Granada

19.4.2014

Do Granady jsme přijeli kolem půl třetí odpoledne, takže na prohlídku města nebylo moc času. Odjíždíme totiž hned druhý den ráno. Na autobusovém nádraží po svém příjezdu se informujeme, kde co je, co bychom určitě měli vidět a jestli je šance ještě dnes se dostat do Alhambry. Necháváme se přesvědčit, že nejlepší místa uvidíme nejsnadněji s průvodcem. Koupíme si tedy večerní prohlídku města od 20:15. Do té doby si projdeme části Granady, kam se večer nepůjde. To znamená teď odpoledne projdeme starou židovskou čtvrť Realejo a okolí katedrály a večer arabská čtvrť Albayzín (někde uváděna jako Albaicín) a Sacromonte (centrum flamenca) a okolí Alhambry (památka UNESCO).

Na Granadu jsem se opravdu těšila, protože už jsem o ní od více lidí slyšela, že je krásná. Je to město s dlouhou zajímavou historií - poprvé Granadu obsadili Mauři v 8.stol. a její zlaté období přišlo za vlády dynastie Nasrovců od pol. 13. stol do konce 15. stol. Do 2. ledna roku 1492 bylo město arabské, v tento den ale byla Granada jako poslední bašta Arabů dobyta katolíky. Někteří historici tvrdí, že tento den obyvatelé Granady usnuli ve středověkém městě a následující den se probudili v moderním křesťanském. Byla postavena velká katedrála a mnoho renesančních nádherných staveb. V 19.stol. prožilo epochu úpadku, ale nedávno se stalo předmětem obnoveného zájmu a všeobecného úsilí vrátit některým oblastem jejich někdejší slávu. Granada má pověst mladého a dynamického města - je tu na 50 000 univerzitních studentů - univerzita zde byla založena v r.1542 císařem Carlosem V. a má renomé jedné z nejznámějších VŠ západní Evropy - s tím souvisí i proslulá umělecká a intelektuální atmosféra Granady. Také se mi líbí okolí města - za pevností Alhambra se tyčí zasněžené vrcholky pohoří Sierra Nevada.

Ze všeho nejdříve se procházíme kolem katedrály (stavba byla započata r. 1523 v gotickém slohu, následně pokračovala v renesanci a určité dostavby byly provedeny i v době baroka), za níž jsou krásné úzké uličky a tržnice Alcaicería market - rekonstrukce maurského bazaru, který roku 1843 zpustošil požár. Dvě hlavní náměstí Granady jsou Plaza Bib-Rambla nedaleko katedrály a Plaza Nueva.

Část odpoledne také strávíme posezením u “Cañas y tapas” - to první je malé pivo a to druhé je něco k zakousnutí zdarma (ne vždy to k tomu pivu dávají, ale Granada je prý známá tím, že tapas tu dávají snad všude a leckde i dost velký, takže po pár pivech se člověk i docela nají). Dostaneme např. paellu - typické španělské rizoto, dále zajímavé kombinace jako smažené bramborové lupínky se slaninou, zeleninovo-ovocný-branborový salát, nebo salám s majonézou a toastem :-).

cestynedalekorajče.net
Obr. 1 Alcaicería market

cestynedalekorajče.net
Obr. 2 Katedrála

Potom se zaregistrujeme v hostelu a necháme si tam většinu věcí a procházíme čtvrtí Realejo, kde jsme ale na nic zajímavého nenarazili, dále parkem kolem řeky a moderní živou čtveť za katedrálou, kde pozorujeme pouliční umělce hrající na kytaru nebo vytvářející obrovské mýdlové bubliny za pomoci smyčky provazu. Na další tapas už zajít nestihneme a jsem docela ráda, že nemáme ani čas na pozorování dalšího průvodu "cofradía" - oslavy svátu "Semana Santa" - tj. týden Velikonoc. Stačily mi oslavy těchto svátků v Madridu, Seville a Malaze.

V 20:15 se setkáváme na Plaza Nueva s průvodkyní Zane a ostatními účastníky exkurze (dvě Angličanky s neturistickým oblečením a obuví, sympatický Ital a zcestovalá Australanka a spousta dalších). Co se týká oslav svátku Semana Santa - od průvodkyně se dozvíme, že tady tak typicky skřípou pneumatiky aut kvůli okapanému vosku ze svící, které zakuklenci nosí, asi 14 dní se to potom čistí horkou vodou. Tomu skřípání jsme se odpoledne docela divili, tak záhada je nyní rozluštěna.

cestynedalekorajče.net
Obr. 3 Placa Nueva

Nejdřív nás Zane zavede do arabské čtvrti Albayzín s bílými domečky ("carmenes"), které jsou ještě starší než slavná pevnost Alhambra, mají zvláštní maurské ozdoby a zahrady. Porůznu zde vidíme také symbol granátového jablky - název vznikl jako "jablko z Granady".

Máme odsud poprvé krásný výhled na Alhambru. Sice už se stmívá, ale ještě stihneme udělat několik víceméně denních fotografií, i když pevnost je už osvětlená. Škoda, že je zamračeno a neuvidíme hory v pozadí.

cestynedalekorajče.net
Obr. 4 La Alhambra

Stoupáme do kopce, abychom viděli Alhambru ještě více zvýšky a také abychom měli výhled na celou Granadu a podívali se do další proslulé čtvrti - Sacromonte. Dříve na tomto kopci v četných jeskynních žili granadští Cikáni. V minulosti sem turisté přicházeli, aby se potěšili spontánními výbuchy flamenca. My sice žádné flamenco neuvidíme, ale velkým zážitkem pro nás tato čtvrť také bezesporu byla. Dalo by se asi za 20 eur podívat na flamenco v nějaké restauraci, ale na to nemáme čas. Flamenco je i dnes tančené opravdu místními Cikány, protože je to často jejich jediný zdroj obživy. Zajímavé je místní flamenco i tím, že jako jediné je ovlivněné arabskými tanečními prvky. Průvodkyně nás upozorní, že místní lidé žijící v jeskyních nebo spíše jeskyních domech (zepředu dům, zadní část ve skále) jsou sice zvyklí na turisty, kteří se jim motají kolem plotů, ale že by mohli být nepříjemní, kdybychom jim baterkami svítili do oken a bleskali tam fotoaparáty. Takže se snažíme projít tiše a téměř nepozorovaně. Asi dvě blýsnutí jsem si neodpustila:

cestynedalekorajče.net
Obr. 5 Jeskynní bydlení v Sacromonte

Na konci vycházky s průvodkyní jsme ještě výš než je Alhambra, ukazujeme si také starý vodovodní systém. Projdeme kolem pokladem a povídáme si o tom, jak dlouho dopředu se musí zamluvit vstupenky a jaké fronty se tu ráno tvoří na několik zbylých nezamluvených lístků.


Comments