Soubor

Divadelní soubor Lauriger byl založen studenty klasické filologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy roku 1993 a prakticky od svého vzniku se zaměřuje na zpřístupňování latinského náboženského divadla. Připravil již inscenace více než patnácti her a na svém kontě má přes 80 představení. V prvních letech se soubor zaměřoval na provádění středověkých her, a to jak čistě latinsko-jazyčných (Visitatio sepulchri, Miraculum resurrectionis beati Lazari, Ordo virtutum Hildegardy z Bingen), tak bilingvních (starofrancouzsko-latinský Sponsus nebo středohornoněmecké Vídeňské pašije, Trevírská hra tří Marií a staročeská Hra o vzkříšení Pána Ježíše Krista spojené do cyklu Historia salvationis). Hry byly uváděny v latině a pasáže psané v národních jazycích posléze přebásněny do moderní češtiny, významné místo v inscenacích měla též hudba.

V roce 2000 soubor poprvé obrátil svou pozornost k jezuitskému školskému divadlu jako významnému fenoménu české divadelní kultury doby baroka. Pro inscenování si zvolil hru Antonia Machka Angelus ad aras (Anděl u oltáře), kterou radikálně dramaturgicky upravil a zkrácený text převedl do moderní češtiny. Její provedení se stalo součástí pořadu přibližujícího oslavy kanonizace sv. Jana Nepomuckého Ad honorem S. Joannis Nepomuceni (premiéra 13. června 2001).

Po krátkém výletu do světa operety v podobě inscenace úpravy Orfea v podsvětí Jacquesa Offenbacha (premiéra 10. prosince 2003) se soubor k jezuitskému divadlu znovu vrátil přípravou inscenace školské hry Amor Doloris rivalis (Láska sokyní Bolesti) a drobné gratulační kantáty Votum melodicum (Hudební blahopřání, premiéra 26. dubna 2006, Zrcadlová kaple Klementina). Tentokrát však byl zvolen jiný dramaturgický i inscenační přístup: texty byly ponechány v latině a režijní pojetí se inspirovalo dobovými pravidly jevištního projevu, která pro potřeby barokních jezuitských škol formuloval dramatik a pedagog Franciscus Lang (1727).




Snaha o prohloubení znalostí současné inscenační praxe barokního divadla vedla část souboru k účasti na kursech barokního
herectví pořádaných v rámci Letní školy staré hudby ve Valticích, které vedl francouzský herec a lektor barokního divadla Lorenzo Charoy. Na základě této zkušenosti se soubor rozhodl aplikovat zásady tzv. poučené interpretace barokního divadla na latinský materiál a připravit inscenaci dvou meziher – Mors et Cupido a Atalanta a Hypomanes – ze hry A. Engela o sv. Kateřině (premiéra 30. listopadu 2008 v Kutné Hoře). Zmíněná hra byla postupně také nastudována, její část byla k vidění pod názvem Obrazy z legendy o sv. Kateřině v rámci Muzejní noci 12. června 2010 v Pedagogickém muzeu J. A. Komenského v Praze, premiéry v rozšířené podobě se pak dočkala 24. září téhož roku v Jindřichově Hradci na Michnovských slavnostech. V současné době se soubor vrací k Atalantě, kterou doplňuje o taneční a recitační složku.