LEHOSKLÁDAČKA


 

Takže co uděláme s tou starou zaprášenou skládačkou?

Nejprve jsem uřízl horní část trubky, do které se zasouvá sedlo, zkrátil jsem horní část zadní vidlice a přivařil jsem více šikmo novou trubku, na které je přichyceno opěradlo sedadla. Rovněž jsem vykuchal kloub na skládání kola a rám jsem "natvrdo" svařil (takže už to vlastně není "lehoskládačka" - ale nebuďme detailisti).

 

Tu uřezanou horní část sedlové trubky jsem fikaně použil pro posuvné upevnění středu s převodníkem.

Spodní část sedadla jsem udělal posuvnou, ať si sedadlo může nastavit i má drahá polovička tak, jak jí to bude vyhovovat.

Jelikož jsem chtěl hlavně prozkoumat vliv posezu na lehokole na stabilitu řízení lehokola při zachování původní geometrie rámu a přední vidlice, tak jsem neřešil nějaké přehazovačky apod., prostě jsem si řekl, že nechám původní kola, jen natáhnu řetěz a zkusím to projet. Abych se vyhnul s řetězem sedadlu, musel jsem použít jednu vodící kladku v tahové straně řetězu - opět jsem použil osvědčené řešení kladky z "cvrku". Dále jsem musel roztáhnout zadní vidlici, aby mi o ní spodní část řetězu nedřela. Na zadní kolo jsem ještě dal větší pastorek, abych měl trošku lehčí převod a lehoskládačku vůbec "ušlapal". Takže vedení řetězu vypadá takto.

No teď jsem si řekl, že bych mohl absolvovat první zkušební jízdu. Zasedl jsem, pustil jsem to z mírného kopečka - a ono to jelo!!! Bohužel jsem jaksi nemohl šlapat, protože řídítka byla nízko a omlátil jsem si kolena. Takže zase vymyslet, jak upravit řídítka.

První pokus, kdy jsem na svislou trubku původních řídítek napevno navařil další kus trubky s představcem a řídítky, zde nebudu ani popisovat - na lehokolo nešlo prakticky nasednout, protože mezi řídítky a sedadlem bylo málo místa. Takže co teď? Jedině sklápěcí řídítka.

Sklápění jsem řešil trošku jinak, než u svého prvního lehokola. Spravil to kus starého představce (lépe řečeno jen trubka z něj), na to jsem navařil kousek jäklu, na trubku pro řítítka jsem navařil dva plocháče, vše jsem to spojil šroubem a navařil jsem ještě doraz pro seřízení sklonu řídítek. Vše je asi nejlépe patrné z obrázků. Je to jednoduché a funguje to k plné spokojenosti, řízení nemá vůli.

Takže momentální celkový výsledek je takovýto.

Tak jsem na to sedl a jel to znovu projet - a ejhe, ono do docela jde. Po pár zkušebních jízdách musím konstatovat, že horší stabilita řízení lehokola oproti klasickému kolu je způsobena opravdu tím, že se změní celkový posez na kole, lehokolista nemůže vyrovnávat "balanc" celým tělem jako "klasický" cyklista, ale prakticky jen řízením předním kolem - proto je jízda lehokola klikatější než u klasického kola. Takže i když jsem zachoval geometrii přední vidlice a celého rámu kola, lehokolo se řídí hůř než původní klasické kolo před přestavbou. Ale to je pouze otázka tréningu. Zkušení lehokolisté prý už zase neumí jezdit na "normálním" kole.

No takže až bude čas, tak na to hodím nějakou přehazku a trojtalíř, brzdy - ať je to k světu. Je ale otázka, kdy se k tomu dostanu.

****************************************************************************

Tak jsem trošku pokročil v zušlechťování lehoskládačky. Udělal jsem nová řídítka, převody - dal jsem tam 6-tikolečko a trojpřevodník. Trojpřevodník je trošku malý (nic jiného jsem zrovna neměl po ruce), bude to chtít - vzhledem k malým kolům lehoskládačky - trojpřevodník silniční s největším převodníkem 52 zubů a dozadu kazetu s nejmenším pastorkem 11 zubů (vše časem). Namontoval jsem čelisťové brzdy Favorit, kupodivu jakžtakž brzdí. Trošku jsem tápal, jak vyřešit vedení bovdenu k zadní brzdě, moc místa na rámu není. Pak na mne sedla můza (nebo jsem to už někde viděl) a ohyb bovdenu jsem vyřešil trubičkou z V-brzdy. Mám ale v plánu, že na rám a vidlici si nechám naletovat čepy na V-brzdy, ať si někde nerozbiju hubu. Teď vypadá lehoskládačka takto:

Je to celkem malý a skladný stroj a začíná se mi líbit čím dál víc. Tak jsem nasedl a jel to projet. Šlapací střed je oproti sedadlu dost vysoko, ale nějaké větší problémy mi to nedělalo, uvidím ale při delší jízdě. Trošku potíž je jedině v tom, že člověk je při šlapání dost skrčený a má "zmačklé" břicho, takže po dobrém obědě by jízda nebyla asi moc pohodová. Bude to chtít menší úpravu. Buď dám šlapací střed níže - pak ale budu ještě víc brnkat nohama o přední kolo, nebo dám výše sedadlo - pak už ale nebude lehoskládačka tak elegantní. No rozvážím to. Alespoň se tou úpravou zbavím ozubené kladky v tahové straně řetězu, kterou jsem tam musel dát, abych se vyhnul s řetězem sedadlu.

No, prozatím to stačilo. Až zas něco vylepším, tak to sem hodím. Tak někdy příště (jak dí Katapult).

**************************************************************************

Takže - vývoj lehoskládačky zase pokročil a tak si dovolím se podělit se svými zkušenostmi a nápady s lehokolovou i laickou veřejností. Co ze tedy na mém stroji změnilo? Zde je momentální stav.

Nejprve jsem vyrobil nové "anatomické" sedadlo přesně přizpůsobené tvaru mého těla a polstrování sedadla ze Sympatexové rohože (popis výroby zde). Rovněž přibyla stavitelná hlavová opěrka - při kochání se krajinou je to neocenitelná věc. Sedí se mi velice dobře. (PS: Taky jste se někdy přistihli, že si sednete na leháč a chcete si zapnout bezpečnostní pás jako v autě?)

Vyměnil jsem původní trojpřevodník za silniční trojpřevodník s větším počtem zubů (největší placka má 52 zubů). Jelikož jsem sedadlo posunul o kus výše, tak jsem se zbavil kladky pro vedení tahové strany řetězu, což se kladně projevilo v práci převodů a i menší hlučností převodů. Rovněž už nešlapu tak "nahoře" oproti sedadlu. Spodní strana řetězu se musí vyhnout přední vidlici, tudíž jsem zhotovil závěs pro vedení řetězu. Závěs je otočný na čepu, takže se může řetěz pohybovat do stran podle zařazeného převodu.

Dále jsem naletoval čepy pro V-brzdy a namontoval nové V-brzdy, protože původní čelisťové "brzdy" si tento název nezasloužily. Po montáži nových brzd mi chvilku trvalo, než jsem si zvyknul na to, že nesmím na brzdové páky tak moc "hamtat". Malá vychytávka - podařilo se mi sehnat V-brzdu (a velmi levně), u které je možno vést lanko k brzdě jak z pravé tak i z levé strany. U běžně dostupných V-brzd by totiž lanko u přední brzdy kolidovalo s řetězem.

Dále jsem mosazí naletoval různé opěrky a očka pro vedení lanek a bovdenů a na levý bok rámu jsem udělal z kusu drátu "ohrádku", která zabraňuje bovdenům, aby se odkláněly od rámu a vadily mi při šlapání.

A teď jedna super věcička - podařilo se mi koupit na internetové aukci skvělé osvětlení. Jde o světla americké firmy Marwi. Borec je prodával, protože mu šlohli originální akumulátor. Světla jsou halogenová, na 6V, a jejich výkon je 15W a 20W. Při tomto výkonu světla samozřejmě hodně "žerou", proto jsem si pořídil olověný zapouzdřený akumulátor 6V/12Ah, cena pouhých 289 Kč. S tím akumulátorem mi světla vydrží šajnit naplno skoro 2 hodiny. Plný výkon ale nepotřebuji pořád, takže akumulátor vydrží světla živit déle. Když zapnu obě světla, tak se dá v noci v pohodě jezdit na plné pecky třeba i po lese. Ježdění potmě se stalo mým novým koníčkem - prázdné cyklostezky, klídek, hvězdičky nad hlavou, prostě paráda. K halogenům jsem ještě přidal bateriové světlo s 5 vysoce svítivými diodami, ať šetřím akumulátor pokud ještě není úplna tma nebo je dostatečné pouliční osvětlení. Akumulátor prozatím vozím v brašnách na nosiči, ale mám v plánu jej někde přimontovat "napevno".

 

Dozadu na sedadlo jsem připevnil odrazku, blikačku a košík na flašku s pitím (v létě přidělám asi ještě jeden).

No a mé další plány?

Chtělo by to nějakou hudbu na noční vyjížďky - hlavová opěrka se přímo nabízí na připevnění malých repráků vedle hlavy a nějaký zdroj hudby se taky najde.

Na léto navrtám díry do plechového sedadla, ať to trochu větrá.

Musím nějak inteligentně upevnit akumulátor.

Bude to chtít umístit na kolo nějaké další brašny a brašničky pro případné delší výlety.

A samozřejmě nastříkat - asi to dám do Komaxitu.

Atd. atd. atd. atd........... tak zas někdy.

*****************************************************************************

Je 22.3.2007 - a konečně jsem svoji lehoskládačku zkulturnil, tedy nastříkal. Na Komaxit jsem se vybod a nastříkal sem ji sprejem. Vypadá dobře, ne?

Další vylepšení budou (doufám) následovat.

*****************************************************************************

cca 6/2007

Tak jsem po delším čase zase provedl na svém leháči pár úprav a vylepšení.

První změna - ty světlé plastové trubky (elektrikářské instalační trubky) na vedení řetězu jsem vyhodil - byly z tvrdého plastu a strašně rachotily (ani jsem nepotřeboval zvonek, chodci uskakovali sami). Vrátil jsem se zpět k osvědčenému a nahradil jsem je černými plastovými trubkami na stlačený vzduch (pro náklaďáky) - a je ticho a klid.

Taky jsem svůj stroj trochu zkulturnil - a to doslova. Namontoval jsem si totiž na leháč hudbu. Holt při dlouhých vyjížďkách je někdy nuda a trocha pořádného heavy-metalu udělá člověku velice dobře (ať žije rádio HEY!!!).

Takže - na opěrku hlavy jsem namontoval držák se dvěma reprobedničkami (bazar 30 Kč), na řídítka jsem do starého pouzdra z mobilu (bazar 5 Kč) strčil rádio (vietnamci 150 Kč) - a je to. Pokud budete taky uvažovat o nějaké hudbě, tak doporučuji rádio s anténkou a reproduktorem. Taková ta malá rádia jen na sluchátka prostě reprobedničky "neutáhnou", hraje to slabě. Jo a kupte si rádio s laděním pomocí tlačítek (SCAN - automatické vyhledávání stanic), protože naladit něco za jízdy klasickým ladícím kolečkem (zkoušel jsem to se starým volkmenem s rádiem) je dost problém. A anténka na rádiu je taky dobrá, zlepšuje příjem.

Jedno UPOZORNĚNÍ - kdo používá zpětné zrcátko, které se upevňuje na brýle, tak má s reprobedničkami smůlu. Taky jsem si udělal to zpětné zrcátko a když jsem je nasadil a potěšen, že se dílo zdařilo, jsem se poprvé do zrcátka podíval, tak jediné, co jsem v zrcátku uviděl, byla levá reprobednička vedle mé hlavy. Takže zrcátko putovalo do šuplíku. Prostě smůla.

Další vylepšení - ušil jsem si potah na hlavovou opěrku, hned to líp vypadá.

A do třetice - namontoval jsem místo klasických pedálů s "kolíkovými" dorazy pedály SPD. No a po první jízdě jsem si hrubě vynadal, že jsem si ta SPDéčka nenamontoval dříve (ležely mi půl roku v šuplíku). Je to úplně jiné kafe, nohy z pedálů nespadnou a navíc se mi zdá, že mne trošku méně bolí svaly na nohou. Člověk zřejmě - pokud má klasické pedály - podvědomě nadzvedává nohy, aby mu z pedálů nespadly a namáhá tím zbytečně některé svalové partie. U SPDéček to odpadá.

A ještě jedna taková blbinka - ale pomůže. Dozadu na sedadlo jsem si přišrouboval dřevěnou rukojeť z nějakého šuplíku - při manipulaci s leháčem (tlačení, otáčení apod.) se za to leháč dobře drží.

Jo a akumulátor pro napájení halogenových světel jsem uchytil zezadu na sedadlo - nezabírá tak místo v brašnách - a dal jsem jej do nepromokavého obalu (je to trochu vidět na fotce - vlevo dole pod zadní červenou blikačkou).

Rovněž jsem do sedadla z hliníkového plechu navrtal spoustu děr pro odlehčení a aby sedadlo aspoň trochu větralo.

A ještě poslední záležitost - namontoval jsem si na řídítka dětskou trumpetu - holt chodci se na cyklostezkách rozlézají jako mor. Někdo poznamenal, že ta trumpeta vydává zvuk jako když polechtáš kačenu.

No - doufám, že teď už dlouho na leháči nic upravovat nebudu a budu jen jezdit a jezdit a jezdit ......

(Jo a vymýšlím celoodpružený leháč, ale furt na to nemám nějak chuť.)

Takže zase někdy.

Lehni!

****************************************************************************

 Zpět na hlavní stránku