Veličiny a jednotky SI

Hmotný svět je popisován mnoha způsoby, podobně jako ve "fyzikálním světě" i ve světě elektrotechniky využíváme fyzikální veličiny. Jejich úkolem je kvantifikovat (matematicky vyjádřit) jednotlivé stavy látek (rozměr, dobu působení, míru vnitřní energie látky, velikost nebo způsob přenosu elektrických nábojů, ...).
Základem pro vyjádření fyzikálních veličin a jejich jednotek jsou základní veličiny a jednotky soustavy SI, které tvoří systém pro odvozování a převody ostatních veličin a jejich jednotek. Názvy a značky těchto veličin a jejich jednotek se nemění, mění se však definice jednotek. Současný stav lze prohlédnout např. na stránkách wikipedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soustava_SI




U rezistorů, kondenzátorů i jiných elektronických součástek malých rozměrů používáme pro popis např. hodnoty odporu nebo kapacity speciálních kódů nebo zkratek. Dolní obrázky ukazují jeden ze způsobů popisu velikosti odporu pomocí proužkového kódu. Tolerancí v tomto případě nazýváme výrobní nepřesnost, která vzniká ne zcela přesnou kalibrací výsledné hodnoty odporu na speciálních automatech.

 
                        pro lepší znázornění a zvětšení klikni myší na obrázek


Další možností, jak lze zapsat hodnotu odporu nebo kapacity jsou tzv. zkratky, které využívají značky násobků jednotek umístěné na místě desetinné čárky. Nejlépe lze tento způsob ukázat pomocí příkladu:
například potřebujeme zapsat hodnotu odporu 1 500 ohmů - vyjádřeno pomocí násobků jednotek 1,5 kiloohmů - výsledná zkratka: 1k5
  • zkratka obsahuje méně znaků - je úspornější pro zápis, dále se odstraní možnost nepřesného čtení hodnoty odporu při "umazání" velmi malé desetinné čárky.

Vyzkoušejte si zápis zkratek a násobky jednotek: https://docs.google.com/viewer?a=v&pid=sites&srcid=ZGVmYXVsdGRvbWFpbnxrdXJ6ZGRtMjIyfGd4OjNhOTQ3NjQyZTU2ZGI3ZGU

Stavba hmoty

Níže uvedený článek popisuje jeden ze způsobů chápání fyzikálního světa, zabývá se stavbou látek. Dřívější názory na fyzikální vlastnosti našeho světa popisovaly hmotu jako "látku, která se skládá z částic s klidovou hmotností a pole, které by se nemělo skládat z částic a je jakýmsi atributem hmoty, její prostorové pokračování."


Představy o stavbě atomu se velmi měnily, velmi dlouho se "učil" Rutherfordův (planetární) model atomu. Bližší informace lze najít například na stránce: http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom



Kovová vazba


Video - kovová vazba: 
    Jedním z velmi dobrých vodičů elektrického proudu jsou kovy. Jejich atomy jsou za normálních podmínek většinou uspořádány v rozích pravidelné krystalické mřížky. Protože je v okrajových částech atomů kovu, na orbitech s energeticky nejnižší hladinou, pouze jeden, dva nebo tři elektrony, dochází působením tepla, zářením, elektrickým polem a dalšími vlivy k jejich uvolnění. Tím se dostávají do okolí zbylého kovového iontu, který je pevně vázán silami v krystalické mřížce. Takto uvolněné elektrony se podle zjednodušených představ chaoticky pohybují v prostoru uvnitř kovu a vzájemné silové působení mezi samotnými elektrony a zbylými kladnými ionty působí určité "zpomalování" jejich pohybu.
    Z uvedeného modelu lze usoudit, že množství nábojů, které projde pomyslným průřezem kovového vodiče za jednotku času bude závislé na stavbě krystalické mřížky (druhu kovu), na tepelných podmínkách uvnitř vodiče a na velikosti silových účinků od vnějšího elektrického nebo elektromagnetického pole.
    Pro představu o velikosti jednoho elektronu připomeňme jeho:



a) elektrický (elementární) náboj ..... e = - 1,602.10-19 C
b) klidová hmotnost ........................ me = 9,1.10-31 kg