Legendární plavba po Vltavě ve stylu "30. léta"
Datum: čtvrtek 10. května 2012 od 19:00 do 22:00 hodin
Lokalita: Parník VISLA, VltavaNALOĎOVÁNÍ: od 18:30 do 19:00 od Rašínova nábřeží - mezi Palackého a Železničním mostem u Palackého náměstí, kousek proti proudu od Palackého náměstí Trasa: START - Rašínovo nábřeží - Železniční most - Vyšehrad - Bráník - Žluté lázně - (otočka) - Žluté lázně - Bráník - Vyšehrad - Železniční most - Palackého most - Jiráskův most - (zdymadla) - Janáčkovo nábřeží - klub Lávka - Karlův most (Pražský hrad) - Náměstí Jana Palacha - Dvořákovo nábřeží - Strakova akademie - Čechův most - budova ČVUT FJFI (Břehovka) - Právnická fakulta UK - Štefánikův most - Štvanice - (otočka) - zpět na Rašínovo nábřeží - KONEC
Vstupenky: pro účast na plavbě je nutné složit dobrovolný příspěvek za vstupenky v hodnotě minimálně 200 CZK (v ceně dobrovolného příspěvku je zahrnuta tříhodinová plavba po Vltavě s bohatým programem a hudbou, občerstvením, welcome sangria zdarma pro každého včas příchozího účastníka :) PŘEDPRODEJ Informační centrum Rektorátu ČVUT, Zikova 2 / místnost B1-159b, Praha 6 - Dejvice (rohový vchod Kloknerův ústav) V pracovní dny od 8:00 do 18:00 hodin Kontakt: Romana Šimonová, tel. 22435 9952 Pozn.: POČET MÍST JE OMEZEN na 200 kusů. Doporučujeme tedy zajistit si vstupenky včas!!! PROGRAM
CO NA SEBE - Dress Code Jedná se o neformální akci, na kterou může každý přijít tak, aby se hlavně cítil pohodlně! (slovní popis následuje dole pod obrázky) 30. léta jsou vrcholem elegantního společenského života, který byl vytvářen v těsném vlivu módy francouzské v době první republiky, v době nových technologií a výrobků, nových uměleckých směrů, v době rozmachu filmu a žurnálu a především emancipace žen. Předobrazem módy třicátých let byla bouřlivá dvacátá léta - vznikaly módní salony a závody, které měly své vlastní návrháře a modely prezentovaly na módních přehlídkách. Módní ilustrace se stala neoddělitelnou součástí nejen řady společenských a ženských časopisů, ale i denního tisku. Móda byla k vidění ve stovkách zahraničních i českých filmů, často s hvězdným obsazením, promítaných v desítkách kin v Praze, stejně jako v menších i malých městech a obcích. Reklamní plakáty propagující ten či onen módní výrobek dostaly módu doslova na ulici, kde ji nelze přehlédnout. Takto v plném rozkvětu vstupuje móda do let třicátých, cestu jí však komplikuje hospodářská krize. Nedostatek finančních prostředků české ženy nahrazují nápaditostí a zručností. Tvoří se tedy i doma, což je usnadněno vydáváním střihových příloh a samostatných střihů, zasílaných na objednávku podle výběru v časopisech. Móda pletených šatů, pulovrů, plavek a jiných částí oděvu vyvolává velký zájem o amatérské pletení, které je podporováno různými soutěžemi v ženských časopisech. Na svém výsluní se hřeje i móda konfekční, která ke své propagaci začala využívat módní fotografie a po založení Baťových filmových ateliérů i reklamní a dokumentární filmy. Jen pro malé srovnání - těsně po válce nakupovalo hotové oděvy jen 10 procent obyvatel, v roce 1935 je to už plných 75 procent. Po zkracování sukní a vlasů, po potlačování ženskosti v módě dvacátých let, obrací se móda let třicátých k ženskosti a eleganci. Nejnápadnějším vnějším znakem nové módy bylo prodloužení sukně a štíhlá, obepínavá silueta, na níž látky měkce splývaly. Ale její elegantní charakter se projevil především v bohatém rozlišení oděvů určených pro různé účely a denní dobu. Společensky angažovaná dáma musí mít oblek dopolední, odpolední, malý a velký večerní, oděv pro ulici, do deště a různé oblečení sportovní. Vhodným oblekem pro celý den byl kostým s úzkým střihem, výrazným pasem a širokými klopami. Kostým musí mít ovšem své kvality. Pro zámožné ženy to byl základ garderoby, pro ty chudší se doporučovalo, aby si koupily nejlepší kostým a k němu doplňky jako svůj jediný oblek. Bylo lepší mít jeden oblek dokonalý, než několikery špatné šaty a trpět neustálým nedostatkem klobouků, střevíců a kabelek. Kostým se hodil i do zaměstnání a v teplejších dnech jej nahradily jednoduché a vkusné šaty bez zbytečných ozdob, většinou levnější konfekční, aby si jich žena mohla koupit vícero. Oblíbená byla kožešina, která zdobila vysoké límce plášťů a dámy si ji s oblibou přehazovaly přes obnažená ramena. Nebylo-li na tak velký kus kožešiny, pak stačil malý kousek, jenž se uplatnil jako ozdoba ve výstřihu nebo jako zakončení sukně či rukávu. I přes horší hospodářské podmínky se lidé rádi bavili. Hlavní zábavou byl tanec a sport. Tanci vládl swing a všichni se pohybovali v rytmu big bandu. Páni odložili fraky a žakety a tančili v pohodlném saku a volných širokých kalhotách. A dámy? Protože se tančilo hodně a bylo je tedy vidět převážně zezadu, oblékaly šaty s velkorysými, ale rafinovaně jednoduchými dekolty na zádech, zdůrazněné jedinou šňůrou perel. Sportovní oblečení se stalo samozřejmou součástí šatníku. Nesměly v něm chybět pletené svetry a vesty, pumpky, větrovky, flanelové košile a kalhoty, a samozřejmě plavky, které se již přiblížily dnešní podobě. Nejnovějším výkřikem módy třicátých let byly sluneční brýle, jež se záhy staly nepostradatelnými pro všechny moderní ženy i muže holdující sportu. Všeobecná obliba sportu vytvořila ideál elegantního muže vysoké atletické postavy se širokými rameny a štíhlým pasem, což se promítlo do volnějšího stylu pánského odívání. Přirozená elegance však nebyla jen otázkou módy, ale i chování a celkového vystupování muže-gentlemana. Zdroje inspirace:
|
AKTUALITY - AKCE >