René Daumal

René Daumal (1908-1944)
byl spisovatelem, básníkem, patafyzikem, alpinistou a znalcem sanskrtu a indické poetiky a jedním z iniciátorů metafyzické a iniciační revue Vysoká hra (Le Grand Jeu). V roce 1930 začal pod vedením Jeanne de Salzmann praktikovat gurdžijevovskou „Práci“ a ve 40. letech přijímá vlastní žáky. Zkušenosti s „Prací“ vtělil do mnoha esejí, básní a novel Velká pitka a Hora analogie, kterou již nestihne dokončit, neboť předčasně umírá na tuberkulózu. Veškeré jeho dílo bylo řízeno dvěma ideály: sebevýstavbou a pomocí druhým; svou práci lapidárně definoval těmito slovy: ...odnaučit se planě snít a naučit se myslet, odnaučit se filosofovat a naučit se skutečně vyjadřovat.
V dopise J. Paulhanovi v r. 1936 o Práci napsal:
Po dlouhá léta jsem hledal takovouto neverbální metodu (...) směřující k aktivnímu poznání sebe sama. Strkal jsem nos do mysticismu, esoteriky, atd. – slova, slova, výsledky (nebo alespoň zkušenosti), jichž dosáhli jiní. Konečně jsem nalezl někoho, s kým pracuji, kdo věnoval celý svůj život tomuto problému a kdo může pomoci ostatním nalézt řešení. Je to otázka práce v každém okamžiku, v němž lidská bytost se svým tělem, instinkty, pocity a rozumem pracuje se sebou a naplňuje sama sebe.

České překlady:
René Daumal: Hora analogie, in: Vysoká hra, Praha, Torst 1993
René Daumal: Černá poesie, bílá poesie, Liberec, Dauphin 1994
René Daumal: Velká pitka, Praha, Prostor 1994 René Daumal: Mugl/Mugle, Praha, Malvern 2007
René Daumal: A mlčení rozhání temnoty, Praha, Malvern 2010

Comments