebe. Mezitím se sběhli lidé, a když to viděli a slyšeli, tak volali k Bohu: „Co mám dělat, abych byl spasen?“.
Druhý den dali do novin oznámení, že ten chlapec bude na tom stejném místě zpívat následujícího večera. A shromáždil se veliký dav lidí. Chlapec povstal a řekl: „Dámy a pánové, nechápete to. Dnes večer nemůžu být tím, čím jsem byl včerejší noc. Protože teď nemám to pomazání, a to pomazání přichází z nebe. Budu muset jít a modlit se alespoň třicet dní, než dostanu znovu takové pomazání.“ To všem vyrazilo dech. Ptali se ho, jestli tu kytaru z pouzdra přece jen nevytáhne. Nevytáhne ji, dokud nedostane znovu to pomazání. Spolu s tímto chlapcem jsme jeli do Kalifornie a na jednom shromáždění, kde opravdu byla Boží moc, jsem se ho zeptal, jestli má už to pomazání. Řekl mi nadšeně: „Mám to! Mám to!“. A když vytáhl kytaru, řeknu vám, že pomazání zaplavilo celé to shromáždění. Bez pomazání není možné se Bohu líbit a už vůbec ne mu sloužit. Pomazání má takový veliký význam, jako když ta žena rozbila alabastrovou nádobu před Ježíšem a pomazala mu vzácnou mastí nohy svými vlasy.
Když jsme s Ježíšem hleděli na tu řeku života, Ježíšův pohled najednou způsobil, že ta řeka začala zářit jako slunce, protože oči Ježíše jsou jako plamen ohně. Celá řeka se rozsvítila, a když pohleděl k oltáři, kudy ta řeka protékala, tak vše začalo mnohonásobně zářit. Potom svýma očima způsobil, že celá obloha začala zářit. Jak je možné, že Bůh může rozsvítit tuto řeku a celé nebe? Protože je psáno, že „Beránek je jejím světlem“. Ježíš to udělal pro mě, aby mi něco vysvětlil. Řekl mi: „Percy, vysvětlím ti tajemství této řeky. Tato řeka je Duch Boží a moc Boží.“
Ježíš mi řekl, že velmi brzy Otec nebeský otevře stavidla, do kterých tato řeka vtéká a zaplaví zemi svým Duchem a to způsobí vzkříšení. Ježíš mi jen řekl: „Takhle se to stane“ a v tu chvíli jsem měl vidění mrtvého těla, jak leží uvnitř hrobu. Bylo to, jakoby mě Ježíš na to místo vzal a já byl v tom hrobě a vše pozoroval. Někde možná leží jen kost a z někoho zbyl jen prach. Bůh řekne: „Teď je čas na vzkříšení!“ Pak se to všechno začne dávat dohromady, nejdřív kosti, pak šlachy, maso a uvidíte, že země začne praskat, uvidíte tam pukliny. Podobně jako kuře, když vyjde z vajíčka. Nebude to okamžitě, ale chvíli to bude trvat, to ještě ale nebude to vzkříšení. Až to kuřátko vyjde ze skořápky, tak to bude teprve to vzkříšení. Nebude to nic pomalého, ale odehraje se to velmi rychle: „Hle, přijdu RYCHLE. Blaze tomu, kdo zachovává slova proroctví této knihy.“ Zjevení Janovo 22:7 Bude to v okamžiku, mrknutím oka. Tato těla budou ale nejdřív svítit Božím ohněm. Potom to vybuchne, nastane vzkříšení, „vykopnou tu rakev“ a půjdou vzhůru k Pánu. Bude to jako elektrický šok. Země bude popraskaná od veliké moci Boží, která bude na tom místě. A pak nastane vytržení a duše, která je v nebi, obleče tohle oslavené tělo. Bude to jako výbuch rychlostí mrknutí oka. A vy, kteří tady zůstanete na živu, možná budete v tu chvíli ležet někde v nemocnici a najednou začnete mít účast na tomto vzkříšení. Nebudete vědět, že toho a toho dne se to stane, Ježíš řekl, že to nikdo přesně neví. Až se otevřou ta stavidla řeky života, bylo mi řečeno, že prvně to projde skrze celý vnější obvod nebe, kde jsou ty duše před branami.
1 Tesalonickým 4:16,17 „Vždyť až zazní zvolání, hlas archanděla a Boží polnice, sestoupí sám Pán z nebe a mrtví v Kristu vstanou jako první. Potom my, kdo zůstaneme živí, budeme spolu s nimi v oblacích uchváceni do vzduchu vstříc Pánu; a tak budeme navždycky s Pánem.“
A budeme navždy s Bohem. Ten zástup vzkříšených bude tak veliký, že ho nebudete schopni spočítat. Všechny národnosti tam budou.
Andělé mi v řece života umyli nohy. Ne proto, že by byly špinavé, ale jako skutek pokory. Tohle vám říkám jako tajemství: Až církev přijde dovnitř nebe, pak vám andělé Boží v řece života umyjí nohy. V nebi mi bylo řečeno: „Byl to zvyk, že když někdo přišel z veliké dálky, tak mu umyli nohy.“ A my také přijdeme z veliké dálky.
Ježíš učinil příklad, když umyl svým učedníkům nohy. Lidé jsou příliš pyšní, než aby jim někdo umyl nohy. Jednou mi kdosi řekl, abych šel do jedné církve, abych viděl, co tam dělají. Přišel tam za mnou jeden nehezký chlapík s dlouhými vlasy, naplněný Duchem svatým. Pracoval v lese, jako ten, kdo šplhá po stromech. Zeptal se mě: „Percy, můžu umýt tvoje nohy?“ Řekl jsem: „Ale já jsem se vykoupal předtím, než jsem sem přišel. Nemám špinavé nohy.“ Ale on mi řekl: „O tom to není, je to skutek pokory, umyješ mi nohy, až umyji ty tvoje?“ A jeho nohy moc nevoněly, protože zrovna přišel z práce v lese. Tak jsem mu umyl nohy mýdlem a vodou. A opravdu se ve mně něco stalo. Byl jsem z toho nadšený. Říkal jsem těm trampům, že až se obrátí k Bohu, ať jdou do té církve a potom budou mít ty nejčistší nohy, jaké kdy ve svém životě měli.
Všichni vy, kteří už znáte Pána Ježíše, modlete se teď společně se mnou tuhle modlitbu: „Nebeský Otče, chci být s tebou v tom vytržení, abych se s tebou setkal v povětří. Otče, dej ať čtu každý den Bibli, ať se stále modlím, změň můj život. Ať začínám den čtením Bible. Změním svůj život a připravím se na to, abych šel do nebe. Ve jménu Pána Ježíše Krista.“ A pokud se připravíte, On způsobí ve vás to, že budete připraveni.
Pane, mluv k těmto lidem, mluv k nim o nebi. Ježíš zemřel proto, abyste mohli mít věčný život. Vy, kteří právě ležíte třeba v nemocnici. Požádejte o Bibli a modlete se tuto modlitbu se mnou, ať už jste kdekoliv: „Otče nebeský, prosím, spas moji duši. Dávám ti svoje srdce. Potřebuji tě, Ježíši, jsem tak osamělý. Bože, mluv ke mně, abych mohl být spasen. Vyučuj mě. Nechci zemřít, Ježíši, ale chci žít navěky.“ A smrt potom nad vámi nebude mít žádnou moc. A budete žít navěky. Bude to tak, jako kdybyste se probudili ze snu, najednou se vaše duše ocitne v nebi. Vaše duše se probudí a vy budete tancovat před Božím trůnem spolu s anděly. Vaše tělo tam na zemi může někde ležet, ale vaše duše bude s Bohem. Ať vám Bůh žehná, je moje modlitba.

Hudba v nebi
Nebe je plné hudebních nástrojů, a jejich zvuk jakoby vstupoval přímo do vás. Trubkami se například svolává shromáždění. Poté, co přestanou takto troubit, nastává okamžik, kdy mluví Bůh. V jedné církvi v Brazílii, kde pracujeme na díle Páně, máme 200-300 modlitebníků, kteří se tam modlí 24 hodin denně. Tohle je opravdu klíčový bod, udělal jsem vše tak, jak mi to Bůh ukázal v nebi. A také tam máme skupinu asi 40 trumpetistů. Dovedete si to představit, když začnou troubit? A tohle je církev Ducha svatého. Ale je to pořád nic proti tomu, když troubí v nebi 500 000 trubačů, a tyto nebeské trubky jsou větší, než ty pozemské. Někteří v nebi budete jako hudebníci, bude to vaše zaměstnání. Je tam i středisko pro hudbu a chválu. Viděl jsem tam anděly, jak hrají na triangly. Hudba v nebi, to je opravdu něco! Jednou mi někdo řekl: „V naší církvi nevěříme v hudbu.“ Zeptal jsem se ho: „Jdeš do nebe?“ odpověděl: „Ano“. „Tak se připrav na to, že nebe je plné hudby.“ Všechny druhy hudebních nástrojů jsem tam viděl, i vidličky, cimbály, harfy, triangly. Někdo řekne: „Cože? Vidličky v nebi?“ Ano, tisíce hudebních vidliček, a andělé tloukli do těchto vidliček a trianglů. Ale nebyl to takový zvuk, jako když někoho voláte na večeři, ale byl to krásný melodický zvuk. Zeptal jsem se: „Ježíši, mohu si zahrát na některý z těch nástrojů?“ Řekl mi: „Můžeš hrát, na jakýkoliv nástroj chceš. Během pár minut se na něj naučíš hrát.“ Tak jsem skočil za piano a hrál jsem na piano. Na zemi jsem se na piano neučil, ale v nebi jsem na něj hrál. Hrál jsem tam i na trubku. Představte si teď několik set metrů vysoké varhany, na které hrálo 6 andělů. Sedl jsem si mezi ty anděly a pomohl jsem jim na ně hrát. Když jsem zmáčkl klávesy, tak jejich zvuk vešel rovnou do mojí bytosti. Jsou tam i ukulele a také „mluvící trumpety“,do kterých foukáte Boží dech. Když jste do ní foukali Boží dech, tak začala zpívat srozumitelným hlasem.
V Oxfordu jsem viděl jedny z největších varhan na světě. Myslel jsem, že to je něco, ale nedá se to srovnat s těmi nebeskými varhanami. V nebi jsem se na ně naučil během několika minut s pomocí několika andělů a jejich zvuk mi procházel celou mojí bytostí. Sedl jsem tam i za bicí a mlátil jsem do bubnů. To bylo tak nádherné, učit se hrát na všechny ty hudební nástroje, že jsem se zeptal Ježíše, jestli tohle bude moje zaměstnání v nebi. Pán mi ale řekl, že tohle v nebi nebude moje práce. Řekl mi: „Percy, tvoje práce v nebi bude práce instruktora.“ Víte, studoval jsem práva a je to velmi náročné, protože ty zákony jsou v každém státě úplně jiné. Učíte se jak vytvářet různé dokumenty atd. Ale v nebi to je vše pod Božím vedením. Až budu v nebi, budu tam instruktorem Božího slova. Halelujah, jaká úžasná práce!
V nebi lidé nezpívají proto, aby zahnali smutek, ale proto, že jsou plni radosti. Proto jsme nazvali naši biblickou školu „Biblická společnost RADOST NEBE“
Hudba v nebi ti netrhá uši jako hudba tady na zemi. Pokud ale nechcete tuhle hudbu poslouchat a chcete dělat něco jiného, pak jednoduše máte tu schopnost, že si ji ve vašich uších vypnete, podobně jako když vypnete rádio. Nic vám tam není vnucováno proti vaší vůli. Také když něco nechcete vidět, tak nemusíte. Třeba právě chcete mít chvíli ticha a jít na tiché místo. Všechny vaše smysly tam máte pod kontrolou. Je tam dokonalá svoboda vůle. „Ten Pán je Duch, a kde je Pánův Duch, tam je svoboda.“ 2 Korintským 3:17 Bůh nikoho v nebi nenutí k tomu, aby Ho uctíval. Všichni Ho uctívají proto, že to je nádherný prožitek radosti. Také jsem tam viděl ten největší orchestr, jaký jste kdy viděli. Tak, jak hrají andělé na trubky a kytary, tak ještě nikdo nikdy na zemi nehrál. Je to zázračný pohled. Andělé hrají spolu s lidmi a také i my jsme se zapojili. Zpívali známou píseň „Svatý, svatý, svatý, Pán Bůh všemohoucí“ v nebeském jazyce. Potom, když hudba přestane, Bůh vztáhne svoji ruku a každý den jim žehná, když naslouchá této hudbě. Hudební nástroje na zemi jsou většinou jednobarevné, ale já jsem tam viděl tisíc nádherně modrých trubek. Nebe je plné barev. Už jste někdy slyšeli tisíc trumpet hrát najednou? Andělé tam hrají i na piana.
Bubny v nebi ale nezní tak jako na zemi, protože tam není pozemský čas. Není tam takový rytmus, jaký známe na zemi. Není v tom tempo, tak jako na zemi. Jejich zvuk jakoby vydával vibrace, které doznívají podobně jako triangl. Tato hudba se proto nedá nijak napodobit. Když v životě cítím nějaký tlak, tak začnu chválit Pána zpěvem.
 
Láska přesahuje zákon
Na té skále
„A všichni pili tentýž duchovní nápoj (neboť pili z duchovní skály, která šla za nimi, a ta SKÁLA BYL KRISTUS).“ 1 Korintským 10:4 NBK
Jan 8:2: „Za úsvitu potom přišel znovu do chrámu a všechen lid se scházel k němu. Posadil se tedy a učil je.“ Miluji vstávat brzo ráno a modlit se. „A tu k němu přivedli ženu chycenou v cizoložstvu a podle zákona Mojžíše měla být ukamenována.“ V nebi jsem mluvil s Mojžíšem o této ženě. Mojžíš mi řekl: „Slova Ježíše převyšují zákon. Jsou větší než zákon a jsou naplněny v lásce.“ Ježíš měl milosrdenství nad touto ženou: „Kdo je mezi vámi bez hříchu, ať hodí kamenem.“ Hřích je hřích, a jen skrze Ježíšovu krev může být očištěn. Ježíše jsem se na tuhle pasáž z Bible také zeptal. Jenom proto, že znáte zákon, že znáte celou Bibli od Genesis až po Zjevení, vám nedává právo k tomu, abyste někoho odsuzovali. Ježíš dal ale této ženě podmínku, aby s tím hříchem přestala. Mojžíš mi dále řekl: „To víš, museli jsme mít Zákon před tím, než přišel Ježíš.“ V nebi jsem tuto ženu, která byla přistižena při činu, zahlédl. Ježíš mi k tomu řekl: „Vidíš? Žádný z těch farizejů, kteří ji odsuzovali, zde není.“ Farizeové jsou venku, před těmi vnitřními branami nebe, zatímco tahle žena je před trůnem Božím. Nemluvím o jejím těle, které je pořád někde na zemi, ale mluvím o její duši. Bůh je Bohem lásky a milosrdenství. Ježíš pohleděl na Mojžíše a řekl: „Já jsem ta pravda, Mojžíši.“ A Mojžíš odpověděl: „Ano, ty jsi ta pravda, Ježíši.“ Nedostal jsem se do nebe skrze vlastní skutky, ale jen díky Boží milosti, pouze jsem se modlil modlitbu „intenzivní, vroucí touhy po Bohu“.
Židé si mě jednou pozvali, abych jim vyprávěl svoji zkušenost o nebi. Jedna židovská žena se mě tam zeptala: „Viděl jsi mého Mojžíše?“, „Ano, viděl.“ A co dělal můj Mojžíš? Řekl jsem jí: „Mluvil s Ježíšem.“ A vyprávěl jsem jí o tom, co jsem viděl a slyšel. Když to uslyšela, tak klekla na kolena a bylo vidět, jak jí po tvářích stékají veliké slzy. Řekla: „Díky Bohu za Mojžíše.“ Potom mi řekla, že chce přijít na moje shromáždění a chce slyšet víc o nebi. Tohle poselství, přátelé, získá jak Židy, tak i Araby. Je mi 83 let a vím, že hodně let mi už nezbývá, ale do posledního dechu ten život budu žít pro Pána. A všechna slova, která Ježíš řekl, jsou napsána na deskách v nebi. Slova Ježíše nebudou nikdy zničena. Starý zákon jsou jen stíny a předobrazy toho skutečného.
Také jsem se tam zeptal Mojžíše: „Ty jsi ta skála?“ Odpověď byla: „Ne, já nejsem ta skála.“ Ptal jsem se Petra: „Ty jsi ta skála?“ Petr odpověděl: „Ne, já nejsem ta skála.“ Potom Ježíš řekl: „Já jsem ta skála.“ Když řekl „na té skále“, nemyslel na Petrovi, ale na Ježíši. A brány pekelné ji nepřemohou.

Démoni v podobě krys
„Především však mějte jedni k druhým horlivou lásku, neboť láska přikryje množství hříchů.“ 1 Petrův 4:8 „Znamení pak ti, kteříž uvěří, tato míti budou: Ve jménu mém ďábly budou vymítati.“ Marek 16:17
Na jednom velikém stanovém shromáždění na Západě mě neustále různí kazatelé pobízeli, abych pozval jednu ženu, která údajně, když hraje na klavír, tak to stojí opravdu za to. Bylo to v době velkého probuzení na tom místě, kde došlo k tomu vzkříšení z mrtvých. A pamatujte, že když je probuzení v plném proudu, tak se ukáže i ďábel. Tak jsme tedy pro ni donesli na podium jeden extra klavír. Když začala hrát, hned jsem vycítil, že není něco v pořádku. Odpusťte mi ten výraz, ale mohl jsem z ní cítit „ďábla sexu“. Bůh mi řekl: „Běž k tomu klavíru.“ Když jsem k té ženě přišel, řekl jsem jí tiše: „Ženo, potřebuješ Ježíše,“ nato sebou cukla. Věděl jsem, že Ježíš není v jejím životě. Řekl jsem jí šeptem: „Nechtěla bys přijmout Pána Ježíše Krista do svého srdce?“
Nato ona vyskočila a zvolala: „Jsem ďábel.“ Tak vidíte, všichni si mysleli, že je to anděl, až nakonec přede všemi vyznala, že je ďábel. Zvolala: „Všechny jsem je podváděla.“ Ukázala prstem na jednoho kazatele a řekla: „S tímto kazatelem jsem se vyspala,“ pak ukázala prstem na dalšího a řekla: „S tímto jsem také spala.“ Tito kazatelé se začali jeden po druhém velmi rychle vytrácet ze shromáždění. Potom vyskočila asi jeden a půl metru do vzduchu a dopadla na všechny čtyři jako kočka.
Řekl jsem: „Vyjdi z ní, ďáble, ve jménu Ježíše Krista.“ A celé to shromáždění vidělo, jak jí z pusy začala vylézat spousta krys. Byly to krysy sexu, a když z ní vyběhly, tak utíkaly k ženám přímluvkyním, které seděly všechny v první řadě, a snažily se do nich dostat. Ale ony je začaly ve jménu Ježíše Krista vyhánět ven a některé musely ze sebe doslova setřásat, až je nakonec vyhnaly ven ze stanu. V té chvíli většina lidí byla tváří směrem k zemi a modlili se. Ke konci bylo vidět (a viděla to spousta lidí), jak jí z pusy vyšla poslední opravdu veliká krysa. Potom řekla: „Teď už se cítím opravdu dobře.“ Tak jsem jí řekl: „Teď běž a začni hrát na to piano.“ A řeknu vám, když na to piano začala hrát, tak už to nebyl ten moderní styl „boogie-woogie.“ Ale sestoupilo pomazání a lidé začali přicházet dopředu a v modlitbě začali odevzdávat své životy Ježíši Kristu. Proč? Protože jsem ji neodsoudil. Kdybych k ní přišel a přede všemi bych jí řekl: „Odejdi, ženo, máš v sobě ďábla,“ tak to by neudělalo nic dobrého, ale ta žena by se stala ještě horší než předtím.
Ty kazatele chtěli vyhodit ven ze společenství. Řekl jsem jim: „Hodíte je vlkům? Jste to právě vy, kdo potřebujete dát svůj život do pořádku.“ A to způsobilo, že tito kazatelé přišli dopředu a plakali v pokání. Tak začalo to veliké probuzení.
Udělal jsem s nimi to, co Ježíš, když přistihli tu ženu při cizoložstvu. A to způsobilo, že spousta lidí se obrátila k Bohu, když to viděli. Nevyhodil jsem je z jejich kazatelské činnosti, jak by se tomu běžně stalo někde jinde. Kdybych tak učinil, stali by se ještě horšími, než kdy předtím. Ježíš se zachoval jinak, než se chovají ty dnešní organizované církve. Jeden kazatel se mi dokonce chlubil: „Vykázal jsem jich 15 ze svého sboru.“ Řeknu vám pravdu, přátelé, ti farizeové, co odsoudili tu ženu chycenou při cizoložstvu, nejsou uvnitř v nebi, ale v tom vnějším obvodu. Dejte si dobrý pozor, ať neodsoudíte hříšníka, jinak skončíte ve vnějším obvodu nebe.
Jednou v Kanadě jsem šel na shromáždění, a už ode dveří bylo slyšet, jak hrají rockovou hudbu. Řekl jsem jim na rovinu, že tohle mým uším nedělá dobře a musel jsem jít pryč. Opravdová nebeská hudba ti uši takhle netrhá. Člověk, když se stane duchovním, tak spolu s ním se změní i hudba na zemi. Nemá to nic společného s rockovou hudbou. V nebi je obrovské množství různých hudebních nástrojů, ale není tam elektrická kytara. Takový zvuk tam není a varhany hrají skrze moc Boží.
Tohle probuzení začalo tak, že jsme se začali scházet k přímluvným modlitbám a říkali jsme si vítězové. Takové mocné věci se potom začnou dít skrze přímluvnou modlitbu a lásku k hříšníkovi. Zjevení Janovo 2:13 „Znám tvé skutky i to, že bydlíš tam, kde je satanův trůn, a že se držíš mého jména a nezapřel jsi mou víru ani v těch dnech, kdy byl Antipas, můj věrný svědek, zabit u vás, kde bydlí satan.“
Tohle je přesný opak toho, co dělala ta žena, která svým životem zapřela jeho jméno. A je spousta lidí v církvích, kteří si jen hrají na církev, ale ve skutečnosti ani nejsou znovuzrozeni. Nevyhazujte ale hříšníka z církve, nechte, ať pšenice roste spolu s koukolem až do času sklizně.
Jednou jsem byl na kázání, kde kazatel všechny odsuzoval kromě sebe a uvalil tak pocit odsouzení na celé shromáždění. Řekl lidem, že do nebe se dostane jenom pár lidí a on že je jedním z nich. Své kázání zakončil o červu v jablku, a tehdy jeden starý kazatel zavolal: „Bratře, ten jediný červ, kterého já vidím, leze v tvém žaludku, v tom jak kážeš.“ Chudák, prostě neměl tu zkušenost, byl to jen mladík a ještě neměl zkušenost snášení utrpení pro evangelium. Kdybyste seděli po Boží levici na tom trůně lásky, pak byste milovali všechny lidi. Láska přinese hříšníka k Bohu.
Neustále potkávám lstivé podvodné lidi. A takoví lidé jednou padnou, protože jeden od druhého dovedou jenom brát, a jeden druhého jen soudí. Myslí si, že právě oni jsou ti, kteří vše dělají správně. Ježíš nám ale ukázal tu cestu, ne aby ses choval jako král nebo mistr, ale musíš milovat svého bratra s takovou láskou, jakou miluješ sebe. To znamená, že ti není dovoleno, abys bránil svému bratru nebo sestře v tom, aby byli úspěšní.
 
11
Posvátné nádoby
Moc Ducha svatého
Víte o tom, že jste nádoba? To proto, abyste obsahovali Ducha svatého. A když máte Ducha svatého, pak jste se stali Jeho chrámem. V nebi jsem viděl různé posvátné nádoby plné Boží lásky, moci Boží, nádoby plné Otce nebeského a různých milostí. A jen Bůh se těchto nádob může dotknout. I ve Starém zákoně se píše o posvátných nádobách, které když někdo vzal a znesvětil, tak ho postihl Boží trest.
Nebeské vozy
Ježíš mi na náměstí Nového Jeruzaléma ukázal i můj vůz. Když jsme k němu přišli, řekl mi: „Tohle je tvůj kočár.“ Lidé obdivují auta tady na zemi, jako například Rolls-Royce nebo Caddillac, ale to vše je nic proti autům v nebi. Místo světel jsem měl po každé straně vytvarované hlavy cherubínů a sedadla byla vyrobena z toho nejjemnějšího materiálu, na kterém jsem kdy seděl. Nepotřebujete volant, je to řízeno mocí Ducha. Tohle vozidlo jede tam, kam požadujete. Bylo vysázeno diamanty a konstrukce byla z čistého zlata. Řeknu vám, já mám v nebi něco mnohem lepšího, než ty nejlepší a nejdražší auta na světě. Takovou rychlost, jakou tyhle vozy dosahují, žádné vozidlo na světě nemá, včetně těch nejrychlejších letadel. Na náměstí Nového Jeruzaléma jsem viděl něco jako obrovské garáže. Jsou o rozloze 1500 mil čtverečních, jejich povrch se podobá letadlové lodi a je z čistého zlata. Vozidla startují podobně jako vrtulník. Vyletí nejdřív do vzduchu a pak letí vysokou rychlostí. Mohou letět i pomalu nebo se zastaví ve vzduchu, abys mohl pozorovat okolí. Nikdy tam ale nedojde k žádné dopravní nehodě. Viděl jsem, jak několik tisíc vozidel najednou vzlétalo a klesalo a ani jedno se nesrazilo. Archandělé mají na starost dopravu.
V nebi se lítá tam i ven z nebe. Na zemi byste shořeli, kdybyste vyletěli do vesmíru s vaším autem. Viděl jsem tam lítat ve vzduchu i takové vozy, které byly veliké jak letadlo. Několik tisíc lidí do tohoto přepravního prostředku nastoupilo a letělo s ním po nebi. Někteří právě letěli ven z nebe, otevřely se brány nebe a oni vyletěli ven, zatímco jiní se zase vraceli zpět z výletu. Dopravní prostředky nepotřebují žádné palivo, protože jedou na moc Ducha. Nebe je plné aktivity. Těším se tam.
 
Pole květin
Vždy jsem měl rád květiny, a v nebi mi Ježíš řekl: „Nechtěl by ses podívat na pole květin?“ Představte si celé pole květin. Vzal mě tedy k trůnu a tam byly růže, tulipány a miliony akrů různých květin. Rád bych vzal některé ženě a ukázal jí to. Vůně těchto květin je nádherná. A ty růže a tulipány v nebi jsou mnohem krásnější, než ty na zemi. (pozn. překladatele: Jedna sestra mi řekla, že růže v nebi na sobě nemají trny.)
Zeptal jsem se, z čeho ty květiny rostou, protože v nebi není půda tak jako na zemi. Bylo mi řečeno, že rostliny v nebi přijímají výživu přímo z Ducha Božího. Rostou ze zlatého prachu, který slouží jako základní půda v nebi. Tyto květiny nikdy nevadnou, i když si je utrhnete a dáte do vázy. Jak by se vám líbilo procházet se v zahradě plné všech možných překrásně voňavých květin o rozloze několik tisíc kilometrů čtverečních? Jednou na shromáždění jsme pocítili vůni květin, která přicházela z nebe.
Výhody v nebi
Jednou se mi někdo chlubil, jakou má dobrou práci, že má 1100 dolarů čistého za měsíc, k tomu spoustu výhod a zdarma oblečení pro celou rodinu. Zdarma porodnici, má firemní kreditní kartu a s ní může jít zadarmo do jakékoliv restaurace na světě a najíst se. Jeho výhody mají desetkrát větší cenu než jeho čistá výplata. Ale počkejte, až půjdete do nebe, uvidíte, jaké tam dostanete výhody. Za prvé: žádné nemoci, to je výhoda, dokonalé poznání, to je výhoda, dokonalá moudrost, to je výhoda, transport zdarma, kamkoliv chceš jet, to je výhoda, žádný zármutek, to je výhoda, plná radost a budeš umět překrásně zpívat, to je výhoda. Vše je zaplaceno. Další výhoda je, že budeš mít takovou mysl, že když jsem stál na ulici a mluvil jsem s někým, tak ve stejnou dobu jsem si vychutnával zvuk těch zvonů, které jsou na vrcholu trůnu Božího. Máte mysl Boží, chválíte Boha a přitom děláte několik věcí naráz. Nepotřebujete tam kapesník na smrkání, ani jednou po celou věčnost už nebudete potřebovat smrkat. Také se nepotřebujete sprchovat, nic vás nešimrá ani nějak nepříjemně nekouše, vše je naprostá dokonalost. V nebi bude úžasná radost. Deprese je od ďábla, způsobuje rakovinu a spoustu nemocí. Tam ale nemáš žádnou úzkost. Je tam radost nevyslovitelná a nepopsatelná. Až půjdete v nebi s Ježíšem, pak poznáte, co je to plná radost, břicho vám při tom radostí poskakuje. Budeš věčným občanem nebe na věky věků. Také tam máš neustálé vítězství. Budeš se tam procházet a navštěvovat různé lidi a nemusíš mít k tomu žádné zvláštní povolení. Ovoce nebe je lahodné a nepotřebuješ spánek. Není tam totiž noc ani únava. Jsou tam nebeské dny a dokonce budeš mít něco jako nebeskou snídani. Není tam potřeba policie, nikdo tam proti vám naprosto nic nemá. Cítíš se velmi v bezpečí, jako v arše záchrany, cítíš to a víš, že jsi v bezpečí na věky věků.
Také máte schopnost lítat mezi ptáky. Můžete letět spolu s jakýmkoliv ptákem po nebi. Tohle jsou jen některé nebeské výhody.
Smlouva s těmi co získávají mnoho duší
Také mi bylo vysvětleno, že když tady na zemi je člověk, který získal mnoho duší a pak se rozhodne, že udělá něco zlého, tak ho Bůh raději vezme k sobě. Prostě ho nenechá, aby tu zlou věc vykonal. Tito lidé jsou spaseni, ale jen tak jako skrze oheň.
Budova na výrobu oblečení
„Královská dcera v celé své slávě již čeká uvnitř, svůj šat má PROTKANÝ zlatem. V zářivém oděvu ji vedou králi a za ní její panenské družky, k tobě je uvádějí“ Žalm 45:14,15 CEP
Ježíš se mě zeptal: „Percy, chceš se jít podívat na místo, kde se vyrábějí roucha?“ Uviděl jsem budovu, ve které je deset tisíc andělů, kteří vyrábějí různé oblečení. Vše to dělali ručně. Hotová roucha jsou tam zavěšena v řadách po stěnách. Dělají tam také naše svatební roucha. Nebudete tam totiž nosit jen jeden druh roucha. Budete nosit různá roucha k různým příležitostem. V továrnách na zemi lidé sledují hodiny, až půjdou konečně domů. A vůbec tyhle lidi za to neodsuzuji. Ale tito andělé při práci nádherně zpívají. Když jsme je tak pozorovali, Ježíš poznamenal: „Jak nádherně pracují, že?“. V nebi není lenost, každý tam má svoje zaměstnání, které ho ale strašně baví.
Co mě udivilo, bylo to, že na každé roucho mají vaši přesnou míru. Každé roucho je jiné a každé má jinou velikost. Všechny ale mají v sobě Ducha Božího, což je spravedlnost svatých. Když bude naše tělo vzkříšené, pak z hrobu vyjde nahé, tak jak jste přišli na tento svět. Až začneš stoupat vzhůru, bude ti přes hlavu navlečeno tohle svatební roucho. Takhle mi to bylo vysvětleno. Před trůnem Božím pak budeš stát oblečený. V nebi jsem nebyl nahý, ale měl jsem roucho spravedlnosti Boží stejně jako Ježíš. „A jako jsme nesli obraz toho, který byl z prachu, tak poneseme i obraz toho nebeského.“ 1 Korintským 15:49 Nenechte si, přátelé, namluvit, že v nebi budete jen nějaké mystické seskupení plynů nebo reinkarnace nějakého ptáka. Jsme stvořeni k Božímu obrazu a Bůh nás nádherně obleče. Proto věřím, že se máme i tady na zemi pěkně obléknout.
 
Soud začne od domu Božího
Víte, již jsem tady na zemi nějakou dobu a mezitím někteří odešli do nebe. Viděl jsem lidi, kteří chodili do církve, ale nikdy Bohu plně nesloužili a stále něco měli se světem. To jsou ti, kteří jsou vyučováni a připravováni v tom vnějším obvodu nebe. Jsou obmytí krví Ježíše, ale budou muset projít hodně dlouhým procesem očišťování. Tito budou muset jít před soud trůnu. Řeknu vám pravdu: „Soud začne od domu Božího,“ a nikoliv na této zemi. Četl jsem velmi jasně ten nápis, který byl v nebi na oltáři: „Tohle je dům Boží.“
Nebeská armáda
Ježíš mi řekl: „Chci ti ukázat svoji armádu.“ Cestovali jsme tedy, abychom si ji mohli prohlédnout. Zdálky jsem mohl vidět desetitisíce desetitisíců a tisíce tisíců andělů s bílými koňmi. Nedaleko od trůnu je obrovské území, kde je tato armáda cvičena. Je cvičena k tomu, aby dovedla svázat ďábla a všechny jeho služebníky a naházet je do bezedné propasti. Tahle armáda sestoupí na zem spolu s Kristem u Armagedonu a přinese konec tomuto bezbožnému světu. Na zemi zpíváme píseň: „Jsem v Boží armádě, v armádě našeho Pána.“ Přečteme si pozorně tyto verše: Zjevení Janovo 5:11-14, a 6:1 „A viděl jsem a slyšel hlas mnoha andělů okolo toho trůnu, těch bytostí a těch starců; a JEJICH POČET BYL DESETITISÍCE DESETITISÍCŮ A TISÍCE TISÍCŮ a volali mocným hlasem: Hoden je ten zabitý Beránek přijmout moc a bohatství, moudrost a sílu, čest a slávu i chválu.“ …“Dále jsem viděl, jak Beránek otevřel první z těch pečetí, a slyšel jsem jednu z těch čtyř bytostí, jak řekla hromovým hlasem: Pojď a dívej se A hle, spatřil jsem bílého koně a ten, který na něm seděl, měl luk. Byla mu dána koruna a on vyjel ve vítězství, a aby zvítězil.“
Tyto koně byly tak bílí, jak si jen tu nejbělejší barvu dovedete představit. Ježíš tam seděl na jednom z těchto překrásných koní, zatímco mi tuhle armádu ukazoval a řekl mi: „Tohle je moje armáda.“ Nezapomeňte, že Ježíš sedí se svým tělem na trůnu a zároveň ho můžete vidět na mnoha místech najednou v duchovní formě. Tahle ohromná armáda již sehrála aktivní roli v historii při mnoha událostech. Bůh ale připravil tuto velikou armádu, aby jednoho dne spolu s ním sestoupila z nebe při té poslední bitvě u Armagedonu. Dokážete si teď představit tuto armádu andělů na bílých koních s plamennými meči? Tito andělé byli vysocí dva a půl metru. Když jsem tak hleděl na tuhle armádu, tak mi Ježíš vysvětlil, jak v nebi nastala válka s Luciferem a jak ho Bůh z nebe srazil dolů. Hleděl jsem před sebe na koně s nádherně velikýma očima a ten kůň zase hleděl na mě. Když jsem ho pohladil, on ucítil můj dotek a řekl: „Chvála Bohu.“ Bible říká: „Všechno, co má dech, ať chválí Hospodina! Aleluja.“ Žalm 150:6 (CEP) Potom mi Ježíš řekl: „Percy, nasedni na koně,“ tak jsem nasedl a seděl jsem na tom koni společně s Ježíšem. Tehdy jsem si uvědomil, že je tam tak veliká moc, že Bůh může převzít vládu nad tímto světem v několika málo sekundách, se svojí slávou a realitou. A Bůh to udělá, bude to po vytržení při bitvě u Armagedonu. Události posledních dnů se rychle blíží ke konci. Nejdřív ale přijde to veliké probuzení a církev zažije vytržení. Bude to ve skutečnosti boj mezi mocnostmi ďábla a Boha. Řeknu vám, že nejsme daleko od bitvy u Armagedonu. Příchod Páně je velmi blízko.
Moc Ježíšova
Potom jsme s Ježíšem cestovali po nebi, aby mi ukázal ještě další armádu. Tato další armáda se nachází v jiné části nebe. V nebi jsou různá taková centra a města. Viděl jsem tam další vojenskou základnu, kde Ježíš cvičí svoji armádu andělů v boji. Cvičí je, jak bojovat s mocnostmi temna. Tato armáda je určena k tomu, aby zničila hlavní démonické vedení v povětří. Vyrazí kupředu, až dá Bůh příkaz. A to ještě předtím, než dojde k vytržení a společně nás potom do nebe při vytržení bude doprovázet. Porazí ducha závisti, žádostivosti, nečistého sexu a všechny tyto duchy. Vyčistí nejdřív to povětří od všech nečistých duchů, aby nevěsta mohla projít bez problému ve vytržení vstříc Pánu. Nejsou tam ale žádné zbraně hromadného ničení jako na zemi. Je to duchovní armáda, která porazí símě satana. Tohle místo není pojmenováno „vojenská základna“, ale „Moc Ježíšova.“ Andělé tam mají celkem devět hodností a Ježíš tuhle armádu trénuje každý den kromě neděle.
Pád Lucifera
Prohlížel jsem si tuhle mocnou armádu a Ježíš mi vysvětlil, co se tehdy stalo v nebi. Ve starém nebi začal jednoho dne Lucifer žárlit na Boha a sám chtěl usednout na trůn. Dokonce se snažil pokoušet i Ježíše a sliboval mu podíl na království. Nastala bitva a se svými následovníky byl svržen z nebe. „Tehdy se na nebi ukázalo jiné znamení: hle, veliký rudý drak se sedmi hlavami a deseti rohy, a na těch hlavách sedm korun. Jeho ocas vlekl třetinu nebeských hvězd a svrhl je na zem.“ Zjevení Jana 12:3 Ježíš mi vysvětlil, jak se tohle stalo. Když jsem letěl do nebe, tak jsem kolem něho viděl miliony hvězd, které zpívají a oslavují Pána. Jsou to vlastně andělé, kterých jsou miliardy a lítají kolem nebe. Když satan prohrál tu bitvu a byl svržen z nebe, tak s sebou strhl třetinu právě těchto hvězd. Job 38:7: „Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?“ A satan potom lstivě převzal vládu nad naší zemí. V zahradě Eden pokoušel Evu skrze hada a ona podlehla. Ďábel a jeho démoni potom způsobili to, že na tuto zem přišla veškerá nemoc a zlo. Tato planeta upadla. Jak hrozná věc, že Satan převzal tento svět. Není divu, že je tady tolik problémů. Klíč ale leží v tom, že zapomeneme na démony a přijdeme ke Kristu. Zapomeňme na moc ďábla a pojďme k Ježíši. On je ten, který drží ty klíče od smrti a života.
Galerie vítězství
Jozue 4:6,7: „To bude mezi vámi na znamení. Až se v budoucnu budou vaši synové vyptávat: Čím jsou pro vás tyto kameny?, odpovíte jim: Vody Jordánu se rozestoupily před schránou Hospodinovy smlouvy; když procházela Jordánem, vody Jordánu se rozestoupily. Tyto kameny budou Izraelcům PAMĚTNÝM ZNAMENÍM NAVĚKY."
Také jsem v nebi viděl něco, co vypadalo jako galerie. Byla to galerie na upomínku toho, co Bůh pro nás vykonal. Všechno bylo živé a v pohybu. Bylo tam i živé panorama života Ježíše. Není tam nic mrtvého. Není to jen nějaký obraz, ani to není obraz v pohybu, ale vejdete přímo dovnitř a všechno je tam přesně tak, jak to tehdy bylo. Je tam replika (reprodukce) Golgoty ve chvíli, kdy Ježíš porazil hřích, a pamatujte, že to vše není připomínka hříchu, ale vítězství. Tam byl ten Beránek zabitý. Ježíš řekl: „Tohle jsem já, když jsem byl poslán Pánem.“ Je to živá replika Golgoty. Bylo tam něco jako sklepení a tam Ježíše bičovali. Viděl jsem ho, jak visí na kříži a potom vychází z hrobu. Viděl jsem reprodukci místnosti ve chvíli, kdy Duch svatý sestoupil o letnicích na těch sto dvacet lidí. Potom jsem viděl oltář a nad ním stál muž s nožem v rukou. To byla oběť Izáka. Jdete tam jakoby do velkého gigantického chrámu a tam vidíte reprodukci života Ježíše. Na jednom z těchto míst byl nápis: „Smrt již více není.“ Ve chvíli, kdy jsem to viděl, tak jsem dostal obrovskou radost, protože v nebi už nebude smrt ani pláč, kromě té půlhodiny, kdy bude země vzpomenuta. Ježíš mi řekl: „Percy, chci ti něco ukázat“ a zavedl mě na místo, kde byl normální pozemský dům. „Percy, tohle je ten tesařský obchod, ve kterém jsem pracoval jako tesař.“ Byl tam i Lazar, jak právě vychází z hrobu. Viděl jsem, jak tam Ježíš uzdravuje toho slepého u jezera. Můžete tam jít i do Egypta a podívat se, jak vypadal za starých časů. Je tam celý Egypt, i s těmi velkými pyramidami. To je to, čemu já říkám živá Bible. Je tam naprosto všechno z Bible. To nejlepší z toho ale je život Ježíše. Je tam chrám, ve kterém Ježíš tehdy vyučoval. Řekl mi: „Tady je ten chrám, do kterého jsem vešel, když mi bylo 12 let,“ a tam jsem viděl Ježíše ještě jako chlapce, jak tam mluví. Vešli jsme také do zahrady Getsemanské. Bylo tam i Mrtvé moře, podél jehož pobřeží Ježíš chodil.
Zjevení Janovo 5:6: „A hle, spatřil jsem, jak uprostřed trůnu a těch čtyř bytostí a uprostřed těch starců stojí Beránek JAKO ZABITÝ.“ To je přesně to, co jsem viděl před tím oltářem Božím. Viděl jsem beránka JAKOBY zabitého. Z jeho nohou jakoby tekla krev. „Jako zabitý,“ je to reprodukce v podobenství Golgoty. Pod tímto beránkem je kaluž krve. A tohle je skutečná věc, kterou v nebi vidíte. Je to symbol Beránka Božího Ježíše Krista, který byl zabit pro naše přestoupení. Nechcete už teď konečně jít do nebe, přátelé?
 
12
Různé národy
Různé charakteristické vlastnosti
„A národové lidí k spasení přišlých, v světle jeho procházeti se budou,…A SNESOU DO NĚHO SLÁVU A ČEST NÁRODŮ. A nevejdeť do něho nic poskvrňujícího, anebo působícího ohyzdnost a lež, než toliko ti, kteříž napsaní jsou v knihách života Beránkova.“ Zjevení Janovo 21:24-27
Když jste v nebi, není to tak, jak si někteří představují, že vaše mysl naprosto vypne a nebudete si pamatovat nic z toho, co se stalo na zemi. „A zpívali novou píseň: Jsi hoden vzít tu knihu a otevřít její pečeti; neboť jsi byl zabit A VYKOUPIL JSI NÁS Bohu svou krví z každého pokolení a jazyka, lidu i národa.“ Zjevení Janovo 5:9 Takže si pamatují to, že byli vykoupeni. Mnozí se mnou v nebi sdíleli svoje svědectví. To, čím jste zhřešili, je pod krví Ježíše a nikdy vám to nebude připomenuto, říkáte ale svoje svědectví jako připomínku vítězství nad smrtí.
V nebi jsem viděl i Eskymáky. V Amazonském pralese jsme objevili kmen Indiánů, který měl modrou barvu kůže. Věřte tomu nebo ne, ale je to tak. V nebi jsou lidé doslova ze všech kmenů a jazyků. Jsou tam bílí, černí, hnědí, žlutí, modří, rudí, ale všichni vypadají krásně, protože jsou proměněni Duchem Božím a mají na sobě Boží slávu, která z nich vyzařuje. Co mě udivilo, bylo to, když jsem slyšel, jak zpívají některé křesťanské písně ve stylu jejich národnosti, když byli na zemi. Některé z těchto písní jsem znal ze země. Tohle Otec nebeský udělal proto, aby nás potěšil. Pavel v 1Kor. 15 mluví o tom, že „tělo a krev dědičně království neobdrží“. Tohle smrtelné tělo nemůže do nebe vejít tak jak je, ale musí být nejdříve proměněno. Tam nic nečistého nevstoupí: „Toto pomíjivé totiž musí obléci nepomíjivost a toto smrtelné musí obléci nesmrtelnost.“ 1 Korintským 15:53 Jednoho dne budete v nebi i s tímto oslaveným tělem. Není to úžasné? Všiml jsem si, že lidé v nebi nesou určité charakteristické vlastnosti, které měli i na zemi. Není to tak, že když vejdete do nebe, tak jste najednou někdo naprosto jiný. Není to ani možné. Z toho důvodu už tady na zemi se musíte připravit, abyste nemuseli zůstat před těmi branami. Protože jak je psáno: „Pokoje následujte se všechněmi a svatosti, bez níž žádný neuzří Pána.“ Židům 12:14 Někteří si představují, že když budou v nebi, tak budou malí nazí andělíčci s harfou v ruce a budou se vznášet na obláčku. Tohle jsou všechno jen lidské představy. Písmo jasně říká: „A jakož jsme nesli obraz zemského, tak poneseme obraz i nebeského.“ 1 Korintským 15:49
Mluvil jsem tam s více jak sto lidmi, které jsem někdy potkal na zemi. Na jednom shromáždění jsem dal výzvu a 75 žen přišlo dopředu, aby přijaly Pána Ježíše. V nebi ke mně jedna z těchto žen přišla a řekla mi celý svůj příběh. Řekla mi, že chtěla na zemi spáchat sebevraždu kvůli problémům, které měla v životě. Ale místo toho přišla dopředu, přijala Ježíše Krista a dnes je v nebi.
Potom ke mně přišla jiná žena a řekla mi: „Mluvil jsi se mnou tehdy ve vlaku a přesvědčil jsi mě. Teď jsem v nebi!“ Vzpomínám na jednu sestru, která cestovala spolu s námi a s mojí manželkou na Bahamách. Když mě v nebi uviděla, začala na mě volat: „Bratře! Bratře! Co tady děláš!?“ Odpověděl jsem: „Moje duše je zde.“ A měla z toho takovou radost, že začala tancovat. Na první pohled jsem tam poznal jednoho výborného kazatele, který však ukradl při obchodování 100 000 dolarů. Všechno to pak vrátil, tak velké činil pokání.
Také kazatele dr. Prize jsem tam potkal a bylo to krásné setkání, řekl mi: „Vím, že tady dlouho nezůstaneš.“ Řekl bych, že jsem tam potkal několik set známých. Jedna sestra mi tam řekla: „Není to nádherné, že jsme na tak překrásném místě?“ Jako dalšího jsem potkal kazatele Gypsy Smitha z Anglie. Gypsy Smyth byl romského původu. V Anglii je spousta Romů. Tito Romové jsou zvláštní lid. Pocházejí z východu a kdysi jezdili na vozech taženými koňmi. Smith získal pro Boha tisíce lidí, hlavně Romů. Byl to úžasně mocný kazatel. Mohl vzít například květinu a nádherně jí připodobnit k evangeliu. Mluvil o tom, jak vyrůstá ze semínka až po samotný květ. A nebo měl celé kázání o svíčce, všechno dokázal rozvinout tak, že to spoustu lidí přivedlo k Bohu. Mezi sebou jsme však nemluvili romštinou, ale nebeskou řečí. Řekl mi: „Ahoj, Percy, jak se máš?“, „Moc dobře a co ty?“, „Mám se velmi pěkně.“ Potom jsme si povídali a vykládal mi: „Když jsem byl na zemi, chtěli ze mě udělat kočovného Roma jako byli oni, byli totiž nadšení z toho, že jsem viděl anděla. I krásné romské dívky mě měly rády. Vždycky mi říkaly: „Pojeď s námi.“ Ale já jsem nešel, protože můj otec mě nepustil. Ptali se mě: „Ty jsi viděl anděla?“ Tak jsem si sedl s nimi do jejich karavanu kolem takových malých čínských kamen a tam jsme spolu jedli a já jim o tom vyprávěl.“ Jedna z těchto kočovných dívek byla v nebi spolu s ním. Těchto Romů tam byly tisíce. Byli tam spolu s ním. Proto říkám, že se vyplatí kázat evangelium, opravdu se to vyplatí kázat Boží slovo.
Další, koho jsem potkal, byl jeden misionář z Kentucky. V USA měl postavenou pěknou sborovou budovu a chatu. Odjel ale do pralesů a tam zůstal na misijním poli čtyřicet let. Bylo to již před mnoha lety, v té době tam nebyla žádná zařízení jako dnes. Byl povolán Bohem, aby šel do pralesů Jižní Ameriky a tam založil církev. Byl to takový člověk, který neměl moc vzdělání. Ale měl Boha a jedinou knihu, Bibli. Oženil se s Indiánkou a viděl tři pokolení lidí kolem sebe, kteří ani neuměli anglicky. Tak moc se s těmito Indiány smísil. To je to, čemu já říkám opravdový misionář. Měl kytaru, ale zbyla mu na ní jen jedna struna, na kterou stále hrál. Tak mě požádal, jestli bych mu nějaké struny nekoupil. Moc se v tom nevyznám, tak jsem mu jich napříště donesl celou krabici. Odešel, aby byl s Ježíšem, ale jeho potomci převzali celou tu službu i s jeho kytarou a do dnešního dne slouží věrně Bohu.
V nebi jsem viděl, jak ke mně z dálky někdo přichází. Až ke mně došel blíž, uviděl jsem, že má v rukou kytaru, jakou jsem doposud ještě nikde neviděl. Řekl bych, že byla alespoň třikrát až čtyřikrát větší než normální kytara. Řekl mi: „Od té doby, co jsem v nebi, tak mi nepraskla ani jedna struna. Boží struny jsou dokonalé, mohu hrát jak hlasitě chci a nikdy se nerozladí. Byl to ten misionář, kterému jsem tehdy koupil ty struny.“ V nebi jsem neviděl elektrické kytary. A varhany tam nepotřebují elektřinu, vydávají zvuk skrze moc Boží. Také jsem tam potkal sestru, která hrávala v mém sboru na piano a občas jsme hráli i společně. Do nebe s sebou přinesla tento talent a viděl jsem ji tam hrát na piano několikanásobně větší než pozemské.
Také jsem znal jednoho velmi podivného misionáře z Norska, který všude, kde byl, jezdil na kole a zvonil na zvonek. V nebi jsem ho viděl, jak jede na kole a zvoní tím zvonečkem na kole k slávě Boží. Bůh to udělal, aby ho potěšil.
Jedna stará paní v církvi vždycky hrávala na takový španělský hudební nástroj podobný valše. V nebi jsem ji pak viděl, jak hrála na tuto španělskou valchu lépe než na varhany. Potkal jsem tam i jednoho misionáře, jehož tělo nikde nemohli najít. V nebi jsem ho potkal i s jeho tělem. Řeknu vám, že chodil tak blízko s Bohem podobně jako Enoch, že Bůh si ho vzal podobným způsobem. Takovou milost bych chtěl také mít.
Hluboké rodinné kořeny v nebi
Efezským 3:15: „Z něhož se nazývá veškerá rodina na nebi i na zemi.“
Je pravda, když se říká ,že „rodina, která se modlí spolu, zůstává spolu.“ K večeru společně čtou Bibli a modlí se. My jsme měli takový život. I v nebi jsem viděl rodiny pohromadě. Není tam ale stáří, takže nakonec si podle věku budete všichni rovni. Tyto rodiny ale sahají hluboko do rodinných kořenů. Jedna rodina, kterou jsem tam viděl, měla několik set členů. Rodiny ale v nebi mají nové jméno. Také se neschází na základě jejich tradice. Viděl jsem, jak nějaká vdova vešla do nebe a tam ji čekal její manžel. Objali se a měli velikou radost, protože jsou oba spaseni. Přišla ale i její matka a matka té matky a tak dále, až jich tam bylo několik set pohromadě. Co dělají tedy poté, když se setkají? Nejdříve je tato duše zapečetěna Bohem pro věčnost a potom mohou jet klidně na společný výlet v nebeském voze. Jsou tam vozy malé i velké, pro jednoho, pro dva nebo několik set i tisíc lidí. Takže můžete vzít vaši milovanou manželku a letět na výlet třeba do hor. Teď mluvím o duši. Ale jednoho dne vaše duše přijme vaše oslavené proměněné tělo a pak tam budete navěky i s tímto tělem.
Rodina na zemi i na nebi
Satan se chtěl povýšit a sám chtěl dosednout na trůn. A to byla výzva Bohu. Potom prohrál a byl Bohem vyhozen z nebe. Přál bych si, aby šel někam jinam, ale přišel zrovna na naši planetu. A od té doby stále Boha vyzývá. Skrze Satana přišla smrt a pád člověka.. Proto člověk zkoumá, jestli je život po smrti. A je spousta záznamů lidí, kteří šli do nebe. Ale ten nejlepší záznam je v Bibli. Když byl Pavel na cestě do Damašku, aby zatkl křesťany, uslyšel hlas „z nebe.“ Hned tady máte důkaz, že nebe existuje. „Já jsem Ježíš, kterého pronásleduješ.“ Někteří lidé věří, že skrze spiritismus mají kontakt třeba se svým strýcem. Ve skutečnosti tomu je úplně jinak, ďábel to dokáže napodobit, nevěřte tomu. Ale existuje určitý druh kontaktu, který se děje skrze lásku, pokoj a radost v Duchu svatém. Bible mluví o tom, že lidé budou mít sny a vidění od Ducha svatého. Někteří třeba mohou vidět ve snu svoji babičku. Duše vypadá naprosto stejně jako vaše tělo. Musíte hledat Boha vírou. Člověk je složen z ducha, duše a těla. „Duch Panovníka Hospodina jest nade mnou, protože pomazal mne Hospodin, abych kázal evangelium tichým. Poslal mne, abych uvázal rány.“ Izajáš 61:1 Tohle je ten kontakt, který máme, a který měl Ježíš. Je to skrze Ducha Páně, protože Bůh je Duch. Cítíte někdy tohoto Ducha Páně, jak se ve vás pohybuje a to je ten pocit věčného života ve vás. Bez něho jste mrtví. A vy cítíte, že Duch Boží sestupuje na vaše tělo. Tento Duch Boží vás spojuje s mocí Ducha svatého v nebi. Bůh v nebi kontroluje veškerou aktivitu v nebi skrze svého Ducha. Než jsem šel do nebe, tak jsem ve snu například viděl svoji matku a veliký bílý trůn.
Anděl věčného evangelia
„Spatřil jsem také jiného anděla, letícího prostředkem nebe, který měl věčné evangelium, aby je kázal těm, kteří bydlí na zemi - každému národu, pokolení, jazyku i lidu.“ Zjevení Janovo 14:6 NBK
Jedna žena, která poslouchala tyto pásky, byla nejdřív velmi skeptická. Poté, co si je ale všechny poslechla, tak řekla, že teď již plně věří tomu, že jsem byl v nebi. Jaká to změna! Abyste mohli zažít vytržení do nebe tak jako já, tak musíte splnit určité požadavky. Tak jako Eliáš a další. Moje služba kdysi byla ta, že jsem sloužil uzdravením. Viděl jsem lidi uzdravené z rakoviny a ze spousty nemocí. Ale dnes je moje služba ta, že nesu poselství o nebi.
Viděl jsem tam anděla, který řekl: „Já jsem ten anděl věčného evangelia.“ Evangelium je věčné a přichází z nebe. Není to jen nějaké učení, na němž pak založíte takzvanou „místní církev“. Bůh mi řekl, co to věčné evangelium je. Věčné evangelium je pečeť, která je na tobě. Slovo Boží je zakotveno v nebi, a já jsem viděl to věčné evangelium jako pečeť. Jsi zapečetěn pro věčnost. Evangelium samozřejmě znamená „dobrá zpráva“. Je to pečeť evangelia. Jsi zapečetěn na věky věků pro věčnost. Děje se to takto. Když se naprosto zasvětíte Bohu, podobně jako jsem se mu zasvětil v džungli, pak to věčné evangelium je přineseno do vašeho života. Někteří lidé věří, že nějakým způsobem budou vírou jednoho dne spaseni. Ale věčné evangelium je ustanoveno ve vaší duši a srdci. Tohle není takzvaná „věčná jistota“, ale skrze víru je to vsazeno do vaší duše.
Viděl jsem tohoto nádherného anděla letět po nebi. Stáli jsme u nebeského okna, kudy ten anděl věčného evangelia letěl. Odtud je tohle evangelium vyléváno. Je to pro lidi, kteří říkají: „Bože, já se ti zasvěcuji, chci ti sloužit dnem i nocí v modlitbách.“ A je to nádherný pocit. Je to realita, do které vstoupíte. A je to pro ty, kteří se modlí, aby byli cele posvěceni, podobně jako já jsem se modlil. Věčné evangelium je požehnání, bylo to okno požehnání, ve kterém jsem to viděl. Viděl jsem, jak ten anděl věčného evangelia přiletěl a na lidi, kteří se modlili, vylil tohle požehnání. Tento anděl přiletěl od trůnu přes celé nebe. Vypadal velmi přesvědčivě a plný autority. Tomuto andělu byla dána moc prohlašovat tohle evangelium, Bůh mu dal tuto moc. A Ježíš mi řekl: „Percy, to je to, co se stalo ve tvém životě. Máš to věčné evangelium v sobě tak pevné.“
 
Okno do věčnosti
„ Ale v těchto posledních dnech mluvil k nám skrze svého Syna, jehož ustanovil za dědice všeho a skrze něhož také STVOŘIL SVĚTY.“ Židům 1:2 NBK „SVĚTY byly uspořádány Božím slovem.“ Židům 11:3 NBK „NEMAJE POČÁTEK DNÍ ANI KONEC ŽIVOTA.“ Židům 7:3 NBK
U nebeských oken mi Ježíš řekl: „Percy, ukážu ti věčnost.“ Někteří křesťané mají letáky s nápisem: „Kde strávíte věčnost?“. Ale nemají ani nejmenší ponětí o tom, kde se věčnost nachází. Ježíš mi ukázal věčnost. „Kde tedy strávíte věčnost?“ Když jsme došli k těmto oknům nebe, kterých je tam opravdu hodně, Ježíš mi řekl, abych sklonil hlavu. Poté položil prsty svých rukou na moje oči a řekl mi: „Teď, Percy, pohleď do věčnosti, odkud jsem přišel Já a můj Otec.“ Když jsem se podíval, uviděl jsem tu nádhernou realitu! Bylo tam něco jako nekonečný tunel a po každé straně tohoto tunelu byly různé planety. Byly to různé světy, jeden svět vedle druhého, jak daleko jste jen mohli vidět.
Tyto planety nebyly prázdné a pusté. Ale překrásné a barevné. Dokážete si představit, že se díváte do věčnosti? Zdálo se, že ty planety snad neberou ani konce. Zeptal jsem se Ježíše: „Co je na těchto planetách? Bydlí tam někdo?“ A Ježíš mi odpověděl: „Je tam více mého stvoření, Percy. Každá z těchto planet je obydlená. Jsou tam bytosti a andělé, kteří nikdy nesklonili svá kolena před ďáblem a slouží Bohu. Až se vrátíš zpět do nebe, tak tě tam nejprve vezmu na výlet spolu s dalšími, které k tomu zvlášť vyvolím. A tehdy teprve pochopíš, co to je věčnost.“ Potom přiletěli andělé těchto planet a ukázali se mi. Tito andělé jsou Boží stvoření, takže vypadají podobně jako člověk. Čím dál jsem hleděl, tím širší byl tento tunel, ale nebylo tam nic tmavého, vše bylo v různobarevném světle. Není tam žádné slunce ani měsíc, ale Boží přítomnost tam vše osvěcuje. Viděl jsem tam slavné věci, které Bůh stvořil. Když jsem hleděl skrze tohle okno, Ježíš mi vysvětlil, že když Bůh vycházel z věčnosti, pak všude, kudy šel, začal tvořit tyhle planety. Všude stvořil život a živé bytosti. Život je v Bohu a Bůh je Bohem živých. Bůh vyšel z věčnosti se svým Synem. Není to nádherné? Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného syna za nás, aby přišel na tento svět, byl ukřižován a dal nám věčný život ve věčnosti.
Ze země do nebe je to asi dva biliony mil. Ale já jsem hleděl mnohem a mnohem dál. Tohle není ten vesmír, ve kterém se nachází naše planeta. Ježíš mi řekl: „Teď se díváš triliony a triliony mil do dálky.“ Tohle lidská mysl může jen velmi stěží obsáhnout. Když jsem se ptal, jak veliké je to místo, ve kterém se nacházejí tyto světy, řekl mi, že lidská mysl nemůže pojmout takovou velikost. Není to nekonečné, ale mě to nekonečné připadalo. Jednoho dne tam pojedu a uvidím i to místo, odkud Otec vyšel ještě předtím, než kterýkoliv z těchto světů stvořil. Bohu trvalo jen šest dní, než vytvořil naši planetu. Řekl jen: „Buď světlo!“ a bylo světlo. Když jsem šel jednou po ulici Broadway, viděl jsem, jak celá ulice byla osvícena tisíci žárovkami. Tehdy to ještě nebylo osvíceno neonem, ale žárovkami. Říkal jsem si: „Tohle je ale něco!“ Ale když jsem hleděl do věčnosti, viděl jsem tam miliony a miliony barevných světel. Thomase Edisona jsem se zeptal v New Jersey, odkud dostal ten nápad žárovky. Odpověděl mi, že „od Boha“, takže Thomas nebyl ateistou. Bůh je světlo.
Není mysl na zemi, která by dokázala pochopit, co to je věčnost. Ježíš mi tam řekl: „Buď věrný. Zapomeň na pozemské věci, nemluv o těch pozemských věcech. Mluv o nebeských věcech. Ale pokud musíš mluvit o pozemských věcech, pak o nich nemluv v době, kdy jsi v Duchu, a nebo když mluvíš o Mně. A ujisti se, aby můj Duch byl v tobě a ty abys byl v mém Duchu. Mluv pouze ze svého nitra, a jen ty věci, které jsem ti řekl.“ Také mi řekl, že jednoho dne, až Bůh dokončí všechny věci, tak celé nebe vezme zpět do věčnosti. Ale já tam půjdu dřív, aby mi to Ježíš ukázal. Od té doby, co jsem tohle uviděl, tak už jsem nemohl zůstat stejný. Často na to vzpomínám a velmi se těším na to, až mě tam Pán jednoho dne vezme.
V nebi na tohle funguje určitý řád. Když budeš chtít letět ven z nebe do věčnosti, pak budeš potřebovat svolení. Jednoduše o to požádáš a Ježíš spolu s archanděly zváží, kdy můžeš letět. Podle toho, kolik práce jsi na zemi vykonal. A teprve poté, v Božím stanoveném čase, budeš moci letět. K tomuto účelu jsou určena zvláštní vozidla. Uvnitř města jsou vozy, které jezdí po planetě a kolem dokola nebe, ale z venku nebe jsou vozy, které jezdí na tyhle jiné planety do věčnosti. Za miliony a miliony let probádáte jen nepatrnou část. Někteří jsou pryč týdny a dokonce roky, můžeš tam být třeba sto let. Věčný život nemá konce, trvá na věky věků.
Ježíš přijde brzy
Příchod Páně je, přátelé, velmi blízký, ale nikdo neví přesně, kdy přijde. Ježíš sám mi v nebi řekl, že to ví jenom jeho nebeský Otec. Přijde ale jako zloděj v noci. Je spousta naplněných znamení, která potvrzují jeho brzký příchod. Jeden kazatel napsal knihu „101 znamení Jeho příchodu“. A když se ho ptali, jestli ví, kdy Ježíš přijde, tak ani on to nevěděl. Někteří se snaží přesně vypočítat den Jeho příchodu, ale tohle nikdo neví. Jedním ze znamení, které mi Pán v nebi řekl, bylo, že až všechno v nebi bude dostavěno, tak to pak nebude dlouho trvat a Pán se vrátí. Když jsem byl v nebi, ještě nebyl dostavěn chrám, i když se už dělají jen ukončovací práce. Ale řeknu vám, že v nebi se staví bez přestání. (pozn. překladatele: Pastor Daniel Ekechukwu měl v roce 2001 autonehodu, během které šel do nebe. Mezi jinými věcmi mu anděl řekl, že příbytky, které Ježíš připravil pro svůj lid, jsou již dostavěny.) Některé církve jsou rozděleny ohledně učení, jestli církev půjde skrze soužení nebo jestli bude vytržena před soužením. Ti, kteří nevyhlížejí příchod Páně, nebudou vytrženi a to veliké soužení bude pro ně něco hrozného. Ti, kteří Pána vyhlížejí a modlí se, budou ti, kteří budou vytrženi. „Proto bděte a modlete se v každý čas, abyste byli hodni uniknout všemu tomu, co se má dít, a postavit se před Synem člověka.“ Lukáš 21:36 NBK
V nebi je také zapsán určitý počet duší, které mají být spaseny, až se tohle číslo naplní a všichni tito budou spaseni, potom přijde Ježíš. Tedy určitý počet lidí musí být nejdřív zachráněn: „Neboť nechci, bratři, abyste neznali toto tajemství (abyste nebyli moudří sami před sebou), že Izraeli nastala částečná zatvrzelost, DOKUD NEVEJDE PLNOST POHANŮ.“ Římanům 11:25
Bůh má dokonalé časování příchodu Jeho Syna. Pokud nemáme tu víru, že nás Pán vezme ve vytržení, tak jsme na šikmé ploše. Podle tvé víry se ti stane. Jsem na straně vítěze. Ježíš má moc nad smrtí. Ježíš se nepoddal ďáblu, ale svému Otci. On vstal z mrtvých jako vítěz. Vítězství je v Ježíši. Vítězství je v nebi.
Můj strýc byl spasen tím způsobem, že když zapadalo slunce, uviděl na obloze nápis: „Ježíš“. Poté slezl s koně a volal k Bohu, aby spasil jeho duši. Jednoho rána, když jsme pak společně stáli venku a pozorovali jsme východ slunce, tak mi řekl: „Tento východ slunce symbolizuje návrat Ježíše Krista na tuto zem.“ Všechno ukazuje k příchodu Páně. Je třeba se připravit. Zjevení Janovo 19:7: „Radujme se, jásejme a vzdejme mu slávu, neboť nadešla svatba Beránkova a jeho manželka se připravila.“ Nepřipravujeme se na veliké soužení, ale na veliké vytržení. Připravme se na to, že odejdeme. V nebi už máte připravené bydlení. Nebudete tam poletovat jako nějaký pták bez hnízda. Je to na nás, abychom se připravili. Připravujeme se skrze posvěcení a slyšení slova Božího. Ty se musíš připravit. Nikdo se nemůže připravit za tebe. Neposlouchejte ta falešná podivná učení, že všichni budeme muset projít skrze veliké soužení. Stůjte na pevném učení. Věřte pravdě a pravda vás vysvobodí. A těch legračních učení ohledně doby velikého soužení je tolik, že je ani nechci zmiňovat. Jejich záměrem je svést tvoji duši z té pravé cesty. Modlete se: „Otče nebeský, prosím, vyučuj mě, abych byl připraven na tohle vytržení. Amen.“
Vylití Ducha
V knize Joel se píše o tom, že v posledních dnech Bůh vylije svého Ducha doslova na každé tělo. Bude to doslova invaze z nebe. Blíží se poslední dny a Bůh začne vylévat svého Ducha jako nikdy předtím. Měl jsem před několika dny o tom vidění. Joel 2:28 a Skutky apoštolské 2:17: „A budeť v posledních dnech, (dí Bůh,) vyleji z Ducha mého na všeliké tělo, a prorokovati budou synové vaši, i dcery vaše, a mládenci vaši vidění vídati budou, a starci vaši sny míti budou. A zajisté na služebníky své a na služebnice své v těch dnech vyleji z Ducha mého, a budou prorokovati.“ To bude veliké probuzení. Lidé se budou na ulicích třást a nebudou nejdřív vědět proč. Lidé přijdou k Bohu po tisících. A tohle se už začíná dít v Číně, i na jiných místech, kde lidé přicházejí ke Kristu po tisících. Tohle bude před vytržením.

Ježíš Emmanuel
V řečtině Kristus znamená Mesiáš a Ježíš je také Pán. Izajáš 7:14: „Protož sám Pán dá vám znamení: Aj, panna počne, a porodí syna, a nazůve jméno jeho Immanuel.“ Emmanuel znamená Mesiáš, ale v řečtině to také znamená Kristus. Takže Ježíš je Kristus, Mesiáš, Emmanuel. Ježíš je ten Mesiáš, na kterého Židé očekávají.
Izajáš 9:6,7: „Nebo dítě narodilo se nám, syn dán jest nám, i bude knížetství na rameni jeho, a nazváno bude jméno jeho: Předivný, Rádce, Bůh silný, Rek udatný, Otec věčnosti, Kníže pokoje.“ Ježíš byl jak syn člověka tak i Syn Boží. On chodil po této zemi a dělal věci jako Bůh, protože řekl: „Já a Otec jedno jsme.“
 
13
Poslední slova povzbuzení
Přenesen Duchem
„Když pak vystoupili z vody, Pánův Duch uchvátil Filipa a komorník ho už nespatřil; jel tedy svou cestou a radoval se.“ Skutky apoštolské 8:39
Jednou se mi stalo, že jsem jel autem na nějaké setkání a bylo jasné, že to nestihnu. Tak jsem řekl: „Ježíši, prosím tě, dostaň mě na to místo včas.“ A Ježíš vzal to auto a postavil ho přesně několik metrů od toho místa, kde jsem to setkání měl mít. To byla úžasná zkušenost! Boží moc vzala ne jenom mě samotného, ale i moje auto. A potom mi moje manželka řekla: „Na něco se tě zeptám. Jak jenom je možné, že ti ta vzdálenost ve skutečnosti zabrala pouze sedm minut? Odjel jsi autem a během sedmi minut jsem tě slyšela, jak mluvíš v rádiu. Vím přesně, kdy jsi odsud odešel. Jak je možné, že ses tam tak rychle dostal?“ Odpověděl jsem jí: „Letěl jsem tam vzduchem.“ Je to zvláštní jev, můžete si to ale ověřit v Bibli. To je přesně to, co se stalo Eliášovi, protože on se dostal do města pěšky rychleji, než králův kočár. Eliáš se tehdy zeptal Elíši co chce předtím, než odejde a Elíša řekl, že chce dvojitý díl Ducha, který je na něm. Elíša potom udělal dvakrát tolik zázraků, než udělal Eliáš. Chcete uzdravovat nemocné a mít mocnou službu? Potom získejte více moci Ducha Páně a bude to fungovat. Sám jsem to vyzkoušel a vím, o čem mluvím. Když jsme pokřtěni, pak jsme pokřtěni do duchovního světa. Získej ten křest Duchem svatým. Získej tu dvojitou porci Ducha.
Modlím se za ty lidi, kteří si kladou otázku „Co mám dělat?“. Proste Ježíše, řekněte mu: „Pane Ježíši, potřebuji Ducha svatého,“ modlete se a volejte k němu. Řekl jsem vám už, že jsem v nebi viděl Ducha svatého jako osobu. V nebi s ním budete mluvit nebeskou řečí, žádnou jinou pozemskou řečí se tam nemluví, je to nebeská řeč.
 
Povolán po Boží pravici
Po pravici Božího trůnu jsme měli takové obchodní jednání. Bůh mi řekl: „Vím, že uděláš to, co ti říkám.“ Bylo tam několik set zúčastněných jako Mojžíš, Abraham, matka Ježíšova, spousta proroků a lidí, které jsem znal. Povolali mě tam ke službě se vzkládáním rukou. A je lepší, když vaše povolání přijde z nebe. Ježíš mi řekl: „Percy, my se za tebe všichni modlíme.“ Všichni na mě v tu chvíli hleděli. Stál jsem uprostřed nich a oni mě povolali k tomu, abych nesl poselství o nebi po celé zemi. Také tam nade mnou prorokovali*. Někteří lidé jsou povoláni ke službě skrze druhé lidi a ne skrze Ducha. Moje povolání však přišlo přímo z nebe. Ježíš na mě vložil ruce a řekl: „Percy, povolávám tě, abys šel zpět na zem a nesl lidem všech jazyků a národů poselství o nebi.“ Poté co na mě vložil ruce, tak řekl: „Teď mluv,“ a já jsem začal prorokovat: „Národové světa a králové zemští ti padnou k nohám a budou tě prosit, abys jim mluvil o nebi. Půjdeš k vládcům a vedoucím ve světě a oni se tě budou ptát, co je v našem nebi. Vládní představitelé se tě budou ptát, co je v nebi. Lidé všech náboženství se tě budou ptát, co je v nebi, tehdy k nim mluv o tom chrámě a vše o trůnu a potom o těch ostatních věcech v nebi. Potom, až ti uvěří, tak jim řekni o Mně. Řekni jim, že Já Ježíš jsem Pán. Pošlu svoje anděly před tebou a dám ti ústa k tomu, co bys měl říkat.“
Tohle se naplnilo do posledního slova. Volali mi lidé vysoko postavení skoro ze všech zemí světa a ptali se mě: „Ty jsi ten muž, co byl v nebi? Můžeš přijet do naší země a říct nám o tom?“ Bůh mi otevřel dveře. Je lidsky nemyslitelné, abych vám řekl vše, co mi v nebi bylo řečeno. Po tomto povolání mi Ježíš řekl: „Percy, teď jsi připraven, abys nesl poselství o nebi na všechny čtyři světové strany.“

Proroctví Ježíšovo se naplňuje
Ježíš mi řekl, že otevře srdce lidí pro tohle poselství o nebi. A všichni mě zvou, abych k nim mluvil o nebi. Mluvil jsem před hinduisty, před Japonci i Číňany, protože chtějí slyšet o nebi. Tohle svědectví otevírá dveře evangeliu. Byl jsem pozván i k papežovi, abych mu řekl o nebi. Tohle otevře dveře všude.
Šel jsem jednou na ambasádu a chtěl jsem mluvit s hlavním velvyslancem, ale bylo mi řečeno, že nejdřív tak za tři týdny, že má plno práce. Ale já jsem mu řekl, že pro něho mám poselství z nebe: „Poselství z nebe?“ A ten hlavní velvyslanec to chtěl slyšet. Nechal si pro mě poslat a já mu vykládal o nebi a on se naprosto změnil. Šel jsem do různých velvyslanectví. Když Bůh otevře ty dveře, tak už je nikdo nezavře. A ti lidé vypadají úplně stejně jako všichni ostatní lidé světa. Šel jsem i za hlavním vedoucím Scotland Yardu. Někteří vám sice řeknou, že jste blázni, ale někteří, pokud jsou moudří, si vás vyslechnou.
Jeden Ind, který věštil z koule, jakmile zaslechl to slovo „nebe“, tak odložil křišťálovou kouli a já mu vyprávěl o nebi. I Saddámu Husainovi jsem říkal o nebi. Jsem připraven mluvit o nebi všem lidem po celém světě. Halelujah.
Tyto kazety pomáhají tisícům lidí po celé zemi. Spousta lidí mi řekla, že od té doby se s nimi něco stalo, změnili se. Jeden židovský doktor rozdává tyto kazety v nemocnici svým pacientům a půjčuje jim k tomu přehrávač, aby si to mohli poslechnout přímo v nemocnici. Aby se tak mohli připravit a opustit tento svět šťastni. Není to nádherné?

Anděl od Božího oltáře
Intenzivní vroucí modlitba
Aby k vám přišel anděl Páně, ( na rozdíl od anděla strážného, který je s vámi neustále), musíte se modlit modlitbu intenzivní touhy nebo také úpění, je to silná naléhavost a touha po Bohu. Tohle není modlitba, ve které prosíte například za věci, které mohou být potřebné, abyste pokračovali v Boží práci. Je to jiná modlitba. Daniel se takto modlil, až nakonec přišel anděl s odpovědí, ale trvalo to několik týdnů. Bojoval s ním kníže temnoty. Neočekávejte okamžité odpovědi. Bůh není takový, že by rychle vyskočil z trůnu jen proto, že ho člověk na zemi o něco žádá. Bůh je Bohem řádu a pořádku, a vše vykoná správně a v pravý čas. Včera jsem se modlil hodinu modlitbu „intenzivní naléhavosti“ a zdálo se mi to jako pár minut, ale když jsem procitl z této modlitby a podíval se na hodiny, tak uplynula jedna hodina. Protože jsem byl propojen přímo s trůnem Božím. Potom jsem slyšel hlas: „Za šest hodin ti pošlu anděla, aby s tebou mluvil.“ Tak jsem čekal. Očekával jsem tam na Pána v tichu a dveře byly zamčené. Dlouho jsem byl v té místnosti potichu a očekával jsem na Pána. Je psáno, že Daniel v tichu očekával na Pána a potom přišla odpověď. Musíte se modlit modlitbu „intenzivní, vroucí touhy po Bohu“ alespoň hodinu denně. Je to modlitba, ve které horlivě usilujete a dychtíte. Tohle je ta modlitba, která pohybuje nebem. Je to dokonce něco jiného, než přímluvná modlitba. Přitom se ale modlíte i v jiných jazycích.
Anděla, který ke mně přišel, jsem viděl poprvé a více než dvě hodiny mluvil s mým andělem u mne v pokoji. A ten pokoj byl osvícen Božím ohněm přímo z oltáře Božího. Stalo se to, když jsem byl na chatě. Hlídač, který byl v tom domě, vycítil, že se něco děje. Potom uviděl jak skrz okna a dveře chaty, ve které jsem byl, vychází toto nadpřirozené světlo a oheň. Ten strážný mi řekl, že ho to vystrašilo k smrti. Vystrašilo to toho strážného a vystrašilo by to i církev na této zemi, protože nejsou zvyklí na takový druh komunikace.
Nesmíte se vzdávat při modlitbě, musíte se modlit tak dlouho, až se někam dostanete. Dostal jsem přesné instrukce: „Když mluvíš ke světu, mluv o nebi, mluv jenom o nebi, ale zatím nevyzrazuj moje tajemství, žádné z nich nesmíš vyslovit. Protože svět zatím není připraven na to, aby je přijal. Protože v těchto tajemstvích je veliká moc. Až do určitého času, kdy ti řeknu, abys je mohl sdělit.“ A ta místnost se třásla od přítomnosti Boží slávy. Řekl mi dále, abych v těchto svědectvích mluvil o spojení nebe se zemí, o slávě nebe a o moci nebe, a jak jsem chodil s Ježíšem v nebi.
Před odchodem
Opravář mi nedávno přišel spravit ledničku a sdílel se mnou svoji zkušenost vytržení. Také spousta křesťanů mi volalo telefonem z celého světa, a říkali mi svá svědectví o tom, jak šli nebo viděli nebe. Většina těchto svědectví je opravdová a ryzí. Proč? Protože se blíží konec tohoto světa. Některá svědectví jsou podivná, tak je nechám být. Spousta těchto lidí, kteří mi volali, se báli říkat svoje svědectví svému okolí, aby se jim druzí neposmívali. U mě je to ale tak, že jsem viděl nebe a tím to končí, tečka, žádný kompromis. A těchto lidí, co viděli nebe, je opravdu hodně. Nedávno jsem byl ve Francii a jeden člověk mi vykládal, že byl v nebi sedm hodin, ale bál se o tom mluvit. Někteří měli o nebi jen sny nebo vidění.
Ježíš ke mně v nebi natáhl ruce a ukázal mi ty jizvy na rukou. Cítil jsem v té chvíli, že Ho chci obejmout. Díval se na mě a řekl mi: „Percy, ty jsi mé vlastnictví, já jsem tě vykoupil.“ Znamená to, že jsem tvůj otrok? „Jestli to chceš takhle nazvat, tak můžeš. Můžeš být vším, čím jen chceš, ale jsi můj, zaplatil jsem za tebe tu cenu na Golgotě a teď patříš mně.“ Sláva! Já patřím Ježíši? Chcete říct, že mu patřím? Ano, patříš Ježíši. Koupil tě, a proto jednoho dne budeš s ním v nebi. Ježíš mi řekl: „Víš co, Percy?“ já jsem řekl „Ano Ježíši,“ „Až se vrátíš do nebe, máme pro tebe další biliony věcí, které ti chceme ukázat.“ Představte si, že něco takového mi Ježíš řekl! Poté, co jsem viděl tolik nádherných věcí v nebi!? A nejen to, ale půjdu na výlet do věčnosti a zjistím, odkud Ježíš přišel! Tato stará země pomine a přijde nová země na její místo, ta se už připravuje teď. Viděl jsem ji vedle nebe, jak se připravuje. Zjevení Janovo 21:1: „Potom viděl jsem nebe nové a zemi novou. Nebo první nebe a první země byla pominula, a moře již nebylo.“ To bude po tisíciletém království. S touto novou zemí, jak Bible říká, budeme velmi úzce propojeni. Na tuhle novou zem pak můžeš cestovat z nebe, protože bude poblíž nebe. Ani nebudeš potřebovat žádný dopravní prostředek, ale můžeš cestovat Duchem. Skutky apoštolské 8:39: „Když pak vystoupili z vody, Pánův Duch uchvátil Filipa a komorník ho už nespatřil; jel tedy svou cestou a radoval se.“
V noční době se mi stává, že když ležím na posteli, tak mohu hledět přímo do nebe kdykoliv jen chci, také během kázání vidím anděly. Ale je to také veliká zodpovědnost. Minulou noc se mi zjevili anděl Páně a můj strážný anděl. A jejich instrukce byly, abych udělal pět milionů kopií těchto kazet. Mají být přeloženy do všech jazyků světa. V tomto musím být věrný. Mám udělat tři alba a v každém má být dvanáct kazet. Anděl použil to slovo „musíš“, musím to rozmnožit dál. Lidé se snaží zjistit, co je tam dál za těmi hvězdami, vysílají tam družice atd. A já jim musím říct, co tam dál je, je to moje zodpovědnost.
Římanům 13:8-10: „Nikomu nedlužte nic, než abyste se navzájem milovali; neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil Zákon. Láska nepůsobí bližnímu nic zlého; plností Zákona je tedy láska.“ Galatským 5:16: „Ale pravímť: Duchem choďte, a žádosti těla nevykonáte.“ Řeknu vám, že poté co jsem se vrátil z nebe, mě všechny tyto světské touhy opustily. Mohu odložit různé věci, které jsem kdysi dělal s láskou. Rád jsem hrával tenis s mým bratrem a to byla opravdu radost hrát tenis s mým bratrem. Není nic špatného na tenisu, ale tahle touha mě opustila. Také jsem rád chodil na lov, a tuto radost z lovu jsem ztratil, všechny zbraně jsem prodal. Jakmile jednou uvidíte nebe a tu slávu nebe, tak už nebudete mít žádnou touhu po věcech tohoto světa. Například budovy v porovnání s těmi nebeskými se mi teď zdají příšerné.
Jeden bratr z Řecka vzal kalkulačku a kompas a všechno to vypočítal. Nebe je milion mil napříč a dva miliony mil okolo což je 80x větší než naše planeta. Společně teď pracujeme na mapě nebe, z jedné strany té mapy bude planeta nebe, a když ji otočíte, tak tam bude to město. Všechno to bude přesně podle správných rozměrů. Bude to ale spousta práce. Nebude to udělané jen tak ledabyle, ale bude to pečlivá práce, která bude trvat několik týdnů.
Nebeský Otče, jsme tak rádi, že můžeme dnes mluvit o tvém nebi. Jsme tak rádi, že ty jsi tak opravdový. Jsem tak rád, že jsi mě tam vzal, abych o tom druhým mohl vyprávět. Pomoz mi, Ježíši, abych byl věrný v tom díle dokončení na této zemi. Abych to mohl prohlašovat národům této země. Ježíši, drž mě ve své ruce. Udržuj mě ve své čistotě a nádheře. Bůh ať vám žehná, a zachovej vás, je moje modlitba.
 
Jak přijmout vytržení do ráje
Bůh mi řekl, že budou další lidé, kteří zaplatí tu duchovní cenu, aby mohli vidět nebe (Iz. 55:1). Vzdají se pozemských věcí, zasvětí se Bohu a uvidí nebe, tak jako to bylo dáno mně.
Mnozí se mě ptali, jakým způsobem jsem od Boha obdržel takovou moc. Obdržel jsem ji v modlitební komůrce. Brzo ráno vstávám, modlím se a beru večeři Páně (večeři Páně vysluhujeme i v džungli). Tehdy prožívám opravdové společenství s Pánem. Tuhle moc jsem obdržel také skrze celé posvěcení se. Je to jediný způsob, jak se tam dostat. Odtud dostávám svoji sílu, z modlitební komůrky. Z modlitby čerpám tu radost a sílu. Ježíš říká: „Ale ty, když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, a když zavřeš dveře, modli se ke svému Otci, který je vskrytu. A tvůj Otec, který vidí vskrytu, ti odplatí zjevně.“ Matouš 6:6
V nebi jsem se zeptal Ježíše, co ve skutečnosti způsobilo, že jsem se dostal do nebe. „Percy, to, že ses neustále modlil ze svého nitra a vroucně ses modlil v Duchu.“ Musíte zasvětit svůj život modlitbě, zanechat hraní tenisu, tak jak jsem to dělával já a dostat se pryč od všech těchto pozemských činností. Potom začnete přicházet do Boží přítomnosti. Je to život celého odevzdání se a posvěcení. Nemáš touhu po ničem jiném, ale cele odděluješ svůj život pro slávu Boží. Tak se to stalo mně.
Jakmile se do nebe jednou dostanete, je těžké se z něho dostat zpět. Nechtěl jsem se vrátit, ale nakonec jsem se vrátil. Já teď Boha neprosím, ale doslova žebrám o to, abych tam mohl znovu jít. Žebrám o to, abych konečně mohl odejít z tohoto pozemského smetiště. Chci jít zpět, strašně moc a nedokážete si ani představit, jak je nebe reálné, až tam vejdete.
Řeknu vám, že moc Ježíše je teď nade mnou a vidím ta slova jakoby napsaná přede mnou: „Připravte se, můj lide! Připravte! Neboť čas je krátký!“
„Chválím tě Ježíši, za tohle poselství.“ Do nebe se nedostanete žádnou jinou cestou, než skrze Ježíše Krista, stačí ho poprosit, aby vás očistil svojí krví, a to vám dá lístek do nebe, za který je již zaplacena plná cena. Krev Ježíše Krista je ten lístek do nebe. Prosím, klekněte na svá kolena a řekněte: „Ježíši, očisti mne svojí krví, slyšel jsem to poselství a teď už vím, že existuje nebe. Prosím tě, Ježíši, abys zachránil moji duši. Učiň mě připraveným, Ježíši.“ Jestli nemáš Bibli, pak si ji sežeň a začni číst Nový zákon, třeba spolu se svojí manželkou. Musíte se znovu narodit z vody a z Ducha Božího (voda= Slovo Boží (Ef. 5:26)). Bůh, vám žehnej. Velmi vás miluji, ať vám Bůh žehná je moje modlitba. Ať vás Pán udržuje na věky věků. Amen.
 
 
 


V DOMĚ MÉHO OTCE

...Maybelle (moje manželka) popsala, co jsem dělal těsně před svou neplánovanou návštěvou ráje. Řekla mi, jelikož jsem si z toho dne na nic nepamatoval, že jsme byli velmi zaneprázdněni balením a tříděním krabic s osobními věcmi po její zesnulé tetě v Chicagu. Moje práce spočívala v tom, že jsem plnil tyto krabice nechtěnými věcmi z druhého a třetího patra, a házel jsem je na zem pod dřevěný balkon v druhém patře. Jeden místní chlapec je odtud bral a odnášel je do kontejneru. Maybelle najednou zaslechla dutý náraz, až jí ztuhla krev v žilách! Okamžitě si vzpomněla na podobný zvuk, když před ní jednou dopadlo na zem tělo dívky, která skočila ze třináctého patra obchodního domu „Marshalll – Fields Department“. Řekla, že bez této vzpomínky by tomuto zvuku ani nevěnovala žádnou pozornost a myslela by si, že se jedná o nějaký zvuk z ulice. Místo toho ale okamžitě běžela na balkon, všimla si chybějícího zábradlí a podívala se v hrůze dolů na moje zakrvácené, zablácené tělo, které leželo vedle chodníku, jehož cementová deska pode mnou praskla. Termity prožrané zábradlí leželo spadené přes moje tělo. Její hrůzostrašný výkřik rychle zmobilizoval sousedku, která „náhodou“ měla telefonní číslo sanitky po ruce. Její domovnice (černoška) tam „náhodou“ toho dne byla také a zavolala na modlitební řetězec v jejich církvi. (Během několika minut měl Bůh věci zorganizované!). Teprve nedávno byla Maybelle schopna popsat tuto hroznou scénu od chvíle, kdy seběhla po schodech k zadním dveřím domu. (Po této nehodě se na druhý den večer totiž modlila, aby jí Bůh tuto strašnou vzpomínku vymazal z paměti, a po celé čtyři roky jí Bůh tuto vzpomínku milostně vymazal cele z mysli. Nedávno se ale zase modlila, aby se jí ty vzpomínky zase vrátily, tak aby mohla přesněji o této události svědčit, jelikož o tom společně svědčíme na různých místech.) Rychle si všimla prolomeného zábradlí a zlomené chodníkové desky a uviděla mé tělo ležet asi pět metrů od sebe, hlavu v kaluži bláta a krve a nohy trčící ven z keříku vedle chodníčku. Nad každým uchem jsem měl kůži skalpovanou, takže mi byla vidět zakrvácená lebka. Tělo bylo již šedobílé a krev přestala proudit. Instinktivně zakřičela v hrůze a nahnula se nade mnou, aby nahmatala tep a zjistila, jestli dýchám. Ani jedno nenašla. Tělo tam leželo ztuhlé a pokroucené, a veliká kaluž zakrváceného bahna kolem skalpované lebky hovořila o smrti. Když mi nadzvihla víčka očí, uviděla jen ztuhlý výraz. Na chvíli tam jen tak stála zmrazená šokem; pouze její mysl byla aktivní a registrovala její požadavek: „Bože, můj Richard je mrtvý. Pomoz mi, Pane!“ Její strnulost přerušili dva sanitáři, kteří přiběhli a zkontrolovali tělo. Vrátili se k vozu pro nosítka a bez nějakého spěchu vyzdvihli tělo z keříku na nosítka a poté do sanitky. Maybelle vběhla do domu, vzala peněženku s identifikační kartou a nastoupila dovnitř vedle mého těla. Všimla si, že sanitka nikam nespěchá a uvědomila si, že s mrtvým tělem vlastně není třeba spěchat. A přece věřila v zázrak. „Bože,“ prosila, „přijď sem právě teď. Potřebuji tě. Nenech Richarda zemřít. Potřebuji ho!“ Pěstmi přitom bušila divoce do blatníku, aby tak zdůraznila svou úzkost. „Prosím vás, paní, nezničte naše auto,“ prosil ji sanitář, když se ji snažil utišit. Znovu zkontroloval tělo a poté něco řekl řidiči. Maybelle si pamatuje, že nato řidič zapnul maják a sirénu, a nabrali rychlost. „Že by Bůh odpověděl na moji modlitbu?“ kladla si otázku.

POHLED DO RÁJE

„Máme tedy smělou důvěru a líbí se nám raději být vzdálenými od tohoto těla a být doma u Pána.“ (2 Korintským 5:8 NBK). Rychlostí mrknutí oka mne Ježíš vzal z tohoto světa. Najednou jsem byl přenesen do „nevyslovitelného“ nepopsatelného nebeského zážitku života po smrti, který může být kdykoliv kterémukoli křesťanovi dovolen. Nemohu dostatečně popsat ten úžas, překvapení, šok této události. V jednu chvíli jsem byl v příměstské části v Chicagu, v další chvíli v nebi. V jednom okamžiku jsem se nacházel v nepříjemném prostředí středozápadního města Chicaga, v dalším okamžiku na tom nejnádhernějším místě… V jedné chvíli jsem měl mysl, která je omezena, v další chvíli jsem měl nebesky svobodnou mysl, jejíž rychlost je rychlostí světla! Zalapal jsem po dechu! Najednou jsem se ocitl v novém těle na novém místě s novým životem, byl jsem radostí bez sebe; žádná bolest, žádné slzy a v této chvíli jsem neměl ani žádné vzpomínky. Nic než nepopsatelný pokoj a naplňující láska. Vše bylo dokonalost sama o sobě. Stál jsem tam ohromený v novém beztížném průsvitném těle. Obklopila mne absolutní láska! Jaký úžasný pokoj! Můj zrak spočinul na nádherném údolí, ve kterém jsem se ocitl. Lesy se souměrnými stromy, které se nedají s pozemskými ani srovnávat, pokrývaly výběžky hor ze všech stran. Žádná větévka ani žádný list neměl na sobě hnědou skvrnu a v celém lese jsem neviděl ani jeden suchý list… ty stromy byly vysoké a dokonalé; bezvadné. Připomínaly mi cedrové stromy Severní Ameriky, ale byl to jiný druh. Půda tohoto údolí byla naprosto senzační. Nádherná tráva, každé stéblo bylo dokonalé a stálo zpříma; v trávě byly roztroušeny květiny super bílé barvy asi šedesát centimetrů vysoké (2 feet), uprostřed byla každá květinka zbarvena dozlatova. Jelikož jsem byl jako chlapec botanik amatér, hned jsem se rozhodl, že si natrhám kytici. K mému překvapení se stalo něco neočekávaného. Moje myšlenka (sehnout se a natrhat kytici) se stala skutkem! Zjistil jsem, že zde v ráji není prodleva mezi myšlenkou a skutkem. V mé ruce se nacházela kytice těchto květin. Jejich bělost byla vzrušující. Téměř jsem ani nedokončil otázku: „Proč tak bílé?“, když vtom jsem ihned dostal odpověď! „Na zemi jsi viděl pouze bílé světlo, které je vlastně složeným viditelným barevným spektrem slunce. Tady však máme světlo SYNA.“

NEČETL JSI MOJI KNIHU?

TEN HLAS byl bezpochyby suverénní, majestátní, božský! Žádný jiný se s tímto hlasem nemůže srovnávat. Zdálo se, že tento hlas promlouvá uvnitř ve mně, a přesto ve stejnou dobu promlouvá ke mně. S Boží autoritou se tento hlas rozléhal obrovským údolím, ve kterém jsem právě přistál. „Dicku, zemřel jsi!“ Byl to hlas mého Stvořitele! Vysvětlil mi, že jsem se dostal do nebe nadčasovou rychlostí; a hlavně tento hlas mezi námi založil důvěrnou známost, čemuž se také říká božská láska. Byl jsem Jeho dítě; Dick! Nikdy jsem nebyl více nadšený. Opravdu jsem byl v nebeském ráji, byl jsem v Ježíši, a měl jsem Jeho mysl v sobě. Byli jsme jedno! Zvu každého, aby se spolu se mnou podílel na tom, jak se mnou Ježíš mluvil v ráji, na zemi a skrze jeho knihu. Zvlášť mi přikázal, abych o těchto věcech mluvil: „Tohle jsou ty poslední dny před tím, než se vrátím pro svoje věřící. Přijdu pro ně brzy!“ Vysvětlil mi, že některým svým dětem (pokud budou připraveny) dá mnoho dokumentujících důkazů, které potvrdí Jeho proroctví. „Potřebuji teď očité svědky mojí slávy a pravdy. Ty jsi byl jako jediný právě k dispozici. Běž a řekni jim, řekni jim, řekni jim! Zbývá již velmi málo času a já se vrátím pro své věřící.“ Nikde nebyl žádný stín, všude pronikalo světlo a koupalo se ve křtu lásky. Najednou mi to došlo! BYL JSEM DOMA! JE TO MŮJ OPRAVDOVÝ DOMOV! SEM PATŘÍM, sem, kde mne obklopuje přítomnost Ježíše. Zůstal jsem na moment oněmělý, byl jsem jako v nějaké extázi z toho všeho, co jsem zde viděl! Pak jsem si najednou uvědomil, že Ježíšův hlas mne prohlásil za „mrtvého“. A přece jsem byl živý! Co tím ve skutečnosti myslel je to, že pouze moje tělo a nedokonalá mysl byla mrtvá. Pohled tímto nádherným údolím ukončil moje mlčení a slyšel jsem se, jak volám: „Ježíši, kde to jsem?“ Okamžitě, ještě před tím než jsem stačil domluvit, ten stejný hlas, velmi jemný a přesto mohutný, se ve mně rozezněl: „Nečetl jsi moji knihu?“ Mluvil ke mně (ve skutečnosti – ve mně) rychlostí větší než blesk a jazykem sladce čistým, což se nedá lidským jazykem nijak vyjádřit. Znovu jsem zalapal po dechu. Ať už se to zdálo jakkoliv nemožné, já jsem měl JEHO MYŠLENÍ! Každé Jeho slovo znělo jasně a srozumitelně. Zdálo se, že máme spojenou mysl; já jsem se ptal a On mi odpovídal. (Rychlost komunikace v takové MYSLI se dá jen těžko popsat lidskými slovy. Snad by se to dalo přirovnat k vytištěné stránce, na které se vám v jednom okamžiku objeví jak všechny otázky, tak i všechny odpovědi.) Ježíš mi řekl: „Kdybys četl moji knihu, pak bys znal všechny odpovědi. Předtím než jsem řekl svým učedníkům, aby šli kázat moji dobrou zprávu, zaslíbil jsem jim, že je nikdy neopustím ani nezanechám a odhalil jsem jim svoji blížící se smrt a můj návrat do slávy jako věc nezbytnou pro jejich službu. Poté jim předám svoji moc skrze seslání Ducha svatého do nich od doby letnic a nadále. On zaujme moje místo v nich a mezi nimi na zemi jako jiný Utěšitel! Dal jsem jim určité zaslíbení: „Jdu, abych vám připravil místo. A když odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já.“ Již jsem vysvětlil svým následovníkům, že můj Otec je ve mně učinil jedno, tak jako i já jsem jedno v Otci. To nás činí nerozlučnými, JEDNO!“ Ježíš se zastavil, jako kdyby mu následující myšlenka působila bolest. „Můj synu,“ pokračoval, „tak jak se píše v mé knize, dalšího dne jsem byl zatčen, mučen a ukřižován, protože jsem si nárokoval totožnost s Hospodinem (Jahve). Po mé pravici visel umírající zloděj, který se mi přestal vysmívat, když si všiml nápisu nad mojí hlavou: „KRÁL ŽIDŮ“ Uvěřil tomu ve chvíli, kdy mi pohleděl do očí, a zvolal na mne: „Mistře, vzpomeň si na mě, když vejdeš do své slávy!“ Moje kniha ti říká, že jsem mu okamžitě slíbil: „Tento den budeš se mnou v ráji!“ Tento zloděj uslyšel moje slova před tím, než mu setník zlomil nohy, aby okamžitě zemřel! Můj milovaný učedník, Jan, mne také slyšel, když stál u mých krvácejících nohou. Poté jsem ho požádal, aby moji matku vzal s sebou domů, protože on jí i ostatním učedníkům mohl vysvětlit to, co jsem jim říkal. Odevzdal jsem svého ducha Otci, jakmile jsem oznámil zástupu, že „je dokonáno!“ Poté jsem byl volný, abych připravil ráj pro toho kajícího zloděje v nebi. Tohle je můj domov zde ve třetím nebi společně s mými svatými (věřícími). Tento den jsi v ráji!“ Ježíš zodpověděl moji první otázku! Okamžitě poté, co jsem se ocitl na tomto místě, jsem věděl, že jsem v nebi, ale teď jsem věděl, ve které části nebe se přesně nacházím! Měl jsem spoustu otázek ohledně tohoto nového domova. Mluvit v ráji se samotným Stvořitelem celého vesmíru, vnitřně, bylo nevyslovitelně vzrušující. Otázky zaplavovaly moji novou mysl. „Ale Ježíši,“ vyhrkl jsem, „Řekni mi svoji definici ráje. Je mi jasné, že jsem s tebou v nebi, protože všechno je tak dokonalé. Řekni mi toho víc!“ Když odpovídal, zdálo se, že Jeho královský hlas přetéká nadšením, radostí a láskou. Cítil jsem, jaký požitek má z toho, že Jeho dítě tohoto dne přišlo domů. „Moje dítě, nečetl jsi moji knihu? Pečlivě jsem vysvětlil, že pro každého z vás připravím v nebeských oblastech příbytek. Dokonce jsem zařídil, aby mne moji učedníci sledovali jak stoupám do nebes, obklopen ve svém oblaku slávy „Shekinah“. Dal jsem úkol svým dvěma andělům, aby se s nimi setkali u Betanie a aby je ujistili, že se vrátím tím stejným způsobem. A tak také učiním! Později jsem dopustil, aby můj vyvolený mladík, Štěpán, mne viděl, jak sedím po pravici svého Otce v nebi, jako důkaz jeho popravčím, že jsem tam živý! Saul schvaloval kamenování Štěpána. Šokovalo ho to, co slyšel Štěpána volat ve vytržení, když mne viděl. Vidíš? Měl jsem plány se Saulem, které vyžadovaly, abych ho svým světlem oslepil a později aby byl ukamenován k smrti v Lystře, abych ho mohl vzít do tohoto třetího nebe a ukázat mu tak nevypravitelné slávy nebe. Od té chvíle byl okamžitě přesvědčen, že absolutně nic ho nemůže odloučit od mé lásky. Poté co tento ráj uviděl, řekl jsem mu, aby o tom napsal, a změnil jsem jeho jméno na Pavla.“ Čím více Ježíš mluvil, tím více jsem byl překvapen. Jeho „nebeská řeč“ ve mně zněla naprosto čistě a srozumitelně. On nahrazoval ty vzpomínky, které se mi vytratily díky odumření mé fyzické mysli. Později, mezitím co jsme se spolu procházeli a mluvili, jsem zjistil, že On dal do mé nové mysli ty otázky, které jsem mu kladl! Tím mohl odpovídat na otázky, na které jsem potřeboval odpověď! ( Poté co mi vrátil život na zemi, hledal jsem v Jeho knize potvrzení této pravdy: a opravdu jsem to našel. Ježíšův pozemský bratr Jakub nám napsal: „Žádáte, a nedostáváte, protože žádáte špatně, abyste to vynaložili na své rozkoše.“ Také apoštol Pavel napsal: „Vždyť ani nevíme, za co bychom se měli modlit, jak je potřeba, ale sám Duch oroduje za nás nevýslovným sténáním.“ Jak potřebná je tato lekce pro nás, co žijeme zde na zemi! Za nás se Duch přimlouvá a Ježíš hledá zde na zemi v našem srdci tu opravdovou potřebu!) „Teď, můj synu, abych odpověděl na tvoji otázku. Ráj je místem pro duše, které mne přijaly jako svého spasitele jednoduše vírou v to, že jsem pro ně položil svůj život, abych je vykoupil z prokletí hříchu. Připravil jsem pro každého z nich nové bydliště, tak jak jsem slíbil. Je to jeden z mých darů milosrdenství a milosti, aby jejich radost byla plná! Zde se stávají jedno se mnou a rozvíjejí své nadání, které jsem dal jednomu každému, tak aby každý mohl fungovat jako odlišný člen v mém těle. Ráj je také mojí nebeskou školou pro zdokonalování svatých. Musíte být vyučováni jak se stát kněžími a králi v mém království, tak abyste mohli vyučovat druhé jak chválit mého Otce v duchu a v pravdě. Já jsem vaším učitelem, který obnovuje vaši mysl, abyste mohli obsáhnout velikost našeho nevyzpytatelného bohatství milosti a milosrdenství a lásky pro všechny.“ Na chvíli přerušil své vzrušující vysvětlování, abych si mohl oddychnout překvapením. Další otázka se vynořila v mé mysli: „Máš tím, Ježíši, na mysli, že každé Tvé dítě v ráji má své oddělené místo jen pro svoje specifické potěšení?“ „Ano, můj synu! Nečetl jsi v mé knize, že jdu, abych vám připravil MÍSTO – nikoliv komunu, ne kibuc; ani byt v činžovním domě ani řadový dům? Ale místo pro zajištění hojného potěšení, kde se splní všechny vaše sny a kde se uplatní talenty každého dítěte, jako nového stvoření, mých spoludědiců! Každá osoba je odlišná, ale Já jsem v každém z nich a zdokonaluji, vyučuji a posvěcuji je. Jeden každý z jejich příbytků odráží dokonalost záměrů a zaslíbení, pro které připravuji svůj lid a místa! Já znám svoje ovce, stejně tak jako ony znají můj hlas. Já jsem je stvořil. Nebe je tak veliké, že mám neomezený prostor pro jednoho každého v ráji, jeho vlastní místo. Tohle je pouze malá část nebe. Já mám plány bez omezení. O ráji smýšlím jako o svém ovčinci a Já jsem jeho branou! Tohle je tvůj ráj. Tohle je to, co jsi sám pro sebe nemohl udělat, tak jsem to udělal pro tebe Já. To bylo moje zaslíbení, tohle je teď tvoje dočasné bydliště!“ Byl jsem omráčen nadšením. Tohle obrovské údolí nebeské nádhery je moje!? Součástí tohoto údolí byly dokonalé lesy, květiny, louky a úžasné hory. Přes to všechno, přítomnost Ježíše ve mně a okolo mě byla teď pro mě důležitější. Musel jsem položit další otázku, která mi najednou vyvstala v mysli. Jistě že tohle veliké údolí je trvalé. A přece Ježíš prohlásil, že je to moje dočasné bydliště! Nádherné květiny se zlatým středem, které mi sahaly až po pás, jistě nevypadaly, že jsou jen dočasné. V údivu jsem se zeptal: „Ježíši, co je v tomto mém místě ráje dočasné? Zdá se mi to věčné!“ „Nečetl jsi moji knihu, synu? Plány mého Otce jsou pro tebe ještě větší než tohle. Vysvětlil jsem, že On připravuje tělo nových stvoření, které jsem nazval svými údy. Tohle je to místo, kde jsou shromážděny duše, které zemřou ještě dříve než je to TĚLO dokončeno. Každý člen má svůj úkol, jakmile ho k sobě připojím, ke mně, který jsem Hlavou. Každého dne je stále více členů přidáváno, když moje pozemské děti se shromažďují do mé náruče. Velmi brzy mé tělo opravdových věřících bude dokončeno ke spokojenosti mého Otce.“ Odmlčel se, jako kdyby radost této myšlenky ho na chvíli přemohla. „Můj Otec mne ujišťuje, že ještě malou chvíli, opravdu jen velmi malou chvíli a brzy On zavolá ty, kteří jsou již v ráji, aby mne obstoupili, když sestoupíme z tohoto třetího nebe k prvnímu nebi, které obklopuje zemi. V té chvíli budou duše všech mých svatých okamžitě oděny jejich novým vzkříšeným tělem, společně se svatými na zemi, kteří k nám vystoupí v oblaku slávy! Při zaznění trouby všichni tito přijmou nové tělo a setkají se s námi v povětří. Vrátíme se pak společně jako TĚLO do trůnního sálu, kde je Otec. Teď už rozumíš, proč jsem tohle místo nazval dočasným bydlištěm? Chápeš, co to bude znamenat být jedno se mnou a s Otcem ve vašich neporušených tělech? V mojí knize stojí, že jsem vzal na sebe hřích lidstva, aby ses mohl stát „spravedlností Boží ve mně!“ Velmi zřetelně si vzpomínám, jak se v této chvíli Ježíš zastavil. Vychutnával si dopředu nějakou událost, ke které dojde, – příliš soukromou na to, aby ji zjevil. Snad si již dopředu vychutnával ten moment, kdy mu dá Otec vítězství jako věčnou odměnu za jeho trpělivost. Jeho vlastní osten smrti bude pohlcen a stane se vševědoucí Hlavou dokončeného a ochotného TĚLA, za které prolil svoji krev na tom hrozném kříži. Bude vládnout jako KRÁL Židů poté, co skončí dny milosti. Pak se ke mně jeho myšlenky navrátily. „Můj synu, až tento čas nadejde, můj Otec mne zavolá. Potlesk nebeských zástupů bude ohlušující; neboť oni také tento den očekávají, a to již od chvíle, kdy oznámili pastýřům v Betlémě moje narození. Posměvači budou hledět a sledovat se strachem a s údivem, jak naplňuji své zaslíbení svému pozemskému tělu věřících při svém brzkém návratu na zem. Moje kniha říká, že můj příchod pro moji rodinu bude předcházet mnoho znamení. Tyto události jsem se snažil velmi pečlivě vysvětlit svým učedníkům. Zaslíbil jsem, že jim zanechám svého Ducha Svatého jako utěšitele, aby je vyučoval, když budou studovat moje slovo a aby jim řekl o věcech budoucích. Já si přeji, aby moje děti byly informovány o mých plánech již dopředu. Chci, aby byly naplněny mojí radostí. Po tom všem jsou moji; Já jsem je stvořil a vykoupil jsem je ze satanského otroctví. Řekl jsem jim, že pro ně přijdu, abychom mohli být spolu navěky. Můj Otec po nich chce, aby ve mne věřili.“ Jeho projev skončil. Prohlížel jsem si svůj ráj a tohle nové tělo, které se vznášelo! Pohleděl jsem na svoje zápěstí, abych se podíval kolik je hodin, jelikož na obloze nebylo slunce. Na mém zápěstí ale žádné hodinky nebyly, ani žádná známka toho, že bych kdy hodinky na ruce nosil. Ve skutečnosti celá ruka a tělo bylo z nádherné zářící poloprůhledné hmoty bez vady nebo jediné jizvy. Popadl jsem dech, když jsem si uvědomil, že tohle jsem JÁ! (Později jsem se na tohle Ježíše zeptal trochu víc). Uchvátil mne zvláštní pocit nadčasovosti. Bylo to jednoduše úžasné! Zvolal jsem: „Ježíši, co se stalo s časem, zdá se, jakoby zmizel!“ Položit takovou hloupou otázku v ráji! – Ježíš láskyplným hlasem odpověděl: „Moje dítě, ta kniha ti jasně říká, že všechny věci, ať už viditelné nebo neviditelné, hmatatelné nebo nehmatatelné, to vše je moje stvoření. Beze mne není nic stvořeno z toho, co stvořeno jest. Původně nebylo nic kromě věčného Boha, ve kterém jsem JÁ Stvořitelem. To zahrnuje i to, co je známo jako „čas“ ve vesmíru na obloze. Pamatuješ? Vzal jsem jednoho dne svého milovaného Jana do nebe, aby mohl vidět do budoucnosti zaslíbení, která naplním. Byl tak velmi dojat tím, že mě viděl, že jsem se musel znovu představit jako „Amen, ten věrný a pravý svědek, počátek stvoření Božího“! Vzal jsem ho z „pozemského času“ do „dne Páně“, do času mého vítězství nad skutky Satana. Zde v této bezčasovosti existujeme, ve věčnosti Boží, což je druh života, který neumírá! Je to náš dar lásky, „věčný život!“ Jednoduchost jeho vysvětlení mne překvapila. Vše na co jsem myslel, bylo „ano – samozřejmě!“ Ježíš tím tiše zopakoval, že pouze nejvyšší Bůh může něco stvořit. Ani modla ani člověk tak učinit nemohou! Nikdo jiný než Bůh nemůže stvořit vesmír bez jakéhokoliv materiálu. Ještě větší láska a chvála ve mně přímo explodovala, když jsem pociťoval nesmírnost této osoby, která ke mně tak jemně hovořila. „Ty jsi úžasný, Ježíši. Ty nepřemýšlíš ani nejednáš ani neslibuješ v „čase“, že? A proto jsou Tvé myšlenky neomezené. Můžeš všechny věci vidět jakoby se už staly ještě před tím, než se stanou. Tak můžeš naplánovat všechny události, aby pracovaly pro dobro Tvého TĚLA a Tvoji slávu, Ty, který jsi naší HLAVOU! I tento ráj, který jsi pro mě stvořil, byl připraven ještě dříve než jsem sem přišel. Naplánoval jsi a zasadil jsi zde všechny tyto fantastické stromy, květiny a traviny v mém údolí již dopředu, ještě před tím než jsem sem dnes přišel, že?“ S úsměvem mi odpověděl: „Opravdu, můj synu! Proto jsem Pravda, kterou není nikdo jiný než Bůh. Ukazuji ti teď, že to, co jsem řekl ve své knize o smrti a ráji, a dokonce i moje zaslíbení toho, že ty a já budeme společně žít bez konce jako jedno ve věčnosti, je pravda. Já a moje slovo jsme také jedno. Znovu zdůrazňuji, že ve své knize jsem napsal pouze pravdu. Prosil jsem svůj lid, aby žádali, klepali a hledali důkaz záruky mé věčné lásky. Ale jen velmi málo lidí tak činí. Dokonce i moji učedníci v této věci selhali. Musel jsem je pokárat: „Nemáte, protože neprosíte!“ Dokonce jsem jim to učinil velmi jednoduché, když jsem zaslíbil, že když se jen dva shodnou na požadavku, pak já odpovím. Správnou odpověď jsem již připravil dopředu; vírou to měli jenom přijmout. Takto můj Otec, náš Duch a Já jsme připravili všechny věci, aby pracovaly společně pro dobro těch, kteří nás milují. Řekl jsem jim, aby ve mne přebývali, tak aby když by o cokoliv prosili, byla naše vůle jim to dát.“ Poté se Ježíš odmlčel, jako kdyby byl něčím zarmoucen. „Ach, kéž by moje děti na zemi ve mně věřily! Ach, kéž by důvěřovaly mému slovu a hovořily se mnou! Dal jsem jim vzor jak se modlit; jako děti, protože je to vyjádření důvěry. „Otče náš!“ On je ten posvěcený Bůh, ten jediný Bůh, který může pomoci; ten jediný Bůh, který je miluje a naslouchá jim. Řekl jsem jim, aby žádali, aby Jeho království přišlo a Jeho vůle se dála na zemi. Jejich ústa to sice mluví, ale jejich srdce pochybuje. Jak On může odpovědět, když ho neuctívají v duchu a v pravdě? Můj dar je věčný život, jenž musí začít na zemi, kde lidé potřebují jeho očišťující moc, a kde potřebujeme, aby naše dobrá zpráva o spasení byla přijata. Ach, kéž by moje děti začínaly žít své dny se mnou, aby mohly žít v hojnosti a nezahynuly! Proč pořád jen chtějí čekat a čekat, až pak je příliš pozdě?“ Jeho hlas s sebou nesl zabarvení smutku. Cítil jsem, jakoby znovu prožíval agonii Getsemanské zahrady, kde dopředu viděl svět plný lidí, kteří odmítají Jeho cestu, odmítají s Ním sdílet své životy. To způsobilo, že krvácel! Vysvětlil mi co to je nadčasovost, takže se mi teď zdál správný „čas“, abych prozkoumal svůj ráj trochu víc. Není nic skvělejšího než „chůze“ s Ježíšem, který může odpovědět na spoustu otázek formujících se v mojí nové mysli. „Jaká podívaná!“ Jak ohromující je to místo, které Ježíš připravil! Vznášel jsem se pokojně ve stavu beztíže několik stop nad tímto květinovým údolím. Uvolnění z gravitace byl velmi povznášející pocit a byl jednou z věcí, která mi působila hluboký pokoj. Bez času jsem nikam nemusel spěchat.

HUDBA V NEBI

Obklopila mne hudba, přišla ze všech směrů. Její harmonická nádhera se na zemi ničemu vyrovná. Proudila tiše jako řeka ze skla, tiše, bylo to vzrušující uctívání, absolutně utěšující. Podobalo se to jakoby dece, která vás přikryje a šeptá vám pokoj a lásku. Nikdy jsem nic podobného necítil. Snad by to popsalo slovo „andělská“. Tato hudba zněla v mojí hlavě místo v uchu. Očividně se nenesla vzduchem. Velmi neobvyklé pro mě bylo, že tato hudba neměla žádný „rytmus“. Poté jsem si uvědomil, že bez „času“ nemůže mít tato nebeská hudba rytmus, jelikož rytmus je vlastně míra času! To co jsem slyšel, byla harmonická dokonalost. Vzrušeně jsem se zeptal: „Ježíši, řekni mi o této zázračné hudbě, která mě obklopuje. Kdo je jejím skladatelem? Jak je vytvářena? Odkud přichází? Je to nádherné!“ Odpověděl mi tím, že mi znovu položil otázku, což mi ani trochu nevadilo: „Nečetl jsi moji knihu? Opakovaně vybízí moje děti, aby mne chválili na hudební nástroje, strunné nástroje, trumpety, na bubínky a hlasy. Tohle je a byla základní komunikace chval, uctívání a díkůvzdání. Jelikož jsem Stvořitel, jsem skladatel nebeské hudby, kterou slyšíš. Hudba se stala harmonickým výsledkem veškerého našeho stvoření, jak hmoty tak i energie. Vše rezonovalo v jednotě s námi. Základní tvar byl a je z nás a je v nás. Mohl bych to vysvětlit jako trojzvuk skrytých elektronických částic s námi a okolo nás, s kterými jsme vytvořili vše v našem vesmíru. Tvar vlny (wave-form) jsme nazvali světlem; zatímco tvar hmoty jsme nazvali prachem země a vodou a vzduchem. Z tohoto, a do tohoto, jsme stvořili zvířata, ptáky, ryby a rostlinný život. Nad tím jsme stvořili lidi, aby nad nimi dohlíželi jako naši opatrovníci stvoření k našemu detailnímu obrazu, aby pro nás jednali na zemi!“ Ježíš se na chvíli odmlčel, zatímco jsem se snažil vystihnout hloubku jeho vysvětlení. „Musíš pochopit, můj synu, že originální stvoření v sobě zrcadlilo spojení a dokonalost Osobního Boha. Všechno stvoření se rozechvívalo v souzvuku s námi! Byl tam naprostý soulad a harmonie v celém stvoření, které rezonovalo s Bohem a v Bohu! Každá jednotlivá věc nebo bytost vykonávala svou určitou úlohu v našem plánu pro vesmír. Dokonce hvězdy zpívaly nebeskou hudbu na své stanovené dráze. Zde v ráji slyšíš tyto melodické vibrace přímo ve své nové mysli, nezkresleně. Na zemi jsi slyšel zkreslené zvuky. Nebem protéká hudba z mého trůnu, ničím nerušená, neposkvrněná a dávající pokoj.“ Ježíš se znovu odmlčel. „Moje kniha mluví o čase, kdy Luciferova vzpoura v nebi změnila některé věci. Chtěl se zmocnit trůnu mého Otce, převzít pozici nejvyššího Boha a vládnout vesmíru. Za tohle rouhání byl Lucifer sražen z nebe na zem; ve skutečnosti jsem ho viděl padat jako blesk! Ze vzteku a zuřivosti z toho, že byl tak rychle sesazen, on a jeho padlí andělé znetvořili naši čistou zemi. Stala se pustou a neobyvatelnou. Za trest bylo tomuto nepříteli Božímu, Luciferovi, dáno nové jméno - satan, jelikož se sám od sebe stal „protivníkem“ Všemohoucího. Satan se od té doby snaží zničit vše, cokoliv Bůh stvořil. Jako Lucifer byl nejvyšším andělem kolem trůnu a jedním z jeho úkolů a talentů bylo sloužit jako hlavní hudebník, ve chvále a hudbě. Ve svém vzpurném hněvu se od té doby rozhodl zničit harmonii na zemi. To je ten důvod, proč země, na které působí, není v harmonii s jiným Božím stvořením. V mé knize tento nesoulad nazýváme „hříchem“, protože tohle odporuje Boží vůli, aby nebesa prohlašovala slávu Boží a obloha poukazovala na dílo Jeho rukou. Ale buď veselý, můj synu. Otec mi dovolil, abych přemohl satanův systém hříchu ve světě, abych zničil skutky satana a abych znovu obnovil spravedlnost v srdcích mých přátel. Nakonec ve svém vyvoleném čase On obnoví celé stvoření, tak jak tomu jednou bylo, v Něm!“ ( Bylo mi teď více než jasné, že Boží „nebeská hudba“ plnila svůj účel jako vším pronikající upomínka na Boží čistotu a moc ve svém Stvořiteli. Tak jako je Boží metodou komunikace skrze hudbu, tak i satanova metoda svodu je svádět skrze rockovou hudbu! Ježíš jasně naznačil, že jedna z konečné úlohy je zničit skutky ďábla, což jsou veškeré druhy hudby, které nectí Pána. Spasitel zaslíbil, že zničí veškerou disharmonii, kterou satan používá jako návnadu, aby svedl nevinné děti do pekelné propasti!) Hudba kolem mne najednou zesílila. Běžel jsem se k nejbližšímu stromu a přiložil jsem své ucho k jeho kmeni: ten strom „zpíval“. Pozdvihl jsem svůj pravý loket ke své hlavě; i z něj vycházela ta stejná radostná melodie. Nadšeně jsem se zastavil, abych si nasbíral nějaké květiny, a najednou se ocitly v mém náručí. I tyto květiny „hrály“ tu stejnou melodii. Tato kytice ve mně vzbuzovala údiv ze dvou důvodů; najednou se objevila v mé ruce bez toho, abych ji natrhal, a byla tak nesmírně nádherná! Jen jsem na to pomyslel a najednou jsem ji měl v rukou. Hleděl jsem na tyčinky a kalíšky těchto květin, které byly z průhledného zlata. Skrze jejich stonek jsem viděl až ke kořenu. Tohle nebeské zlato bylo průhledné a dokonce tekuté. Jak nádherné! Poté jsem si všiml stonků v mé dlani! Něžné jako samet, bez vlhkosti, a přece tak živé! Čistě bílé lístky, čtyři u každé květiny, naprosto identické, dokonalé. Zdálo se, že jejich zdroj energie vychází zevnitř, odkud i vyzařovalo různé barevné světlo. Vyhrkl jsem ze sebe (v myšlenkách): „Ježíši, já tomu nerozumím. Chtěl jsem si natrhat pár květin. A najednou se objevily v mé ruce. Mohu vidět v jejich centru průhledné zlato a jejich stonky jsou bez vody. Také vnímám, že s Tebou mluvím skrze novou mysl, skrze kterou přijímám okamžité odpovědi!“ „Můj synu,“ přišla odpověď, „objevuješ, jak moje mysl funguje. Tady v ráji jsem ti dal část své mysli, kterou komunikujeme. Právě jsi objevil jednu z jejích vlastností: myšlenka zde v nebi se okamžitě stává skutkem nebo skutečností. NEČETL JSI MOJI KNIHU? V ní jsem řekl svým dětem, že „máte mysl Kristovu“, když jste ve mně. Na zemi ji používají jen velmi zřídka. Zde v ráji je tohle jediná mysl. Ta pozemská mysl zemřela s tvým pozemským tělem; byla se mnou v nepřátelství! Tělo a krev nemůže zdědit království Boží; pouze spravedlivá mysl je v nebi přítomna. Zde v mém nebi mluvím z mysli k mysli v mém nebeském jazyku. Moje slovo okamžitě vykonává moji vůli. Je to pravda! Abych něco vytvořil, přemýšlím, a je to hotovo. Samozřejmě satan do nebe nemá přístup, aby něčemu překážel. „Zavěsil jsem hvězdy v prostoru, aby vypravovaly o mé ochraně a zaslíbeních.“ Když jsem chtěl, aby se mnou pozemská rodina měla společenství, myslel jsem na Boží obraz, a z toho se stal člověk, v němž proudí životodárná krev. Myslel jsem na zvířata, ryby a ptáky - a byly stvořeny, připraveny jíst pokrm, který jsem pro ně na ten den pečlivě připravil. I teď, když chci požehnat svůj lid, moc mé myšlenky zaopatřuje a přináší moje požehnání kamkoliv ji posílám. Moje kniha říká lidstvu, že mé myšlenky nejsou jako jejich; jejich myšlení je marnost a zlé smýšlení vůči mně. Pocházejí z myšlení nespaseného člověka. V takovém smýšlení není žádná moc. Pro mě je to ohavností. Jelikož jsem tou spravedlností Boží, moje myšlenky jsou drahocenné a neomezené. Tak jako je tento ráj vysoko nad zemí, tak jsou moje myšlenky k člověku o pokoji a dobré vůli. Moje moc nad nimi rozprostírá moji lásku! Když jsem stvořil něco nového, nepotřeboval jsem k tomu evoluci! JÁ JSEM TO SLOVO. Já jsem vším tím, co Otec potřeboval k tvoření, vše co je viděno z věcí neviditelných! Satan nenávidí mě i vše co jsem stvořil, tak použil teorii, jejíž záměr je vysmívat se mé moci; je to lež a svod. Stále tak činí. V něm není žádná pravda. Je chytrý; byl mezi prvním a nejvyšším stvořením, ale padl skrze svou pýchu a nakonec bude trávit věčnost v pekle, které bylo připraveno jako trest pro něho a jeho ctitele. Můj synu, tvoje mysl v ráji funguje v souladu s mocí mojí mysli. Dávám tohle zvláštní privilegium všem svým dětem Božím!“ Ježíš změnil téma: „Podivoval ses nad tím zlatem, které je v květinách. Těšil jsem se z toho, když jsem tě pozoroval, jak objevuješ, že nebeské věci nejsou z takového materiálu jako prach země. Naše zlato je čisté, průhledné a věčné. Moje světlo skrze ně svítí. Takto jsem to stvořil jako dar svému Otci! To symbolizuje Jeho dokonalost.“ Ježíš začal v rychlosti vysvětlovat více. „Divil ses těm „suchým“ stéblům. Moje kniha ti říká o hříchu. Satan lhal a podvedl Evu, a poté Adama, aby zhřešili proti svému Bohu – Stvořiteli. V nebi, což zahrnuje ráj, nejsou plyny, jako je vodík a kyslík, z nichž jsem učinil vodu na zemi. Na zemi je tohle nezbytné pro udržení života. Je to náhražka za to, co máme zde, ŽIVOU VODU! Pozemská voda se stala velmi znečištěnou. Živá voda je vždy čistá. Proudí z mého trůnu. Jediná kapka trvá na věky. Pamatuješ? Řekl jsem té ženě u studny, aby mě požádala o tuto živou vodu. Byla z toho tak nadšená, že ke mně zavolala celý zástup svých přátel, aby se se mnou setkali! Pozemská voda je tak znečištěná člověkem, že jednoho dne ji budu muset zcela zničit, a znovu přetvořím tu starou zemi v novou dokonce bez moře! Můj synu, víš, vše co je v nebi, je udržováno MOJÍ ŽIVOU VODOU. Tvoje květiny jsou jedním z příkladů, které jsem tě nechal objevit, abys ses mne na to zeptal. Tvoje květiny jsou zavlažovány z mého trůnu mým Duchem. Všiml sis, že zde není žádný spadlý list. Moje živá voda zamezuje listům, aby umíraly; nevypařuje se! Veškerý druh života zde je udržován mým světlem a mojí živou vodou. Obojí je čisté a věčné. Řekl jsem ti ve své knize o těchto listech: jsou pro uzdravení národům! A řekl jsem ti, že budu světlem nebe a žádné prokletí nemůže v mém světle existovat! Při stvoření jsme nařídili každému životu, aby se rozmnožoval podle „svého druhu“, včetně lidstva. Učinili jsme je mužem a ženou, tak aby jejich jednota a potomci v sobě zrcadlili láskyplný vztah mezi Otcem v nebi a jeho rodinou na zemi. To je největší láska mého Otce! Způsobil, abych prolil svou krev a zemřel, aby se tento vztah znovu obnovil jako věčný dar! Můj synu, přichází čas, kdy satan bude svázán do bezedné propasti na tisíc let, kde bude čekat na svůj věčný trest, kdy bude vypuzen navěky do ohnivého jezera! Jeho vláda teroru na zemi skončí. Již mu nebude více dovoleno kazit mysl a rodiny lidí. Jeho celosvětová vláda nad národy náhle skončí. Místo toho budu kralovat JÁ. Tak jak jsem ti řekl ve své knize, učiním nové nebe, novou zemi a nové město, Jeruzalém. Můj pokoj a moje milost bude přebývat v hojnosti. Vesmír bude poté vysvobozen, aby uctíval spravedlivého Boha.“ Pět let po tomto rozhovoru se mi Ježíš znovu zjevil při návštěvě Lazarova hrobu s úžasným přikázáním: „Běž a řekni jim to, co jsem ti vysvětlil v ráji, když jsem dopustil, abys na chvíli zemřel!“ Od toho úžasného zážitku se o tom snažím mluvit a psát, ale lidský jazyk je nedostačující. Jakkoliv, modlím se, aby některá slova alespoň někomu dávala nějaký smysl. Ježíš mi slíbil, že se o to postará! (Tohle je totiž i Jeho příběh.) Náhle jsem si všiml, když tento vzkříšený Pán se odmlčel ve svém proslovu o budoucí slávě ve spravedlivém vesmíru, že tohle tělo, které jsem měl v ráji, mi nijak nedávalo na vědomí svoji přítomnost. Zatímco Ježíš mluvil, úplně jsem na ně zapomněl. A přece jsem tohle byl „já“, a zásadně živý. Tohle ve mně vzbudilo další otázku. Tyto události v ráji se odehrály v takové rychlosti, že jsem si ani neprohlédl své pohodlné tělo. Bylo neuvěřitelné, stejně tak jako všechno v nebi! Byl jsem rozpoznatelný jako „já“. Měl jsem své tvary, svoji výšku a můj vzhled byl bez jediné jizvy, bez pocitu tíhy – byl jsem to „já“. Byl to Dick Eby v nové podobě! Nevěděl jsem ale, jestli jsem to já v novém těle a nebo jsem já to nové tělo? To jsem nevěděl. (Až do dnešního dne to nevím; ani apoštol Pavel to nevěděl a podobně popsal podobné zážitky jako „nevyslovitelné“, jelikož nevěděl, jestli tam byl „v těle nebo mimo tělo.“ Řekl jen, že to bylo „nebeské“.) Jeho materiál mne fascinoval. Bylo opravdu zvláštní – nebeské – lehce zářilo, na první pohled bylo průhledné a přece bylo občas průhledné jen z části. Když jsem se podíval na své nohy, byl jsem šokován tím, že se mé nohy nedotýkají pevné země pod nohama, i když jsem pocítil žuchnutí, když jsem zde najednou přistál. Vznášel jsem se z milosti Boží nad nádherným údolím. Všiml jsem si bělostně zářících květin, které mi sahaly po kolena. Neviděl jsem na sobě ani svaly, kosti či žíly, jeho hmota byla jakoby ze skla – byla to „duchovní hmota“! Automaticky jsem se obával, abych tyto nebeské květiny neponičil tím, když na nich přistanu; chtěl jsem nazvednout svou pravou nohu. Ještě předtím než jsem stačil domyslet, se moje noha zvedla, a tyto květiny zůstaly na svém místě. Zalapal jsem po dechu. Moje myšlenka nazvedla zároveň moji nohu. Slyšel jsem se, jak přemýšlím: „To je ohromné; zkusím přejet svou nohou přes tyto květiny a uvidím, co se stane.“ Noha mi tou květinou projela, ale uvnitř nohy jsem nic necítil; bylo to podivuhodné. Prožíval jsem nadšení z toho, že jsem na novém místě a moje nové tělo na mě působilo, že jsem se cítil jako býk utržený z řetězu. Rozhodl jsem se běžet v tomto svém ráji a více toho poznat. Najednou jsem běžel bez toho, aby se mé nohy dotýkaly země. I když se mé nohy pohybovaly, moje rychlost se měnila podle myšlenek. Přišel jsem ke stromu a bez toho, abych něco cítil, jsem tím stromem prošel skrz. Také skrze trávu i keře a květiny moje noha prošla. Rychle jsem zjistil, že tohle nebeské tělo a nebeská příroda nejsou ze stejného materiálu jako ta pozemská. Přestal jsem běžet, abych si blíže prohlédl svoje tělo. Bylo homogenní (jednolité). Když jsem skrze ně hleděl, byl jsem překvapen, že jsem nespatřil žádné orgány. Očividně fungovalo bez orgánů potřebných k vyměšování a vylučování! Okamžitě mi bylo jasné a logické, že v nebi není třeba přijímat, zažívat, transformovat, přetvářet, ani nijak jídlo zpracovávat ani ho vylučovat! V nebi není znečištěná voda ani vzduch ani žádná chemikálie, která by zaútočila na tohle duchovní tělo. Není tam ani jediná nečistá myšlenka, kterou byste museli zapuzovat! Tohle nové duchovní tělo nemělo žádné omezení, které by na ně kladly vnější či vnitřní okolní pevné látky, plyny nebo opotřebování. Jak vzrušující! Užíval jsem si létání bez námahy kolem velikého údolí plného květnatých luk, a pak nahoru do nádherných majestátných hor, kde byly symetrické „cedry Libanonu“ (jak je moje mysl tiše pojmenovala). Snažil jsem se vrhnout stín tím, že jsem nalétával nad pole s loukou. Všechno bylo tak jasně osvíceno. Zdálo se mi nemožné vrhnout stín, tak jsem zamával rukama; stále nic. Světlo nebe nevycházelo z žádného místa, ale bylo obsaženo všude a to v různých barvách. Každý kousek rostlinky měl jakoby svůj vlastní zdroj světla. Stejně tak i já. Na vyjádření díku svému Pánu za to, že mi ukázal takové nebeské a pro mě tajemné divy nebe, jsem pozvedl své ruce v uctívání a díkůvzdání. Když jsem skláněl svoji hlavu, všiml jsem si zářivě čistě bílého roucha, které jsem měl na sobě a které jsem předtím zřejmě přehlédl, jelikož jsem hledal, jestli v sobě nemám orgány! Byl jsem naprosto udiven jeho lehkostí a hedvábnou jemností. Mé zvednuté paže na moment rozdělily přečnívající řásnění, což mě odhalilo jako jedince bez pohlaví! To byl pro mě šok, i když jsem necítil žádné překvapení, že jsem na sobě neměl žádné defekty nebo jizvy. Tahle změna byla neočekávaná! „Pane Ježíši, proč jsem teď bez pohlaví? Byl jsem mužem.“ „Ano, Dicku, vždy jsi byl mužem, dítětem Božím, které odplácelo naši lásku tím, že jsi říkal ostatním dobrou zprávu o mně. Pamatuješ? Čteš v mé knize o prvním přikázání, které jsem dal Adamovi a Evě: „Ploďte a množte se!“ Řekl jsem jim, aby naplnili zemi, nikoliv nebe. Znovu – řekl jsem saduceům (kteří nevěřili ve vzkříšení), že neznají Písmo, jelikož spekulovali o manželkách v nebi. Vysvětlil jsem jim, že po vzkříšení budou všichni jako andělé, kteří se nežení ani nezakládají rodiny. Všechno v nebi je stvořeno nebo znovustvořeno v dokonalosti! Vše tohle stojí v mé knize. Cokoliv jiného není pravda! Ve skutečnosti vše, co moje děti potřebují vědět o tom, jak Bůh smýšlí, pracuje, soudí a odměňuje, ať už před časem kříže a nebo po kříži, je již v mé knize. Proto jsem přikázal lidem, aby „vyryli má slova na svá srdce“ a předávali je jedna generace druhé. Chtěl jsem prostě, aby každý slyšel a věděl, kdo JÁ JSEM, ten Mesiáš, jejich jediná naděje spasení, jejich nejvyšší Bůh.“ Znovu jsem si prohlížel své tělo:vskutku nebeské! Jeho pocity byly příliš zvláštní, než bych je mohl popsat. (Bez pocitu tíhy, bezbolestné, okamžitě reagující. Komfortní a dokonale pokojné. Nebylo si vědomo jakékoliv disharmonie. Přemýšlelo myslí Kristovou. Cítilo, že jsem byl v Něm.) Řekl to velmi jasně: „Já a Otec jsme jedno.“ Modlil se velmi horlivě, „aby byli jedno, jako i ty, Otče, jsi ve mně, a já v Tobě; aby oni také byli jedno v nás!“ Otec to prohlásil za hotové! Myslet jen na tento zážitek zaslíbeného ráje spolu se vzkříšeným Ježíšem je nevyslovitelné. Vědět, že já v tomto duchovním těle jsem slavně v Něm na celou věčnost, překvapovalo dokonce i tuto novou představivost mé nové mysli. Bylo to velmi jasné, že Dick Eby si sám ze sebe takovou slávu nezasloužil. Události v ráji se děly neuvěřitelně rychle. Zdálo se, že myšlenky a skutky jdou společně téměř okamžitě. Prostředí nebe se svojí bezčasovostí, beztížností a s nedostatkem veškerého pozemského zmatku a stresu ústí v RADOST, která je v tomto našem světovém systému nedosažitelná. Jednoduše jsem tam jen tak stál (vlastně se vznášel) velmi pokojně, tiše, uchvácen zkušeností, kterou může pro své následovníky naaranžovat pouze živý Bůh! Ježíš byl po celou tu dobu součástí mne samotného, součástí mého duchovního těla a mé mysli. Musel si to opravdu užívat, když viděl moji téměř šílenou radost, zatímco jsem si prohlížel to místo, které připravil pro moje potěšení. „Můj synu, užíváš si svobodu nebe! Vypadal jsi překvapeně zvláště nad svým duchovním tělem, které je velmi odlišné od tvého předešlého těla. To je jeden z důvodů, proč jsem dopustil, aby zemřelo, abych ti mohl zjevit další pravdu, o které se píše v mojí knize. Víš, že moje kniha je pravda. Když jsem zaslíbil celé uzdravení jako součást záchrany svých ovcí z hříchu, musel jsem připravit neporušitelné tělo, aby nahradilo to tělesné, které bylo prokleto od doby, kdy mě Adam neposlechl v ráji. Abych neporušil svůj vlastní výrok, musel jsem vynést rozsudek nad Adamovým semenem: „Jistě zemřete!“, protože on následoval satanovu radu. Musel jsem v jeho těle zanechat símě smrti. Moje kniha říká, že mohu a také že uzdravím lidské tělo ke slávě mého Otce; ale já nedávám božské uzdravení tomu starému člověku; pouze duchu nebo stavu ve vzkříšení. Smrt těla složeného z prachu (nikoliv lidský duch) je stále platné božské nařízení. Pouze skrze obrozeného ducha v novém stvoření (což nakonec člověka kompletně promění), může být dosaženo těla neporušitelného, připraveného pro věčný život ve mně a se mnou! Tento fakt jsem učinil velmi jasný skrze smrt a vzkříšení v mém novém těle! Já jsem byl příkladem. Řekl jsem svým učedníkům, že v takové novotě života mne budou následovat. Nakonec jich to pár pochopilo, poté co mne viděli stoupat vzhůru do nebe! Můj Otec mne zmocnil, abych jednal jako „oživující Duch“ ke kříšení mrtvých, jak v duchu tak i v těle. Pamatuješ? Řekl jsem to tajemství Marii a Martě: „Já jsem vzkříšení a život!“ Poté jsem demonstroval, jakým způsobem mi dal Otec moc, když bylo potřeba. Uviděli to a uvěřili! Ty jsi teď zde, protože jsem tě přenesl ze smrti do života!“

VŮNĚ NEBE

Jen jsem tam tak stál, pozoroval tohle pokojem naplněné údolí, tiché kromě hudby, která něžně hrála a protékala skrze vše. Brilantní světlo nebe naplňovalo „oblohu“ bez toho, aby oslňovalo oči mého „duchovního těla“. Žádný pocit únavy ani pocit potřeby spánku. Žádný čas, žádný letní čas! Žádné – honem – honem! Pak jsem si všiml něčeho úžasně rozkošného; byl jsem v koupeli jemného parfému, naprosto „nebeského!“ Již předtím jsem to cítil, ale byl jsem příliš plný vzrušení, než abych se zastavil a tuhle vůni si plně vychutnal. Zdálo se, že je jím prosycena jak ta krajina, tak i já. Myslel jsem si, že ať už je to cokoliv, je to jistě určeno pro nějakého krále! „Ježíši,“ zvolal jsem, „Co je to za parfém? Používají ho andělé? Odkud to přichází?“ Ticho. Zopakoval jsem tedy svoji otázku. Stále žádná odpověď. Třeba mi chtěl Pán odpovědět později? Tentokrát Ježíš čekal, až se vrátím zpět na zem. „Zkoumej Písma,“ nabádal mě Duch svatý. „V nich najdeš moudrost.“ Od Genesis až po Zjevení mluvil o svém sladkém milujícím voňavém parfému, o Jeho ocenění obětí svých následovníků, Jeho požadavek pro určité vonné kadidlo ve stánku při uctívání, a nakonec nejvyšší vůně, což jsou modlitby Jeho svatých (věřících). On tyto zachoval a smíchal dohromady; je nám řečeno, že je uložil do zlatých nádob a připravil je k otevření před Trůnem Beránka, který sám je hoden, aby ochutnal jejich božskou vůni (Zjevení 5:8)! Bylo mi dovoleno sdílet Boží nejvyšší parfém. Již nemohu zůstat stejný. Jen si uvědomte, že tohle je jen jedno z Jeho nevystižitelných bohatství připravených pro všechny jeho spoludědice ke sdílení na věky – nevystižitelný to dar. A to čeká na kohokoliv, kdo jen přijde k Ježíši! On to řekl; já tomu věřím. On to připravil; já to přijímám. Jelikož jsem neslyšel odpověď, tak jsem se znovu zahleděl na moje nádherné údolí. Opět jsem byl udiven jeho majestátností. Dlouhé kopce se ztrácely vysoko v oblacích a dole byly okrášleny zelenými loukami posetými bílými a zlatými květinami. Moje mysl mi připomínala slova Ježíše o polních liliích, jejichž oděv předčil eleganci Šalomounovu. Právě jsem si pokojně prohlížel nádherné lilie, jejichž druh mi byl neznámý, když mě najednou přemohl podivný pocit. (Po celou dobu jsem si užíval svůj ráj; realita toho, že jsem „doma“, se pro mne stala normální situací, což by se dalo popsat jako úplné ponoření do pokoje, nekonečného a dokonalého!) Najednou jakoby nastala „změna plánu“; zdálo se, že můj dokonalý pokoj byl narušen. Nepopsatelný neklid a s ním poprvé myšlenka: Kde je Maybelle, moje skvělá, milující manželka na zemi? Byli jsme si tak blízcí, že zřejmě musela zemřít také. Musí být někde zde ve svém vlastním ráji. Musím ji najít a donést jí kytici těchto nádherných květin. Ty by se jí líbily. Kde ji najdu? Cítím se tak osamělý. Odvrátil jsem svůj zrak od květin a najednou jsem běžel velikou rychlostí, takže jsem jen viděl, jak se pode mnou hustá tráva náhle vytratila a nahradila ji cesta. Rychlostí švihnutí proutku jsem přeběhl (ve skutečnosti těsně nad zemí) ke konci toho údolí. Zavolal jsem na Ježíše: „Co se to děje? Kam to směřuji? Proč si najednou pamatuji Maybelle? Musím ji najít!“ „Můj synu, neměj obavy! Vzpomněl sis na ni, protože jsem ti to vložil do mysli, že ona je součástí tebe. Chtěl jsem, abys pochopil, proč můj Otec a já jsme učinili manželství něčím velmi zvláštním. Napsal jsem do své knihy varování: „Co Bůh spojil, ať člověk nerozděluje!“ Plánovali jsme pozemskou rodinu, aby byla tak úzce sjednocena jako ta nebeská, aby byla takovým jejím zrcadlovým obrazem!“ V té chvíli jsem si všiml, že naše rychlost po této cestě se stále zvyšuje a v dáli cesta zatáčí vpravo. „Cítíš se najednou „neúplným“, jelikož tvoje „druhá půlka“ chybí. Učinili jsme vás dva jedním! Chtěl jsem, abys zakusil zde se mnou v ráji něco, co bys jinde cítit nemohl! Nechávám tě pociťovat „intenzivní bolest“, to zranění opuštěnosti; stejně tak to cítím já, protože jsem odloučen od svého pozemského lidu po tak dlouhou dobu! Pamatuješ? Řekl jsem Adamovi, že není dobré být člověku samotnému! Jelikož byl vytvořen k našemu obrazu, to stejné platí pro Boha. Jednou jsme si vybrali rodinu, zvolili jsme si Izrael a Judu jako manželku Hospodina. Ona spolu s námi měla chodit a společně zničit modloslužbu národů, které patřily satanu, lidí, kteří odmítli svého Stvořitele. Ale naše manželka Izrael šla za jinými bohy a jako děvka „spala“ se satanem. Hospodin (což zahrnuje i mě) musel poslechnout svoje vlastní zákony, takže jsme jí dali lístek rozloučení. Museli jsme ji trestat, dokud nebude činit pokání; jinak bychom porušili svá vlastní pravidla! Od té doby však ještě nečinila pokání a stále bloudí jako ztracená ovce. Toužím po tom, aby můj lid přišel ke mně domů. Dokonce jsem přišel na zem, abych je znovu získal, ale oni řekli: „Pryč s ním! Ukřižujte ho!“ Nechal jsem jim zaslíbení, že je stále miluji. Po tom všem jsem za ně i zemřel. Slíbil jsem, že obnovím svůj vztah s nimi a obmyji její špinavé hadry smilství. Učiním ji svojí novou nevěstou, okrášlenou čistým svatebním rouchem posázeném klenoty. Jako svatební dar obnovím její národ na zemi, aby byl znovu požehnáním (namísto kamenem úrazu). Musím být jejím králem na Davidově trůnu! A brzy se tak stane! Otec a já jsme se cítili po celá ta staletí opomíjeni, bez lásky, kterou jsme vyhledávali a kterou jsme si chtěli užít s naší rodinou. Můžeš si teď představit, jak velmi se rmoutíme, zatímco očekávám na své tělo a můj Otec čeká, až si znovu vezme kající manželku. Tento pocit oddělení ti dávám cítit!“ Pouze překotná rychlost odvrátila na moment moji pozornost od toho, co Ježíš říkal. Zatáčka se blížila, tak Ježíš pospíchal, aby ukončil svoji lekci o manželství: „Můj synu, je to ten nejdůležitější pozemský dar určený jako odraz neodlučitelné jednoty lásky, která nás spojuje s našimi ovcemi v našem ovčinci! Stáváme se JEDNÍM spolu s nimi, stejně tak jako je naším záměrem v manželství na zemi učinit jednoho ze dvou! To je to, co se děje, když muž a jeho družka nás nechají, abychom je spojili. Řekl jsem to tak ve své knize, což je můj milostný dopis naší rodině na zemi. Ach, kéž by se můj lid navrátil zpět k Bohu! Můj Otec nechce, aby žádný zahynul, ale je tak velmi málo těch, kteří nám naslouchají. Jejich oči a uši jsou zapečetěny hříchy, kterých si užívají. To prostě naše hledání ztracených činí ještě intenzivnější! Já jsem pro ně připravil a zaslíbil nevystižitelné bohatství v naší přítomnosti; ve skutečnosti vše, co jsem přijal od Otce, jsem jim odkázal dědičně! Chci, aby moje tělo věřících bylo již co nejdříve dokončeno, tak aby nevěsta mohla být spojena do nás při svatebním stole! Já jsem jejich beránek. Kéž by můj lid jen ke mně volal, mohl bych jim odpovědět právě teď! Cítíš moji samotu? Já jsem připraven; proč oni musejí meškat?“ Chtěl jsem nějak odpovědět, ale v tom jsme po cestě zatočili prudce doleva skrze úžinu. Zatímco jsem slétal mezi kopci, zalapal jsem po dechu, jelikož jsem uslyšel známý hlas, který se ozýval odněkud z dálky: „Dicku, kde jsi? Odpověz mi. Potřebuji tě!“ Rychlostí blesku jsem byl najednou vystřelen kupředu. Její hlas byl stále hlasitější. Bylo to jakoby mě nasál nějaký obrovský vysavač, a poté jsem se ztratil v jakési temnotě a prázdnotě! Žádný hlas, prostě nic. Byl jsem z ráje poslaný pryč. Proč? Na to jsem přišel později. Plány se změnily! Maybelle se zoufale modlila za zázrak a Ježíš odpověděl! V Božím plánu můj čas v ráji splnil to, co On tam chtěl pro mě uskutečnit. Zanechal Maybelle na zemi, aby pro ni naplnil jiný záměr! Trvalo by nám hodně dlouho než by nás někdo přesvědčil, jak by v případě smrti mohl všechen tenhle horor být „ke slávě Boží“! Náhlá ztráta jejího milovaného z její mysli vymazala veškeré odpovědi na otázky týkající se takové nehody. A tak se tedy modlila: „Pomoz mi, Ježíši! Nevím co mám dělat!“ A pak se to stalo. Později jsem si uvědomil, že jsem byl poslaný zpět na zem, kde modlitby mnohých za můj návrat na zem byly zodpovězeny! A hned druhý den ke mně Ježíš promluvil ve čtvrtém podlaží nemocnice.

DÁVÁM TI SVŮJ POKOJ

Naprostá temnota bezvědomí, ve kterém jsem se ocitl po takovém slavném zjevení nebe, pomalu vyprchala. Ležel jsem tam v jakémsi polostínu a pomalu se mi vracelo vědomí. Byl jsem šokovaný, když jsem zjistil, že ležím s roztaženýma rukama a nohama na jednotce intenzivní péče napojen na nitrožilní hadičky a spoustu elektrických drátků tu a tam! Vůbec jsem nevěděl, co se stalo. Snažil jsem se pohnout, ale byl jsem ochrnutý od hlavy až k patě. Trochu jsem mohl hýbat očima a palci. Moje tělo bylo ztuhlé. Nevěděl jsem, jestli vůbec dýchám nebo jestli mi tluče srdce. Skrze zamlžený zrak se nade mnou zhmotnila nezaostřená dvouhlavá postava, ozdobená kněžským římskokatolickým límečkem. Poté jsem si uvědomil, že moje oční bulvy byly každá v jiné úrovni a že moje hlava byla zapouzdřena obvazem připomínajícím helmu. Jako doktor jsem věděl, co to znamená; nějakým způsobem byla moje lebka rozražena, což způsobilo, že se moje oční důlky pohnuly; to vysvětlovalo nedostatek cítění a pohybu. Ale proč jsem tedy vůbec ještě naživu? Vydal jsem ze sebe veškerou sílu, kterou jsem ještě měl, abych vyslovil nějaká slova muži, který se nade mnou nakláněl: „Vy musíte být kněz,“ zašeptal jsem. „Co to děláte?“ „Ano, jsem kněz,“ slyšel jsem, jak říká. „Dávám vám poslední pomazání.“ Viděl jsem, že svou pravou rukou nad mým chromým tělem něčím potřásal. „Děkuji mnohokrát, knězi, mohl byste ale použít protestantskou vodu?“ slyšel jsem se, jak říkám. Narovnal se a zasmál, jak úlevou tak i překvapením. „Doktore, právě jste to dokázal! Půjdu a zapálím za vás v kapli svíčku.“ „Prosím vás, udělejte tu svíčku baptistickou,“ řekl jsem s úsměvem. Naklonil se zpět nad moji postel. Mohl jsem vidět, že je velmi mladý a velmi vystrašený z toho, že slyší „mrtvolu“ mluvit. Naklonil se nade mne a snažil se smát: „Budete žít, to poznám,“ prohlásil, zatímco jsem viděl, jak rozdvojenou hlavou nevěřícně potřásal. „Samozřejmě“, zamumlal jsem, „právě jsem se vrátil z Nebe.“ Jeho tvář najednou zbělela a rychle se vytratil z místnosti. Uvědomil jsem si, že se domníval, že jeho svěcená voda učinila zázrak; to by jistě vystrašilo mladého kněze při kropení svěcenou vodou! (Denně se ke mně vracel, aby se přesvědčil, že nejsem nějaký duch. Bylo to nádherné vidět, jak si mě Bůh použil k tomu, aby dokázal tomuto mladému knězi, že zázraky se mohou dít.) Další věc, na kterou si vzpomínám je, že jsem mluvil k jedné malé zdravotní sestře, která byla ten večer přidělena, aby hlídala mrtvého. Snažil jsem se odpoutat pozornost od agonie bolesti, ve které jsem byl, tím, že jsem se snažil, aby přijala mého Ježíše jako opravdovou osobu do svého života. Práce s nemocnými a umírajícími zatvrdila její srdce vůči „krutému Bohu“. Cítil jsem, že při ní Satan zvítězil; uvěřila jeho lžím a zkomoleninám. Řekl jsem jí, že autorem nemoci a smrti je satan; ale Ježíš je autorem uzdravení a života. V horké červencové noci jsem se modlil za zázrak spasení v jejím srdci. Najednou se místnost rozzářila. Pohleděl jsem směrem ke zdroji; v místě, kde se strop dotýká zdi, se zjevil nádherně vytvarovaný oblak „mléčného skla“, který vydával světlo! Zašeptal jsem sestře: „Vidíte něco divného v místnosti?“ Potřásla hlavou jako že ne. Ležel jsem tam ohromen. Oblak byl zformován ve vlnách, byl jeden a čtvrt metru dlouhý a asi šedesát centimetrů široký. Sestoupilo „to“ níže ze stropu a nádherně to viselo v prostoru. Poté to ke mně promluvilo! A podle hlasu to byl Ježíš! Svrchovaný, královský, milující, autoritativní, sladký, veselý, něžný, mocný! To vše v jednom najednou. Dávám ti svůj pokoj! Překvapen znovu jsem se zeptal té sestry, jestli něco slyší. Nic neslyšela. Znovu ke mně promluvil. Svýma rukama uzdravuj. Podíval jsem se tedy letmo na své ruce; bílé, bez krve, nepoužitelné. Pokoj? Byl jsem mučen bolestí v každém kousku těla a nemohl jsem se ani pohnout. Vyhrkl jsem tedy ze sebe: „To si musíš dělat legraci!“ Tentokrát byla sestra překvapena: „Co tím myslíte, doktore?“ „Nic,“ ujišťoval jsem ji. Přece jsem jí nemohl říct, že mluvím k oblaku! Znovu jsem se podíval a On zopakoval své zaslíbení: „Dávám ti svůj pokoj… Svýma rukama uzdravuj.“ Pozoroval jsem, jak tento oblak majestátně ustupuje skrze zeď, a uvědomil jsem si, že na moment se můj zrak zlepšil. Pohleděl jsem zpět na sestru a usnul jsem. On mi dal svůj pokoj! Další zázrak. Následující ráno jsem zjistil, že Maybelle ten večer spala konečně také v dokonalém pokoji poté, co svoji starost uvrhla na Pána. Brzy ráno přišla do nemocnice (bylo jí řečeno, že tou dobou již nebudu mezi živými). Na polštáři vedle mé oholené hlavy si všimla velkého obvazu, smotaného jako čepice, který mi spadl během spánku z hlavy, a v náhlé obavě si moji hlavu přivinula k sobě. Zázrak: rozdrásaná kůže na hlavě, od víčka až k týlu byla uzdravena. Více jak 180 stehů na mojí hlavě tam leželo nepotřebných. Zubaté červené linky byly pevně uzavřené a v mém obličeji byla barva! Muselo se to šířit kolem, jelikož kolem poledne přišel chirurg: „Nedělejte si falešné naděje, doktore! Umělému udržování vás při životě se nevyhnete. Vaše mozková tkáň ještě včera byla jak rosol. Nezbyla ve vás žádná krev, takže jsme vám nemohli dát transfuzi – to víte, zákon: „Neplýtvejte krví na mrtvoly.“ Chtěli jsme dělat pitvu bez vašeho podpisu, ale neměli jsme svolení. Zašili jsme tu lebku, abychom pracovníkům v márnici ušetřili práci: 40 centů za steh, víte.“ Usmál se, aby uvolnil napětí, které cítil. „Nevím, jak je možné, že jste stále zde, vrtá mi to hlavou.“ „Já to vím. Ježíš mi řekl, že budu žít!“ Potřásl hlavou: „Zranění mozku působí legrační věci; to víte. Tu i tam pacienti mluví o tom, že se jim přihodily nábožné věci. Samozřejmě my víme, že věda to zná lépe.“ Potřásl mi rukou na rozloučení. Očividně neměl příliš rád beznadějné situace a byl rád, že odchází. Odepsal mě a odešel konat více slibující činnost milosti. Již jsem ho znovu neviděl.

POTÉ CO JSTE VŠE VYKONALI, STŮJTE

Pocítil jsem náhlou změnu v personálu kolem sebe. První den jsem byl velmi mistrně přehlížen, jelikož se starali o pacienty, kteří přežijí. Druhého dne je zachvátila vlna bázně a strachu; jednoduše se báli. Jak se máte starat o zázrak? Jak se starat o někoho, v kom již nezbyla žádná krev? Odpověď: přeložíte ho na jiné podlaží. Kromě toho stejně tam již nezbýval prostor pro květiny, které jsem dostával. Nebylo to zrovna příjemné, když na dalším podlaží nebyla v horkém červenci klimatizace, ale byl jsem rád, že jsem se zbavil všech těch nepotřebných hadiček, monitorů a žilní výživy. Kromě toho Bůh řekl, že budu žít, a to v sobě zahrnuje i chození. Chtěl jsem vyzkoušet Jeho zaslíbení. Toho večera, když sestra odešla, jsem požádal Maybelle, aby mi pomohla vstát z postele! (Jelikož jsem hlavou rodiny, přesvědčil jsem ji, že to je její povinnost!) Jistě mi dal Bůh zpět moji rovnováhu a moje svaly na nohách; pochodoval jsem kolem pokoje, do umývárny a zpět. S brýlemi jsem viděl také dost dobře. Ráno mi zdravotní sestra radostně prorokovala, že za týden již budu moci vstát z postele. „Díky, drahoušku,“ ušklíbl jsem se. „Včera večer jsem už vstal.“ Téměř omdlela. Můj syn s dcerou okamžitě letěli z Kalifornie do Chicaga, jelikož byli informováni o mé smrti. Pohřební limuzína je vyzvedla na letišti a přímo je zavezla do nemocnice, kde se měli připojit k zármutku jejich matky. Představte si tu radost, že jsme společně mohli chválit Pána! Mohu jim teď již zcela jasně říci, jako jsem to i učinil, že PRO JEHO DĚTI NENÍ ŽÁDNÁ SMRT – POUZE POVOLÁNÍ DOMŮ! A když mluvíme o domově – po těchto čtyřech dnech strávených v nemocnici jsem chtěl být zpět doma; a když už mi nebylo dovoleno zůstat v tom nebeském, tak alespoň v tom pozemském! Zeptali jsme se vedoucího oddělení na můj návrat do Kalifornie: „Ach ano. Budeme rádi, když odsud odjedete,“ zněla jeho odpověď. (Nechtěl již mít nic společného s tímto zázrakem; záznam v nemocniční kartě nevypadal příliš vědecky.) Trvalo nám tři dny, než jsme vyřídili leteckou přepravu. Zjistili jsme, že existuje pouze jedna letecká společnost, která může převážet případy na nosítkách, firma Plumbers Union (Jednota instalatérů) měla tu dohodu, že odmontuje obyčejná křesla a nahradí je jakousi konstrukcí z trubek. Pracovali pouze přes den. Modlili jsme se za Boží asistenci; ale nakonec Jednota vyhrála a my jsme museli čekat jeden den za druhým. Nakonec jsme se spokojili s převozem v neklimatizované sanitce! Jednoho dne v nemocničním pokoji, který pro mě vyzdobil můj pozemský otec, jsem usnul důvěřujíc, že se můj Nebeský Otec postará o moji budoucnost. Když jsem se probudil, uslyšel jsem známý hlas. Zdálo se to jako další zázrak. Stála tam moje kolegyně, doktorka Lay, žena vycvičená v oblasti lebeční k vyrovnávání pokřivenin v kostech lebečních. Byla na konferenci v Chicagu den před tím, slyšela o mém úrazu, tak letěla hned do Pomony. „Tak jsem tady, Richarde. Tu hlavu nějak srovnáme!“ vtipkovala, zatímco se nakláněla, aby si mě lépe prohlídla. „Ach, můj Bože. Nevěděla jsem, že je to tak zlé,“ prohlásila, když si všimla, jak jsou obě půlky od sebe. „Zašili ti to přes lebku bez toho, aby to dali dohromady! Jak vůbec můžeš žít?“ „Bůh mě poslal zpět, abych vyučoval pár věcí o funkci lidského těla. Pár věcí pro vás nechal neopravených!“ „Může tomu tak být. Nikdy jsem nic podobného neviděla. Ale tady to je.“ Něžně držela moji pokřivenou hlavu a začala ji tvarovat zpět do normální pozice. Během hodiny se můj zrak zaostřil; nakloněná čelist se zavřela zpět; uši se mi téměř vyrovnaly a ty škaredé spoje kolem lebky se pomalu ztrácely, jelikož švy zapadly zpět na své místo. Po několika takových procedurách se struktura hlavy téměř naprosto obnovila a její funkce se obnovovaly denně. Bůh vycvičil její ruce během těch let jen pro tuto událost; alespoň mně se to tak zdálo a stále tomu věřím. Aby odpověděl na naše modlitby nebo učinil zázrak, Bůh nás k tomu připravuje již dlouho dopředu. Zjistil jsem, že „nezodpovězená“ modlitba je důkazem „nedokončené“ přípravy; někdo nebo něco není připraven, aby zasáhl. Ježíš je ten veliký Uzdravitel, nejedná impulsivně. On dělá všechny věci DOBŘE… Za pár dní jsem byl zpět doma. Vše fungovalo v chodu. Moje krev byla normální i přesto, že jsem „vykrvácel“ a neměl jsem transfuzi. Funkce mozku byla normální kromě občasných závratí od poškození vnitřního ucha. Brzy mi narostly vlasy, hustší než kdy předtím. Nad to vše jsem zažíval nový druh společenství s Bohem! Ostatní, kteří prožili výlet do nebe, hovoří o tom stejném; Ježíš je skutečně skutečný! Není jen Bohem někde tam ve výsostech. Není činitelem divů jen za časů Piláta. Není nijak super tajemný Soudce na trůnu, mračící se nad lidskou nerozumností. Namísto toho je živou osobou, milujícím Přítelem, šeptajícím Poradcem, slitovávajícím se Uzdravovatelem. Muž s jizvami na rukou od hřebů, který trpěl za naše hříchy. A Král, připravený v nebeské zbroji, ochraňující nás od každého šípu, který letí proti nám z pekla. Jaký to Spasitel!

DOSLOV

Richard Eby zemřel 2 prosince 2002. Jeho úmrtní oznámení je umístěno na internetové adrese:
http://www.geocities.com/bramlett2000/updates2002/eby.12.27.02.html
Eby byl profesor a gynekolog porodník s úspěšnou praxí. V roce 1972 vypadl z balkonu v Chicagu, což vedlo k jeho návštěvě ráje. V roce 1978 Dr. Eby zanechal své lékařské činnosti, aby mohl následovat své nebeské povolání na plný úvazek.

www.near-death.com/forum/nde/000/91.html

www.knihy.own.cz

http://www.lib.uci.edu/themerger/interview-earlycalifornia-eby.html
Comments