ČLÁNKY‎ > ‎

Proč mají ženy slavit 28. říjen

Zdroj: http://www.czech.cz/ (oficiální stránky České republiky)

"Moderním pro muže a ženu je, činit dobré a nepřekážet ženě, aby kdykoli a kdekoli mohla činit dobré. "
        (Tomáš Garrigue Masaryk, 1904)

Datum vzniku samostatného státu, i když dnes již neexistuje, je samozřejmě událostí hodnou pozastavení a bilancování. Pro ženy ale ještě mnohem více než pro muže. Je dějinnou událostí, která v Čechách odstartovala jejich právní proměnu v plnohodnotné jedince lidského druhu.

V našich krajích na tom před válkou nebyly ženy z hlediska emancipace výrazně hůře než jinde. Možná dokonce o trochu lépe. Národnostní snahy jim přikládaly význačnou roli jako rodičkám nového pokolení, jímž bude český národ obrozen. Dělo-li se něco v zájmu vlasti a odpoutání od monarchie, byly vítány dokonce i pomocné ženské ruce.
Což však nic neměnilo na faktu, že se z hlediska občanských práv a svobod vesměs pohybovaly kdesi na úrovni lepšího domácího psa a jen nejprůraznějším se podařilo dobrat role myslícího člověka.
Ostatně – v Americe, zemi pokroku, na tom dámy nebyly lépe. Nemohly rozhodovat o svém majetku (včetně případné vlastní mzdy), o dětech, dokonce samostatně sepsat ani závěť. O účasti na politickém životě nemluvě. Částečné nápravy se dočkaly až roku 1919 přijetím dodatku k ústavě: Spojené státy ani jakýkoli jednotlivý stát nesmějí popřít ani omezit volební právo občanů Spojených států z důvodů pohlaví.

V Čechách rovněž ženy nejprve usilovaly zejména o právo na vzdělání a právo volební. V roce 1912 jim byla konečně povolena účast v politických stranách a spolcích. První poslankyní českého sněmu a v podstatě první poslankyní v Evropě vůbec byla zvolena spisovatelka Božena Viková-Kunětická. Od místodržitele hraběte Thuna ale nedostala povolení vstoupit na zasedání.

Už v roce 1901 byla promována první vysokoškolačka, čtvrtou ženou s diplomem se stala Alice Masaryková.
Poslední jméno napovídá, kdo byl po vzniku Československa hybatelem, propagátorem a urychlovačem rovnoprávného postavení žen. Prezident Osvoboditel – tatíček Tomáš Garrigue Masaryk, jeden z prvních českých feministů.
O ženskou otázku se nezajímal jen teoreticky. On ji žil. Svědčí o tom mimo jiné skutečnost, že přijal za své manželčino příjmení Garrigue, které dodnes mnozí považují za druhé z jeho křestních jmen. O tom, že rovnoprávnost nebyla v tomto vztahu jen prázdným slovem, svědčí fakt, že si TGM. se svými dětmi často hrával a pečoval o ně od kojeneckého věku, takže jeho choť měla čas se věnovat vlastní intelektuální práci. Například přeložila knihu Poddanství žen od Stuarta Milla a podílela se na Masarykově studii Mnohoženství a jednoženství.

Washingtonská deklarace, prohlášení československé nezávislosti, které bylo 18. října 1918 podepsáno Tomášem Garrigue Masarykem, Milanem Rastislavem Štefánikem a Edvardem Benešem ve Washingtonu, již obsahuje příslib rovnosti mezi muži a ženami. V zákon se proměnil v roce 1920 v paragrafu 106 Ústavy Československé republiky. Zde bylo jasně stanoveno, že žena je rovnoprávná muži. Vznik paragrafu je připisován Masarykovi. České ženy tak díky vzniku samostatného státu a osvícené osobnosti v jejím čele došly rovnoprávnosti a volebního práva jako jedny z prvních Evropě.
Vrhly se na studia, do práce a politického života. Jenže… Rovnoprávnost nerovnoprávnost, jejich mzdy byly a dodnes jsou nižší než mzdy mužů. A v době krize byly propouštěny hlavně vdané, tj. starší a staré zaměstnankyně. Ba i do státních služeb byly přijímány jen se značnými obtížemi.  Přesto mají ženy 28. října co oslavovat. Kdo ví, co by bylo, kdyby toho dne nebylo…
Comments