Moje první lehokolo


 

Tak jsem se po shlédnutí pár webů o lehokolech a po přečtení diskuzí na www.nakole.cz rozhodl, že si taky postavím lehokolo a rozšířím tak řady lidí, kteří už mají dost otlačených prdelí. Jelikož jsem viděl lehokola pouze na obrázku, tak jsem si řekl, že nejlepší bude lehokolo "variabilní" - prostě abych tam mohl všemožně cokoliv nastavit. Výsledek je tento:

Pokud Vás zajímají další detaily a mé zkušenosti se stavbou, tak pokračujte níže.

Nejprve jsem svoji hrubou představu škicnul v Corelu a pak jsem se do toho pustil. Zadní část je evidentně z trekového kola (zbořený rám za 50 Kč na burze). Hlavní nosník je poněkud objemný (Ferona zrovna nic jiného neměla) - 45 x 45 x 2 mm, ale alespoň mne udrží. Nejvíc mi daly zabrat řídítka - musel jsem nějak vymyslet kloub na sklápění řídítek atd.

Nakonec jsem použil představec z nějaké BMXky (sběrné suroviny, borec od váhy dostal na pivo) ze které pochází i přední vidlice a kolo. Do představce jsem místo řídítek otočně zamontoval trubku. Dále jsem na představec přivařil šroub jako doraz pro řídítka - tím si nastavím polohu řídítek při jízdě. V horním konci trubky je klasický představec z horského kola a řídítka s řazením SIS, převody 3x6.

Neocenitelné je to malé zpětné zrcátko (teď už je tam větší a lepší) - je vypouklé taže "panoramatické" a je vidět hodně velký prostor.

 Sedačku jsem udělal z překližky a polepil 4 vrstvami karimatky. Zadní díl je se sedákem spojen otočně, sedák je vpředu výškově stavitelný pomocí šroubu.

Středová mufna s převodníky je posuvná, aby se lehokolo dalo nastavit pro různé výšky postavy. Před převodníky je "stojánek" na upevnění světel. Nad přední odrazku jsem nakonec ještě připevnil košík na láhev s pitím.

Pro vedení řetězu jsem použil 2 kladky, abych se vyhnul sedadlu.

Kladky jsem udělal ze starých koleček z kolečkových bruslí. Trošku jsem si zahrál na soustružníka - kolečka jsem nastrčil na šroub M8, stáhnul velkými podložkami a upnul do vrtačky. Z ocelového plocháče jsem si vybrousil "soustružnický nůž" a už to jelo. Kupodivu se drážky pro řetěz docela povedly.Je třeba ale zvolit vhodné otáčky, ať se plast kolečka netaví.Kolečka jsem namontoval a chodí dobře. Je tu ale jeden problém - kolečka jsou z nějaké tvrdé gumy či měkkého plastu a už po cca 20 km si řetěz v drážkách vytlačil dolíky - jsem tedy zvědav, kdy se kladky rozpadnou. Nakonec jsem kolečka z bruslí nahradil ozubenými pastorky a problém s opotřebením je vyřešen.

Asi jste si všimli (viz. třeba obrázek kloubu sklápění řídítek), že v místě, kde je v hlavním nosníku vevařena hlavová trubka (= trubka, ve které je vidlice a řídítka), je nosník nějak divně prohnutý. Původně byl nosník rovný. Zjistil jsem, že řízení je poněkud divné, subjektivně se mi zdálo, že to není ono. Pak jsem si něco přečetl o trailu (stopě, závleku atd.). I jal jsem se zkoumat problematiku. Došel jsem k závěru, že mám hlavovou trubku (potažmo přední vidlici) hodně "postavenou" (či "kolmou" nebo jak to srozumitelně nazvat). Trail byl cca 2 cm, což je podle diskuzí na internetu dost málo. Všichni doporučovali trail 5-7 cm. Tak jsem hlavní nosník naříznul a jal jsem se experimentovat se sklonem přední vidlice a nastavením trailu. Bohužel když jsem se dostal na doporučený trail cca 6 cm, tak už byla hlavová trubka dost šikmá, řízení bylo úplně naprd, přední kolo "samo padalo do zatáčky". Zkoušel jsem trail různě nastavovat, ale furt to nebylo to pravé ořechové. Tak jsem se hluboce zamyslel a došel jsem k závěru, že na to musím od lesa. Změřil jsem si úhel hlavové trubky (= sklon hlavové trubky vůči vodorovné rovině) asi u 8 normálních kol a došel jsem k číslu 72 stupňů. Tak jsem i u hlavové trubky lehokola nastavil úhel hlavové trubky 72 stupňů - a ejhle - to bylo ono. Takže závěr je jasný - pokud na lehokolo použiju vidlici z nějakého kola, tak musím na lehokole nastavit stejný úhel hlavové trubky, jaký byl u originál kola. Geometrii (tedy i trail atd.) za nás již vyřešil výrobce kola.

Po pár zkušebních jízdách jsem zjistil, že by nebyla špatná opěrka hlavy. Takže jsem do "bývalé" sedlové trubky zastrčil sedlovku příslušného průměru, ze dvou drátů průměru 7 mm a zbytku překližky jsem vyrobil opěrku hlavy a vše smontoval a nastavil. Pro polstrování opěrky jsem původně použil opět 4 vrstvy karimatky, ale na opření hlavy to bylo dost tvrdé, při jízdě mi sem tam cvakaly zuby. Tak jsem pak na opěrku nalepil nějakou měkkou molitanovou mycí houbu a hned je to daleko lepší a pohodlnější.

 To je prozatím v kostce vše. Budu zde ale časem prezentovat další zkušenosti a postřehy se stavbou a dalšími úpravami lehokola. Kdož bude mít zájem ať se přijde podívat.