Mnišská bratrstva Jeruzalém, (Les Fraternités Monastiques de Jérusalem) založená v den slavnosti Všech svatých při kostele Saint-Gervais-Saint-Protais ve IV. pařížském obvodu, otcem Pierre-Marie Delfieux a se souhlasem kardinála Francois Marty, přijala jako svou misii, život v srdci měst - v srdci Boha.
 
Ježíšova modlitba: "Otče, neprosím abys je vzal ze světa, ale abys je zachoval od zlého ... " (Jan 11,15), orientuje celý jejich život a objasňuje to, co je podstatné na jejích povolání. Protože člověk byl učiněn nejkrásnějším obrazem Božím, chtějí se bratři a sestry, procházejíce městem lidí, modlit a setkávat se s Bohem právě zde, ve společnosti lidí.




Svým rozjímavým a bratrským životem, chtějí zjevovat přítomnost Boží v srdci světa, sloužit a připojovat se k těm, kdo Boha hledají. Proto mniši a mnišky společenství Jeruzalém usilují vnést modlitbu do města a město do své modlitby, tím že oživují privilegované místo ticha a modlitby. To se stává současně místem pohostinnosti a sdílení. Hloubí se tak duchovní oáza na "poušti" samoty, nepokoje, bloudění či nezájmu.

  • Pět slov zásadně charakterizuje toto mnišské povolání:
Jsou především měšťané, obyvatelé města. Neboť městský fenomén je bezpochyby jedním z "nejdůležitějších a nejvýraznějších jevů moderní doby. To, že v tomto století vyrostla velká městská centra, je fakt stejně tak nový jako univerzální.
 
  • Jako většina mužů a žen žijících ve městě, žijí jako nájemníci. Také proto, aby unikli jakémukoliv riziku zabydlenosti a obohacení se. Pracují za mzdu a pracují na poloviční úvazek. Aby se vyvarovali též jakéhokoliv nebezpečného úspěchu ekonomického, nebo sociálního. Chtějí tímto způsobem solidarizovat s těmi, kdo jsou také zaměstnanci, ale současně touto formou protestu jí proti "kultu práce". V duchu II. vatikánského koncilu, který klade velký důraz na místní církev, žijí v bezprostředním kontaktu s diecézí. Tak je možno lépe se adaptovat nejrůznějším situacím, rozdílným mentalitám a kulturám. A konečně, nežijí poza zděnou klauzurou. Zachovávají však samozřejmě čas a místa určená k mlčení. Vždy v duchu společenství se všemi.
Bratrstva Jeruzalém. Žijící v rytmu města, zajišťují v kostele který jim byl svěřen, každodenní liturgii v srdci města. Ví že "nestřeží-li město Hospodin, marně bdí strážci"(Ž 126). Jeruzalémští bratři a sestry zpívají liturgii každý den, ráno, v poledne a večer. "Chceš-li poznat v co věříme, přijď si poslechnout co zpíváme" říká svatý Augustin. Ráno jsou to chvály s těmi, kteří odcházejí do práce, v poledne modlitba uprostřed dne během pracovní přestávky a večer nešpory a Eucharistie s těmi, co se z práce vracejí. Liturgie je zcela podle římsko-katolického schématu, ale již na křižovatce mezi křesťanským Východem a Západem, polyfonní. Zůstává též přístupná plodům Duchovní obnovy a výzvám ekumenismu. 

  • Mniši a mnišky mají každou liturgii společně. Nijak se však nejedná o smíšenou formu mnišství. Obě dvě společenství, bratři i sester, bydli ve vlastních domech s nezávislou samosprávou a oddělenými financemi; "Kniha života" je jim duchovní cestou i společným odkazem. Mluví o podstatě jejich mnišského života a o tom, co je charakteristickým rysem jejich charismatu. Připomíná jim jak milovat, jak se modlit, pracovat, přijímat druhé, žít v mlčení, jak prožívat evangelijní rady čistoty, chudoby a poslušnosti, jak být pokomým, radostným. A to vše v srdci měst, v Církvi, jako synové a dcery Jeruzaléma.
 
Mniši z města nesou jméno "Jeruzalém". Neboť Jeruzalém je patronem všech měst, je místem, kde žil, zemřel a vstal z mrtvých Kristus, místem kde byla založena Církev a kde se zrodily první křesťanské komunity věřících. Město svaté, stejně pro židy, pro křesťany a pro muslimy. Je nadějí nebes, do nichž všichni směřujeme. V současné době počítají téměř 200 členů z více jak dvaceti národů.
 
  • Ustanovená v roce 1979 kardinálem Marty jako "pia unio" (svazek věrných), byla pak po dvanácti letech Jeruzalémská mnišská bratrstva ustavena kardinálem Jean-Marie Lustiger jako "řeholní institut mnišského charakteru". Jednotlivé instituty mají své vlastní, i když téměř shodné konstituce a v čele obou dvou stojí jejich generální převor a generální převorka. Mnišská bratrstva mezi sebou utvářejí "Communion de Jérusalem" - Společenství Jeruzalém. Vedle mnišských bratrstev se zrodila také apoštolská a laická bratrstva Jeruzalém. Mezi nimi např: "les Fraternités Évangéliques" - Evangelijní společenství, které touží prožívat tutéž spiritualitu v rámci svého vlastního společenského postavení, v srdci světa. Další společenství sdružují své členy podle jejich věku, zájmu, povolání či stavu. To jsou např: "Společenství mládeže", "Společenství mladých rodin", "'Škola života (pro rozlišení duchovních povolání), "Společenství -náctiletých", anebo dále "Děti Abrahámovy" otevřené mezináboženskému dialogu,. "Lomené oblouky St. Gervais" zaměřené k dialogu mezi uměním a vírou, "Effatha" modlící se za nemocné, ''Práce a nezaměstnanost", "Společenství adorace" aj.
 
Jeruzalémská bratrstva otevřela za kostelem St. Gervais knihkupectví "Sources Vives de Jérusalem" (10 .rue des Barres, 75004 Paris ), kde je možno nalézt mezi jiným jejich "Livre de vie". Český překlad Knihy života vyšel v druhém vydání v Kartuziánském nakladatelství, Brno, 2014. Dále předměty mnišské řemeslné výroby (sandály, ikony, hrnčířské výrobky, svíce, selské produkty ... ) Jednou za dva měsíce společenství vydává revui "Sources vives" (Živé prameny), jejíž každé číslo je zaměřeno k určitému duchovnímu tématu ve spojení s liturgickým obdobím.