Mnišská bratrstva Jeruzalém, (Les Fraternités Monastiques de Jérusalem) založená v den slavnosti Všech svatých při kostele Saint-Gervais-Saint-Protais ve IV. pařížském obvodu, otcem Pierre-Marie Delfieux a se souhlasem kardinála Francois Marty, přijala jako svou misii, život v srdci měst - v srdci Boha. Ježíšova modlitba: "Otče, neprosím abys je vzal ze světa, ale abys je zachoval od zlého ... " (Jan 11,15), orientuje celý jejich život a objasňuje to, co je podstatné na jejích povolání. Protože člověk byl učiněn nejkrásnějším obrazem Božím, chtějí se bratři a sestry, procházejíce městem lidí, modlit a setkávat se s Bohem právě zde, ve společnosti lidí.
Svým rozjímavým a bratrským životem, chtějí zjevovat přítomnost Boží v srdci světa, sloužit a připojovat se k těm, kdo Boha hledají. Proto mniši a mnišky společenství Jeruzalém usilují vnést modlitbu do města a město do své modlitby, tím že oživují privilegované místo ticha a modlitby. To se stává současně místem pohostinnosti a sdílení. Hloubí se tak duchovní oáza na "poušti" samoty, nepokoje, bloudění či nezájmu.
- Pět slov zásadně charakterizuje toto mnišské povolání:
Jsou především měšťané, obyvatelé města. Neboť městský fenomén je bezpochyby jedním z "nejdůležitějších a nejvýraznějších jevů moderní doby. To, že v tomto století vyrostla velká městská centra, je fakt stejně tak nový jako univerzální. - Jako většina mužů a žen žijících ve městě, žijí jako nájemníci. Také proto, aby unikli jakémukoliv riziku zabydlenosti a obohacení se. Pracují za mzdu a pracují na poloviční úvazek. Aby se vyvarovali též jakéhokoliv nebezpečného úspěchu ekonomického, nebo sociálního. Chtějí tímto způsobem solidarizovat s těmi, kdo jsou také zaměstnanci, ale současně touto formou protestu jí proti "kultu práce". V duchu II. vatikánského koncilu, který klade velký důraz na místní církev, žijí v bezprostředním kontaktu s diecézí. Tak je možno lépe se adaptovat nejrůznějším situacím, rozdílným mentalitám a kulturám. A konečně, nežijí poza zděnou klauzurou. Zachovávají však samozřejmě čas a místa určená k mlčení. Vždy v duchu společenství se všemi.
Bratrstva Jeruzalém. Žijící v rytmu města, zajišťují v kostele který jim byl svěřen, každodenní liturgii v srdci města. Ví že "nestřeží-li město Hospodin, marně bdí strážci"(Ž 126). Jeruzalémští bratři a sestry zpívají liturgii každý den, ráno, v poledne a večer. "Chceš-li poznat v co věříme, přijď si poslechnout co zpíváme" říká svatý Augustin. Ráno jsou to chvály s těmi, kteří odcházejí do práce, v poledne modlitba uprostřed dne během pracovní přestávky a večer nešpory a Eucharistie s těmi, co se z práce vracejí. Liturgie je zcela podle římsko-katolického schématu, ale již na křižovatce mezi křesťanským Východem a Západem, polyfonní. Zůstává též přístupná plodům Duchovní obnovy a výzvám ekumenismu.
- Mniši a mnišky mají každou liturgii společně. Nijak se však nejedná o smíšenou formu mnišství. Obě dvě společenství, bratři i sester, bydli ve vlastních domech s nezávislou samosprávou a oddělenými financemi; "Kniha života" je jim duchovní cestou i společným odkazem. Mluví o podstatě jejich mnišského života a o tom, co je charakteristickým rysem jejich charismatu. Připomíná jim jak milovat, jak se modlit, pracovat, přijímat druhé, žít v mlčení, jak prožívat evangelijní rady čistoty, chudoby a poslušnosti, jak být pokomým, radostným. A to vše v srdci měst, v Církvi, jako synové a dcery Jeruzaléma.
Mniši z města nesou jméno "Jeruzalém". Neboť Jeruzalém je patronem všech měst, je místem, kde žil, zemřel a vstal z mrtvých Kristus, místem kde byla založena Církev a kde se zrodily první křesťanské komunity věřících. Město svaté, stejně pro židy, pro křesťany a pro muslimy. Je nadějí nebes, do nichž všichni směřujeme. V současné době počítají téměř 200 členů z více jak dvaceti národů. - Ustanovená v roce 1979 kardinálem Marty jako "pia unio" (svazek věrných), byla pak po dvanácti letech Jeruzalémská mnišská bratrstva ustavena kardinálem Jean-Marie Lustiger jako "řeholní institut mnišského charakteru". Jednotlivé instituty mají své vlastní, i když téměř shodné konstituce a v čele obou dvou stojí jejich generální převor a generální převorka. Mnišská bratrstva mezi sebou utvářejí "Communion de Jérusalem" - Společenství Jeruzalém. Vedle mnišských bratrstev se zrodila také apoštolská a laická bratrstva Jeruzalém. Mezi nimi např: "les Fraternités Évangéliques" - Evangelijní společenství, které touží prožívat tutéž spiritualitu v rámci svého vlastního společenského postavení, v srdci světa. Další společenství sdružují své členy podle jejich věku, zájmu, povolání či stavu. To jsou např: "Společenství mládeže", "Společenství mladých rodin", "'Škola života (pro rozlišení duchovních povolání), "Společenství -náctiletých", anebo dále "Děti Abrahámovy" otevřené mezináboženskému dialogu,. "Lomené oblouky St. Gervais" zaměřené k dialogu mezi uměním a vírou, "Effatha" modlící se za nemocné, ''Práce a nezaměstnanost", "Společenství adorace" aj.
Jeruzalémská bratrstva otevřela za kostelem St. Gervais knihkupectví "Sources Vives de Jérusalem" (10 .rue des Barres, 75004 Paris ), kde je možno nalézt mezi jiným jejich " Livre de vie". Český překlad Knihy života vyšel v druhém vydání v Kartuziánském nakladatelství, Brno, 2014. Dále předměty mnišské řemeslné výroby (sandály, ikony, hrnčířské výrobky, svíce, selské produkty ... ) Jednou za dva měsíce společenství vydává revui " Sources vives" (Živé prameny), jejíž každé číslo je zaměřeno k určitému duchovnímu tématu ve spojení s liturgickým obdobím. |
|