Osobnosti Čtvrté cesty

Po smrti Gurdžijeva založila jeho dlouholetá žákyně Jeanne de Salzmann spolu s dalšími blízkými žáky instituce, které měly zajistit trvání odkazu Čtvrté cesty a předání znalostí, metod a cvičení Gurdžijeva. Vznikl tak Institute Gurdjieff v Paříži, Gurdjieff Society v Londýně a Gurdjieff Foundation v New Yorku, které dodnes existují a fungují. Kromě toho, někteří žáci Gurdžijeva založili vlastní školy jako např. John Bennett, Robert S. de Ropp, William Nyland a další.

V současné době lze ve většině evropských a amerických měst najít skupiny lidí, kteří se pravidelně shromažďují, aby zkoumali ideje a praktiky Čtvrté cesty. Tyto skupiny se vyhýbají pozornosti veřejnosti, nepropagují se, ani se nesnaží „obracet na svoji víru“, či mít politický, ekonomický nebo kulturní vliv ve společnosti. Naopak většinou se těžko hledají, protože nežijí ve zvláštních „klášterech“, ale věnují se vnitřní intenzivní práci v podmínkách normálního života.

V posledních několika letech se krok za krokem gurdžijevské skupiny otevřely internetu, vzniklo několik diskusních stránek (viz například http://whatisthework.ning.com), publikují se texty a cvičení. Všechny hlavní knihy Gurdžijeva a jeho následovníků jsou v dostupné několika jazykových verzí ke čtení nebo stažení. Ve střední Evropě již existují skupiny v Polsku, Maďarsku, samozřejmě v Německu a Rakousku. Klub G.I.Gurdžijeva v Praze je první skupinou založenou v ČR a v českém jazyce. Seznam celosvětových kontaktů Čtvrté cesty lze nalézt na: www.fourthway.info.

Musíme upozornit, že se také objevují takové skupiny, které jméno Gurdžijeva pouze zneužívají a podávají pokřivený obraz jeho učení, případně se snaží připravit naivní hledače o peníze. Proto je třeba si při hledání skutečných kontaktů vzpomenout na tento výrok Gurdžijeva:

„Nevěř ničemu, co sám vlastní zkušeností neověříš.“