home‎ > ‎

Maroko

Místo pobytu: Maroko, 12.-18.9.2009
Účastníci:
Skupina A - odlet 10.9. Pow, Kraťa, Milan, Pavel, Libour, Veru, Johny, Lucka, Vojta
Skupina B - odelt 12.9. já, Marťas, G, Eva,
Mimořádný stav: Ramadán

12.9. السبت

18:23 - Letiště Bratislava - Je mi pěkně blbě. Jediné co mě trochu těší je, že v tom nejsem sama, ale mám spolutrpitelku G.
22:28 - Letiště Brusel - Marťas mě ukecává ať zůstanem tady a jedeme na výlet do Antverp a do Brugg. Mají tu pitomá sedátka s opěrkama. V letadle s námi letěli řvoucí teenageři, doufáme, že už tu zůstanou. M. si chtěl koupit belgické pivo, ale mají tu jen Stellu a ještě cosi, co si může koupit i u nás.
Jdu luštit křížovku, snad to zabere aspoň deset minut.
23:42 - M. nadává na Kraťu který nám tenhle let s přestupem zařídil. Jdu si lehnout na zem. Už teď se mi ten co jsem si vzala sebou megašátek hodí.

13.9. الأحد

0:04 - Marťas se ke mě přidal a pod hlavou má batoh s foťákem. Na Kraťu už nenadává, jen říká, že chce domů a že nemá rád nepohodlí a taky nám natočil budík. Kdybychom náhodou usnuli.
4:30 - Cca v 1 Marťase napadlo vytáhnout spacáky, protože zem je hrozně studená. Ve 2:20 přijeli uklízeči a ve 4:30 nás vzbudil zřízenec že máme vstávat. Je tu už hafo lidí.
5:14 - Prošli jsme odbavením, na rozdíl od jiných bez problémů. Konečně káva!
8:34 - Letiště Fes-Saïss - Už jsem se stihla napít vody z kohoutku. Sedíme v autobuse a čekáme, až se řidič vykecá s francouzskými turisty. Moc doufáme, že opravdu jede na vlakové nádraží jak na naši otázku s úsměvem přikyvoval.
Všichni máme žízeň a hlad.
8:51 - Druhý řidič pořád někam odchází s penězma a před chvílí odešli oba! A nechali nastartovaný autobus.
9:01 - Eva se odvážně zeptala kdy bude autobus odjíždět a dozvěděla se, že čeká na letadlo ze Sevilly, takže tak za 30 minut.
10:11 - Fes - S ostatními turisty jsme vystoupili u vlakového nádraží a zakoupili jsme si lístky do Marrákeše, 1. třídou. Zakoupili jsme také vodu a já cigarety a vydali se do ústraní se najíst, napít a zakouřit si. Na rozdíl od španělských turistů, kteří pijou a kouří rovnou před obchodem tak, aby na ně měla plná čekárna maročanů výhled.
10:45 - Vlak - Kupé super [má i klímu], jediná nevýhoda jsou dva cizí spolucestující. Slečna se na nás tváří nevraživě, jako kdybychom za to mohli. Kraťa psal, že kolem 6 by mohli být v Marrákeši a až najdou bydlení, pošlou nám souřadnice.
12:24 - 1) Spolucestující vystoupili, protože jedou do Tangeru.
2) Dveře, které jsou hned vedle záchodu, jsou pořád otevřené. Jako i za jízdy. Jít na záchod je tak větší dobrodružství než obvykle.
3) Na WC jsem překvapila vojáka marocké královské armády. Má se zavírat, prase.
16:07 - Spalo se nám moc dobře, dokud si k nám nepřisedli dva Marokánci. Eva se šla protáhnout na chodbu a za rohem u otevřených dveří narazila na Francouze s Američankou an tajně požívají jídlo a nápoj, protože "to prý nejde vydržet". Tak se tam pak obě holky vydaly za nimi se zásobou müsli tyčinek.
19:02 - Hotel Farouk - Jsem překvapená, že v prvním hotelu který jsme hledali [a jeden z nejbližších vlakovému nádraží] měli místo. Obdrželi jsme dva pokoje po třech postelích. Je tu hrozné vedro, ale aspoň tu máme větrák.
Na vlakovém nádraží mají KFC a Mc'Donalda. Jsme unešeni.
19:39 - Tady teče teplá voda!
Skupina A bydlí na náměstí [Djemaa el Fna], Liboura bolí koleno, chtějí abychom přišli za nimi [cca 3 km].
Marťas chce jít někam na večeři.
Mě je to jedno.
21:27 - Svezli jsme se drožkou k té velké věži co je děsně známá a začíná na K [věž od mešity Koutoubia].
Byli jsme na večeři v hotelu Ali [kde jsme chtěli původně spát, ale prý tam mají štěnice] a teď sedíme v jakémsi hotelu kde prodávají pivo a tak je tu plno turistů.
23:19 - Hotel Farouk - Našli jsme obchody s jídlem a vodou.

14.9. الاثنين

9:00 - Protéká nám záchod. Tak, že nejde spláchnout. Marťas nechce vstávat, je onavenej. To bude den.
10:45 - Zahrady Majorelle - Jsem za debila, keš a kluci jsou v jiných zahradách. Ach jo.
11:41 - Sedíme v zahradách Majorelle v café a pijeme "Refresher", což je jakýsi nápoj z dužiny vymačkaných pomerančů a čehosi dalšího.
13:25 - Zahrady Menara - Byli jsme se podívat v marockém supermarketu, vyměnili další peníze a svezli jsme se tágem k Jardin Menara. Jsou tu olivy a velbloudi.
14:03 - Všechno se proti mě spiklo. U keše stojí chlap a nejspíš číhá kdo si tam pro ni přijde.
15:45 - Saadské hrobky - Nechali jsme se natáhnout taxikářem. Mezi půl třetí a třetí jsme měli sraz s Evou a G. před branou do paláce El Badi, ale holky nejspíš dorazily někdy jindy někam jinam. Vydali jsme se k hrobkám a cestou narazili na většinu Skupiny A, která se k nám přidala a pak jsme se hromadně ztratili v medině.
Jak vidno, zase jsme se našli. Marťas předčítá z průvodce a všichni ho musí poslouchat.
17:52 - Hotel Farouk - V druhém paláci bylo taky zavřeno. Je přece Ramadán.
V 7 máme všichni sraz v Chesterfield pubu. G. se chce jít najíst do Mekáče, my ostatní si dáme něco na náměstí! Čeká mě sprcha.
18:45 - McDonald's - Vedle nás sedí muslimka s tácem jídla a nejspíš čeká až zařve muezín...aha. Buď muezín řval a neslyšeli jsme ho a nebo na to kašle, protože už jí.
19:41 - Chesterfield pub - Proto jsem jela do Afriky abych si mohla jít posedět do evropské hospody.
21:54 - Keš v Cafe de France byl tak trochu debakl, ale to neva. Sedíme na terase jakési restaurace a hrozně tu fouká vítr. Kraťa a G. si objednali pizzu. Mám děsnej hlad.
Na náměstí se točí nějaký film s chlapem co polyká oheň.
0:29 - Vyměnili jsme peníze a nechali se zatáhnout na tržiště. Výhodně jsem zakoupila brčálově zelené cosi, do čeho ani nevím, jestli se vlezu. Ale to neva, hlavní je, že jsem to usmlouvala z 260 na 80 dirhamů. Vojta s Marťasem si mezitím dali na náměstí jídlo a vypadá to, že jsou raději, že tak úplně neví co jí.
1:22 - Hotel - Venku prší!
Podívali jsme se ke Skupině A na terasu a do jednoho pokoje [pro toho pro 5 lidí] a pak jsme se odebrali do hotelu. Holky šly rovnou a nejspíš pěšky, my s M. jsme ještě na náměstí koupili vodu, pátrali po pečivu na snídani [marně] a jeli tágem. Smlouvání s taxikářem když venku prší je úplně jiný pocit než když neprší.
Ačkoli venku prší, tady je furt vedro.

15.9. الثلاثاء

9:11 - Před hotelem - Nakonec se náš plánovaný dvoudenní výlet vodopády - poušť - ateliéry zkrátil na vodopády na jeden den, ale to neva. Ono to nějak dopadne.
10:02 - Zastávka marockém Makru METRO. Nemají žádné! pečivo. Nakoupili jsme mufiny [s meruňkovou marmeládou].
12:56 - Cascades d'Ouzoud - Včera pršelo, a tak není voda blankytně modrá, ale hnědá. Utěšuju se [a ostatní] tím, že fotek s modrou vodou je na internetu hafo.
Zjistila jsem, že náš řidič se jmenuje Azíz.
13:51 - Dolů pod vodopády je to hrozně daleko a zpátky nahoru je to hrozně daleko a ještě k tomu hrozně vysoko. Už jsme skoro nahoře, všichni si šli fotit opice.
14:41 - Zakoupili jsme na oběd celkem 14 chlebových placek a my s Marťasem navíc dvě palačinky opět s meruňkovou marmeládou [kterou si teď Marťas pokapal košili]. Pak nás Azíz vzal do vesnice na tržiště, které, soudě podle sortimentu, bordelu a smradu, evidentně nebylo určeno pro turisty.
14:55 - Azíz nám zastavil na záchod, tak jsme s Evou a Lucií vyrazily do blízkého vymletého koryta na druhé straně silnice.
17:53 - Hotel - Jsme děsně utahaní. Večer máme sraz u Skupiny A v hotelu a bude domluva na zítra.
20:20 - Djemaa el Fna - Dali jsme si s Marťasem odvážně jídlo na trhu, ale napřed jsme si pořádně prohlídli co si objednáváme. Mám koftu [něco jako karbanátek] a kuskus, vypadá to dobře.
21:04 - Hotel Des Amis - Libour je nemocen a spí. Ostatní se šli podívat na modlitby, my sedíme u Krati na pokoji a já si zkouším jeho hábit co si koupil. Děsně mi sluší.
21:32 - Vyrazili jsme s M. na nákup pečiva na snídani a překvapivě jsme nalezli obchod se žádaným sortimentem v asi třetích dveřích od hotelu Skupiny A.
Pořádá se párty: pivo, chipsy a vodárna a hlavně domluva na zítra.
23:03 - Park před Djemaa el Fna - Kraťa s noťasem loví wi-fi signál hotelu Ali. Zítra o půl 9 razíme s M. hledat autopůjčovnu a v 10 máme sraz s Powem, Vojtou, Lucií a Johnym v našem Mekáčovi, kde si řeknem kdo co našel a co dál.
Firefox instaluje aktualizace [vždycky když se to nejmíň hodí].
0:41 - Hotel - M. souhlasil s variantou "pěšky". Už nás vidím, jak ráno vstáváme a balíme a stihnem vyrazit o půl 9.

16.9. الأربعاء

9:55 - Mc Donald's - Vynalezli jsme s Marťasem několik marockých půjčoven aut a jsme zvědaví, s čím přijde ta část Skupiny A, která chce jet na výlet do pouště. Koupili jsme známky a pohled po Tajný kamarády naše a napsali děsně tajnou zprávu. Málem nám zůstala utajena jejich adresa, ale pak jsem si naštěstí vzpomněla.
10:19 - Johny s Lucií jedou autobusem do Essaouiry, my [já, Marťas, Pow, Vojtěch] si budeme opravdu nejspíš pronajímat auto. Pow jde snídat.
11:06 - Nadlábli jsme se Mekáči [McArabia Tagine] a hurá pro auto. Začínám se bát.
12:20 - Auto - My jsme si opravdu pronajali auto - Hyundai i10 za 350 dirhamů za den a máme to vrátit až v pátek v 11 dopoledne.
13:59 - Máme druhou keš. Při šplhání za jejím hledáním jsem ukopnutým kamenem spadlým na silnici málem způsobila dopravní nehodu.
Hory jsou v mlze, začíná pršet a Pow jí děsně smradlavý sýr.
18:02 - Máme za sebou Aït Ben Haddou: ulovili jsme naši první FTF a byli jsme na prohlídce hotelu pana Brahima který se o keš stará a chodí v crocsech. Pak jsme přebrodili řeku a prolezli si ksar, což je takové hliněné město přilepené k hoře a vypadá to děsně efektně a proto to spousta lidí cpe do svých filmů. Taky jsem v jednom místním hotelu navštívila záchod, který nebyl turecký, ale byl nejspíš strašně hnusný, což ale nevím jistě, protože tam byla tma. Naštěstí.
18:20 - Ateliéry - Mají zavřeno.
20:53 - Zagora - Ještě 93 kiláků do cíle. Jdeme hledat jídlo. Ještě že už je tma.
21:00 - Sedíme v restauraci a už máme objednáno. Marťas a Pow kuře s hranolkama, já a Vojtěch stejk s bramborama. Jsem v hospodě, a nejspíš i na celé ulici, zase jediná žena. Abych nepohoršovala, mám na sobě až ke krku zapnutou mikinu a je mi hrozné vedro. Je tu puštěná televize s nějakým francouzským programem.
21:27 - Objednali jsme si vodu a pan vrchní nám pro ni zašel do vedlejšího krámku. Taky přinesl černé olivy, které jsou strašně slané. Zjistilo se, že program v televizi je marocký, ale až když se na obrazovce objevilo složení fotbalového týmu.
Obdrželi jsme tradiční marocký salát: nakrájená rajčata, cibule, sůl, pepř.
Já jím olivy!
1:19 - M'Hamid, hotel Sahara - Ubytovali jsme se v jediném hotelu kde se ještě svítilo. Potom jsme šli vyzvednout kluky do místního internetového centra, které bylo plné počítačů a puberťáků hrajících hry a koukajících na Youtube [arabskou verzi]. Už jsme obdrželi dvě nabídky na výlet na poušť - výlet na velbloudech v rozmezí dvě hodiny až několik dní. Protože se celou dobu s naháněči se bavil jen Marťas a Vojtěch pořád držkoval, tak jsme mu řekli, že když je to tak v pohodě a usmlouvá a všechno, tak v 9 ráno chceme mít před hotelem domluveného, usmlouvaného a přistaveného velblouda a šli jsme spát. Pow s Vojtěchem odjeli spát do pouště. Místní se nás na ně ptali a hrozně se divili když jsme řekli, že nevíme kde jsou.
To jsem zvědavá, jak to ráno dopadne.

17.9. الخميس

8:40 - Hotel - Hoteliér nám nabídl kávu nebo čaj. M'Hamid je taková marocká Nejdedále.
9:08 - Před hotelem - Kluci už přijeli. Poslala jsem na ně naháněče na velbloudy...Vojta i s naháněčem si přisedli k našemu stolu.
9:28 - Slyším velblouda. Máme domluvený výlet za 500 na 2 a půl hoďky. To jsem zvědavá, co to bude zač.
9:40 - Vojtěch odjel s naháněčem naším autem neznámo kam. Doufáme, že za něj nebude chtít výkupné. Jsme prakticky u Alžírských hranic a chodí tu spousta chlápků v maskáčích...no nejsou to úplně maskáče, vypadají dost jako vojáci.
10:09 - Pow si koupil megašátek na turban a teď si ho neumí zavázat. Kluci se chystají na výpravu za prodejcem který mu to ukáže a Vojtěch s Marťasem to budou točit na video.
11:11 - Poušť, přestávka na fotografování - Můj velbloud se jmenuje Hadži Halef Omar, Marťasův Jawa 350. Je tu hic a slunko, naštěstí fouká vítr.
12:44 - Odjíždíme z M'Hamid, je hic jak prase.
15:25 - Střední Atlas, nějaký průsmyk, pauza na fotografování panoramatu - Je tu hic. Potkali jsme pokažený autobus. Stál v zatáčce.
54 km do Ouarzazate [u kterého jsou ateliéry].
16:57 - Ateliéry - Viděli jsme jednu velkou halu s pár věcma z pár filmů a teď jsme v Jeruzalémě z Království nebeského. Je to všecko šméčko. Jdu se podívat na kostel a mešitu vedle sebe.
18:05 - Kromě hradu a prakticky vlastně všeho z Království nebeského jsme viděli i atrapu Mekky, respektive toho velikánského černého kamene, na který se musí každý muslim jít aspoň jednou za život podívat a zkusit se ho dotknout. Atrapa je z něčeho podobného dřevotřísce a už opadává. Zeptala jsem se průvodce který film se tu natáčel a když pochopil na co se ptám, řekl mi francouzský název. Ten jsem ovšem nepochopila já.
Dochází nám peníze i benzín. Jedeme rovnou do Marrákeše.
21:40 - Půl hodiny to vypadalo, že jsem ztratila doklady s kreditkou, řidičákem a papírem z půjčovny aut. Našla jsem je, když Vojtěcha zastavili policajti za překročení povolené rychlosti. Mám trochu ambivalentní pocity. Marťas navrhuje ukrást radar a ujet.
22:17 - Hotel Farouk - V našem a mnoha dalších pokojích bydlí parta marokánců [asi], kteří mluví jen francouzsky. Při včerejším odjezdu jsme v pokoji zapomněli roztrojku a teď jsme se po ní ptali. Vzbudili jsme nebývalý rozruch a všichni nám hrozně chtěli pomáhat, nicméně roztrojka je fuč. Zeptáme se toho černo-dlouho-vousatého recepčního.
23:20 - Marocká jídelna bez turistů - Objednali jsme si tajin za 25!. Jdu to fotit.
23:37 - Tajin mají moc dobrý, ale taky moc mastný. Tak polovina by mi stačila. Marťas plánuje, jak budeme tajin dělat u nás na balkóně. Obdrželi jsme láhev vody, ale ještě předtím jsem na vyžádání dostala sklenku vody z kohoutku. Napůl jsme ji s Marťasem vypili, chutnala mnohem líp než balená voda.
Zase jsem široko daleko jediná holčička a opět tu mají místo ubrousků nastříhaný papaír. Marťas by si dal nějaký zákusek.

18.9. جمعة

7:29 - Za chvíli máme vstávat a volat do autopůjčovny jestli už mají otevřeno. Bolí mě úplně všechno a k tomu ještě v krku z otevřeného okna a klímy.
9:30 - Kluci odjeli vlakem v 9 [snad], my jdeme vrátit auto a snad pojedeme vlakem v 11. Pořád mě všechno bolí.
11:08 - Vlak - Seděli jsme v kupé se třemi marokánci, ale jeden utekl někam kde je víc místa. Jsem zvědavá, jestli ho průvodčí vrátí zpátky jako holky na cestě do Marrákeše. Proti mě sedí pán, který si čte Le Journal a má sluneční brýle a na nich nasazené dioptrické brýle. Občas hrozně nahlas posmrkne.
13:40 - Blížíme se k Casablance. Půjdu se kouknout, jestli nenastoupí Pow s Vojtěchem, i když mám tušení, že spíš ne. V krku mě škrábě čím dál víc a taky se pořád moc nemůžu hýbat, protože včera velbloud.
Přistoupila k nám marocká slečna. Pořád po sobě koukáme a vytáhla si noťas. Má klávesnici s latinkou, tak by mě zajímalo, jak na ní píše.
Napsal Kraťa, že bydlí v medině. Tuším, že my opět skončíme ve Ville Nouvelle, protože sprcha a vlakové nádraží/odvoz na letiště autobusem blízko.
14:20 - Casa Voyageurs - Zápis jen abych věděla, jak dlouho trvá cesta z Marrákeše sem a pak odsud do Fesu. Kluky jsem nikde neviděla, ale třeba jedou třetí třídou.
Vysvětlivky: vlak nejede přímo přes Casablancu. Casablance nejbližší vlaková zastávka je právě Casa Voyageurs.
14:56 - Mezi Casablancou a Rabatem - Již podruhé během tohoto výletu vidím moře; to neva že z vlaku a z dálky. Taky jsem viděla megavěž casablanské mešity - z cca 20ti kilometrů.
Žádný z našich spolucestujících se zatím nehotoví že by chtěl vystupovat.
15:30 - V kupé je Marťas a čtyři ženy! Slečna která přistoupila jako poslední má křiklavě růžové tričko [s dlouhým rukávem samozřejmě] a k tomu jí ladí stejně křiklavě růžový šátek. Strašně bych si ji chtěla vyfotit.
Paní, která sedí vedle mě mluví trochu anglicky a nejspíš umí více německy, neboť se nás ptala jestli my také. Kromě toho ji zajímalo jestli nejsme američané a vypadala potěšeně, když zjistila že jsme z Evropy.
17:41 - Meknes - Poslední muslimka vystoupila, rychle jídlo než si k nám zas někdo přisedne.
19:01 - Fes - Jsme u brány Bab Mahrouk jak psal Kraťa, ale oni pro nás přišli k úplně jiné bráně, u které je autobusové nádraží Bab Mahrouk...a, vidím autobusové nádraží kousek od nás.
19:53 - Fes, Bab Boujeloud - Dobře to dopadlo. Kraťa si za bakšiš 3MAD pronajal průvodce, našel nás a dovedl nás tam kde budeme spát. Není to hotel, je to pronajatý dvoupokoj v čímsi domě. Jsme v "hospodě", přinesli jídlo, dopíšu to později.
20:45 - Dostala jsem děsně velkou porci kuskusu s jedním kouskem masa.
Pow s Vojtěchem a Johny s Lucií jsou nezvěstní.
Platíme a jdeme nakupovat.
21:50 - Nechala jsem se zatáhnout do smlouvání o nákup djellaby. Původní cena 250MAD, konečná cena 110MAD. Smlouvala celá rodina [otec, matka, syn] a nabídli mi i boty, ale ty už jsem si po úspěšně provedeném obchodě dovolila odmítnout.
Obešli jsme si blok a usedli v restauraci hned naproti té, kde jsme večeřeli. Máme objednané zákusky a marocký čaj. Trochu se bojíme, že obdržíme dvě špinavé sklenice plné mátových listů zalitých horkou vodou.
22:00 - A je to tady: jsou to dvě špinavé sklenice plné mátových listů zalité horkou vodou, navíc je ještě velká spousta cukru.

19.9. السبت

6:59 - Letiště - No to byla noc! Dva marodi, tři chrápající a venku hluk. A když jsem se vzbudila a venku bylo ticho, mělo se za čtvrt hodiny vstávat.
Od autobusového nádraží nám jelo Grand taxi za 120MAD a ještě se k nám přidaly dvě turistky, tak nás to vyšlo levněji.
Johny s Lucií tu strávili noc a Pow s Vojtěchem před chvhílí dorazili autobusem.
8:14 - Letadlo Fes -> Brusel - Je tu strašné vedro. Všude. Už to vypadalo, že nám zbude spousta marockých peněz a Libourovi budeme muset nocleh a tágo platit v korunách, ale dobře to dopadlo, Libour skoro všechny peníze utratil za dva kartóny Camelek.
14:03 - Brusel - Mnohem víc se mi tu na letišti líbilo v 11 večer, protože teď je tu děsně moc lidí. Ale zase mají otevřené obchody. Sedíme tam, kde jsme před týdnem s Marťasem spali. Cítím se skoro jako doma.
14:34 - U bruselských keší nemám souřadnice a tak se kluci vydali hledat internet. Ten našli za 13 centů/1 min., naházeli tam €1,60 a nic. Akorát jim na informacích vytiskli formulář, že si mají podat žádost o vrácení peněz.
15:00 - Marťas s Kraťou si nechali zavolat vedoucího.
15:48 - Vedoucí řekl, že s tím nic neudělá, ale teď se zjistilo, že si na nefungující internet stěžují další lidé, tak aparát vytáhl ze zásuvky a dal tam ceduli.
Marťas chce nechat na informacích vyvolat Jiřího Káčerka [který v poslední chvíli zrušil účast].
16:29 - Podstoupila jsem osobní prohlídku, ale to není nic proti Lucii, která právě teď absolvuje prohlídku zavazadla a celník řeší tabák do vodní dýmky. Je to pěkné divadlo, ale bohužel nád odsud vyhazujou. Marťas dělá že je překladatel aby mohl zůstat [a prošlo mu to].
17:17 - Dobře to dopadlo, Lucii pustili bez újmy na zdraví a ještě jsme se měli při čekání na nástup do letadla o čem bavit.
Comments