Zahraniční cesty‎ > ‎Slovensko‎ > ‎

Slovenský kras

2.7. - 11.7. 2010

Ubytujeme se v obci Slavec, jako obvykle na podobných akcích budeme několikrát vyrážet na výlety přímo odtud a několikrát využijeme místní autobusové dopravy. První den se jen trochu porozhlédneme po okolí, začne pršet a schováváme se v neobydleném domě. Jdeme na prohlídku do Gombasecké jeskyně a k Bílé vyvěračce (malý vodopádek). Gombasecká jeskyně je slavná drobnými tenkými krápníky zvanými brčka a stalagmitem připomínajícím sovu se "sováčaty". Další krápníky mají připomínat Sněhurku a sedm trpaslíků nebo ruku čarodějnice. Je tady další vyvěračka - tzv. Černá.

Cestou zpět jsme chtěli navštívit Pstruží jeskyni (nepřístupnou), ale nenašli jsme ji. 

První túra - kolem Silické ľadové jeskyně
Vyrážíme kolem Gombasecké jeskyně a kolem Závozné propasti (hledáme ji v lese, ale nic zajímavého nenacházíme, jen takový mělký závrt s kameny na okraji), dále odbočujeme k Městské propasti (taky nic moc nenajdeme) a k Silické ľadové jaskyni. Ta vypadá opravdu dobře, ale bohužel je zákaz lézt dovnitř. I kdyby nebyl, tak bychom tam asi nelezli, protože to vypadá, že se tam cesta svažuje hodně prudce a člověk by tam mohl sklouznout po blátě a ven se už nedostat.

cestynedalekorajče.net
Obr. 1 Silická ľadnica

Obědváme z vlastních zásob u Dvojité propasti (zase nic zajímavého nevidíme), potom pokračujeme vysokou travou a prodíráme se trnkami a pracně hledáme značku. Došli jsme k polní cestě, kterou podle mapy máme přejít, ale za ní vidíme jen samé trnky. Na stromu v dálce nakonec přece jen zahlédnu značku, takže i když se nám tomu nechtělo věřit, máme opravdu přejít přes trnky až k tomu stromu na svahu naproti. Od zmíněného stromu se rozhlížíme po další značce, cesta tu žádná nikde nevede. Značku zahlédneme na vzdáleném sloupu elektrického vedení a pokračujeme podobným stylem dál a dál.

cestynedalekorajče.net
Obr. 2 Strom, který nás zachránil od bloudění loukami

Za odměnu za naše snažení si trháme plané třešně a jahody. Máme také radost z různých lučních květin, které se snažíme určovat. Poznám bezpečně jenom černýše hajního - pamatuji si ho, protože má zajímavé fialové listy a žluté květy. Neptejte se mě, proč se tedy jmenuje černýš. :-)

cestynedalekorajče.net
Obr. 3 Černýš hajní

Jdeme přes obec Silická Brezová a za ní vejdeme do lesa a hledáme jeskyni Matyldu. Nic. Jen nás dál žerou komáři. Na rozcestí pod Dlhým bralom by podle mapy měla být žlutá značka, ale je tu jen modrá, na chvíli nás to zmate, ale vydáme se po ní a za chvíli přijdeme k dalšímu rozcestí, kde najdeme svou žlutou. Už máme bloudění za dnešek dost, tak jsme rádi. Pokračujeme do Plešivce, jsou tu pěkné jalovcové louky a hezký výhled na vesnici Ardovo. Z Plešivce jedeme vlakem do Slavce. Za dnešek jsem krasem trochu zklamaná - jak se zdá, dá se buď navštěvovat placené jeskyně nebo bloudit zarostlou krajinou, kde závrty a propasti jsou spíše v lesích a tedy nejsou moc vidět. Líbí se mi však krajina téměř bez lidí, hlavně bez turistů a louky se spoustou květ a motýlů. A v dalších dnech i nějaké ty závrty budou.
Obr. 4 - Výhled na Ardovo

Druhá túra - toulání kolem Plešivce
Jedeme vlakem do Plešivce, vystoupáme po zelené zn. na vyhlídku, vrátíme se stejnou cestou a pak jdeme po žluté zn. do Gemerské Horky a zpět, jsou tu tři vyvěračky - Pivničná diera je celkem zajímavá, je to jako malá jeskyně, do které se dá nakouknout, ale ostatní dvě - Prameň a Dědinská - jsou přetvořené lidmi na studny.

cestynedalekorajče.net
Obr. 5 Pivničná diera

cestynedalekorajče.net
Obr. 6 Plešivec

Z Plešivce jdeme po zelené zn. směrem ke Gombasecké jeskyni a domů do Slavce. Cestou hledáme Hámorskou jeskyni, ale nejspíš je schválně zavalená kamením. Najdeme aspoň zajímavou vápencovou skálu.

cestynedalekorajče.net
Obr. 7 Skála v lese

Třetí den - jeskyně Domica a procházka do Maďarska, vesnice Aggtelek
Autobusem dojedeme až téměř k jeskyni Domica, ještě před prohlídkou si obejdeme naučný okruh po škrapech a čteme si na cedulích něco o xerotermních společenstvech. V 11 h jdeme na prohlídku. Jeskyně je opravdu hodně zajímavá, jen je škoda, že je prohlídka tak rychlá, průvodce na každou věc na deset sekund posvítí a jde se dál. Potom se 150 m proplouvá na loďce.

Na Maďarské straně je také vstup do jeskyně Domice, vstup je tu hezčí, je nad ním vysoká skála. Ve vesnici fotíme také čápy na komíně a pak jdeme zpět na slovenskou stranu.

cestynedalekorajče.net
Obr. 8 Vstup do jeskyně Domina na maďarské straně

Čtvrtý den - Ochtinská aragonitová jeskyně
Z autobusu vystoupíme v Hrádku, odkud je to do jeskyně asi 2 km. Prohlídka se mi zdá lepší, u každé zajímavosti se průvodkyně zastaví déle a pojmenování krápníků řekne i několikrát - dokud neprojdou všichni návštěvníci. Jeskyně je zajímavá mramorem a aragonitem, to je vysrážený minerál excentrické struktury.

Potom jedeme ještě do Rožňavy, prohlédneme si náměstí, kostely a městskou věž (jen zvenku, už je zavřeno).

Pátý den - Turňanský hrad a Zádielská dolina
Jedeme autobusem do Turně nad Bodvou, kterou si krátce prohlédneme a pak vystoupáme na hradní vrch a porozhlédneme se po zřícenině.

Svítí sluníčko, jsou tu hezké škrapy a zajímavé teplomilné rostliny jako např. netřesky. Při stoupání do kopce je nám hodně teplo, pak na planině s jahodami, jalovci, bodláky a motýly je tu už lepší.

cestynedalekorajče.net
Obr. 9 Zřícenina Turňanského hradu

cestynedalekorajče.net
Obr. 10 Vápence a netřesk

cestynedalekorajče.net
Obr. 11 Bodlák

Nejhezčí je výhled na skalnaté údolí - Zádielskou dolinu. sou tu také naučné cedule o pastevectví, jeskyních a o rostlinstvu a živočišstvu. Potom sejdeme z prudkého kopce, kde nám kloužou boty po kamenech a hlíně a kde nás šlehají kopřivy ho holení, pak jdeme Zádielskou dolinou zpět. Je tu hodně rozbitá cesta a krásný potok s peřejemi. Na konci údolí je ještě trochu vidět okolní skály, jinak se nám celou cestu schovávaly za stromy.

cestynedalekorajče.net
Obr. 12 Zádielská dolina

cestynedalekorajče.net
Obr. 13 Chotárny potok v Zádielské dolině

Dneska to byla zase delší vycházka, ušli jsme asi 26 km.

Šestý den - procházka Silickou planinou a hrad Krásná Horka
V půl sedmé ráno vyjíždíme autobusem do Silice, odkud jdeme po modré zn. Silickou planinou se závrty. Cesta vede místy kamenitým povrchem, místy travou a v lese bahnitou stezkou rozdupanou kravami.

Posedíme na Dievčenskej skále, půjčeným dalekohledem se díváme na Tatry. Po zelené a žluté zn. jdeme do Krásnohorské Dlhé Lúky a pak k hradu Krásná Horka. Překvapuje mě, kolik tam mají obrazů, křesel, porcelánu a zbraní... Moc se mi tam líbí.

cestynedalekorajče.net
Obr. 14 Závrt

cestynedalekorajče.net
Obr. 15 Výhled z Dievčenskej skály

cestynedalekorajče.net
Obr. 16 Krásná Horka

Sedmý den - procházka Plešiveckou planinou a Gerlašská skála
Tentokrát nejdeme nikam autobusem, vyrážíme na túru rovnou ze Slavce. Asi dvě hodiny je to na Farkašovu samotu a dvě hodiny do Kružné. Mezitím si uděláme odbočku na Gerlašskou skálu, to je z celého dne nejzajímavější část, jinak je to pár hezkých travnatých závrtů s roztroušenými kameny, jalovcové a jahodové voňavé louky, stádo krav ve stínu a štěkot psů, které nevidíme. Nakonec jdeme po silnici přes Brzotín na zastávku Rožňava a odtud jedeme domů.

cestynedalekorajče.net
Obr. 17 Výhled z Gerlašské skály

cestynedalekorajče.net
Obr. 18 A ještě poslední pohled do krajiny Slovenského krasu
Comments