Báje o bílé ovci

Jsme ovce chované proto, abychom dávali vlnu našim pánům, kteří nás krmí a drží nás v otroctví iluze. Ale máme možnost uniknout a naši páni nám rádi pomohou, ale nám se líbí být ovcemi. Je to pohodlné.

G. I. Gurdžijev

Jsou dva typy pastýřů: ti, které zajímá vlna, a ti, které zajímá skopové; ale žádného nezajímají ovce.

J.-P. Sartre

Stádo ovcí existuje z objektivního důvodu vlny a skopového. Snad dokážeme ošálit náš osud v podobě vlny a skopového, i když pak posloužíme jinému účelu.

Rozdíl mezi subjektivní a objektivní hodnotou je rozdíl mezi postojem ovce k ovci a funkcí nebo účelem ovce. Hodnoty našeho stáda nemají navrch nad naší objektivní hodnotou pro nadřízenou moc, Měsíc.

Černá ovce se mezi ostatními ovcemi cítí velmi divně; ale nás zajímá ta osobnost, ta rebelka, jež tuší.

Tři aforismy A. R. Orage

Zde je na místě velká lstivost a ohromná důmyslnost. Kde má člověk hledat únik ze svého předurčeného automatismu, ze svého zamlženého, polovědomého žití? Všude tam, kde ve skutečnosti nehledá; ale kde to je? Nyní používá tři hlavní funkce, všechny automatické - reakce, emoce, myšlení. Kde může nalézt nějakou jinou funkci, odlišného druhu než ty, které možná i může začít používat? Když nenajde nějaký takový únik, je ztracen ať to ví, nebo ne.

To je to tajemství, to opravdové a poslední tajemství Černé ovce, která nejdříve unikne a pak se vrátí, a přináší s sebou (uvážlivě) hluboce skryté tajemství pro ty ze svých společnic, které možná budou moci porozumět. Protože Tajemství je možné poznat.

A JE MOŽNÉ je prozradit.

C. Daly KING v Orageovské verzi

Za zavřenými dveřmi a okny, po pečlivé přípravě, vyvolenému obecenstvu, šeptem, je zjevena děsivá báje o Bílé ovci.

Je o Pastýři a jeho stádu ovcí.

Pro ně jejich Pastýř nabývá podobu opravdu dobrotivé bytosti, vskutku Boha Laskavého. Neustále se sám stará o jejich blaho a vynakládá prostředky, jež jim připadají nadpřirozené, na zajištění jejich bezpečí a k záchraně těch z nich, jež sešly z cesty nebo zbloudily nebo nešťastnou náhodou upadly v jiné nebezpečí. Vede je do přístřešku, který pro ně zbudoval na ochranu před chladem, a má pro ně veškeré krmení a ostatní prostředky potřebné k jejich pohodlné existenci. Stará se o ně velmi dobře, vlastně mnohem lépe, než by se o sebe dokázaly postarat samy. Není proto divu, že k němu vzhlížejí jako k někomu, kdo opravdu pečuje o jejich blaho a cítí k němu posvátnou úctu.

Avšak samotný Pastýř má s ovcemi své vlastní úmysly, o kterých nevědí. Tyto úmysly by ovce velmi ohromily, kdyby se o nich dozvěděly. Týkají se za prvé dodávek vlny a později dodávek skopového. Ve skutečnosti si ovce Pastýřovy pohnutky k péči o ně vyložily poněkud mylně: důvodem je v první řadě to, aby vlna byla hustá a použitelná ne k ochraně ovcí ale člověka a k jiným účelům; a dále aby jejich maso bylo dobře vyživené a křehké, až se nakonec poveze na trh prodat na jídlo. Tyto vlastnosti, kterých si Pastýř cení, jsou skutečným důvodem jeho chování, a jsou zcela mimo chápání běžné ovce.

Běžné ovce mají, jak je na první pohled vidět, špinavě nahnědlou šedivou barvu, a jsou si podobné jako vejce vejci. Ale velmi zřídka se narodí dosti neobvyklá ovce, která je zbarvená odlišně, někdy černě, někdy bíle. Odlišnost černé ovce od ostatních je snadno na první pohled viditelná, a tak s ní často Pastýř brzy udělá krátký proces, aby předešel nechtěným či nemístným příhodám, ale bílá ovce snadno brzy získá vnější zbarvení těžko odlišitelné od ostatních ovcí. Je jak nedůvěřivější, tak mnohem chytřejší než běžné členky stáda, a tak si všímá a začínat zaměřovat svou pozornost směrem k určitým drobným neobvyklostem, které se zdají být v rozporu se všeobecnými názory zastávanými jejími družkami.

Například každoroční stříhání vlny, ač se jistě provádí v ročním období, kdy ovcím vadí nejméně, tak po vážné úvaze se jeví být podivným opatřením, a těžko může být označeno jako motivované především starostí o pohodlí ovcí. Bílá ovce také dumá nad problémem, který vyvolává nevysvětlené mizení jejích družek pravě když očividně dosáhly nejlepších let. Začíná vypracovávat a zkoumat různé hypotézy ve snaze si vysvětlit tyto podivné příhody. Většina bílých ovcí nikdy nedojde k nějakému uspokojivému závěru těchto otázek dříve, než na ně přijde řada na jatkách, ale velmi, velmi zřídka se některé, neobyčejně chytré, z nich podaří zahlédnout to, co vidět neměla, nebo zaslechnout to, co slyšet neměla a tak se dozví "tajemství": pravdu o Pastýři a jeho ovcích.

Můžeme si představit to zděšení, které jí pak zachvátí. Hrůznost té situace není jen šokujícím překvapením ale je také v takovém rozporu se zavedenými názory a přesvědčením stáda, že je obrací úplně naruby. Všechny vážně zastávané názory na život týkající se ovcí a pastýřství jsou vyvráceny a zničeny jednou ranou. A předpokládáme-li, že bílá ovce pocítí nějaký pocit solidarity ke svým jinak zbarveným sestrám, můžeme si dále představit její pokusy sdílet s nimi tuto informaci, na kterou přišla, jež se týká jejich zoufalé situace. Velká část bílých ovcí, které se nějakou náhodou ocitly v této situaci, se dál nedostanou, protože ostatním ovcím v chvatu vyhrknutá strašná zpráva vyvolá nejen jejich nevěřícný nesouhlas, ale stejně jistě přivolá pozornost Pastýře, který má po ruce prostředky, jak takovouto podvratnou činnost zardousit. Brzy následuje rychlá cesta na jatka, tak jako tak nevyhnutelná pro tuto pozoruhodnou ovci, jež je příliš chytrá leč ne dost chytrá.

Nicméně v ještě delších intervalech se objevuje bílá ovce tak mimořádně bystrá, že se vyhne tomuto nebezpečí. Taková ovce ztratila klid v duši jednou provždy; a brzy dojde k závěru, že z její krajní nouze jí nepomůže nic jiného, než k inteligenci, která jí dovedla až sem, přidat odpovídající stupeň kuráže. Zůstat tam, kde je, znamená jistou smrt… co má ale dělat?

Bylo by dost těžké uniknout bdělému oku Pastýře a jeho pomocníků, a i kdyby byl takový zázrak úspěšně završen, kde by našla krmení nutné k přežití a úkryt před chladnou zimou, o které ví, že jistě přijde? Až do teď pro ní bylo o tyto nezbytnosti postaráno; chybí jí jakékoliv vlastní znalosti o tom, jak postupovat při jejich získávání. Nebylo by snad lepší na to všechno zapomenout, užívat si života, který je v mnoha ohledech pro ovci velmi příhodný, a smířit se s osudem, který ji později tak jako tak zastihne, jen trochu dříve, než by ráda? Můžeme si velmi dobře představit její vnitřní zmatek a tu tíseň, v jaké se naše ovce potýká se všemi alternativami.

Ale jednou za čas, jak je nám řečeno, dojde bílá ovce k definitivnímu rozhodnutí. Po nekonečně dlouhém čekání na vhodnou příležitost jedné temné noci bílá ovce zmizí z ohrady a není pak nikde k nalezení. Unikla.

Většinou nikdo neví, co se s ní pak stalo. Ale někdy je nám se zatajeným dechem sděleno, že se vrátila a nabízí se, že ostatním ukáže, jak uniknout - odváží-li se - tak jako ona, a kde mohou nalézt útočiště, tak jako ona.

Co myslíte, kolik z nich si ji vyslechne?

A kolik se jich odváží následovat jejího příkladu?

Zdroj:

Citováno s pár menšími ale zásadními úpravami z: Oragean version C. Daly Kinga.

Nikolaj Těreščenko (Nicholas Tereshchenko) - Mister Gurdjieff and the Fourth Way