US trip

Den I.

10:16 RUZYNĚ Ve Starbucks tady mají ještě dražší kafe než obvykle. Už chápu, proč měla slečna na check-inu u sebe McCafé. Letadlo letí za dvě hodiny.
K naší přepážce právě přišel kompletní skotský holčičí lakrosový tým. Ještěže už jsme odbaveni.
Hezké je, že nám zavazadla pošlou rovnou na JFK.
11:20 Pomalu se snad vydáme hledat naši gate nebo co.
15:52 CET/14:54 BST HEATHROW Jsme u Gate 33 ještě dřív než personál. Nejsou tu ani žádní další cestující, neb na cedulích se ještě ani neukazuje odkud to letí. Jen Marťas tuto nejspíš tajnou informaci obdržel na check-inu.
15:02 Zjistila jsem, že mají "multifaith room". Zajímalo by mě, jestli to je dohromady pro všechna náboženství. Jako třeba pro židy a muslimy.
Vedle mě sedí slečna, která se tváří hrozně znuděně, jako by to byla děsná otrava lítat furt z Londýna do NY. Rozčiluje mě to.
16:00 Už jdeme. venku prší. V dobytčáku na nás čekala deka, polštářek, sluchátka a kartáček na zuby.
22:34 BST/17:34 EST Pod námi je stát Maine. Dostali jsme sváču a Marťas byl polit čajem. Musím se dívat na Hunger Games, neboť to je jeden z pouhých tří filmů který má i anglické titulky (jeden už jsem viděla)
19:02 EST Je tu hnusně a chce se mi děsně na záchod. Snad budou ještě před úředníkem, jinak nevím, jak budu konverzovat.
19:20 Nejdou otevřít dveře od letadla. Už půl hodiny. Je tu děsný vedro. Marťas chce, abychom museli skákat z letadla po nafukovací skluzavce.
20:00 Dveře stále zavřené. Jedeme to zkusit jinam. Doufám, že na jiné letiště.
23:37 QUEENS - U SAMA No já tomu nemůžu uvěřit, že ležím v posteli. Je to ještě větší krása než v hotelu v Istanbulu (to, že můžeme konečně ležet v posteli, jinak se to moc srovnat bohužel nedá).
V prvním autobusu jsme neměli drobné na lístek a řidič mě nechal rozměnit u spolucestujících, ale měla jsem jen dvacetidolarovku a celý autobus tím byl upřímně pobaven. Pak jsem řekla před celým autobusem plným černochů, že nechci jet jako černý pasažér. To se naštěstí smáli taky.
Během přestupování jsme šli rozměnit na benzínku koupí láhve vody, ale prodavač nás neslyšel/nerozuměl a my jsme neslyšeli/nerozuměli jemu a ještě na nás mluvil přes plexisklo s dírkou po kulce. Jo a ještě nás poslal na autobus na opačnou stranu; stejně jako řidič prvního autobusu ostatně. Ještě že máme mapu!

Den II.

9:29 Možná někdy i vyrazíme do města. Už jsme skoro naplánovali strategii na nákup jízdného. I když to s tou papírovou dvackou taky fungovalo dobře.
11:00 VLAK NA MANHATTAN Prší. Na stanici se nás ujala hodná (kromě nás téměř jediná bílá) paní, poradila nám a řekla kde máme přestoupit (pak se ukázalo že je ještě hodnější, protože na Penn Station nás vyvedla z bludiště metra na ulici). Jiná paní co vedle mě seděla ve vlaku mi sdělila, že obyčejně v NY tak hnusné počasí nebývá. Hm.
12:30 PIER 78 Čekáme na vyhlídkovou plavbu. Myslela jsem že v tuto chvíli za sebou budu mít Brooklyn Bridge, ale nějak to nevyšlo.
17:02 BOWLING GARDEN Byla jsem v muzeu indiánů. Není tam ani jeden, ale mají tam wi-fi. Koupili jsme si předplacenou MetroCard. Mám hlad.
0:16 QUEENS Central Park - check
Americká keš - check
5th Ave - check
Times Square - check
Koupené pohledy - check
Empire State Building - check
Jídlo na Penn Station - check
Bezproblémová cesta domů - check

Den III.

NEW YORK CITY, NY -> BUFALLO, NY
640 km

10:32 JAMAICA Sedíme v Air Train. Prší a mě bolí hlava. Snad víme, kam máme jet. Příště bydlíme na Manhattanu.
11:30 JFK AUTOPŮJČOVNA Pane Bože! Marťas doma nechal řidičák. No na mě jdou mrákoty. Celou objednávku musíme udělat znovu, auto bude půjčené na mě, bohužel ho musíme znovu zaplatit z mé karty, na které mám ovšem nastavený týdenní (dnes alespoň z poloviny vyčerpaný) limit. Slečna za pultem mi sděluje že máme obrovské štěstí že berou i hotovost (což je pravda, často chtějí jen bezhotovostní platby) a tváří se děsně soucitně že budu muset řídit sama až do Las Vegas. Když nic, tak se mi alespoň podařilo opravit její objednávku na vrácení v LA.
No zatím to vypadá, že budu řídit nejméně do Deadwoodu v Jižní Dakotě, kam by snad mohl Štěpánek Marťasův řidičák poslat, protože když prý chytnou Marťase za volantem, tak ho zavřou a auto zabaví. Hm.
13:20 Řídila jsem přes Manhattan (protože jsem asi třikrát nezvládla včas odbočit na obchvaty)! Teď už si možná troufnu i do Prahy.
Podle konzulátu chtějí policajti pas a mezinárodní řidičák, tak se Marťas ujal volantu.
14:39 PENNSYLVÁNIE Prší jim tu stejně jako ve státech New York a New Jersey.
16:00 BURGER KING SHAVERTOWN Byl tu nějaký vzteklý spratek, naštěstí už ho vynesli. Výjimečně neprší.
19:45 Vidím slunce! Teda přes mraky, ale je tam. 67 mil do cíle.
22:38 BUFFALO Nerozbořený dům, ne-ultraměkká postel s přikrývkou!, džbán s vodou, čistá koupelna s teplou vodou. No úža!
23:29 Už mi to teda pěkně leze krkem. To je furt něco. Prší, prší, prší, je zataženo, Marťas nemá řidičák, nefunguje nám v autě klíma a ještě vydává divnej zvuk, bolej mě záda, mám hlad a nepíše mi Parker.

Den IV.


BUFALLO, NY -> CHICAGO, IL
930 km

8:45 Venku je slunečno a bezmračno! Ještě než jsem vstala, už jsem se stihla vystresovat tím, co všechno se dnes stane (dojde benzín, přes limit nepůjde zaplatit hotel v Chicagu, uletí nám letadlo). Naštěstí jsem si vzpomněla, že hotel v Chicagu už je zaplacený a Marťas mě uklidnil, že nám ještě nesvítí benzínová kontrolka (ale kdo ví, jestli to vůbec umí) a let se dá přesunout, páč tohle není lowcost. Uff.
9:47 BENZÍNKA Máme natankováno. Hurá Sice to tady není jen tak, ale jde to.
11:27 NIAGARSKÉ VODOPÁDY Je tu lidí jako prase. Potkali jsme zatím nejtlustšího američana...a mluvil česky (s pražským přízvukem, nic osobního). Je to nižší než jsem čekala, škoda, že nemůžeme na druhou stranu.
13:20 ANGOLA Jsme v megamekáči s klavírem, co hraje sám. Zakoupili jsme burrito (mám radost, že nemusím jíst hamburger) a colu pro Marťase, protože má absťák a cola podle něj obsahuje endorfiny. Když ji má, je šťastný (respektive když ji nemá, je nešťastný).
18:33 SERVICE PLAZA CCA 45 MIL PŘED TOLEDEM [OHIO] Zakoupili jsme dárek pro Štěpánka - hrnek s Ohio Krávou a mají tady amishský popcorn. Marťas po mně ve Starbucks chtěl, abych koupila velké latté a zeptala se, jestli nám to rovnou nemůžou dát do dvou kelímků.
18:50 Ještě je třeba zapsat, že jsme v Ohiu a tady se může jet až 70/mph (v New Yorku a Pennsylvánii 65). Úža, jedeme 75.
20:09 Zase jsme stihli dotankovat, sláva. Vedle nás na odpočivadle stojí pravý americký motorkář s Harley-Davidsonem. A pozdravil mě, heč.
20:36 INDIANA Platili jsme další mýto, skoro 10 babek, no hrůza. V Ohiu a v Indianě mají dálnice, kde se dá za jízdy vystřihovat mapa Ohia. Na D1 by to třeba dost dobře nešlo.
Já nevim, že nám vždycky dochází benzín tam, kde je nejdražší.
20:53 Viděli jsme policejní auto jak se přihrnulo z protisměru a začalo někoho honit. no hustý. už jsme se chvíli báli že jdou po nás když jsme jeli 75 místo povolených 70.
20:56 Už jsme jeli kolem hříšníka, bohužel se zásah nepodařilo vyfotit. Nicméně radary jsou na solární pohon a manžel říkal, že zachází slunce a tak budu v háji a my můžeme jet.
21:07 Indiana je stejná placka jako Ohio, jen s nižšími daněmi (soudíme podle cen benzínu). Vyhlížíme Burger Kinga na večeři.
21:46 BURGER KING/PIZZA HUT/STARBUCKS KDESI CESTOU DO CHICAGA Omylem jsme zakoupili 2x meal místo 1x hambáč a 1x meal; no nějak se s tím poperem a příště už prý v tom budem umět chodit. Marťas chce, abychom si postupně shromáždili kelímky ze všech fastfoodů a pak vždycky rovnou přišli s tím správným.
Potkali jsme amish family. Marťas chce vědět jak se sem dostali, když nikde neviděl zaparkovaný povoz s koněm.
Jo, včera jsem možná viděla 2-3 indiány v autě na dálnici (rozhodla jsem se, že budu každý den počítat kolik jsme jich viděli).
1:32 EST/0:32 CST My bydlíme. Hurá. Žádní mravenci a teplá voda a velká placatá televize (ne že bychom si ji pak někdy pustili). Juch. Je tu o hodinu míň než vedle v Buffalu, takže můžeme o hoďku dýl spát. Supíš.

Den V.

9:20 Do 10 je snídaně, můžeme si tipnout, kde je Marťas. Ve státě New York se mi přesně uprostřed brady udělala hm...škaredá věc a přes Pennsylvánii, Ohio, Indianu a Illinois vyrostla do obludných rozměrů.
Jsem napajatá, co je to kontinentální snídaně a trochu se bojím.
11:20 CTA TRAIN TO DOWNTOWN Kontinentální snídaně je hnusná. Spočívá v hnusném sladkém anýzovém pečivu, prapodivném taveném sýru a jogurtu, který v sobě sice má asi pravé kousky ovoce, ale v životě neviděl kousek živočišného tuku.
Vidím indiána!
A prší.
Chicago je plné baráků architekta van der Rohe, který má na svědomí vilu Tugendhat (jak mě upozornil Marťas).
12:05 MILLENIUM PARK Marťas si musel koupit pepsi. V Chicagu se mi líbí mnohem víc, než v New Yorku. Už jsme se vyfotili s Cloud gate.
12:29 Máme keš!
13:11 Umíme jezdit chicagským autobusem a příště budeme jistě umět otevřít si zadní dveře.
14:19 HOLY NAME CATHEDRAL Rádoby gotická stavba mezi mrakodrapy. No to je teda něco.
14:49 QDOBA MEXICAN GRILL Dali jsme si burrito, polila jsem se colou, teda Dr. Pepperem. Ach jo.
Za námi sedí malé holčičky s taškami Victoria Secret. Marťase zajímá, co tam nakoupily, prý asi šprndy velikosti nula.
Mají tu vanilkovou colu, úža.
19:50 Zajeli jsme si do hotelu pro plavky a zpátky na pláž vykoupat se v Michiganském jezeře. Škoda, že v 7 už nebylo tak teplo jako o půl 5 kdy jsme tu byli poprvé.
Zase se zatahuje, ach jo. ještě musíme vyjet na vyhlídkovou Willis Tower a dát vyprat pádlo.
21:40 WILLIS TOWER Mají do desíti a tak by jeden čekal, že tu bude prázdno, ale přesto se na skydeck stojí fronta. Je mi z toho (skydecku) trochu nevolno. Každopádně ze srovnání atrakcí Empire State Building a Willis Tower ta chicagská vede už jen proto, že tu stačí jet jen jedním výtahem který má ještě navíc doprovodný program.

Den VI.

CHICAGO, IL -> SIOUX FALLS, SD
950 km

10:28 Neprší. Dnes dlouhatánská cesta do Sioux Falls v Jižní Dakotě. Děláme si včera u žida/araba koupené mražené jídlo na cestu.
12:21 Hrajeme hádací hru, tématicky omezenu na američany. předjelo nás policejní auto. Marťas se schovává za náklaďák.
18:26 AUSTIN, MINNESOTA Viděli jsme Mississippi. Fakt. Večeříme v Burger Kingovi a slečna co nás obsluhovala byla ohromena tím, že jedeme až z New York City. Až tak, že cíl naší cesty ji už moc nezajímal. Ptala se odkud jsme a Českou Republiku jsme museli podpořit ještě Evropou.
Prý se pozná, že už jsme na venkově, protože tady není nic na fotobuňku.
Venku je něco přes 30°C (jednou jsme viděli i 38°C, ale už nevím ve kterém státě). Dnes ještě 200 mil.
23:51 Děsně mě bolej nožičky. Vůbec jsme nezabloudili (ono to ani moc nejde, když jede člověk skoro celý den rovně) a našla jsem jednu keš. A v Chicagu nechala nabíječku na kindle, ach jo.

Den VII.

SIOUX FALLS, SD -> DEADWOOD, SD
650 km

9:12 Dnes byly na snídani toustíky (bez anýzu) a k dispozci toustovač. A mlíko do kávy. No krása prostě, RedRoof Inn thumbs up.
10:40 BENZÍNKA Čtu v průvodci o Badlands, Jižní Dakotě, rezervaci a Wounded Knee. Chce se mi plakat.
14:45 NÁRODNÍ PARK BADLANDS Je to takovej malej Grand Canyon a je tu sucho a vedro (jak se později ukázalo, mnohem víc než v Grand Canyonu). Chtěli jsme se jet podívat (teda hlavně já) k Wounded Knee, ale je to docela daleko, tak nic. Aspoň jsme tu nakoupili tři dary. Jo a jsme tu na překoupený annual pass. Hurá.
15:51 Směr Wall. Zatím žádnej bizon.
16:11 WALL - DRUGSTORE Máme objedané jídlo - bizoní burger. Nemůžem se dočkat.
16:33 Hovězí hambuerge mám teda radši než bizoní. Přikoupili jsme apple pie, asi jsem při jeho konzumaci vypadala nenažraně, protože se mne jakási paní zeptala, jestli je dobrý. Maj tady parádního tyroše, Marťas má i video. Jeden chlapeček z toho byl skoro na prášky.
18:59 DEADWOOD (jako fakt ten Deadwood ze seriálu) Máme uloženy věci u domácích a hurá na další atrakci - Mt. Rushmore
19:26 BLACK HILLS Cestou zas pršelo, ach jo. Black hills jsou z blízka zelené a borovicové a IMHO dost podobné Buchlovským horám.
20:14 MT. RUSHMORE MEMORIAL Parkujeme nelegálně (neplaceně, ale jako 11 dolarů jen za parkování?!) o kus dál po cestě dolů. Marťas má strach, že nás zatknou. Žene se na nás bouřka a hřmění, ale stejně se jdeme podívat kousek kolem když už jsme tady.
0:16 DEADWOOD Tak tak jsme uprchli před strašnou bouří. Nad Black Hills bylo úplně černo a ohromně se blýskalo, ale američanům to zdá se vůbec nevadilo a dovnitř proudili další a další v očekávání světelné šou.
Nestihli jsme Crazy Horse, snad zítra.

Den VIII.

DEADWOOD, SD -> BILLINGS, MT
650 km

10:57 Byli jsme na Mt. Moriah Cemetery obhlídnout mimo jiné hrob Divokého Billa Hickoka a Calamity Jane. Z vrchu je pěkný výhled na Deadwood. Teď hledáme obchod s jídlem.
12:51 VODNÍ NÁDRŽ PACTOLA Máme piknik. Našli jsme obchodní dům Dakotamart, jehož návštěva byla pro Marťase zatím nejkrásnějším zážitkem z celého výletu na americký kontinent. Chtěl tam zůstat.
Zakoupili jsme čerstvá (nebo alespoň teplá) kuřecí stehýnka (něco jako v KFC), pečivo s spoustu coca-coly a takto zásobeni jsme vyjeli do přírody. V obchoďáku  jsem si musela nechat od personálu vysvětlit jak si koupit capuccino (vzít kelímek a zmáčknout čudl) které je děsně sladké i na Martina a pak jsem u kasy odmítla asi pátou igelitku, tak se na mě personál díval dost divně.
Zas se stahujou mračna a v dálce hřmí. Ach jo.
17:56 WYOMING - ODPOČIVADLO NA DÁLNICI Ještě že máme ta kuřata. Byli jsme se podívat na Crazy Horse Memorial, kde jsem zaznamenala abnormálně vysokou koncentraci indiánů, celkem asi 10 (8 zaměstnanců/2 návštěvnice). Jo, vlastně jsem ještě jednoho menšího potkala včera na dálničním odpočivadle.
Crazy Horse je megastavba, která pěkně dlouho živí jednu celou rodinu a ještě pár generací asi bude, vzhledem k tomu že začali ve 30's 20. století a teď mají hotový obličej. Marťas tady pojal nápad na startup, jen ještě neví o žádné vhodné lokalitě.
19:49 MONTANA U Little Big Hornu mají otevřeno od 8 do soumraku, tak snad to stihnem.
20:37 LITTLE BIG HORN BATTLEFIELD Od 90's 20 století se to nejmenuje Custer Memorial ale Little Big Horn Memorial a je tu už i památník indiánských účastníků akce. Od roku 1890 jsou po celém bojišti jsou rozmístěny bílé pomníčky členů ze 7. kavalerie (vždycky na místě, kde dotyčný padl). Od cca 1990 tam je i pár červených na místě kde padli indoši. Hezké je, že se celý památník dá objet autem po asfaltce (je taky dlouhý asi 5 mil), tak jsem si nechala aspoň otevřené okénko abych byla, abych tak řekla, v kontaktu s bojištěm.
22:36 WESTERN INN, BILLINGS, MONTANA My bydlíme. Já mám vždycky takovou radost když o nás ví a hned nám dají kartu od pokoje. Zítra naposled se snídaní, ale pak zas budou bazény (ne že bychom někdy nějaký kromě Vegas využili).
Ještě bych si měla poznamenat, že jsme viděli:
1) Z dálky (veliké) Devils Tower Monument, což je takový prapodivný kus kamene trčící asi skoro 400 metrů do výšky, jen tak sám.
2) Děsně dlouhej vlak, třeba kilometr. A ne jeden. Marťas má samozřejmě video.

Den IX.


BILLINGS, MT -> POCATELLO, ID
750 km

10:30 Zas jsem nenašla žádnou keš. Mám spín.
11:17 BENZINKA Nemají tu Regular 87, tankujeme Plus 88 a bojíme se, co to udělá.
13:48 WALMART, CODY, WYOMING Zastavili jsme na nákup a toaletu ve městě Buffalo Billa. Jídlo jsme koupili u obsluhovaného pultu u pána, který měl špatný den, protože jsme byli už třetí cizinci v řadě.
14:40 Blížíme se k vjezdu do Yellowstonského národního parku. Kujeme pikle jak projet na průkazku s cizím podpisem.
15:23 YELLOWSTONE LAKE Pálí slunko a do toho tak trochu prší. Máme piknik. Vypadá to tu jako po kůrovci nebo po požáru.
15:59 Dopravní zácpa. Fotíme bizony.
16:01 Hm, zácpa pokračuje i za bizonama :(
16:16 MUD VOLCANO OMG! Na parkovišti dva bizoni.
17:22 Jsem velice znepokojena nabídkou letáků a map, protože prostě není nic co bych si mohla nalepit do cancu.
17:50 Tady je to horší jak v tom New Yorku, furt, ale FURT stojíme v dopravní zácpě.
18:01 Krucinál, zrovna když jsem si šla do kufru pro manikůrní nůžky aby se mi líp vystřihávala mapa se to rozjelo. Ale pomalu. Aby ani neubývala cesta, ani nešlo vystřihovat.
19:23 MIDWAY GEYSER Je úža! Teď jedem k Old Faithful, kterému Marťas interně říká "Velká stříkací mrtka".
20:04 OLD FAITHFUL GEYSER Ve visitor centru se praví, že akce má být ve 20:45 +/- 10 minut. Odebrali jsme se na nejzazší lavičky od restaurace a jíme naši večeři.
21:15 Old Faithful byl časově i výškově v normě. Teď skoro 4 hodiny do Pocatella.
1:13 POCATELLO, IDAHO Amíky nikdo nenaučil, že když když jedou v noci za někým nebo proti někomu, mají přepnout dálková světla na potkávací. A to nemluvím o tom, když se jede kolem zasahujících policajtů, to člověk kvůli tomu jejich výstražnému stroboskopu nevidí ale vůbec nic. Ještě že nám ta navigace ukazuje, kam vede silnice.
Džus, který jsme koupili jako alternativu lahodné coca-coly, je hnusný. Marťas řekl že nechápe, jak takový vyspělý národ může vyrobit něco tak odporného. A ještě mi zacpal autoupload fotek uploadem osmdesátimegového videa jedoucího vlaku.

Den X.

POCATELLO, ID -> GREEN RIVER, UT
560 km

12:32 IDAHO, DÁLNICE Hledáme místo kde sníst snídani a já kde si koupit normální latté. Všude nabízejí asi tak deset druhů černé kávy a pět druhů capuccina, které jsou všechny s příchutí beztak děsně sladkou. Začínám mít kávový absťák nebo co. Zlatý benzinky v Irsku.
12:43 Idaho má zalesněný sever a vyprahlý pouštní jih. Sever jsme projížděli včera v noci a nebylo vidět vůbec nic. Zato dnes, pusté poušťovité hory, které nás ale vůbec nezajímají, protože jsme je viděli už aspoň ve dvou státech předtím. Chjo.
13:20 REST AREA KDESI U DÁLNICE Měli jsme snídani, a to včerejší pečivo a předvčerejší tavený sýr s příchutí "sharp cheddar". Já bych si tak dala hamburger.
15:04 OGDEN, UTAH V Utahu snad nemají Starbucks nebo co. Musela jsem si dát Ice McCafé.
16:22 PROVO Neviděli jsme ani vlnku Salt Lake a Salt Lake City jen z dálky. Zato teď už se pěkně dlouho můžeme kochat mnohem menším jezerem Provo, protože stojíme ve čtyřproudové dopravní zácpě.
Kolem Salt Lake City není poušť, ja jsem si myslela, ale celkem vysoké hory. Proto tu asi taky mohli před deseti lety pořádat zimní olympiádu, že jo.
18:30 WENDY'S, PRICE První návštěva ever. Vypadáme asi dost vyjeveně. Od ostatních (nám známých fastfoodů) se liší tím, že maso v hamburgerech je hranaté a hranolky jsou z brambor se slupkama. Mám čtvrtlibrák se sejrem.
20:38 NINE MILE CANYON Hledáme atrakci Ballanced Rock a ona tady prostě není! Už jsme aspoň našli indiánské ultrastaré kresby do skály, ale nejde poznat, co z toho kreslili indiáni a co z toho místní vandalové. Marťas se ptá po ztracené atrakci projíždějící rodiny. Ta ho nutí jet na další prehistoricko-uměleckou atrakci Big Buffalo a chce nás tam doprovodit.
1:30 GREEN RIVER, UTAH OMG! To teda zas bylo něco. Napadlo mě ozvláštnit si dnešní nudnu přímou cestu atrakcí těch prehistorických rytin. To už jsem vlastně psala. Každopádně jsme u Big Buffalo, kterého jsme ani neviděli, protože už byla tam, pojali myšlenku se nevracet těch cca 60 kilometrů zpátky, ale vyjet rovnou druhým koncem kaňonu. GPS nás v tom podporovala. OMG! Cesta přestala být asfaltkou (a začala stoupat) a postupně i cestou a časem se změnila v hromady kamení, po kterých by sice naše Fiesta s menšímu úhonami sjela dolů do údolí, ale už nikdy nevyjela zpátky nahoru. 62 mil (100 kilometrů) od vjezdu do kaňonu o půl jedenácté jsme to otočili a vydali se zpátky a s očima přilepenýma na kontrolce s benzínem.
Auto přežilo a benzín nedošel. V životě jsem tak ráda neviděla civilizaci.
Ve čtvrt na dvě jsme přijeli do Green River k objednanému motelu. Všude tma, kancl zavřený, otvíračka do 1, na telefonu záznamník. No ach jo!
Nicméně zoufalé ženy dělají zoufalé věci a ve vidině hledání nového motelu jsem zabušila na jediné neočíslované dveře a po nekonečných asi dvou minutách nám bylo otevřeno. A dostali jsme místo na spaní. S postelí, koupelnou, wi-fi a klimatizací a podlahou z kopce). Ó jaký to šťastný okamžik!

PS: Jestli se chcete pobavit, dejte si na mapě terén a zazoomujte na naši odbočku z hlavní cesty. Ta bílá tečka je asi v polovině naší cesty kaňonem než jsme to otočili zpátky. Dál už google odmítá možnost trasy.

Den XI.

GREEN RIVER, UT -> FLAGSTAFF, AZ 
790 km

12:27 ARCHES NATIONAL PARK Je tu děsné vedro, děsně lidí, děsně skal a písku a všechno červené. Podle Martina se nemají čím chlubit, protože "takovejhle most máme v Prachovskejch skalách taky".
14:47 MONTICELLO Kolem není poušť, ale zelené keře. To jsou věci. Flagstaff už jen 237 mil. Jsem zvědavá, jestli stihneme Horseshoe Bend a jestli zase někde skoro v noci uvíznem.
17:08 MONUMENT VALLEY  Je tu strašně moc turistů a taky nezpevněná cesta. Vzadu není nic vidět, asi se blíží písečná bouře jako v mayovkách. Dnes velké množství živých indiánů. Aby taky ne, když jsme na jejich území.
17:31 Potkali jsme na cestě stádo koní, z nichž někteří se nám postavili do cesty a nechtěli odejít. Marťas se jednoho, zvlášť tvrdohlavého, snažil odtlačit, ale nakonec jsme ho museli objet.
18:02 Potkali jsme indiánskou rodinu na výletě. No to jsme ještě neviděli.
19:01 KAYENTA, ARIZONA Chtěla jsem si zakoupit indiánský náhrdelník (některé byly opravdu nádherné), ale i se 40% slevou byl zcela mimo mé finanční možnosti.
Napřed jsme nemohli najít benzínku a teď jsme přijeli na křižovatku, kde je v každém rohu jedna a v jednom dokonce dvě. Což je dobře, protože první chtěla předplatit, druhá nebrala Martinovu kartu a třetí taky ne.
21:04 FLAGSTAFF Bydlíme, sláva. Asi jdem do Burgerkinga na véču, je hnedka naproti. Kdyby tak měli decaf latté.
21:59 V Burgerkingovi byla převaha indiánů, jak co se týče prsonálu, tak i hostů. Kromě nás tam byli dva indiánští gangsta (jednoho teda dost okatě balila slečna od kasy) a jedno indiáně.
22:15 Velká věc! Mají tu prádelnu otevřenou celou noc a my jsme se odvážili nechat si vyprat prádlo. Zatím čekáme jak to dopadne.
23:20 Nutně doma potřebuju sušičku.

Den XII.

FLAGSTAFF, AZ -> LAS VEGAS, NV
580 km

10:40 Marťas nám vyplněním dotazníku na webu zajistil jeden hamburger v Burger Kingovi zadarmo. Ó my se máme.
11:51 STARBUCKS VE FLAGSTAFF To jsme teda zatím moc daleko nedojeli. Omylem jsem místo jedno latté venti koupila jedno latté venti a jedno latté tall.
13:00 Jedeme Arizonou a prší. Marťasovi už přes týden připomíná krajina ve Spojených státech amerických Chorvatsko. Takže to vlastně dopadlo jak jsem říkala a to, že stejně na svatební cestě skončíme v Chorvatsku.
13:25 TUSAYAN Jsme pouhopouhých 7 mil od Grand Canyonu a všude kolem je les. Marťas je z toho nervózní.
14:45 GRAND CANYON Je to děsně široký a hluboký. Na dně vidíme jakýsi potok s hnědou vodou. Marťas si myslí, že to je Colorado a taky si myslí, že celej Grand Canyon je optický klam a šméčko na lidi.
Mně se to zdá opravdové.
15:33 Osobní kontakt s indiánem! Podržel mi řetěz ohrazující parkovště, když jsme na něj všichni lezli nelegální cestou.
16:15 Jedem do Wildlife Drive Thru. Asi něco jako safari park ve Vídni.
Ještě jsem si vzpomněla, že v Monument Valley jsou po cestě stánky s indiány prodávající šperky a u jednoho z nich vlaje vlajka s Geronimem. No jako pro turisty dobrý, ale na mě si s tímhle nepřijdou, protože tohle je území Navahů a Geronimo byl Apač, víme?
17:66 ROUTE 66 Kurva zase prší. Vecko mě sere a už mě nebaví být optimistka.
Nerozveselilo mě ani to, že se Marťas polil colou a teď musí cestovat v náhradním úboru - plavkách.
20:29 HOOVER DAM Venku 41°C. Vedro jako prase. Přehradu  jsme stihli tak tak, za tmy se zavírá a obhlížející na hrázi objíždí policie, že už maj jít pryč. Tak tedy jedem. 60 mil do Vegas.
22:24 IMPERAL PALACE, LAS VEGAS OMG! Ještě jsme ani jednou nezabloudili a to už jsme byli jednou zpátky na megaparkovišti u auta a dvakrát u registrace (která je přímo v casinu, takže přes Lady Gaga nebo Michala Jacksona se není slyšet), podruhé kvůli výměně pokoje, protože z něj sice vidíme do města, ale zato taky přímo pod námi je bar s kapelou hřímající do 3 do rána. Prý dostaneme jiný pokoj.
23:26 RESTAURACE LA SALSA Las Vegas je jistě doupě hříchu a neřesti. všechno tu bliká a svítí. Přinesli jídlo.
1:49 HOTEL Už jen hodinu a jedenác minut a budeme moct spát.
V Planet Hollywood jsme našli bar s wi-fi, takže jsme strávili asi hodinu vestoje opření o sloup a sosající cizí síť.
Ráno v 11 nástup na recepci kvůli výměně pokoje.


Zvětšit mapu

Den XIII.

12:01 RECEPCE Čekáme ve frontě na výměnu pokoje. Fronta je tu furt. Už jsme byli v místním bufetu na snídani a obhlídnout bazén. Zatím nám tu zpívá falešný Roy Orbison hitovku Pretty Woman. Což mi připomíná, že jsme včera na Stripu potkali Jokera a Elvise mimo službu.
12:30 Máme nový pokoj. Sice vidíme do garáží, ale není tu hluk. Jdem k bazénu.
13:18 Bazén je super. Postli jsme fotku na FB aby všichni v pondělí v práci viděli, jak se máme.
18:37 Koupačka byla úža. Teď vyrážíme ven do víru Las Vegas na lov jídla a wi-fi. Obojí zřejmě najdeme v nejbližším McDonaldovi.
20:05 McDONALD'S Jídlo a wi-fi!
21:00 Pořád tady. Osazenstvo kolem nás se už několikrát změnilo. Asi bychom měli vyrazit do víru velkoměsta taky.
21:55 Objednali jsme na amazonu jakousi elektronickou věc (kterou potřebujeme doma) a pošlou nám ji do našeho motelu v LA. Úža. Teď teda ale už opravdu jdeme očumovat město.
0:55 HOTEL Byli jsme na procházce skoro k hotelu Excalibur. Vypadá jako malý Disneyland, Marťas mu říká Kreml, ale přitom myslí zmrzlinu. Cestou tam jsme nakoupili několik darů pro několik příbuzných a cestou zpátky jsme shlédli fontánové představení u hotelu Bellagio (kde budeme příště bydlet). To, jak před fontánou na konci jednoho z dílů Dannyho parťákůstojí sami prostě nemůže být pravda, neb je tam furt narváno.
1:25 Ještě mě napadlo, že onehdá byla neděle a my jsme se nebyli podívat v ani jedné kapli. Ostuda. Zítra okouknem aspoň místní Wedding chapel. Marťas přinesl z auta ten hnusný třešňovo-limetkový džus, že prý když se to zředí s vodou a dá do toho led, tak se to snad bude dát pít. No nevim.

Den XIV.

13:10 Prší. Jedeme na výlet do Death Valley. To je ještě ta lepší varianta, než kdybychom na výlet do Death Valley jeli včera a dnes se chtěli válet u bazénu. Vždycky jsem si myslela, že Las Vegas je město uprostřed placaté pouště, ale zjistilo se, že tomu tak není. Všude kolem jsou hory. Sice pusté, ale dost vysoké hory.
14:58 Jedem Mohavskou pouští 5 mil rovnou silnicí a pouštíme si znělku z Knight Ridera. Je to takové tématické.
15:10 DEATH VALLEY Ve všech dvou průvodcích které máme k dispozici doporučují návštěvu v rozmezí říjen - květen, nejlépe ráno kdy je celkem chladno. My teda jedeme v červenci ve tři odpoledne kdy je největší vedro. Marťas bedlivě sleduje venkovní teplotu. Aktuálně 37°C.
15:23 Právě jsme dosáhli průměrné červencové teploty - 45°C. Pořád to teda kolísá mezi 44°C a 45°C, vždycky když je 45, musím si s Marťasem tlesknout. Já teda víc napjatě očekávám, kdy budeme pod úrovní moře.
13:26 No nevim, GPS mi najednu ukazuje -86 m.n.m (a přitom nejnižší bod je -85,5)
16:00 VISITOR CENTER Došlo k převelikému trapasu, když se mně pracovnice zeptala, jestli podpis na annual pasu je můj a já jsem jí tvrdila že ano a ona mně nechala na zkoušku podepsat. No nevyhodili nás, včas jsem uznala porážku, musela jsem se podepsat na druhé (volné) políčko annual pasu. Marťasova největší starost je, jak se nám ho teď podaří prodat.
16:15 Byli jsme v boraxovém dole. Je tu vedro jako prase. A šťouraví pracovníci. Chci zpátky do Las Vegas kde prší, mají tam bazén a spoustu obchodů s jídlem.
17:24 DEVIL'S GOLF COURSE Vypadá to jako čerstvá oranice, ale je to tvrdý, takže se do toho rozhodn nedá zabořit, a na povrchu pokryté vrstvou soli. Mám dojem, že za jeden tříminutový výstup z auta jsem se opálila tolik, co za týden na Dobráku.
17:46 BADWATER Nejnižší místo na celém kontinentu. 85,5 m.p.m. Vedro jako prase, i když podle Marťase jen 44°C. Ještě mám napsat, že jsme neviděli toho slimáka co v Badwater bydlí.
18:49 SHOSHONE Regular za $4.97. Pche!
19:56 PAHRUMP McDonald! Angus hamburger!
1:31 HOTEL Konečně v posteli. Nakoupila jsem suvenýrů za spoustu peněz a vydala jsem se (zanechavší manžela v McDonaldovi u internetu) na dobrodružnou výpravu na druhou stranu od našeho hotelu. To mělo za následek, že jsem konečně spatřila hotely Venetian a Mirage a objevila McD s wi-fi sotva 150 metrů od nás.

Den XV.

LAS VEGAS, NV -> LOS ANGELES, CA
450 km

12:03 BINION'S CAFÉ Tady vzadu ve Vegas to vypadá už trochu víc jako normální město.
Zkoušíme americkou snídani - Fried steak and eggs a BBQ haburger. Restaurace je přímo uprostřed casina.
12:20 No nevim jestli to byl dobrej kauf. Maso jako řízek v trojobalu politý děsně tlustou vrstvou bešamelu, nastrouhané uvařeno-opečené brambory a dvě volská oka. Všechno děsně mastné.
13:32 Měli jsme placené parkování a protože nám po snídani zbývalo asi 50 minut, chtěla jsem se jít podívat do obchodu s indiánskými suvenýry. Po půlhodině prohlížení cetek jsem měla vybrán jeden pohled indiánské rodiny v automobilu za 59 centů. Pak se do věci vložil Marťas  a zakoupili jsme dva kožené kovbojské klobouky za $173. No tak to je super, že teď máme z čeho napojit koně.
19:05 SEA ROCK INN, LOS ANGELES, KALIFORNIE To teda zas bylo něco. Napřed se teda musím pochlubit, že jsem bez úhony sebe i auta zvládla projet takovou normální odpolední losangeleskou dopravní zácpou. Pak jsme přijeli do motelu a chlap nám sdělil, že Booking.com mi měl poslat mejl, že jim to nevzalo mou kartu, takže je rezervace zrušená, ale že máme štěstí že jsme přijeli tak brzo, protože jim sem přišel balíček na moje jméno a tak si řekl, že nám ten pokoj podrží asi do sedmi do večera.
Marťas má potřebu naše nové WD-TV live ihned zkoušet na místní televizi, ale nefunguje to, protože televize nemá žádné konektory.
21:44 Los Angeles zatím suverénně vyhrává soutěž o nejchladnější město kde jsme v US byli. Vyrážíme nakupovat do Walmartu a pak do McD.
22:50 PARKOVIŠTĚ PŘED McDONALDEM Ve Walmartu měli jen do desíti místo do půl jedenácté jak se psalo na internetu. No aspoň víme, kde je.
V Mekáčovi už fungovalo jen Drive Thru, takže máme jídlo v papírovém pytlíku a sedíme v autě před mekáčem, jíme angus burger a visíme na jejich wi-fi. Ta naštěstí zavíračku nemá.
Marťas chce po návratu z našeho výletu napsat několik knih; například cestopis a Hamburgerová dieta.

Den XVI.

12:22 ...a my už jsme vstali a šli s do 7eleven pro dva hotdogy a dvě koblihy k snídani.
13:52 UNIVERSAL STUDIOS To, kde jsme, je podle mě ztělesněním amerického způsobu zábavy. Jsou tu mraky lidí a mraky atrakcí, hlavně pro děti teda. Na stromech mají připevněné hadičky s vodou a větráky, které ji rozprašují na nebohé vedrem a čekáním ve frontách umořené návštěvníky. Tak trochu to připomíná sprchy v koncentráku. Už půl hodiny se vlečeme ve frontě na Studio tour. Jsou tu rozvěšeny televize, ze kterých na nás chrlí nejspíš ty nejvtipnější, nejromantičtější a nejdojemnější úryvky ze všech filmových skvostů Universalu. Jo, ještě jsem chtěla napsat, že všude, ale opravdu všude návštěvníky provází tklivá hudba z amerických trháků (Universalu). Škoda, že Indianu Jonese taky nedělal Universal, takže tady neuslyším náš svatební pochod.
15:52 FRONTA NA SPECIAL EFFECT ATRACTION Projeli jsme spoustu kulis, k nimž nám vždycky ve vozíčku pustili na televizi adekvátní ukázku z adekvátního filmu. Byla jedna praktická ukázka z Psycha s živým hercem, motelem a mrtvou matkou v kufru. Nejlepší ever ovšem byla Wisteria Lane. To bude Heda závidět!
16:56 KRUSTYLAND Fronta na další atrakci. Trochu se bojím, co mě čeká. Už tu nezní tklivé a vítězné melodie, ale jeden díl Simpsonů za druhým. Je to trochu na palici.
17:48 TERMINATOR 2 3D ATRACTION Zase další fronta. Krustyland byl spíš dům hrůzy, protože uvnitř člověka posadí do vozíčku a pak úspěšně simulují jízdu na horské dráze a průlet Springfieldem, který je spíš děsivý než roztomilý jako v televizi. Teď teda Terminátor. To se děsím, co to bude...už to prej začalo, tak musím jít.
18:49 FRONTA NA WATERWORLD Marťas se chce jít podívat na atrakci filmu, protože to byl hroznej propadák. Terminátor byl dobrej; hlavně ty slečny, co seděly za námi a hrozně ječely.
20:20 BLACK ANGUS My jsme v americkym steakhousu a já si konečně po letech čekání dám pravý americký hovězí stejk! Juch! A mají tu wi-fi, dnes už nemusíme k McDonaldovi!
21:37 Náš číšník vypadal torchu jako Řičis, tak dostal přes 10% dýško. Ale ne moc, jsme chudí; hlavně po dnešní návštěvě Universal Studios.

Den XVII.

12:51 STARBUCKS Právě jsme využili místní internetové kavárny k začekování se do letadel a vytištění letenek. Žel jen prvních dvou letů, tak snad se dostanem i z Londýna do Prahy. Dnes se mi podařilo objednat správný počet káv správné velikosti.
14:23 MOTEL Nakoupili jsme ve Walmartu a teď jíme u nás v pokoji a koukáme na film s chůvou Fran, kterak se nechala odvézt do východní Evropy do země Slovezia, jejíhož diktátora...ehm, prezidenta hraje Timothy Dalton.
17:32 VENICE BEACH Vypadá to tu přesně jako v Pobřežní hlídce: pláž, moře, vlny, strážná věž a plavčíci s plováky.
18:19 Marťas se chtěl jako topit, aby ho plavčík musel zachraňovat, ale na plavčíka se topil málo a na sebe zase moc. Tak radši vylezl z vody a užívá si Venice Beach z písku. Viděla jsem pelikána a pak jakousi velkou potvoru, která by mohla být delfín, ale i žralok. Jinak vlny byly úža, i když nic neslyším a málem jsem si dvakrát zlomila krk.
Jdeme na procházku.
19:40 WENDY'S Poslední návštěva, musíme si ji užít. Je tu černoch, který je děsně podobný Jiříkovi Blažkovi. No fakt.
0:32 MOTEL No zas bylo něco. Strávili jsme asi hodinu a půl ve Walmartu a zběsile nakupovali oblečení. Ještě že v deset zavírali. Pak jsme si udělali projížďku Downtownem (a minuli odbočku na Central Library) a několika dálnicemi a hurá balit. Divím se, že se nám to do těch kufrů vejde.

Den XVIII.

7:54 V 7:30 budíček, abychom stihli trefit na letiště do půjčovny, vrátit auto, trefit z půjčovny na správný terminál ke správné přepážce, vyřídit let z Londýna do Prahy, trefit na naši gate a nastoupit do správného letadla. Já si furt myslím, že se ještě něco posere, hlavně ve věci auta.
8:27 DOLLAR Auto vráceno bez problémů. To jsem tedy nečekala.
38895 mil při půjčení, 43910 mil při vrácení.
9:50 LAX Mají tu wi-fi, ale jeden musí vyplnit dotazník a místo aby mě to připojilo, tak to furt padá.
10:03 Chjo, Libour už má po svatbě (kterou jsme zaspali) a teď se někde veselí, zatímco my tvrdnem na letišti.
10:40 GATE 46B Kontrola bez jediného zapípnutí a trapasu, to se mi ještě nestalo. Bylo mi dovoleno koupit si kávu, protože jsem nás tím zbavila spousty kovových drobných. Jinak LAX zatím nejpohodlnější sedátka k čekání na odlet.
17:43 CST DALLAS OMG! Byli jsme poslední kdo nastoupil do letadla, už nás hledali a když jsme zmateně vběhli do haly s naší gate, tak na nás mávali a volali "British Airways?". Nemáme naše koupená místa. Vůbec jsem neměla čas si užít Dallas a poslední okamžiky svého, pravděpodobně posledního, pobytu na americkém kontinentu. A ještě mi padaj kalhoty, protože jsem po prohlídce ani neměla čas si dát pásek. 
18:21 LETADLO Nabídka filmů je poněkud obměněna, ale Hunger Games, na které se těším od příletu do US tu jsou. To se mi ulevilo. Už se docela těšíme na jídlo.
23:20 dallaského času a nám se vůbec nechce spát. Asi si budu muset pustit nějakou další romantickou (ale nenáročnou, abych rozměla) komedii. Čas do přistání 3 hodiny, 8 minut.
2:17 CST / 8:17 BST Budeme přistávat o asi 20 minut dřív, což je úže, protože nevíme ani gate ani terminál odletu do Prahy. Snad to nebude tak zběsilé jako v Dallasu.
9:41 BSE LONDÝN Jé, to je tady furt něco. Lidi pomalí, zdržujou, kde jen to jde. My teď máme třičtvrtě na tři ráno a podle toho se nám taky chce spát. Pozitivní je, že máme letenky a zatím žádné zprávy o ztracených zavazadlech (což podle fofru v Dallasu očekáváme). Jo, a je tu hnusně a prší. Ale každému můžu teď říkat, že jsem v době olympiády byla v Londýně.
13:10 CET PRAHA Mám neodbytný pocit, že moje dovolená skončila.
Comments